Komu není lhostejný veřejný prostor ve kterém žije, může v Ostravě už šestým rokem využívat aplikaci čistáOVA. Díky ní úředníky radnice jednoduchým způsobem upozorní na jakékoliv závady, jako například rozbitý chodník, či nepořádek v ulicích.
Už od roku 2019 existuje v Ostravě webová aplikace čistáOVA a za dobu svého fungování už pomohla vyřešit tisíce problémů a nedostatků ve veřejném prostoru. Její velkou výhodou je, že není potřeba nic stahovat do mobilu, ale stačí si jen otevřít webovou stránku. Jen loni takto občané podali na tři a půl tisíce podnětů.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: "Je to velice jednoduché webové rozhraní, na kterém může každý obyvatel Ostravy nahlásit problém, který vidí. Jedná se především o vandalismus nebo údržbu zeleně. Lidé si na to zvykli, mají to rádi a užívají to napříč Ostravou."
Aplikace uživatele jednoduše navádí, kam svůj postřeh směřovat. Hlavními oblastmi jsou cesty a chodníky, nepořádek v ulicích, autovraky, zeleň, vandalismus a další. Po výběru kategorie problému je třeba vyplnit jeho popis, zaznačit pozici na mapě a připojit fotografii.
Eliška Konieczná, obyvatelka Poruby: "Já jsem velký fanda čistéOVY, protože mě zajímá, co se děje v Ostravě, já žiju v Ostravě-Porubě. Nahlásím do čisté OVY požadavek a mám hlavně zpětnou vazbu, co se s ním dělá. Kudy chodím, tudy to svým kamarádům říkám, protože je to super."
V loňském roce nejčastěji lidé upozorňovali na rozbité cesty a chodníky, nepořádek v ulicích, poškozenou zeleň a autovraky. Nejvíce hlášení se váže k městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, nejvíce podnětů přišlo v měsíci červnu. Většina nahlášených případů je však vyřešena v průběhu jednoho týdne,
---
V přírodní rezervaci Kotvice u Studénky začala obnova rybníků a mokřadů. Revitalizace území je nutná pro další ochranu vzácných druhů vodních ptáků a obojživelníků, kteří tu žijí. Práce potrvají rok.
Pestřejší a bezpečnější možnosti pro hnízdění zvláště chráněných druhů vodních ptáků, pro rozmnožování obojživelníků, a také lepší podmínky pro růst vodních rostlin. K tomu povedou rozsáhlé práce, které začaly v přírodní rezervaci Kotvice u Studénky.
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Voda z řeky Odry se dostává do rybniční kotliny, což má za následek ubývání rozlohy rákosových porostů, a současně dochází k rozplavování hnízdních hrázek. Postupem času také dochází k zárůstu ostrovů vzrostlou vegetací, což také limituje ty hnízdní možnosti.”
Prioritním cílem prací je ochrana ptáka motáka pochopa, který zde hnízdí. Tohoto ptáka má i Chráněná oblast Poodří ve svém znaku.”
Lepší domov by zde měl získat i racek chechtavý a potápka černokrká. Zpět by se tu mohl vrátit bukač velký.
Nutné je tedy opravit především hráze rybníků Nový a Kotvice, které jsou ve špatném stavu a nedokážou zabránit povodňovým rozlivům Odry. Vzniknou tu i tři nové tůně.
Práce potrvají do konce března příštího roku. Po celou dobu bude zakázán vstup na naučnou stezku, která kolem rybníků v části Studénky - Nová Horka vede.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě zaznamenáváme i připomínky občanů. Takže my jsme vyvolali i jednání. Bohužel, je to staveniště, ale opravdu jsou to ti ochránci přírody, kteří se o tu krajinu starají, a ti vyhodnotili, že je opravdu tahle revitalizace nutná a veškeré zásahy dělají se svou odborností.”
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Stavební činnost je pod dozorem biologického dozoru, který samozřejmě situaci monitoruje tak, aby došlo, pokud možno, k co nejmenším škodám na předmětech ochrany a krajiny jako takové.”
Revitalizace oblasti přijde na 63 milionů korun, hrazena je z prostředků Národního plánu obnovy.
---
Děti z karviné Základní a Mateřské školy Prameny zažily nevšední vyučovací den. Učily se rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody prostřednictvím programu Hrdinové Fast.
Tento mezinárodní vzdělávací program má za úkol zábavnou formou naučit děti co nejrychleji přivolat pomoc tomu, koho postihla mozková mrtvice.
Helena Skutková, učitelka ZŠ a MŠ Prameny Karviná: "Přiznám se, že toto téma je pro mě velmi citlivé neboť se mě osobně dotýká, takže vnímám, jak je nesmírně důležitá včasná pomoc."
Toto téma se dotýká i některých dětí, třeba Štěpánky Vosáhlové.
Štěpánka Vosáhlová, žákyně ZŠ Prameny Karviná: "Stalo se to mojí babičce, spadl ji koutek dolů."
Zamapatovaly si také, jaké příznaky mozková mrtvice má. Učitelky jim v krátkém představení tyto příznaky také převedly.
Tibor Žofčin, žák ZŠ Prameny Karviná: "Mrtvice jsou tři náznaky, první je, že odpadne koutek, druhý je, že tě bude bolet takhle ruka a třeté, že nebudeš moct mluvit."
V rámci akce si děti samy vyrobily masky hrdinů, mobilní telefony s číslem 112 a také dostanou certifikáty za absolvování tohoto programu. Za úkol mají také informovat o příznacích a včasné pomoci své rodiče, prarodiče a kamarády.
---
Krev se zatím nedá uměle vyrobit. Pacienti jsou tak odkázáni na pomoc druhých. Darovat společně tuto vzácnou tekutinu chodí na hematologicko-transfuzní oddělení Slezské nemocnice policisté z Opavy a okolí.
Více než 30 policistů z Opavy a okolí se hromadně zapojilo do akce Daruj krev zachráníš život. 9 z nich darovalo krev úplně poprvé. Slezská nemocnice v Opavě je přivítala s otevřenou náručí. Počet dárců krve totiž klesá.
anketa: policisté: "Nebere mi to nic a můžu já něco dát, takže je to v pořádku."
“Jsem ráda, že můžu někomu pomoct.”
Karel Siebert, ředitel SNO: “Já bych chtěl moc poděkovat z pohledu naší nemocnice našim policistům za jejich iniciativu. Díky tomu, že pravidelně navyšujeme počet operací, navyšujeme operativu, tak samozřejmě je spotřeba krve větší a tu musíme zabezpečovat našimi dárci. Bohužel počet dárců klesá."
Krev se může skladovat pouze 6 týdnů. Nemocnice tak potřebuje stále nové dárce všech krevních skupin.
Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení SNO: "Samozřejmě nejradši máme krevní skupinu 0 mínus, to je univerzální dárce, který může darovat všem našim pacientům, ale těch není mnoho a ty si šetříme na ty kritické situace."
Dárci krve se mohou objednat přes webové nebo facebookové stránky, nebo zavolat na bezplatnou telefonní linku 800 800 127. Přijít mohou i bez objednání od pondělí do pátku mezi 6 a 10 hodinou.
---
Zázrak moderní medicíny. Tak popsali plnou rekonvalescenci pacienta anesteziologicko-resuscitačního oddělení Městské nemocnice jeho doktoři. Kromě kvalitní první pomoci měla na uzdravení nemalý podíl i špičková technologie, kterým oddělení po nedávné rekonstrukci disponuje.
Pět-a-sedmdesátiletý František Kutáč rád jezdí na lyžích a sportuje. Ještě před rokem ale ležel na anesteziologicko-resuscitačním oddělení ostravské městské nemocnice po zástavě srdce.
František Kutáč, bývalý pacient ARO, Městská nemocnice Ostrava: „Večer jsem šel ještě na zahrádku, sednul jsem si a potom už nevím nic a potom mi manželka říkala, že já jsem seděl, koukal, ona na mě mluvila a já jsem neodpovídal, tak volala rychlou.“
Tomáš Málek, primář ARO, Městská nemocnice Ostrava: „V prvních chvílích to nevypadalo úplně dobře ale pak se začal budit, což svědčilo o právě velmi dobré práci, těch přednemocničních složek, které zasáhly včas, takže nedošlo k žádnému poškození mozku.“
Nyní František Kutáč žije bez následků plnohodnotným životem a opět sportuje, což není v případech, kdy bylo třeba pacienta resuscitovat, běžné. Nemalý dopad na plné uzdravení měla i prvotřídní technologie na oddělení. Anesteziologické a resuscitační oddělení je nejmodernější v celé nemocnici. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo otevřeno před dvěma lety.
Tomáš Málek, primář ARO, Městská nemocnice Ostrava: „Jsou tu špičkové ventilační přístroje, jsou tu špičkové monitory, které nám umožňují toho pacienta ventilovat tak, jak jsme si o tom nemohli před deseti lety ani snít. Myslím že, co se týče ostatních nemocnic, minimálně v regionu, tak jsme na velmi špičkové úrovni.“
---
Grossmannova vila je otevřená teprve týden a dá se říct, že Ostrava určitě získala nový turistický cíl. Zájem o prohlídky je totiž obrovský, což je dobře i kvůli tomu, že výtěžek ze vstupného byl věnován Mobilnímu hospici Ondrášek.
Mimořádně zdařilá rekonstrukce ostravské vily stavebníka Františka Grossmanna si během prvních dní po zpřístupnění získala okamžitě spoustu obdivovatelů a zájemci se zatím musejí objednávat dopředu. Už v době vzniku ji dobový tisk označil za pohádkový palác a to platí i dnes, přesně po 100 letech od kolaudace.
průvodce Grossmannovou vilou: "Přátelé, pojďme se nyní podívat to pánského pokoje. Dnes mohou s námi výjimečně i dámy."
V prvních dnech se prohlídek účastnili významné osobnosti Ostravy, jako například herec Jiří Sedláček, zpěvačka Hana Fialová či primátor Ostravy Jan Dohnal.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Jsem strašně rád, že už máme Grossmannovu vilu otevřenou i pro veřejnost, že lidé chodí, zájem je a myslím si konec konců, že je na co se dívat, takže bych chtěl pozvat i další návštěvníky."
Prohlídka s primátorem Janem Dohnalem měla zároveň charitativní podtext, kdy byla pozvána také ředitelka Mobilního hospicu Ondrášek, aby si převzala šek s tržbou za první týden provozu vily.
Bronislava Husovská, ředitelka mobilního hospicu Ondrášek: "Ta vila se mi moc lidí a pak mám velkou radost, že nás město obdarovalo a máme výtěžek z prohlídek."
Vila Grossmann zve k návštěvě i nadále, lidé si ji aktuálně mohou prohlédnout od pátku do neděle v době od 10 do 18 hodin, podrobně na webu vilagrossmann.cz.
---
Komu není lhostejný veřejný prostor ve kterém žije, může v Ostravě už šestým rokem využívat aplikaci čistáOVA. Díky ní úředníky radnice jednoduchým způsobem upozorní na jakékoliv závady, jako například rozbitý chodník, či nepořádek v ulicích.
Už od roku 2019 existuje v Ostravě webová aplikace čistáOVA a za dobu svého fungování už pomohla vyřešit tisíce problémů a nedostatků ve veřejném prostoru. Její velkou výhodou je, že není potřeba nic stahovat do mobilu, ale stačí si jen otevřít webovou stránku. Jen loni takto občané podali na tři a půl tisíce podnětů.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: "Je to velice jednoduché webové rozhraní, na kterém může každý obyvatel Ostravy nahlásit problém, který vidí. Jedná se především o vandalismus nebo údržbu zeleně. Lidé si na to zvykli, mají to rádi a užívají to napříč Ostravou."
Aplikace uživatele jednoduše navádí, kam svůj postřeh směřovat. Hlavními oblastmi jsou cesty a chodníky, nepořádek v ulicích, autovraky, zeleň, vandalismus a další. Po výběru kategorie problému je třeba vyplnit jeho popis, zaznačit pozici na mapě a připojit fotografii.
Eliška Konieczná, obyvatelka Poruby: "Já jsem velký fanda čistéOVY, protože mě zajímá, co se děje v Ostravě, já žiju v Ostravě-Porubě. Nahlásím do čisté OVY požadavek a mám hlavně zpětnou vazbu, co se s ním dělá. Kudy chodím, tudy to svým kamarádům říkám, protože je to super."
V loňském roce nejčastěji lidé upozorňovali na rozbité cesty a chodníky, nepořádek v ulicích, poškozenou zeleň a autovraky. Nejvíce hlášení se váže k městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, nejvíce podnětů přišlo v měsíci červnu. Většina nahlášených případů je však vyřešena v průběhu jednoho týdne,
---
V přírodní rezervaci Kotvice u Studénky začala obnova rybníků a mokřadů. Revitalizace území je nutná pro další ochranu vzácných druhů vodních ptáků a obojživelníků, kteří tu žijí. Práce potrvají rok.
Pestřejší a bezpečnější možnosti pro hnízdění zvláště chráněných druhů vodních ptáků, pro rozmnožování obojživelníků, a také lepší podmínky pro růst vodních rostlin. K tomu povedou rozsáhlé práce, které začaly v přírodní rezervaci Kotvice u Studénky.
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Voda z řeky Odry se dostává do rybniční kotliny, což má za následek ubývání rozlohy rákosových porostů, a současně dochází k rozplavování hnízdních hrázek. Postupem času také dochází k zárůstu ostrovů vzrostlou vegetací, což také limituje ty hnízdní možnosti.”
Prioritním cílem prací je ochrana ptáka motáka pochopa, který zde hnízdí. Tohoto ptáka má i Chráněná oblast Poodří ve svém znaku.”
Lepší domov by zde měl získat i racek chechtavý a potápka černokrká. Zpět by se tu mohl vrátit bukač velký.
Nutné je tedy opravit především hráze rybníků Nový a Kotvice, které jsou ve špatném stavu a nedokážou zabránit povodňovým rozlivům Odry. Vzniknou tu i tři nové tůně.
Práce potrvají do konce března příštího roku. Po celou dobu bude zakázán vstup na naučnou stezku, která kolem rybníků v části Studénky - Nová Horka vede.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě zaznamenáváme i připomínky občanů. Takže my jsme vyvolali i jednání. Bohužel, je to staveniště, ale opravdu jsou to ti ochránci přírody, kteří se o tu krajinu starají, a ti vyhodnotili, že je opravdu tahle revitalizace nutná a veškeré zásahy dělají se svou odborností.”
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Stavební činnost je pod dozorem biologického dozoru, který samozřejmě situaci monitoruje tak, aby došlo, pokud možno, k co nejmenším škodám na předmětech ochrany a krajiny jako takové.”
Revitalizace oblasti přijde na 63 milionů korun, hrazena je z prostředků Národního plánu obnovy.
---
Děti z karviné Základní a Mateřské školy Prameny zažily nevšední vyučovací den. Učily se rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody prostřednictvím programu Hrdinové Fast.
Tento mezinárodní vzdělávací program má za úkol zábavnou formou naučit děti co nejrychleji přivolat pomoc tomu, koho postihla mozková mrtvice.
Helena Skutková, učitelka ZŠ a MŠ Prameny Karviná: "Přiznám se, že toto téma je pro mě velmi citlivé neboť se mě osobně dotýká, takže vnímám, jak je nesmírně důležitá včasná pomoc."
Toto téma se dotýká i některých dětí, třeba Štěpánky Vosáhlové.
Štěpánka Vosáhlová, žákyně ZŠ Prameny Karviná: "Stalo se to mojí babičce, spadl ji koutek dolů."
Zamapatovaly si také, jaké příznaky mozková mrtvice má. Učitelky jim v krátkém představení tyto příznaky také převedly.
Tibor Žofčin, žák ZŠ Prameny Karviná: "Mrtvice jsou tři náznaky, první je, že odpadne koutek, druhý je, že tě bude bolet takhle ruka a třeté, že nebudeš moct mluvit."
V rámci akce si děti samy vyrobily masky hrdinů, mobilní telefony s číslem 112 a také dostanou certifikáty za absolvování tohoto programu. Za úkol mají také informovat o příznacích a včasné pomoci své rodiče, prarodiče a kamarády.
---
Krev se zatím nedá uměle vyrobit. Pacienti jsou tak odkázáni na pomoc druhých. Darovat společně tuto vzácnou tekutinu chodí na hematologicko-transfuzní oddělení Slezské nemocnice policisté z Opavy a okolí.
Více než 30 policistů z Opavy a okolí se hromadně zapojilo do akce Daruj krev zachráníš život. 9 z nich darovalo krev úplně poprvé. Slezská nemocnice v Opavě je přivítala s otevřenou náručí. Počet dárců krve totiž klesá.
anketa: policisté: "Nebere mi to nic a můžu já něco dát, takže je to v pořádku."
“Jsem ráda, že můžu někomu pomoct.”
Karel Siebert, ředitel SNO: “Já bych chtěl moc poděkovat z pohledu naší nemocnice našim policistům za jejich iniciativu. Díky tomu, že pravidelně navyšujeme počet operací, navyšujeme operativu, tak samozřejmě je spotřeba krve větší a tu musíme zabezpečovat našimi dárci. Bohužel počet dárců klesá."
Krev se může skladovat pouze 6 týdnů. Nemocnice tak potřebuje stále nové dárce všech krevních skupin.
Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení SNO: "Samozřejmě nejradši máme krevní skupinu 0 mínus, to je univerzální dárce, který může darovat všem našim pacientům, ale těch není mnoho a ty si šetříme na ty kritické situace."
Dárci krve se mohou objednat přes webové nebo facebookové stránky, nebo zavolat na bezplatnou telefonní linku 800 800 127. Přijít mohou i bez objednání od pondělí do pátku mezi 6 a 10 hodinou.
---
Zázrak moderní medicíny. Tak popsali plnou rekonvalescenci pacienta anesteziologicko-resuscitačního oddělení Městské nemocnice jeho doktoři. Kromě kvalitní první pomoci měla na uzdravení nemalý podíl i špičková technologie, kterým oddělení po nedávné rekonstrukci disponuje.
Pět-a-sedmdesátiletý František Kutáč rád jezdí na lyžích a sportuje. Ještě před rokem ale ležel na anesteziologicko-resuscitačním oddělení ostravské městské nemocnice po zástavě srdce.
František Kutáč, bývalý pacient ARO, Městská nemocnice Ostrava: „Večer jsem šel ještě na zahrádku, sednul jsem si a potom už nevím nic a potom mi manželka říkala, že já jsem seděl, koukal, ona na mě mluvila a já jsem neodpovídal, tak volala rychlou.“
Tomáš Málek, primář ARO, Městská nemocnice Ostrava: „V prvních chvílích to nevypadalo úplně dobře ale pak se začal budit, což svědčilo o právě velmi dobré práci, těch přednemocničních složek, které zasáhly včas, takže nedošlo k žádnému poškození mozku.“
Nyní František Kutáč žije bez následků plnohodnotným životem a opět sportuje, což není v případech, kdy bylo třeba pacienta resuscitovat, běžné. Nemalý dopad na plné uzdravení měla i prvotřídní technologie na oddělení. Anesteziologické a resuscitační oddělení je nejmodernější v celé nemocnici. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo otevřeno před dvěma lety.
Tomáš Málek, primář ARO, Městská nemocnice Ostrava: „Jsou tu špičkové ventilační přístroje, jsou tu špičkové monitory, které nám umožňují toho pacienta ventilovat tak, jak jsme si o tom nemohli před deseti lety ani snít. Myslím že, co se týče ostatních nemocnic, minimálně v regionu, tak jsme na velmi špičkové úrovni.“
---
Grossmannova vila je otevřená teprve týden a dá se říct, že Ostrava určitě získala nový turistický cíl. Zájem o prohlídky je totiž obrovský, což je dobře i kvůli tomu, že výtěžek ze vstupného byl věnován Mobilnímu hospici Ondrášek.
Mimořádně zdařilá rekonstrukce ostravské vily stavebníka Františka Grossmanna si během prvních dní po zpřístupnění získala okamžitě spoustu obdivovatelů a zájemci se zatím musejí objednávat dopředu. Už v době vzniku ji dobový tisk označil za pohádkový palác a to platí i dnes, přesně po 100 letech od kolaudace.
průvodce Grossmannovou vilou: "Přátelé, pojďme se nyní podívat to pánského pokoje. Dnes mohou s námi výjimečně i dámy."
V prvních dnech se prohlídek účastnili významné osobnosti Ostravy, jako například herec Jiří Sedláček, zpěvačka Hana Fialová či primátor Ostravy Jan Dohnal.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Jsem strašně rád, že už máme Grossmannovu vilu otevřenou i pro veřejnost, že lidé chodí, zájem je a myslím si konec konců, že je na co se dívat, takže bych chtěl pozvat i další návštěvníky."
Prohlídka s primátorem Janem Dohnalem měla zároveň charitativní podtext, kdy byla pozvána také ředitelka Mobilního hospicu Ondrášek, aby si převzala šek s tržbou za první týden provozu vily.
Bronislava Husovská, ředitelka mobilního hospicu Ondrášek: "Ta vila se mi moc lidí a pak mám velkou radost, že nás město obdarovalo a máme výtěžek z prohlídek."
Vila Grossmann zve k návštěvě i nadále, lidé si ji aktuálně mohou prohlédnout od pátku do neděle v době od 10 do 18 hodin, podrobně na webu vilagrossmann.cz.
---
