Součástí programu byla i témata spojená s neurodegenerativními onemocněními, zejména s demencí a Parkinsonovou nemocí, jejich dopadem na každodenní život a možnostmi, jak podporovat soběstačnost a kvalitu života. Pozornost byla zejména věnována faktorům, které lidé do určité míry mohou ovlivnit sami. Jde například o pravidelný pohyb, spánek, sociální kontakty, péči o sluch a zrak nebo učení se novým věcem.
Praktická část nabídla různé úkoly zaměřené na paměť, pozornost, slovní zásobu, orientaci a logické myšlení. Účastníci si například zkoušeli zapamatovat nákupní seznam, spojovali známé československé herce s filmy, doplňovali přísloví, řadili položky do správného pořadí nebo si během časového limitu vybavovali co nejvíce slov z určité kategorie.
„Chtěla jsem ukázat, že trénink kognitivních funkcí nemusí znamenat jen luštění pracovních listů. Může vycházet z úplně běžných situací. U jednoho z úkolů si například účastníci zapamatovali několik položek z nákupního seznamu. Nejprve jsme sledovali, co si vybaví bezprostředně, a ke stejnému seznamu jsme se vrátili ještě po určitém časovém odstupu. Právě odložené vybavení je pro paměť zajímavým úkolem,“ uvedla Mgr. Lucie Křáková z Ústavu nelékařských zdravotnických studií Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Podle ní je důležité ukazovat veřejnosti také to, že péče o kognitivní zdraví nemá jeden univerzální recept. „Jiné možnosti máme ve čtyřiceti, jiné v šedesáti nebo osmdesáti letech, ale v žádném věku není pozdě něco pro sebe dělat. Nejde jen o paměť. Důležitý je pohyb, kontakt s lidmi, kvalitní spánek, aktivní používání mozku, ale také péče o celkové zdraví,“ doplnila.
Akce se zúčastnili převážně lidé seniorského věku a praktická část měla velmi pozitivní ohlas. „Jsem ráda, že jsem si mohla vyzkoušet svou paměť, která už bohužel není taková jako dříve. Přesto mám pocit, že jsem si s úkoly poradila docela dobře,“ usmívala se jedna z účastnic Anna Žyrková.
Význam podobných aktivit zdůraznila také sestra Centra pro kognitivní poruchy FN Ostrava Svatava Dvořáková, DiS.: „Péče o kognitivní schopnosti se netýká pouze seniorů. Kognitivní rezervu si člověk vytváří v průběhu života prostřednictvím vzdělávání, nových zkušeností, pohybu, sociálních vztahů i dalších aktivit. Ve vyšším věku může být problémem například osamělost a omezení sociálních kontaktů. Proto je důležité podporovat nejen paměť a další kognitivní funkce, ale také aktivní způsob života a kontakt s ostatními lidmi.“
