Nápor uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijíždějí na bohumínské nádraží, neustává. Už téměř tři týdny se jim v jejich cestě do bezpečí snaží pomáhat desítky dobrovolníků. Každou noc na nádraží čekají na příjezd evakuačních vlaků. Lidem se snaží být i psychickou oporou.
Je krátce po jedné hodině v noci a všichni dobrovolníci, strážníci, zástupci Červeného kříže jsou nachystáni na příjezd dalších stovek běženců.
Do Bohumína přijíždí každou noc několik vlaků. Většina uprchlických rodin pokračuje ve své cestě dále.
Musí však přestoupit na jiný vlak, který míří dál do Prahy, Vídně či Berlína. Lidé jsou po mnoha dnech na útěku vyčerpání, zmatení, mnohdy hladoví. Organizace na vlakovém nádraží je velmi propracovaná. Každý přesně ví, co má dělat, koho kam nasměrovat, jak pomoci.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Ona se ta situace tady na bohumínském nádraží nějak zásadně nemění. Struktura lidí se mění maximálně v tom sociálním postavení. Jde vidět, že přijíždějí lidé chudší. Vidíme to na tom oblečení, na tom, co mají s sebou, ale jsou to všechno lidi, kteří prchají před nebezpečím a ohrožením života. My je nerozlišujeme kdo je odkud, ale snažíme se jim poskytnout maximální péči.”
Dobrovolníci pomáhají uprchlíkům se zavazadly, kočárky. Lidé, kteří musí čekat na další spoj naleznou zázemí ve vestibulu, děti mohou složit hlavu ve vyhřívaném stanu, který pro ně zabezpečili dobrovolní hasiči z Kopytova.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Máme pro ně připraveno občerstvení v podobě jídla, máme pro ně připravenou kávu, čaj, místnost na spaní, pokud jsou opravdu unavení. Mají možnost tady vykonat hygienu a naši dobrovolníci se jim snaží pobyt zpříjemnit, než přijede další vlak, na který čekají.”
Velmi důležití jsou i ukrajinští dobrovolníci, kteří se starají o tlumočení.
Ivan Pavlovyč, tlumočník: “Ta pomoc, co tady děláte pro naše lidi, to je prostě úžasné. Nikdy nebude dost vděku, za to co vy děláte. Já si také uvědomuji, jaká to je zátěž i pro ty občany i pro stát. Já jako této národnosti to beru tak, že tady musím být. Chci a musím tady být a snažím se pomáhat, co to jen půjde a čím můžu. Nejvíce teď můžu překládat. Jak tady jezdí ty vlaky, je tady hodně lidí a je třeba je roztřídit.”
Zoufalství lidí, je vidět v každých očích. Tyto ženy chtějí zůstat v Česku a rychle si najít práci. Bydlely blízko ruských hranic a nechápou, jak mohl Putin takto na své krajany zaútočit.
Iliana, Ukrajinka: “Bylo to 24. února ráno, když se to stalo. Ještě jsme spali. Nikdo nevěřil, že se může něco takového stát. Byl to neskutečný stres. Vůbec jsme nevěděli, co máme dělat, jak se zachovat. Začali jsme hledat sklepy a úkryty, kde se schovat.”
Iliana, Ukrajinka: “Je to opravdu hrozné. Moje rodina je roztržena. Mám děti, vnuka, dceru a snachu v Polsku. Doma jsme měli své podnikání, byty, všechno jsme tam museli nechat, vše opustit.”
Prozatím se nepředpokládá, že by příval uprchlíků měl polevit. Dobrovolníci jsou však odhodláni pomáhat až do konce.
---
Na silnici I/48 u Nového Jičína začnou další stavební práce. Rozšíří se dočasné napojení této komunikace na dálnici. Stavba potrvá zhruba do poloviny května.
Úsek dálnice D48 mezi křižovatkou na Rybí u Nového Jičína směrem na Příbor byl otevřen v prosinci 2020. Teď v březnu oznámilo Ředitelství silnic a dálnic rozšíření napojení silnice I/48 na tuto dálnici. Řidiči tudy totiž dosud projíždí zúženou částí vozovky.
Jan Rýdl, tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic: “Provedeme rozšíření násypu zemního tělesa za mostní estakádou u Libhoště, dojde rovněž na rozšíření vozovky a jízdních pruhů. Dělníci obnoví ocelové jednostranné svodidlo a současná mýtná brána bude zdemolována. Úprava je navržena v celkové délce 120 metrů.”
Stavební práce za zhruba 3 a půl milionu korun jsou plánovány od 16. března do 17. května. Po dobu jejich trvání nebude potřeba objízdných tras.
Nový Jičín však ještě daleko netrpělivěji čeká na pokračování přestavby silnice I/48 na dálnici ve svém katastru. V oblasti napojení na Šenov u Nového Jičína je plánován velký kruhový objezd.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Situace kolem Nového Jičína je velmi komplikovaná. Ten proces toho velkého kruhového křížení, který by měl odvádět dopravu mimo Šenov a Kunín ten zatím jen probíhá formou řízení. Je to na úrovni kraje, kde kraj změnil územní plán a vypořádává se s námitkami účastníků řízení.”
Stavba by měla být zahájena do tří let.
---
Moravskoslezský kraj pokračuje v transformaci regionu a její nedílnou součástí je také proměna funkce opuštěných dolů. Nejprve je nutné ověřit jejich stav a najít možnosti na jejich další využití. Na tyto studie bude kraj zájemcům přispívat až 5 miliony korun.
Celkem 24 milionů korun připravil MS kraj na projekty zaměřené na přeměnu bývalých šachet OKD. Jedná se o tzv. strategické brownfieldy, na které lze získat evropské dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci. Z toho je pro MS kraj vyčleněno téměř 19 miliard korun.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Zhruba polovina z těchto peněz by měla jít na strategické projekty, které se v našem kraji už připravují. Jedná se o projekt Černé kostky, Technologickou a podnikatelskou akademii, POHO Park nebo třeba EDEN Silesia. Zbývající část z evropských peněz pak půjde na další aktivity, mezi kterými je pro náš kraj velmi důležitá obnova strategických brownfieldů. Uzavřené doly nemůžeme všechny jen tak zasypat a zbourat, měli bychom v nich vidět jejich potenciál a zkusit jej smysluplně využít."
Hlavním úkolem připravovaných studií bude zmapovat technický stav objektů a najít možnosti jejich dalšího využití. Projektová příprava musí začít co nejdříve. Studie jsou časově velmi náročné a proto kraj rozhodl o jejich předfinancování.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: „Končí čas prezentací a začíná tvrdá projektová příprava. Nemůžeme ztrácet čas čekáním, až Ministerstvo životního prostředí operační program spustí. Na projektech je potřeba začít pracovat co nejdříve, jsou totiž technicky a časově náročné, jsem proto rád, že jejich předfinancování krajští zastupitelé odsouhlasili. Peníze, které přispějeme na tyto podpůrné studie, se nám později do krajského rozpočtu vrátí. Dostaneme je po spuštění Operačního programu Spravedlivá transformace počátkem příštího roku. Určitě je tento postup na místě.“
Peníze, které kraj dá na tyto podpůrné studie, se do krajského rozpočtu vrátí po spuštění Operačního programu Spravedlivá transformace počátkem příštího roku. Příkladem takové transformace z minulosti mohou být například Dolní Vítkovice.
---
Následující zprávou jistě potěšíme všechny obyvatele MS kraje. Kvalita ovzduší se zlepšuje. Jedním z hlavním faktorů je podle radních výměna starých kotlů za nové ekologické, kterou stát dotuje a také tlak kraje na firmy, které znečišťují ovzduší.
Plocha v MS kraji, kde byl překročen imisní limit pro kvalitu ovzduší se meziročně zmenšila. Metodika porovnává roky 2019 a 2020. Imisní limit prachu byl překročen pouze na dvou měřících stanicích a to v Ostravě-Radvanicích a ve Věřňovicích. Ubylo i karcinogenního benzoapyrenu, který je například ve výfukových plynech.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Jsem rád, že dýcháme zas o trochu lepší vzduch, že rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je menší. Je znát, že práce Moravskoslezského kraje a krajského úřadu, ať už jde o skvěle rozjeté kotlíkové dotace na podporu výměny lokálních topenišť nebo o tlak na ekologizaci provozů, nese výsledky.”
MS kraj chystá 4. kolo kotlíkových dotacích, které odborníci považují za velmi podstatnou složku pro zlepšování ovzduší. Radní požádali stát o asi 700 milionů korun. Předběžně už projevilo zájem 5 a půl tisíce lidí. V kraji je přibližně asi 25 tisíc starých kotlů, které už od září budou nezákonné.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Ostré žádosti o kotlíkové dotace bude krajský úřad přijímat pravděpodobně od 1. července. Pokud si ministerstvo pospíší a peníze, o které jsme požádali, dostaneme rychleji, budeme žádosti přijímat už koncem jara."
Kraj také průběžně přezkoumává integrovaná povolení podniků a prověřuje, zda využívají nejmodernější dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity. Připravují se i dobrovolné dohody s velkými znečišťovateli o dalších opatřeních ke zlepšení životního prostředí.
---
Mezi desítkami krytů, které by v Moravskoslezském kraji mohly v případě nutnosti sloužit k evakuaci obyvatelstva, jsou i podzemní kryty, které byly ještě před časem utajované. V 60. letech minulého století si je nechali vybudovat tehdejší pohlaváři KSČ.
Zatímco mnohé kryty byly budovány v obytných domech, firemních areálech nebo na šachtách právě pro ukrytí řadového obyvatelstva, několik jich bylo vystavěno v režimu utajení a dlouhé roky je hlídala armáda. Jeden takový kryt je v Chotěbuzi na Karvinsku. Sloužit měl jako velitelské stanoviště pro vedení OV KSČ v Karviné. Vedle filtrů vzduchu, zásoby vody nebo zdroje elektřiny nechyběly ani prostředky potřebné k politickému a možná i vojenskému řízení okresu.
Mnohem větší kryt mělo v době studené války také krajské vedení strany. V 60. letech si ho nechalo vybudovat v Bílovci.
Jiří Klos, HZS MSK, vedoucí pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení: "Z hlediska té dispozice je nevhodný pro ukryti obyvatelstva. Sloužil prostě jako záložní velitelské stanoviště a nikdy nebyl použit pro veřejnost, pro ukryti obyvatelstva. V době realizace musel vyhovět nějakým technickým normám, které byly tehdy a samozřejmě ty stavební konstrukce a to zařízení odpovídá tomu účelu využití. To znamená, že ta stavba měla odolat účinku zbraní hromadného ničení. Samozřejmě byl to utajovaný objekt, protože sloužil jako velitelské stanoviště, takže samozřejmě i z pohledu z té dokumentace a veškerých technických náležitostí v podstatě nejsou k dispozici ty materiály."
Oba dříve utajované kryty mají nyní ve správě hasiči.
Martin Türke, HZS MSK, velitel stanice Bílovec: "Ten objekt používá hasičský záchranný sbor v současné době k výcviku pro složky integrovaného záchranného systému, pro jednotky sboru dobrovolných hasičů, pro policii. Dispozičně to, co je za mnou, je hasičská stanice, která vznikla přestavbou skladu, který byl součástí celého komplexu. Ten se skládá ze dvou budov a z té podzemní části. Ta podzemní část je opravdu rozsáhlý bunkr, který je technologicky rozdělen na takzvanou čistou část, kde mohli přebývat a velet. A pak je ta technologická část, která se skládá z technologií vytápění, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, je tam vlastně zdroj elektrické energie a tak podobně."
Přestože by mnohé kryty mohly v případě potřeby skutečně posloužit k ochraně obyvatelstva, kryty v Chotěbuzi a Bílovci k tomuto účelu určeny nejsou.
---
Nápor uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijíždějí na bohumínské nádraží, neustává. Už téměř tři týdny se jim v jejich cestě do bezpečí snaží pomáhat desítky dobrovolníků. Každou noc na nádraží čekají na příjezd evakuačních vlaků. Lidem se snaží být i psychickou oporou.
Je krátce po jedné hodině v noci a všichni dobrovolníci, strážníci, zástupci Červeného kříže jsou nachystáni na příjezd dalších stovek běženců.
Do Bohumína přijíždí každou noc několik vlaků. Většina uprchlických rodin pokračuje ve své cestě dále.
Musí však přestoupit na jiný vlak, který míří dál do Prahy, Vídně či Berlína. Lidé jsou po mnoha dnech na útěku vyčerpání, zmatení, mnohdy hladoví. Organizace na vlakovém nádraží je velmi propracovaná. Každý přesně ví, co má dělat, koho kam nasměrovat, jak pomoci.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Ona se ta situace tady na bohumínském nádraží nějak zásadně nemění. Struktura lidí se mění maximálně v tom sociálním postavení. Jde vidět, že přijíždějí lidé chudší. Vidíme to na tom oblečení, na tom, co mají s sebou, ale jsou to všechno lidi, kteří prchají před nebezpečím a ohrožením života. My je nerozlišujeme kdo je odkud, ale snažíme se jim poskytnout maximální péči.”
Dobrovolníci pomáhají uprchlíkům se zavazadly, kočárky. Lidé, kteří musí čekat na další spoj naleznou zázemí ve vestibulu, děti mohou složit hlavu ve vyhřívaném stanu, který pro ně zabezpečili dobrovolní hasiči z Kopytova.
Oldřich Gbelec, ředitel ČČK Karviná: “Máme pro ně připraveno občerstvení v podobě jídla, máme pro ně připravenou kávu, čaj, místnost na spaní, pokud jsou opravdu unavení. Mají možnost tady vykonat hygienu a naši dobrovolníci se jim snaží pobyt zpříjemnit, než přijede další vlak, na který čekají.”
Velmi důležití jsou i ukrajinští dobrovolníci, kteří se starají o tlumočení.
Ivan Pavlovyč, tlumočník: “Ta pomoc, co tady děláte pro naše lidi, to je prostě úžasné. Nikdy nebude dost vděku, za to co vy děláte. Já si také uvědomuji, jaká to je zátěž i pro ty občany i pro stát. Já jako této národnosti to beru tak, že tady musím být. Chci a musím tady být a snažím se pomáhat, co to jen půjde a čím můžu. Nejvíce teď můžu překládat. Jak tady jezdí ty vlaky, je tady hodně lidí a je třeba je roztřídit.”
Zoufalství lidí, je vidět v každých očích. Tyto ženy chtějí zůstat v Česku a rychle si najít práci. Bydlely blízko ruských hranic a nechápou, jak mohl Putin takto na své krajany zaútočit.
Iliana, Ukrajinka: “Bylo to 24. února ráno, když se to stalo. Ještě jsme spali. Nikdo nevěřil, že se může něco takového stát. Byl to neskutečný stres. Vůbec jsme nevěděli, co máme dělat, jak se zachovat. Začali jsme hledat sklepy a úkryty, kde se schovat.”
Iliana, Ukrajinka: “Je to opravdu hrozné. Moje rodina je roztržena. Mám děti, vnuka, dceru a snachu v Polsku. Doma jsme měli své podnikání, byty, všechno jsme tam museli nechat, vše opustit.”
Prozatím se nepředpokládá, že by příval uprchlíků měl polevit. Dobrovolníci jsou však odhodláni pomáhat až do konce.
---
Na silnici I/48 u Nového Jičína začnou další stavební práce. Rozšíří se dočasné napojení této komunikace na dálnici. Stavba potrvá zhruba do poloviny května.
Úsek dálnice D48 mezi křižovatkou na Rybí u Nového Jičína směrem na Příbor byl otevřen v prosinci 2020. Teď v březnu oznámilo Ředitelství silnic a dálnic rozšíření napojení silnice I/48 na tuto dálnici. Řidiči tudy totiž dosud projíždí zúženou částí vozovky.
Jan Rýdl, tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic: “Provedeme rozšíření násypu zemního tělesa za mostní estakádou u Libhoště, dojde rovněž na rozšíření vozovky a jízdních pruhů. Dělníci obnoví ocelové jednostranné svodidlo a současná mýtná brána bude zdemolována. Úprava je navržena v celkové délce 120 metrů.”
Stavební práce za zhruba 3 a půl milionu korun jsou plánovány od 16. března do 17. května. Po dobu jejich trvání nebude potřeba objízdných tras.
Nový Jičín však ještě daleko netrpělivěji čeká na pokračování přestavby silnice I/48 na dálnici ve svém katastru. V oblasti napojení na Šenov u Nového Jičína je plánován velký kruhový objezd.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Situace kolem Nového Jičína je velmi komplikovaná. Ten proces toho velkého kruhového křížení, který by měl odvádět dopravu mimo Šenov a Kunín ten zatím jen probíhá formou řízení. Je to na úrovni kraje, kde kraj změnil územní plán a vypořádává se s námitkami účastníků řízení.”
Stavba by měla být zahájena do tří let.
---
Moravskoslezský kraj pokračuje v transformaci regionu a její nedílnou součástí je také proměna funkce opuštěných dolů. Nejprve je nutné ověřit jejich stav a najít možnosti na jejich další využití. Na tyto studie bude kraj zájemcům přispívat až 5 miliony korun.
Celkem 24 milionů korun připravil MS kraj na projekty zaměřené na přeměnu bývalých šachet OKD. Jedná se o tzv. strategické brownfieldy, na které lze získat evropské dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci. Z toho je pro MS kraj vyčleněno téměř 19 miliard korun.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Zhruba polovina z těchto peněz by měla jít na strategické projekty, které se v našem kraji už připravují. Jedná se o projekt Černé kostky, Technologickou a podnikatelskou akademii, POHO Park nebo třeba EDEN Silesia. Zbývající část z evropských peněz pak půjde na další aktivity, mezi kterými je pro náš kraj velmi důležitá obnova strategických brownfieldů. Uzavřené doly nemůžeme všechny jen tak zasypat a zbourat, měli bychom v nich vidět jejich potenciál a zkusit jej smysluplně využít."
Hlavním úkolem připravovaných studií bude zmapovat technický stav objektů a najít možnosti jejich dalšího využití. Projektová příprava musí začít co nejdříve. Studie jsou časově velmi náročné a proto kraj rozhodl o jejich předfinancování.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: „Končí čas prezentací a začíná tvrdá projektová příprava. Nemůžeme ztrácet čas čekáním, až Ministerstvo životního prostředí operační program spustí. Na projektech je potřeba začít pracovat co nejdříve, jsou totiž technicky a časově náročné, jsem proto rád, že jejich předfinancování krajští zastupitelé odsouhlasili. Peníze, které přispějeme na tyto podpůrné studie, se nám později do krajského rozpočtu vrátí. Dostaneme je po spuštění Operačního programu Spravedlivá transformace počátkem příštího roku. Určitě je tento postup na místě.“
Peníze, které kraj dá na tyto podpůrné studie, se do krajského rozpočtu vrátí po spuštění Operačního programu Spravedlivá transformace počátkem příštího roku. Příkladem takové transformace z minulosti mohou být například Dolní Vítkovice.
---
Následující zprávou jistě potěšíme všechny obyvatele MS kraje. Kvalita ovzduší se zlepšuje. Jedním z hlavním faktorů je podle radních výměna starých kotlů za nové ekologické, kterou stát dotuje a také tlak kraje na firmy, které znečišťují ovzduší.
Plocha v MS kraji, kde byl překročen imisní limit pro kvalitu ovzduší se meziročně zmenšila. Metodika porovnává roky 2019 a 2020. Imisní limit prachu byl překročen pouze na dvou měřících stanicích a to v Ostravě-Radvanicích a ve Věřňovicích. Ubylo i karcinogenního benzoapyrenu, který je například ve výfukových plynech.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Jsem rád, že dýcháme zas o trochu lepší vzduch, že rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je menší. Je znát, že práce Moravskoslezského kraje a krajského úřadu, ať už jde o skvěle rozjeté kotlíkové dotace na podporu výměny lokálních topenišť nebo o tlak na ekologizaci provozů, nese výsledky.”
MS kraj chystá 4. kolo kotlíkových dotacích, které odborníci považují za velmi podstatnou složku pro zlepšování ovzduší. Radní požádali stát o asi 700 milionů korun. Předběžně už projevilo zájem 5 a půl tisíce lidí. V kraji je přibližně asi 25 tisíc starých kotlů, které už od září budou nezákonné.
Jan Krkoška, náměstek hejtmana MS kraje: „Ostré žádosti o kotlíkové dotace bude krajský úřad přijímat pravděpodobně od 1. července. Pokud si ministerstvo pospíší a peníze, o které jsme požádali, dostaneme rychleji, budeme žádosti přijímat už koncem jara."
Kraj také průběžně přezkoumává integrovaná povolení podniků a prověřuje, zda využívají nejmodernější dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity. Připravují se i dobrovolné dohody s velkými znečišťovateli o dalších opatřeních ke zlepšení životního prostředí.
---
Mezi desítkami krytů, které by v Moravskoslezském kraji mohly v případě nutnosti sloužit k evakuaci obyvatelstva, jsou i podzemní kryty, které byly ještě před časem utajované. V 60. letech minulého století si je nechali vybudovat tehdejší pohlaváři KSČ.
Zatímco mnohé kryty byly budovány v obytných domech, firemních areálech nebo na šachtách právě pro ukrytí řadového obyvatelstva, několik jich bylo vystavěno v režimu utajení a dlouhé roky je hlídala armáda. Jeden takový kryt je v Chotěbuzi na Karvinsku. Sloužit měl jako velitelské stanoviště pro vedení OV KSČ v Karviné. Vedle filtrů vzduchu, zásoby vody nebo zdroje elektřiny nechyběly ani prostředky potřebné k politickému a možná i vojenskému řízení okresu.
Mnohem větší kryt mělo v době studené války také krajské vedení strany. V 60. letech si ho nechalo vybudovat v Bílovci.
Jiří Klos, HZS MSK, vedoucí pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení: "Z hlediska té dispozice je nevhodný pro ukryti obyvatelstva. Sloužil prostě jako záložní velitelské stanoviště a nikdy nebyl použit pro veřejnost, pro ukryti obyvatelstva. V době realizace musel vyhovět nějakým technickým normám, které byly tehdy a samozřejmě ty stavební konstrukce a to zařízení odpovídá tomu účelu využití. To znamená, že ta stavba měla odolat účinku zbraní hromadného ničení. Samozřejmě byl to utajovaný objekt, protože sloužil jako velitelské stanoviště, takže samozřejmě i z pohledu z té dokumentace a veškerých technických náležitostí v podstatě nejsou k dispozici ty materiály."
Oba dříve utajované kryty mají nyní ve správě hasiči.
Martin Türke, HZS MSK, velitel stanice Bílovec: "Ten objekt používá hasičský záchranný sbor v současné době k výcviku pro složky integrovaného záchranného systému, pro jednotky sboru dobrovolných hasičů, pro policii. Dispozičně to, co je za mnou, je hasičská stanice, která vznikla přestavbou skladu, který byl součástí celého komplexu. Ten se skládá ze dvou budov a z té podzemní části. Ta podzemní část je opravdu rozsáhlý bunkr, který je technologicky rozdělen na takzvanou čistou část, kde mohli přebývat a velet. A pak je ta technologická část, která se skládá z technologií vytápění, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, je tam vlastně zdroj elektrické energie a tak podobně."
Přestože by mnohé kryty mohly v případě potřeby skutečně posloužit k ochraně obyvatelstva, kryty v Chotěbuzi a Bílovci k tomuto účelu určeny nejsou.
---
