11. 2. si tradičně připomínáme Evropský den linky 112. Jak asi víte, na toto telefonní číslo můžete volat v jakékoliv krizové situaci a dostane se vám pomoci. Linku obsluhují hasiči, ale podle potřeby ihned volajícího přepojí na ostatní složky záchranného systému.
Pokud v kterémkoliv státě Evropské unie vytočíte v nějaké krizové situaci tísňovou linku 112 dostane se vám pomoci. V České republice známe toto číslo od roku 1996 a naši operátoři jsou schopni pomáhat ve všech světových jazycích.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."
V MS kraji se tísňová volání sbíhají už 11 let v Integrovaném bezpečnostním centru. Linku zabezpečují hasiči, ale pokud nejde o požár, obratem telefony přepojují podle potřeby na zdravotnickou záchrannou službu nebo policii. V počtu volání na 112 je náš kraj dlouhodobě na druhém místě hned za Prahou.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "V MS kraji jsme loni měli 640 tisíc volání na tísňovou linku 112, 155, 150, 156 a 158. Z toho na 112 bylo přes 260 tisíc volání, což je jednoznačně nejvíce.
Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty, bez kreditu a nezáleží jaký je v daném místě operátor. Operátoři umí také určit přibližně místo, ze kterého je voláno. V případě, že je třeba asistence více složek nebo si nejste jisti, kterou složku kontaktovat, volejte právě toto jednotné evropské číslo tísňového volání 112.
---
Lidé bez domova v těchto mrazivých dnech plní noclehárny a denní centra. Jejich služby denně využívá kolem stovky z nich. Další stovky ale zůstávají venku. V Ostravě-Porubě bezdomovcům nabízí pomoc i pracovnice sociálního odboru, které za nimi chodí do terénu.
V Ostravě žije zhruba 800 lidí bez domova. Jen v Porubě jich je kolem 40. Větší pozornost jim v těchto dnech, kdy teploty klesají hluboko pod nulou, věnují sociální pracovnice porubské radnice.
Alena Cwiková, vedoucí oddělení sociálních věcí: "Pokud jsou mrazivé dny, tak se je snaží motivovat k získání ubytování, nebo aby aspoň na noclehárně přespali. případně je odkážou na potravinovou banku, případně je odkážou na denní centrum, kde můžou dostat polévku, teplý nápoj."
Ne všichni lidé bez domova ale mají o pomoc zájem. Ti, kteří nejsou schopni dodržovat ubytovací řád, protože mají třeba problémy s alkoholem, zůstávají venku i v těchto mrazivých dnech.
Mají k tomu ale i jiné důvody.
bezdomovec Rosťa: "Nemám moc rád lidi a tam ve městě je zmatek. Já se tady vykoupu i hadry si vyperu."
Jana Glogarová, vedoucí sociálního odboru, MOb Ostrava-Poruba: "Spolupracujeme ale s Armádou spásy, která pomáhá těmto lidem a vlastně dává jim iglu tak zvané, kde lidé potom teda mohou strávit tady tento čas v zimě. Nejčastěji jsou za fakultní nemocnicí, jak je prádelna, nebo potom na výjezdu na Rudné."
Bezdomovcům pomáhá i Ostrava, která každým rokem spouští zimní program, kterým navyšuje počet lůžek v noclehárnách.
---
Covid a ani s ním spojená karanténa příliš neovlivnila počet případů domácího násilí. I když jsou lidé více spolu doma, podle odborníků to zvládají a například v Ostravě vykázali policisté kvůli násilí ze společného obydlí dokonce méně osob, než o rok dříve.
Covid, karanténa, omezení vycházení, home office, zavřené školy i sportoviště, také restaurace - to jsou asi hlavní důvody, proč jsme mnohem více pohromadě doma. Proto si asi taky častěji lezeme navzájem na nervy. Odborníci se obávali zvýšeného počtu případů domácího násilí a s tím spojeného vykázání z bytu. Naštěstí to statistiky nepotvrdily.
Lucie Galiová, PČR oddělení prevence: "V Ostravě v roce 2020 došlo 372 případům se znaky domácího násilí. Ve 29 případech bylo využito institutu vykázání. Oproti roku 2019, kdy bylo vykázání 31, je to mírný pokles."
V celém MS kraji pak policisté evidují za loňský rok 888 přestupků a trestných činů se znaky domácího násilí. Přitom ještě před vypuknutím pandemie jich bylo 1064, tedy o 176 více.
Lucie Paprsteinová, vedoucí intervenčního centra, Bílý kruh bezpečí: "My jsme nezaznamenali nějaký větší nárůst případů domácího násilí, ať už v rámci vykázání nebo v rámci nízkoprahových kontaktů, kdy se na nás klienti obrací sami. Samozřejmě, že byly v rámci covidové situace omezeny kontakty, ale o to více přibylo telefonických kontaktů."
V loňském roce bylo vykázáno ze společného obydlí 93 osob, což náš kraj řadí na 6 místo v zemi. Nejvíce případů bylo v Praze. Od začátku roku ale začalo případů vykázání značně přibývat a do současné doby jich bylo už 16.
---
Knihovna v Podroužkově ulici v Ostravě-Porubě se připravuje na znovuotevření. V minulých měsících prošla rozsáhlou rekonstrukcí, díky které získala nejen mnohem větší prostory, ale také moderní a atraktivní vzhled.
Téměř vše už je na svém místě. Interiér, knihy i doplňky a v současné době se ladí už jen detaily a instalují orientační cedulky. Ve zbrusu nově zmodernizované knihovně v Podroužkové ulici v Porubě dělají vše proto, aby ji stihli otevřít v plánovaném termínu, tedy 22. února.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Já doufám, že kontex bude takový, že v nouzi okno a v ideálnějším případě běžný provoz s nějakými omezeními."
Knihovna před rekonstrukcí sídlila jen v jedné pětině dvoupodlažní budovy, která byla ve zpustošeném stavu. Fungovala tak v nouzovém režimu.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Tady dříve byly kroužky, hospody a restaurace, ale vše bylo v úplně dezolátním stavu. Tak my jsme rádi, že teď jednak jsme naplnili tři čtvrtiny toho prostoru a v rámci Poruby budeme jakoby největší spádová pobočka.”
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: “V minulosti vlastně ten objekt byl oplocen, byl tam takový nevzhledný parčík. V této chvíli je to otevřený prostor, kde máme skutečně zrevitalizovaný park, máme tam parkour vlastně jediný v širokém okolí, dětské hřiště.”
Součástí knihovny je i kavárna s terasou a multifunkční sál.
V knihovně je spousta míst, kde si můžete v klidu a nerušeně číst jako třeba tady v tomto intimním koutku.
Knihovna je vybavena i unikátní RFID technologií, která využívá rádiové vlny k bezkontaktní automatické identifikaci knih.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: "Můžeme dát na pult i celou kupu knih a ta technologie všechny ty čipy vlastně vstřebá naráz."
V okolí knihovny vzniklo i 25 nových parkovacích míst.
---
Až osm let vězení hrozí dvěma mladým mužům, kteří v době nouzového stavu vykrádali sklepy. Muži zákona je dopadli i s věcmi, které ze sklepních kójí vynášeli a schovávali. Mladšímu z nich policisté dokázali i krádež mobilu.
Díky všímavosti karvinských občanů dopadli strážníci přímo při činu zloděje, kteří kradli ve sklepech na ulici Cihelní. Oba zloději stihli ze sklepů vynést nakradené věci, dál než od domu se s nimi ale díky rychlému zásahu nedostali.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Dostali jsme oznámení od občana o podezření na místě vloupání. Na místě se ta věc potvrdila. Zadrželi jsme tam dva pachatele, jeden byl ze Slovenska. Vytáhli ze sklepa běžné věci, které si tam lidé dávají, byly tam dvě koloběžky, videopřehrávač a podobně."
Zloděje zadrželi strážníci přímo na místě a předali je policistům. Komisař proti mužům ve věku 24 a 29 let zahájil trestní stíhání a obvinil je ze spáchání zločinu krádeže a přečinu porušování domovní svobody formou spolupachatelství. Mladší z nich má toho na svědomí více, vyslechl si rozšířené obvinění o další zločin krádeže.
Zlatuše Viačková, mluvčí PČR: "24letý má i přes svůj mladý věk velmi bohatou kriminální minulost. Na území Velké Británie má 18 záznamů porušení zákonů, na území ČR má celkem 4 záznamy."
Protože se muži dopustili krádeže v nouzovém stavu, hrozí jim odnětí svobody až na 8 let.
---
Frýdek-Místek se zapojil do speciálního projektu na měření emisí CLAIRO. Jeho data poslouží po několikaměsíčním výzkumu k výběru vhodné zeleně, která dokáže pohlcovat škodliviny v ovzduší. Emise měří soběstačné malé stanice, které jsou rozmístěny na třech místech ve městě.
Malá krabička plná čidel, která je napájena solárním panelem. Na první pohled relativně jednoduché zařízení, které zpracovává důležitá data pro unikátní výzkum v projektu CLAIRO.
Jiří Bílek, garant projektu CLAIRO, institut enviromentálních technologií VŠB-TUO: "Uvnitř jsou prachoměr, senzor pro měření ozónu, senzor pro měření oxidu dusíku, mikropočítač, který vlastně řídí celý ten systém a odesílá data online vlastně na web na internet a pak tam jsou ještě další speciální čidla na organické látky."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Z těchto měřících stanic se získaná data vyhodnocují a budeme zjišťovat jaký vliv má například doprava na průtahu městem, případně lokální topeniště, protože ty tři měřící stanice jsou rozmístěny na různých místech právě podle toho způsobu znečištění."
Měřící stanice jsou v lokalitě Panských Nových Dvorů na ulici Spojovací a z pohledu měření emisí z dopravy na Hlavní třídě v blízkosti základní umělecké školy a u magistrátu na křižovatce ulic Revoluční a Bruzovská.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Jednoznačně tím, že město Frýdek-Místek je tranzitní, tak tady probíhá velká doprava mezi Olomoucí a Polskem a potom i mezi Ostravou a Frýdlantem, tak my poměrně trpíme velkými zplodinami z automobilové dopravy, které nejsou zaviněny naší vlastní dopravou, takže my budeme očekávat výsledky."
Projekt CLAIRO je projekt Evropské unie, který je řízen přímo z francouzského Nice a pracují na něm vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, Vysoké školy báňské v Ostravě a ze Slezské univerzity v Opavě. Společně testují zeleň, která dokáže pohlcovat a snižovat škodliviny v ovzduší.
Jiří Bílek, garant projektu CLAIRO, institut enviromentálních technologií VŠB-TUO: "Slezská univerzita vybrala vhodnou zeleň, která bude prosperovat ve stresujícím prostředí, která navíc má maximální čistící schopnost. Olomoucká univerzita Palackého přišla s tím systémem, jak pečovat o takové rostliny no a Vysoká škola Báňská technologií senzorů ty lokality monitoruje."
Měření by mělo být podle tvůrců ukončeno v červnu, tak aby byly k dispozici údaje jak ze zimního, tak z letního období.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Jakmile budeme mít ta data k dispozici, tak na základě těch výstupů budeme mít i doporučení, kde máme vysadit další typ zeleně, například izolační zeleň, abychom zajistili co nejvyšší snížení exhalací a následného šíření nekvalitního vzduchu ve městě Frýdku-Místku."
Projekt byl zahájen v roce 2018 a ukončen bude příští rok. Zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Třinec, Frýdek-Místek a Karviná. Měřit by se také mělo v Havířově a Rychvaldu.
---
11. 2. si tradičně připomínáme Evropský den linky 112. Jak asi víte, na toto telefonní číslo můžete volat v jakékoliv krizové situaci a dostane se vám pomoci. Linku obsluhují hasiči, ale podle potřeby ihned volajícího přepojí na ostatní složky záchranného systému.
Pokud v kterémkoliv státě Evropské unie vytočíte v nějaké krizové situaci tísňovou linku 112 dostane se vám pomoci. V České republice známe toto číslo od roku 1996 a naši operátoři jsou schopni pomáhat ve všech světových jazycích.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Pokud voláte v našem kraji, dovoláte se na operačního důstojníka MS kraje. Ten si vás vyslechnete a okamžitě, podle toho čeho se to volání týká, to vyřeší a nebo přepne dále."
V MS kraji se tísňová volání sbíhají už 11 let v Integrovaném bezpečnostním centru. Linku zabezpečují hasiči, ale pokud nejde o požár, obratem telefony přepojují podle potřeby na zdravotnickou záchrannou službu nebo policii. V počtu volání na 112 je náš kraj dlouhodobě na druhém místě hned za Prahou.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "V MS kraji jsme loni měli 640 tisíc volání na tísňovou linku 112, 155, 150, 156 a 158. Z toho na 112 bylo přes 260 tisíc volání, což je jednoznačně nejvíce.
Na linku 112 se lze dovolat i bez SIM karty, bez kreditu a nezáleží jaký je v daném místě operátor. Operátoři umí také určit přibližně místo, ze kterého je voláno. V případě, že je třeba asistence více složek nebo si nejste jisti, kterou složku kontaktovat, volejte právě toto jednotné evropské číslo tísňového volání 112.
---
Lidé bez domova v těchto mrazivých dnech plní noclehárny a denní centra. Jejich služby denně využívá kolem stovky z nich. Další stovky ale zůstávají venku. V Ostravě-Porubě bezdomovcům nabízí pomoc i pracovnice sociálního odboru, které za nimi chodí do terénu.
V Ostravě žije zhruba 800 lidí bez domova. Jen v Porubě jich je kolem 40. Větší pozornost jim v těchto dnech, kdy teploty klesají hluboko pod nulou, věnují sociální pracovnice porubské radnice.
Alena Cwiková, vedoucí oddělení sociálních věcí: "Pokud jsou mrazivé dny, tak se je snaží motivovat k získání ubytování, nebo aby aspoň na noclehárně přespali. případně je odkážou na potravinovou banku, případně je odkážou na denní centrum, kde můžou dostat polévku, teplý nápoj."
Ne všichni lidé bez domova ale mají o pomoc zájem. Ti, kteří nejsou schopni dodržovat ubytovací řád, protože mají třeba problémy s alkoholem, zůstávají venku i v těchto mrazivých dnech.
Mají k tomu ale i jiné důvody.
bezdomovec Rosťa: "Nemám moc rád lidi a tam ve městě je zmatek. Já se tady vykoupu i hadry si vyperu."
Jana Glogarová, vedoucí sociálního odboru, MOb Ostrava-Poruba: "Spolupracujeme ale s Armádou spásy, která pomáhá těmto lidem a vlastně dává jim iglu tak zvané, kde lidé potom teda mohou strávit tady tento čas v zimě. Nejčastěji jsou za fakultní nemocnicí, jak je prádelna, nebo potom na výjezdu na Rudné."
Bezdomovcům pomáhá i Ostrava, která každým rokem spouští zimní program, kterým navyšuje počet lůžek v noclehárnách.
---
Covid a ani s ním spojená karanténa příliš neovlivnila počet případů domácího násilí. I když jsou lidé více spolu doma, podle odborníků to zvládají a například v Ostravě vykázali policisté kvůli násilí ze společného obydlí dokonce méně osob, než o rok dříve.
Covid, karanténa, omezení vycházení, home office, zavřené školy i sportoviště, také restaurace - to jsou asi hlavní důvody, proč jsme mnohem více pohromadě doma. Proto si asi taky častěji lezeme navzájem na nervy. Odborníci se obávali zvýšeného počtu případů domácího násilí a s tím spojeného vykázání z bytu. Naštěstí to statistiky nepotvrdily.
Lucie Galiová, PČR oddělení prevence: "V Ostravě v roce 2020 došlo 372 případům se znaky domácího násilí. Ve 29 případech bylo využito institutu vykázání. Oproti roku 2019, kdy bylo vykázání 31, je to mírný pokles."
V celém MS kraji pak policisté evidují za loňský rok 888 přestupků a trestných činů se znaky domácího násilí. Přitom ještě před vypuknutím pandemie jich bylo 1064, tedy o 176 více.
Lucie Paprsteinová, vedoucí intervenčního centra, Bílý kruh bezpečí: "My jsme nezaznamenali nějaký větší nárůst případů domácího násilí, ať už v rámci vykázání nebo v rámci nízkoprahových kontaktů, kdy se na nás klienti obrací sami. Samozřejmě, že byly v rámci covidové situace omezeny kontakty, ale o to více přibylo telefonických kontaktů."
V loňském roce bylo vykázáno ze společného obydlí 93 osob, což náš kraj řadí na 6 místo v zemi. Nejvíce případů bylo v Praze. Od začátku roku ale začalo případů vykázání značně přibývat a do současné doby jich bylo už 16.
---
Knihovna v Podroužkově ulici v Ostravě-Porubě se připravuje na znovuotevření. V minulých měsících prošla rozsáhlou rekonstrukcí, díky které získala nejen mnohem větší prostory, ale také moderní a atraktivní vzhled.
Téměř vše už je na svém místě. Interiér, knihy i doplňky a v současné době se ladí už jen detaily a instalují orientační cedulky. Ve zbrusu nově zmodernizované knihovně v Podroužkové ulici v Porubě dělají vše proto, aby ji stihli otevřít v plánovaném termínu, tedy 22. února.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Já doufám, že kontex bude takový, že v nouzi okno a v ideálnějším případě běžný provoz s nějakými omezeními."
Knihovna před rekonstrukcí sídlila jen v jedné pětině dvoupodlažní budovy, která byla ve zpustošeném stavu. Fungovala tak v nouzovém režimu.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: “Tady dříve byly kroužky, hospody a restaurace, ale vše bylo v úplně dezolátním stavu. Tak my jsme rádi, že teď jednak jsme naplnili tři čtvrtiny toho prostoru a v rámci Poruby budeme jakoby největší spádová pobočka.”
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: “V minulosti vlastně ten objekt byl oplocen, byl tam takový nevzhledný parčík. V této chvíli je to otevřený prostor, kde máme skutečně zrevitalizovaný park, máme tam parkour vlastně jediný v širokém okolí, dětské hřiště.”
Součástí knihovny je i kavárna s terasou a multifunkční sál.
V knihovně je spousta míst, kde si můžete v klidu a nerušeně číst jako třeba tady v tomto intimním koutku.
Knihovna je vybavena i unikátní RFID technologií, která využívá rádiové vlny k bezkontaktní automatické identifikaci knih.
Irena Šťastná, ředitelka knihovny: "Můžeme dát na pult i celou kupu knih a ta technologie všechny ty čipy vlastně vstřebá naráz."
V okolí knihovny vzniklo i 25 nových parkovacích míst.
---
Až osm let vězení hrozí dvěma mladým mužům, kteří v době nouzového stavu vykrádali sklepy. Muži zákona je dopadli i s věcmi, které ze sklepních kójí vynášeli a schovávali. Mladšímu z nich policisté dokázali i krádež mobilu.
Díky všímavosti karvinských občanů dopadli strážníci přímo při činu zloděje, kteří kradli ve sklepech na ulici Cihelní. Oba zloději stihli ze sklepů vynést nakradené věci, dál než od domu se s nimi ale díky rychlému zásahu nedostali.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: “Dostali jsme oznámení od občana o podezření na místě vloupání. Na místě se ta věc potvrdila. Zadrželi jsme tam dva pachatele, jeden byl ze Slovenska. Vytáhli ze sklepa běžné věci, které si tam lidé dávají, byly tam dvě koloběžky, videopřehrávač a podobně."
Zloděje zadrželi strážníci přímo na místě a předali je policistům. Komisař proti mužům ve věku 24 a 29 let zahájil trestní stíhání a obvinil je ze spáchání zločinu krádeže a přečinu porušování domovní svobody formou spolupachatelství. Mladší z nich má toho na svědomí více, vyslechl si rozšířené obvinění o další zločin krádeže.
Zlatuše Viačková, mluvčí PČR: "24letý má i přes svůj mladý věk velmi bohatou kriminální minulost. Na území Velké Británie má 18 záznamů porušení zákonů, na území ČR má celkem 4 záznamy."
Protože se muži dopustili krádeže v nouzovém stavu, hrozí jim odnětí svobody až na 8 let.
---
Frýdek-Místek se zapojil do speciálního projektu na měření emisí CLAIRO. Jeho data poslouží po několikaměsíčním výzkumu k výběru vhodné zeleně, která dokáže pohlcovat škodliviny v ovzduší. Emise měří soběstačné malé stanice, které jsou rozmístěny na třech místech ve městě.
Malá krabička plná čidel, která je napájena solárním panelem. Na první pohled relativně jednoduché zařízení, které zpracovává důležitá data pro unikátní výzkum v projektu CLAIRO.
Jiří Bílek, garant projektu CLAIRO, institut enviromentálních technologií VŠB-TUO: "Uvnitř jsou prachoměr, senzor pro měření ozónu, senzor pro měření oxidu dusíku, mikropočítač, který vlastně řídí celý ten systém a odesílá data online vlastně na web na internet a pak tam jsou ještě další speciální čidla na organické látky."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Z těchto měřících stanic se získaná data vyhodnocují a budeme zjišťovat jaký vliv má například doprava na průtahu městem, případně lokální topeniště, protože ty tři měřící stanice jsou rozmístěny na různých místech právě podle toho způsobu znečištění."
Měřící stanice jsou v lokalitě Panských Nových Dvorů na ulici Spojovací a z pohledu měření emisí z dopravy na Hlavní třídě v blízkosti základní umělecké školy a u magistrátu na křižovatce ulic Revoluční a Bruzovská.
Karel Deutscher, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Jednoznačně tím, že město Frýdek-Místek je tranzitní, tak tady probíhá velká doprava mezi Olomoucí a Polskem a potom i mezi Ostravou a Frýdlantem, tak my poměrně trpíme velkými zplodinami z automobilové dopravy, které nejsou zaviněny naší vlastní dopravou, takže my budeme očekávat výsledky."
Projekt CLAIRO je projekt Evropské unie, který je řízen přímo z francouzského Nice a pracují na něm vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, Vysoké školy báňské v Ostravě a ze Slezské univerzity v Opavě. Společně testují zeleň, která dokáže pohlcovat a snižovat škodliviny v ovzduší.
Jiří Bílek, garant projektu CLAIRO, institut enviromentálních technologií VŠB-TUO: "Slezská univerzita vybrala vhodnou zeleň, která bude prosperovat ve stresujícím prostředí, která navíc má maximální čistící schopnost. Olomoucká univerzita Palackého přišla s tím systémem, jak pečovat o takové rostliny no a Vysoká škola Báňská technologií senzorů ty lokality monitoruje."
Měření by mělo být podle tvůrců ukončeno v červnu, tak aby byly k dispozici údaje jak ze zimního, tak z letního období.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Jakmile budeme mít ta data k dispozici, tak na základě těch výstupů budeme mít i doporučení, kde máme vysadit další typ zeleně, například izolační zeleň, abychom zajistili co nejvyšší snížení exhalací a následného šíření nekvalitního vzduchu ve městě Frýdku-Místku."
Projekt byl zahájen v roce 2018 a ukončen bude příští rok. Zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Třinec, Frýdek-Místek a Karviná. Měřit by se také mělo v Havířově a Rychvaldu.
---
