Nemocnice v Bruntále a Rýmařově už neprovozuje Nemocnice Agel Podhorská. Od září jsou součástí Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, jehož zřizovatelem je MSK. Zdárně tak skončil unikátní projekt změny provozovatele nemocnic.
Po 20 letech končí provozování nemocnic v Bruntále a Rýmařově společností Agel a přechází ze soukromých rukou na kraj, na který by se měly převést i nemovitosti obou nemocnic.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Převzali jsem obě nemocnice, ale hlavně vzali jsme 210 zaměstnanců, kteří budou pracovat pro rozvoj péče v celém regionu. Mě překvapilo, že 66 procent pacientů, kteří jsou indikovaní v okrese Bruntál, jsou operováni v jiných okresech. Chceme to změnit, aby to zůstalo doma.“
V obou nemocnicích už začíná běžet plný provoz a do konce roku bude spuštěn i společný IT systém.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: „Postup je hlavně stabilizovat provoz, pokud to bude vhodné, tak ho případně rozšířit, no a já velmi doufám, že se dohodneme s vedeními jak Rýmařova, tak Bruntálu na převzetí majetku tak, abychom do něj do budoucna mohli jako jako kraj investovat.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Jsem velmi rád. Že MSK přislíbil investici a pro nás jako pro Bruntál je zajistit občanům kvalitní zdravotní péči, ale nejenom našim občanům Bruntálu, ale i okolních spádových obcí a já pevně věřím, že se to podaří.“
Luděk Šimko (Nez.), starosta Rýmařova: „Krnovská nemocnice, respektive kraj je silný partner a já pevně věřím, že se budeme posouvat dál a krnovská nemocnice vytvoří max. Možné podmínky pro občany, co se týká zdravotní péče.“
Celý převod si vyžádal více než 25 mil korun a v rámci ČR byl ojedinělý.
---
Nedávný požár bytového domu v Havířově zamával s osudy mnoha nájemníků. Invalidní manželé se už dokonce smiřovali s tím, že přijdou oni i jejich psi o život. Jsou vděčí za záchranu, přesto, že přišli o všechno. Příčinu požáru policie zatím neuvedla.
Nemohli jsme vůbec dýchat a chtěli skočit z okna. To říkají manželé, kteří bydleli v nejvyšším patře domu na Dlouhé třídě v Havířově, kde vznikl 20. srpna požár. Se slzami v očích se nyní dívají, na zcela zničený byt. Nezůstalo jim vůbec nic.
Obyvatelka vyhořelého domu: “Hrozné, my jsme už také chtěli skočit z okna. Jen jsme měli tady u nohou pejska. Nevyhodím psa z okna. A ten dým, jak to hasili, tak to šlo všechno zpátky k nám druhým oknem do bytu. Tak jsme tady nemohli dýchat.”
Manželé jsou oba dva nemocní a mají invalidní důchod. Do domu se nastěhovali teprve před pár týdny. Jelikož jsou zodpovědní, 9. srpna si nechali u společnosti Innogy pojistit byt. Mysleli, že když už je postihla taková tragédie, nakoupí si nové vybavení právě z pojistky. Doslova šok nastal, když jim společnost řekla, že plnění by začalo platit až 15. října.
Obyvatel vyhořelého domu: “Pan říkal, bude to dobré, super, máte to pojištěné proti živelným pohromám a těmto věcem. Já jsem myslel, že to platí hned. Tak jsem potom volal na tu pojišťovnu, no a oni řekli, smůla, vy to máte pojištěné od toho 15. října, plnění nebude. Vůbec se se mnou nebavili.”
Manželé jsou ale především vděční, že jsou naživu, a to díky záchranným složkám. Požár přežili i jejich dva psi.
Obyvatel vyhořelého domu: “Moc, moc děkujeme hasičům, záchranářům, v nemocnici v Havířově, Heimstadenu, že nám pomohli najít druhé bydlení, úřadu Havířova, který hned nabídl pomoc. Profesionální tady v tomhle. Super, jsem byl překvapený, že tady tohle funguje.
Rodina sice má nyní střechu nad hlavou, ale to je tak vše.
Obyvatelka vyhořelého domu: Co byste potřebovali? “Postele, peřiny, skříň, ledničku, pračku. Prostě všechno, aby jste byla zařízena. Oblečení.”
Manželé budou vděční za jakoukoliv pomoc. Lidé v případě, že by chtěli rodině něco darovat, mohou kontaktovat humanitární organizaci ADRA na tel. 734 350 030, která se postará o distribuci darovaných věcí právě této konkrétní rodině.
---
Ostravský magistrát se už mnoho let snaží, aby hřbitovy, které mají ve správě jednotlivé městské obvod , byly v co nejlepším stavu a proto jim každý rok nabízí na opravy a vylepšení finance z městského rozpočtu. Letos bude celkem rozděleno 35 milionů korun.
Hřbitov v Ostravě-Polance je zvelebován už řadu let a i v letošním roce městský obvod využil fond na údržbu hřbitovů a pustil se do budování nového zázemí, které nahradí zastaralé a dávno nevyhovující provozní prostory.
Pavel Bochnia (SNK Polanka nad Odrou), starosta Ostravy-Polanky: "Máme staré, nevhodné sociální zázemí, ke kterému se v dnešní době ani nedá dostat, ani tam v podstatě nejsou inženýrské sítě a odpady, takže v tuto chvíli by to měla být zároveň vstupní dominanta a zároveň tady vznikne sociální zázemí pro návštěvníky Hřbitova."
V březnu využila Polanka také zelený projekt odpadové společnosti OZO, které financuje výsadbu zeleně s výnosu reuse centra.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Nejčastějšími žadateli jsou městské obvody, ale není to podmínkou, musí to být nějaký subjekt, který působí v Ostravě nebo ve svozové oblasti společnosti OZO Ostrava."
V Ostravě se nachází celkem 22 veřejných pohřebišť, která se nacházejí na území 16 obvodů. Letos město podpoří z fondu celkem 7 z nich.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravu: "Jsou to místa, která potřebovala ať už přidat sociální zázemí, rozšířit parkování, ale v neposlední řadě se samozřejmě vypořádat s opravou a rekonstrukcí chodníků a těch samotných útrob toho Hřbitova."
Město také připravuje komplexní rekonstrukci krematoria v areálu Ústředního Hřbitova Slezské Ostravy, která si vyžádá 200 milionů korun.
---
Časové schránky nalezené při rekonstrukci fulnecké radniční věže se vrátí zpět na své místo. Tubusy doplní nově taky předměty prezentující současnost, včetně podepsaného míčku Petry Kvitové.
V červnu letošního roku začala ve Fulneku rekonstrukce střechy radniční věže. V její kopuli narazili zaměstnanci zhotovitelské firmy na dva historické tubusy, jeden dokonce z roku 1948.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: „Byly v nich nalezeny předměty, jako byly dobové mince a bankovky, dobový denní tisk, Fulnecké zpravodaje, fotografie samozřejmě s obou období.“
Prvního září vedení města časové schránky opět slavnostně naplnilo. Událost si nenechal ujít ani téměř osmdesátiletý Jan Mariánek. Jako člen rady byl přítomný u plnění v roce 1973.
Jan Mariánek, někdejší člen rady MěstNV ve Fulneku: „Kdyby mi to tenkrát někdo řekl, že se zúčastním po 50 letech toho, když se bude znovu kontrolovat ten obsah a bude se tam dávat nějaký nový, tak bych se mu asi vysmál.“
Vybrané artefakty skončily v jednom tubusu, druhý nově obsahuje předměty prezentující současnost. Nechybí ani podepsaný tenisový míček místní rodačky Petry Kvitové. Obě schránky teď poputují zpět do věže.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: „Je to vlastně v místě, kam se vůbec nedostanete, kam se dostanou možná za dalších 50 let, když se bude opravovat radniční věž. No a z předmětů, které máme zdigitalizovány, chceme určitě udělat výstavu.“
Ta bude následně ke zhlédnutí v Knurrově paláci.
---
Ztráta bydlení je vždy těžká životní situace. Projekt Housing First Slezské diakonie pomáhá postavit se znovu na vlastní nohy. Ve Frýdku-Místku už díky němu získaly domov desítky lidí a město projekt opět podpoří.
Paní Milena se prakticky ze dne na den ocitla bez střechy nad hlavou. A jen se štěstím neskončila na ulici.
Milena Štěpánská, uživatelka projektu Housing First: "Žila jsem s přítelem, rozešli jsme se, byt byl jeho, takže mě vyhodil. Já jsem si první našla azylový dům tady ve Frýdku-Místku."
Dříve normálně pracovala, ale přišly zdravotní problémy a bohužel i ztráta zaměstnání.
Milena Štěpánská, uživatelka projektu Housing First: "Momentálně nepracuji, protože mám první stupeň invalidity a čekám na operaci kyčle."
Novou šanci jí dal projekt Housing First Slezské diakonie, který už jen ve Frýdku-Místku za poslední tři roky pomohl 87 lidem.
Dita Kendziorová; vedoucí projektu Housing First, Slezská diakonie: "Z toho 14 klientů získalo nové nájemní bydlení. A 30 klientů dostalo takzvanou prevenci ztráty bydlení. Kdy nás oslovovali magistráty a různé organizace, úřady práce a kontaktovali nás ohledně toho, že mají nějakého klienta, kterému hrozí ztráta bydlení. Má nějaké dluhy, porušuje třeba sousedské vztahy, takže to všechno my řešíme."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "I na další období, konkrétně na září 2025 až červen 2028 jsme podpořili Slezskou diakonii, která je ve Frýdku-Místku právě průkopníkem konceptu Bydlení především. Žádost o dotaci ze stravy Slezské diakonie byla 400 tisíc korun, kterou schválila rada města."
Hlavním cílem programu je snížit počet případů bezdomovectví. Sociální pracovníci s klienty spolupracují a pomáhají jim si bydlení udržet.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "V aktuální fázi projektu bylo podpořeno 71 osob v bytové nouzi. V současné době je v evidenci dalších 50 lidí, kteří potřebují pomoc s nalezením vhodného bydlení. Město do projektu poskytlo dvě bytové jednotky a další jsou zajišťovány od soukromých pronajímatelů."
Milena Štěpánská, uživatelka projektu Housing First: "Je to úplně super. Je to super projekt. Jsem spokojená. Paní sociální pracovnice za mnou pravidelně chodí, děláme různé akce."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Chtěl bych poděkovat Slezské diakonii za odvedenou práci. Má dlouholeté zkušenosti v oblasti sociální práce a přináší naději tam, kde ji mnozí ztratili. Frýdek-Místek opět potvrdil, že patří mezi města, kde se problémy řeší a nepřehlížejí."
Pokud se někdo ocitne v bytové nouzi nebo mu hrozí ztráta bydlení, může získat poradenství přímo u týmu Housing First Slezské diakonie.
---
Na cyklostezce Koleje v Novém Jičíně proběhla preventivní akce policie a BESIPu zaměřená na bezpečnost cyklistů. Kontrolovali povinnou výbavu jízdních kol, používání přileb a připomínali důležitost viditelnosti při jízdě.
Prázdniny jsou u konce, nicméně cyklistická sezona má před sebou ještě několik aktivních týdnů. Policie ve spolupráci s BESIP tak nepolevuje v preventivních kontrolách. Jejich hlídku bylo vidět i na novojičínské cyklostezce Koleje.
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Určitě mezi to nejdůležitější pravidlo patří, mít na sobě cyklistickou přilbu, která musí být správně připevněná. Dnes jsme tady zaznamenali spoustu případů, kdy ty řemínky jsou pod bradou volné a ta cyklistická přilba by nemusela plnit tu funkci, co má. Dokonce jsme tady dneska měli pána, který nám říkal, že měl nehodu na kole a díky tomu, že tu přilbu měl, takže mu opravdu zachránila život.”
kontrolovaní cyklisté:
“Ano, na kole jedině s přilbou.”
“V našem věku už si musíme chránit hlavy.”
Dále byla preventivní akce zaměřena i na správné vybavení kol, především odrazek.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Dodáváme nálepky, vysvětlujeme, kam se mají umístit, popřípadě kde koupit ty odrazky, aby ten řidič byl včas spatřitelný.”
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Je třeba dbát to, že za jízdy v sobě nebudou mít žádný alkohol. Dále, co je hodně nebezpečné, je například mít během jízdy sluchátka. Opravdu je třeba vnímat to okolí, slyšet, co se okolo děje.”
Znám je případ, který se stal loni, kdy vjel 14 letý chlapec na kole se sluchátky na uších před projíždějící vlak v Kopřivnici.
---
Nemocnice v Bruntále a Rýmařově už neprovozuje Nemocnice Agel Podhorská. Od září jsou součástí Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, jehož zřizovatelem je MSK. Zdárně tak skončil unikátní projekt změny provozovatele nemocnic.
Po 20 letech končí provozování nemocnic v Bruntále a Rýmařově společností Agel a přechází ze soukromých rukou na kraj, na který by se měly převést i nemovitosti obou nemocnic.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Převzali jsem obě nemocnice, ale hlavně vzali jsme 210 zaměstnanců, kteří budou pracovat pro rozvoj péče v celém regionu. Mě překvapilo, že 66 procent pacientů, kteří jsou indikovaní v okrese Bruntál, jsou operováni v jiných okresech. Chceme to změnit, aby to zůstalo doma.“
V obou nemocnicích už začíná běžet plný provoz a do konce roku bude spuštěn i společný IT systém.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: „Postup je hlavně stabilizovat provoz, pokud to bude vhodné, tak ho případně rozšířit, no a já velmi doufám, že se dohodneme s vedeními jak Rýmařova, tak Bruntálu na převzetí majetku tak, abychom do něj do budoucna mohli jako jako kraj investovat.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Jsem velmi rád. Že MSK přislíbil investici a pro nás jako pro Bruntál je zajistit občanům kvalitní zdravotní péči, ale nejenom našim občanům Bruntálu, ale i okolních spádových obcí a já pevně věřím, že se to podaří.“
Luděk Šimko (Nez.), starosta Rýmařova: „Krnovská nemocnice, respektive kraj je silný partner a já pevně věřím, že se budeme posouvat dál a krnovská nemocnice vytvoří max. Možné podmínky pro občany, co se týká zdravotní péče.“
Celý převod si vyžádal více než 25 mil korun a v rámci ČR byl ojedinělý.
---
Nedávný požár bytového domu v Havířově zamával s osudy mnoha nájemníků. Invalidní manželé se už dokonce smiřovali s tím, že přijdou oni i jejich psi o život. Jsou vděčí za záchranu, přesto, že přišli o všechno. Příčinu požáru policie zatím neuvedla.
Nemohli jsme vůbec dýchat a chtěli skočit z okna. To říkají manželé, kteří bydleli v nejvyšším patře domu na Dlouhé třídě v Havířově, kde vznikl 20. srpna požár. Se slzami v očích se nyní dívají, na zcela zničený byt. Nezůstalo jim vůbec nic.
Obyvatelka vyhořelého domu: “Hrozné, my jsme už také chtěli skočit z okna. Jen jsme měli tady u nohou pejska. Nevyhodím psa z okna. A ten dým, jak to hasili, tak to šlo všechno zpátky k nám druhým oknem do bytu. Tak jsme tady nemohli dýchat.”
Manželé jsou oba dva nemocní a mají invalidní důchod. Do domu se nastěhovali teprve před pár týdny. Jelikož jsou zodpovědní, 9. srpna si nechali u společnosti Innogy pojistit byt. Mysleli, že když už je postihla taková tragédie, nakoupí si nové vybavení právě z pojistky. Doslova šok nastal, když jim společnost řekla, že plnění by začalo platit až 15. října.
Obyvatel vyhořelého domu: “Pan říkal, bude to dobré, super, máte to pojištěné proti živelným pohromám a těmto věcem. Já jsem myslel, že to platí hned. Tak jsem potom volal na tu pojišťovnu, no a oni řekli, smůla, vy to máte pojištěné od toho 15. října, plnění nebude. Vůbec se se mnou nebavili.”
Manželé jsou ale především vděční, že jsou naživu, a to díky záchranným složkám. Požár přežili i jejich dva psi.
Obyvatel vyhořelého domu: “Moc, moc děkujeme hasičům, záchranářům, v nemocnici v Havířově, Heimstadenu, že nám pomohli najít druhé bydlení, úřadu Havířova, který hned nabídl pomoc. Profesionální tady v tomhle. Super, jsem byl překvapený, že tady tohle funguje.
Rodina sice má nyní střechu nad hlavou, ale to je tak vše.
Obyvatelka vyhořelého domu: Co byste potřebovali? “Postele, peřiny, skříň, ledničku, pračku. Prostě všechno, aby jste byla zařízena. Oblečení.”
Manželé budou vděční za jakoukoliv pomoc. Lidé v případě, že by chtěli rodině něco darovat, mohou kontaktovat humanitární organizaci ADRA na tel. 734 350 030, která se postará o distribuci darovaných věcí právě této konkrétní rodině.
---
Ostravský magistrát se už mnoho let snaží, aby hřbitovy, které mají ve správě jednotlivé městské obvod , byly v co nejlepším stavu a proto jim každý rok nabízí na opravy a vylepšení finance z městského rozpočtu. Letos bude celkem rozděleno 35 milionů korun.
Hřbitov v Ostravě-Polance je zvelebován už řadu let a i v letošním roce městský obvod využil fond na údržbu hřbitovů a pustil se do budování nového zázemí, které nahradí zastaralé a dávno nevyhovující provozní prostory.
Pavel Bochnia (SNK Polanka nad Odrou), starosta Ostravy-Polanky: "Máme staré, nevhodné sociální zázemí, ke kterému se v dnešní době ani nedá dostat, ani tam v podstatě nejsou inženýrské sítě a odpady, takže v tuto chvíli by to měla být zároveň vstupní dominanta a zároveň tady vznikne sociální zázemí pro návštěvníky Hřbitova."
V březnu využila Polanka také zelený projekt odpadové společnosti OZO, které financuje výsadbu zeleně s výnosu reuse centra.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Nejčastějšími žadateli jsou městské obvody, ale není to podmínkou, musí to být nějaký subjekt, který působí v Ostravě nebo ve svozové oblasti společnosti OZO Ostrava."
V Ostravě se nachází celkem 22 veřejných pohřebišť, která se nacházejí na území 16 obvodů. Letos město podpoří z fondu celkem 7 z nich.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravu: "Jsou to místa, která potřebovala ať už přidat sociální zázemí, rozšířit parkování, ale v neposlední řadě se samozřejmě vypořádat s opravou a rekonstrukcí chodníků a těch samotných útrob toho Hřbitova."
Město také připravuje komplexní rekonstrukci krematoria v areálu Ústředního Hřbitova Slezské Ostravy, která si vyžádá 200 milionů korun.
---
Časové schránky nalezené při rekonstrukci fulnecké radniční věže se vrátí zpět na své místo. Tubusy doplní nově taky předměty prezentující současnost, včetně podepsaného míčku Petry Kvitové.
V červnu letošního roku začala ve Fulneku rekonstrukce střechy radniční věže. V její kopuli narazili zaměstnanci zhotovitelské firmy na dva historické tubusy, jeden dokonce z roku 1948.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: „Byly v nich nalezeny předměty, jako byly dobové mince a bankovky, dobový denní tisk, Fulnecké zpravodaje, fotografie samozřejmě s obou období.“
Prvního září vedení města časové schránky opět slavnostně naplnilo. Událost si nenechal ujít ani téměř osmdesátiletý Jan Mariánek. Jako člen rady byl přítomný u plnění v roce 1973.
Jan Mariánek, někdejší člen rady MěstNV ve Fulneku: „Kdyby mi to tenkrát někdo řekl, že se zúčastním po 50 letech toho, když se bude znovu kontrolovat ten obsah a bude se tam dávat nějaký nový, tak bych se mu asi vysmál.“
Vybrané artefakty skončily v jednom tubusu, druhý nově obsahuje předměty prezentující současnost. Nechybí ani podepsaný tenisový míček místní rodačky Petry Kvitové. Obě schránky teď poputují zpět do věže.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: „Je to vlastně v místě, kam se vůbec nedostanete, kam se dostanou možná za dalších 50 let, když se bude opravovat radniční věž. No a z předmětů, které máme zdigitalizovány, chceme určitě udělat výstavu.“
Ta bude následně ke zhlédnutí v Knurrově paláci.
---
Ztráta bydlení je vždy těžká životní situace. Projekt Housing First Slezské diakonie pomáhá postavit se znovu na vlastní nohy. Ve Frýdku-Místku už díky němu získaly domov desítky lidí a město projekt opět podpoří.
Paní Milena se prakticky ze dne na den ocitla bez střechy nad hlavou. A jen se štěstím neskončila na ulici.
Milena Štěpánská, uživatelka projektu Housing First: "Žila jsem s přítelem, rozešli jsme se, byt byl jeho, takže mě vyhodil. Já jsem si první našla azylový dům tady ve Frýdku-Místku."
Dříve normálně pracovala, ale přišly zdravotní problémy a bohužel i ztráta zaměstnání.
Milena Štěpánská, uživatelka projektu Housing First: "Momentálně nepracuji, protože mám první stupeň invalidity a čekám na operaci kyčle."
Novou šanci jí dal projekt Housing First Slezské diakonie, který už jen ve Frýdku-Místku za poslední tři roky pomohl 87 lidem.
Dita Kendziorová; vedoucí projektu Housing First, Slezská diakonie: "Z toho 14 klientů získalo nové nájemní bydlení. A 30 klientů dostalo takzvanou prevenci ztráty bydlení. Kdy nás oslovovali magistráty a různé organizace, úřady práce a kontaktovali nás ohledně toho, že mají nějakého klienta, kterému hrozí ztráta bydlení. Má nějaké dluhy, porušuje třeba sousedské vztahy, takže to všechno my řešíme."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "I na další období, konkrétně na září 2025 až červen 2028 jsme podpořili Slezskou diakonii, která je ve Frýdku-Místku právě průkopníkem konceptu Bydlení především. Žádost o dotaci ze stravy Slezské diakonie byla 400 tisíc korun, kterou schválila rada města."
Hlavním cílem programu je snížit počet případů bezdomovectví. Sociální pracovníci s klienty spolupracují a pomáhají jim si bydlení udržet.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "V aktuální fázi projektu bylo podpořeno 71 osob v bytové nouzi. V současné době je v evidenci dalších 50 lidí, kteří potřebují pomoc s nalezením vhodného bydlení. Město do projektu poskytlo dvě bytové jednotky a další jsou zajišťovány od soukromých pronajímatelů."
Milena Štěpánská, uživatelka projektu Housing First: "Je to úplně super. Je to super projekt. Jsem spokojená. Paní sociální pracovnice za mnou pravidelně chodí, děláme různé akce."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Chtěl bych poděkovat Slezské diakonii za odvedenou práci. Má dlouholeté zkušenosti v oblasti sociální práce a přináší naději tam, kde ji mnozí ztratili. Frýdek-Místek opět potvrdil, že patří mezi města, kde se problémy řeší a nepřehlížejí."
Pokud se někdo ocitne v bytové nouzi nebo mu hrozí ztráta bydlení, může získat poradenství přímo u týmu Housing First Slezské diakonie.
---
Na cyklostezce Koleje v Novém Jičíně proběhla preventivní akce policie a BESIPu zaměřená na bezpečnost cyklistů. Kontrolovali povinnou výbavu jízdních kol, používání přileb a připomínali důležitost viditelnosti při jízdě.
Prázdniny jsou u konce, nicméně cyklistická sezona má před sebou ještě několik aktivních týdnů. Policie ve spolupráci s BESIP tak nepolevuje v preventivních kontrolách. Jejich hlídku bylo vidět i na novojičínské cyklostezce Koleje.
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Určitě mezi to nejdůležitější pravidlo patří, mít na sobě cyklistickou přilbu, která musí být správně připevněná. Dnes jsme tady zaznamenali spoustu případů, kdy ty řemínky jsou pod bradou volné a ta cyklistická přilba by nemusela plnit tu funkci, co má. Dokonce jsme tady dneska měli pána, který nám říkal, že měl nehodu na kole a díky tomu, že tu přilbu měl, takže mu opravdu zachránila život.”
kontrolovaní cyklisté:
“Ano, na kole jedině s přilbou.”
“V našem věku už si musíme chránit hlavy.”
Dále byla preventivní akce zaměřena i na správné vybavení kol, především odrazek.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Dodáváme nálepky, vysvětlujeme, kam se mají umístit, popřípadě kde koupit ty odrazky, aby ten řidič byl včas spatřitelný.”
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Je třeba dbát to, že za jízdy v sobě nebudou mít žádný alkohol. Dále, co je hodně nebezpečné, je například mít během jízdy sluchátka. Opravdu je třeba vnímat to okolí, slyšet, co se okolo děje.”
Znám je případ, který se stal loni, kdy vjel 14 letý chlapec na kole se sluchátky na uších před projíždějící vlak v Kopřivnici.
---
