Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím. Těžba tím skončila nejen v této šachtě, ale po zhruba 250 letech v celé České republice.
Těžba černého uhlí v Česku skončila. To první se začalo dobývat v Ostravě na konci 18. století. Před 30 roky byla těžba ukončena v ostravských šachtách, následně v dolech na Frýdecko-Místecku a nyní končí definitivně i na Karvinsku.
Na slavnostní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM se přišli podívat i bývalí havíři.
Jiří Parchanski a Boleslav Foltyn, bývalí horníci Dolu ČSM: “Já jsem dělal jenom v remíze na opravě lokomotiv. A já s ním. Od roku 1984. Mi to stačilo, já jsem se necpal nikdy do předku. Stačilo v té remíze a byl jsem spokojený.”
Radek Mokrý, bývalý horník Dolu ČSM: "Je mi 56 let. Pracoval jsem tady zhruba 35 let. Něco začalo, něco končí. Takže je to takhle trošku smutné určitě. Hornictví prostě končí. Já jsem přišel na šachtu v době, kdy mi otec zakazoval jít na šachtu, že neexistuje. A nakonec jsem celý svůj aktivní život pracoval na šachtu.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Dneska opustil poslední vytěžený vozík černého uhlí Důl ČSM. Je to takový nostalgický okamžik, který je symbolický pro náš region a přes deset generací tady našich předků těžilo uhlí a já si myslím, že to s tím regionem zůstane spjato a to navždy a byl bych moc rád, aby ty hornické tradice se v rámci našeho Moravskoslezského kraje podařilo zachovat.”
Jen z Dolu ČSM bylo za necelých 60 let vytěženo na 124 milionů tun uhlí. Podle některých havířů by se poslední šachta neměla zasypávat.
Rostislav Grim, předseda Kroužku krojovaných horníků Dolu František: "Nemělo by se to zasypávat, mohlo by se to aspoň trošku zajistit. Protože kdo vidí dopředu, nějaká Sibyla nebo někdo? Vidíte okolí, v Německu, jaderné elektrárny, všichni něco pořád se o něco bojí, ale my jednoduše všecko likvidujeme.”
S přípravou na zasypání šachty se však už začalo.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “My jsme začali prakticky okamžitě po ukončení důlní činnosti s technickou likvidací dolů. V dole jsme už vybudovali 47 hrází k přehrazení vodorovných důlních děl. Pro vaši představu musíme jich vybudovat 87. Takže jsme téměř v polovině. Z toho je vidět, že jsme už v roce 2025 nezaháleli a chystali jsme se na ukončení těžby. Pak budeme muset provést zásyp a utěsnění svislých důlní děl. To budeme provádět následně. Máme na to harmonogram prací a vypadá to, že podle toho harmonogramu bychom měli být hotovi někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2028."
Přesto, že skončila těžba uhlí a šachta bude postupně zasypána, z podzemí se bude několik dalších desítek let čerpat důlní plyn. Podobně je tomu i na jiných šachtách v regionu.
---
Městský obvod Ostrava-Jih pokračuje v posilování bezpečnosti obyvatel. Do veřejných prostor i k dobrovolným hasičům nyní pořídil další externí defibrilátory, které mohou v případě náhlé zástavy srdce zachránit lidský život.
Ostrava-Jih rozšiřuje síť automatizovaných externích defibrilátorů. Přístroje jsou určeny pro rychlou pomoc při náhlém selhání srdce a aktuálně míří na frekventovaná místa v obvodu.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka Ostravy-Jihu: “Právě tam je důležité mít možnost okamžité pomoci při náhlém selhání srdce.”
Městský obvod má v současnosti k dispozici čtyři defibrilátory.
Martina Jarošková, místostarostka Ostravy-Jihu: “Prvním je tady v pokladně Kina Luna.”
Podle vedení obvodu jde především o preventivní opatření, kdyby se náhodou něco stalo. Jeden z přístrojů získali také dobrovolní hasiči v Ostravě-Hrabůvce.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta Ostravy-Jihu: “Naši dobrovolní hasiči můžou být mnohdy na místě při nějaké nehodě nebo nějakém selhání zdravotním. A když je zástava srdce, tak externí defibrilátor je v podstatě zásadní věc, kdy během pár minut můžete vrátit člověku v život.”
Výhodou přístroje je jeho jednoduché ovládání.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta Ostravy-Jihu: “Může ho použít i lajk. Má hlasové ovládání, přístroj sám vyhodnotí, jestli je potřeba dát impuls nebo ne, podle toho, jak si změří tep.”
Z přístroje mají radost i samotní hasiči.
Karel Kupka, starosta SDH Ostrava-Hrabůvka: “My jsme vděční, že tady ten přístroj AED máme a bude primárně na tady tomto vozidle. Takže kdykoliv vyjedeme ven, budeme ho mít sebou a jsme ho schopní použít.”
Rozšíření sítě defibrilátorů má jediný cíl. Zvýšit šanci na záchranu lidského života tam, kde rozhodují minuty.
---
Kampanolog Tomáš Hejda svou netradiční specializaci využívá v celé ostravsko-opavské diecézi. Věda o zvonech s sebou totiž nese mnohem více informací, než by se mohlo zdát, a tak je velmi ceněným odborníkem.
Když se řekne kampanolog, mnoho lidí neví, co si vlastně pod tímto pojmem přesně představit. Jedná se o člověka, který je uznávaným odborníkem na zvony všeho druhu.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Taková první moje zkušenost byla právě s opravou jednoho z těch ocelových zvonů. No a začal jsem se do toho pouštět, jakoby bádání vlastně z čeho jsou ty zvony odlité, jak fungují, jak vyzvání, proč mají takové srdce, k čemu zvony slouží."
Specializace kampanologa je široká a zvony jsou mnohem větší vědou, než by se na první pohled mohlo zdát.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Co se týká rozpoznání tónu zvonů, stáří zvonů, jsou nápisy na zvonech, takže člověk musí trošičku znát pár jazyků."
Důležité je i posuzování stáří zvonu a Tomáš Hejda se tak setkal už například i se zvony středověkými. Setkal se ale s mnohými zajímavými zvony, a to jen na svém zmapovaném území.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Máme tady zvon z roku 1617, který byl ulit po druhém požáru města Fryštátu. Je na něm latinský nápis Post Igne po požáru Fryštátu, má tam i svoje takové ty zkratky, které vlastně, a myslím, že to je i nejcennější zvon tady jakoby ve věži."
O spoustu historických zvonů byly kostely v Karviné připraveny během obou světových válek.
---
Na Pustevnách v Beskydech mohou návštěvníci znovu obdivovat ledové sochy. Koná se zde už šestadvacátý ročník tradiční výstavy, která letos nabídla desítky pohádkových motivů.
O expozici ledových soch je tradičně velký zájem. Letošní 26. ročník potrvá do neděle 8. února a podle organizátorů patří k těm nejvydařenějším. Mrazivé počasí přálo nejen řezbářům, ale přispělo i k tomu, že sochy jsou stále v dobrém stavu.
Anketa: „My jsme z Jistebníku a přijeli jsme tady s taťkou a s dědou. Nejvíc se mi líbil ten drak, zajíc, medvídek, liška a ten hrad.“
Anketa: „Viděla jsem draka, princeznu, ryby, rytíře a bylo to moc krásné.“
Návštěvníci mohou vidět téměř třicet pohádkových postav, mezi nimi například trolla nebo draka, který vznikl z 250 kostek ledu a váží přes deset tun.
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: „Mě také hrozně těší, že si to užívají ti, pro které je to zejména určeno. To znamená naše děti, naši nejmenší návštěvníci, protože přes týden sem jezdí řada škol, mateřských škol, dětských domovů a podobně. A z toho mám obrovskou radost.“
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: „Díla jsou nádherná. Letos jsem se hodně těšila, protože je to pohádkové, takže se vracím do dětských let. A je tady mnoho návštěvníků, což je právě to, co Moravskoslezský kraj podporuje, a já jsem za to ráda. Myslím, že si to tady všichni užívají od těch nejmenších až po ty největší.“
V neděli po skončení výstavy budou ledové sochy ponechány svému osudu.
---
Veřejné bruslení v Havířově letos láme návštěvnické rekordy jak na zimním stadionu, tak na venkovním kluzišti. Bruslení přitahuje napříč generacemi celé rodiny i pamětníky, kteří se na led vracejí po desítkách let.
Ani silný mráz neodradil zájemce od návštěvy nedělního veřejného bruslení na zimním stadionu. Jít si zabruslit a užít si sportovní zábavu dorazilo téměř 200 lidí.
anketa: "My jsme si přišli zabruslit, protože já tu mám mladšího bráchu, který má tři a půl roku a bruslí tady. Tak jsem se chtěl taky jít na led."
anketa: "Já už tady chodím od roku 1976 ,to tu znám jako svoje boty."
Vy jste ale tady prožil i nějakou lásku.
anketa: "Ano, svoji ženu jsem tady poznal. Rozbil jsem jí trochu obličej, ale v rámci hokeje. Jako ne, to už je hodně dávno. Rok 82."
anketa: " Občas je tu hodně lidí, takže se to špatně zvládá. Ale jelikož moje babička trénovala krasobruslení a děda hrál hokej, tak se mi ten sport líbí a chci se zlepšovat."
Zájem o bruslení, ať už ve víceúčelové hale, nebo na venkovním kluzišti, je letos rekordní.
Nazim Afana, ředitel SSRZ Havířov: "Tento rok nás velmi překvapil, protože zájem je obrovský. Venkovní ledové kluziště bylo spuštěno od 5. prosince a již ho navštívilo k tomuto dni přes 10 000 návštěvníků, což je více než za celou sezonu loňského roku. A na zimním stadionu víceúčelové hale bylo veřejné bruslení spuštěno o něco později z důvodu rekonstrukce střechy, to znamená od 11. ledna, a již teď tam bylo víc než tisíc návštěvníků, kteří si užívali veřejné bruslení."
Veřejné bruslení na zimním stadionu se koná prozatím vždy v sobotu a neděli.
---
Vynikající atmosféru a světové výkony přinesl atletický mítink Czech Indoor Gala v Ostravě. Národní rekordy, rekordy mítinku, nominace na mistrovství světa i nejlepší světový výkon roku, to všechno bylo ve vítkovické atletické hale k vidění.
Ostravská rodačka Lurdes Gloria Manuel se vrátila po zranění skvělým osobním rekordem na 400 m 51,12 a zajistila si účast na březnovém halovém mistrovství světa v Polsku.
Lurdes Gloria Manuel, 2. místo na 400 m: "Jsem nadšená, že jsem si mohla zaběhnout osobák hned prvním závodem a tak trochu hezky začít tu sezonu, protože jsem vlastně nevěděla vůbec, do čeho jdu. Po dlouhé době, co jsem závodila, jsem si říkala, i ten stres byl takový, že jsem vůbec nevěděla, jak to může dopadnout."
Ale vynikajících výkonů přinesl ostravský mítink mnohem více.
Alfons Juck, manažer Czech Indoor Gala: "My jsme viděli 22 metrů v kouli jako první na světě právě v Ostravě tento rok, nebo super 800 metrů, kde padaly národní rekordy. A ten nejlepší Belgičan Crestan na rekord mítinku. Viděli jsme juniorský světový halový rekord Etiopanky Berheové , ale ještě ji předstihla Birke Haylomová, která zaběhla výkon roku a rekord mítinku. A opravdu se velmi radujeme ze všech výkonů."
Ostravský mítink patří mezi českými atlety k nejoblíbenějším.
Amálie Švábíková, 2. místo v tyči: "Každý závod v Ostravě je skvělý. To publikum je tady jedinečné. Takže v Ostravě závodím opravdu ráda a vždycky mě to tady dokáže vyburcovat k nejlepším výkonům, což se dnes nestalo, ale věřím, že se to stane příště."
Ostrava je jediným městem na světě, které pořádá atletický mítink Světové série venku i v hale.
---
Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím. Těžba tím skončila nejen v této šachtě, ale po zhruba 250 letech v celé České republice.
Těžba černého uhlí v Česku skončila. To první se začalo dobývat v Ostravě na konci 18. století. Před 30 roky byla těžba ukončena v ostravských šachtách, následně v dolech na Frýdecko-Místecku a nyní končí definitivně i na Karvinsku.
Na slavnostní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM se přišli podívat i bývalí havíři.
Jiří Parchanski a Boleslav Foltyn, bývalí horníci Dolu ČSM: “Já jsem dělal jenom v remíze na opravě lokomotiv. A já s ním. Od roku 1984. Mi to stačilo, já jsem se necpal nikdy do předku. Stačilo v té remíze a byl jsem spokojený.”
Radek Mokrý, bývalý horník Dolu ČSM: "Je mi 56 let. Pracoval jsem tady zhruba 35 let. Něco začalo, něco končí. Takže je to takhle trošku smutné určitě. Hornictví prostě končí. Já jsem přišel na šachtu v době, kdy mi otec zakazoval jít na šachtu, že neexistuje. A nakonec jsem celý svůj aktivní život pracoval na šachtu.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Dneska opustil poslední vytěžený vozík černého uhlí Důl ČSM. Je to takový nostalgický okamžik, který je symbolický pro náš region a přes deset generací tady našich předků těžilo uhlí a já si myslím, že to s tím regionem zůstane spjato a to navždy a byl bych moc rád, aby ty hornické tradice se v rámci našeho Moravskoslezského kraje podařilo zachovat.”
Jen z Dolu ČSM bylo za necelých 60 let vytěženo na 124 milionů tun uhlí. Podle některých havířů by se poslední šachta neměla zasypávat.
Rostislav Grim, předseda Kroužku krojovaných horníků Dolu František: "Nemělo by se to zasypávat, mohlo by se to aspoň trošku zajistit. Protože kdo vidí dopředu, nějaká Sibyla nebo někdo? Vidíte okolí, v Německu, jaderné elektrárny, všichni něco pořád se o něco bojí, ale my jednoduše všecko likvidujeme.”
S přípravou na zasypání šachty se však už začalo.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “My jsme začali prakticky okamžitě po ukončení důlní činnosti s technickou likvidací dolů. V dole jsme už vybudovali 47 hrází k přehrazení vodorovných důlních děl. Pro vaši představu musíme jich vybudovat 87. Takže jsme téměř v polovině. Z toho je vidět, že jsme už v roce 2025 nezaháleli a chystali jsme se na ukončení těžby. Pak budeme muset provést zásyp a utěsnění svislých důlní děl. To budeme provádět následně. Máme na to harmonogram prací a vypadá to, že podle toho harmonogramu bychom měli být hotovi někdy ve čtvrtém kvartálu roku 2028."
Přesto, že skončila těžba uhlí a šachta bude postupně zasypána, z podzemí se bude několik dalších desítek let čerpat důlní plyn. Podobně je tomu i na jiných šachtách v regionu.
---
Městský obvod Ostrava-Jih pokračuje v posilování bezpečnosti obyvatel. Do veřejných prostor i k dobrovolným hasičům nyní pořídil další externí defibrilátory, které mohou v případě náhlé zástavy srdce zachránit lidský život.
Ostrava-Jih rozšiřuje síť automatizovaných externích defibrilátorů. Přístroje jsou určeny pro rychlou pomoc při náhlém selhání srdce a aktuálně míří na frekventovaná místa v obvodu.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka Ostravy-Jihu: “Právě tam je důležité mít možnost okamžité pomoci při náhlém selhání srdce.”
Městský obvod má v současnosti k dispozici čtyři defibrilátory.
Martina Jarošková, místostarostka Ostravy-Jihu: “Prvním je tady v pokladně Kina Luna.”
Podle vedení obvodu jde především o preventivní opatření, kdyby se náhodou něco stalo. Jeden z přístrojů získali také dobrovolní hasiči v Ostravě-Hrabůvce.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta Ostravy-Jihu: “Naši dobrovolní hasiči můžou být mnohdy na místě při nějaké nehodě nebo nějakém selhání zdravotním. A když je zástava srdce, tak externí defibrilátor je v podstatě zásadní věc, kdy během pár minut můžete vrátit člověku v život.”
Výhodou přístroje je jeho jednoduché ovládání.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta Ostravy-Jihu: “Může ho použít i lajk. Má hlasové ovládání, přístroj sám vyhodnotí, jestli je potřeba dát impuls nebo ne, podle toho, jak si změří tep.”
Z přístroje mají radost i samotní hasiči.
Karel Kupka, starosta SDH Ostrava-Hrabůvka: “My jsme vděční, že tady ten přístroj AED máme a bude primárně na tady tomto vozidle. Takže kdykoliv vyjedeme ven, budeme ho mít sebou a jsme ho schopní použít.”
Rozšíření sítě defibrilátorů má jediný cíl. Zvýšit šanci na záchranu lidského života tam, kde rozhodují minuty.
---
Kampanolog Tomáš Hejda svou netradiční specializaci využívá v celé ostravsko-opavské diecézi. Věda o zvonech s sebou totiž nese mnohem více informací, než by se mohlo zdát, a tak je velmi ceněným odborníkem.
Když se řekne kampanolog, mnoho lidí neví, co si vlastně pod tímto pojmem přesně představit. Jedná se o člověka, který je uznávaným odborníkem na zvony všeho druhu.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Taková první moje zkušenost byla právě s opravou jednoho z těch ocelových zvonů. No a začal jsem se do toho pouštět, jakoby bádání vlastně z čeho jsou ty zvony odlité, jak fungují, jak vyzvání, proč mají takové srdce, k čemu zvony slouží."
Specializace kampanologa je široká a zvony jsou mnohem větší vědou, než by se na první pohled mohlo zdát.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Co se týká rozpoznání tónu zvonů, stáří zvonů, jsou nápisy na zvonech, takže člověk musí trošičku znát pár jazyků."
Důležité je i posuzování stáří zvonu a Tomáš Hejda se tak setkal už například i se zvony středověkými. Setkal se ale s mnohými zajímavými zvony, a to jen na svém zmapovaném území.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Máme tady zvon z roku 1617, který byl ulit po druhém požáru města Fryštátu. Je na něm latinský nápis Post Igne po požáru Fryštátu, má tam i svoje takové ty zkratky, které vlastně, a myslím, že to je i nejcennější zvon tady jakoby ve věži."
O spoustu historických zvonů byly kostely v Karviné připraveny během obou světových válek.
---
Na Pustevnách v Beskydech mohou návštěvníci znovu obdivovat ledové sochy. Koná se zde už šestadvacátý ročník tradiční výstavy, která letos nabídla desítky pohádkových motivů.
O expozici ledových soch je tradičně velký zájem. Letošní 26. ročník potrvá do neděle 8. února a podle organizátorů patří k těm nejvydařenějším. Mrazivé počasí přálo nejen řezbářům, ale přispělo i k tomu, že sochy jsou stále v dobrém stavu.
Anketa: „My jsme z Jistebníku a přijeli jsme tady s taťkou a s dědou. Nejvíc se mi líbil ten drak, zajíc, medvídek, liška a ten hrad.“
Anketa: „Viděla jsem draka, princeznu, ryby, rytíře a bylo to moc krásné.“
Návštěvníci mohou vidět téměř třicet pohádkových postav, mezi nimi například trolla nebo draka, který vznikl z 250 kostek ledu a váží přes deset tun.
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: „Mě také hrozně těší, že si to užívají ti, pro které je to zejména určeno. To znamená naše děti, naši nejmenší návštěvníci, protože přes týden sem jezdí řada škol, mateřských škol, dětských domovů a podobně. A z toho mám obrovskou radost.“
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: „Díla jsou nádherná. Letos jsem se hodně těšila, protože je to pohádkové, takže se vracím do dětských let. A je tady mnoho návštěvníků, což je právě to, co Moravskoslezský kraj podporuje, a já jsem za to ráda. Myslím, že si to tady všichni užívají od těch nejmenších až po ty největší.“
V neděli po skončení výstavy budou ledové sochy ponechány svému osudu.
---
Veřejné bruslení v Havířově letos láme návštěvnické rekordy jak na zimním stadionu, tak na venkovním kluzišti. Bruslení přitahuje napříč generacemi celé rodiny i pamětníky, kteří se na led vracejí po desítkách let.
Ani silný mráz neodradil zájemce od návštěvy nedělního veřejného bruslení na zimním stadionu. Jít si zabruslit a užít si sportovní zábavu dorazilo téměř 200 lidí.
anketa: "My jsme si přišli zabruslit, protože já tu mám mladšího bráchu, který má tři a půl roku a bruslí tady. Tak jsem se chtěl taky jít na led."
anketa: "Já už tady chodím od roku 1976 ,to tu znám jako svoje boty."
Vy jste ale tady prožil i nějakou lásku.
anketa: "Ano, svoji ženu jsem tady poznal. Rozbil jsem jí trochu obličej, ale v rámci hokeje. Jako ne, to už je hodně dávno. Rok 82."
anketa: " Občas je tu hodně lidí, takže se to špatně zvládá. Ale jelikož moje babička trénovala krasobruslení a děda hrál hokej, tak se mi ten sport líbí a chci se zlepšovat."
Zájem o bruslení, ať už ve víceúčelové hale, nebo na venkovním kluzišti, je letos rekordní.
Nazim Afana, ředitel SSRZ Havířov: "Tento rok nás velmi překvapil, protože zájem je obrovský. Venkovní ledové kluziště bylo spuštěno od 5. prosince a již ho navštívilo k tomuto dni přes 10 000 návštěvníků, což je více než za celou sezonu loňského roku. A na zimním stadionu víceúčelové hale bylo veřejné bruslení spuštěno o něco později z důvodu rekonstrukce střechy, to znamená od 11. ledna, a již teď tam bylo víc než tisíc návštěvníků, kteří si užívali veřejné bruslení."
Veřejné bruslení na zimním stadionu se koná prozatím vždy v sobotu a neděli.
---
Vynikající atmosféru a světové výkony přinesl atletický mítink Czech Indoor Gala v Ostravě. Národní rekordy, rekordy mítinku, nominace na mistrovství světa i nejlepší světový výkon roku, to všechno bylo ve vítkovické atletické hale k vidění.
Ostravská rodačka Lurdes Gloria Manuel se vrátila po zranění skvělým osobním rekordem na 400 m 51,12 a zajistila si účast na březnovém halovém mistrovství světa v Polsku.
Lurdes Gloria Manuel, 2. místo na 400 m: "Jsem nadšená, že jsem si mohla zaběhnout osobák hned prvním závodem a tak trochu hezky začít tu sezonu, protože jsem vlastně nevěděla vůbec, do čeho jdu. Po dlouhé době, co jsem závodila, jsem si říkala, i ten stres byl takový, že jsem vůbec nevěděla, jak to může dopadnout."
Ale vynikajících výkonů přinesl ostravský mítink mnohem více.
Alfons Juck, manažer Czech Indoor Gala: "My jsme viděli 22 metrů v kouli jako první na světě právě v Ostravě tento rok, nebo super 800 metrů, kde padaly národní rekordy. A ten nejlepší Belgičan Crestan na rekord mítinku. Viděli jsme juniorský světový halový rekord Etiopanky Berheové , ale ještě ji předstihla Birke Haylomová, která zaběhla výkon roku a rekord mítinku. A opravdu se velmi radujeme ze všech výkonů."
Ostravský mítink patří mezi českými atlety k nejoblíbenějším.
Amálie Švábíková, 2. místo v tyči: "Každý závod v Ostravě je skvělý. To publikum je tady jedinečné. Takže v Ostravě závodím opravdu ráda a vždycky mě to tady dokáže vyburcovat k nejlepším výkonům, což se dnes nestalo, ale věřím, že se to stane příště."
Ostrava je jediným městem na světě, které pořádá atletický mítink Světové série venku i v hale.
---
