Bezpečnost v Ostravě dostává výraznou posilu. Město dokončilo největší modernizaci techniky pro dobrovolné hasiče ve své historii. K dobrovolným hasičům dorazilo deset nových cisternových vozů.
Ostrava dlouhodobě investuje do své bezpečnosti. Pomoc dobrovolných hasičů je při krizích klíčová. Jednotky ale dosud často pracovaly s desítky let starou technikou.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Hasiči, dobrovolní hasiči na území města. Nepředstavitelná věc, že bychom zvládli krizové situace bez nich. Nicméně oni to nedokážou zvládnout bez techniky. A před třemi lety se nám podařilo na městě. Já jsem rád, že jsem u toho mohl být. Změnit strategii obnovy dopravních automobilů hasičských."
Nová auta už slouží v devíti ostravských obvodech. Na nákup přispěl stát i Moravskoslezský kraj. Dvě cisterny získali například hasiči v Radvanicích, další vozy mají v Bartovicích nebo Plesné. V příštím roce město dodá dalších pět cisteren do dalších ostravských částí.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Nebavíme se o úplně malé finanční částce za tuto obměnu, ale zase na druhou stranu je třeba říci, že dobrovolní hasiči si to nepochybně zaslouží. Tady historicky opravdu fungovala technika, která byla třeba 40 let a více stará. Město Ostrava, které vlastně ty auta pořizovalo, historicky obměnilo zhruba jedno auto ročně a jedno auto za dva roky. My jsme se rozhodli, že ten proces významně urychlíme a vlastně během dvou let si těch patnáct aut dalo dohromady. Když to vezmu v číslech, tak těch deset, které už tady máme, stálo nějakých 116 milionů s tím, že těch zbývajících 5 bude nějakých 60 milionů korun."
Mário Kubenka, hasiči SDH Koblov: "Pozitivum největší je, že staré auto mělo jen čtyři tisíce litrů vody. Tohle má 9000 litrů vody. Je to modernější, samozřejmě a bezpečnější. Hlavně, že brzdí to jinak a tak. My jsme měli 42 let staré auto, takže to už mělo něco za sebou a bylo nespolehlivé. A tohle je lépe vybavené a jsme velice rádi, že protože je to bezpečné, hlavně, že se můžeme cítit bezpečně, jak jezdíme k zásahům."
Město ale nepořizuje jen nová auta. Po zkušenostech z povodní dokoupilo pro dobrovolné hasiče i další speciální výbavu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je třeba říci, že kromě automobilů je potřeba jejich vybavení. Je to vlastně bezpečnost těch samotných hasičů, což jsou rukavice, helmy, zásahové obleky. Tohle všechno bylo běžné jenom pro výjezdy k požárům. Ale povodně ukázaly, že hasiči potřebují více. A podařilo se právě v tomto roce poslat devítimilionovou injekční stříkačku do tohoto vybavení a nakoupily se poprvé technické rukavice a technické helmy k technickým zásahům. Rafty, čluny, ale i vnitřní vybavení do hasičárny, jako jsou sušicí skříně."
Martin Nekula, ředitel kanceláře ředitele HZS MSK: "Pro nás v podstatě technické prostředky znamenají nedílnou součást toho vozidla a v rámci koncepce, kterou v rámci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje udržujeme a připravujeme, je tzv. jednotnost vybavení. Tomu odpovídá také to, že je naší snahou, pokud pořizujeme prostředky pro dobrovolné jednotky, přizpůsobit tu kvalitu i oblast tomu vybavení, na které jsme zvyklí. Je to proto, že zasahujeme u stejných zásahů a předpokládáme, že jednotka, která je nově vybavena, bude mít odpovídající vybavení. Důvodem je rostoucí technologický vývoj nejenom například u karoserií aut, kde zasahujeme u dopravních nehod, ale také u všech ostatních zásahů, kde je potřeba kvalitní vybavení, nové vybavení a takové, které v podstatě vydrží dlouhou dobu. Povodně jsou důkazem toho, že velké množství prostředků musí být velmi dobře připraveno a musí se udržovat a nemůže být zastaralé. Příkladem toho, co pořizujeme, je například akumulátorové vyprošťovací zařízení. Taková sada stojí například necelý milion korun. Znamená to, že nelze pořídit v rámci běžného provozu, ale musí být taková investice připravena."
Dobrovolní hasiči mají v nových cisternách k dispozici automatické externí defibrilátory. Při srdeční zástavě tak mohou hasiči účinně pomoci ještě před příjezdem záchranné služby.
David Holeš, ředitel ZZS MS kraje: "Automatické externí defibrilátory jsou přístroje určené pro laiky. Používá je stejně tak odborná veřejnost. Jsou to přístroje, které mohou pomoci zachránit lidský život, protože při těch náhlých zástavách oběhu je důležitý čas. Každou minutou, kdy neprobíhá kvalitní resuscitace a podání defibrilátorového výboje, klesá šance na přežití pacienta o deset procent. Pokud se ty jednotky setkávají, ať už to jsou dopravní nehody nebo nějaké akce, kde se nacházejí i osoby v ohrožení života nebo se zdravotním problémem, tak určitě jsou to jedni z našich partnerů."
Ostravští dobrovolní hasiči mají dlouhou historii. Například v Plesné působí sbor od roku 1905 a dodnes má funkční starou ruční stříkačku.
Vladimír Vlček, bývalý generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Já myslím, že ta dnešní akce je jedno z vyvrcholení spolupráce nejen mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči, ale samozřejmě spolupráce mezi státem, krajem a statutárním městem Ostrava. Jedná se o to, že pořízení nové techniky za přispění vlastně všech těchto tří subjektů je něco, co dává smysl, protože obecně ta technika je velmi drahá. Dnes cena jednoho cisternového automobilu je řádově někde kolem 12 milionů korun. A tím, že se vlastně rozvrstvení toho financování, tak na to dosáhnou mnohdy v rámci České republiky i menší obce."
Nová technika zrychlí zásahy a zvýší bezpečnost všech obyvatel Ostravy.
---
Nový Jičín zpřísnil postup v otázce odstraňování autovraků. Dlouhodobě odstavená vozidla s propadlou technickou kontrolou bude po uplynutí výzvy ihned odtahovat. Nevyzvednuté ojetiny prodá nebo sešrotuje.
Rostislav Čubok, strážník MP Nový Jičín: “Tady vidíme na tom vozidle, že technická skončila v roce 2025. Tím vozidlo nesplňuje podmínky, že může stát na veřejných parkovištích a na pozemních komunikacích. Tím pádem nesplňuje podmínky o silničním provozu.”
Vozidel, která tak naplnila kritéria autovraků, aktuálně řeší Nový Jičín na svém území zhruba třicet, a radnice se s nimi rozhodla vypořádat důraznějším způsobem.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Město Nový Jičín bude důsledně aplikovat zákon o pozemních komunikacích a zákon na ochranu životního prostředí a opravdu přistoupíme i k tomu razantnímu řešení, tedy k samotnému odtahu těchto vozidel.”
Daniel Rýdel, ředitel MP Nový Jičín: “V loňském roce jsme evidovali 23 autovraků. V letošním roce evidujeme přes 30 případů podezření na odstavená vozidla. Jedna třetina se nám naší činnosti povedla již odstranit ulic, ale samozřejmě ty dvě třetiny nás čekají k odtahu.”
Velmi striktně bude město přistupovat k vrakům stojícím mimo parkoviště a komunikace, a to dle zákona na ochranu životního prostředí. Takové vozidlo může být odtaženo už po třicetidenní výzvě.
Třeba tady na odstavné ploše na Bezručově ulici město aktuálně vylepilo výzvu na odstranění autovraků i na tato tři vozidla. A protože se nejedná o oficiální parkoviště, mohou být řešena ve zrychleném režimu. To znamená, že 20. července byla výzva vylepena, 20. srpna budou odtaženy.
Tyto vraky budou umístěny v areálu technických služeb. Po uplynutí tříměsíční lhůty půjdou na dražbu, nebo budou ekologicky sešrotovány.
---
Dvanáct lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením získalo nový domov v Ostravě-Mariánských Horách. Moravskoslezský kraj tam slavnostně otevřel nové chráněné bydlení. Klientům nabízí vlastní pokoje, společné zázemí a nepřetržitou podporu pracovníků sociální služby.
Nový dům vyrostl v Karasově ulici na místě bývalé školní zahrady. Stavba trvala přibližně rok a většinu nákladů na ni pokryla dotace z Národního plánu obnovy.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Toto zařízení pro 12 klientů vyjde zhruba na 42 milionů korun. A my jsme velice rádi, že jsme mohli získat peníze a dotaci z Národního plánu obnovy z Ministerstva sociálních práce a sociálních věcí ve výši až 39 milionů korun.”
V chráněném bydlení už žije jedenáct klientů. Každý má svůj vlastní pokoj, společně využívají kuchyň, obývací prostory i zahradu. Podpora zaměstnanců je k dispozici nepřetržitě.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Mým přáním je, aby nezískali jen kvalitní službu, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj, ale aby hlavně získali ten svůj domov.”
Smyslem služby je vést klienty k co největší samostatnosti. Sami si uklízejí, podle svých možností vaří, chodí za svými zájmy nebo k lékaři. Když potřebují, pomohou jim pracovníci chráněného bydlení.
Andrej Foltýnek, ředitel organizace Fontána: “Někteří jsou samostatní více, někteří samostatní méně. My se vlastně pyšníme tím, že se opravdu snažíme poskytovat naší službu individuálně, takže kdo si umí udělat oběd sám, tak si udělá sám.”
anketa: klienti chráněného bydlení: “Mi se tady líbí, mám tady mamku v Ostravě, segru.”
“Jsem tu spokojená, už si zvykám. Ze začátku to bylo sice trošku horší, proplakala jsem si, ale už jsem si zvykla.”
Dům má klientům nabídnout především běžný život v prostředí, které se co nejvíce podobá skutečnému domovu.
---
Program Daruj F-M je dobročinná sbírka, na kterou přispívají obyvatelé Frýdku-Místku a stejnou částkou pak přispěje i město. Tentokrát se vybrala velmi hezká částka na rekonstrukci kostela v Lískovci.
Daruj F-M je oblíbený sbírkový program, který pravidelně podporuje nejrůznější projekty ve Frýdku-Místku.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Daruj F-M je v podstatě sbírkový program. Konají se veřejné sbírky za obecně prospěšným účelem na území města Frýdku-Místku. Já jsem moc rád, že do této sbírky Daruj F-M se zapojila také oprava kostela sv. Šimona a Judy tady v Lískovci. Jedná se o významnou kulturní památku, načež tady probíhají pravidelné bohoslužby, koncerty a pohřby. Ale tento kostel už vykazoval řadu technických problémů, takže ta sbírka byla určena právě na opravu kostela."
Filiální kostel sv. Šimona a Judy v Lískovci je jako dřevěný poprvé zmíněn již v roce 1581. V roce 1791 byl vystavěn zděný kostel. Věž získala svou dnešní podobu v roce 1887.
František Boldy, farář: "Jsme moc rádi, že i v Lískovci, kostel, který je trošku takový nejmenší z kostelů, které spravuje naše farnost, byl zařazen do tohoto programu. Propojení města a farnosti, nebo jinak řečeno obyvatel, protože všechno to slouží lidem, a jestli jsme nebo nejsme věřící, jestli se nám líbí kostel, nelíbí kostel, ale chceme nějak to dědictví otců zachovat, takže je potřeba k tomu prostě přiložit ruku k dílu. A jsem vděčný, že i ve spolupráci s městem se toto děje."
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Největší motivací pro tuto sbírku Daruj F-M pro Lískovecký kostel byly nefunkční hodiny, které nefungovaly déle než dvacet let. A myslím si, že pro mě osobně i pro spoustu místních občanů je to taková srdeční záležitost, že se po dlouhých letech znovu zprovozní a obnoví hodiny na věži našeho kostela. Budou odbíjet a celkově poběží i ukazatel času, což doteď nebylo možné."
Jak vypadá ten technický stav střechy?
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Technický stav střechy po rekonstrukci bude dobrý, protože střecha na kostele musí být funkční, aby celkově chránila. Střecha je takový naprostý základ technického stavu na každém kostele."
Velkou částkou přispěli samotní obyvatelé Lískovce.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem opravdu velmi potěšen, že se vybrala tak velká částka, protože to není úplně obvyklé. A chtěl bych poděkovat všem dárcům, kteří se do sbírky Daruj F-M zapojili, zejména tedy místním Lískovjanům, což jde vidět, tedy že jim není lhostejné, jak vypadá jejich místní část, a díky této částce bude kostel zveleben. Jen taková zajímavost, bude použito zhruba 400 kilo barvy na opravu střechy."
Předpokládám, že těch návrhů bylo vícero. Proč jste se rozhodli zrovna pro Lískovecký kostel?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak těch oprav bylo třeba. Určitě ta střecha. Ten nátěr byl proveden v roce 2015, takže tento krok byl zcela zásadní, ať nezačne zatékat. Každopádně souběžně probíhá také ještě sbírka na podporu canisterapie v Moravskoslezské nemocnici ve Frýdku-Místku, až do 31. září."
Město Frýdek-Místek tedy přispělo na rekonstrukci kostela v Lískovci částkou 200 000 Kč.
---
Téměř devatenáct let měli dva bratři z Opavy předstírat závažné duševní onemocnění. Podle policie dokázali oklamat lékaře i úředníky a spolu s dalšími obviněnými neoprávněně získat více než jedenáct a půl milionu korun. Policisté v případu obvinili pět lidí.
Před lékaři a úředníky údajně nekomunikovali, předstírali těžké mentální postižení a potřebovali neustálou péči. Ve skutečnosti ale podle kriminalistů žili oba bratři z Opavy úplně jinak.
Jakub Tutko, vedoucí oddělení hospodářské kriminality Opava: “Rozsáhlým prověřováním bylo zjištěno, že dva obvinění bratři žijí zcela normálním životem, svá postižení jenom fingují. Pohybují se po městě Opavě, chodí po obchodech, kde nakupují, komunikují s prodavači, sjednávají úvěrové smlouvy u nebankovních společností, navštěvují banku.”
Starší, dnes sedmatřicetiletý muž, měl postižení předstírat už od roku 2007, jeho mladší bratr od roku 2010. Podle policie jim v podvodu pomáhali také rodiče a další blízcí, kteří před lékaři a úředníky podporovali dojem, že bratři nejsou schopni samostatného života.
Jiří Marzoll, ředitel PČR Opava: “Na základě toho jim byly neoprávněně přiznány a vypláceny dávky sociální podpory pro osoby se zdravotním postižením, například příspěvek na mobilitu, příspěvek na péči a dokonce jim byl přiznán invalidní důchod třetího stupně.”
Podle policie způsobil starší bratr škodu přes šest milionů, mladší o zhruba milion méně. Svých rolí se přitom nevzdali ani po zadržení.
Jakub Tutko, vedoucí oddělení hospodářské kriminality Opava: “Po zadržení dále setrvali ve své roli, kdy hráli mentálně retardované osoby. Nespolupracovali s policií, vydávali zvuky, nevypovídali. V rámci realizace byly provedeny taky u obou dvou domovní prohlídky, kde byly zajištěny věci důležité pro trestní řízení. Jeden samotný byt byl dokonce zajištěn jako náhradní hodnota za výnos trestné činnosti.”
Pět obviněných teď čelí trestnímu stíhání a mužům hrozí v případě prokázání viny až osm let vězení.
---
Není kolo jako kolo. O uplynulém víkendu mohli lidé na Karvinsku potkat opravdu netradiční cyklisty. Příznivci tandemových a vícekol se tady vydali na společnou vyjížďku. A rozhodně nešlo jen o klasické tandemy pro dva.
Příznivci tandemů a vícekol z celé České republiky se sjeli do Dětmarovic. Padesátka účastníků se během víkendu vydala na společnou vyjížďku Karvinskem.
Petr Balon, spoluorganizátor setkání příznivců vícekol: „Tuto část jsme si vlastně vybrali, protože jsme chtěli jednak navštívit Šikmý kostel a podél cyklostezky chceme zase našim kamarádům ukázat naše Karvinské moře.“
Tradice těchto setkání sahá až do roku 1986. A na jejím začátku přitom stála docela obyčejná zvědavost. Organizátoři chtěli zjistit, kolik podobných nadšenců vlastně po Československu je.
Jiří Kijonka, spoluorganizátor setkání příznivců vícekol: „Jsme byli mladí a aktivní. Měli jsme trojkolo. Nebyli jsme jediní v obci, kteří měli trojkolo, tak jsme chtěli vědět, kolik těch kol je po republice. Tak jsme otiskli inzerát v Mladém světě a přihlásili se nám kolaři z celé republiky.“
Z původního hledání dalších vícekol tak vznikla přátelství, která trvají už čtyřicet let. A výhody společného šlapání si jejich příznivci rozhodně umějí najít.
anketa, účastníci setkání příznivců vícekol: „Když jeden nemůže, může druhý, a když nemůže druhý, může třetí, čtvrtý, pátý…“ „Výhoda dvojkola je ta, že mi manžel nikdy neujede.“ „Tandem je především sranda. Je to sranda, sranda a pořád jenom sranda.“
A právě společná jízda je tím, co celou partu drží pohromadě. Jak sami říkají – ve dvou se to lépe šlape. A někdy klidně i v šesti.
---
Bezpečnost v Ostravě dostává výraznou posilu. Město dokončilo největší modernizaci techniky pro dobrovolné hasiče ve své historii. K dobrovolným hasičům dorazilo deset nových cisternových vozů.
Ostrava dlouhodobě investuje do své bezpečnosti. Pomoc dobrovolných hasičů je při krizích klíčová. Jednotky ale dosud často pracovaly s desítky let starou technikou.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Hasiči, dobrovolní hasiči na území města. Nepředstavitelná věc, že bychom zvládli krizové situace bez nich. Nicméně oni to nedokážou zvládnout bez techniky. A před třemi lety se nám podařilo na městě. Já jsem rád, že jsem u toho mohl být. Změnit strategii obnovy dopravních automobilů hasičských."
Nová auta už slouží v devíti ostravských obvodech. Na nákup přispěl stát i Moravskoslezský kraj. Dvě cisterny získali například hasiči v Radvanicích, další vozy mají v Bartovicích nebo Plesné. V příštím roce město dodá dalších pět cisteren do dalších ostravských částí.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Nebavíme se o úplně malé finanční částce za tuto obměnu, ale zase na druhou stranu je třeba říci, že dobrovolní hasiči si to nepochybně zaslouží. Tady historicky opravdu fungovala technika, která byla třeba 40 let a více stará. Město Ostrava, které vlastně ty auta pořizovalo, historicky obměnilo zhruba jedno auto ročně a jedno auto za dva roky. My jsme se rozhodli, že ten proces významně urychlíme a vlastně během dvou let si těch patnáct aut dalo dohromady. Když to vezmu v číslech, tak těch deset, které už tady máme, stálo nějakých 116 milionů s tím, že těch zbývajících 5 bude nějakých 60 milionů korun."
Mário Kubenka, hasiči SDH Koblov: "Pozitivum největší je, že staré auto mělo jen čtyři tisíce litrů vody. Tohle má 9000 litrů vody. Je to modernější, samozřejmě a bezpečnější. Hlavně, že brzdí to jinak a tak. My jsme měli 42 let staré auto, takže to už mělo něco za sebou a bylo nespolehlivé. A tohle je lépe vybavené a jsme velice rádi, že protože je to bezpečné, hlavně, že se můžeme cítit bezpečně, jak jezdíme k zásahům."
Město ale nepořizuje jen nová auta. Po zkušenostech z povodní dokoupilo pro dobrovolné hasiče i další speciální výbavu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je třeba říci, že kromě automobilů je potřeba jejich vybavení. Je to vlastně bezpečnost těch samotných hasičů, což jsou rukavice, helmy, zásahové obleky. Tohle všechno bylo běžné jenom pro výjezdy k požárům. Ale povodně ukázaly, že hasiči potřebují více. A podařilo se právě v tomto roce poslat devítimilionovou injekční stříkačku do tohoto vybavení a nakoupily se poprvé technické rukavice a technické helmy k technickým zásahům. Rafty, čluny, ale i vnitřní vybavení do hasičárny, jako jsou sušicí skříně."
Martin Nekula, ředitel kanceláře ředitele HZS MSK: "Pro nás v podstatě technické prostředky znamenají nedílnou součást toho vozidla a v rámci koncepce, kterou v rámci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje udržujeme a připravujeme, je tzv. jednotnost vybavení. Tomu odpovídá také to, že je naší snahou, pokud pořizujeme prostředky pro dobrovolné jednotky, přizpůsobit tu kvalitu i oblast tomu vybavení, na které jsme zvyklí. Je to proto, že zasahujeme u stejných zásahů a předpokládáme, že jednotka, která je nově vybavena, bude mít odpovídající vybavení. Důvodem je rostoucí technologický vývoj nejenom například u karoserií aut, kde zasahujeme u dopravních nehod, ale také u všech ostatních zásahů, kde je potřeba kvalitní vybavení, nové vybavení a takové, které v podstatě vydrží dlouhou dobu. Povodně jsou důkazem toho, že velké množství prostředků musí být velmi dobře připraveno a musí se udržovat a nemůže být zastaralé. Příkladem toho, co pořizujeme, je například akumulátorové vyprošťovací zařízení. Taková sada stojí například necelý milion korun. Znamená to, že nelze pořídit v rámci běžného provozu, ale musí být taková investice připravena."
Dobrovolní hasiči mají v nových cisternách k dispozici automatické externí defibrilátory. Při srdeční zástavě tak mohou hasiči účinně pomoci ještě před příjezdem záchranné služby.
David Holeš, ředitel ZZS MS kraje: "Automatické externí defibrilátory jsou přístroje určené pro laiky. Používá je stejně tak odborná veřejnost. Jsou to přístroje, které mohou pomoci zachránit lidský život, protože při těch náhlých zástavách oběhu je důležitý čas. Každou minutou, kdy neprobíhá kvalitní resuscitace a podání defibrilátorového výboje, klesá šance na přežití pacienta o deset procent. Pokud se ty jednotky setkávají, ať už to jsou dopravní nehody nebo nějaké akce, kde se nacházejí i osoby v ohrožení života nebo se zdravotním problémem, tak určitě jsou to jedni z našich partnerů."
Ostravští dobrovolní hasiči mají dlouhou historii. Například v Plesné působí sbor od roku 1905 a dodnes má funkční starou ruční stříkačku.
Vladimír Vlček, bývalý generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Já myslím, že ta dnešní akce je jedno z vyvrcholení spolupráce nejen mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči, ale samozřejmě spolupráce mezi státem, krajem a statutárním městem Ostrava. Jedná se o to, že pořízení nové techniky za přispění vlastně všech těchto tří subjektů je něco, co dává smysl, protože obecně ta technika je velmi drahá. Dnes cena jednoho cisternového automobilu je řádově někde kolem 12 milionů korun. A tím, že se vlastně rozvrstvení toho financování, tak na to dosáhnou mnohdy v rámci České republiky i menší obce."
Nová technika zrychlí zásahy a zvýší bezpečnost všech obyvatel Ostravy.
---
Nový Jičín zpřísnil postup v otázce odstraňování autovraků. Dlouhodobě odstavená vozidla s propadlou technickou kontrolou bude po uplynutí výzvy ihned odtahovat. Nevyzvednuté ojetiny prodá nebo sešrotuje.
Rostislav Čubok, strážník MP Nový Jičín: “Tady vidíme na tom vozidle, že technická skončila v roce 2025. Tím vozidlo nesplňuje podmínky, že může stát na veřejných parkovištích a na pozemních komunikacích. Tím pádem nesplňuje podmínky o silničním provozu.”
Vozidel, která tak naplnila kritéria autovraků, aktuálně řeší Nový Jičín na svém území zhruba třicet, a radnice se s nimi rozhodla vypořádat důraznějším způsobem.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Město Nový Jičín bude důsledně aplikovat zákon o pozemních komunikacích a zákon na ochranu životního prostředí a opravdu přistoupíme i k tomu razantnímu řešení, tedy k samotnému odtahu těchto vozidel.”
Daniel Rýdel, ředitel MP Nový Jičín: “V loňském roce jsme evidovali 23 autovraků. V letošním roce evidujeme přes 30 případů podezření na odstavená vozidla. Jedna třetina se nám naší činnosti povedla již odstranit ulic, ale samozřejmě ty dvě třetiny nás čekají k odtahu.”
Velmi striktně bude město přistupovat k vrakům stojícím mimo parkoviště a komunikace, a to dle zákona na ochranu životního prostředí. Takové vozidlo může být odtaženo už po třicetidenní výzvě.
Třeba tady na odstavné ploše na Bezručově ulici město aktuálně vylepilo výzvu na odstranění autovraků i na tato tři vozidla. A protože se nejedná o oficiální parkoviště, mohou být řešena ve zrychleném režimu. To znamená, že 20. července byla výzva vylepena, 20. srpna budou odtaženy.
Tyto vraky budou umístěny v areálu technických služeb. Po uplynutí tříměsíční lhůty půjdou na dražbu, nebo budou ekologicky sešrotovány.
---
Dvanáct lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením získalo nový domov v Ostravě-Mariánských Horách. Moravskoslezský kraj tam slavnostně otevřel nové chráněné bydlení. Klientům nabízí vlastní pokoje, společné zázemí a nepřetržitou podporu pracovníků sociální služby.
Nový dům vyrostl v Karasově ulici na místě bývalé školní zahrady. Stavba trvala přibližně rok a většinu nákladů na ni pokryla dotace z Národního plánu obnovy.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Toto zařízení pro 12 klientů vyjde zhruba na 42 milionů korun. A my jsme velice rádi, že jsme mohli získat peníze a dotaci z Národního plánu obnovy z Ministerstva sociálních práce a sociálních věcí ve výši až 39 milionů korun.”
V chráněném bydlení už žije jedenáct klientů. Každý má svůj vlastní pokoj, společně využívají kuchyň, obývací prostory i zahradu. Podpora zaměstnanců je k dispozici nepřetržitě.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Mým přáním je, aby nezískali jen kvalitní službu, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj, ale aby hlavně získali ten svůj domov.”
Smyslem služby je vést klienty k co největší samostatnosti. Sami si uklízejí, podle svých možností vaří, chodí za svými zájmy nebo k lékaři. Když potřebují, pomohou jim pracovníci chráněného bydlení.
Andrej Foltýnek, ředitel organizace Fontána: “Někteří jsou samostatní více, někteří samostatní méně. My se vlastně pyšníme tím, že se opravdu snažíme poskytovat naší službu individuálně, takže kdo si umí udělat oběd sám, tak si udělá sám.”
anketa: klienti chráněného bydlení: “Mi se tady líbí, mám tady mamku v Ostravě, segru.”
“Jsem tu spokojená, už si zvykám. Ze začátku to bylo sice trošku horší, proplakala jsem si, ale už jsem si zvykla.”
Dům má klientům nabídnout především běžný život v prostředí, které se co nejvíce podobá skutečnému domovu.
---
Program Daruj F-M je dobročinná sbírka, na kterou přispívají obyvatelé Frýdku-Místku a stejnou částkou pak přispěje i město. Tentokrát se vybrala velmi hezká částka na rekonstrukci kostela v Lískovci.
Daruj F-M je oblíbený sbírkový program, který pravidelně podporuje nejrůznější projekty ve Frýdku-Místku.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Daruj F-M je v podstatě sbírkový program. Konají se veřejné sbírky za obecně prospěšným účelem na území města Frýdku-Místku. Já jsem moc rád, že do této sbírky Daruj F-M se zapojila také oprava kostela sv. Šimona a Judy tady v Lískovci. Jedná se o významnou kulturní památku, načež tady probíhají pravidelné bohoslužby, koncerty a pohřby. Ale tento kostel už vykazoval řadu technických problémů, takže ta sbírka byla určena právě na opravu kostela."
Filiální kostel sv. Šimona a Judy v Lískovci je jako dřevěný poprvé zmíněn již v roce 1581. V roce 1791 byl vystavěn zděný kostel. Věž získala svou dnešní podobu v roce 1887.
František Boldy, farář: "Jsme moc rádi, že i v Lískovci, kostel, který je trošku takový nejmenší z kostelů, které spravuje naše farnost, byl zařazen do tohoto programu. Propojení města a farnosti, nebo jinak řečeno obyvatel, protože všechno to slouží lidem, a jestli jsme nebo nejsme věřící, jestli se nám líbí kostel, nelíbí kostel, ale chceme nějak to dědictví otců zachovat, takže je potřeba k tomu prostě přiložit ruku k dílu. A jsem vděčný, že i ve spolupráci s městem se toto děje."
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Největší motivací pro tuto sbírku Daruj F-M pro Lískovecký kostel byly nefunkční hodiny, které nefungovaly déle než dvacet let. A myslím si, že pro mě osobně i pro spoustu místních občanů je to taková srdeční záležitost, že se po dlouhých letech znovu zprovozní a obnoví hodiny na věži našeho kostela. Budou odbíjet a celkově poběží i ukazatel času, což doteď nebylo možné."
Jak vypadá ten technický stav střechy?
Adrian Hutyra (SPOLU), předseda osadního výboru, Lískovec: "Technický stav střechy po rekonstrukci bude dobrý, protože střecha na kostele musí být funkční, aby celkově chránila. Střecha je takový naprostý základ technického stavu na každém kostele."
Velkou částkou přispěli samotní obyvatelé Lískovce.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem opravdu velmi potěšen, že se vybrala tak velká částka, protože to není úplně obvyklé. A chtěl bych poděkovat všem dárcům, kteří se do sbírky Daruj F-M zapojili, zejména tedy místním Lískovjanům, což jde vidět, tedy že jim není lhostejné, jak vypadá jejich místní část, a díky této částce bude kostel zveleben. Jen taková zajímavost, bude použito zhruba 400 kilo barvy na opravu střechy."
Předpokládám, že těch návrhů bylo vícero. Proč jste se rozhodli zrovna pro Lískovecký kostel?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak těch oprav bylo třeba. Určitě ta střecha. Ten nátěr byl proveden v roce 2015, takže tento krok byl zcela zásadní, ať nezačne zatékat. Každopádně souběžně probíhá také ještě sbírka na podporu canisterapie v Moravskoslezské nemocnici ve Frýdku-Místku, až do 31. září."
Město Frýdek-Místek tedy přispělo na rekonstrukci kostela v Lískovci částkou 200 000 Kč.
---
Téměř devatenáct let měli dva bratři z Opavy předstírat závažné duševní onemocnění. Podle policie dokázali oklamat lékaře i úředníky a spolu s dalšími obviněnými neoprávněně získat více než jedenáct a půl milionu korun. Policisté v případu obvinili pět lidí.
Před lékaři a úředníky údajně nekomunikovali, předstírali těžké mentální postižení a potřebovali neustálou péči. Ve skutečnosti ale podle kriminalistů žili oba bratři z Opavy úplně jinak.
Jakub Tutko, vedoucí oddělení hospodářské kriminality Opava: “Rozsáhlým prověřováním bylo zjištěno, že dva obvinění bratři žijí zcela normálním životem, svá postižení jenom fingují. Pohybují se po městě Opavě, chodí po obchodech, kde nakupují, komunikují s prodavači, sjednávají úvěrové smlouvy u nebankovních společností, navštěvují banku.”
Starší, dnes sedmatřicetiletý muž, měl postižení předstírat už od roku 2007, jeho mladší bratr od roku 2010. Podle policie jim v podvodu pomáhali také rodiče a další blízcí, kteří před lékaři a úředníky podporovali dojem, že bratři nejsou schopni samostatného života.
Jiří Marzoll, ředitel PČR Opava: “Na základě toho jim byly neoprávněně přiznány a vypláceny dávky sociální podpory pro osoby se zdravotním postižením, například příspěvek na mobilitu, příspěvek na péči a dokonce jim byl přiznán invalidní důchod třetího stupně.”
Podle policie způsobil starší bratr škodu přes šest milionů, mladší o zhruba milion méně. Svých rolí se přitom nevzdali ani po zadržení.
Jakub Tutko, vedoucí oddělení hospodářské kriminality Opava: “Po zadržení dále setrvali ve své roli, kdy hráli mentálně retardované osoby. Nespolupracovali s policií, vydávali zvuky, nevypovídali. V rámci realizace byly provedeny taky u obou dvou domovní prohlídky, kde byly zajištěny věci důležité pro trestní řízení. Jeden samotný byt byl dokonce zajištěn jako náhradní hodnota za výnos trestné činnosti.”
Pět obviněných teď čelí trestnímu stíhání a mužům hrozí v případě prokázání viny až osm let vězení.
---
Není kolo jako kolo. O uplynulém víkendu mohli lidé na Karvinsku potkat opravdu netradiční cyklisty. Příznivci tandemových a vícekol se tady vydali na společnou vyjížďku. A rozhodně nešlo jen o klasické tandemy pro dva.
Příznivci tandemů a vícekol z celé České republiky se sjeli do Dětmarovic. Padesátka účastníků se během víkendu vydala na společnou vyjížďku Karvinskem.
Petr Balon, spoluorganizátor setkání příznivců vícekol: „Tuto část jsme si vlastně vybrali, protože jsme chtěli jednak navštívit Šikmý kostel a podél cyklostezky chceme zase našim kamarádům ukázat naše Karvinské moře.“
Tradice těchto setkání sahá až do roku 1986. A na jejím začátku přitom stála docela obyčejná zvědavost. Organizátoři chtěli zjistit, kolik podobných nadšenců vlastně po Československu je.
Jiří Kijonka, spoluorganizátor setkání příznivců vícekol: „Jsme byli mladí a aktivní. Měli jsme trojkolo. Nebyli jsme jediní v obci, kteří měli trojkolo, tak jsme chtěli vědět, kolik těch kol je po republice. Tak jsme otiskli inzerát v Mladém světě a přihlásili se nám kolaři z celé republiky.“
Z původního hledání dalších vícekol tak vznikla přátelství, která trvají už čtyřicet let. A výhody společného šlapání si jejich příznivci rozhodně umějí najít.
anketa, účastníci setkání příznivců vícekol: „Když jeden nemůže, může druhý, a když nemůže druhý, může třetí, čtvrtý, pátý…“ „Výhoda dvojkola je ta, že mi manžel nikdy neujede.“ „Tandem je především sranda. Je to sranda, sranda a pořád jenom sranda.“
A právě společná jízda je tím, co celou partu drží pohromadě. Jak sami říkají – ve dvou se to lépe šlape. A někdy klidně i v šesti.
---
