Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Ve F-M ocenili policisty za záchranu tonoucího
  • Výtluků je tolik, že se jim řidiči nedokáží vyhýbat
  • V MS kraji už využívá 200 lidí telemedicínské služby
  • Těžba uhlí končí, ale OKD musí přijímat další horníky
  • Nový operační laser pomáhá pacientům na ORL
  • Bytové muzeum v Jubilejní kolonii je otevřeno

Ve F-M ocenili policisty za záchranu tonoucího

Svědek a dva policisté byli jako první u tonoucího muže v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Jeden z policistů se dokonce vrhl do vody, aby se dostal na ostrůvek na druhou stranu. Společně pak prováděli resuscitaci. Profesionální zásah a spolupráci nyní ocenil primátor města a také členové záchranné služby.

Na magistrátu ve Frýdku-Místku se sešla dvojice policistů společně s týmem záchranářů, kteří ve středu 27. prosince zasahovali u tonoucího v řece Ostravici.

Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Dojeli jsme na místo po cyklostezce, tam jsme viděli už nějaké svědky události, kteří nám začali signalizovat, že ten tonoucí už je na soutoku řek Morávka a Ostravice."

Jakub Dudek, zasahující policista: "Je to hluboké?"

svědek zachránce: "Ne, pojď!"

Jakub Dudek, zasahující policista: "Vzali jsme potřebné věci na záchranu, kdy jsem viděl už na protějším břehu muže, který poskytoval první pomoc, tak jsem neváhal, skočil jsem do vody, přeplaval jsem tu řeku a pak jsem masíroval srdce, až do příjezdu záchranné služby, která si ho potom převzala."

Nadstrážmistr Jakub je u policie od listopadu loňského roku a byla to jeho první záchrana života. Jeho kolega slouží čtyři roky a podobné zásahy už zažil.

Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Už jsem se setkal s takovými zásahy. Jsou to velice složité situace. Nedá se na to úplně připravit. Každá ta situace je jedinečná."

Policisty nyní ocenil primátor města s okresním ředitelem policie a záchranářů a také samotní záchranáři, kteří na místě zasahovali.

Jan Haider, zasahující lékař ZZS MSK: "Ten zásah byl extrémně fyzicky náročný. Jenom najít to místo, kde jsme vykonávali tu resuscitaci. Já smekám před kolegy, kteří byli první na místě, kteří šli do té vody a vytáhli toho tonoucího. Perfektně tam zafungovala spolupráce, laická resuscitace úplně výborná, my jsme pouze navázali."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme mohli ocenit dva mladé policisty, kteří pomohli k záchraně tonoucího v řece Ostravici. A myslím si, že tento společný akt má význam zvláště v dnešní době, kdy jsou relativizovány záchranné složky. Integrovaný záchranný systém se všemi událostmi a já bych velice rád podpořil jak policii, tak záchranáře obecně. Myslím si, že práce, kterou dělají je velice profesionální. A zvláště tento zásah mladých chlapců ukazuje, že tomu tak je."

Velké poděkování patří hlavně kolemjdoucímu, který tonoucího z vody vytáhl a začal s resuscitací. Svědek chtěl ale zůstat v anonymitě.

---

Výtluků je tolik, že se jim řidiči nedokáží vyhýbat

Některé silnice jsou opět plné výtluků a někde je jich tolik, že se jim řidiči jen stěží vyhýbají. Jedním z nejhorších úseků je mezinárodní silnice u hraničního přechodu se Slovenskem v Mostech u Jablunkova.

Silnice I/11 a především úsek sloužící jako obchvat Třince a Jablunkova je množstvím výtluků proslulá. Silničáři je sice označují, přesto si v nich řidiči svá auta poškozují. Některé díry jsou poměrně hluboké a mají ostré hrany.

Poškozená motoristka: “Zhruba asi 100 metrů před hraničním přechodem je díra, opravdu velká díra, která není označená a během půl hodiny tam vlítlo asi 20 aut a všechna měla rozbitá kola. Buď přední, nebo i přední a zadní. Když jsme volali policii, aby to nějak zabezpečila, tak nám bylo řečeno, že ještě dostaneme pokutu za to, že jsem nepřizpůsobili jízdu stavu vozovky. Ale opravdu, tam žádné značení nebylo a pokud ano, tak několik kilometr daleko.”

Na kvalitní opravu výtluků dojde až s koncem zimy. 

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Za četné výmoly se řidičům velmi omlouváme. Jedná se o extrémně zatěžovanou tranzitní komunikaci, navíc v horském terénu s proměnlivými klimatickými podmínkami, které mají velmi, velmi negativní vliv na výdrž asfaltového povrchu. Opravy provádíme během celého roku, bohužel, ne vždy okolnosti dovolí asfaltování v požadované kvalitě. Zejména v zimě jsou tyto opravy dočasné, protože používáme tzv, studenou balenou směs. Komplexní oprava trvalejší teplou směsí je plánovaná po spuštění provozu obaloven, opět závislých na počasí. My počítáme s druhou polovinou března nejpozději.”

Aby se řidiči vyvarovali poškození vozidel, musí v tomto ročním období s dírami počítat a bezpečně se jim vyhýbat.

Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Je třeba předpokládat zhoršený stavebně technický povrch té pozemní komunikace a proto abych měl dostatek času na reakci, je zapotřebí zvýšit odstup od vozidel přede mnou Zejména vůči nákladním vozidlům, která nerovností projedou zvýšenou rychlostí, ale osobní auto při průjezdu hlubokou dírou má daleko horší manévrovací schopnosti.”

Pokud si motorista poškodí vozidlo v neoznačeném nebo nedostatečně označeném výtluku, může škodu uplatnit u správce komunikace.

---

V MS kraji už využívá 200 lidí telemedicínské služby

V Moravskoslezském kraji od únoru funguje v Nových Lublicích už pátý TeleMedPoint, tedy místo, kde kde si mohou zájemci nechat udělat základní vyšetření. Naměřené hodnoty pak na dálku vyhodnotí lékař. Službu už využívá 200 lidí z odlehlých částí regionu.

Za šest měsíců bylo v našem kraji zřízeno 5 TeleMedPointů. Poslední začal fungovat 1. února v Nových Lublicích na Opavsku. Telemedicínské služby využívá 198 lidí a jsou také z Bílé, Bukovce, Pražma a Široké Nivy. 

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny. Naměřené hodnoty totiž na dálku posuzují lékaři, kteří se do našeho projektu zapojili."

Z celkem 1504 měření bylo zachyceno 66 kritických a 242 varovných hodnot. Nejčastějším problémem je vysoký tlak. 

Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb: "Jsme v kontaktu se zapojenými lékaři a můžeme reagovat na jejich podněty, například bychom mohli zajišťovat vyzvednutí a dovoz léků, inkontinenčních pomůcek a dalších zdravotnických prostředků. Také jsou teoreticky ve hře odběry venózní krve, moči a dalšího biologického materiálu nebo by lékaři mohli v některých případech indikovat cílená vyšetření všeobecnou sestrou nebo dokonce služby domácí péče. Vše je samozřejmě závislé na tom, zda se nám podaří zajistit finanční zdroje na pokrytí nákladů."

Nejvíce klientů má TeleMedPiont v Bukovci, který funguje od září. Je to nejvýchodněji položená obec v celé zemi a žije v ní v ní asi 1400  obyvatel.

Monika Czepczorová (Starostové a nezávislí), starostka Bukovce: "Teď když se projevuje chřipka, tak lidé jsou opatrní. Využívají to proto, že to mají blízko, prostor je bezbariérový a vlastně ta čekárna je prázdná." 

Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Pokud něco není v pořádku je pacient okamžitě kontaktován k dalšímu vyšetření. 

---

Těžba uhlí končí, ale OKD musí přijímat další horníky

Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.

Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.

Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”

Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”

Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.

---

Nový operační laser pomáhá pacientům na ORL

Lékaři oddělení Otorinolaryngologie Městské nemocnice Ostrava mají k dispozici nový operační laser. Ten bude využívám, jak při operacích středoušní dutiny, tak v rámci onkologické léčby. Právě tou se na oddělení zabývají multioborově - pacientům zde pomáhají například i nutriční specialisté.

Operace středouší či odstranění nádorů na hlasivkách a na hrtanu. To jsou příklady zákroků, ke kterým mohou lékaři na oddělení ORL městské nemocnice nově používat operační laser, jenž přinese větší komfort jak pacientům tak chirurgům.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Kde nemusíme vlastně ten hrtan otvírat, když to tak řeknu, kdy nemusíme se k němu dostávat zvenčí a tím odpadá vlastně jednak jak jizva pro pacienta a pak samozřejmě delší hojení. U středoušní chirurgie se používá tenhle typ laseru k tomu, když se snažíme pacientům vlastně vrátit sluch u takové patologie, které se říká otoskleróza.“

Jednou z největších výhod operačního laseru je fakt, že zkracuje rekonvalescenční období u pacientů s vážnými zákroky až o několik měsíců. Náročné operace onkologických pacientů provádí multioborový tým lékařů.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Jedná se o poměrně náročné operace, jak do personálu, tak do vybavení a tak do náročnosti operace časové – ty operace trvají třeba 10, 15 hodin.“

O své pacienty se na oddělení starají například i z pohledu zdravé výživy.

Martina Kubošová, lékařka oddělení ORL, MNO: „Hlavně mi to přijde pro toho pacienta usnadnění péče, že nemusí chodit k více odbornostem, ať už na interní nutriční oddělení, potom na ambulanci k nám jako ke klinikovi na ORL.“

Za loňský rok se zdravotníci na oddělení postarali o více než 11 tisíc pacientů.

---

Bytové muzeum v Jubilejní kolonii je otevřeno

Okolo sedmi stovek lidí dorazilo v neděli na otevření jedinečného bytového muzea v Jubilejní kolonii v Hrabůvce. To své návštěvníky vrátí v čase a ukáže jim, jakým způsobem žili tamní obyvatelé před sto lety. Kromě otevření muzea byl v ten samý den zprovozněn i specializovaný web o této výstavní součásti Ostravy-Jihu.

Chodba, kuchyň, ložnice, spíž a toaleta. Jak vypadaly a jaké měly vybavení byty pracovníků hutí a dolů v třicátých letech minulého století se mohou podívat návštěvníci nového bytového muzea v Jubilejní kolonii v Ostravě Hrabůvce.

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Je to takové funkční muzeum, že se tady dá v podstatě i žít. Všechny ty exponáty jsou funkční a lidé si je tady budou moct i vyzkoušet.“

anketa, návštěvník muzea: „Vzpomínku na babičku na dědečka, takový podobný byt měli vlastně zařízený a jako vnouček jsem tam často býval, takže jsem nadšený.“

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „A je tady i hezký efekt toho, že lidi vidí, že opravdu máme nějaké bytové muzeum a že říkají: "My máme doma toto a my máme toto", takže myslím, že opravdu těch předmětů zase i hodně přibyde."

Zájem o shlédnutí expozice byl velký. Aby si návštěvníci zkrátili čekání na prohlídky, byl pro ně nachystán doprovodný program v komorním klubu. Razítko od prvního starosty Velké Ostravy, Jana Prokeše, mohou lidé sbírat na osmi akcích, které jsou součástí oslav 100 let Velké Ostravy. Kromě samotného otevření muzea se v tento den spustil i web, mapující historii a zajímavosti o této výstavní části Ostravy-Jihu, jubilejnikolonie.cz. 

Lukáš Sudacki, zhotovitel webu: „Nejstěžejnější části toho webu je podrobná mapa Jubijení kolonie - a uživatel, pomocí kliknutí na jednotlivé byty v té mapě si bude moci přečíst kompletní historii každého objektu.“

Také se zde mohou rezervovat na budoucí prohlídky, které se uskuteční každé úterý od 15 do 18 hodin.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy VÍKEND
10. února 2024, 14:00

Ve F-M ocenili policisty za záchranu tonoucího

Svědek a dva policisté byli jako první u tonoucího muže v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Jeden z policistů se dokonce vrhl do vody, aby se dostal na ostrůvek na druhou stranu. Společně pak prováděli resuscitaci. Profesionální zásah a spolupráci nyní ocenil primátor města a také členové záchranné služby.

Na magistrátu ve Frýdku-Místku se sešla dvojice policistů společně s týmem záchranářů, kteří ve středu 27. prosince zasahovali u tonoucího v řece Ostravici.

Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Dojeli jsme na místo po cyklostezce, tam jsme viděli už nějaké svědky události, kteří nám začali signalizovat, že ten tonoucí už je na soutoku řek Morávka a Ostravice."

Jakub Dudek, zasahující policista: "Je to hluboké?"

svědek zachránce: "Ne, pojď!"

Jakub Dudek, zasahující policista: "Vzali jsme potřebné věci na záchranu, kdy jsem viděl už na protějším břehu muže, který poskytoval první pomoc, tak jsem neváhal, skočil jsem do vody, přeplaval jsem tu řeku a pak jsem masíroval srdce, až do příjezdu záchranné služby, která si ho potom převzala."

Nadstrážmistr Jakub je u policie od listopadu loňského roku a byla to jeho první záchrana života. Jeho kolega slouží čtyři roky a podobné zásahy už zažil.

Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Už jsem se setkal s takovými zásahy. Jsou to velice složité situace. Nedá se na to úplně připravit. Každá ta situace je jedinečná."

Policisty nyní ocenil primátor města s okresním ředitelem policie a záchranářů a také samotní záchranáři, kteří na místě zasahovali.

Jan Haider, zasahující lékař ZZS MSK: "Ten zásah byl extrémně fyzicky náročný. Jenom najít to místo, kde jsme vykonávali tu resuscitaci. Já smekám před kolegy, kteří byli první na místě, kteří šli do té vody a vytáhli toho tonoucího. Perfektně tam zafungovala spolupráce, laická resuscitace úplně výborná, my jsme pouze navázali."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme mohli ocenit dva mladé policisty, kteří pomohli k záchraně tonoucího v řece Ostravici. A myslím si, že tento společný akt má význam zvláště v dnešní době, kdy jsou relativizovány záchranné složky. Integrovaný záchranný systém se všemi událostmi a já bych velice rád podpořil jak policii, tak záchranáře obecně. Myslím si, že práce, kterou dělají je velice profesionální. A zvláště tento zásah mladých chlapců ukazuje, že tomu tak je."

Velké poděkování patří hlavně kolemjdoucímu, který tonoucího z vody vytáhl a začal s resuscitací. Svědek chtěl ale zůstat v anonymitě.

---

Výtluků je tolik, že se jim řidiči nedokáží vyhýbat

Některé silnice jsou opět plné výtluků a někde je jich tolik, že se jim řidiči jen stěží vyhýbají. Jedním z nejhorších úseků je mezinárodní silnice u hraničního přechodu se Slovenskem v Mostech u Jablunkova.

Silnice I/11 a především úsek sloužící jako obchvat Třince a Jablunkova je množstvím výtluků proslulá. Silničáři je sice označují, přesto si v nich řidiči svá auta poškozují. Některé díry jsou poměrně hluboké a mají ostré hrany.

Poškozená motoristka: “Zhruba asi 100 metrů před hraničním přechodem je díra, opravdu velká díra, která není označená a během půl hodiny tam vlítlo asi 20 aut a všechna měla rozbitá kola. Buď přední, nebo i přední a zadní. Když jsme volali policii, aby to nějak zabezpečila, tak nám bylo řečeno, že ještě dostaneme pokutu za to, že jsem nepřizpůsobili jízdu stavu vozovky. Ale opravdu, tam žádné značení nebylo a pokud ano, tak několik kilometr daleko.”

Na kvalitní opravu výtluků dojde až s koncem zimy. 

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Za četné výmoly se řidičům velmi omlouváme. Jedná se o extrémně zatěžovanou tranzitní komunikaci, navíc v horském terénu s proměnlivými klimatickými podmínkami, které mají velmi, velmi negativní vliv na výdrž asfaltového povrchu. Opravy provádíme během celého roku, bohužel, ne vždy okolnosti dovolí asfaltování v požadované kvalitě. Zejména v zimě jsou tyto opravy dočasné, protože používáme tzv, studenou balenou směs. Komplexní oprava trvalejší teplou směsí je plánovaná po spuštění provozu obaloven, opět závislých na počasí. My počítáme s druhou polovinou března nejpozději.”

Aby se řidiči vyvarovali poškození vozidel, musí v tomto ročním období s dírami počítat a bezpečně se jim vyhýbat.

Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Je třeba předpokládat zhoršený stavebně technický povrch té pozemní komunikace a proto abych měl dostatek času na reakci, je zapotřebí zvýšit odstup od vozidel přede mnou Zejména vůči nákladním vozidlům, která nerovností projedou zvýšenou rychlostí, ale osobní auto při průjezdu hlubokou dírou má daleko horší manévrovací schopnosti.”

Pokud si motorista poškodí vozidlo v neoznačeném nebo nedostatečně označeném výtluku, může škodu uplatnit u správce komunikace.

---

V MS kraji už využívá 200 lidí telemedicínské služby

V Moravskoslezském kraji od únoru funguje v Nových Lublicích už pátý TeleMedPoint, tedy místo, kde kde si mohou zájemci nechat udělat základní vyšetření. Naměřené hodnoty pak na dálku vyhodnotí lékař. Službu už využívá 200 lidí z odlehlých částí regionu.

Za šest měsíců bylo v našem kraji zřízeno 5 TeleMedPointů. Poslední začal fungovat 1. února v Nových Lublicích na Opavsku. Telemedicínské služby využívá 198 lidí a jsou také z Bílé, Bukovce, Pražma a Široké Nivy. 

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny. Naměřené hodnoty totiž na dálku posuzují lékaři, kteří se do našeho projektu zapojili."

Z celkem 1504 měření bylo zachyceno 66 kritických a 242 varovných hodnot. Nejčastějším problémem je vysoký tlak. 

Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb: "Jsme v kontaktu se zapojenými lékaři a můžeme reagovat na jejich podněty, například bychom mohli zajišťovat vyzvednutí a dovoz léků, inkontinenčních pomůcek a dalších zdravotnických prostředků. Také jsou teoreticky ve hře odběry venózní krve, moči a dalšího biologického materiálu nebo by lékaři mohli v některých případech indikovat cílená vyšetření všeobecnou sestrou nebo dokonce služby domácí péče. Vše je samozřejmě závislé na tom, zda se nám podaří zajistit finanční zdroje na pokrytí nákladů."

Nejvíce klientů má TeleMedPiont v Bukovci, který funguje od září. Je to nejvýchodněji položená obec v celé zemi a žije v ní v ní asi 1400  obyvatel.

Monika Czepczorová (Starostové a nezávislí), starostka Bukovce: "Teď když se projevuje chřipka, tak lidé jsou opatrní. Využívají to proto, že to mají blízko, prostor je bezbariérový a vlastně ta čekárna je prázdná." 

Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Pokud něco není v pořádku je pacient okamžitě kontaktován k dalšímu vyšetření. 

---

Těžba uhlí končí, ale OKD musí přijímat další horníky

Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.

Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.

Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”

Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”

Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.

---

Nový operační laser pomáhá pacientům na ORL

Lékaři oddělení Otorinolaryngologie Městské nemocnice Ostrava mají k dispozici nový operační laser. Ten bude využívám, jak při operacích středoušní dutiny, tak v rámci onkologické léčby. Právě tou se na oddělení zabývají multioborově - pacientům zde pomáhají například i nutriční specialisté.

Operace středouší či odstranění nádorů na hlasivkách a na hrtanu. To jsou příklady zákroků, ke kterým mohou lékaři na oddělení ORL městské nemocnice nově používat operační laser, jenž přinese větší komfort jak pacientům tak chirurgům.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Kde nemusíme vlastně ten hrtan otvírat, když to tak řeknu, kdy nemusíme se k němu dostávat zvenčí a tím odpadá vlastně jednak jak jizva pro pacienta a pak samozřejmě delší hojení. U středoušní chirurgie se používá tenhle typ laseru k tomu, když se snažíme pacientům vlastně vrátit sluch u takové patologie, které se říká otoskleróza.“

Jednou z největších výhod operačního laseru je fakt, že zkracuje rekonvalescenční období u pacientů s vážnými zákroky až o několik měsíců. Náročné operace onkologických pacientů provádí multioborový tým lékařů.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Jedná se o poměrně náročné operace, jak do personálu, tak do vybavení a tak do náročnosti operace časové – ty operace trvají třeba 10, 15 hodin.“

O své pacienty se na oddělení starají například i z pohledu zdravé výživy.

Martina Kubošová, lékařka oddělení ORL, MNO: „Hlavně mi to přijde pro toho pacienta usnadnění péče, že nemusí chodit k více odbornostem, ať už na interní nutriční oddělení, potom na ambulanci k nám jako ke klinikovi na ORL.“

Za loňský rok se zdravotníci na oddělení postarali o více než 11 tisíc pacientů.

---

Bytové muzeum v Jubilejní kolonii je otevřeno

Okolo sedmi stovek lidí dorazilo v neděli na otevření jedinečného bytového muzea v Jubilejní kolonii v Hrabůvce. To své návštěvníky vrátí v čase a ukáže jim, jakým způsobem žili tamní obyvatelé před sto lety. Kromě otevření muzea byl v ten samý den zprovozněn i specializovaný web o této výstavní součásti Ostravy-Jihu.

Chodba, kuchyň, ložnice, spíž a toaleta. Jak vypadaly a jaké měly vybavení byty pracovníků hutí a dolů v třicátých letech minulého století se mohou podívat návštěvníci nového bytového muzea v Jubilejní kolonii v Ostravě Hrabůvce.

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Je to takové funkční muzeum, že se tady dá v podstatě i žít. Všechny ty exponáty jsou funkční a lidé si je tady budou moct i vyzkoušet.“

anketa, návštěvník muzea: „Vzpomínku na babičku na dědečka, takový podobný byt měli vlastně zařízený a jako vnouček jsem tam často býval, takže jsem nadšený.“

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „A je tady i hezký efekt toho, že lidi vidí, že opravdu máme nějaké bytové muzeum a že říkají: "My máme doma toto a my máme toto", takže myslím, že opravdu těch předmětů zase i hodně přibyde."

Zájem o shlédnutí expozice byl velký. Aby si návštěvníci zkrátili čekání na prohlídky, byl pro ně nachystán doprovodný program v komorním klubu. Razítko od prvního starosty Velké Ostravy, Jana Prokeše, mohou lidé sbírat na osmi akcích, které jsou součástí oslav 100 let Velké Ostravy. Kromě samotného otevření muzea se v tento den spustil i web, mapující historii a zajímavosti o této výstavní části Ostravy-Jihu, jubilejnikolonie.cz. 

Lukáš Sudacki, zhotovitel webu: „Nejstěžejnější části toho webu je podrobná mapa Jubijení kolonie - a uživatel, pomocí kliknutí na jednotlivé byty v té mapě si bude moci přečíst kompletní historii každého objektu.“

Také se zde mohou rezervovat na budoucí prohlídky, které se uskuteční každé úterý od 15 do 18 hodin.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-10-02-2024-14-00