Zdravotnická záchranná služba bude mít v Novém Jičíně novou základnu. Ta stará v centru města je v záplavové oblasti a technicky už léta nevyhovuje. Moderní sídlo výjezdové služby bude hotovo v lednu 2027.
Poklepáním na základní kámen byla zahájena stavba nové základny Zdravotnické záchranné služby v Novém Jičíně u ulice Propojovací. Moderní sídlo má být hotovo počátkem roku 2027.
David Holeš, ředitel ZZS MS kraje: “Tato stanice je komplexní stanice, kde nejen budou sídlit tři posádky zdravotnické záchranné služby, budou zde umístěny i sklady zdravotnického materiálu, i administrativní vedení územního odboru. I to samotné umístění toho objektu je pro nás výhodnější, protože zásahy ať už do centra města, nebo i do okolí nejbližšího jsou možné dvěma různými směry, takže celkový čas dosažení pacienta se významně zkrátí.”
Současná stanice v centru města sídlí v objektu, který byl už dvakrát při povodních zatopen. Nevyhovuje kapacitně a budova často vyžaduje havarijní opravy.
Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Podařilo se zajistí peníze z evropských fondů, celková investice je zhruba 180 milionů korun a z toho 150 milionů by mohlo jít z Evropské unie, což je pro kraj a jeho občany výhodné. Nová výjezdová základna bude mít i strategicky lepší lokalitu.”
A právě pozemky pro výstavbu záchranářského centra poskytlo kraji město Nový Jičín.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Kraj požádal město Nový Jičín už v roce 2017 o darování tohoto pozemku za účelem výstavby výjezdového stanoviště zdravotnické záchranné služby. Město tento pozemek v roce 2017 darovalo a jsme rádi že teď, zhruba po osmi letech, je zahájena výstavba a tento pozemek byl efektivně využit.”
Posádky zdravotnických záchranářů z novojičínské základny vyjíždí průměrně k téměř třiceti událostem denně.
---
V Ostravě-Mariánských Horách začne co nevidět rekonstrukce pavlačového domu na ulici Bendlova. Původní blešák se promění na nájemní bydlení a prokoukne i jeho okolí.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “My se nacházíme v domě na ulici Bendlova 9. Vznikne tady soc. bydlení v rámci kterého počítáme s tím, že tady vybudujeme 10 nových bytů. Tady na půdě vzniknou dva byty a potom v každém podlaží 4 další. Můžou tady bydlet senioři, můžou tady bydlet lidé, kteří se budou vracet třeba z dlouhodobého pobytu ve zdravotnickém zařízení nebo třeba děti z pěstounských rodin."
S rekonstrukcí za zhruba 30 milionů korun by se mělo začít během letních měsíců a první nájemníci by se do nového bydlení mohli nastěhovat v září příštího roku.
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Dům projde kompletní rekonstrukcí, která spočívá v odstrojení tohoto domu až na nosné zdivo. Budou vyměněny trámy, které jsou zdegradovány hnilobou, Budou provedeny nové vnitřní instalace, nové dispozice, podlahy, obklady, kuchyně, zkrátka všechno tak, aby ten dům byl komfortní pro své klienty."
Po rekonstrukci bude dům plně bezbariérový. Vzniknou tady nájezdové rampy a uvnitř i výtah.
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Bytové jednotky budou vybaveny kuchyňskými linkami, na podlaze bude linoleum a bude připraven tak, aby ten klient, který přijde například ve spolupráci s charitou, si donesl jenom svoje osobní věci a mohl se tady zabydlet.”
O vyhledávaný blešák ale lidé nepřijdou, přestěhoval se jen o kousek dál a získal i důstojnější podobu.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Už dnes je vidět, že se ten prostor zkultivoval a až dojde k té rekonstrukci, tak bude ještě hezčí. Městský obvod na celou tuto stavbu získal dotaci, to znamená, z dotace jsme koupili budovu a současně také budeme financovat stavební práce. Na celý projekt přispělo také statutární město Ostrava.”
Revitalizací projde i okolí domu, kde zároveň vznikne parkoviště s kapacitou 5 míst.
---
Interiéry studéneckého zámku získávají postupně svůj historický vzhled. Restaurátoři už několik měsíců pracují v místnostech, které slouží jako obřadní síň. Původní podobu už má také část strop ve foyeru.
Lidé, kteří vystoupají po schodech do prvního patra studéneckého zámku, aby navštívili místní Vagonářské muzeum, už mohou obdivovat část nově restaurovaného stropu.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “V rámci restaurátorských prací byly odkryty původní výmalby, které se teď obnovují do toho původního stavu. Takže součástí naší akce té první etapy je pouze polovina stropu. Ta druhá polovina stropu by měla navazovat ve druhé etapě.”
Další práce, které vrátí části interiéru historický ráz, pak probíhají především v místnosti sloužící jako obřadní síň. Na obnovu památky získalo město dotaci Moravskoslezského kraje ve výši 2 miliony korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Následně i z MAS jsme získali dotaci na rekonstrukci částí oken. Renovace oken už je v podstatě hotová.”
Součástí první etapy renovace je pak ještě úprava stěn kolem schodiště ve foyeru. Práce by měly trvat do konce listopadu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “S tím, že paralelně budeme žádat opět o nějaké zdroje financování na Moravskoslezském kraji na pokračování další etapy, kdy by měl být dokončen strop tady před vstupem do obřadní síně a zároveň strop dole v hlavní vstupní hale.”
Nad rámec původního plánu se dále radnice rozhodla i pro rekonstrukci přístupové cesty k zámku, ta by měla začít v říjnu, včetně venkovního schodiště a sochařských prvků.
---
V Havířově chybí oficiální screeningové centrum pro prevenci rakoviny prsu, přestože zájem žen o tuto službu je obrovský, jak vyplynulo z ankety. Nemocnice chystá spustit i oficiální petici.
Více než sedmi a půl tisícům ženám ročně je diagnostikována rakovina prsu. Jedině včasná prevence může tento negativní trend změnit. Havířovská nemocnice už dlouho usiluje o statut screeningového centra a nyní se k tématu může vyjádřit i veřejnost v anketě.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Incidence, což je vlastně záchyt toho nádorového onemocnění prsou, se v naší spádové oblasti projevuje zejména ve třetím a čtvrtém stádiu, a zhruba je to o 5 až 6 % více než je průměr ČR. Vy chcete, když už to onemocnění máte, aby se to zjistilo co nejdřív. To znamená v takzvaném stádiu 1. a 2. A tam v těch republikových průměrech jsme opravdu o 5–6 % hůř. My jsme asi před třičtvrtě rokem odeslali oficiální žádost na ministerstvo zdravotnictví."
Do ankety se zapojilo prozatím 1200 lidí. V 96% si ženy v Havířově mamografický screening přejí.
anketa: “Určitě bych tady chodila, kdyby byla ta možnost, tak ať je to tady.”
anketa: "Já chodím teď do Karviné, mám se objednat na listopad, ale bylo by to výhodnější, kdyby to bylo tady.”
Nemocnice mamograf má, ale může provádět vyšetření jen ženám, které už mají nějaký problém.
Beata Strokoszová, radiologický asistent: "Často, když přijdou, řeknou, že kdyby byl ten screening, tak by dorazily dříve."
Lidé svůj názor k danému tématu budou moci vyjádřit i v rámci petice, kterou nemocnice chystá spustit v srpnu.
---
Léčebna pro dlouhodobě nemocné nemusí být synonymum smutku a beznaděje. LDN v Klokočově, která je součástí FN Ostrava, dokazuje, že i tady může být pobyt příjemný a aktivní. Každoročně se pacienti zapojují do kreativního tvoření.
Léčebna dlouhodobě nemocných v Klokočově se opět proměnila v místo barev a tvořivosti. Desítky pacientů si zde užili další ročník kreativního tvoření.
Jana Klementová, vrchní sestra LDN Klokočov: „Je to krásná pozitivní změna, když slyší ten zpěv, housličky, je to krásné.“
Účastníci vyráběli náramky, soli do koupele, malovali květináče i plátěné tašky.
anketa, pacienti: „Jsem udělal květináč pro manželku, protože má teď 85 let.“ „Vrátila jsem se do dětství. Malovat neumím, ale ráda jsem to dělala.“ „Mám radost z toho, že lidé dovedou tvořit a přemýšlet.“
Takovéto kreativní tvoření není jen zpestřením pobytu v LDN, má i praktický přínos.
Hana Maiwaelderová, vedoucí Oddělení marketingu FNO: „Chceme jim ukázat, co mohou dělat i doma, protože tady ty věci nejsou těžké. Mohou si procvičovat hlavičku, ruce, je to pro ně taková forma terapie.“
V Klokočově nacházejí péči lidé po úrazech, mrtvicích i s náročnými diagnózami, jako je demence. Na 140 zdravotních a 20 sociálních lůžkách tu ale kromě léčby dostávají i to nejdůležitější, lidskost.
---
Zpravodaj F-M opět uspěl v celostátní soutěži radničních listů. Tentokrát si ale odnesl to nejvyšší ocenění v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila nejen profesionální redakční práci, ale i vizuální úroveň a rozmanitost obsahu.
Zpravodaj města Frýdku-Místku odebírá na 26 tisíc domácností. Město za něj na Velehradě u příležitosti Dnů lidé dobré vůle převzalo ocenění za nejlepší Zpravodaj roku 2024 v Česku.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Zpravodaj města získal nejvyšší možné ocenění v rámci své kategorie a myslím si, že to je jeden z okamžiků, kdy se naplňuje to, co jsem jako primátor, který přišel na radnici před čtyřmi lety, chtěl prosadit."
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "V minulosti ve Frýdku-Místku vycházel zpravodaj, který byl hodně úřednický. Byly to takové nepříjemné texty. Zpravodaj byl nečtivý a před čtyřmi roky primátor Korč našel odvahu a změnil ho do současné podoby."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Změnila se podoba zpravodaje, změnila se podoba toho, jak fungujeme na sociálních sítích. Společně ještě v minulé koalici jsme rozjeli Munipolis. A cílem je co nejvěrněji informovat občany, ale zároveň tak, aby ta informace měla emoci, měla náboj, byla atraktivní a zároveň, aby se mohli spolehnout na to, že je faktická a je pravdivá a ty dvě věci zkombinovat se daří. A myslím si, že se to daří."
Frýdek-Místek se radoval z ocenění Zlatý Cyril v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila především mimořádnou úroveň redakční práce, vizuální a obsahovou konzistenci, kvalitu titulků i článků.
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Je vizuálně hezký, spolupracujeme s profesionálním fotografem a myslím si, že to byl základ úspěchu. Rozšířili jsme počet stran, jsou tam zajímavé rubriky pro čtenáře. Není to jenom o práci magistrátu a vedení města, ale je tam i hodně zábavy. A myslím si, že to byl důvod, proč zpravodaj zabodoval."
Které rubriky patří mezi nejoblíbenější?
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Já odhaduji, že mezi nejoblíbenější rubriky patří Historie, kterou nám píše pan Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Máme tam křížovku, máme hodně kultury, hodně pozvánek. A samozřejmě občany hodně zajímá, co se ve městě děje, co se opravuje, které investice město plánuje."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že celkově ten obraz o tom, co město dělá, se nám daří dostávat k lidem a daří se nám ho dostávat tak, aby rozuměli tomu, co děláme. A myslím si, že zpravodaj je takovou tou nejviditelnější částí, a pokud se opravdu nyní odbornou porotou stal tím nejlepším v rámci České republiky v obcích na 10 000 obyvatel, tak je to velká pocta a já velmi děkuji celému tiskovému oddělení a zároveň jsem rád, že naše společná snaha přináší výsledky."
Soutěž O Zlatého Cyrila vyhlásila Univerzita Palackého v Olomouci společně se Sdružením místních samospráv ČR a dalšími partnery. Do 14. ročníku se přihlásilo téměř 180 zpravodajů.
---
Zdravotnická záchranná služba bude mít v Novém Jičíně novou základnu. Ta stará v centru města je v záplavové oblasti a technicky už léta nevyhovuje. Moderní sídlo výjezdové služby bude hotovo v lednu 2027.
Poklepáním na základní kámen byla zahájena stavba nové základny Zdravotnické záchranné služby v Novém Jičíně u ulice Propojovací. Moderní sídlo má být hotovo počátkem roku 2027.
David Holeš, ředitel ZZS MS kraje: “Tato stanice je komplexní stanice, kde nejen budou sídlit tři posádky zdravotnické záchranné služby, budou zde umístěny i sklady zdravotnického materiálu, i administrativní vedení územního odboru. I to samotné umístění toho objektu je pro nás výhodnější, protože zásahy ať už do centra města, nebo i do okolí nejbližšího jsou možné dvěma různými směry, takže celkový čas dosažení pacienta se významně zkrátí.”
Současná stanice v centru města sídlí v objektu, který byl už dvakrát při povodních zatopen. Nevyhovuje kapacitně a budova často vyžaduje havarijní opravy.
Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Podařilo se zajistí peníze z evropských fondů, celková investice je zhruba 180 milionů korun a z toho 150 milionů by mohlo jít z Evropské unie, což je pro kraj a jeho občany výhodné. Nová výjezdová základna bude mít i strategicky lepší lokalitu.”
A právě pozemky pro výstavbu záchranářského centra poskytlo kraji město Nový Jičín.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Kraj požádal město Nový Jičín už v roce 2017 o darování tohoto pozemku za účelem výstavby výjezdového stanoviště zdravotnické záchranné služby. Město tento pozemek v roce 2017 darovalo a jsme rádi že teď, zhruba po osmi letech, je zahájena výstavba a tento pozemek byl efektivně využit.”
Posádky zdravotnických záchranářů z novojičínské základny vyjíždí průměrně k téměř třiceti událostem denně.
---
V Ostravě-Mariánských Horách začne co nevidět rekonstrukce pavlačového domu na ulici Bendlova. Původní blešák se promění na nájemní bydlení a prokoukne i jeho okolí.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “My se nacházíme v domě na ulici Bendlova 9. Vznikne tady soc. bydlení v rámci kterého počítáme s tím, že tady vybudujeme 10 nových bytů. Tady na půdě vzniknou dva byty a potom v každém podlaží 4 další. Můžou tady bydlet senioři, můžou tady bydlet lidé, kteří se budou vracet třeba z dlouhodobého pobytu ve zdravotnickém zařízení nebo třeba děti z pěstounských rodin."
S rekonstrukcí za zhruba 30 milionů korun by se mělo začít během letních měsíců a první nájemníci by se do nového bydlení mohli nastěhovat v září příštího roku.
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Dům projde kompletní rekonstrukcí, která spočívá v odstrojení tohoto domu až na nosné zdivo. Budou vyměněny trámy, které jsou zdegradovány hnilobou, Budou provedeny nové vnitřní instalace, nové dispozice, podlahy, obklady, kuchyně, zkrátka všechno tak, aby ten dům byl komfortní pro své klienty."
Po rekonstrukci bude dům plně bezbariérový. Vzniknou tady nájezdové rampy a uvnitř i výtah.
Jiří Pagáč (KDU-ČSL), místostarosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Bytové jednotky budou vybaveny kuchyňskými linkami, na podlaze bude linoleum a bude připraven tak, aby ten klient, který přijde například ve spolupráci s charitou, si donesl jenom svoje osobní věci a mohl se tady zabydlet.”
O vyhledávaný blešák ale lidé nepřijdou, přestěhoval se jen o kousek dál a získal i důstojnější podobu.
Patrik Hujdus (Nezávislí), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Už dnes je vidět, že se ten prostor zkultivoval a až dojde k té rekonstrukci, tak bude ještě hezčí. Městský obvod na celou tuto stavbu získal dotaci, to znamená, z dotace jsme koupili budovu a současně také budeme financovat stavební práce. Na celý projekt přispělo také statutární město Ostrava.”
Revitalizací projde i okolí domu, kde zároveň vznikne parkoviště s kapacitou 5 míst.
---
Interiéry studéneckého zámku získávají postupně svůj historický vzhled. Restaurátoři už několik měsíců pracují v místnostech, které slouží jako obřadní síň. Původní podobu už má také část strop ve foyeru.
Lidé, kteří vystoupají po schodech do prvního patra studéneckého zámku, aby navštívili místní Vagonářské muzeum, už mohou obdivovat část nově restaurovaného stropu.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “V rámci restaurátorských prací byly odkryty původní výmalby, které se teď obnovují do toho původního stavu. Takže součástí naší akce té první etapy je pouze polovina stropu. Ta druhá polovina stropu by měla navazovat ve druhé etapě.”
Další práce, které vrátí části interiéru historický ráz, pak probíhají především v místnosti sloužící jako obřadní síň. Na obnovu památky získalo město dotaci Moravskoslezského kraje ve výši 2 miliony korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Následně i z MAS jsme získali dotaci na rekonstrukci částí oken. Renovace oken už je v podstatě hotová.”
Součástí první etapy renovace je pak ještě úprava stěn kolem schodiště ve foyeru. Práce by měly trvat do konce listopadu.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “S tím, že paralelně budeme žádat opět o nějaké zdroje financování na Moravskoslezském kraji na pokračování další etapy, kdy by měl být dokončen strop tady před vstupem do obřadní síně a zároveň strop dole v hlavní vstupní hale.”
Nad rámec původního plánu se dále radnice rozhodla i pro rekonstrukci přístupové cesty k zámku, ta by měla začít v říjnu, včetně venkovního schodiště a sochařských prvků.
---
V Havířově chybí oficiální screeningové centrum pro prevenci rakoviny prsu, přestože zájem žen o tuto službu je obrovský, jak vyplynulo z ankety. Nemocnice chystá spustit i oficiální petici.
Více než sedmi a půl tisícům ženám ročně je diagnostikována rakovina prsu. Jedině včasná prevence může tento negativní trend změnit. Havířovská nemocnice už dlouho usiluje o statut screeningového centra a nyní se k tématu může vyjádřit i veřejnost v anketě.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Incidence, což je vlastně záchyt toho nádorového onemocnění prsou, se v naší spádové oblasti projevuje zejména ve třetím a čtvrtém stádiu, a zhruba je to o 5 až 6 % více než je průměr ČR. Vy chcete, když už to onemocnění máte, aby se to zjistilo co nejdřív. To znamená v takzvaném stádiu 1. a 2. A tam v těch republikových průměrech jsme opravdu o 5–6 % hůř. My jsme asi před třičtvrtě rokem odeslali oficiální žádost na ministerstvo zdravotnictví."
Do ankety se zapojilo prozatím 1200 lidí. V 96% si ženy v Havířově mamografický screening přejí.
anketa: “Určitě bych tady chodila, kdyby byla ta možnost, tak ať je to tady.”
anketa: "Já chodím teď do Karviné, mám se objednat na listopad, ale bylo by to výhodnější, kdyby to bylo tady.”
Nemocnice mamograf má, ale může provádět vyšetření jen ženám, které už mají nějaký problém.
Beata Strokoszová, radiologický asistent: "Často, když přijdou, řeknou, že kdyby byl ten screening, tak by dorazily dříve."
Lidé svůj názor k danému tématu budou moci vyjádřit i v rámci petice, kterou nemocnice chystá spustit v srpnu.
---
Léčebna pro dlouhodobě nemocné nemusí být synonymum smutku a beznaděje. LDN v Klokočově, která je součástí FN Ostrava, dokazuje, že i tady může být pobyt příjemný a aktivní. Každoročně se pacienti zapojují do kreativního tvoření.
Léčebna dlouhodobě nemocných v Klokočově se opět proměnila v místo barev a tvořivosti. Desítky pacientů si zde užili další ročník kreativního tvoření.
Jana Klementová, vrchní sestra LDN Klokočov: „Je to krásná pozitivní změna, když slyší ten zpěv, housličky, je to krásné.“
Účastníci vyráběli náramky, soli do koupele, malovali květináče i plátěné tašky.
anketa, pacienti: „Jsem udělal květináč pro manželku, protože má teď 85 let.“ „Vrátila jsem se do dětství. Malovat neumím, ale ráda jsem to dělala.“ „Mám radost z toho, že lidé dovedou tvořit a přemýšlet.“
Takovéto kreativní tvoření není jen zpestřením pobytu v LDN, má i praktický přínos.
Hana Maiwaelderová, vedoucí Oddělení marketingu FNO: „Chceme jim ukázat, co mohou dělat i doma, protože tady ty věci nejsou těžké. Mohou si procvičovat hlavičku, ruce, je to pro ně taková forma terapie.“
V Klokočově nacházejí péči lidé po úrazech, mrtvicích i s náročnými diagnózami, jako je demence. Na 140 zdravotních a 20 sociálních lůžkách tu ale kromě léčby dostávají i to nejdůležitější, lidskost.
---
Zpravodaj F-M opět uspěl v celostátní soutěži radničních listů. Tentokrát si ale odnesl to nejvyšší ocenění v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila nejen profesionální redakční práci, ale i vizuální úroveň a rozmanitost obsahu.
Zpravodaj města Frýdku-Místku odebírá na 26 tisíc domácností. Město za něj na Velehradě u příležitosti Dnů lidé dobré vůle převzalo ocenění za nejlepší Zpravodaj roku 2024 v Česku.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Zpravodaj města získal nejvyšší možné ocenění v rámci své kategorie a myslím si, že to je jeden z okamžiků, kdy se naplňuje to, co jsem jako primátor, který přišel na radnici před čtyřmi lety, chtěl prosadit."
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "V minulosti ve Frýdku-Místku vycházel zpravodaj, který byl hodně úřednický. Byly to takové nepříjemné texty. Zpravodaj byl nečtivý a před čtyřmi roky primátor Korč našel odvahu a změnil ho do současné podoby."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Změnila se podoba zpravodaje, změnila se podoba toho, jak fungujeme na sociálních sítích. Společně ještě v minulé koalici jsme rozjeli Munipolis. A cílem je co nejvěrněji informovat občany, ale zároveň tak, aby ta informace měla emoci, měla náboj, byla atraktivní a zároveň, aby se mohli spolehnout na to, že je faktická a je pravdivá a ty dvě věci zkombinovat se daří. A myslím si, že se to daří."
Frýdek-Místek se radoval z ocenění Zlatý Cyril v kategorii měst nad 10 tisíc obyvatel. Porota ocenila především mimořádnou úroveň redakční práce, vizuální a obsahovou konzistenci, kvalitu titulků i článků.
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Je vizuálně hezký, spolupracujeme s profesionálním fotografem a myslím si, že to byl základ úspěchu. Rozšířili jsme počet stran, jsou tam zajímavé rubriky pro čtenáře. Není to jenom o práci magistrátu a vedení města, ale je tam i hodně zábavy. A myslím si, že to byl důvod, proč zpravodaj zabodoval."
Které rubriky patří mezi nejoblíbenější?
René Stejskal, redaktor Zpravodaje města Frýdku-Místku: "Já odhaduji, že mezi nejoblíbenější rubriky patří Historie, kterou nám píše pan Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Máme tam křížovku, máme hodně kultury, hodně pozvánek. A samozřejmě občany hodně zajímá, co se ve městě děje, co se opravuje, které investice město plánuje."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že celkově ten obraz o tom, co město dělá, se nám daří dostávat k lidem a daří se nám ho dostávat tak, aby rozuměli tomu, co děláme. A myslím si, že zpravodaj je takovou tou nejviditelnější částí, a pokud se opravdu nyní odbornou porotou stal tím nejlepším v rámci České republiky v obcích na 10 000 obyvatel, tak je to velká pocta a já velmi děkuji celému tiskovému oddělení a zároveň jsem rád, že naše společná snaha přináší výsledky."
Soutěž O Zlatého Cyrila vyhlásila Univerzita Palackého v Olomouci společně se Sdružením místních samospráv ČR a dalšími partnery. Do 14. ročníku se přihlásilo téměř 180 zpravodajů.
---
