Dnes vám přinášíme dobrou zprávu. Z výsledků měření kvality ovzduší v Ostravě vyplývá, že byla i v loňském roce mnohem lepší, než jsme byli zvyklí v minulosti. Emise z měřících stanic byly na nízkých číslech a ani jednu nebyla vyhlášena smogová situace.
Ostrava pokračuje v trendu posledních let a zjednodušeně řečeno, kvalitou ovzduší nijak nevybočuje ve srovnání s jinými velkými městy. V některých částech, jako je třeba Poruba, je dokonce lepší. Vyplývá to z analýzy Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, který provádí kontinuální měření na pěti stanicích.
Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: "Co se týče prašnosti, tak si myslím, že můžeme být klidní. Ty koncentrace jsou nízké poslední tři roky."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Na území Ostravy se opravdu v posledních 10 letech zlepšilo, řekl bych o polovinu. O 50 procent jsou všechny hodnoty a limity ve svých zákonných hodnotách."
Po zrušení prvovýroby v Nové Huti se natolik zlepšilo ovzduší v jejím okolí, že měřící stanice v Radvanicích byla překvalifikována z průmyslové na městskou. Množství škodlivých látek v ovzduší ale klesá všude. Výjimkou je jen benzo(a)pyren. I ten je ale pod zákonným limitem.
Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: "Nicméně když se podíváme zpětně do těch dat, tak opravdu jsme se o nějakých 75 % dostali níže než původně u benzo(a)pyrenu. Třeba v Radvanicích bývali na 8, 9."
I když se ovzduší za posledních 10 let výrazně vyčistilo, stále je ještě prostor pro další zlepšování. Nejhůře je na tom Hrušov, kde má výrazný vliv chemička a koksovny.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Před námi a Ostravou je pořád modernizace průmyslu. Jsou to další nové výzvy i z hlediska zaměstnanosti."
Od roku 2030 začne platit nová směrnice Evropské unie a limity budou ještě přísnější. V naší zemi by nové limity měly začít platit od konce letošního roku.
---
Na Horním náměstí v Opavě začala demolice Slezanky. Bourá se část, která patří městu. O jejím odstranění rozhodli zastupitelé už před 5 lety. Budoucí podobu nové zástavby určí architektonická soutěž.
První kusy zdiva šly k zemi v pondělí v 8 hodin a 33 minut. Demolice Slezanky oficiálně začala podpisem příkazu k bourání a nástupem těžké techniky.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: "Konstrukce není až tak tuhá jak jsme předpokládali. Práce jdou o něco rychleji, než jsme předpokládali. Nejhorší bude ten roh, protože tam to sousedí s divadlem."
Demolice probíhá pod přísným dohledem. Okolní památkově chráněné objekty jsou monitorovány.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: “Monitorují se otřesy. Přenáší se to v podstatě na server a při nepředvídatelných otřesech dojde k zastavení prací. Bude se vyhodnocovat."
Demolice potrvá do konce dubna a naváže na ni archeologický průzkum.
Město aktuálně připravuje architektonickou soutěž na budoucí podobu této části centra.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Vyhlásíme komorovou soutěž přes komoru architektů, tak abychom celé toto území vlastně vyřešili stejně jako Bredu.”
Cílem města je vrátit do centra život.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Chceme tady multifunkční sál o velikosti 800 lidí, bytové domy, vzadu krásné atrium a krásný park a také podzemní parkoviště s maximální kapacitou 230 parkovacích míst. Aby prostě to centrum žilo. A pokud tady ty možnosti nebudou, tak lidé prostě z toho centra odejdou a budeme tady mít město duchů.”
Architektonická soutěž by mohla být vyhlášena na přelomu května a června a potrvá přibližně půl roku.
---
Frýdek-Místek chce zajistit bezpečnější a čistější veřejný prostor. Jako jeden z lídrů v dané problematice, kterým se chtějí inspirovat další města, má už rok nástroj – obecně závaznou vyhlášku proti žebrání a bivakování.
Frýdek-Místek dlouhodobě čelí problémům, které souvisejí s narušováním veřejného pořádku. Městská policie jen často vyjíždí k případům veřejného pohoršování, obtěžování nebo znečišťování prostranství nepřizpůsobivými osobami. Po zavedení nové vyhlášky proti žebrání a bivakování se situace zlepšuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Vyhláška je pouze jedním z dalších nástrojů, stejně jako vyhláška proti alkoholu. To znamená, že ve své praxi strážníci mají jakýsi účinný nástroj, jak vykázat osoby například z dětských hřišť nebo tam, kde se vyskytuje větší počet osob."
Jaký je celkově ten cíl?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ten cíl je samozřejmě zakázat těm lidem, nebo respektive mít účinný nástroj k tomu, aby lidé neobtěžovali před obchodem žebráním a podobnými věcmi."
Vykonavatelem je tedy Městská policie?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Převážně strážníci Městské policie, ti, kteří se starají o ochranu veřejného pořádku, a ti, kteří jsou každý den voláni k těmto situacím, kdy to lidi obtěžuje, se snaží chránit ty slušné."
Jaké má městská policie kompetence k tomu, aby to mohla realizovat?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ty kompetence jsou dané právě tou vyhláškou, a to z hlediska toho, že může říct, že se jedná o centrum města nebo o nějaké dětské hřiště nebo základní školu, kde tyto věci prostě vyhláškou omezuje a může je z tohoto místa vykázat."
Je pravda, že v tomto směru Frýdek-Místek následovala další města?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to pravda. Oslovilo nás několik statutárních měst, které by tuto vyhlášku chtěly také zavádět, a myslím si, že někteří už ji zavedli."
Vyhláška se týká vymezených lokalit, kde je zavedení nezbytné, a posvětilo ji ministerstvo vnitra.
Tomáš Zapletal, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Strážníci Městské policie vyjíždějí na výjezdy týkající se narušování veřejného pořádku osobami bez domova téměř denně. Ty požadavky ze strany občanů jsou různé. Teď v zimě se jedná převážně o vykazování těchto osob z nebytových prostor obytných domů, kde se snaží přespávat v teple ve sklepních prostorech, popřípadě potom vytlačování těchto osob z okolí supermarketů, kde požívají alkoholické nápoje."
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Účelem té vyhlášky je zejména zabránit závadným osobám, které jsou mnohdy agresivní a pod vlivem psychotropních a omamných látek, aby obtěžovali slušné lidi, protože nemáme jiný účinný způsob, jak je z místa vykázat."
Frýdek-Místek přitom nabízí nadprůměrnou záchrannou síť služeb pro lidi bez domova nebo ohrožené bezdomovectvím a intenzivně spolupracuje s neziskovými organizacemi.
---
Virtuální univerzita třetího věku má v Karviné již několik let tradici. Přednášky zprostředkovává Česká zemědělská univerzita skrze Regionální knihovnu Karviná a kurzy se těší velkému zájmu.
Již přes 160 účastnic, ale i účastníků absolvovalo Virtuální univerzitu třetího věku, kterou těmto nadšencům vědění zprostředkovává Regionální knihovna Karviná.
Renáta Klimková, knihovnice: "Minulý semestr jsme měli na téma cestování, takže se studenti dozvěděli o destinacích, kam se dá letět na dovolenou, nějaká pravidla, cestování a různé zajímavosti ze světa. A tenhle semestr si studenti vybrali právě téma České dějiny a jejich souvislosti."
O témata napříč světem nebo historií je obecně zájem a na to rozšířit si obzory nikdy není pozdě.
anketa: účastnice Virtuální univerzity třetího věku: "Asi všechna ta témata jsou zajímavá. Je problém vybrat nějaké, co by pasovalo všem. Ale vždycky jsou zajímavá témata. Takže jsem měla to oděvnictví. Teď ta historie."
anketa: účastnice Virtuální univerzity třetího věku: "Já bych řekla, že jednak ze zvědavosti, jednak z takového přesvědčení, že bych ještě měla pořád něco vědět víc, než vím."
anketa: účastnice Virtuální univerzity třetího věku: "Já už studuji 18 let a chodím na univerzitu k nám na univerzitu a ještě i tady, protože člověk se musí vzdělávat celý život přece."
V rámci minulých semestrů se studenti vydali například po stopách barokní architektury, rituálů evropských královských rodů nebo dějin oděvní kultury.
---
Krásnou oslavu připravil Domov pro seniory Slezské humanity v Horní Suché paní Amálce Kyjovské, která se dožila úctyhodných sta let. Na správné oslavě nechyběl zpěv, předávání dárků ani velký dort.
Amálka Kyjovká, oslavenkyně: „No, jsem překvapena. Krásné. To jsem nečekala. Vždyť já pořád čekám na tu zubatou a nemůžu se dočkat. Už jsem tady přesčas." Řekněte nám, co bychom měli dělat, abychom byli tak krásní, vitální a zdraví jako vy? "Zeptejte se mojí dcery.“
Amálka Halinová, dcera: „Mamka dělala v lese, možná je pro ni dobré to, že byla na vzduchu. Pracovala i v dětském domově. No a potom je vyučená švadlena, takže šila.“
Paní Amálka měla hodně gratulantů, kteří obdivovali její energii a vitalitu.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: „Možná to bude znít hloupě, ale je ve mně trošku závist, protože se domnívám, že z naší generace už nebudeme mít tolik štěstí dožít se tak krásného věku a v tak vitální podobě, jak dnes vidíme. Viděli jsme, že četla bez brýlí, není postižena tím, že by špatně slyšela, zpívala s námi, takže myslím si, že je co závidět, ale zároveň i přát.“
Anketa, kamarádka: „Já ji obdivuju, protože ona každým rokem jezdí tím vozíčkem sama kolem dokola. A Člověče, nezlob se, jak hraje. Já si říkám, ve 100 letech? No ale jo.“
Paní Amálku má v domově každý rád a všichni si přejí, aby se za rok znovu sešli na oslavě.
---
Středisko volného času Fokus v Novém Jičíně bylo dějištěm pěvecké soutěže Doremi, která je určená dětem s lehkým a středním mentálním postižením. Akce podporuje talent dětí bez ohledu na jejich handicap už 10 let.
Porovnat pěvecké výkony, ale především povzbudit děti a posílit jejich sebevědomí - to je cílem pěvecké soutěže Doremi. Pořádá ji už 10 let novojičínské Odborné učiliště a praktická škola pro zpěváky s lehkým a středním mentálním postižením.
Andrea Havlíková, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Máme taky rekordní počet zpěváků, třináct. Devět je z naší školy, čtyři ze škol, se kterými spolupracujeme. A co teda bych tak nějak chtěla vypíchnout, tak máme sedm zpívajících s poruchu autistického spektra, což je teda obdivuhodné. Pro každého je to těžké, ale právě pro tady ty zpěváčky s poruchou autistického spektra je to neskutečné vystoupení z té komfortní zóny, je to pro ně vlastně překonání toho jejich vlastního světa, kde jsou uzavření do sebe a já je za to neskutečně obdivuji.”
Lukáš Souhrada, DJ Lucky Boy, člen poroty: “Já se hudbě věnuju od sedmnácti let a v Novém Jičíně jsem studoval, byl jsem tady skoro celý život. Podporuji tady právě spoustu dětí i z Jičína a jsem strašně rád, že vůbec taková soutěž tady je, protože si myslím, že to je pro ně obrovský zážitek, že vystoupí před kamarádama, prolomí jim to nějaké ledy a myslím si, že to je pro ně fajný jako mentální, že je to posune dál.”
V hledišti fandili zpěvákům také vítězové předchozích ročníků Doremi.
Filip Pospěch, vítěz DOREMI z OU a PrŠ Nový Jičín: “Vyhrál jsem v roce 2022 a bylo to od kapely Wohnout, ale nevím přesně jaká písnička. Zastupnáš si je někdy ještě rád? No, spíš ne. Tady jsem přišel podpořit ostatní a přišel jsem se podívat na desáté výročí Doremi.”
Martin Klein, vítěz DOREMI z OU a PrŠ Nový Jičín: “Tak vydal jsem své CD, jsou tam písničky jako Děti ráje, je tam Helpa, Nonstop, Boli jsme raz milovaný, jich tam několik. Takže jsem za to hodně rád, zpívám pořád a dělá mi to velkou radost.”
Letošním vítězem se stal Danny Kotrs z pořadatelské školy, potlesk a uznávání ale patřilo všem.
---
Dnes vám přinášíme dobrou zprávu. Z výsledků měření kvality ovzduší v Ostravě vyplývá, že byla i v loňském roce mnohem lepší, než jsme byli zvyklí v minulosti. Emise z měřících stanic byly na nízkých číslech a ani jednu nebyla vyhlášena smogová situace.
Ostrava pokračuje v trendu posledních let a zjednodušeně řečeno, kvalitou ovzduší nijak nevybočuje ve srovnání s jinými velkými městy. V některých částech, jako je třeba Poruba, je dokonce lepší. Vyplývá to z analýzy Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, který provádí kontinuální měření na pěti stanicích.
Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: "Co se týče prašnosti, tak si myslím, že můžeme být klidní. Ty koncentrace jsou nízké poslední tři roky."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Na území Ostravy se opravdu v posledních 10 letech zlepšilo, řekl bych o polovinu. O 50 procent jsou všechny hodnoty a limity ve svých zákonných hodnotách."
Po zrušení prvovýroby v Nové Huti se natolik zlepšilo ovzduší v jejím okolí, že měřící stanice v Radvanicích byla překvalifikována z průmyslové na městskou. Množství škodlivých látek v ovzduší ale klesá všude. Výjimkou je jen benzo(a)pyren. I ten je ale pod zákonným limitem.
Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: "Nicméně když se podíváme zpětně do těch dat, tak opravdu jsme se o nějakých 75 % dostali níže než původně u benzo(a)pyrenu. Třeba v Radvanicích bývali na 8, 9."
I když se ovzduší za posledních 10 let výrazně vyčistilo, stále je ještě prostor pro další zlepšování. Nejhůře je na tom Hrušov, kde má výrazný vliv chemička a koksovny.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Před námi a Ostravou je pořád modernizace průmyslu. Jsou to další nové výzvy i z hlediska zaměstnanosti."
Od roku 2030 začne platit nová směrnice Evropské unie a limity budou ještě přísnější. V naší zemi by nové limity měly začít platit od konce letošního roku.
---
Na Horním náměstí v Opavě začala demolice Slezanky. Bourá se část, která patří městu. O jejím odstranění rozhodli zastupitelé už před 5 lety. Budoucí podobu nové zástavby určí architektonická soutěž.
První kusy zdiva šly k zemi v pondělí v 8 hodin a 33 minut. Demolice Slezanky oficiálně začala podpisem příkazu k bourání a nástupem těžké techniky.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: "Konstrukce není až tak tuhá jak jsme předpokládali. Práce jdou o něco rychleji, než jsme předpokládali. Nejhorší bude ten roh, protože tam to sousedí s divadlem."
Demolice probíhá pod přísným dohledem. Okolní památkově chráněné objekty jsou monitorovány.
Zdeněk Čapka, stavbyvedoucí realizační firmy: “Monitorují se otřesy. Přenáší se to v podstatě na server a při nepředvídatelných otřesech dojde k zastavení prací. Bude se vyhodnocovat."
Demolice potrvá do konce dubna a naváže na ni archeologický průzkum.
Město aktuálně připravuje architektonickou soutěž na budoucí podobu této části centra.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Vyhlásíme komorovou soutěž přes komoru architektů, tak abychom celé toto území vlastně vyřešili stejně jako Bredu.”
Cílem města je vrátit do centra život.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Chceme tady multifunkční sál o velikosti 800 lidí, bytové domy, vzadu krásné atrium a krásný park a také podzemní parkoviště s maximální kapacitou 230 parkovacích míst. Aby prostě to centrum žilo. A pokud tady ty možnosti nebudou, tak lidé prostě z toho centra odejdou a budeme tady mít město duchů.”
Architektonická soutěž by mohla být vyhlášena na přelomu května a června a potrvá přibližně půl roku.
---
Frýdek-Místek chce zajistit bezpečnější a čistější veřejný prostor. Jako jeden z lídrů v dané problematice, kterým se chtějí inspirovat další města, má už rok nástroj – obecně závaznou vyhlášku proti žebrání a bivakování.
Frýdek-Místek dlouhodobě čelí problémům, které souvisejí s narušováním veřejného pořádku. Městská policie jen často vyjíždí k případům veřejného pohoršování, obtěžování nebo znečišťování prostranství nepřizpůsobivými osobami. Po zavedení nové vyhlášky proti žebrání a bivakování se situace zlepšuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Vyhláška je pouze jedním z dalších nástrojů, stejně jako vyhláška proti alkoholu. To znamená, že ve své praxi strážníci mají jakýsi účinný nástroj, jak vykázat osoby například z dětských hřišť nebo tam, kde se vyskytuje větší počet osob."
Jaký je celkově ten cíl?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ten cíl je samozřejmě zakázat těm lidem, nebo respektive mít účinný nástroj k tomu, aby lidé neobtěžovali před obchodem žebráním a podobnými věcmi."
Vykonavatelem je tedy Městská policie?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Převážně strážníci Městské policie, ti, kteří se starají o ochranu veřejného pořádku, a ti, kteří jsou každý den voláni k těmto situacím, kdy to lidi obtěžuje, se snaží chránit ty slušné."
Jaké má městská policie kompetence k tomu, aby to mohla realizovat?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ty kompetence jsou dané právě tou vyhláškou, a to z hlediska toho, že může říct, že se jedná o centrum města nebo o nějaké dětské hřiště nebo základní školu, kde tyto věci prostě vyhláškou omezuje a může je z tohoto místa vykázat."
Je pravda, že v tomto směru Frýdek-Místek následovala další města?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to pravda. Oslovilo nás několik statutárních měst, které by tuto vyhlášku chtěly také zavádět, a myslím si, že někteří už ji zavedli."
Vyhláška se týká vymezených lokalit, kde je zavedení nezbytné, a posvětilo ji ministerstvo vnitra.
Tomáš Zapletal, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Strážníci Městské policie vyjíždějí na výjezdy týkající se narušování veřejného pořádku osobami bez domova téměř denně. Ty požadavky ze strany občanů jsou různé. Teď v zimě se jedná převážně o vykazování těchto osob z nebytových prostor obytných domů, kde se snaží přespávat v teple ve sklepních prostorech, popřípadě potom vytlačování těchto osob z okolí supermarketů, kde požívají alkoholické nápoje."
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Účelem té vyhlášky je zejména zabránit závadným osobám, které jsou mnohdy agresivní a pod vlivem psychotropních a omamných látek, aby obtěžovali slušné lidi, protože nemáme jiný účinný způsob, jak je z místa vykázat."
Frýdek-Místek přitom nabízí nadprůměrnou záchrannou síť služeb pro lidi bez domova nebo ohrožené bezdomovectvím a intenzivně spolupracuje s neziskovými organizacemi.
---
Virtuální univerzita třetího věku má v Karviné již několik let tradici. Přednášky zprostředkovává Česká zemědělská univerzita skrze Regionální knihovnu Karviná a kurzy se těší velkému zájmu.
Již přes 160 účastnic, ale i účastníků absolvovalo Virtuální univerzitu třetího věku, kterou těmto nadšencům vědění zprostředkovává Regionální knihovna Karviná.
Renáta Klimková, knihovnice: "Minulý semestr jsme měli na téma cestování, takže se studenti dozvěděli o destinacích, kam se dá letět na dovolenou, nějaká pravidla, cestování a různé zajímavosti ze světa. A tenhle semestr si studenti vybrali právě téma České dějiny a jejich souvislosti."
O témata napříč světem nebo historií je obecně zájem a na to rozšířit si obzory nikdy není pozdě.
anketa: účastnice Virtuální univerzity třetího věku: "Asi všechna ta témata jsou zajímavá. Je problém vybrat nějaké, co by pasovalo všem. Ale vždycky jsou zajímavá témata. Takže jsem měla to oděvnictví. Teď ta historie."
anketa: účastnice Virtuální univerzity třetího věku: "Já bych řekla, že jednak ze zvědavosti, jednak z takového přesvědčení, že bych ještě měla pořád něco vědět víc, než vím."
anketa: účastnice Virtuální univerzity třetího věku: "Já už studuji 18 let a chodím na univerzitu k nám na univerzitu a ještě i tady, protože člověk se musí vzdělávat celý život přece."
V rámci minulých semestrů se studenti vydali například po stopách barokní architektury, rituálů evropských královských rodů nebo dějin oděvní kultury.
---
Krásnou oslavu připravil Domov pro seniory Slezské humanity v Horní Suché paní Amálce Kyjovské, která se dožila úctyhodných sta let. Na správné oslavě nechyběl zpěv, předávání dárků ani velký dort.
Amálka Kyjovká, oslavenkyně: „No, jsem překvapena. Krásné. To jsem nečekala. Vždyť já pořád čekám na tu zubatou a nemůžu se dočkat. Už jsem tady přesčas." Řekněte nám, co bychom měli dělat, abychom byli tak krásní, vitální a zdraví jako vy? "Zeptejte se mojí dcery.“
Amálka Halinová, dcera: „Mamka dělala v lese, možná je pro ni dobré to, že byla na vzduchu. Pracovala i v dětském domově. No a potom je vyučená švadlena, takže šila.“
Paní Amálka měla hodně gratulantů, kteří obdivovali její energii a vitalitu.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: „Možná to bude znít hloupě, ale je ve mně trošku závist, protože se domnívám, že z naší generace už nebudeme mít tolik štěstí dožít se tak krásného věku a v tak vitální podobě, jak dnes vidíme. Viděli jsme, že četla bez brýlí, není postižena tím, že by špatně slyšela, zpívala s námi, takže myslím si, že je co závidět, ale zároveň i přát.“
Anketa, kamarádka: „Já ji obdivuju, protože ona každým rokem jezdí tím vozíčkem sama kolem dokola. A Člověče, nezlob se, jak hraje. Já si říkám, ve 100 letech? No ale jo.“
Paní Amálku má v domově každý rád a všichni si přejí, aby se za rok znovu sešli na oslavě.
---
Středisko volného času Fokus v Novém Jičíně bylo dějištěm pěvecké soutěže Doremi, která je určená dětem s lehkým a středním mentálním postižením. Akce podporuje talent dětí bez ohledu na jejich handicap už 10 let.
Porovnat pěvecké výkony, ale především povzbudit děti a posílit jejich sebevědomí - to je cílem pěvecké soutěže Doremi. Pořádá ji už 10 let novojičínské Odborné učiliště a praktická škola pro zpěváky s lehkým a středním mentálním postižením.
Andrea Havlíková, ředitelka OU a PrŠ Nový Jičín: “Máme taky rekordní počet zpěváků, třináct. Devět je z naší školy, čtyři ze škol, se kterými spolupracujeme. A co teda bych tak nějak chtěla vypíchnout, tak máme sedm zpívajících s poruchu autistického spektra, což je teda obdivuhodné. Pro každého je to těžké, ale právě pro tady ty zpěváčky s poruchou autistického spektra je to neskutečné vystoupení z té komfortní zóny, je to pro ně vlastně překonání toho jejich vlastního světa, kde jsou uzavření do sebe a já je za to neskutečně obdivuji.”
Lukáš Souhrada, DJ Lucky Boy, člen poroty: “Já se hudbě věnuju od sedmnácti let a v Novém Jičíně jsem studoval, byl jsem tady skoro celý život. Podporuji tady právě spoustu dětí i z Jičína a jsem strašně rád, že vůbec taková soutěž tady je, protože si myslím, že to je pro ně obrovský zážitek, že vystoupí před kamarádama, prolomí jim to nějaké ledy a myslím si, že to je pro ně fajný jako mentální, že je to posune dál.”
V hledišti fandili zpěvákům také vítězové předchozích ročníků Doremi.
Filip Pospěch, vítěz DOREMI z OU a PrŠ Nový Jičín: “Vyhrál jsem v roce 2022 a bylo to od kapely Wohnout, ale nevím přesně jaká písnička. Zastupnáš si je někdy ještě rád? No, spíš ne. Tady jsem přišel podpořit ostatní a přišel jsem se podívat na desáté výročí Doremi.”
Martin Klein, vítěz DOREMI z OU a PrŠ Nový Jičín: “Tak vydal jsem své CD, jsou tam písničky jako Děti ráje, je tam Helpa, Nonstop, Boli jsme raz milovaný, jich tam několik. Takže jsem za to hodně rád, zpívám pořád a dělá mi to velkou radost.”
Letošním vítězem se stal Danny Kotrs z pořadatelské školy, potlesk a uznávání ale patřilo všem.
---
