Uplynul právě rok od chvíle, kdy havířovská nemocnice jako první z krajských zařízení představila operačního robota Da Vinci. Lékaři s ním tehdy začínali u pacientů s karcinomem prostaty. Dnes už moderní technologie pomáhá také při zákrocích v dalších oborech.
Ovládací konzole pro chirurga s 3D zobrazením, přístrojová věž a čtyři ramena nesoucí operační nástroje a kameru. To je robot Da Vinci, díky kterému mohou v havířovské nemocnici už rok provádět velmi náročné operace.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Bezmála za ten rok jsme udělali 180 operací. Hlavně v oborech, když začnou chronologicky, nejvíce operací urologie, chirurgie, přidala se gynekologie a vzápětí, myslím, že zítra jsou první dvě operace bariatrické, které naše chirurgové začnou dělat."
Roboticky asistovaná operace přináší výhody jak pro lékaře, tak pro pacienta.
Lukáš Ciesar, Nemocnice Havířov, lékař: "Ty pacienty jsme i před tím operovali laparoskopicky, ale ten samotný robot má obrovské výhody v tom, že ti lidé mají menší bolestivost, rychleji jsou propuštěni domů a samozřejmě celkově ten stav je tím pádem lepší, rychleji se dostanou do normálního života.”
V Moravskoslezském kraji pomocí robota Da Vinci operují také ve Fakultní nemocnici v Ostravě a v nemocnici Novém Jičíně.
Pavol Guber, Synektik Czech republic, klinický manažer: "Každopádně myslím si, že Česká republika následuje celosvětový trend, co se týká této robotické chirurgie. A to znamená a věříme tomu, že každý pacient, který je indikovaný na danou technologii, by měl být operovaný roboticky."
Robota za více než 60 milionů korun mohla nemocnice pořídit díky podpoře havířovské radnice.
---
Ostrava se snaží co nejlépe vyrovnat se stárnutím populace. Proto realizuje řadu projektů a aktivit zaměřených na seniory. Důležité jsou zejména rekonstrukce domovů pro seniory, ale i výstavba nových zařízení, která zvýší kapacitu podle očekávaného trendu.
Stárnutí populace je trendem v celé Evropě i dalších vyspělých regionech. Důvodem je nízká porodnost, prodlužující se délka života a v Ostravě se k tomu přidává také odliv mladých lidí. Proto se vedení města na stárnutí populace připravuje. Ostrava je zřizovatelem osmi domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem s celkovou kapacitou téměř 1500 lůžek.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Uvědomujeme si, že společnost stárne, takže musíme více investovat i do infrastruktury pro seniory. Takže jsem rád, že se nám povedlo podpořit další projekt, který tady dělá Charita. V Ostravě chce vystavět domov důchodců s kapacitou přes třicet míst v blízkosti lékařské fakulty. Měl by to být projekt, na kterém bude participovat provozně i lékařská fakulta. Takže si myslím, že to je něco zajímavého a jsem rád, že jsme jim jako město mohli pomoct tím, že jsme jim darovali pozemek."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Když se podíváme na medián věku, tak Česká republika je někde na 43, 44 letech, což je skutečně hodně a odráží se to i na tom, že lidé se dožívají vyššího věku. Nicméně s tím souvisí i to, že jsou častěji nemocní."
Město také připravuje 7. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava, který stanoví požadované kapacity služeb na období let 2027 až 2031.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "V okamžiku, kdy bude rekonstruován Domov Korýtko, který se rekonstruuje zhruba 3 roky, tak ta kapacita se navýší asi o sto lůžek. A připočteme-li k tomu kapacitu všech ostatních domovů, které máme v Ostravě, tak ta kapacita je zhruba dva tisíce dvě stě lůžek nebo necelých 2200 lůžek. Pokud vezmeme v úvahu i teoretické předpoklady, kolik by mělo být lůžek v Ostravě, tak se dostaneme k nějakému číslu asi dva a půl tisíce až tři tisíce lůžek. A naší snahou je ten počet navýšit. Připravuje se výstavba nového domova pro seniory na Hulváckém kopci."
Dalším záměrem je například rekonstrukce Domova Magnolia za 340 milionů korun. Město se podílí i na projektu Charity Ostrava, která chystá výstavbu charitního domu ve Vítkovicích. Před dokončením je rekonstrukce Domova Korýtka za 540 milionů korun.
---
Realizační část energetických opatření ve Studénce je hotova. Součástí je například nové veřejné osvětlení nebo fotovoltaika na střechách městských budov. Radnice očekává zajímavé úspory.
Studénka vyřešila úsporná energetická opatření na území města v hodnotě 150 milionů korun komplexně, prostřednictvím takzvaného EPC projektu během roku a půl.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Pro občany nejviditelnější je nepochybně rekonstrukce veřejného osvětlení. To, co už občané tolik nevidí, tak to jsou opatření, které jsme realizovali uvnitř budov, ať už to jsou opatření na vodě, instalací perlátorů, dále výměna vnitřního osvětlení a pak je to instalace fotovoltaik na střechách některých budov.”
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Co se týče fotovoltaických elektráren, tak ty máme instalovány celkem na devíti budovách, s tím, že elektráren je deset, na základní škole Butovická je střecha hodně velká, takže jsme tam umístili elektrárny dvě. Konkrétně jde o uložení nějakých 1200 fotovoltaických panelů.”
Veškerá opatření vyprojektovala, realizovala a v tuto chvíli zafinancovala společnost ENETIQA. Město je bude deset let splácet.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Součástí toho byla i žádost o dotaci na fotovoltaiku a očekáváme, že bychom snad mohli obdržet ještě nějakých zhruba 7 milionů korun. Nepochybně hodnotíme tu realizaci jako úspěšnou a teď věříme, že nám to bude generovat dostatečnou úsporu nákladů na energiích, jak jsme očekávali.”
Roční úspory by měly představovat částku zhruba 6,5 milionu korun.
---
I letos se Ostrava postará o svoz vánočních stromků. Stačí odstrojený stromeček zanést ke kontejnerovému stání a společnost OZO bude v týdenních intervalech zajišťovat jejich odvoz na kompostárnu.
Vánoce jsou za námi a přichází období, kdy se odstraňují stromečky a dělá se úklid. Ostrava se opět o odvoz postará prostřednictvím odpadové společnosti OZO. Je potřeba stromeček pouze odnést na kontejnerová stanoviště, kde stojí velké kontejnery o objemu 1100 litrů.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to ty bytové domy, bytová zástavba, ať už Ostrava-Poruba, Jih nebo další městské obvody s bytovou zástavbou, kde mají právě ty kontejnery velkoobjemové na tříděný odpad a komunální odpad dohromady, tak tam je můžou odkládat."
Svoz stromečků je zajištěn v pravidelných týdenních intervalech. Harmonogram, ve kterých dnech budou z jednotlivých městských obvodů stromky sváženy, je zveřejněn na webové stránce města zdravaova.cz.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Vánoční stromečky se svážejí na kompostárnu OZO, kde se z nich potom vyrábí kompost a zeminový substrát. A právě proto, že jsou takto zpracovávány, je nutné, aby lidé stromky dobře odstrojili a zbavili je všech kovových nebo jiných dekorací."
Obyvatelé rodinných domků mohou vánoční stromky upravené na drobné kousky odložit do své nádoby na bioodpad, zavézt do sběrných dvorů a případně je po vyschnutí použít jako palivo.
---
Národní zemědělské muzeum v Dolních Vítkovicích v Ostravě má nový přírůstek. Stal se jím historický parní stroj, který repasovali žáci SPŠ v Ostravě - Vítkovicích.
Jak už jsme vás ve vysílání televize Polar informovali, žáci Střední průmyslové školy v Ostravě - Vítkovicích roky pracovali na tom, aby opětovně vdechli život tomuto historickému parnímu stroji.
Tomáš Řežáb, ředitel SPŠ Ostrava - Vítkovice: "Ten stroj je dovezený z Belgie, původem je z Francie. Je to francouzská výroba, ale dovezený z Belgie. My jsme se k tomu dostali tak, že spolupracujeme s firmou Vyncke jako s mnoha dalšími firmami, protože jako strojní průmyslovka musíme spolupracovat a rádi spolupracujeme s firmami. No a my jsme to tam viděli s kolegou, když jsme přijeli na návštěvu, a říkali jsme si, proč bychom to nezkusili? No a to už je tři roky zpět. Takže tři roky trvala celá ta rekonstrukce do podoby, jak to vidíte dnes. Jako funkční parní stroj."
Zajímavé na tomto projektu je, že se na něm podíleli samotní žáci a prohloubili si tak své dovednosti.
Tomáš Řežáb, ředitel SPŠ Ostrava - Vítkovice: "Samozřejmě to šlo jak do výuky, tak do mimoučebního času, takže se na tom podílela řada, řada žáků i kolegů kantorů. A nezvládli bychom to sami, protože ne všechny ty díly jsme schopni sami repasovat. Takže se na tom podílely i další firmy."
Historický parní stroj se stal novou akvizicí Národního zemědělského muzea v Dolních Vítkovicích.
Ivan Berger, ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea: "My jsme hrozně rádi, že kromě stroje jsme získali i partnerství s firmou a se Střední průmyslovou školou, protože já věřím, že šikovné ruce studentů, žáků a učitelů využijeme i třeba při restaurování další techniky, kterou tady máme."
Petr Salvet, jednatel, Vyncke: "Je to krásné, si myslím. Krásně to funguje a naše firma jej i zapůjčila do sbírek Zemědělského muzea s tím, že občas tady přijdeme a uvedeme ho do provozu. Příští termín bude šestého června v rámci muzeální noci a občas si ho taky vypůjčíme pro naše vlastní účely. Třeba když budeme pořádat nějakou akci v našem areálu."
Cesta historického parního stroje se tak zatím uzavřela. V expozici Národního zemědělského muzea si ho můžete detailně prohlédnout.
---
Novojičínský hokej oslavil osmdesát let existence. K výročí mu přijel pogratulovat prezident hokejového svazu Alois Hadamczik. Ten v sedmdesátých letech dokonce za místní tým hrával.
Slavnostní buly, ke které se na novojičínském ledě postavili prezident hokejového klubu Radomír Toman, starosta města Stanislav Kopecký a prezident Českého hokejového svazu Alois Hadamczik byla vhozena k poctě 80. výročí založení klubu.
Radomír Toman, prezident HK Nový Jičín: “Já už jsem to několikrát chtěl zabalit, ale viděli jste vnuci už jsou na ledě, takže asi ne, prostě nové baterky se musí najít a budeme se muset postarat, aby tady v tom Novém Jičíně to podhoubí prostě rostlo dál. Už se nám kluci cpou i do reprezentace, viděli jsme bratři Kovařčíkové už jsou na takové té hraně, kdy už na to mistrovství se snad dostanou taky jednou, a tak si myslím, že by jich mohlo být víc.”
Alois Hadamczik přivezl jako dárek Radomíru Tomanovi reprezentační dres Radko Gudase a připomněl, že zdejší ledová plocha mu není cizí. Barvy novojičínského klubu na počátku sedmdesátých let i hájil.
Alois Hadamczik, prezident Českého svazu ledního hokeje: “Já na ty roky vzpomínám hrozně rád. Já jsem poznal spoustu skvělých lidí tady a já na ně vzpomínám s velkou úctou. To město je nádherný, pořád nádherný. Tady se rád vracím a musím říct, že bych si představovat tady více diváků. Chodil na nás tady plný stadion a druhá věc, co musím ale pochválit , že tento oddíl je jeden z nejlepších v našem kraji, které vychovávají mladé hráče. Tady je vynikající práce s mládeží.”
Na slavnostní ceremoniál navazovalo druholigové utkání novojičínských Ďáblů proti Drakům Šumperk. Domácím se podařilo prolomit sérii porážek a vyhráli na samostatné nájezdy.
---
Uplynul právě rok od chvíle, kdy havířovská nemocnice jako první z krajských zařízení představila operačního robota Da Vinci. Lékaři s ním tehdy začínali u pacientů s karcinomem prostaty. Dnes už moderní technologie pomáhá také při zákrocích v dalších oborech.
Ovládací konzole pro chirurga s 3D zobrazením, přístrojová věž a čtyři ramena nesoucí operační nástroje a kameru. To je robot Da Vinci, díky kterému mohou v havířovské nemocnici už rok provádět velmi náročné operace.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Bezmála za ten rok jsme udělali 180 operací. Hlavně v oborech, když začnou chronologicky, nejvíce operací urologie, chirurgie, přidala se gynekologie a vzápětí, myslím, že zítra jsou první dvě operace bariatrické, které naše chirurgové začnou dělat."
Roboticky asistovaná operace přináší výhody jak pro lékaře, tak pro pacienta.
Lukáš Ciesar, Nemocnice Havířov, lékař: "Ty pacienty jsme i před tím operovali laparoskopicky, ale ten samotný robot má obrovské výhody v tom, že ti lidé mají menší bolestivost, rychleji jsou propuštěni domů a samozřejmě celkově ten stav je tím pádem lepší, rychleji se dostanou do normálního života.”
V Moravskoslezském kraji pomocí robota Da Vinci operují také ve Fakultní nemocnici v Ostravě a v nemocnici Novém Jičíně.
Pavol Guber, Synektik Czech republic, klinický manažer: "Každopádně myslím si, že Česká republika následuje celosvětový trend, co se týká této robotické chirurgie. A to znamená a věříme tomu, že každý pacient, který je indikovaný na danou technologii, by měl být operovaný roboticky."
Robota za více než 60 milionů korun mohla nemocnice pořídit díky podpoře havířovské radnice.
---
Ostrava se snaží co nejlépe vyrovnat se stárnutím populace. Proto realizuje řadu projektů a aktivit zaměřených na seniory. Důležité jsou zejména rekonstrukce domovů pro seniory, ale i výstavba nových zařízení, která zvýší kapacitu podle očekávaného trendu.
Stárnutí populace je trendem v celé Evropě i dalších vyspělých regionech. Důvodem je nízká porodnost, prodlužující se délka života a v Ostravě se k tomu přidává také odliv mladých lidí. Proto se vedení města na stárnutí populace připravuje. Ostrava je zřizovatelem osmi domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem s celkovou kapacitou téměř 1500 lůžek.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Uvědomujeme si, že společnost stárne, takže musíme více investovat i do infrastruktury pro seniory. Takže jsem rád, že se nám povedlo podpořit další projekt, který tady dělá Charita. V Ostravě chce vystavět domov důchodců s kapacitou přes třicet míst v blízkosti lékařské fakulty. Měl by to být projekt, na kterém bude participovat provozně i lékařská fakulta. Takže si myslím, že to je něco zajímavého a jsem rád, že jsme jim jako město mohli pomoct tím, že jsme jim darovali pozemek."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Když se podíváme na medián věku, tak Česká republika je někde na 43, 44 letech, což je skutečně hodně a odráží se to i na tom, že lidé se dožívají vyššího věku. Nicméně s tím souvisí i to, že jsou častěji nemocní."
Město také připravuje 7. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava, který stanoví požadované kapacity služeb na období let 2027 až 2031.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "V okamžiku, kdy bude rekonstruován Domov Korýtko, který se rekonstruuje zhruba 3 roky, tak ta kapacita se navýší asi o sto lůžek. A připočteme-li k tomu kapacitu všech ostatních domovů, které máme v Ostravě, tak ta kapacita je zhruba dva tisíce dvě stě lůžek nebo necelých 2200 lůžek. Pokud vezmeme v úvahu i teoretické předpoklady, kolik by mělo být lůžek v Ostravě, tak se dostaneme k nějakému číslu asi dva a půl tisíce až tři tisíce lůžek. A naší snahou je ten počet navýšit. Připravuje se výstavba nového domova pro seniory na Hulváckém kopci."
Dalším záměrem je například rekonstrukce Domova Magnolia za 340 milionů korun. Město se podílí i na projektu Charity Ostrava, která chystá výstavbu charitního domu ve Vítkovicích. Před dokončením je rekonstrukce Domova Korýtka za 540 milionů korun.
---
Realizační část energetických opatření ve Studénce je hotova. Součástí je například nové veřejné osvětlení nebo fotovoltaika na střechách městských budov. Radnice očekává zajímavé úspory.
Studénka vyřešila úsporná energetická opatření na území města v hodnotě 150 milionů korun komplexně, prostřednictvím takzvaného EPC projektu během roku a půl.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Pro občany nejviditelnější je nepochybně rekonstrukce veřejného osvětlení. To, co už občané tolik nevidí, tak to jsou opatření, které jsme realizovali uvnitř budov, ať už to jsou opatření na vodě, instalací perlátorů, dále výměna vnitřního osvětlení a pak je to instalace fotovoltaik na střechách některých budov.”
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Co se týče fotovoltaických elektráren, tak ty máme instalovány celkem na devíti budovách, s tím, že elektráren je deset, na základní škole Butovická je střecha hodně velká, takže jsme tam umístili elektrárny dvě. Konkrétně jde o uložení nějakých 1200 fotovoltaických panelů.”
Veškerá opatření vyprojektovala, realizovala a v tuto chvíli zafinancovala společnost ENETIQA. Město je bude deset let splácet.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Součástí toho byla i žádost o dotaci na fotovoltaiku a očekáváme, že bychom snad mohli obdržet ještě nějakých zhruba 7 milionů korun. Nepochybně hodnotíme tu realizaci jako úspěšnou a teď věříme, že nám to bude generovat dostatečnou úsporu nákladů na energiích, jak jsme očekávali.”
Roční úspory by měly představovat částku zhruba 6,5 milionu korun.
---
I letos se Ostrava postará o svoz vánočních stromků. Stačí odstrojený stromeček zanést ke kontejnerovému stání a společnost OZO bude v týdenních intervalech zajišťovat jejich odvoz na kompostárnu.
Vánoce jsou za námi a přichází období, kdy se odstraňují stromečky a dělá se úklid. Ostrava se opět o odvoz postará prostřednictvím odpadové společnosti OZO. Je potřeba stromeček pouze odnést na kontejnerová stanoviště, kde stojí velké kontejnery o objemu 1100 litrů.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to ty bytové domy, bytová zástavba, ať už Ostrava-Poruba, Jih nebo další městské obvody s bytovou zástavbou, kde mají právě ty kontejnery velkoobjemové na tříděný odpad a komunální odpad dohromady, tak tam je můžou odkládat."
Svoz stromečků je zajištěn v pravidelných týdenních intervalech. Harmonogram, ve kterých dnech budou z jednotlivých městských obvodů stromky sváženy, je zveřejněn na webové stránce města zdravaova.cz.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Vánoční stromečky se svážejí na kompostárnu OZO, kde se z nich potom vyrábí kompost a zeminový substrát. A právě proto, že jsou takto zpracovávány, je nutné, aby lidé stromky dobře odstrojili a zbavili je všech kovových nebo jiných dekorací."
Obyvatelé rodinných domků mohou vánoční stromky upravené na drobné kousky odložit do své nádoby na bioodpad, zavézt do sběrných dvorů a případně je po vyschnutí použít jako palivo.
---
Národní zemědělské muzeum v Dolních Vítkovicích v Ostravě má nový přírůstek. Stal se jím historický parní stroj, který repasovali žáci SPŠ v Ostravě - Vítkovicích.
Jak už jsme vás ve vysílání televize Polar informovali, žáci Střední průmyslové školy v Ostravě - Vítkovicích roky pracovali na tom, aby opětovně vdechli život tomuto historickému parnímu stroji.
Tomáš Řežáb, ředitel SPŠ Ostrava - Vítkovice: "Ten stroj je dovezený z Belgie, původem je z Francie. Je to francouzská výroba, ale dovezený z Belgie. My jsme se k tomu dostali tak, že spolupracujeme s firmou Vyncke jako s mnoha dalšími firmami, protože jako strojní průmyslovka musíme spolupracovat a rádi spolupracujeme s firmami. No a my jsme to tam viděli s kolegou, když jsme přijeli na návštěvu, a říkali jsme si, proč bychom to nezkusili? No a to už je tři roky zpět. Takže tři roky trvala celá ta rekonstrukce do podoby, jak to vidíte dnes. Jako funkční parní stroj."
Zajímavé na tomto projektu je, že se na něm podíleli samotní žáci a prohloubili si tak své dovednosti.
Tomáš Řežáb, ředitel SPŠ Ostrava - Vítkovice: "Samozřejmě to šlo jak do výuky, tak do mimoučebního času, takže se na tom podílela řada, řada žáků i kolegů kantorů. A nezvládli bychom to sami, protože ne všechny ty díly jsme schopni sami repasovat. Takže se na tom podílely i další firmy."
Historický parní stroj se stal novou akvizicí Národního zemědělského muzea v Dolních Vítkovicích.
Ivan Berger, ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea: "My jsme hrozně rádi, že kromě stroje jsme získali i partnerství s firmou a se Střední průmyslovou školou, protože já věřím, že šikovné ruce studentů, žáků a učitelů využijeme i třeba při restaurování další techniky, kterou tady máme."
Petr Salvet, jednatel, Vyncke: "Je to krásné, si myslím. Krásně to funguje a naše firma jej i zapůjčila do sbírek Zemědělského muzea s tím, že občas tady přijdeme a uvedeme ho do provozu. Příští termín bude šestého června v rámci muzeální noci a občas si ho taky vypůjčíme pro naše vlastní účely. Třeba když budeme pořádat nějakou akci v našem areálu."
Cesta historického parního stroje se tak zatím uzavřela. V expozici Národního zemědělského muzea si ho můžete detailně prohlédnout.
---
Novojičínský hokej oslavil osmdesát let existence. K výročí mu přijel pogratulovat prezident hokejového svazu Alois Hadamczik. Ten v sedmdesátých letech dokonce za místní tým hrával.
Slavnostní buly, ke které se na novojičínském ledě postavili prezident hokejového klubu Radomír Toman, starosta města Stanislav Kopecký a prezident Českého hokejového svazu Alois Hadamczik byla vhozena k poctě 80. výročí založení klubu.
Radomír Toman, prezident HK Nový Jičín: “Já už jsem to několikrát chtěl zabalit, ale viděli jste vnuci už jsou na ledě, takže asi ne, prostě nové baterky se musí najít a budeme se muset postarat, aby tady v tom Novém Jičíně to podhoubí prostě rostlo dál. Už se nám kluci cpou i do reprezentace, viděli jsme bratři Kovařčíkové už jsou na takové té hraně, kdy už na to mistrovství se snad dostanou taky jednou, a tak si myslím, že by jich mohlo být víc.”
Alois Hadamczik přivezl jako dárek Radomíru Tomanovi reprezentační dres Radko Gudase a připomněl, že zdejší ledová plocha mu není cizí. Barvy novojičínského klubu na počátku sedmdesátých let i hájil.
Alois Hadamczik, prezident Českého svazu ledního hokeje: “Já na ty roky vzpomínám hrozně rád. Já jsem poznal spoustu skvělých lidí tady a já na ně vzpomínám s velkou úctou. To město je nádherný, pořád nádherný. Tady se rád vracím a musím říct, že bych si představovat tady více diváků. Chodil na nás tady plný stadion a druhá věc, co musím ale pochválit , že tento oddíl je jeden z nejlepších v našem kraji, které vychovávají mladé hráče. Tady je vynikající práce s mládeží.”
Na slavnostní ceremoniál navazovalo druholigové utkání novojičínských Ďáblů proti Drakům Šumperk. Domácím se podařilo prolomit sérii porážek a vyhráli na samostatné nájezdy.
---
