Vědci z Ostravské univerzity provedli unikátní výzkum, který je klíčový pro další zlepšení situace sociálně slabých a ohrožených rodin. Potvrdilo se totiž, že stabilní bydlení zlepšuje psychiku lidí i jejich finanční situaci. Zjednodušeně řečeno s dobrým bydlením se rodinám zlepšil i život.
Nezvykle velký počet respondentům - 132 zapojili výzkumníci Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity do unikátního výzkumu na území Ostravy, Karviné, Havířova a Orlové. Výzkum se zaměřil na dopady bydlení s doprovodným sociálním programem na rodiny z ohrožené skupiny obyvatel. Výsledkem je zjištění, že bydlení zlepšuje lidem psychiku i finanční situaci.
Kateřina Glumbíková, autorka výzkumu: "Přibližně u 50 procent domácností se zvýšila jistota bydlení, u dvou třetin se zlepšil psychický stav a v podstatě u všech domácností došlo k nějaké změně ve finanční situaci, ať už se jednalo o zvýšení příjmů, snížení počtu dní bez peněz v daném měsíci či snížení zadlužení."
Univerzita na výzkumu spolupracovala s neziskovým spolkem Portavita, který poskytuje 850 sociálních bytů ohroženým skupinám obyvatel.
David Starzyczny, ředitel spolku PORTAVITA: "S každou rodinou si nastavujeme postupné cíle, pomáháme jí kompletně přenastavit život. Byt vždy vybíráme tak, aby odpovídal velikostně možnostem rodiny. Domácnost, která získá bydlení v rámci spolupráce s Portavitou, by jej měla finančně zvládnout, což je jedním z předpokladů dlouhodobé udržitelnosti bydlení."
Výsledky jsou velmi důležité pro krajský úřad, který je bude využívat k sociální práci. Potvrdil se totiž význam terénních pracovníků.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Co se nám ukazuje jako nejdůležitější, je to, že v těch bytech je opravdu potřeba spolupráce sociálních služeb, tím všichni, nejen na území kraje ale celé republiky, můžeme ušetřit. Ukazuje se, že když budeme pracovat s klienty, tak se nám to vrátí,"
Podle Jiřího Navrátila se potvrdilo také to, že chybí nejen sociální bydlení, ale hlavně samotný zákon o sociálním bydlení.
---
Již podruhé se v Karlově pod Pradědem setkaly pěstounské rodiny s představiteli MS kraje. Šlo o tzv. profesionální pěstouny v systému pěstounství na přechodnou dobu. Cílem setkání bylo poděkování za jejich náročnou práci, odpočinek i seznámení se s novou legislativou v oblasti pěstounské péče.
Pěstounství na přechodnou dobu je velmi potřebné, současně však velmi náročné.
Renáta Chytrová, ředitelka Centra psychologické pomoci: „Říká se tomu taky profesionální pěstounská péče, aby děti nejútlejšího věku nemusely do dětských center, do dětských domovů.“
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Je to velmi náročné, MS kraj jim například zavolá, nebo OSPOD, v jakoukoli hodinu, a řekne, že je zde dítě, které potřebuje okamžitou pomoc. A já jim za tu práci chci moc a moc poděkovat.“
Andrea Prasková, koordinátorka, MS kraj: „Pěstouni se dozví na pobytech nové informace, které se týkají pěstounské péče na přechodnou dobu, ale zároveň si zde můžou pěkně odpočinout.“
V Karlově se sešlo 32 pěstounských rodin, to znamená 64 pěstounů. Byli mezi nimi jak začátečníci, tak již zkušení profesionálové.
Petr Buštík, pěstoun, Frýdek Místek: „My to děláme od roku 2014 .Teď máme chlapečka, který má 3 roky a 8 měsíců a holčičku, ta má 10 měsíců.“
Robert Kurej, pěstoun, Ostrava: „První dítě. Máme strašně rádi děti, máme i svoje vnoučata.“
Vlastimil Polášek, pěstoun, Hodslavice: „Sedmý rok a měli jsme 6 dětí.“
Eva Kantorová, pěstounka, Nový Jičín: „Mám páté dítě. Dělám to proto, protože jsem potřebovala, aby moje práce měla nějaký smysl.“
Iva Janečková, pěstounka, Ostrava: „Osmý rok teď to děláme. Celkem za celou dobu máme teď desáté dítě.“
Většina pěstounů se již vyrovnává se stresem, když musí dítě po roce péče odevzdat. Především jsou spokojeni, když dítě pak najde dobrou stálou rodinu a kvalitní péči.
---
V poslední době do krajského asistenčního centra v Ostravě denně přijíždí kolem 70 ukrajinských uprchlíků. Kapacity jsou pro ně dostatečné, ale kraj chce ještě nechat vybudovat před centrem sprchy a toalety.
Příliv uprchlíků do našeho regionu slábne. Asistenční centrum na Černé louce v Ostravě prozatím zaevidovalo 21 tisíc Ukrajinců, kteří požádali o vízum strpení. Přímo v centru vybudovali hasiči improvizovanou ubytovnu pro 150 osob, která je nárazově využívána především nepřizpůsobivými uprchlíky. Čekají, než bude ověřeno, zda mají nárok na pomoc.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Ta intenzita je taková, že nám sem za poslední tři týdny přichází denně v průměru 73 uprchlíků a 26 z nich požádá o ubytování. Vzhledem k tomu, že ten lustrační proces se protahuje, protože ti lidé se skutečně dohledávají velmi pracně, tak jsme přistoupili k tomu, že před asistenční centrum pořídíme sprchy a toalety, aby kapacity dostačovaly pro lidi, kteří tam budou delší dobu."
Ubytovacích kapacit je dostatek a ani blížící se doba dovolených a nárůst zájmu o hotely by nijak neměl situaci zkomplikovat. Kraj už ubytovatelům vyplatil 26 milionů korun ze státního rozpočtu. Ostravané ale bohužel přestali zásobovat sběrné místo humanitární pomocí na Wattově ulici.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Ti lidé pomoc stále potřebují. Zejména je potřeba trvanlivé potraviny, hygienické prostředky, takže moc prosím, aby občané to sběrné místo navštívili."
Dva a půl tisíce Ukrajinců se už podařilo zaměstnat. Například v krajských nemocnicích pracuje 37 lékařek a 24 zdravotních sester.
---
V Ostravě byla otevřena nová knihovna, což je v posledních letech velmi výjimečné. Je v bývalé škole na Pískových dolech a lidé z tamní lokality si ji velmi přáli už delší dobu. Jak je dnes obvyklé, jde i o jakési komunitní centrum pro setkávání.
O významu veřejných knihoven v dnešní době se vedou spory. Děti příliš nečtou a ani s dospělými už to není taková sláva, jako v minulosti. I to je možná důvod, že knihoven spíš ubývá. O to významnější je, když se podaří otevřít knihovnu novou. V Ostravě se to povedlo a dokonce si o to řekli sami obyvatelé lokality Pískové doly.
Miroslava Sabelová, ředitelka Knihovny města Ostravy: "Knihovna V Zálomu je naše 28 pobočka a jsme za ni hrozně rádi, protože vznikla v lokalitě, kde nám knihovna dlouhé roky chyběla."
Čtenáři všech věkových kategorií se tak mohou těšit na nové moderní prostředí s netradičními prvky, například originálními tapetami, kdy si budou připadat téměř jako v lese.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Tento objekt bývalé školy je v úplně ideální poloze, protože je obklopen paneláky, kde žijí tisíce lidí."
Vedle prostorné půjčovny disponuje knihovna přednáškovou místností a útulnou čítárnou pro rodiče s nejmenšími dětmi.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já jsem celé dětství prožil v knihovně. Moje maminka byla vedoucí knihovny a já jsem ze školy chodil do knihovny a tam jsem si psal úkoly."
Kromě 7 000 knih, které budou průběžně doplňovány, audioknih a časopisů je pro návštěvníky připravena také Semínkovna pro sdílení semínek květin, zeleniny a bylinek.
---
Do Bruntálu dorazil peloton veřejné cyklotour Na kole dětem, vedený zakladatelem akce Josefem Zimovčákem. Cílem celé cyklotour je podpora dětské onkologie a rekonvalescence dětí po léčbě rakoviny. Ročně celý projekt shromáždí více než 3,5 milionu korun.
Cyklotour jede přes celou republiku. Má 11 etap a měří více než 1225 kilometrů. Může se k ní přidat kdokoli bude mít zájem.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „I v letošním roce se řad úředníků MěÚ zúčastní asi 20 jezdců na kole, z čehož mám upřímnou radost.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Jsou rychlí, jedou jak dravci a vždycky jsem byl úplně až vzadu.“
Josef Zimovčák, autor cyklotour: „13. ročník pro dobro dětem opět v Bruntále. My tady jsme proto, abychom pomáhali. Není to o nějakých ambicích, o nějakých vítězstvích, o nějakém dokazování si sami sobě něco výjimečného, ale ta cesta je spojena hlavně s tou pomocí."
Pavlína Konečná, koordinátor cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Nám na infocentru bylo líto, že pan Zimovčák jezdí na historickém kole sám a proto jsme se rozhodli, že ho podpoříme. Tak jako muž bude mít k sobě dámu."
Ivana Májková, vedoucí Odboru sociálních věcí MěÚ Bruntál: „Já mám cíl Leskovec, i tak to bude cíle velice obtížný.“
Po odpoledním příjezdu odstartovaly děti z ostravské onkologie peloton druhý den ráno do další etapy.
Michaela Češková, ředitelka Haima Ostrava, z.s.: „Přijeli jsme protože jsme chtěli Pepovi osobně poděkovat s dětmi z dětské onkologie z FNO. Ptotože vlastně Pepa přispívá na část léčby, a to je velmi důležitá část, rekonvalescence, na kterou se všechny děti moc těší.“
Valinka, pacientka dětské hematoonkologie FN Ostrava: „No mám doma kolo a těším se až na něm budu jezdit.“
Cyklotour vyrazila 1. června z Prahy a jejím cílem je 11. června jihomoravská Vrbice.
---
Vědci z Ostravské univerzity provedli unikátní výzkum, který je klíčový pro další zlepšení situace sociálně slabých a ohrožených rodin. Potvrdilo se totiž, že stabilní bydlení zlepšuje psychiku lidí i jejich finanční situaci. Zjednodušeně řečeno s dobrým bydlením se rodinám zlepšil i život.
Nezvykle velký počet respondentům - 132 zapojili výzkumníci Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity do unikátního výzkumu na území Ostravy, Karviné, Havířova a Orlové. Výzkum se zaměřil na dopady bydlení s doprovodným sociálním programem na rodiny z ohrožené skupiny obyvatel. Výsledkem je zjištění, že bydlení zlepšuje lidem psychiku i finanční situaci.
Kateřina Glumbíková, autorka výzkumu: "Přibližně u 50 procent domácností se zvýšila jistota bydlení, u dvou třetin se zlepšil psychický stav a v podstatě u všech domácností došlo k nějaké změně ve finanční situaci, ať už se jednalo o zvýšení příjmů, snížení počtu dní bez peněz v daném měsíci či snížení zadlužení."
Univerzita na výzkumu spolupracovala s neziskovým spolkem Portavita, který poskytuje 850 sociálních bytů ohroženým skupinám obyvatel.
David Starzyczny, ředitel spolku PORTAVITA: "S každou rodinou si nastavujeme postupné cíle, pomáháme jí kompletně přenastavit život. Byt vždy vybíráme tak, aby odpovídal velikostně možnostem rodiny. Domácnost, která získá bydlení v rámci spolupráce s Portavitou, by jej měla finančně zvládnout, což je jedním z předpokladů dlouhodobé udržitelnosti bydlení."
Výsledky jsou velmi důležité pro krajský úřad, který je bude využívat k sociální práci. Potvrdil se totiž význam terénních pracovníků.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Co se nám ukazuje jako nejdůležitější, je to, že v těch bytech je opravdu potřeba spolupráce sociálních služeb, tím všichni, nejen na území kraje ale celé republiky, můžeme ušetřit. Ukazuje se, že když budeme pracovat s klienty, tak se nám to vrátí,"
Podle Jiřího Navrátila se potvrdilo také to, že chybí nejen sociální bydlení, ale hlavně samotný zákon o sociálním bydlení.
---
Již podruhé se v Karlově pod Pradědem setkaly pěstounské rodiny s představiteli MS kraje. Šlo o tzv. profesionální pěstouny v systému pěstounství na přechodnou dobu. Cílem setkání bylo poděkování za jejich náročnou práci, odpočinek i seznámení se s novou legislativou v oblasti pěstounské péče.
Pěstounství na přechodnou dobu je velmi potřebné, současně však velmi náročné.
Renáta Chytrová, ředitelka Centra psychologické pomoci: „Říká se tomu taky profesionální pěstounská péče, aby děti nejútlejšího věku nemusely do dětských center, do dětských domovů.“
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Je to velmi náročné, MS kraj jim například zavolá, nebo OSPOD, v jakoukoli hodinu, a řekne, že je zde dítě, které potřebuje okamžitou pomoc. A já jim za tu práci chci moc a moc poděkovat.“
Andrea Prasková, koordinátorka, MS kraj: „Pěstouni se dozví na pobytech nové informace, které se týkají pěstounské péče na přechodnou dobu, ale zároveň si zde můžou pěkně odpočinout.“
V Karlově se sešlo 32 pěstounských rodin, to znamená 64 pěstounů. Byli mezi nimi jak začátečníci, tak již zkušení profesionálové.
Petr Buštík, pěstoun, Frýdek Místek: „My to děláme od roku 2014 .Teď máme chlapečka, který má 3 roky a 8 měsíců a holčičku, ta má 10 měsíců.“
Robert Kurej, pěstoun, Ostrava: „První dítě. Máme strašně rádi děti, máme i svoje vnoučata.“
Vlastimil Polášek, pěstoun, Hodslavice: „Sedmý rok a měli jsme 6 dětí.“
Eva Kantorová, pěstounka, Nový Jičín: „Mám páté dítě. Dělám to proto, protože jsem potřebovala, aby moje práce měla nějaký smysl.“
Iva Janečková, pěstounka, Ostrava: „Osmý rok teď to děláme. Celkem za celou dobu máme teď desáté dítě.“
Většina pěstounů se již vyrovnává se stresem, když musí dítě po roce péče odevzdat. Především jsou spokojeni, když dítě pak najde dobrou stálou rodinu a kvalitní péči.
---
V poslední době do krajského asistenčního centra v Ostravě denně přijíždí kolem 70 ukrajinských uprchlíků. Kapacity jsou pro ně dostatečné, ale kraj chce ještě nechat vybudovat před centrem sprchy a toalety.
Příliv uprchlíků do našeho regionu slábne. Asistenční centrum na Černé louce v Ostravě prozatím zaevidovalo 21 tisíc Ukrajinců, kteří požádali o vízum strpení. Přímo v centru vybudovali hasiči improvizovanou ubytovnu pro 150 osob, která je nárazově využívána především nepřizpůsobivými uprchlíky. Čekají, než bude ověřeno, zda mají nárok na pomoc.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Ta intenzita je taková, že nám sem za poslední tři týdny přichází denně v průměru 73 uprchlíků a 26 z nich požádá o ubytování. Vzhledem k tomu, že ten lustrační proces se protahuje, protože ti lidé se skutečně dohledávají velmi pracně, tak jsme přistoupili k tomu, že před asistenční centrum pořídíme sprchy a toalety, aby kapacity dostačovaly pro lidi, kteří tam budou delší dobu."
Ubytovacích kapacit je dostatek a ani blížící se doba dovolených a nárůst zájmu o hotely by nijak neměl situaci zkomplikovat. Kraj už ubytovatelům vyplatil 26 milionů korun ze státního rozpočtu. Ostravané ale bohužel přestali zásobovat sběrné místo humanitární pomocí na Wattově ulici.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Ti lidé pomoc stále potřebují. Zejména je potřeba trvanlivé potraviny, hygienické prostředky, takže moc prosím, aby občané to sběrné místo navštívili."
Dva a půl tisíce Ukrajinců se už podařilo zaměstnat. Například v krajských nemocnicích pracuje 37 lékařek a 24 zdravotních sester.
---
V Ostravě byla otevřena nová knihovna, což je v posledních letech velmi výjimečné. Je v bývalé škole na Pískových dolech a lidé z tamní lokality si ji velmi přáli už delší dobu. Jak je dnes obvyklé, jde i o jakési komunitní centrum pro setkávání.
O významu veřejných knihoven v dnešní době se vedou spory. Děti příliš nečtou a ani s dospělými už to není taková sláva, jako v minulosti. I to je možná důvod, že knihoven spíš ubývá. O to významnější je, když se podaří otevřít knihovnu novou. V Ostravě se to povedlo a dokonce si o to řekli sami obyvatelé lokality Pískové doly.
Miroslava Sabelová, ředitelka Knihovny města Ostravy: "Knihovna V Zálomu je naše 28 pobočka a jsme za ni hrozně rádi, protože vznikla v lokalitě, kde nám knihovna dlouhé roky chyběla."
Čtenáři všech věkových kategorií se tak mohou těšit na nové moderní prostředí s netradičními prvky, například originálními tapetami, kdy si budou připadat téměř jako v lese.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Tento objekt bývalé školy je v úplně ideální poloze, protože je obklopen paneláky, kde žijí tisíce lidí."
Vedle prostorné půjčovny disponuje knihovna přednáškovou místností a útulnou čítárnou pro rodiče s nejmenšími dětmi.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já jsem celé dětství prožil v knihovně. Moje maminka byla vedoucí knihovny a já jsem ze školy chodil do knihovny a tam jsem si psal úkoly."
Kromě 7 000 knih, které budou průběžně doplňovány, audioknih a časopisů je pro návštěvníky připravena také Semínkovna pro sdílení semínek květin, zeleniny a bylinek.
---
Do Bruntálu dorazil peloton veřejné cyklotour Na kole dětem, vedený zakladatelem akce Josefem Zimovčákem. Cílem celé cyklotour je podpora dětské onkologie a rekonvalescence dětí po léčbě rakoviny. Ročně celý projekt shromáždí více než 3,5 milionu korun.
Cyklotour jede přes celou republiku. Má 11 etap a měří více než 1225 kilometrů. Může se k ní přidat kdokoli bude mít zájem.
Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „I v letošním roce se řad úředníků MěÚ zúčastní asi 20 jezdců na kole, z čehož mám upřímnou radost.“
Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Jsou rychlí, jedou jak dravci a vždycky jsem byl úplně až vzadu.“
Josef Zimovčák, autor cyklotour: „13. ročník pro dobro dětem opět v Bruntále. My tady jsme proto, abychom pomáhali. Není to o nějakých ambicích, o nějakých vítězstvích, o nějakém dokazování si sami sobě něco výjimečného, ale ta cesta je spojena hlavně s tou pomocí."
Pavlína Konečná, koordinátor cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Nám na infocentru bylo líto, že pan Zimovčák jezdí na historickém kole sám a proto jsme se rozhodli, že ho podpoříme. Tak jako muž bude mít k sobě dámu."
Ivana Májková, vedoucí Odboru sociálních věcí MěÚ Bruntál: „Já mám cíl Leskovec, i tak to bude cíle velice obtížný.“
Po odpoledním příjezdu odstartovaly děti z ostravské onkologie peloton druhý den ráno do další etapy.
Michaela Češková, ředitelka Haima Ostrava, z.s.: „Přijeli jsme protože jsme chtěli Pepovi osobně poděkovat s dětmi z dětské onkologie z FNO. Ptotože vlastně Pepa přispívá na část léčby, a to je velmi důležitá část, rekonvalescence, na kterou se všechny děti moc těší.“
Valinka, pacientka dětské hematoonkologie FN Ostrava: „No mám doma kolo a těším se až na něm budu jezdit.“
Cyklotour vyrazila 1. června z Prahy a jejím cílem je 11. června jihomoravská Vrbice.
---
