Beskydské Pustevny po roce opět lákají na sochy z ledu a sněhu. S ohledem na koronavirovou pandemii tentokrát organizátoři sochy neumístili do stanů, kde by byly chráněny před sluncem, ale zvolili expozici pod širým nebem.
Návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech sledovat partu umělců, kteří se pustili do vytváření soch z ledu a sněhu. Radost z krásných výtvorů mají především děti.
Anketa: Viděla jsem tady ledové kostičky. Pěkná je i ledová sedačka.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Ty ledy se připravují několik měsíců. I pro letošní ročník jsme nechali vyrobit okolo 40 tun ledu. Sochy budou umístěné tady různě na Pustevnách a budou rozmístěny v dostatečných rozestupech od sebe, aby se lidé u nich neshlukovali a budeme rádi, když se návštěvníci přijdou pokochat, protože ten účel je právě takový, aby měli v této nelehké době nějakou hezkou vzpomínku, aby viděli tu krásu ledových soch i za těchto podmínek, které jsou.”
Lidé mohou už teď obdivovat zhruba 80 metrů dlouhou sněhovou stěnu, ve které jsou vyřezány cirkusové postavy. Stěna se nachází kousek přímo pod sedačkovou lanovkou, ale dá se k ní přijít i pěšky.
Filip Lysek, sochař: “Tuto velkou stěnu děláme společnými silami a potom budeme společně stavět bloky ledu a sebe a až budeme mít vystavěno, tak si každý vyřeže nějakou sochu.”
Roman Mikuš, sochař: “Já tady vytvářím takového šaška do našeho společného tématu Cirkus.”
Sochaři jsou smíření s tím, že jejich díla nebudou mít dlouhého trvání. Podle předpovědi počasí by ale mohly lidem dělat radost i několik nejbližších týdnů.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Může se stát, že nám sochy během pár dní roztají, ale věříme, že přírodní podmínky nám budou přát a ty sochy tady budou k vidění co nejdéle.”
Všechna ledová díla by měli mít umělci hotova do soboty.
---
Bikesharing se v Ostravě stává doslova fenoménem. Každým rokem výrazně přibývá uživatelů sdílených kol, což samozřejmě znamená úbytek automobilů v ulicích. Bicykly v loňském roce využívalo rekordních téměř 56 tisíc ostravanů.
Sdílení jízdních kol funguje v Ostravě už 4 roky a poslední tři roky bikesharing zajišťuje společnost nextbike, prostřednictvím šedomodrých kol. V loňském roce počet uživatelů tohoto způsobu dopravy opět značně vzrostl. Téměř 56 tisíc uživatelů najezdilo dohromady asi 900 tisíc kilometrů, což je úctyhodné.
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "V loňském roce bylo v Ostravě v provozu už tisíc kol v dvě stě osmdesáti stojanech v patnácti městských obvodech. Těší nás, že zájem o bikesharing rok od roku roste.
Od loňského roku jsou kola v provozu i nyní v zimě. Přes 300 stanovišť je rozloženo ve všech 23 obvodech města. Na každou výpůjčku město přispívá téměř 7,10 korun. Po prvních patnácti minutách, které jsou zdarma, hradí uživatelé za následujících 45 minut 24 korun. V loňském roce bylo 86 procent výpůjček zdarma.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel společnosti nextbike: "Sezonu v Ostravě hodnotíme kladně, byť byla poznamenána Covidem. Na druhou stranu si ke službě sdílených kol našla cestu nová komunita uživatelů."
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "Loňský rok byl v mnoha ohledech náročný, ale paradoxně i kvůli pandemii byl o bikesharing rekordní zájem. Mnozí považovali jízdu na kole po městě za bezpečnější než přepravu městskou hromadnou dopravou. Dbali jsme na to, aby byla kola pravidelně dezinfikována a aby lidé nosili rukavice.“
Pro rok 2021 je prý hlavním cílem službu zkvalitnit, a to díky novým vnitřním procesům, rozšířením a lepší organizací servisního týmu a zvýšením počtu obslužných vozidel na rozvoz kol.
---
V Havířově jsou už jen dvě části města, kde čekají na kanalizaci. Práce v lokalitě na Důlňáku začnou už během pár týdnů. Místní uvítají také to, že dojde i k opravám místních komunikací.
Paní Hana Kožušníková bydlí v lokalitě na Důlňáku v Havířově již více než deset let. Čtyřikrát do roka musí nechat vyvézt jímku. Proto je ráda, že se město konečně pustí do vybudování kanalizace.
Hana Kožušníková, místní obyvatelka: "Je to pro nás důležité, kanalizace, protože tím, že musíme z domu dávat vodu do žumpy a čtyřikrát do roka čerpat žumpu, což jsou další finance, tak kanalizaci velmi uvítám. A myslím, že tady starousedlíci, kteří jsou sice zvyklí bez kanalizace, mají své žumpy, mají určitě ten samý problém, co mám já.”
Práce na odkanalizování lokality může začít díky tomu, že se městu podařila získat dotace. Kvůli úzkým ulicím, mnohdy nezpevněným, ale bude stavba náročná.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), námětek primátora: "Je tam spousta naprojektovaných protlaků, je tam výtlačná část, napojujeme se na Šenov a teprve potom na čističku odpadních vod Havířova, ale já věřím, že se to podaří. Součástí bude i asfaltace komunikací, která bude nějakým způsobem řešit tu situaci. Čekáme, že tam mohou vzniknout během stavby nějaké potíže, ale doufám, že jich moc nebude.”
Po dokončení odkanalizování části na Důlňáku připravuje město práce na poslední části Havířova, kde kanalizace chybí. Jedná se o lokalitu Zákostelí v Bludovicích.
---
Sbírka Daruj F-M se těší velké oblibě veřejnosti. Na začátku února byl spuštěn už třetí ročník a lidé mohou tentokrát přispívat na opravu věže kostela svatého Martina ve Skalici. Vybranou částku do výše maximálně 200 tisíc korun pak město zdvojnásobí. Vybrat se ale může samozřejmě mnohem víc.
Kostel svatého Martina ve Skalici se skládá ze tří částí. Ta nejstarší byla postavena v roce 1622, příští rok tak oslaví krásné čtyřsté výročí. Aktuálně potřebuje opravit kostelní věž, která je v havarijním stavu.
Pawel Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Potřebujeme vlastně opravit celou krytinu od kříže přes makovici, kterou budeme sundávat, po přes vlastně omítky a tu krytinu kostela svatého Martina ve Skalici."
Proto se kostel zapojil do dalšího ročníku programu Daruj F-M, který se u veřejnosti těší velké oblibě.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "1.2. se rozjel již třetí ročník projektu Daruj F-M, do kterého se zapojila pouze Skalice s opravou kostelní věže svatého Martina. Občané i letos můžou rozhodnout o tom kolik a zda přispěje město na opravu této kulturní památky a jestli si zaslouží ke svým čtyřstým narozeninám opravu věže."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Krovy věže jsou v mnoha místech napadeny dřevokazným hmyzem a houbami, fasáda a jednotlivé římsy věže jsou na mnoha místech zvětralé a opadlé. Oplechování na průčelí fasády je poškozeno. Také kovaný kříž, který je umístěný na špici věže je uvolněn a v důsledku toho do věže pak zatéká."
Přispět můžete jakoukoliv částkou na transparentní účet, samotná sbírka pak poběží až do září.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Opět město částku, kterou vybere zdvojnásobí, je to až do částky 200 tisíc korun. Vybraná částka však může být daleko vyšší, jako u ostatních dotačních programů, kdy značně převyšovala částku zdvojnásobenou, takže můžeme vybírat do nekonečna a případně se opraví i něco dalšího."
S pracemi na opravě kostelní věže by tady chtěli začít už v březnu. Celkové náklady přesáhnou jeden milion korun.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Věřím, že se občané města, kterým záleží na dědictví našich předků, do tohoto projektu zapojí a přispějí na opravdu této památky. Velmi mě těší, že díky projektu Daruj F-M se nám podařilo přispět na rekonstrukci evangelického kostela, který je také rovněž kulturní památkou a v loňském roce se vybrala krásná částka 545 tisíc korun na nové varhany do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Chlebovicích. Budu vždy usilovat o to, aby se každý rok do projektu Daruj F-M zapojila minimálně jedna památka na území města."
V loňském roce se ve sbírce vybralo také přes 210 tisíc korun na zvelebení zázemí pro turistickou veřejnost kolem chaty Prašivá.
---
V Havířově změnili lhůtu pro pronájem hrobového místa na hřbitovech. Lidé už nemohou platit poplatek jednou ročně, ale musí si předplatit minimálně pět let. Některé rodiny tvrdí, že pro seniory to může být finančně náročné.
Pronájem hrobových míst musí být uzavřen smluvně. Lidé pak platí poplatek za pronájem. Rodinný hrob v Havířově má i pan Marcel Gajdáček. Nesouhlasí s tím, že už nelze platit jen za jeden rok.
Marcel Gajdáček, nájemce hrobového místa: "Každým rokem se střídáme, že někdo z rodiny platí každý rok jeden ten poplatek. Letos to vyšlo na nejstaršího člena naší rodiny tetu a ty byla nemile překvapená, že poplatek již nešlo zaplatit na jeden rok a byl požadován automaticky na pět let. Pro spoustu starších lidí to bude velký problém, kdy ten člověk z menšího důchodu nebude schopen najednou takto obrovskou částku."
Nastavené podmínky jsou prý srovnatelné s okolními obcemi a městy.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Nové smlouvy se uzavírají na deset let, ale při prodloužení je to pětiletá lhůta a maximální doba je 30 let na Šumbarku a 22 let na ostatních pohřebištích. Samozřejmě jsme to zvažovali, ty lhůty jsou různé, nicméně si myslíme, že ta částka není tak velká, aby ji nebylo možné tu pětiletou lhůtu zaplatit.”
Rodina upozornila také na to, že ani ve výzvě k prodloužení nájmu, ani na webových stránkách pohřební služby tato změna není uvedena. Město přislíbilo nápravu.
---
Knihovna v Podroužkově ulici v Ostravě-Porubě se připravuje na znovuotevření. V minulých měsících prošla rozsáhlou rekonstrukcí, díky které získala nejen mnohem větší prostory, ale také moderní a atraktivní vzhled.
Téměř vše už je na svém místě. Interiér, knihy i doplňky a v současné době se ladí už jen detaily a instalují orientační cedulky. Ve zbrusu nově zmodernizované knihovně v Podroužkové ulici v Porubě dělají vše proto, aby ji stihli otevřít v plánovaném termínu, tedy 22. února.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Já doufám, že kontex bude takový, že v nouzi okno a v ideálnějším případě běžný provoz s nějakými omezeními."
Knihovna před rekonstrukcí sídlila jen v jedné pětině dvoupodlažní budovy, která byla ve zpustošeném stavu. Fungovala tak v nouzovém režimu.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Tady dříve byly kroužky, hospody a restaurace, ale vše bylo v úplně dezolátním stavu. Tak my jsme rádi, že teď jednak jsme naplnili tři čtvrtiny toho prostoru a v rámci Poruby budeme jakoby největší spádová pobočka.”
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: “V minulosti vlastně ten objekt byl oplocen, byl tam takový nevzhledný parčík. V této chvíli je to otevřený prostor, kde máme skutečně zrevitalizovaný park, máme tam parkour vlastně jediný v širokém okolí, dětské hřiště.”
Součástí knihovny je i kavárna s terasou a multifunkční sál.
V knihovně je spousta míst, kde si můžete v klidu a nerušeně číst jako třeba tady v tomto intimním koutku.
Knihovna je vybavena i unikátní RFID technologií, která využívá rádiové vlny k bezkontaktní automatické identifikaci knih.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: "Můžeme dát na pult i celou kupu knih a ta technologie všechny ty čipy vlastně vstřebá naráz."
V okolí knihovny vzniklo i 25 nových parkovacích míst.
---
Beskydské Pustevny po roce opět lákají na sochy z ledu a sněhu. S ohledem na koronavirovou pandemii tentokrát organizátoři sochy neumístili do stanů, kde by byly chráněny před sluncem, ale zvolili expozici pod širým nebem.
Návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech sledovat partu umělců, kteří se pustili do vytváření soch z ledu a sněhu. Radost z krásných výtvorů mají především děti.
Anketa: Viděla jsem tady ledové kostičky. Pěkná je i ledová sedačka.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Ty ledy se připravují několik měsíců. I pro letošní ročník jsme nechali vyrobit okolo 40 tun ledu. Sochy budou umístěné tady různě na Pustevnách a budou rozmístěny v dostatečných rozestupech od sebe, aby se lidé u nich neshlukovali a budeme rádi, když se návštěvníci přijdou pokochat, protože ten účel je právě takový, aby měli v této nelehké době nějakou hezkou vzpomínku, aby viděli tu krásu ledových soch i za těchto podmínek, které jsou.”
Lidé mohou už teď obdivovat zhruba 80 metrů dlouhou sněhovou stěnu, ve které jsou vyřezány cirkusové postavy. Stěna se nachází kousek přímo pod sedačkovou lanovkou, ale dá se k ní přijít i pěšky.
Filip Lysek, sochař: “Tuto velkou stěnu děláme společnými silami a potom budeme společně stavět bloky ledu a sebe a až budeme mít vystavěno, tak si každý vyřeže nějakou sochu.”
Roman Mikuš, sochař: “Já tady vytvářím takového šaška do našeho společného tématu Cirkus.”
Sochaři jsou smíření s tím, že jejich díla nebudou mít dlouhého trvání. Podle předpovědi počasí by ale mohly lidem dělat radost i několik nejbližších týdnů.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Může se stát, že nám sochy během pár dní roztají, ale věříme, že přírodní podmínky nám budou přát a ty sochy tady budou k vidění co nejdéle.”
Všechna ledová díla by měli mít umělci hotova do soboty.
---
Bikesharing se v Ostravě stává doslova fenoménem. Každým rokem výrazně přibývá uživatelů sdílených kol, což samozřejmě znamená úbytek automobilů v ulicích. Bicykly v loňském roce využívalo rekordních téměř 56 tisíc ostravanů.
Sdílení jízdních kol funguje v Ostravě už 4 roky a poslední tři roky bikesharing zajišťuje společnost nextbike, prostřednictvím šedomodrých kol. V loňském roce počet uživatelů tohoto způsobu dopravy opět značně vzrostl. Téměř 56 tisíc uživatelů najezdilo dohromady asi 900 tisíc kilometrů, což je úctyhodné.
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "V loňském roce bylo v Ostravě v provozu už tisíc kol v dvě stě osmdesáti stojanech v patnácti městských obvodech. Těší nás, že zájem o bikesharing rok od roku roste.
Od loňského roku jsou kola v provozu i nyní v zimě. Přes 300 stanovišť je rozloženo ve všech 23 obvodech města. Na každou výpůjčku město přispívá téměř 7,10 korun. Po prvních patnácti minutách, které jsou zdarma, hradí uživatelé za následujících 45 minut 24 korun. V loňském roce bylo 86 procent výpůjček zdarma.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel společnosti nextbike: "Sezonu v Ostravě hodnotíme kladně, byť byla poznamenána Covidem. Na druhou stranu si ke službě sdílených kol našla cestu nová komunita uživatelů."
Andrea Vojkovská, mluvčí Magistrátu města Ostravy: "Loňský rok byl v mnoha ohledech náročný, ale paradoxně i kvůli pandemii byl o bikesharing rekordní zájem. Mnozí považovali jízdu na kole po městě za bezpečnější než přepravu městskou hromadnou dopravou. Dbali jsme na to, aby byla kola pravidelně dezinfikována a aby lidé nosili rukavice.“
Pro rok 2021 je prý hlavním cílem službu zkvalitnit, a to díky novým vnitřním procesům, rozšířením a lepší organizací servisního týmu a zvýšením počtu obslužných vozidel na rozvoz kol.
---
V Havířově jsou už jen dvě části města, kde čekají na kanalizaci. Práce v lokalitě na Důlňáku začnou už během pár týdnů. Místní uvítají také to, že dojde i k opravám místních komunikací.
Paní Hana Kožušníková bydlí v lokalitě na Důlňáku v Havířově již více než deset let. Čtyřikrát do roka musí nechat vyvézt jímku. Proto je ráda, že se město konečně pustí do vybudování kanalizace.
Hana Kožušníková, místní obyvatelka: "Je to pro nás důležité, kanalizace, protože tím, že musíme z domu dávat vodu do žumpy a čtyřikrát do roka čerpat žumpu, což jsou další finance, tak kanalizaci velmi uvítám. A myslím, že tady starousedlíci, kteří jsou sice zvyklí bez kanalizace, mají své žumpy, mají určitě ten samý problém, co mám já.”
Práce na odkanalizování lokality může začít díky tomu, že se městu podařila získat dotace. Kvůli úzkým ulicím, mnohdy nezpevněným, ale bude stavba náročná.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), námětek primátora: "Je tam spousta naprojektovaných protlaků, je tam výtlačná část, napojujeme se na Šenov a teprve potom na čističku odpadních vod Havířova, ale já věřím, že se to podaří. Součástí bude i asfaltace komunikací, která bude nějakým způsobem řešit tu situaci. Čekáme, že tam mohou vzniknout během stavby nějaké potíže, ale doufám, že jich moc nebude.”
Po dokončení odkanalizování části na Důlňáku připravuje město práce na poslední části Havířova, kde kanalizace chybí. Jedná se o lokalitu Zákostelí v Bludovicích.
---
Sbírka Daruj F-M se těší velké oblibě veřejnosti. Na začátku února byl spuštěn už třetí ročník a lidé mohou tentokrát přispívat na opravu věže kostela svatého Martina ve Skalici. Vybranou částku do výše maximálně 200 tisíc korun pak město zdvojnásobí. Vybrat se ale může samozřejmě mnohem víc.
Kostel svatého Martina ve Skalici se skládá ze tří částí. Ta nejstarší byla postavena v roce 1622, příští rok tak oslaví krásné čtyřsté výročí. Aktuálně potřebuje opravit kostelní věž, která je v havarijním stavu.
Pawel Grodek, duchovní správce farnosti Skalice: "Potřebujeme vlastně opravit celou krytinu od kříže přes makovici, kterou budeme sundávat, po přes vlastně omítky a tu krytinu kostela svatého Martina ve Skalici."
Proto se kostel zapojil do dalšího ročníku programu Daruj F-M, který se u veřejnosti těší velké oblibě.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "1.2. se rozjel již třetí ročník projektu Daruj F-M, do kterého se zapojila pouze Skalice s opravou kostelní věže svatého Martina. Občané i letos můžou rozhodnout o tom kolik a zda přispěje město na opravu této kulturní památky a jestli si zaslouží ke svým čtyřstým narozeninám opravu věže."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Krovy věže jsou v mnoha místech napadeny dřevokazným hmyzem a houbami, fasáda a jednotlivé římsy věže jsou na mnoha místech zvětralé a opadlé. Oplechování na průčelí fasády je poškozeno. Také kovaný kříž, který je umístěný na špici věže je uvolněn a v důsledku toho do věže pak zatéká."
Přispět můžete jakoukoliv částkou na transparentní účet, samotná sbírka pak poběží až do září.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Opět město částku, kterou vybere zdvojnásobí, je to až do částky 200 tisíc korun. Vybraná částka však může být daleko vyšší, jako u ostatních dotačních programů, kdy značně převyšovala částku zdvojnásobenou, takže můžeme vybírat do nekonečna a případně se opraví i něco dalšího."
S pracemi na opravě kostelní věže by tady chtěli začít už v březnu. Celkové náklady přesáhnou jeden milion korun.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Věřím, že se občané města, kterým záleží na dědictví našich předků, do tohoto projektu zapojí a přispějí na opravdu této památky. Velmi mě těší, že díky projektu Daruj F-M se nám podařilo přispět na rekonstrukci evangelického kostela, který je také rovněž kulturní památkou a v loňském roce se vybrala krásná částka 545 tisíc korun na nové varhany do kostela svatého Cyrila a Metoděje v Chlebovicích. Budu vždy usilovat o to, aby se každý rok do projektu Daruj F-M zapojila minimálně jedna památka na území města."
V loňském roce se ve sbírce vybralo také přes 210 tisíc korun na zvelebení zázemí pro turistickou veřejnost kolem chaty Prašivá.
---
V Havířově změnili lhůtu pro pronájem hrobového místa na hřbitovech. Lidé už nemohou platit poplatek jednou ročně, ale musí si předplatit minimálně pět let. Některé rodiny tvrdí, že pro seniory to může být finančně náročné.
Pronájem hrobových míst musí být uzavřen smluvně. Lidé pak platí poplatek za pronájem. Rodinný hrob v Havířově má i pan Marcel Gajdáček. Nesouhlasí s tím, že už nelze platit jen za jeden rok.
Marcel Gajdáček, nájemce hrobového místa: "Každým rokem se střídáme, že někdo z rodiny platí každý rok jeden ten poplatek. Letos to vyšlo na nejstaršího člena naší rodiny tetu a ty byla nemile překvapená, že poplatek již nešlo zaplatit na jeden rok a byl požadován automaticky na pět let. Pro spoustu starších lidí to bude velký problém, kdy ten člověk z menšího důchodu nebude schopen najednou takto obrovskou částku."
Nastavené podmínky jsou prý srovnatelné s okolními obcemi a městy.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Nové smlouvy se uzavírají na deset let, ale při prodloužení je to pětiletá lhůta a maximální doba je 30 let na Šumbarku a 22 let na ostatních pohřebištích. Samozřejmě jsme to zvažovali, ty lhůty jsou různé, nicméně si myslíme, že ta částka není tak velká, aby ji nebylo možné tu pětiletou lhůtu zaplatit.”
Rodina upozornila také na to, že ani ve výzvě k prodloužení nájmu, ani na webových stránkách pohřební služby tato změna není uvedena. Město přislíbilo nápravu.
---
Knihovna v Podroužkově ulici v Ostravě-Porubě se připravuje na znovuotevření. V minulých měsících prošla rozsáhlou rekonstrukcí, díky které získala nejen mnohem větší prostory, ale také moderní a atraktivní vzhled.
Téměř vše už je na svém místě. Interiér, knihy i doplňky a v současné době se ladí už jen detaily a instalují orientační cedulky. Ve zbrusu nově zmodernizované knihovně v Podroužkové ulici v Porubě dělají vše proto, aby ji stihli otevřít v plánovaném termínu, tedy 22. února.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Já doufám, že kontex bude takový, že v nouzi okno a v ideálnějším případě běžný provoz s nějakými omezeními."
Knihovna před rekonstrukcí sídlila jen v jedné pětině dvoupodlažní budovy, která byla ve zpustošeném stavu. Fungovala tak v nouzovém režimu.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Tady dříve byly kroužky, hospody a restaurace, ale vše bylo v úplně dezolátním stavu. Tak my jsme rádi, že teď jednak jsme naplnili tři čtvrtiny toho prostoru a v rámci Poruby budeme jakoby největší spádová pobočka.”
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: “V minulosti vlastně ten objekt byl oplocen, byl tam takový nevzhledný parčík. V této chvíli je to otevřený prostor, kde máme skutečně zrevitalizovaný park, máme tam parkour vlastně jediný v širokém okolí, dětské hřiště.”
Součástí knihovny je i kavárna s terasou a multifunkční sál.
V knihovně je spousta míst, kde si můžete v klidu a nerušeně číst jako třeba tady v tomto intimním koutku.
Knihovna je vybavena i unikátní RFID technologií, která využívá rádiové vlny k bezkontaktní automatické identifikaci knih.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: "Můžeme dát na pult i celou kupu knih a ta technologie všechny ty čipy vlastně vstřebá naráz."
V okolí knihovny vzniklo i 25 nových parkovacích míst.
---
