Služba sdílených kol v Opavě zažívá prudký propad zájmu. Počet výpůjček se oproti loňskému roku snížil o více než 70 procent. Důvodem je zrušení oblíbeného benefitu – prvních 15 minut jízdy zdarma.
Město k tomuto kroku přistoupilo na začátku sezony, a to z ekonomických důvodů. Po loňských záplavách, které poškodily infrastrukturu i městský rozpočet, bylo nutné hledat úspory.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Výdaje na povodně roku 24 byly velmi vysoké. Nově je teda prvních 15 minut zpoplatněno oproti minulým rokům, které byly zdarma, je to pouze desetikoruna, nicméně odrazilo se to v současné době na výpůjčkách, kdy k letošnímu roku, k tomuto dni evidujeme přes 17 tisíc výpůjček.”
Za stejnou dobu loni bylo výpůjček přes 70 tisíc, tedy o zhruba 77 procent více. Potvrdilo se tak, že většina bývalých uživatelů využívala kola právě na krátké trasy – často místo chůze nebo MHD.
uživatel sdílených kol: “Já ho využívám prakticky každý den, vždycky když jdu z práce domů většinou. Jinak když nechce se mi čekat na autobus když je pěkně, tak sednu na kolo a jedu.”
V Opavě je letos lidem k dispozici 130 sdílených kol, což je o 20 více než loni. A zvýšil se i počet stanic.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Momentálně máme celkově 63 stanic, nově přibyly na ulici Nerudova, na ulici Oreo ve Vávrovicích a Chmelova. Co se týče nákladů, tak město Opava momentálně v roce 25 vydává přes jeden milion korun na tuto službu.”
Radnice nevylučuje, že pokud se finanční situace zlepší, mohly by se zvýhodněné minuty v budoucnu vrátit.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Budeme o tom jednat na vedení města a následně se rozhodneme.”
Co se týká vytíženosti stanic, tak dlouhodobě nejvíce využívaná je stanice u východního nádraží, dále u nové Bredy a u Infocentra v centru Opavy.
---
Zimní stadion zahájí novou sezonu s několika podstatnými vylepšeními. Rekonstruované jsou dvě šatny, na střeše je fotovoltaika a pod ní jsou nainstalována úsporná světla.
Během období, kdy byl zimní stadion bez ledové plochy a tedy mimo provoz, proběhlo uvnitř několik významných investičních projektů. Výsledkem je o něco větší komfort pro hokejisty a úsporná energetická opatření.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Pustili jsme se z vlastních prostředků do první etapy rekonstrukce šaten, kdy došlo k rekonstrukci dvou šaten, sociálního zázemí, zvětšení sociálního zázemí, i té vstupní chodby, takže tohle bylo součástí té první etapy.”
Do opravy prvních dvou šaten v suterénním prostoru, které využívají nejmenší hráči, město vložilo 2,9 milionů korun včetně DPH. Připravovat bude projekty pro postupnou úpravu dalšího zázemí.
Jiné provedené změny v objektu zimního stadionu se týkají projektů v rámci energetických úspor.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Na střechu se instalovala fotovoltaika, dělali se opatření ve výměníku a vyměnilo se kompletně celé osvětlení nad ledovou plochou. Takže to jsou dílčí kroky, které se podařilo zrealizovat. Dále organizace Sport a kultura připravila ve spolupráci s hokejovým klubem i střelnici pro hokejisty. Zároveň jsme i vybrali projektanta, to už bude trošku na další čas, který v připravuje projektovou dokumentaci na instalaci vzduchotechniky tady do haly zimního stadionu plus opláštění budovy tak, abychom dokázali tady mít podmínky bez zamlžování ledové plochy ideálně po celý rok. Tak abychom v těch letních měsících díky fotovoltaice měli ten provoz co nejenergetičtější a zároveň bez jakéhokoliv oparu.”
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “V rámci projektu energetických úspor jsme provedli výměnu 68 původních výbojkových svítidel za LED svítidla. Ta výbojková svítidla měla výkon 500 W, my jsme vyměnili ledky, které maj výkon 147 W, takže celková úspora jenom z toho osvětlení na zimním stadionu by činila ročně asi 700 tisíc korun.”
V rámci probíhající realizace EPC projektu bylo na území města instalována na střechy budov devět fotovoltaických elektráren. Ta nejvýkonnější je právě na zimním stadionu. Díky ní bude roční úspora na provozu sportoviště další asi milion 200 tisíc korun.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Celkově máme na ploše střechy 512 panelů o jednotlivém výkonu asi 440 kWp. V této chvíli jsou práce ukončeny. Činí se administrativní kroky ke spuštění fotovoltaické elektrárny, ale vzhledem k tomu, že je nutné pro tuto elektrárnu, byť je bezpřetoková, tak získat licenci, neumíme odhadnout a ani sám dodavatel není schopen odhadnout, jestli to bude otázka měsíců, jestli to budou dva, tři nebo čtyři měsíce. Záleží to na poskytovateli.”
Komfort nových šaten a osvětlení poprvé vyzkouší mladí hokejisté, které na konci prázdnin čeká příprava na další sezonu už na domácí ledové ploše. Led tu začali tvořit tento týden.
Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Strojovnu jsme rozjeli už na konci minulého týdne, protože se musí začít podchlazovat ten betonový povrch, aby se něm začala tvořit jinovatka, abychom na něj mohli začít stříkat vodu. Ve chvíli, kdy to má nějakých mínus čtyři stupně, tak se na to začne prášit voda z hadice. Kluci to dělají několik dní, než se vůbec začne používat ta bílá barva, která pak tvoří tu samotnou barvu ledu, kterou všichni znají. Dělá se to po těch nejtenčích vrstvách, aby led celou sezonu nepraskal a měl nejvyšší kvalitu. Takže je to mravenčí práce, dělat to po těch kousíčkách, ale když to teď neošidíme, tak se nám to za tu celou sezonu vrátí, že ten led je potom kvalitnější.”
Hokejisté na takto precizně připravený led vyjedou v pondělí 25. srpna.
---
Náměstí Republiky v Havířově dostalo novou podobu z pohledu bezpečnosti. Radnice nechala nainstalovat prvky, které mají chránit návštěvníky při velkých akcích, a zároveň ladí s okolním prostorem.
Náměstí Republiky v Havířově je místo, kde se konají všechny velké akce. Ať už kulturní, jako je Vánoční městečko, nebo Majáles, tak sportovní, kam spadá například Havířovská desítka. Města mají od policejních složek doporučeno, aby takto exponovaná prostranství byla nějakým způsobem zabezpečena proti například úmyslnému najetí vozem. Radnice chtěla, aby prvky působily přirozeně.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb MmH: “Po zvážení tím, že byly i požadavky policie a bezpečnostních složek opakované, tak jsme přistoupili k tomu, že jsme dali prvky, které jsou natrvalo umístěné, už v tomto prostoru zůstanou. Doplnili jsme je také výsadbou, protože tím jsme vlastně podpořili i estetickou funkci a odclonění vlastního náměstí.”
anketa: “Myslím si, že je to i užitečné z bezpečnostní důvodů, protože oni tu dávali takové škaredé, betonové zábrany, když tu byly nějaké akce a pak se to zase muselo odvést a tak to máte natrvalo.”
anketa: “Určitě je to hezčí než to, co tu bývalo a je to super. Mělo by to být, když jsou nějaké akce, tak by to mělo být. A toto řešení je úplně skvělé.”
Mobilní zeleň chce radnice instalovat i v jiných částech města. Bytelné květináče však budou plnit jen čistě estetickou roli.
---
V Bruntále pokračuje stavba východního obchvatu města. Ten má odvést tranzitní dopravu z centra a zlepšit tak dopravní situaci, včetně snížení hluku a emisí. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.
Stavba východního obchvatu Bruntálu byla zahájena přesně před rokem. Dnes už jsou založeny veškeré inženýrské sítě, tedy plyn, voda, elektřina i datové kabely a začaly se stavět mosty.
Ondřej Ehrenberger, stavbyvedoucí realizační firmy: “Máme rozestavěných třeba 70 procent mostních objektů už, na kterých pracujeme, ale tento je největší. Teď tady aktuálně pracuje 20 až 30 lidí, zatím jsme ale na základech na té spodní stavbě, jakmile začneme budovat nosní konstrukci, tak tam to kapacitně bude muset být alespoň dvojnásobné.”
Právě stojíme na místě, kde bude postaven nejdelší most. Bude mít celkem 220 m a protkne jak komunikace, tak řeku a železnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jsme v pokročilém stádiu zakládání té nejobtížnější a nejklíčovější stavby, respektive stavebního objektu na celé trase 4 a půl km budoucího obchvatu tohoto města. Budeme stavět i dvě protihlukové stěny a v tuto chvíli, jak jsem říkal, už jde vidět trasa.”
Za mnou vidíme celou plochu stavby, která bude obsahovat celkem 9 mostů.
Silničáři počítají s tím, že první auta na obchvat vyjedou v první polovině roku 2027.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme zprovozňovat v okamžiku, ne kdy stavba bude hotova, ale kdy stavba bezpečně po konzultaci s dopravní policií a dopravními inženýry unese bezpečně provoz.”
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: “Ty prognózy ze sčítání silnic a dálnic, tak ty hovoří o nějakých 10, 12 tisících vozidel za den, které dneska jsou na silnici I/11 a I/45, takže kdyby se podařila i polovina z tohoto vymístit na tranzit, tak to bude skvělé.”
Dodělávací práce na obchvatu budou probíhat za plného provozu zhruba 4 měsíce.
---
Loňské povodně napáchaly v Ostravě miliardové škody a jejich dozvuky se řeší dodnes. Velké vodě se nevyhnul ani psí útulek v Třebovicích, který bude muset nechat jednu z budov strhnout a nahradit novou.
Na záběrech, které loni na podzim natočili při povodni sami zaměstnanci třebovického útulku pro psy, můžete vidět řádění přírodního živlu. Voda místy dosahovala kolem dvou metrů, což je vidět dodnes. Škody jsou tak rozsáhlé, že místo rekonstrukce, čeká jednu z budov ztržení a stavba nového objektu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Po povodních už se právě tato část budovy zcela neužívá, není technicky způsobilá, takže už nepřipravujeme její rekonstrukci, ale připravujeme celkové snesení celé budovy a vystavění nové budovy."
V nové budově budou samozřejmě hlavně kotce, ale také dílna, herna pro psy, pracovna veterinárního technika, vyšetřovna, prádelna i sklad krmiva. Nový objekt bude lépe reagovat na trendy v chovu psů, kdy přibývá tzv. bojových plemen, které mají specifické požadavky.
Martina Přikrylová, vedoucí útulku pro psy: "Tím, že jsou více méně nekontaktní s ostatními pejsky, potřebují spíš takovou izolaci, takže je pro ně mnohem lepší, když nemají kontakt s ostatními psy. Lépe pak fungují, lépe se soustředí a lépe se s nimi pracuje."
Díky třebovického útulku našlo nových domov za 27 let jeho existence 11 a půl tisíce psů. Pokud zvažujete pořízení psa, určitě se podívejte na nabídku útulku na webu a nebo se zajděte podívat. Zájemci mají také možnost psy v úterý a v sobotu chodit venčit.
---
Handicap centrum Škola života ve Frýdku-Místku prošlo malou transformací. V péči o klienty se zdravotním i mentálním postižením se ale nic nezměnilo. Díky podpoře města mají klienti nově k dispozici venkovní záhon, o který se sami starají.
Původně travnatá plocha, která se díky iniciativě frýdecko-místeckého Handicap centra Škola života proměnila v zahrádku plnou bohaté úrody. Zdejší klienti ji tady obdělávají jako zkušení zahradníci.
Anketa 1.) „Tady máme slunečnice, kosatce, levanduli, mátu a dýně, takže vlastně všechno možné.“ - A jak to jde, ta práce? – „Jo, jo, už se mi udělal i mozol.“ – A jak se vám tady líbí? – „Já už jsem tady 22 let, vlastně skoro 23.“
Gabriela Morongová, ředitelka Handicap centra Škola života: „Teď bych hlavně poděkovala městu Frýdek-Místek, protože nám umožnilo starat se o zahrádku, o pozemek, kde můžeme s klienty sadit kytičky, bylinky, rajčátka, okurky. Všechno nám krásně roste, klienty to baví, protože zaměstnají ruce i hlavu, mají činnost, což je strašně důležité.“
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Odbor životního prostředí sem navezl hlínu a klienti od jara tento prostor využívají. Myslím si, že ho velmi zvelebili a využívají takto i volný čas, kdy jsou tady v zařízení. Jak vidíte sami, sázejí zeleninu, kterou si pak můžou sklidit. Jsou tady i další květiny, takže myslím, že tento prostor je teď velmi dobře využitý.“
Škola života má aktuálně 28 klientů a v září nastoupí ještě další dva. Zařízení nedávno prošlo drobnou transformací.
Gabriela Morongová, ředitelka Handicap centra Škola života: „Došlo celkově k transformaci z denního stacionáře na centrum denních služeb, kde forma poskytování se vůbec nemění, jen došlo ke změně názvu. To jsme museli učinit na pokyn Moravskoslezského kraje.“
Prostřednictvím denního centra tady poskytují sociální službu lidem s mentálním postižením a kombinovanými vadami.
Gabriela Morongová, ředitelka Handicap centra Škola života: „Je fajn, že jsme teďka ve stacionáři vymysleli takovou novinku, že máme oddělenou klidovou zónu a takovou tu rušnější zónu. Rozdělili jsme to z toho důvodu, že někteří klienti, když jsou více postižení, mají rádi svůj klid. Ty proto přesouváme do vedlejší místnosti, kde jim nabízíme různé rukodělné práce a podobné činnosti, kde se cítí v bezpečí a v klidu.“
Anketa 2.) „Moc se mi tady líbí a teď tady pleveme zahrádku. Jo, je mi tady dobře.“ 3.) „To je super. Jsem šťastná, je to perfektní. Spokojená, všechno děláme.“
Cílem zařízení je zvýšení kvality života klientů a jejich reálná možnost integrace do společnosti.
---
Služba sdílených kol v Opavě zažívá prudký propad zájmu. Počet výpůjček se oproti loňskému roku snížil o více než 70 procent. Důvodem je zrušení oblíbeného benefitu – prvních 15 minut jízdy zdarma.
Město k tomuto kroku přistoupilo na začátku sezony, a to z ekonomických důvodů. Po loňských záplavách, které poškodily infrastrukturu i městský rozpočet, bylo nutné hledat úspory.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Výdaje na povodně roku 24 byly velmi vysoké. Nově je teda prvních 15 minut zpoplatněno oproti minulým rokům, které byly zdarma, je to pouze desetikoruna, nicméně odrazilo se to v současné době na výpůjčkách, kdy k letošnímu roku, k tomuto dni evidujeme přes 17 tisíc výpůjček.”
Za stejnou dobu loni bylo výpůjček přes 70 tisíc, tedy o zhruba 77 procent více. Potvrdilo se tak, že většina bývalých uživatelů využívala kola právě na krátké trasy – často místo chůze nebo MHD.
uživatel sdílených kol: “Já ho využívám prakticky každý den, vždycky když jdu z práce domů většinou. Jinak když nechce se mi čekat na autobus když je pěkně, tak sednu na kolo a jedu.”
V Opavě je letos lidem k dispozici 130 sdílených kol, což je o 20 více než loni. A zvýšil se i počet stanic.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Momentálně máme celkově 63 stanic, nově přibyly na ulici Nerudova, na ulici Oreo ve Vávrovicích a Chmelova. Co se týče nákladů, tak město Opava momentálně v roce 25 vydává přes jeden milion korun na tuto službu.”
Radnice nevylučuje, že pokud se finanční situace zlepší, mohly by se zvýhodněné minuty v budoucnu vrátit.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Budeme o tom jednat na vedení města a následně se rozhodneme.”
Co se týká vytíženosti stanic, tak dlouhodobě nejvíce využívaná je stanice u východního nádraží, dále u nové Bredy a u Infocentra v centru Opavy.
---
Zimní stadion zahájí novou sezonu s několika podstatnými vylepšeními. Rekonstruované jsou dvě šatny, na střeše je fotovoltaika a pod ní jsou nainstalována úsporná světla.
Během období, kdy byl zimní stadion bez ledové plochy a tedy mimo provoz, proběhlo uvnitř několik významných investičních projektů. Výsledkem je o něco větší komfort pro hokejisty a úsporná energetická opatření.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Pustili jsme se z vlastních prostředků do první etapy rekonstrukce šaten, kdy došlo k rekonstrukci dvou šaten, sociálního zázemí, zvětšení sociálního zázemí, i té vstupní chodby, takže tohle bylo součástí té první etapy.”
Do opravy prvních dvou šaten v suterénním prostoru, které využívají nejmenší hráči, město vložilo 2,9 milionů korun včetně DPH. Připravovat bude projekty pro postupnou úpravu dalšího zázemí.
Jiné provedené změny v objektu zimního stadionu se týkají projektů v rámci energetických úspor.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Na střechu se instalovala fotovoltaika, dělali se opatření ve výměníku a vyměnilo se kompletně celé osvětlení nad ledovou plochou. Takže to jsou dílčí kroky, které se podařilo zrealizovat. Dále organizace Sport a kultura připravila ve spolupráci s hokejovým klubem i střelnici pro hokejisty. Zároveň jsme i vybrali projektanta, to už bude trošku na další čas, který v připravuje projektovou dokumentaci na instalaci vzduchotechniky tady do haly zimního stadionu plus opláštění budovy tak, abychom dokázali tady mít podmínky bez zamlžování ledové plochy ideálně po celý rok. Tak abychom v těch letních měsících díky fotovoltaice měli ten provoz co nejenergetičtější a zároveň bez jakéhokoliv oparu.”
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “V rámci projektu energetických úspor jsme provedli výměnu 68 původních výbojkových svítidel za LED svítidla. Ta výbojková svítidla měla výkon 500 W, my jsme vyměnili ledky, které maj výkon 147 W, takže celková úspora jenom z toho osvětlení na zimním stadionu by činila ročně asi 700 tisíc korun.”
V rámci probíhající realizace EPC projektu bylo na území města instalována na střechy budov devět fotovoltaických elektráren. Ta nejvýkonnější je právě na zimním stadionu. Díky ní bude roční úspora na provozu sportoviště další asi milion 200 tisíc korun.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Celkově máme na ploše střechy 512 panelů o jednotlivém výkonu asi 440 kWp. V této chvíli jsou práce ukončeny. Činí se administrativní kroky ke spuštění fotovoltaické elektrárny, ale vzhledem k tomu, že je nutné pro tuto elektrárnu, byť je bezpřetoková, tak získat licenci, neumíme odhadnout a ani sám dodavatel není schopen odhadnout, jestli to bude otázka měsíců, jestli to budou dva, tři nebo čtyři měsíce. Záleží to na poskytovateli.”
Komfort nových šaten a osvětlení poprvé vyzkouší mladí hokejisté, které na konci prázdnin čeká příprava na další sezonu už na domácí ledové ploše. Led tu začali tvořit tento týden.
Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku, SAK Studénka: “Strojovnu jsme rozjeli už na konci minulého týdne, protože se musí začít podchlazovat ten betonový povrch, aby se něm začala tvořit jinovatka, abychom na něj mohli začít stříkat vodu. Ve chvíli, kdy to má nějakých mínus čtyři stupně, tak se na to začne prášit voda z hadice. Kluci to dělají několik dní, než se vůbec začne používat ta bílá barva, která pak tvoří tu samotnou barvu ledu, kterou všichni znají. Dělá se to po těch nejtenčích vrstvách, aby led celou sezonu nepraskal a měl nejvyšší kvalitu. Takže je to mravenčí práce, dělat to po těch kousíčkách, ale když to teď neošidíme, tak se nám to za tu celou sezonu vrátí, že ten led je potom kvalitnější.”
Hokejisté na takto precizně připravený led vyjedou v pondělí 25. srpna.
---
Náměstí Republiky v Havířově dostalo novou podobu z pohledu bezpečnosti. Radnice nechala nainstalovat prvky, které mají chránit návštěvníky při velkých akcích, a zároveň ladí s okolním prostorem.
Náměstí Republiky v Havířově je místo, kde se konají všechny velké akce. Ať už kulturní, jako je Vánoční městečko, nebo Majáles, tak sportovní, kam spadá například Havířovská desítka. Města mají od policejních složek doporučeno, aby takto exponovaná prostranství byla nějakým způsobem zabezpečena proti například úmyslnému najetí vozem. Radnice chtěla, aby prvky působily přirozeně.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb MmH: “Po zvážení tím, že byly i požadavky policie a bezpečnostních složek opakované, tak jsme přistoupili k tomu, že jsme dali prvky, které jsou natrvalo umístěné, už v tomto prostoru zůstanou. Doplnili jsme je také výsadbou, protože tím jsme vlastně podpořili i estetickou funkci a odclonění vlastního náměstí.”
anketa: “Myslím si, že je to i užitečné z bezpečnostní důvodů, protože oni tu dávali takové škaredé, betonové zábrany, když tu byly nějaké akce a pak se to zase muselo odvést a tak to máte natrvalo.”
anketa: “Určitě je to hezčí než to, co tu bývalo a je to super. Mělo by to být, když jsou nějaké akce, tak by to mělo být. A toto řešení je úplně skvělé.”
Mobilní zeleň chce radnice instalovat i v jiných částech města. Bytelné květináče však budou plnit jen čistě estetickou roli.
---
V Bruntále pokračuje stavba východního obchvatu města. Ten má odvést tranzitní dopravu z centra a zlepšit tak dopravní situaci, včetně snížení hluku a emisí. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2027.
Stavba východního obchvatu Bruntálu byla zahájena přesně před rokem. Dnes už jsou založeny veškeré inženýrské sítě, tedy plyn, voda, elektřina i datové kabely a začaly se stavět mosty.
Ondřej Ehrenberger, stavbyvedoucí realizační firmy: “Máme rozestavěných třeba 70 procent mostních objektů už, na kterých pracujeme, ale tento je největší. Teď tady aktuálně pracuje 20 až 30 lidí, zatím jsme ale na základech na té spodní stavbě, jakmile začneme budovat nosní konstrukci, tak tam to kapacitně bude muset být alespoň dvojnásobné.”
Právě stojíme na místě, kde bude postaven nejdelší most. Bude mít celkem 220 m a protkne jak komunikace, tak řeku a železnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jsme v pokročilém stádiu zakládání té nejobtížnější a nejklíčovější stavby, respektive stavebního objektu na celé trase 4 a půl km budoucího obchvatu tohoto města. Budeme stavět i dvě protihlukové stěny a v tuto chvíli, jak jsem říkal, už jde vidět trasa.”
Za mnou vidíme celou plochu stavby, která bude obsahovat celkem 9 mostů.
Silničáři počítají s tím, že první auta na obchvat vyjedou v první polovině roku 2027.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme zprovozňovat v okamžiku, ne kdy stavba bude hotova, ale kdy stavba bezpečně po konzultaci s dopravní policií a dopravními inženýry unese bezpečně provoz.”
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: “Ty prognózy ze sčítání silnic a dálnic, tak ty hovoří o nějakých 10, 12 tisících vozidel za den, které dneska jsou na silnici I/11 a I/45, takže kdyby se podařila i polovina z tohoto vymístit na tranzit, tak to bude skvělé.”
Dodělávací práce na obchvatu budou probíhat za plného provozu zhruba 4 měsíce.
---
Loňské povodně napáchaly v Ostravě miliardové škody a jejich dozvuky se řeší dodnes. Velké vodě se nevyhnul ani psí útulek v Třebovicích, který bude muset nechat jednu z budov strhnout a nahradit novou.
Na záběrech, které loni na podzim natočili při povodni sami zaměstnanci třebovického útulku pro psy, můžete vidět řádění přírodního živlu. Voda místy dosahovala kolem dvou metrů, což je vidět dodnes. Škody jsou tak rozsáhlé, že místo rekonstrukce, čeká jednu z budov ztržení a stavba nového objektu.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Po povodních už se právě tato část budovy zcela neužívá, není technicky způsobilá, takže už nepřipravujeme její rekonstrukci, ale připravujeme celkové snesení celé budovy a vystavění nové budovy."
V nové budově budou samozřejmě hlavně kotce, ale také dílna, herna pro psy, pracovna veterinárního technika, vyšetřovna, prádelna i sklad krmiva. Nový objekt bude lépe reagovat na trendy v chovu psů, kdy přibývá tzv. bojových plemen, které mají specifické požadavky.
Martina Přikrylová, vedoucí útulku pro psy: "Tím, že jsou více méně nekontaktní s ostatními pejsky, potřebují spíš takovou izolaci, takže je pro ně mnohem lepší, když nemají kontakt s ostatními psy. Lépe pak fungují, lépe se soustředí a lépe se s nimi pracuje."
Díky třebovického útulku našlo nových domov za 27 let jeho existence 11 a půl tisíce psů. Pokud zvažujete pořízení psa, určitě se podívejte na nabídku útulku na webu a nebo se zajděte podívat. Zájemci mají také možnost psy v úterý a v sobotu chodit venčit.
---
Handicap centrum Škola života ve Frýdku-Místku prošlo malou transformací. V péči o klienty se zdravotním i mentálním postižením se ale nic nezměnilo. Díky podpoře města mají klienti nově k dispozici venkovní záhon, o který se sami starají.
Původně travnatá plocha, která se díky iniciativě frýdecko-místeckého Handicap centra Škola života proměnila v zahrádku plnou bohaté úrody. Zdejší klienti ji tady obdělávají jako zkušení zahradníci.
Anketa 1.) „Tady máme slunečnice, kosatce, levanduli, mátu a dýně, takže vlastně všechno možné.“ - A jak to jde, ta práce? – „Jo, jo, už se mi udělal i mozol.“ – A jak se vám tady líbí? – „Já už jsem tady 22 let, vlastně skoro 23.“
Gabriela Morongová, ředitelka Handicap centra Škola života: „Teď bych hlavně poděkovala městu Frýdek-Místek, protože nám umožnilo starat se o zahrádku, o pozemek, kde můžeme s klienty sadit kytičky, bylinky, rajčátka, okurky. Všechno nám krásně roste, klienty to baví, protože zaměstnají ruce i hlavu, mají činnost, což je strašně důležité.“
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Odbor životního prostředí sem navezl hlínu a klienti od jara tento prostor využívají. Myslím si, že ho velmi zvelebili a využívají takto i volný čas, kdy jsou tady v zařízení. Jak vidíte sami, sázejí zeleninu, kterou si pak můžou sklidit. Jsou tady i další květiny, takže myslím, že tento prostor je teď velmi dobře využitý.“
Škola života má aktuálně 28 klientů a v září nastoupí ještě další dva. Zařízení nedávno prošlo drobnou transformací.
Gabriela Morongová, ředitelka Handicap centra Škola života: „Došlo celkově k transformaci z denního stacionáře na centrum denních služeb, kde forma poskytování se vůbec nemění, jen došlo ke změně názvu. To jsme museli učinit na pokyn Moravskoslezského kraje.“
Prostřednictvím denního centra tady poskytují sociální službu lidem s mentálním postižením a kombinovanými vadami.
Gabriela Morongová, ředitelka Handicap centra Škola života: „Je fajn, že jsme teďka ve stacionáři vymysleli takovou novinku, že máme oddělenou klidovou zónu a takovou tu rušnější zónu. Rozdělili jsme to z toho důvodu, že někteří klienti, když jsou více postižení, mají rádi svůj klid. Ty proto přesouváme do vedlejší místnosti, kde jim nabízíme různé rukodělné práce a podobné činnosti, kde se cítí v bezpečí a v klidu.“
Anketa 2.) „Moc se mi tady líbí a teď tady pleveme zahrádku. Jo, je mi tady dobře.“ 3.) „To je super. Jsem šťastná, je to perfektní. Spokojená, všechno děláme.“
Cílem zařízení je zvýšení kvality života klientů a jejich reálná možnost integrace do společnosti.
---
