Policisté z našeho kraje se zaměřují i na odhalování případů nelegální migrace. V těchto dnech si posvítili na bývalé hraniční přechody se Slovenskem. Kontrolují kamiony a náklaďáky, kde se cizinci nejčastěji schovávají například v nákladovém prostoru.
V našem zpravodajství jsme vás v letošním roce informovali už o několika záchytech migrantů v MS kraji. Například v květnu znenadání vystoupilo z kamionu z Rumunska na čerpací stanici na dálnici u Bohumína sedm Afgánců. Policisté z našeho regionu proto provádějí kontrolní akce přímo na hraničních přechodech. Aktuálně jsou v Mostech u Jablunkova a na Bumbálce.
Libor Mokroš, odbor cizinecké policie PČR MS kraje: "Policisté se zaměřují na bývalých hraničních přechodech se Slovenskou republikou právě na kontrolu zahraničních kamionů, dodávek a obdobných typů vozidel. Kromě odhalování nelegální migrace cizích státních příslušníků policisté rovněž pátrají po osobách a věcech a kontrolují doklady. Jejich pozornosti samozřejmě neuniká ani dodržování pravidel silničního provozu a aktuálně platných ochranných opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví souvisejících s onemocněním Covid 19."
Policisté při kontrolách využívají i speciální techniku. Například Schengenbus, kde je jakási laboratoř pro odhalování padělaných dokladů nebo také termokamera pro kontrolu vnitřku kamionu. K dispozici mají i detektor, který odhalí všechno živé ve vozidle.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MS kraje: "Policisté používají například vozidlo Schengenbus či detektor „Heartbeat“, který je určený na snímání srdečního tepu na základě tlukotu srdce. Na kontrolované auto připojí diody napojené na počítač. Na monitoru pak vidí, zda se v návěsu nenacházejí ukryté osoby. Policisté zkontrolují denně až desítky vozidel mezinárodní dopravy."
Nelegální migranti pak většinou končí v zařízení pro cizince ve Vyšních Lhotách nebo také Bělé Jezové. Tam jsou dokud neproběhne řízení o jejich vyhoštění nebo vrácení do země, kde už o azyl žádali. Tyto kontroly budou budou i nadále pokračovat.
---
Krnovská nemocnice podniká kroky k zajištění očkování proti Covid 19 i v odlehlých částech regionu. V Osoblaze mobilní tým očkoval celý den zájemce bez nutnosti předchozí registrace. Jen za dopoledne tuto možnost využilo na osm desítek obyvatel
MS kraj vytipoval místa s proočkovaností nižší než 30 procent, která určil mobilním očkovacím týmům.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Tady v Osoblaze očkujeme všechny zájemce, i neregistrované. Nabízíme očkování všem jednorázovou vakcínou Jansen a nebo dvousložkovou vakcínou Pfizer. Dávkou Pfizer byly naočkovány jenom děti od 12 let a tady se domluvíme s místní lékařkou, že přeočkování udělá ona."
Bronislav Sedláček, lékař centra, náměstek pro léčebnou péči SZZ Krnov: „Očkujeme vakcínou Jansen nebo Jonson, je to jednosložková vakcína, snášenlivost je dobrá, lidi zatím to akceptují, naopak jsou rádi, že nemusí jezdit na druhé očkování.“
Jen do 11 hodin dopoledne využilo možnost očkování bez registrace asi 80 obyvatel.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Ráno, když jsme přišli, tak byl tady zájem asi 40 lidí, kteří stáli ve frontě a teďka je ten zájem menší, a počítáme, že kolem 70 až 100 lidí dneska přijde.“
Anketa, obyvatelé Osoblažska: „Dobré to bylo. Zatím.“
„Nebolelo vůbec, kdepak, mě to lechtalo, perfektní.“
„My už jsme s manželem očkovaní celá rodina, ale chtěli jsme naočkovat syna. My jsme Covid prodělali, měli jsme těžký průběh, takže chceme, aby byl chráněný, pokud bude možno.“
„Já se vždycky něčeho bojím, ale nevím čeho ale jinak je to v pořádku vždycky.“
Dalším krokem krnovské nemocnice bude zřízení možnosti očkování bez registrace i na stálých očkovacích místech. V Krnově by to mohlo být již od pondělí 9. srpna.
---
V Ostravě - Kunčičkách se v úterý ráno stala tragická nehoda, při které zahynula chodkyně. Osudná se jí stala situace, která se děje na čtyřproudých silnicích poměrně často. Zatímco auto v pravém jízdním pruhu jí dalo přednost, přiřítilo se druhé v levém a smetlo ji.
Nehoda se stala v Ostravě - Kunčičkách hned ráno před sedmou hodinou. 46letá žena chtěla po přechodu pro chodce přejít Frýdeckou ulici. Ta má čtyři pruhy a uprostřed, kvůli bezpečnosti chodců, ostrůvek. Řidič auta, které přijíždělo v pravém pruhu, ji už zdálky viděl a začal zpomalovat, aby mohla přejít. Bohužel ale v levém pruhu přijíždělo další vozidlo a řidič bohužel chodkyni vůbec neviděl.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Druhé vozidlo v levém jízdním pruhu v jízdě pokračovalo, řidič zřejmě ženu přehlédl a následně došlo ke kolizi se ženou a vozidlem. I přes veškerou snahu a okamžitou resuscitaci, žena svému zranění na místě podlehla."
Svědci srážky se snažili ženě pomoci, ale marně. Nepomohla ani zdravotnická záchranná služba a chodkyně svým zraněním na místě podlehla. O tom, že řidič ženu vůbec neviděl svědčí i brzdná stopa, která začíná až v polovině přechodu. Policisté celou pravou část Frýdecké ulice uzavřeli a další vozidla musela po objízdných trasách. Dopravní policie musela vše podrobně zadokumentovat.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Vyšetřováním nehodového děje, příčin a okolnostmi dopravní nehody se nyní policisté zabývají."
Pavel Blahut, koordinátor BESIP MS kraj: "Pokud vozidlo v pravém jízdním pruhu zastaví před přechodem pro chodce, je povinností řidiče v dalším jízdním pruhu udělat to samé a zastavit. Na druhou stranu je ale i ten chodec povinen se přesvědčit, že může bezpečně vstoupit do toho přechodu pro chodce."
Vše nasvědčuje tomu, že odpovědnost za nehodu nese hlavně řidič vozu, které ženu srazilo. Za neúmyslné usmrcení z nedbalosti mu v takovém případě hrozí 6 let vězení.
---
Asi není třeba znovu popisovat, následky řádění tornáda na jižní Moravě. Na pomoc lidem vyjeli také hasiči z našeho kraje. Nejprve to byl speciální tým USAR, který se specializuje na záchranu osob ze sutin a po něm i dobrovolné jednotky, které pracovaly na odstraňování dalších následků řádění živlů.
24. června večer prošlo přes několik obcí na Břeclavsku a Hodonínsku ničivé tornádo. Následky byly katastrofální a tak hned v noci vyrazila pomoc i z MS kraje, který disponuje USAR týmem pro záchranu osob ze sutin. Nikdo netušil, kolik leží pod troskami domů lidí.
Jiří Němčík, velitel týmu USAR MS kraje: “My jsme jeli hned za svítání do těch nejvíce zasažených obcí, což byly obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice. Tam jsme vyhodnotili stav, který tam byl a rozhodli jsme se o nasazení v Moravské Nové Vsi. Takže jsme dělali novou prohlídku a stanovování stavu těch budov."
Specialisty z USAR týmu pak nahradily sbory dobrovolných hasičů z celé země. 28. června přijelo 7 jednotek z našeho kraje do Hodonína. Mezi nimi i hasiči z Radvanic.
Richard Dudek, SDH Radvanice: “Naše činnost spočívala zejména v zajišťování utržených střešních konstrukcí, zakrývání plachtami, řezali jsme vyvrácené stromy, odklízeli jsme suť, stržené střechy. Jsem už na ledacos zvyklý, nicméně bylo to opravdu jiné. Ten dojem byl takový zvláštní, protože ty škody, nebo ty následky opravdu byly značné."
Jednotky se střídaly po dvou dnech, nasazení bylo opravdu enormní a vyčerpávající a to nejen fyzicky, ale i psychicky.
Vladimír Vlček, ředitel HZS ČR: "Hasiči se střídali vždy po dvou dnech, tedy 48 hodinách. Management zastřešoval náš kraj a vlastní počet se rekrutoval z JSDH, přednostně z těch, které byly vybavovány ze strany MS kraje. Odvedli nesmírný kus práce a patří jim za to velké poděkování."
Na jižní Moravě pomáhalo v průběhu 4 týdnů 4 tisíce profesionálních a dobrovolných hasičů z celé země. Všichni si zaslouží velké poděkování.
---
Minulý rok prodalo město Opava část nevyužívaného areálu Dukelských kasáren developerovi, který tady má postavit obytnou čtvrť. Rozhodnutí ovšem zpochybnil druhý účastník tendru, který se obrátil na soud. Nyní ale žalobu stáhl. Zahájení výstavby tak už nestojí nic v cestě.
Prodej části areálu bývalých vojenských kasáren developerské firmě z Ostravy za 51 mil. korun odhlasovali opavští zastupitelé vloni v září. To se ale nelíbilo druhému uchazeči o výstavbu bytových domů, teplické firmě JTH, která se kvůli tomu obrátila na soud.
natočeno: 26.11. 2020: Marek Andrášek, právní zástupce firmy JTH Holding: „Žaloba už podána byla. Jde o žalobu na určení, že kupní smlouva, kterou uzavřelo město s druhým zájemcem, je neplatná.
V souvislosti s tím také soud vydal předběžné opatření, které nedovolovalo vítězné firmě s pozemky nakládat. Záhy jej ale soud vyšší instance zrušil. A nyní také přišla nabídka ke smíru ze stany žalující firmy.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Jenom nám potvrdilo, že jsme postupovali v rámci legislativy a vše bylo v pořádku a jsme rádi, že nám to nezastaví další práce.“
Nyní už se mohou přípravy výstavby nové obytné čtvrti s 16 domy, které nabídnou víc jak 300 bytů a také komerční prostory pro obchod a služby, rozjet naplno.
Alan Jančík, jednatel a ředitel JTA – Holding, vítěz tendru: „Tím, že ty pozemky byly nějakou dobu zablokovány, tak se to všechno posunuje. Ale pracujeme, chystáme projektovou dokumentaci a budeme řešit stavební povolení. Rádi bychom začali co nejdřív.
Areál bývalých dělostřeleckých kasáren, které vznikly v 19. století a vojákům sloužily až do roku 2007, by se měl do osmi let proměnit v moderní obytnou čtvrť.
---
V havířovské nemocnici začali díky speciálním přístrojům na rehabilitaci léčit pacienty, kteří mají zdravotní problémy po prodělání covidu. Laserová terapie pomáhá i na poškozené plíce.
I několik měsíců mohou mít lidé po prodělání zejména těžkého průběhu covidu zdravotní problémy, velmi často pak poškození plic. Vrátit se do normálního života se pacientům nyní snaží v havířovské nemocnici, díky dvěma přístrojům.
anketa, pacientka: “Problémy po covidu jsou únava, špatné dýchání, špatná chůze do schodů, jsem unavená, často jsem ospalá a nemůžu popadnou dech.”
Iveta Zálejská, vedoucí fyzioterapeutka rehabilitace, Nemocnice Havířov: "Tady ta terapie zářením laserem dokáže velice příznivě ovlivnit regeneraci plicní tkáně, dokáže zvýšit saturaci. Paní byla dušná a tím, jak se zlepší prokrvení plic, tak se zlepší i saturace, paní nebude tak unavená a celkově se jí zlepší kondice.”
Lidé po covidu si také stěžují na bolesti kloubů, či svalů.
Iveta Zálejská, vedoucí fyzioterapeutka rehabilitace, Nemocnice Havířov: "Může se léčit, jak laserem, tak můžeme ovlivnit ještě elektromagnetickým přístrojem, který výrazně působí na lidskou tkáň tím, že odstraní otok, uleví od bolesti.”
Vhodnou postcovidovou léčbu musí vždy pacientům nejdříve doporučit lékař.
---
Policisté z našeho kraje se zaměřují i na odhalování případů nelegální migrace. V těchto dnech si posvítili na bývalé hraniční přechody se Slovenskem. Kontrolují kamiony a náklaďáky, kde se cizinci nejčastěji schovávají například v nákladovém prostoru.
V našem zpravodajství jsme vás v letošním roce informovali už o několika záchytech migrantů v MS kraji. Například v květnu znenadání vystoupilo z kamionu z Rumunska na čerpací stanici na dálnici u Bohumína sedm Afgánců. Policisté z našeho regionu proto provádějí kontrolní akce přímo na hraničních přechodech. Aktuálně jsou v Mostech u Jablunkova a na Bumbálce.
Libor Mokroš, odbor cizinecké policie PČR MS kraje: "Policisté se zaměřují na bývalých hraničních přechodech se Slovenskou republikou právě na kontrolu zahraničních kamionů, dodávek a obdobných typů vozidel. Kromě odhalování nelegální migrace cizích státních příslušníků policisté rovněž pátrají po osobách a věcech a kontrolují doklady. Jejich pozornosti samozřejmě neuniká ani dodržování pravidel silničního provozu a aktuálně platných ochranných opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví souvisejících s onemocněním Covid 19."
Policisté při kontrolách využívají i speciální techniku. Například Schengenbus, kde je jakási laboratoř pro odhalování padělaných dokladů nebo také termokamera pro kontrolu vnitřku kamionu. K dispozici mají i detektor, který odhalí všechno živé ve vozidle.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MS kraje: "Policisté používají například vozidlo Schengenbus či detektor „Heartbeat“, který je určený na snímání srdečního tepu na základě tlukotu srdce. Na kontrolované auto připojí diody napojené na počítač. Na monitoru pak vidí, zda se v návěsu nenacházejí ukryté osoby. Policisté zkontrolují denně až desítky vozidel mezinárodní dopravy."
Nelegální migranti pak většinou končí v zařízení pro cizince ve Vyšních Lhotách nebo také Bělé Jezové. Tam jsou dokud neproběhne řízení o jejich vyhoštění nebo vrácení do země, kde už o azyl žádali. Tyto kontroly budou budou i nadále pokračovat.
---
Krnovská nemocnice podniká kroky k zajištění očkování proti Covid 19 i v odlehlých částech regionu. V Osoblaze mobilní tým očkoval celý den zájemce bez nutnosti předchozí registrace. Jen za dopoledne tuto možnost využilo na osm desítek obyvatel
MS kraj vytipoval místa s proočkovaností nižší než 30 procent, která určil mobilním očkovacím týmům.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Tady v Osoblaze očkujeme všechny zájemce, i neregistrované. Nabízíme očkování všem jednorázovou vakcínou Jansen a nebo dvousložkovou vakcínou Pfizer. Dávkou Pfizer byly naočkovány jenom děti od 12 let a tady se domluvíme s místní lékařkou, že přeočkování udělá ona."
Bronislav Sedláček, lékař centra, náměstek pro léčebnou péči SZZ Krnov: „Očkujeme vakcínou Jansen nebo Jonson, je to jednosložková vakcína, snášenlivost je dobrá, lidi zatím to akceptují, naopak jsou rádi, že nemusí jezdit na druhé očkování.“
Jen do 11 hodin dopoledne využilo možnost očkování bez registrace asi 80 obyvatel.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Ráno, když jsme přišli, tak byl tady zájem asi 40 lidí, kteří stáli ve frontě a teďka je ten zájem menší, a počítáme, že kolem 70 až 100 lidí dneska přijde.“
Anketa, obyvatelé Osoblažska: „Dobré to bylo. Zatím.“
„Nebolelo vůbec, kdepak, mě to lechtalo, perfektní.“
„My už jsme s manželem očkovaní celá rodina, ale chtěli jsme naočkovat syna. My jsme Covid prodělali, měli jsme těžký průběh, takže chceme, aby byl chráněný, pokud bude možno.“
„Já se vždycky něčeho bojím, ale nevím čeho ale jinak je to v pořádku vždycky.“
Dalším krokem krnovské nemocnice bude zřízení možnosti očkování bez registrace i na stálých očkovacích místech. V Krnově by to mohlo být již od pondělí 9. srpna.
---
V Ostravě - Kunčičkách se v úterý ráno stala tragická nehoda, při které zahynula chodkyně. Osudná se jí stala situace, která se děje na čtyřproudých silnicích poměrně často. Zatímco auto v pravém jízdním pruhu jí dalo přednost, přiřítilo se druhé v levém a smetlo ji.
Nehoda se stala v Ostravě - Kunčičkách hned ráno před sedmou hodinou. 46letá žena chtěla po přechodu pro chodce přejít Frýdeckou ulici. Ta má čtyři pruhy a uprostřed, kvůli bezpečnosti chodců, ostrůvek. Řidič auta, které přijíždělo v pravém pruhu, ji už zdálky viděl a začal zpomalovat, aby mohla přejít. Bohužel ale v levém pruhu přijíždělo další vozidlo a řidič bohužel chodkyni vůbec neviděl.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Druhé vozidlo v levém jízdním pruhu v jízdě pokračovalo, řidič zřejmě ženu přehlédl a následně došlo ke kolizi se ženou a vozidlem. I přes veškerou snahu a okamžitou resuscitaci, žena svému zranění na místě podlehla."
Svědci srážky se snažili ženě pomoci, ale marně. Nepomohla ani zdravotnická záchranná služba a chodkyně svým zraněním na místě podlehla. O tom, že řidič ženu vůbec neviděl svědčí i brzdná stopa, která začíná až v polovině přechodu. Policisté celou pravou část Frýdecké ulice uzavřeli a další vozidla musela po objízdných trasách. Dopravní policie musela vše podrobně zadokumentovat.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Vyšetřováním nehodového děje, příčin a okolnostmi dopravní nehody se nyní policisté zabývají."
Pavel Blahut, koordinátor BESIP MS kraj: "Pokud vozidlo v pravém jízdním pruhu zastaví před přechodem pro chodce, je povinností řidiče v dalším jízdním pruhu udělat to samé a zastavit. Na druhou stranu je ale i ten chodec povinen se přesvědčit, že může bezpečně vstoupit do toho přechodu pro chodce."
Vše nasvědčuje tomu, že odpovědnost za nehodu nese hlavně řidič vozu, které ženu srazilo. Za neúmyslné usmrcení z nedbalosti mu v takovém případě hrozí 6 let vězení.
---
Asi není třeba znovu popisovat, následky řádění tornáda na jižní Moravě. Na pomoc lidem vyjeli také hasiči z našeho kraje. Nejprve to byl speciální tým USAR, který se specializuje na záchranu osob ze sutin a po něm i dobrovolné jednotky, které pracovaly na odstraňování dalších následků řádění živlů.
24. června večer prošlo přes několik obcí na Břeclavsku a Hodonínsku ničivé tornádo. Následky byly katastrofální a tak hned v noci vyrazila pomoc i z MS kraje, který disponuje USAR týmem pro záchranu osob ze sutin. Nikdo netušil, kolik leží pod troskami domů lidí.
Jiří Němčík, velitel týmu USAR MS kraje: “My jsme jeli hned za svítání do těch nejvíce zasažených obcí, což byly obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice. Tam jsme vyhodnotili stav, který tam byl a rozhodli jsme se o nasazení v Moravské Nové Vsi. Takže jsme dělali novou prohlídku a stanovování stavu těch budov."
Specialisty z USAR týmu pak nahradily sbory dobrovolných hasičů z celé země. 28. června přijelo 7 jednotek z našeho kraje do Hodonína. Mezi nimi i hasiči z Radvanic.
Richard Dudek, SDH Radvanice: “Naše činnost spočívala zejména v zajišťování utržených střešních konstrukcí, zakrývání plachtami, řezali jsme vyvrácené stromy, odklízeli jsme suť, stržené střechy. Jsem už na ledacos zvyklý, nicméně bylo to opravdu jiné. Ten dojem byl takový zvláštní, protože ty škody, nebo ty následky opravdu byly značné."
Jednotky se střídaly po dvou dnech, nasazení bylo opravdu enormní a vyčerpávající a to nejen fyzicky, ale i psychicky.
Vladimír Vlček, ředitel HZS ČR: "Hasiči se střídali vždy po dvou dnech, tedy 48 hodinách. Management zastřešoval náš kraj a vlastní počet se rekrutoval z JSDH, přednostně z těch, které byly vybavovány ze strany MS kraje. Odvedli nesmírný kus práce a patří jim za to velké poděkování."
Na jižní Moravě pomáhalo v průběhu 4 týdnů 4 tisíce profesionálních a dobrovolných hasičů z celé země. Všichni si zaslouží velké poděkování.
---
Minulý rok prodalo město Opava část nevyužívaného areálu Dukelských kasáren developerovi, který tady má postavit obytnou čtvrť. Rozhodnutí ovšem zpochybnil druhý účastník tendru, který se obrátil na soud. Nyní ale žalobu stáhl. Zahájení výstavby tak už nestojí nic v cestě.
Prodej části areálu bývalých vojenských kasáren developerské firmě z Ostravy za 51 mil. korun odhlasovali opavští zastupitelé vloni v září. To se ale nelíbilo druhému uchazeči o výstavbu bytových domů, teplické firmě JTH, která se kvůli tomu obrátila na soud.
natočeno: 26.11. 2020: Marek Andrášek, právní zástupce firmy JTH Holding: „Žaloba už podána byla. Jde o žalobu na určení, že kupní smlouva, kterou uzavřelo město s druhým zájemcem, je neplatná.
V souvislosti s tím také soud vydal předběžné opatření, které nedovolovalo vítězné firmě s pozemky nakládat. Záhy jej ale soud vyšší instance zrušil. A nyní také přišla nabídka ke smíru ze stany žalující firmy.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Jenom nám potvrdilo, že jsme postupovali v rámci legislativy a vše bylo v pořádku a jsme rádi, že nám to nezastaví další práce.“
Nyní už se mohou přípravy výstavby nové obytné čtvrti s 16 domy, které nabídnou víc jak 300 bytů a také komerční prostory pro obchod a služby, rozjet naplno.
Alan Jančík, jednatel a ředitel JTA – Holding, vítěz tendru: „Tím, že ty pozemky byly nějakou dobu zablokovány, tak se to všechno posunuje. Ale pracujeme, chystáme projektovou dokumentaci a budeme řešit stavební povolení. Rádi bychom začali co nejdřív.
Areál bývalých dělostřeleckých kasáren, které vznikly v 19. století a vojákům sloužily až do roku 2007, by se měl do osmi let proměnit v moderní obytnou čtvrť.
---
V havířovské nemocnici začali díky speciálním přístrojům na rehabilitaci léčit pacienty, kteří mají zdravotní problémy po prodělání covidu. Laserová terapie pomáhá i na poškozené plíce.
I několik měsíců mohou mít lidé po prodělání zejména těžkého průběhu covidu zdravotní problémy, velmi často pak poškození plic. Vrátit se do normálního života se pacientům nyní snaží v havířovské nemocnici, díky dvěma přístrojům.
anketa, pacientka: “Problémy po covidu jsou únava, špatné dýchání, špatná chůze do schodů, jsem unavená, často jsem ospalá a nemůžu popadnou dech.”
Iveta Zálejská, vedoucí fyzioterapeutka rehabilitace, Nemocnice Havířov: "Tady ta terapie zářením laserem dokáže velice příznivě ovlivnit regeneraci plicní tkáně, dokáže zvýšit saturaci. Paní byla dušná a tím, jak se zlepší prokrvení plic, tak se zlepší i saturace, paní nebude tak unavená a celkově se jí zlepší kondice.”
Lidé po covidu si také stěžují na bolesti kloubů, či svalů.
Iveta Zálejská, vedoucí fyzioterapeutka rehabilitace, Nemocnice Havířov: "Může se léčit, jak laserem, tak můžeme ovlivnit ještě elektromagnetickým přístrojem, který výrazně působí na lidskou tkáň tím, že odstraní otok, uleví od bolesti.”
Vhodnou postcovidovou léčbu musí vždy pacientům nejdříve doporučit lékař.
---
