Revizoři budou černým pasažérům doklady fotit
Ostravský dopravní podnik získal další prvenství a znovu jde o krok vpřed v elektronizaci. Revizoři už nebudou s černými pasažéry nic sepisovat, ale stačí jim vyfotit občanský průkaz. Pokuta se zpracuje automaticky, což jim velmi urychlí práci.
Revizoři Dopravního podniku Ostrava udělili v loňském roce téměř 64 tisíc pokut za cestu bez jízdenky. Z každým černým pasažérem, který nezaplatí na místě, musejí revizoři sepisovat doklad, což jim zabere spoustu času. S tím je ale v Ostravě konec, pokuta zabere pár vteřin. Revizorům stačí vyfotit občanku.
Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Revizor sepíše dohodu velmi rychlým způsobem tím, že naskenuje občanský průkaz, tak se automaticky založí dohoda a cestující se podepíše prstem na displeji."
Tím, že nemusejí revizoři vypisovat bloček, ušetří čas a mohou tak zkontrolovat více spojů. Dopravní podnik odhaduje, že budou asi o 20 procent rychlejší. Zbaví se navíc složitého papírování v kanceláři.
Jan Pochodaj, revizor Dopravního podniku Ostrava: "Výhoda je v tom, že když přijdeme na budovu, tak ty dohody už jsou vlastně v systému. Dříve jsme ty dohody vypsali fyzicky ve voze a pak jsme je ještě zadali do počítače."
Další novinkou bude více přepravních kontrol večer a v noci. Což přinese i bonus v podobně zvýšení bezpečnosti.
Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Jízda na černo se děje častěji pod rouškou noci."
Cestující, který dostane pokutu, si ji navíc může dohledat na webu dopravního podniku díky pinu, který mu dá revizor. Pokuta je nyní 1500 korun, ale pokud cestující zaplatí ve voze, snižuje se na tisícovku.
---
Speciální bakterie čistí otrávený rybník Míčovec
O biologickou rovnováhu a čistoty vody v rybníku Míčovec ve Stonavě, který v lednu postihla ekologická havárie, se nově starají speciální bakterie. Do vody budou od dubna až do podzimu dávkovány celkem sedmkrát.
Lednová ekologická havárie na rybníku Míčovec ve Stonavě, která zapříčinila úhyn dvou tun ryb je stále v šetření. Do rybníku se přítokem dostalo biologické hnojivo.
Jiří Míča, předseda Amatérského spolku rybářů: „Je to vytrasované z pole tady nad rybníkem. Viník ještě není znám, šetří to Policie ČR.“
Po jarních deštích se kvalita vody v rybníku zlepšila, rybáři začali s obnovou. Nasazeno zatím bylo 1200 kg ryb. O kvalitu vody se nyní nově starají speciální bakterie.
Jiří Míča, předseda Amatérského spolku rybářů: „To znečištění bylo tak velké, že ta příroda by to čistila rok až dva roky.“
Michal Bajnar, odborník na biologické čištění vody: „Bakterie umí rozložit organický odpad. Tzn. vycházíme z toho, že se jednalo o nějaké organické znečištění, narozdil od kauzy, kterou jsme měli na řece Bečvě, kde pravděpodobně došlo k úniku nějaké chemikálie. Bakterie způsobí to, že znečištění, které v tomto rybníku je, bude rozloženo na naprosto neškodné látky jako vodík a kyslík.“
Dušana Bernatíková, poradkyně na biologické čištění vody: „Bakterie jsou sypké, proto je aktivujeme ve vodě, kterou vezme z tohoto rybníka. V té vodě se aktivuje ta bakterie a začne pracovat. Budeme postupně, ať zasáhneme co největší plochu, to vlévat do toho rybníku.“
Během roku je naplánováno celkem sedm aplikací. Po prvotní očkovací dávce bude následovat dalších šest dávek. Začalo se v dubnu a skončí se na podzim.
---
Zaměstnanci porubské radnice cvičili postupy při požáru
Na radnici v Ostravě-Porubě zasahovali v rámci cvičení hasiči. Budovu museli kvůli simulovanému požáru opustit všichni zaměstnanci. Cvičení prověřilo postupy a reakce nejen pracovníků radnice, ale také hasičů.
Nepředvídatelné situace se nevyhýbají nikomu. Vedení Poruby si to uvědomuje a snaží se na takové případy, co nejlépe připravit.
Zdeněk Rodek (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,V budově A ÚMOb proběhne taktické cvičení na simulaci požáru. Evakuováni budou všichni zaměstnanci budovy A, což je 108 zaměstnanců.”
Ve 3. podlaží ÚMOb Poruba vypukl simulovaný požár od rychlovarné konvice.
Martin Mrázek, referent bezpečnosti a krizového řízení, ÚMOb Poruba: ,,První věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem odeslal varovné sms hromadně všem zaměstnancům. Obcházel jsem všechny patra a přitom jsem křičel hoří, opusťte budovu.”
Na místo okamžitě vyjely dvě hasičské jednotky z Poruby a Zábřehu. Cvičení se zúčastnilo 14 hasičů se čtyřmi kusy techniky.
Petr Andráško, mluvčí HZS MSK: ,,Když Informační středisko dostane informaci o požáru, tak hasiči mají 2 minuty na to, aby ze stanice vyjeli, ať už se nachází kdekoliv.”
Tomáš Přinosil, velitel hasičské stanice Ostrava-Poruba: ,,Hlavním úkolem je provést efektivně hasební zásah a kromě toho je potřeba provést záchranu dvou osob.”
Zaměstnanci ÚMOb Poruba: ,,Evakuace nastala poté, co se na schodišti ohlásil požár.”
,,Věděli jsme, kde máme evakuační schodiště. Věděli jsme, kde máme evakuační shromaždiště, všechny cedulky tam byly.”
Zdeněk Rodek (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,Je třeba to procvičovat tak, aby věci, které mají lidé načtené, si mohli ověřit v praxi. A doufám, že závěry z takového taktického cvičení zdokonalíme celý proces.”
Podobná cvičení plánuje vedení radnice i do budoucna také ve svých dalších budovách.
---
Lidé bez domova dál uklízejí město F-M za stravenky
Frýdek-Místek pokračuje ve spolupráci se Slezskou diakonií na úspěšném projektu Stravenka F≈M. Osoby bez domova v jeho rámci uklízejí veřejná prostranství a za každou směnu dostanou potravinovou stravenku. Projekt běží už druhým rokem a zájem o něj roste.
Nepředstavitelný nepořádek byl v pásu zeleně podél cyklostezky u řeky Ostravice ve Frýdku-Místku. Uklízet ho sem přišli lidé bez domova zapojení do projektu Stravenka F-M.
Účastník projektu: "Protože nemůžu pracovat, mám epilepsii." - Takže vám to pomáhá? - "No, na léky a takové věci." - A kolik toho tak nasbíráte? Třeba dneska je to asi náročné, že? - "Jo, v pohodě, to je v klidu. Já ještě uklízím i Bethel."
Patrik Dujka, koordinátor, Slezská diakonie: "Zájem je takový, že už klienti za mnou chodili už v lednu, v únoru, s tím, kdy se půjde uklízet a podobně. Říkám, pod sněhem asi těžko něco najdete a podobně. Ale zájem je prostě veliký."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Projekt Stravenka F≈M je projekt, který je určený pro osoby bez domova. Je to velmi úspěšný projekt, kdy lidé bez domova za stravenku uklízejí město. Za každou uklizenou hodinu dostanou stokorunovou stravenku, za které si potom mohou koupit potraviny, protože víte, že za stravenky není možné si koupit alkohol. Takže je to, myslím si, opravdu i pro tuto skupinu osob možnost, jak si nějakým způsobem přivydělat a třeba si za to opravdu koupit jídlo."
Dvouhodinový úklid dvakrát týdně absolvují standardně 4 lidé. U náročnějších akcí se jich bere více. Celkem 44 zapojených loni od února do prosince nasbíralo 455 pytlů odpadků a naplnilo i několik kontejnerů. Podle koordinátora tito klienti nikdy neuklízejí nepořádek po sobě.
Patrik Dujka, koordinátor, Slezská diakonie: "Lokalitu nám určila, ve spolupráci s technickými službami, paní Legerská, která má na starost úklid města a podobně, má pod sebou tu správu."
Město aktuálně na projekt přispívá částkou 200 tisíc korun na rok. A uvažuje, že by ho kvůli velkému zájmu ještě rozšířilo.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "To, že tento projekt je úspěšný, dosvědčuje i fakt, že jsme museli v minulém roce tento projekt finančně navýšit. Zvýšila se také frekvence úklidu a od toho loňského roku probíhá úklid dvakrát v týdnu a pokud tedy bude zájem ze strany Slezské diakonie, se kterou na tomto projektu spolupracujeme, tak jsme připraveni i pro letošní rok tento projekt ještě i finančně navýšit."
Patrik Dujka, koordinátor, Slezská diakonie: "Dělá se dvakrát týdně. Je to podle toho, jak máme prostě i směny a podobně. Je to různé. Já většinou chodím v úterý, středu. Potom je ještě jeden kolega, který je i mobilní, takže když jsou třeba nějaké delší vzdálenosti od azylového domu, tak kolega je tam i odveze a podobně."
Městu jde hlavně o to, aby si lidé bez domova opět osvojili pracovní návyky a zároveň měli pocit, že dělají něco užitečného.
---
Nový Jičín ocenil lidi, kteří dělají městu dobré jméno
Nový Jičín vyhlásil osobnosti města za rok 2024. Stalo se tak letos poprvé podle nových pravidel. Také slavnostní ceremoniál měl jinou režii, odehrál se v Beskydském divadle.
Inspirativní atmosféra panovala v Beskydském divadle, kde proběhlo vyhlášení osobností města Nového Jičína za rok 2024. Poprvé se tento ceremoniál konal za nových pravidel a v nové úpravě, když byly všechny kategorie, tedy kultura, vzdělávání, sociální oblast, sport a nově i podnikatelé oceněni v rámci jednoho slavnostního večera.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Také kritéria jsme malinko pozměnili a hlavní novinkou je, že jsme letos poprvé vyhlašovali i podnikatele roku. Tyto osobnosti byly dvě a určitě dělají městu dobré jméno.”
Miroslav Mixa, podnikatelská osobnost: “Vážím, si toho opravdu upřímně velmi hodně. Jak jsem na konci řekl, děkuji Novému Jičínu protože v Nové Jičíně se dobře žije a taky se tu dobře podniká.”
Alexander Kodada, podnikatelská osobnost: “Děkuji za ocenění, velice mě to potěšilo a už jsem toho chtěl pomalu nechat, ale tohle mě nutí pokračovat dál. Takže zkusím zase novou etapu podnikání.”
Darina Krausová, trenérka atletiky, osobnost sportu: “Já si toho vážím moc, je to ocenění nejen mé práce, ale celého týmu, protože bez toho, abych měla tým kamarádů a známých, bez toho bych nemohla udělat žádný závod.”
Monika Kubiszová, zástupkyně ředitele, pedagogická osobnost: “Pro mě je to obrovská pocta. Jsem úplně naměkko a je to krásné, takže děkuji.”
Šárka Hyklová, výtvarnice a sochařka, osobnost kultury: “Hlavně se snažím, aby ta má práce byla kvalitní a dobrá, takže o to mi jde. A jsem moc ráda, že to někdo ocenil.”
Vyhlášeno bylo celkem 18 jednotlivců a kolektivů. Seznam všech je uveden pod textem reportáže na webu.
---
V MNO pokřtili knihu o boji s dystonií
Křest knihy v Městské nemocnici Ostrava ukončil šestitýdenní kampaň na podporu pacientů se vzácnou neurologickou poruchou – dystonií. Cílem autorky Andrey Urbanové je pomoct dalším dystonikům se zvládáním nemoci a její osvěta.
Hlavu vzhůru aneb můj život s dystonií. Tak se jmenuje kniha chirurgické sestry městské nemocnice Ostrava Andrey Urbanové, kde popisuje svůj boj s nevyléčitelnou neurologickou chorobou.
Andrea Urbanová, autorka knihy: „Je to vlastně taková zpověď moje. Původně nevznikala jako kniha, ale je to takový můj deník, který mi po přečtení pár lidí doporučilo, že bych to mohla vydat, že by to mohla pomoct našim lidem.“
Jana Vičarová, předsedkyně pacientské organizace Dystonie – rodina spolu: „Dystonie jsou vlastně nedobrovolné stahy svalů různých částí těla. Postihuje to třeba obličej, kdy se nedobrovolně zavírají oči nebo postihuje krk, což je ta cervikální dystonie nebo končetiny.“
Křest knihy zakončil šestitýdenní kampaň s názvem Dej za nás hlavu vzhůru. Své fotografie se zdviženou hlavou zveřejnili na sociálních sítích projektu také zdravotníci ostravské městské nemocnice, která vydání knihy podpořila i finančně.
Andrea Vojkovská, mluvčí Městské nemocnice Ostrava: „Pokud si tu knihu nepořídí dneska, přímo tady v MNO, tak mají samozřejmě i jiné šance. Mohou kontaktovat přímo pacientskou organizaci nebo přímo Andreu Urbanovou prostřednictvím sociálních sítí s názvem Dej za nás hlavu vzhůru.“
Kniha má pomoci hlavně dystonikům, ale také zdravotníkům. V České republice dystonií trpí asi 1 500 lidí.
---