V Ostravě-Mariánských Horách přibývá černých skládek. Místo ve sběrných dvorech tak velkoobjemový odpad končí ve veřejném prostoru, což komplikuje práci zaměstnancům Technického úseku radnice.
Staré pračky, lednice, matrace mnohdy i plné štěnic, koberce, kusy nábytku a další velkoobjemový odpad, se v poslední době hromadí u kontejnerů a na jiných místech Mariánských Hor a Hulvák. Radnice se proto rozhodla s tímto nešvarem zatočit.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Vlastně to hyzdí veřejný prostor, těch případů přibývá, my vlastně každý týden, pracovníci našeho Technického úseku, odvážejí desítky až stovky tady tohoto materiálu.”
Pavel Polák, zástupce mistra Technického úseku, MOb Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: “Hlavně co je, tak je o víkendech přes sobotu, neděli to lidi asi buď přes večer nebo nevím, prostě to tam dávají a to je vlastně ta věc, kdy my se nemůžeme věnovat naší práci skoro a uklízíme veškerý bordel.”
Radnice proto zalarmovala i policii, která se na černé skládky zaměří.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Původci skládky, který takto neoprávněně černou skládku založí, hrozí pokuta na místě až do výše 10 tisíc korun a v případě oznámení u správního orgánu pokuta až do výše 50 tisíc korun.”
Aby radnice vyšla lidem vstříc, zavedla i novinku. Koupila přívěsný vozík, který lidem půjčuje bezplatně, aby si mohli velkoobjemový odpad odvézt do sběrného dvoru OZO Ostrava na Rybářské ulici.
---
Společnosti Vítkovice Machinery Trade se podařilo v huti Liberty Ostrava obnovit téměř sedmdesátiletou tradici výroby trubek. Jde o trubky z uhlíkových ocelí, které se využívají celosvětově, a to zejména pro těžbu ropy, rozvod kapalin a stavebnictví.
Obnovit tradiční výrobu na ostravské rourovně se podařilo díky tzv. tollingu, tedy financování pomocí cizích zdrojů.
Tomáš Mischinger, ředitel, Vítkovice Machinery Trade: „Jsme rádi, že se podařilo naplnit ta čísla, zajištění vstupů. Ještě větší radost máme z toho, že se obchodníkům podařilo nasbírat a rozjet zakázky. Dnes jsme na rourovně, příští týden máme první startovní kampaň na stiefelu – 5 tisíc tun.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Tu rourovnu vnímám jako klíčový závod. Dělají speciální výrobky, které jsou žádány na celém světě. Objednávky mají, zakázky mají, což je skvělé, protože to dává budoucnost nejen rourovně, ale i větší části toho závodu a já věřím, že se podaří spojit český kapitál s provozem a zlatými českými ručičkami. Zaměstnanci jsou opravdu odhodlaní tu fabriku podržet a věřím, že to dobře dopadne.“
Kromě stavebnictví se trubky z uhlíkových ocelí používají především v energetickém průmyslu.
Pavel Šedivý, výkonný ředitel, LIBERTY Ostrava: „Pro nás je to určitě významný den, protože my rourovnu rozjíždíme po deseti měsících. Deset kilotun je na cestě, a to je hodně velký úspěch.“
V obnovené rourovně pracuje přes 700 lidí.
---
Už od roku 2010 funguje v Ostravě nouzové tlačítko. O takzvanou senior linku městské policie je velký zájem a osamělým lidem ve věku nad 65 let a hendikepovaným se přiděluje na základě pořadníku.
V Ostravě-Porubě už má v bytě nainstalovanou Senior linku bezmála 150 seniorů, dalších 47 na ni čeká. Přednostně ji dostávají lidé, kteří žijí v domácnosti sami.
paní Františka, obyvatelka Ostravy-Poruby : “Mám jistotu, že prostě když jsem tady tak sama, že kdyby se mi něco stalo, nebo něco, tak že si můžu zatlačit.”
Bezpečnostní zařízení funguje pouze v bytě, případně na vedlejší chodbě. Předpokládá se totiž, že ve venkovních prostorách lidem v nouzi pomohou ostatní.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: “Toto tlačítko funguje v dosahu právě té řídící jednotky, v řídící jednotce je umístěna SIM karta a v případě, že dojde k aktivování jednoho nebo druhého tlačítka, vysílá signál do této řídící jednotky, která vlastně kontaktuje přímo městskou policii.”
Tlačítka jednou za dva měsíce kontrolují okrskáři, a to při pravidelných návštěvách.
Zdeněk Rodek (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: “Jsem moc rád, že prostřednictvím MP můžeme našim občanům tuto službu nabídnout. Nám se během letošního roku podařilo pořídit dalších 20 senior linek, což je opravdu úžasné.”
Letos vyjížděla městská policie do Poruby k aktivované Senior lince dvaaosmdesátkrát. Ve 22 případech musela přivolat záchranku. Podobná situace byla i loni.
---
Ostrava se snaží zvrátit trend, kdy stále méně dětí sportuje a tělesnou výchovu na školách berou jako povinné zlo. Byl proto spuštěn projekt (R)Evoluce pohybu, kdy budoucí pedagogové připravují školákům zajímavé hodiny tělocviku a novinkami se snaží inspirovat i jejich učitele.
Obezita, nedostatek pohybu, nezdravý životní styl...to vše stále častěji slýcháme na adresu školáků i předškoláků. Město Ostrava proto ve spolupráci s Ostravskou univerzitou spustili projekt (R)Evoluce pohybu, který pomůže dětem, budoucím učitelům, ale inspirativní může být i pro pedagogy s dlouholetou praxí.
Andrea Hoffmanová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "Je to projekt, který míří na první stupně základních škol, kdy spolupracujeme s učiteli a učitelkami, jak jinak přistupovat k tělesné výchově."
Jaroslav Uchytil, garant projektu, Ostravská univerzita: "Tělesnou výchovu učí na prvním stupni učitelé a učitelky, kteří mají všeobecné vzdělání a nemají tolik zkušeností, jako učitelé tělesné výchovy, kteří toto studují 5 let."
Do projektu se zapojilo 8 studentů tělesné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kteří na vybraných školách vedou hodiny tělocviku.
Alexandra Klimšová, studentka Ostravské univerzity: "Na dnešní hodinu jsem si připravila trénink miniházené, kdy děti rozdělím do tří skupin."
Eva Czernerová, učitelka tělocviku ZŠ na Nádražní ulici Ostrava: "Děti to baví, protože potkávají někoho nového a také studenti vysoké školy tady přinesou takové inovativnější věci, dělají v tom tělocviku takový refresh, což hodnotím velmi, velmi kladně."
Pilotní projekt je naplánován na jedno pololetí, ale pokud o něj bude mezi školami zájem a bude úspěšný, může být rozšířen nebo prodloužen na další školy a třídy.
---
Nedostatek řemesel na našem pracovním trhu pocítil snad každý, kdo sháněl instalatéra, topenáře, zedníka nebo jiné odborníky. Střední odborná škola v Bruntále se rozhodla pomoci s řešením této situace a pořádá pravidelně ve všech svých prostorách Dny řemesel.
Na den řemesel míří především končící žáci základních škol, ale i jejich rodiče, aby zjistili, co je pro jejich dítě vhodné.
Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: „Naše škola dnes pořádá Den řemesel a zároveň Den otevřených dveří. Tato akce se vlastně uskutečňuje opakovaně každoročně a cílem je vlastně nalákat širokou veřejnost k tomu, aby se podívali k nám do školy, jak to u nás ve škole vypadá a zároveň samozřejmě je to cíleno na žáky posledních ročníků základní školy.“
Přestože zájem o řemeslné obory není takový, jaký všichni potřebují, bruntálská SOŠ má v této oblasti výjimečné postavení.
Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: „Já musím říct, že vlastně ten zájem je teď o všechna řemesla, ať už se jedná o službové obory nebo obory řemeslné, protože v současné době máme všechny obory prvních ročníků naplněny.“
Eva Janyšková, učitelka: „Vynikající. Užili jsme si úplně nádherné dopoledne a já doufám, že se spousta dětí namotivovala pro to, aby dělal jednou smysluplnou práci, která za nimi bude vidět.“
První částí Dne řemesel bylo představení a ukázka oborů služeb.
Zdenka Petercová, učitelka odborného výcviku: „Na tomto sále vidíme prezentaci pečovatelských služeb a kadeřnic. Pečovatelské služby, do kterých spadá pět provozů Ta z těch pěti provozů tady máme hlavně přímou péči o klienta, tady vidíme měření cukru v krvi, měření krevního tlaku, měření saturace, kurs první pomoc. Za námi vidíte péči v jednotlivých etapách života, což znamená od narození až po tu smrt. Tohle spadá do toho jednoho učebního oboru, což jsou pečovatelské služby a je to obor, který je zaměřený na sociální služby.“
Nikola Bečáková, obor kadeřník: „Studuji obor kadeřník. Určitě, veliký zájem je na téhle škole o obor kadeřník. Určitě, kadeřnice je dobrá věc.“
Daniela Rozehnalová, obor kuchař - číšník: „Studuji obor kuchař číšník na SOŠ Bruntál. Máme stanoviště máchání drinků, namícháme drink a vy ho rovnou můžete zkusit. Máme normálně pomerančové džusy, jablečný a můžeme si vybrat jakýkoli Monin, což jsou jako příchutě.“
Další částí Dne řemesel byly ukázky řemeslných oborů od práce s kovem, dřevem, až po obory instalatérské, opravárenské či automobilní a strojírenské.
Matěj Čapek, obor instalatér: „Já dělám obor instalatér. Baví mě. Hlavně mě baví tady topení, je to velmi zajímavý obor.“
Vojtěch Juřík, obor opravář zemědělských strojů: „Studují opraváře zemědělských strojů. Tady jsme zrovna ve svařovně. Tam jsou kyslíkové láhve, acetylénové láhve a vlastně tady se učíme základní kurs svařování 311. Učíme se prostě základní svary, péefko, pébéčko.“
Dominik Kolek, obor automechanik: „Já studuji automechanika, to opravování těch aut, tunění a prostě nemusím do toho dávat takové náklady, jako kdybych to k někomu dával.“
Není výjimkou, že řemeslné obory studují také dívky.
Šarlota Šínová: obor truhlář: „Dělám truhláře a jsem tady rok a půl. Truhlařina mi přijde jako krásný obor, který dělá teď málo lidí y je to navíc práce rukama, kterou umím a baví mě. Holkám taky. Spíš kluků,, ale holkám, které na to mají ano,““
Den řemesel se pravidelně účastní také zástupci vedení města.
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Za mě přínos Veletrhu řemesel Střední odborné školy je v tom, aby přilákal co nejvíce nových studentů, ale jak jsme teď procházeli jednotlivé obory, tak jsem byl překvapený od mistrů, že někde jsou dokonce naplnění, někde chybí pár žáků, ale že ta situace se postupně lepší, to znamená, že jsem pochopil, že samozřejmě mají volné kapacity, ale zájem je. Ne nadarmo, jak je vedle napsáno nebo téměř všude vidíme nápis „Řemeslo má zlaté dno“, tak si myslím, že to je velmi vypovídající.“
SOŠ Bruntál, ale i další školy a firmy regionu budou své nabídky představovat také na Veletrhu práce Artifex 14. listopadu.
---
Handicapovaní se mohou v Ostravě snáze orientovat díky interaktivní mapové aplikaci, která je neustále vylepšována a aktualizována. Mapu ale samozřejmě využijí i rodiče s kočárky, kteří si dopředu mohou snadno zjistit, zda je jejich cíl bezbariérový.
Už 1 800 ostravských objektů bylo zmapováno a zveřejněno v interaktivní mapě přístupnosti a na webu Bez bariér Ostravsko. Handicapovaní, využívající vozík, stejně jako senioři se zhoršenou mobilitou, ale třeba i rodiče s kočárky, mohou na jednom místě nalézt potřebné informace, dříve, než vyrazí na cestu a zjistit tímto způsobem, zda je jejich cíl bezbariérový.
Andrea Hoffmanová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "Odbor IT digitalizuje veškeré mapy a jednou z map, které jsme společně se strategickým odborem připravili, je i mapa pro handicapované. Na mapě mohu najít třeba místa, kde jsou veřejné toalety apod."
Objekty jsou v mapě barevně rozlišeny podle stupně bezbariérovosti od objektů přístupných, které jsou značeny zelenou barvou až po místa obtížně přístupná nebo nepřístupná, která jsou červená. Nově jsou v mapě černě označeny zrušené či přemístěné provozovny. Jde většinou o pošty.
Tomáš Dvořák, předseda ostravské organizace vozíčkářů: "Mapovač vyrazí do terénu a zaznamenává poznatky podle kritérií, kdy zelená je přístupná, oranžová přístupná s doprovodem a červená nepřístupná neboli nebezpečně přístupná i s doprovodem."
Na mapování jednotlivých míst spolupracují i vozíčkáři. Informace naleznou zájemci na interaktivní mapě přístupnosti města Ostravy mapy.ostrava.cz a nebo na ostrava-bezbarier.cz.
---
V Ostravě-Mariánských Horách přibývá černých skládek. Místo ve sběrných dvorech tak velkoobjemový odpad končí ve veřejném prostoru, což komplikuje práci zaměstnancům Technického úseku radnice.
Staré pračky, lednice, matrace mnohdy i plné štěnic, koberce, kusy nábytku a další velkoobjemový odpad, se v poslední době hromadí u kontejnerů a na jiných místech Mariánských Hor a Hulvák. Radnice se proto rozhodla s tímto nešvarem zatočit.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Vlastně to hyzdí veřejný prostor, těch případů přibývá, my vlastně každý týden, pracovníci našeho Technického úseku, odvážejí desítky až stovky tady tohoto materiálu.”
Pavel Polák, zástupce mistra Technického úseku, MOb Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky: “Hlavně co je, tak je o víkendech přes sobotu, neděli to lidi asi buď přes večer nebo nevím, prostě to tam dávají a to je vlastně ta věc, kdy my se nemůžeme věnovat naší práci skoro a uklízíme veškerý bordel.”
Radnice proto zalarmovala i policii, která se na černé skládky zaměří.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Původci skládky, který takto neoprávněně černou skládku založí, hrozí pokuta na místě až do výše 10 tisíc korun a v případě oznámení u správního orgánu pokuta až do výše 50 tisíc korun.”
Aby radnice vyšla lidem vstříc, zavedla i novinku. Koupila přívěsný vozík, který lidem půjčuje bezplatně, aby si mohli velkoobjemový odpad odvézt do sběrného dvoru OZO Ostrava na Rybářské ulici.
---
Společnosti Vítkovice Machinery Trade se podařilo v huti Liberty Ostrava obnovit téměř sedmdesátiletou tradici výroby trubek. Jde o trubky z uhlíkových ocelí, které se využívají celosvětově, a to zejména pro těžbu ropy, rozvod kapalin a stavebnictví.
Obnovit tradiční výrobu na ostravské rourovně se podařilo díky tzv. tollingu, tedy financování pomocí cizích zdrojů.
Tomáš Mischinger, ředitel, Vítkovice Machinery Trade: „Jsme rádi, že se podařilo naplnit ta čísla, zajištění vstupů. Ještě větší radost máme z toho, že se obchodníkům podařilo nasbírat a rozjet zakázky. Dnes jsme na rourovně, příští týden máme první startovní kampaň na stiefelu – 5 tisíc tun.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Tu rourovnu vnímám jako klíčový závod. Dělají speciální výrobky, které jsou žádány na celém světě. Objednávky mají, zakázky mají, což je skvělé, protože to dává budoucnost nejen rourovně, ale i větší části toho závodu a já věřím, že se podaří spojit český kapitál s provozem a zlatými českými ručičkami. Zaměstnanci jsou opravdu odhodlaní tu fabriku podržet a věřím, že to dobře dopadne.“
Kromě stavebnictví se trubky z uhlíkových ocelí používají především v energetickém průmyslu.
Pavel Šedivý, výkonný ředitel, LIBERTY Ostrava: „Pro nás je to určitě významný den, protože my rourovnu rozjíždíme po deseti měsících. Deset kilotun je na cestě, a to je hodně velký úspěch.“
V obnovené rourovně pracuje přes 700 lidí.
---
Už od roku 2010 funguje v Ostravě nouzové tlačítko. O takzvanou senior linku městské policie je velký zájem a osamělým lidem ve věku nad 65 let a hendikepovaným se přiděluje na základě pořadníku.
V Ostravě-Porubě už má v bytě nainstalovanou Senior linku bezmála 150 seniorů, dalších 47 na ni čeká. Přednostně ji dostávají lidé, kteří žijí v domácnosti sami.
paní Františka, obyvatelka Ostravy-Poruby : “Mám jistotu, že prostě když jsem tady tak sama, že kdyby se mi něco stalo, nebo něco, tak že si můžu zatlačit.”
Bezpečnostní zařízení funguje pouze v bytě, případně na vedlejší chodbě. Předpokládá se totiž, že ve venkovních prostorách lidem v nouzi pomohou ostatní.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: “Toto tlačítko funguje v dosahu právě té řídící jednotky, v řídící jednotce je umístěna SIM karta a v případě, že dojde k aktivování jednoho nebo druhého tlačítka, vysílá signál do této řídící jednotky, která vlastně kontaktuje přímo městskou policii.”
Tlačítka jednou za dva měsíce kontrolují okrskáři, a to při pravidelných návštěvách.
Zdeněk Rodek (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: “Jsem moc rád, že prostřednictvím MP můžeme našim občanům tuto službu nabídnout. Nám se během letošního roku podařilo pořídit dalších 20 senior linek, což je opravdu úžasné.”
Letos vyjížděla městská policie do Poruby k aktivované Senior lince dvaaosmdesátkrát. Ve 22 případech musela přivolat záchranku. Podobná situace byla i loni.
---
Ostrava se snaží zvrátit trend, kdy stále méně dětí sportuje a tělesnou výchovu na školách berou jako povinné zlo. Byl proto spuštěn projekt (R)Evoluce pohybu, kdy budoucí pedagogové připravují školákům zajímavé hodiny tělocviku a novinkami se snaží inspirovat i jejich učitele.
Obezita, nedostatek pohybu, nezdravý životní styl...to vše stále častěji slýcháme na adresu školáků i předškoláků. Město Ostrava proto ve spolupráci s Ostravskou univerzitou spustili projekt (R)Evoluce pohybu, který pomůže dětem, budoucím učitelům, ale inspirativní může být i pro pedagogy s dlouholetou praxí.
Andrea Hoffmanová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "Je to projekt, který míří na první stupně základních škol, kdy spolupracujeme s učiteli a učitelkami, jak jinak přistupovat k tělesné výchově."
Jaroslav Uchytil, garant projektu, Ostravská univerzita: "Tělesnou výchovu učí na prvním stupni učitelé a učitelky, kteří mají všeobecné vzdělání a nemají tolik zkušeností, jako učitelé tělesné výchovy, kteří toto studují 5 let."
Do projektu se zapojilo 8 studentů tělesné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kteří na vybraných školách vedou hodiny tělocviku.
Alexandra Klimšová, studentka Ostravské univerzity: "Na dnešní hodinu jsem si připravila trénink miniházené, kdy děti rozdělím do tří skupin."
Eva Czernerová, učitelka tělocviku ZŠ na Nádražní ulici Ostrava: "Děti to baví, protože potkávají někoho nového a také studenti vysoké školy tady přinesou takové inovativnější věci, dělají v tom tělocviku takový refresh, což hodnotím velmi, velmi kladně."
Pilotní projekt je naplánován na jedno pololetí, ale pokud o něj bude mezi školami zájem a bude úspěšný, může být rozšířen nebo prodloužen na další školy a třídy.
---
Nedostatek řemesel na našem pracovním trhu pocítil snad každý, kdo sháněl instalatéra, topenáře, zedníka nebo jiné odborníky. Střední odborná škola v Bruntále se rozhodla pomoci s řešením této situace a pořádá pravidelně ve všech svých prostorách Dny řemesel.
Na den řemesel míří především končící žáci základních škol, ale i jejich rodiče, aby zjistili, co je pro jejich dítě vhodné.
Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: „Naše škola dnes pořádá Den řemesel a zároveň Den otevřených dveří. Tato akce se vlastně uskutečňuje opakovaně každoročně a cílem je vlastně nalákat širokou veřejnost k tomu, aby se podívali k nám do školy, jak to u nás ve škole vypadá a zároveň samozřejmě je to cíleno na žáky posledních ročníků základní školy.“
Přestože zájem o řemeslné obory není takový, jaký všichni potřebují, bruntálská SOŠ má v této oblasti výjimečné postavení.
Michal Durec, ředitel SOŠ Bruntál: „Já musím říct, že vlastně ten zájem je teď o všechna řemesla, ať už se jedná o službové obory nebo obory řemeslné, protože v současné době máme všechny obory prvních ročníků naplněny.“
Eva Janyšková, učitelka: „Vynikající. Užili jsme si úplně nádherné dopoledne a já doufám, že se spousta dětí namotivovala pro to, aby dělal jednou smysluplnou práci, která za nimi bude vidět.“
První částí Dne řemesel bylo představení a ukázka oborů služeb.
Zdenka Petercová, učitelka odborného výcviku: „Na tomto sále vidíme prezentaci pečovatelských služeb a kadeřnic. Pečovatelské služby, do kterých spadá pět provozů Ta z těch pěti provozů tady máme hlavně přímou péči o klienta, tady vidíme měření cukru v krvi, měření krevního tlaku, měření saturace, kurs první pomoc. Za námi vidíte péči v jednotlivých etapách života, což znamená od narození až po tu smrt. Tohle spadá do toho jednoho učebního oboru, což jsou pečovatelské služby a je to obor, který je zaměřený na sociální služby.“
Nikola Bečáková, obor kadeřník: „Studuji obor kadeřník. Určitě, veliký zájem je na téhle škole o obor kadeřník. Určitě, kadeřnice je dobrá věc.“
Daniela Rozehnalová, obor kuchař - číšník: „Studuji obor kuchař číšník na SOŠ Bruntál. Máme stanoviště máchání drinků, namícháme drink a vy ho rovnou můžete zkusit. Máme normálně pomerančové džusy, jablečný a můžeme si vybrat jakýkoli Monin, což jsou jako příchutě.“
Další částí Dne řemesel byly ukázky řemeslných oborů od práce s kovem, dřevem, až po obory instalatérské, opravárenské či automobilní a strojírenské.
Matěj Čapek, obor instalatér: „Já dělám obor instalatér. Baví mě. Hlavně mě baví tady topení, je to velmi zajímavý obor.“
Vojtěch Juřík, obor opravář zemědělských strojů: „Studují opraváře zemědělských strojů. Tady jsme zrovna ve svařovně. Tam jsou kyslíkové láhve, acetylénové láhve a vlastně tady se učíme základní kurs svařování 311. Učíme se prostě základní svary, péefko, pébéčko.“
Dominik Kolek, obor automechanik: „Já studuji automechanika, to opravování těch aut, tunění a prostě nemusím do toho dávat takové náklady, jako kdybych to k někomu dával.“
Není výjimkou, že řemeslné obory studují také dívky.
Šarlota Šínová: obor truhlář: „Dělám truhláře a jsem tady rok a půl. Truhlařina mi přijde jako krásný obor, který dělá teď málo lidí y je to navíc práce rukama, kterou umím a baví mě. Holkám taky. Spíš kluků,, ale holkám, které na to mají ano,““
Den řemesel se pravidelně účastní také zástupci vedení města.
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Za mě přínos Veletrhu řemesel Střední odborné školy je v tom, aby přilákal co nejvíce nových studentů, ale jak jsme teď procházeli jednotlivé obory, tak jsem byl překvapený od mistrů, že někde jsou dokonce naplnění, někde chybí pár žáků, ale že ta situace se postupně lepší, to znamená, že jsem pochopil, že samozřejmě mají volné kapacity, ale zájem je. Ne nadarmo, jak je vedle napsáno nebo téměř všude vidíme nápis „Řemeslo má zlaté dno“, tak si myslím, že to je velmi vypovídající.“
SOŠ Bruntál, ale i další školy a firmy regionu budou své nabídky představovat také na Veletrhu práce Artifex 14. listopadu.
---
Handicapovaní se mohou v Ostravě snáze orientovat díky interaktivní mapové aplikaci, která je neustále vylepšována a aktualizována. Mapu ale samozřejmě využijí i rodiče s kočárky, kteří si dopředu mohou snadno zjistit, zda je jejich cíl bezbariérový.
Už 1 800 ostravských objektů bylo zmapováno a zveřejněno v interaktivní mapě přístupnosti a na webu Bez bariér Ostravsko. Handicapovaní, využívající vozík, stejně jako senioři se zhoršenou mobilitou, ale třeba i rodiče s kočárky, mohou na jednom místě nalézt potřebné informace, dříve, než vyrazí na cestu a zjistit tímto způsobem, zda je jejich cíl bezbariérový.
Andrea Hoffmanová (Piráti), náměstkyně primátora Ostravy: "Odbor IT digitalizuje veškeré mapy a jednou z map, které jsme společně se strategickým odborem připravili, je i mapa pro handicapované. Na mapě mohu najít třeba místa, kde jsou veřejné toalety apod."
Objekty jsou v mapě barevně rozlišeny podle stupně bezbariérovosti od objektů přístupných, které jsou značeny zelenou barvou až po místa obtížně přístupná nebo nepřístupná, která jsou červená. Nově jsou v mapě černě označeny zrušené či přemístěné provozovny. Jde většinou o pošty.
Tomáš Dvořák, předseda ostravské organizace vozíčkářů: "Mapovač vyrazí do terénu a zaznamenává poznatky podle kritérií, kdy zelená je přístupná, oranžová přístupná s doprovodem a červená nepřístupná neboli nebezpečně přístupná i s doprovodem."
Na mapování jednotlivých míst spolupracují i vozíčkáři. Informace naleznou zájemci na interaktivní mapě přístupnosti města Ostravy mapy.ostrava.cz a nebo na ostrava-bezbarier.cz.
---
