Frýdek-Místek koupil od společnosti Slezan Holding strategické pozemky u stadionu TJ Slezan. Scelením vlastnictví tak město získalo pod svou kontrolu rozlehlé území v samotném centru a otevřelo si cestu k jeho rozvoji ve veřejném zájmu. Pro kulturu, budoucí infrastrukturu nebo sport, či relaxaci.
Frýdek-Místek koupil pozemky o rozloze téměř 21 tisíc metrů čtverečních. Jde o parcely kolem stadionu TJ Slezan a u městského skateparku.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Dnešní podpis smlouvy je vyvrcholením mnohaleté spolupráce mezi městem a společností Slezan, kterou definuje takzvané memorandum. To říká, jak město a společnost společně budou přistupovat k nemovitostem, které jsou ve městě. Jak k těm historickým, které odkazují na textilní výrobu a budou zachovány, tak i k pozemkům, na kterých může probíhat další rozvoj města.“
Jiří Karásek, předseda představenstva Slezan Holding: „My jsme dnes završili transakci, kterou jsme domlouvali delší dobu. Směřuje k tomu, že město Frýdek-Místek získalo pozemky ke strategickému rozvoji. Díky scelení pozemků, které město vlastní a které kupuje od Slezanu, umožní rozvoj tady této lokality.“
Podle města má nově scelená lokalita mimořádnou hodnotu. Nyní se zde dá plánovat dlouhodobě – bez ohledu na cizí vlastnictví, s respektem k veřejnému prostoru i k potřebám města.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Získáváme mnohonásobně větší hodnotu tím, že město dostává pod kontrolu opravdu strategický pozemek, který vede od ulice Těšínská kolem stadionu TJ Slezan až po prostor, kde probíhají festivaly, Jižní svahy a budoucí napojení podchodem pod dvojkolejnou tratí. Nevznikne tady žádné další obrovské nákupní centrum – celá lokalita se bude rozvíjet v duchu volnočasových aktivit, sportu, kultury a toho, co patří k řece a zelenému centru města.“
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Slezan Holding se snažila tyto pozemky scelovat s cílem možného komerčního rozvoje nebo rozvoje v součinnosti s městem. Nakonec jsme se rozhodli, že komerční rozvoj nasměrujeme do jiných lokalit, které vlastníme ve Frýdku-Místku. Touto dohodou jsme naplnili závazek s městem, že v této konkrétní lokalitě se bude rozvíjet aktivita pouze pro občany z pohledu kultury, sportu a případně těch funkcí, které tady dlouhodobě jsou."
Město chce místo rozvíjet jako otevřený zelený prostor s možností rekreace a sportu. V budoucnu by mohl být stadion TJ Slezan revitalizován, stejně jako propojen celý areál s Jižními svahy i centrem města.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Výhledově chceme propojit Jižní svahy, druhou část rekonstrukce parku, který je pod zámkem a pod Hasičskou ulicí, a napojit tento prostor na ulici Těšínská. Pokud sladíme postup s TJ Slezan, může tady vzniknout velmi krásné místo, které bude zelené, klidné v srdci města a bude nabízet relaxaci.“
Pozemky koupilo město po dohodě se Slezanem za necelých 18 milionů korun. Cena stanovená odhadcem byla přitom o zhruba 700 tisíc korun vyšší.
---
O tom, že hasiči z MS kraje patří dlouhodobě k nejlépe vycvičeným z celé země není pochyb, což dokazují každoročně v rámci ankety Hasič roku. Za loňský rok bodovali v několika kategoriích, ale Karel Žilinský ze stanice Vítkov ovládl i prestižní anketu Hasič roku.
Karel Žilinský je hasič-technik chemické služby ze stanice Vítkov na Opavsku. Loni o prázdninách projížděl obcí Větřkovice, kde jej zastavil vyděšený občan a chtěl pomoct, protože z okna nedaleké budovy prý vypadlo malé dítě. Hasič nezaváhal ani vteřinu.
Karel Žilinský, Hasič roku 2024: "Já jsem se snažil o to prvotní ošetření, ať se nehýbe, protože i stěžoval na bolest zad a dále manželka zavolala zdravotnickou záchrannou službu."
Za tuto pomoc byl Karel Žilinský vyhlášen Hasičem roku 2024.
Vladimír Vlček, ředitel HZS ČR: "V kategorii Hasič roku zvítězil Karel Žilinský z HZS MS kraje."
Hasiči z MS kraje byli úspěšní také v kategorii zásah roku , kde získali stříbrnou příčku za vedení zásahu při povodních.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS Kraje: "Opravdu ti naši lidé byli na tom pódiu vidět a jsem za to rád, protože to odpovídá těm výkonům a v případě Karla Žilinského i tomu, co se rozhodl udělat ve svém volnu , neváhal a pomohl zachránit dítě."
Karel Žilinský, Hasič roku 2024: "Nečekal jsem to vůbec, ale moc si toho vážím."
Na prvním místě byla mezi Projekty roku oceněna aplikace Rescue Shoring CZ, na které se také podíleli hasiči z našeho kraje. Jde o komplexní metodiku zajišťování staticky narušených nebo zřícených konstrukcí.
---
Studénecká knihovna uspěla v žádosti o dotaci z projektu Místní akční skupiny Regionu Poodří. Za získané peníze může zvelebit své prostory. Investuje třeba do nových regálů, které obnovuje už několik let.
Městská knihovna ve Studénce je rozložena do dvou prostor, na sídlišti a v zámku. Do obou průběžné investuje i radnice, ovšem teď se knihovně podařilo získat finance i z jiných zdrojů, z projektu IROP Místní akční skupiny Regionu Poodří.
Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Získali jsme necelých 400 tisíc korun, které přijdou na zvelebení jak knihovny na sídlišti, tak i knihovny na zámku.”
Na obou pracovištích přibydou nové regály na knihy. Ty staré jsou například ještě v dětském oddělení v zámku, knihovna je postupně za nové bílé s ozdobnými prolisy vyměňuje asi patnáct let.
Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Protože regály v obou knihovnách jsou vyráběny a nakupovány postupně během několika let, jelikož se jedná se o velkou finanční investici, a budeme tedy rádi, když konečně v letošním roce bude všechno hotovo. Jinak budeme nově vybavovat i přednáškovou místnost, to znamená dataprojektor, plátno, eventuálně pořídíme kamerový systém, který by měl sloužit k větší bezpečnosti nejen čtenářů, ale i k ochraně knihovního fondu.”
Samotná dotace tedy činí 375 tisíc korun, dalších zhruba 20 tisíc korun je spoluúčast města.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Každoročně nám roste i počet registrovaných čtenářů, kteří tuto službu využívají, a my samozřejmě vnímáme, že je nutné postupně modernizovat ty vnitřní prostory obou knihoven. Zároveň ale sáhnout i na bezpečnost a modernizaci těchto prostor tak, ať je ten komfort pro ty návštěvníky co nejvyšší.”
Podmínkou zisku dotace bylo zpřístupnit knihovnu bezbariérově, zakoupen tak bude pro pobočku v zámku i schodolez pro imobilní občany. Knihovna na sídlišti je přístupná bez překážek.
---
Pomáhat a chránit nejsou pro policisty z Moravskoslezského kraje jen prázdná slova. Dokazují to každodenně nejen v ulicích měst, ale i ve chvílích, kdy vyhrnují rukávy uniformy a usedají do křesla v Krevním centru Ostrava. Z dárcovství se už stala tradice.
Více než čtyři desítky policistů a civilních zaměstnanců z celého kraje se sešly ve Fakultní nemocnici Ostrava, aby darovaly to nejcennější, co mají – svou krev. Byli mezi nimi prvodárci, ale i takoví, kteří už pomohli stovkám pacientů. Přišel i rekordman, který je v krevním centru jako doma. Krev nebo plazmu už daroval 301 krát. Důležité ale je, že většina z dárců se vrací.
anketa, dárci krve: " Sešli jsme se na oddělení, dohodli jsme se a kolektivně jsme došli."
"Mě motivuje povinnost, spojená se zaměstnáním a snaha pomoci lidem."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Začalo to před šesti lety, kdy policisté z celého MS kraje darovali vzorek kostní dřeně na záchranu svého kolegy a tím vznikla ta spolupráce s fakultní nemocnicí."
Po státních svátcích a víkendu se zásoby krve ztenčily a tak akci policistů v krevním centru uvítali. Krve a dárců by ale je ale nedostatek dlouhodobě. Důvodů je více.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: "Nepříznivý demografický vývoj, generační obměna, stárnutí populace i komerční plazma centra."
Pokud byste se chtěli stát dárci, neváhejte a navštivte web krevního centra. Pokud se chystáte centrum navštívit, je kvůli probíhající rekonstrukci křižovatky u fakultní nemocnice nejlepší využít hromadnou dopravu.
---
Příběh zámku v Nové Horce u Studénky ožívá i pomocí jeho tajemných obyvatel. Pohádkový okruh nazvaný Skřítci na zámku je určen dětem, s historií barokního panství se seznámí formou vlastní interakce.
Krátký filmový příběh, který vytvořil mediální kroužek studénecké Základní školy Františka kardinála Tomáška, je začátkem a současně nápovědou pro novou dětskou prohlídku Skřítci na zámku Nová Horka.
Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “Na našem zámku dosud byla klasická prohlídka, řekneme dospělácká, jenom s drobným programem pro děti, tak chtěli jsme vyjít vstříc školním třídám, školním výletům, aby si užili zámek, ale po svém.”
V rámci dětské prohlídky si návštěvníci také projdou celý zámek a seznámí se s jeho historií ale tak trošku dobrodružně.
Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “ A když se bavíme o skřítcích, tak to nejsou obyčejní skřítci, ale v každém tom skřítkovi se odráží určitá osobnost, která našim zámkem prošla. Takže máme skřítka, který odráží osobnost hraběte Karla, nebo osobnost pana učitele Janáčka, který učil hraběcí děti, a máme i skřítka jeptišku, protože tady dlouhou dobu pobývaly řeholní sestry.”
účastníci prohlídky, žáci 3. A, ZŠ Sjednocení:
“Je to na zámku super.”
“Hledáme skřítky a je to moc fajn.”
"Kdybychom to nehledali, tak by to byla klasická prohlídka, ale teď je to mnohem zábavnější.”
Na tuto prohlídku je dobré se dopředu objednat, ideálně je pro 5 až 15 dětí, protože v kolektivu si celý program lépe užijí.
---
Někdejší hospodářský dvůr v centru Hukvald získává nové využití. Z bývalého kravína vznikla knihovna a prostor pro komunitní akce. Nová budoucnost čeká také na bývalý teletník a sýpku.
Obecní knihovna dosud sídlila v budově místní základní školy, kde však neměla dostatečné zázemí. Přestěhování prospělo nejen knihám, ale i čtenářům.
Ivana Hrčková, místostarostka Hukvald: "Myslím si, že knihovna získala hlavně lepší prostory, protože byla umístěna v základní škole v opravdu stísněných podmínkách. Ptala jsem se paní knihovnice, kolik tu máme svazků – říkala, že deset tisíc – a to mě opravdu mile překvapilo. Teď bude moct asi dokupovat další knihy a knihovna se bude rozšiřovat."
Markéta Kološová, ředitelka hukvaldské knihovny: "Knihovna původně sídlila v budově základní školy, v bývalé kotelně. Ty prostory byly sice pěkné, ale stísněné. Bylo to výhodné strategické místo – děti mohly během přestávky přeběhnout, rodiče to měli blízko při vyzvedávání dětí ze školy či školky. Ale pro konání větších akcí nebyly tyto prostory vhodné. Teď po přestěhování pevně doufám, že budeme pořádat více akcí pro veřejnost, a to i pro větší počet lidí. Ráda bych tady rozběhla například známé hospodské kvízy, vzdělávací aktivity pro seniory, věnujeme se mediální gramotnosti, takže třeba i širší kurzy. A samozřejmě budeme pokračovat ve všem, co jsme dělali dosud – vzdělávací akce pro děti ze školky i školy."
Architekti se museli při rekonstrukci vypořádat se značně zchátralým objektem. Jejich cílem bylo zachovat historickou podobu a zároveň najít moderní využití.
Romana Mališ Bílková, architektka: "Naším cílem bylo provést rekonstrukci pro 21. století a zároveň dostat do objektu funkce, které budou sloužit obci a občanům Hukvald. Dnes jsme otevřeli knihovnu, ale dále zde bude základní umělecká škola a obřadní síň. Dům je starý více než 150 let a my jsme se snažili s velkým respektem zachovat historický charakter, ale zároveň do něj vložit nové prvky. Pracovali jsme se sklem, barevným sklem, máme zde výrazné prvky – například schodiště, které protíná hlavní vstupní halu. Ta je navržena jako černá kostka viditelná ze zadního parkoviště. Celá rekonstrukce měla dát prostor jak historii, tak budoucnosti."
Z bývalého hospodářského dvora by se postupně mělo stát nové centrum obce, která postrádá klasické náměstí. Některé zchátralé objekty čeká demolice. Na jejich místě vznikne kulturní dům a nová radnice.
---
Frýdek-Místek koupil od společnosti Slezan Holding strategické pozemky u stadionu TJ Slezan. Scelením vlastnictví tak město získalo pod svou kontrolu rozlehlé území v samotném centru a otevřelo si cestu k jeho rozvoji ve veřejném zájmu. Pro kulturu, budoucí infrastrukturu nebo sport, či relaxaci.
Frýdek-Místek koupil pozemky o rozloze téměř 21 tisíc metrů čtverečních. Jde o parcely kolem stadionu TJ Slezan a u městského skateparku.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Dnešní podpis smlouvy je vyvrcholením mnohaleté spolupráce mezi městem a společností Slezan, kterou definuje takzvané memorandum. To říká, jak město a společnost společně budou přistupovat k nemovitostem, které jsou ve městě. Jak k těm historickým, které odkazují na textilní výrobu a budou zachovány, tak i k pozemkům, na kterých může probíhat další rozvoj města.“
Jiří Karásek, předseda představenstva Slezan Holding: „My jsme dnes završili transakci, kterou jsme domlouvali delší dobu. Směřuje k tomu, že město Frýdek-Místek získalo pozemky ke strategickému rozvoji. Díky scelení pozemků, které město vlastní a které kupuje od Slezanu, umožní rozvoj tady této lokality.“
Podle města má nově scelená lokalita mimořádnou hodnotu. Nyní se zde dá plánovat dlouhodobě – bez ohledu na cizí vlastnictví, s respektem k veřejnému prostoru i k potřebám města.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Získáváme mnohonásobně větší hodnotu tím, že město dostává pod kontrolu opravdu strategický pozemek, který vede od ulice Těšínská kolem stadionu TJ Slezan až po prostor, kde probíhají festivaly, Jižní svahy a budoucí napojení podchodem pod dvojkolejnou tratí. Nevznikne tady žádné další obrovské nákupní centrum – celá lokalita se bude rozvíjet v duchu volnočasových aktivit, sportu, kultury a toho, co patří k řece a zelenému centru města.“
Jiří Karásek, předseda představenstva společnosti Slezan Holding: "Společnost Slezan Holding se snažila tyto pozemky scelovat s cílem možného komerčního rozvoje nebo rozvoje v součinnosti s městem. Nakonec jsme se rozhodli, že komerční rozvoj nasměrujeme do jiných lokalit, které vlastníme ve Frýdku-Místku. Touto dohodou jsme naplnili závazek s městem, že v této konkrétní lokalitě se bude rozvíjet aktivita pouze pro občany z pohledu kultury, sportu a případně těch funkcí, které tady dlouhodobě jsou."
Město chce místo rozvíjet jako otevřený zelený prostor s možností rekreace a sportu. V budoucnu by mohl být stadion TJ Slezan revitalizován, stejně jako propojen celý areál s Jižními svahy i centrem města.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (Naše Město F-M): „Výhledově chceme propojit Jižní svahy, druhou část rekonstrukce parku, který je pod zámkem a pod Hasičskou ulicí, a napojit tento prostor na ulici Těšínská. Pokud sladíme postup s TJ Slezan, může tady vzniknout velmi krásné místo, které bude zelené, klidné v srdci města a bude nabízet relaxaci.“
Pozemky koupilo město po dohodě se Slezanem za necelých 18 milionů korun. Cena stanovená odhadcem byla přitom o zhruba 700 tisíc korun vyšší.
---
O tom, že hasiči z MS kraje patří dlouhodobě k nejlépe vycvičeným z celé země není pochyb, což dokazují každoročně v rámci ankety Hasič roku. Za loňský rok bodovali v několika kategoriích, ale Karel Žilinský ze stanice Vítkov ovládl i prestižní anketu Hasič roku.
Karel Žilinský je hasič-technik chemické služby ze stanice Vítkov na Opavsku. Loni o prázdninách projížděl obcí Větřkovice, kde jej zastavil vyděšený občan a chtěl pomoct, protože z okna nedaleké budovy prý vypadlo malé dítě. Hasič nezaváhal ani vteřinu.
Karel Žilinský, Hasič roku 2024: "Já jsem se snažil o to prvotní ošetření, ať se nehýbe, protože i stěžoval na bolest zad a dále manželka zavolala zdravotnickou záchrannou službu."
Za tuto pomoc byl Karel Žilinský vyhlášen Hasičem roku 2024.
Vladimír Vlček, ředitel HZS ČR: "V kategorii Hasič roku zvítězil Karel Žilinský z HZS MS kraje."
Hasiči z MS kraje byli úspěšní také v kategorii zásah roku , kde získali stříbrnou příčku za vedení zásahu při povodních.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS Kraje: "Opravdu ti naši lidé byli na tom pódiu vidět a jsem za to rád, protože to odpovídá těm výkonům a v případě Karla Žilinského i tomu, co se rozhodl udělat ve svém volnu , neváhal a pomohl zachránit dítě."
Karel Žilinský, Hasič roku 2024: "Nečekal jsem to vůbec, ale moc si toho vážím."
Na prvním místě byla mezi Projekty roku oceněna aplikace Rescue Shoring CZ, na které se také podíleli hasiči z našeho kraje. Jde o komplexní metodiku zajišťování staticky narušených nebo zřícených konstrukcí.
---
Studénecká knihovna uspěla v žádosti o dotaci z projektu Místní akční skupiny Regionu Poodří. Za získané peníze může zvelebit své prostory. Investuje třeba do nových regálů, které obnovuje už několik let.
Městská knihovna ve Studénce je rozložena do dvou prostor, na sídlišti a v zámku. Do obou průběžné investuje i radnice, ovšem teď se knihovně podařilo získat finance i z jiných zdrojů, z projektu IROP Místní akční skupiny Regionu Poodří.
Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Získali jsme necelých 400 tisíc korun, které přijdou na zvelebení jak knihovny na sídlišti, tak i knihovny na zámku.”
Na obou pracovištích přibydou nové regály na knihy. Ty staré jsou například ještě v dětském oddělení v zámku, knihovna je postupně za nové bílé s ozdobnými prolisy vyměňuje asi patnáct let.
Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Protože regály v obou knihovnách jsou vyráběny a nakupovány postupně během několika let, jelikož se jedná se o velkou finanční investici, a budeme tedy rádi, když konečně v letošním roce bude všechno hotovo. Jinak budeme nově vybavovat i přednáškovou místnost, to znamená dataprojektor, plátno, eventuálně pořídíme kamerový systém, který by měl sloužit k větší bezpečnosti nejen čtenářů, ale i k ochraně knihovního fondu.”
Samotná dotace tedy činí 375 tisíc korun, dalších zhruba 20 tisíc korun je spoluúčast města.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Každoročně nám roste i počet registrovaných čtenářů, kteří tuto službu využívají, a my samozřejmě vnímáme, že je nutné postupně modernizovat ty vnitřní prostory obou knihoven. Zároveň ale sáhnout i na bezpečnost a modernizaci těchto prostor tak, ať je ten komfort pro ty návštěvníky co nejvyšší.”
Podmínkou zisku dotace bylo zpřístupnit knihovnu bezbariérově, zakoupen tak bude pro pobočku v zámku i schodolez pro imobilní občany. Knihovna na sídlišti je přístupná bez překážek.
---
Pomáhat a chránit nejsou pro policisty z Moravskoslezského kraje jen prázdná slova. Dokazují to každodenně nejen v ulicích měst, ale i ve chvílích, kdy vyhrnují rukávy uniformy a usedají do křesla v Krevním centru Ostrava. Z dárcovství se už stala tradice.
Více než čtyři desítky policistů a civilních zaměstnanců z celého kraje se sešly ve Fakultní nemocnici Ostrava, aby darovaly to nejcennější, co mají – svou krev. Byli mezi nimi prvodárci, ale i takoví, kteří už pomohli stovkám pacientů. Přišel i rekordman, který je v krevním centru jako doma. Krev nebo plazmu už daroval 301 krát. Důležité ale je, že většina z dárců se vrací.
anketa, dárci krve: " Sešli jsme se na oddělení, dohodli jsme se a kolektivně jsme došli."
"Mě motivuje povinnost, spojená se zaměstnáním a snaha pomoci lidem."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Začalo to před šesti lety, kdy policisté z celého MS kraje darovali vzorek kostní dřeně na záchranu svého kolegy a tím vznikla ta spolupráce s fakultní nemocnicí."
Po státních svátcích a víkendu se zásoby krve ztenčily a tak akci policistů v krevním centru uvítali. Krve a dárců by ale je ale nedostatek dlouhodobě. Důvodů je více.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: "Nepříznivý demografický vývoj, generační obměna, stárnutí populace i komerční plazma centra."
Pokud byste se chtěli stát dárci, neváhejte a navštivte web krevního centra. Pokud se chystáte centrum navštívit, je kvůli probíhající rekonstrukci křižovatky u fakultní nemocnice nejlepší využít hromadnou dopravu.
---
Příběh zámku v Nové Horce u Studénky ožívá i pomocí jeho tajemných obyvatel. Pohádkový okruh nazvaný Skřítci na zámku je určen dětem, s historií barokního panství se seznámí formou vlastní interakce.
Krátký filmový příběh, který vytvořil mediální kroužek studénecké Základní školy Františka kardinála Tomáška, je začátkem a současně nápovědou pro novou dětskou prohlídku Skřítci na zámku Nová Horka.
Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “Na našem zámku dosud byla klasická prohlídka, řekneme dospělácká, jenom s drobným programem pro děti, tak chtěli jsme vyjít vstříc školním třídám, školním výletům, aby si užili zámek, ale po svém.”
V rámci dětské prohlídky si návštěvníci také projdou celý zámek a seznámí se s jeho historií ale tak trošku dobrodružně.
Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “ A když se bavíme o skřítcích, tak to nejsou obyčejní skřítci, ale v každém tom skřítkovi se odráží určitá osobnost, která našim zámkem prošla. Takže máme skřítka, který odráží osobnost hraběte Karla, nebo osobnost pana učitele Janáčka, který učil hraběcí děti, a máme i skřítka jeptišku, protože tady dlouhou dobu pobývaly řeholní sestry.”
účastníci prohlídky, žáci 3. A, ZŠ Sjednocení:
“Je to na zámku super.”
“Hledáme skřítky a je to moc fajn.”
"Kdybychom to nehledali, tak by to byla klasická prohlídka, ale teď je to mnohem zábavnější.”
Na tuto prohlídku je dobré se dopředu objednat, ideálně je pro 5 až 15 dětí, protože v kolektivu si celý program lépe užijí.
---
Někdejší hospodářský dvůr v centru Hukvald získává nové využití. Z bývalého kravína vznikla knihovna a prostor pro komunitní akce. Nová budoucnost čeká také na bývalý teletník a sýpku.
Obecní knihovna dosud sídlila v budově místní základní školy, kde však neměla dostatečné zázemí. Přestěhování prospělo nejen knihám, ale i čtenářům.
Ivana Hrčková, místostarostka Hukvald: "Myslím si, že knihovna získala hlavně lepší prostory, protože byla umístěna v základní škole v opravdu stísněných podmínkách. Ptala jsem se paní knihovnice, kolik tu máme svazků – říkala, že deset tisíc – a to mě opravdu mile překvapilo. Teď bude moct asi dokupovat další knihy a knihovna se bude rozšiřovat."
Markéta Kološová, ředitelka hukvaldské knihovny: "Knihovna původně sídlila v budově základní školy, v bývalé kotelně. Ty prostory byly sice pěkné, ale stísněné. Bylo to výhodné strategické místo – děti mohly během přestávky přeběhnout, rodiče to měli blízko při vyzvedávání dětí ze školy či školky. Ale pro konání větších akcí nebyly tyto prostory vhodné. Teď po přestěhování pevně doufám, že budeme pořádat více akcí pro veřejnost, a to i pro větší počet lidí. Ráda bych tady rozběhla například známé hospodské kvízy, vzdělávací aktivity pro seniory, věnujeme se mediální gramotnosti, takže třeba i širší kurzy. A samozřejmě budeme pokračovat ve všem, co jsme dělali dosud – vzdělávací akce pro děti ze školky i školy."
Architekti se museli při rekonstrukci vypořádat se značně zchátralým objektem. Jejich cílem bylo zachovat historickou podobu a zároveň najít moderní využití.
Romana Mališ Bílková, architektka: "Naším cílem bylo provést rekonstrukci pro 21. století a zároveň dostat do objektu funkce, které budou sloužit obci a občanům Hukvald. Dnes jsme otevřeli knihovnu, ale dále zde bude základní umělecká škola a obřadní síň. Dům je starý více než 150 let a my jsme se snažili s velkým respektem zachovat historický charakter, ale zároveň do něj vložit nové prvky. Pracovali jsme se sklem, barevným sklem, máme zde výrazné prvky – například schodiště, které protíná hlavní vstupní halu. Ta je navržena jako černá kostka viditelná ze zadního parkoviště. Celá rekonstrukce měla dát prostor jak historii, tak budoucnosti."
Z bývalého hospodářského dvora by se postupně mělo stát nové centrum obce, která postrádá klasické náměstí. Některé zchátralé objekty čeká demolice. Na jejich místě vznikne kulturní dům a nová radnice.
---
