Lékařská fakulta Ostravské univerzity se chce porvat o znovuzískání akreditace pro všeobecné lékařství a proto zvyšuje svou aktivitu v mnoha oblastech. Prioritou bude rozvoj vědecké činnosti tak, aby v Ostravě vzniklo atraktivní zázemí pro špičkové vědecké týmy v oblasti medicíny, které přiláká další odborníky.
Mezi hlavními nedostatky, kvůli kterým hrozí Lékařské fakultě OU neudělení akreditace pro všeobecné lékařství, bylo nedostatečné personální zajištění školy profesory a s tím související i slabší vědecká činnost. To vše chce nyní nové vedení fakulty napravit a proto vznikl ve spolupráci s fakultní nemocnicí plán na rozvoj vědecké činnosti.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Plánujeme zapojit do vědy více studenty, protože to je největší perspektiva. Chceme je vzít do výzkumu už ve studiu magisterských směrů včetně všeobecného lékařství."
Vzniklo už také Centrum zdravotnického výzkumu, jehož cílem je vytvořit menší vědecké celky, které budou pokrývat aktivity v jednotlivých zdravotnických a medicínských oborech. Studentům přibudou nové předměty, které je budou k vědě směrovat.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Je to úplně nový projekt, který by měl zastřešovat stávající vědecká centra a na začátku příštího roku by do něj měla přibýt další. Měli by to být vědci z celé ČR."
Do posilování vědy na fakultě se zapojila i Fakultní nemocnice Ostrava a společně vytvořili tzv. Vědecké start-upy, které by měly přilákat nové vědce a vědecké týmy, především ze zahraničí.
---
Se stále větší oblibou se setkává u cyklistů zhruba 100 kilometrů dlouhá trasa vedoucí po českém a polském příhraničním území. Nabízí desítky zajímavých cílů a právě teď se podařilo dojednat úpravu trasy, aby z ní zmizel jeden kopcovitý úsek.
Jedna z nejdelších cyklistických tras a stezek u nás bude pro jízdu na kole mnohem příjemnější. Trasa vede od hraničního přechodu s Polskem v Bukovci přes Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Karvinou a Bohumín opět do Polska, kde končí v Ratiboři.
Jan Lipner, předseda SMOK: “V oblasti Českého Těšína a Chotěbuze mám trošku utíká do těch kopečků chotěbuzských směrem nahoru k zámku, což samozřejmě žádný cyklista s radostí nenese, protože každý kopeček je trošku problém.”
Anketa: “Mně osobně kopečky nevadí, ale určitě se najde spousta bikerů, seniorů, rodin s dětmi a pohodářů, kteří rádi tuto využijí tuto možnost.”
Po dokončení stavby železničního koridoru se teď podařilo dojednat úpravu trasy v oblasti Českého Těšína a Chotěbuze.
Jan Lipner, předseda SMOK: “Otevřela se možnost spojit tuhle tu cyklostezku rovně kolem řeky Olše a tím pádem opravdu dokončit minimálně na české straně celou cyklotrasu vlastně z Bukovce do Bohumína.”
Na trase a v její blízkosti je několik desítek zajímavých míst, která mohou cyklisté navštívit.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Cyklostezka prochází naším Městským lesem, areálem Městského lesa, kde se každoročně pořádá Gorolski Święto. Za mnou se nachází nový park Městského lesa. Hodně využívaný je pumptrack, pak tady je dětské hřiště a venkovní posilovna.”
Hlavním důvodem vybudování trasy bylo zajistit větší bezpečnost cyklistům. Ti do té doby museli jezdit po frekventovaných silnicích.
---
Po čtvrtečním rozvolnění epidemických opatření se do nákupních center nahrnuly davy lidí. Bohužel toho samozřejmě využívají i zloději, pro které je období před Vánocemi doslova čas žní. Do obchodů proto vyrazili i strážníci a nakupující na nebezpečí upozorňují. Zároveň působí také preventivně proti zlodějům.
Odložená taška v košíku, otočíte se k regálu se zbožím a je to. Jste bez peněženky. Podobných případů se stává mnoho a to navzdory varováním. Někdy je prostě člověk zamyšlený a nedává si tolik pozor na věci. I proto strážníci pravidelně dohlížejí na bezpečnost a zásady lidem připomínají. Před Vánocemi se zaměřují na nákupní centra.
Karin Mazzolini, strážnice MP Ostrava: "Nejdůležitější je nemít určitě peněženku v kabelce a když tak úplně naspod a nebo ji mít u sebe v náprsní kapse v bundě."
K nejoblíbenějším cílům zlodějů patří samozřejmě nejzranitelnější skupina obyvatel tedy senioři.
seniorka: "Pořád si peněženku hlídám, protože vím, že třeba sousedka si nechala kabelku pověšenou na vozíku, šla se na něco podívat a kabelka.
Zásady pro bezpečné nakupování, ale nejsou složité. Hlavně nesmíte zapomínat, že můžete být okradeni už po cestě v MHD nebo na parkovišti u auta.
Vladimíra Zapletalová, zastupující mluvčí MP Ostrava: "Lidé by si měli uvnitř kontrolovat tašky, jestli je mají zavřené na zip. Batohy ani tašky nenechávat volně odložené v nákupních vozících bez dozoru."
Nezapomeňte také na automobily, které necháváte na parkovištích. Zásadou je nenechávat nic cenného viditelně a samozřejmostí je auto zamknout.
---
V Bělském lese se v poslední době množí střety mezi návštěvníky a řidiči aut. Některým chodcům a cyklistům projíždějící auta vyloženě vadí a s řidičům buď úmyslně blokují cestu, nebo se s nimi hádají. Padají přitom i sprostá slova.
Bělský les je oblíbeným místem k relaxaci i sporování. Denně ho navštíví stovky lidí. Někteří z nich se ale nemohou smířit s tím, že jím sem tam projíždějí i auta a motorky. Vjezd jim povoluje dopravní značka cyklistická zóna s piktogramy těchto motorových vozidel.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: “Ovšem kromě obecných pravidel silničního provozu v této cyklistické zóně platí specifická pravidla. Pokud jde o řidiče silničních motorových vozidel, pak ti v této cyklistické zóně mohou jet rychlostí maximálně 30 km/hod, musí si počínat tak, aby projíždějící cyklisty neohrozili a v případě potřeby musí své vozidlo zastavit.”
Naopak cyklisté projíždějící řidiče nesmí omezovat a jsou povinni umožnit jim průjezd. Chodci by se měli v této cyklistické zóně pohybovat po levém okraji silnice.
Auta mohou bělským lesem projíždět pouze od Dakoty k lesní škole.
Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Ano, vadí, protože jezdí nepovolenou rychlostí a je to hnus, no. Neměli by tu jezdit.”
“Ne, proč by mi to mělo vadit, nevadí.”
“Docela ano, protože si myslím, že jsem tady v lese na procházce, na bruslích, na kole a tak si myslím, že by tady jezdit neměla.”
Radnice proto žádá návštěvníky Bělského lesa, aby byli tolerantní a řidiče respektovali. Ti by zase měli jezdit opatrně a dodržovat povolenou rychlost.
---
Jeseníky dostaly v posledních letech velkou ránu od kůrovce. Zanikly celé lesy a bývalá monokultura smrků byla přerušena. Obce i města vyvíjejí velké úsilí při nové výsadbě a pestřejší skladbě stromů. Nově se do záchrany krajiny zapojují také soukromé subjekty.
Příkladem spolupráce soukromého sektoru, odborníků i státní správy je masivní výsadba v Horním Václavově u Bruntálu. Zdejší rekreační a obytná zóna tady začala vznikat již před více než 10 lety. Nyní se podařilo zajistit dotační podporu výsadby stromů z národního programu Ministerstva životního prostředí.
Vladimír Procházka, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Bruntál: „Od začátku jsme trvali na doprovodné zeleni, kontrolovali jsme určité regulativy, aby to bylo v souladu s naší jesenickou krajinou.“
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Momentálně tady díky národnímu programu životního prostředí vysazujeme liniovou výsadbu zeleně, hlavně pro dnešní docela palčivou otázku retenci vody v krajině.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Výsadby probíhají v rámci programu Sázíme budoucnost Ministerstva životního prostředí, které je ve spolupráci s nadací Partnerství.“
Na ploše několika hektarů nyní probíhá výsadba takových druhů stromů, aby byla zajištěna druhová pestrost krajiny, které se odborně říká biodiverzita.
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Stromů vlastně když jsme přišli, bylo nula, nyní sázíme 125 stromů, což docela velká porce.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Musí to být původní druhy, které se tady vyskytují, takže tady máme nějaké habry, třešně ptačí, javory kleny a spoustu dalších.“
Tímto projektem výsadba stromů nekončí. Jen díky této iniciativně Ministerstva životního prostředí bude v dalších letech v celé republice vysazeno až 10 milionů stromů.
---
Český Těšín se pyšní jedinečným betlémem. Je ručně vyrobený a zkrášluje vstupní halu městského úřadu. Autor sbíral materiál na jeho výrobu po obou stranách řeky Olzy.
K vánoční výzdobě neodmyslitelně patří i betlémy různých podob a velikostí. V Českém Těšíně jeden opravdu vydařený a výjimečný instalovali před první adventní nedělí v prostorách městského úřadu.
Vít Slováček, místostarosta Českého Těšína: “V letošním roce je to třetí sezona, tohoto krásného betlému, na který se chodí dívat dospělí i děti, školy. Opravdu je to výjimečná stavba, protože jsou tam i pohyblivé části, je tam malá říčka, je vidět točící se kolo, některé objekty jsou podsvícené."
Autor tohoto díla každým rokem Betlém osobně instaluje a dohlíží na to, aby všechny díly byly správně uložené a všechny ručně vyráběné figurky byly na svých místech.
Krystian Zajac, autor betlému: " Je vyrobený celý z materiálu, které jsou na české i polské straně. Všechny větve a klacky sbíráme po obou stranách Olzy."
Betlém je přes dva a půl metrů dlouhý, hotový byl za měsíc, kdy práce probíhaly od rána do večera.
Krystian Zajac, autor betlému: "Všechno je dělané ručně u nás v dílně, není tam ani jedna věc koupená v obchodě."
Autor vyrobil kolem tisíce menších betlémů, v této velikosti jich existuje kolem dvaceti.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity se chce porvat o znovuzískání akreditace pro všeobecné lékařství a proto zvyšuje svou aktivitu v mnoha oblastech. Prioritou bude rozvoj vědecké činnosti tak, aby v Ostravě vzniklo atraktivní zázemí pro špičkové vědecké týmy v oblasti medicíny, které přiláká další odborníky.
Mezi hlavními nedostatky, kvůli kterým hrozí Lékařské fakultě OU neudělení akreditace pro všeobecné lékařství, bylo nedostatečné personální zajištění školy profesory a s tím související i slabší vědecká činnost. To vše chce nyní nové vedení fakulty napravit a proto vznikl ve spolupráci s fakultní nemocnicí plán na rozvoj vědecké činnosti.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Plánujeme zapojit do vědy více studenty, protože to je největší perspektiva. Chceme je vzít do výzkumu už ve studiu magisterských směrů včetně všeobecného lékařství."
Vzniklo už také Centrum zdravotnického výzkumu, jehož cílem je vytvořit menší vědecké celky, které budou pokrývat aktivity v jednotlivých zdravotnických a medicínských oborech. Studentům přibudou nové předměty, které je budou k vědě směrovat.
David Školoudík, proděkan pro vědu a výzkum: "Je to úplně nový projekt, který by měl zastřešovat stávající vědecká centra a na začátku příštího roku by do něj měla přibýt další. Měli by to být vědci z celé ČR."
Do posilování vědy na fakultě se zapojila i Fakultní nemocnice Ostrava a společně vytvořili tzv. Vědecké start-upy, které by měly přilákat nové vědce a vědecké týmy, především ze zahraničí.
---
Se stále větší oblibou se setkává u cyklistů zhruba 100 kilometrů dlouhá trasa vedoucí po českém a polském příhraničním území. Nabízí desítky zajímavých cílů a právě teď se podařilo dojednat úpravu trasy, aby z ní zmizel jeden kopcovitý úsek.
Jedna z nejdelších cyklistických tras a stezek u nás bude pro jízdu na kole mnohem příjemnější. Trasa vede od hraničního přechodu s Polskem v Bukovci přes Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Karvinou a Bohumín opět do Polska, kde končí v Ratiboři.
Jan Lipner, předseda SMOK: “V oblasti Českého Těšína a Chotěbuze mám trošku utíká do těch kopečků chotěbuzských směrem nahoru k zámku, což samozřejmě žádný cyklista s radostí nenese, protože každý kopeček je trošku problém.”
Anketa: “Mně osobně kopečky nevadí, ale určitě se najde spousta bikerů, seniorů, rodin s dětmi a pohodářů, kteří rádi tuto využijí tuto možnost.”
Po dokončení stavby železničního koridoru se teď podařilo dojednat úpravu trasy v oblasti Českého Těšína a Chotěbuze.
Jan Lipner, předseda SMOK: “Otevřela se možnost spojit tuhle tu cyklostezku rovně kolem řeky Olše a tím pádem opravdu dokončit minimálně na české straně celou cyklotrasu vlastně z Bukovce do Bohumína.”
Na trase a v její blízkosti je několik desítek zajímavých míst, která mohou cyklisté navštívit.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Cyklostezka prochází naším Městským lesem, areálem Městského lesa, kde se každoročně pořádá Gorolski Święto. Za mnou se nachází nový park Městského lesa. Hodně využívaný je pumptrack, pak tady je dětské hřiště a venkovní posilovna.”
Hlavním důvodem vybudování trasy bylo zajistit větší bezpečnost cyklistům. Ti do té doby museli jezdit po frekventovaných silnicích.
---
Po čtvrtečním rozvolnění epidemických opatření se do nákupních center nahrnuly davy lidí. Bohužel toho samozřejmě využívají i zloději, pro které je období před Vánocemi doslova čas žní. Do obchodů proto vyrazili i strážníci a nakupující na nebezpečí upozorňují. Zároveň působí také preventivně proti zlodějům.
Odložená taška v košíku, otočíte se k regálu se zbožím a je to. Jste bez peněženky. Podobných případů se stává mnoho a to navzdory varováním. Někdy je prostě člověk zamyšlený a nedává si tolik pozor na věci. I proto strážníci pravidelně dohlížejí na bezpečnost a zásady lidem připomínají. Před Vánocemi se zaměřují na nákupní centra.
Karin Mazzolini, strážnice MP Ostrava: "Nejdůležitější je nemít určitě peněženku v kabelce a když tak úplně naspod a nebo ji mít u sebe v náprsní kapse v bundě."
K nejoblíbenějším cílům zlodějů patří samozřejmě nejzranitelnější skupina obyvatel tedy senioři.
seniorka: "Pořád si peněženku hlídám, protože vím, že třeba sousedka si nechala kabelku pověšenou na vozíku, šla se na něco podívat a kabelka.
Zásady pro bezpečné nakupování, ale nejsou složité. Hlavně nesmíte zapomínat, že můžete být okradeni už po cestě v MHD nebo na parkovišti u auta.
Vladimíra Zapletalová, zastupující mluvčí MP Ostrava: "Lidé by si měli uvnitř kontrolovat tašky, jestli je mají zavřené na zip. Batohy ani tašky nenechávat volně odložené v nákupních vozících bez dozoru."
Nezapomeňte také na automobily, které necháváte na parkovištích. Zásadou je nenechávat nic cenného viditelně a samozřejmostí je auto zamknout.
---
V Bělském lese se v poslední době množí střety mezi návštěvníky a řidiči aut. Některým chodcům a cyklistům projíždějící auta vyloženě vadí a s řidičům buď úmyslně blokují cestu, nebo se s nimi hádají. Padají přitom i sprostá slova.
Bělský les je oblíbeným místem k relaxaci i sporování. Denně ho navštíví stovky lidí. Někteří z nich se ale nemohou smířit s tím, že jím sem tam projíždějí i auta a motorky. Vjezd jim povoluje dopravní značka cyklistická zóna s piktogramy těchto motorových vozidel.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: “Ovšem kromě obecných pravidel silničního provozu v této cyklistické zóně platí specifická pravidla. Pokud jde o řidiče silničních motorových vozidel, pak ti v této cyklistické zóně mohou jet rychlostí maximálně 30 km/hod, musí si počínat tak, aby projíždějící cyklisty neohrozili a v případě potřeby musí své vozidlo zastavit.”
Naopak cyklisté projíždějící řidiče nesmí omezovat a jsou povinni umožnit jim průjezd. Chodci by se měli v této cyklistické zóně pohybovat po levém okraji silnice.
Auta mohou bělským lesem projíždět pouze od Dakoty k lesní škole.
Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Ano, vadí, protože jezdí nepovolenou rychlostí a je to hnus, no. Neměli by tu jezdit.”
“Ne, proč by mi to mělo vadit, nevadí.”
“Docela ano, protože si myslím, že jsem tady v lese na procházce, na bruslích, na kole a tak si myslím, že by tady jezdit neměla.”
Radnice proto žádá návštěvníky Bělského lesa, aby byli tolerantní a řidiče respektovali. Ti by zase měli jezdit opatrně a dodržovat povolenou rychlost.
---
Jeseníky dostaly v posledních letech velkou ránu od kůrovce. Zanikly celé lesy a bývalá monokultura smrků byla přerušena. Obce i města vyvíjejí velké úsilí při nové výsadbě a pestřejší skladbě stromů. Nově se do záchrany krajiny zapojují také soukromé subjekty.
Příkladem spolupráce soukromého sektoru, odborníků i státní správy je masivní výsadba v Horním Václavově u Bruntálu. Zdejší rekreační a obytná zóna tady začala vznikat již před více než 10 lety. Nyní se podařilo zajistit dotační podporu výsadby stromů z národního programu Ministerstva životního prostředí.
Vladimír Procházka, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Bruntál: „Od začátku jsme trvali na doprovodné zeleni, kontrolovali jsme určité regulativy, aby to bylo v souladu s naší jesenickou krajinou.“
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Momentálně tady díky národnímu programu životního prostředí vysazujeme liniovou výsadbu zeleně, hlavně pro dnešní docela palčivou otázku retenci vody v krajině.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Výsadby probíhají v rámci programu Sázíme budoucnost Ministerstva životního prostředí, které je ve spolupráci s nadací Partnerství.“
Na ploše několika hektarů nyní probíhá výsadba takových druhů stromů, aby byla zajištěna druhová pestrost krajiny, které se odborně říká biodiverzita.
Vlastimil Sedláček, iniciátor projektu: „Stromů vlastně když jsme přišli, bylo nula, nyní sázíme 125 stromů, což docela velká porce.“
Michal Svoboda, Strommy Company, realizátor výsadby: „Musí to být původní druhy, které se tady vyskytují, takže tady máme nějaké habry, třešně ptačí, javory kleny a spoustu dalších.“
Tímto projektem výsadba stromů nekončí. Jen díky této iniciativně Ministerstva životního prostředí bude v dalších letech v celé republice vysazeno až 10 milionů stromů.
---
Český Těšín se pyšní jedinečným betlémem. Je ručně vyrobený a zkrášluje vstupní halu městského úřadu. Autor sbíral materiál na jeho výrobu po obou stranách řeky Olzy.
K vánoční výzdobě neodmyslitelně patří i betlémy různých podob a velikostí. V Českém Těšíně jeden opravdu vydařený a výjimečný instalovali před první adventní nedělí v prostorách městského úřadu.
Vít Slováček, místostarosta Českého Těšína: “V letošním roce je to třetí sezona, tohoto krásného betlému, na který se chodí dívat dospělí i děti, školy. Opravdu je to výjimečná stavba, protože jsou tam i pohyblivé části, je tam malá říčka, je vidět točící se kolo, některé objekty jsou podsvícené."
Autor tohoto díla každým rokem Betlém osobně instaluje a dohlíží na to, aby všechny díly byly správně uložené a všechny ručně vyráběné figurky byly na svých místech.
Krystian Zajac, autor betlému: " Je vyrobený celý z materiálu, které jsou na české i polské straně. Všechny větve a klacky sbíráme po obou stranách Olzy."
Betlém je přes dva a půl metrů dlouhý, hotový byl za měsíc, kdy práce probíhaly od rána do večera.
Krystian Zajac, autor betlému: "Všechno je dělané ručně u nás v dílně, není tam ani jedna věc koupená v obchodě."
Autor vyrobil kolem tisíce menších betlémů, v této velikosti jich existuje kolem dvaceti.
---
