Ostrava velmi dbá na to, aby i dobrovolní hasiči měli co nejlepší vybavení, v optimálním případě na úrovni profesionálních sborů. Po zkušenostech s povodní v roce 2024 je proto nyní vybavili technikou a ochrannými pomůckami, která jim pomůže podobné situace zvládat ještě lépe a bezpečněji.
Povodně v roce 2024 velmi důkladně prověřily připravenost Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje. Za každou podobnou událostí vždy následuje rekapitulace postupů a odborníci vyhodnotí nedostatky, a co je potřeba zlepšit. Prokázal se například velký význam spolupráce profesionálních a dobrovolných hasičských sborů. Nedostatkem pak může být jejich nedostatečná vybavenost na některé situace, což nyní chce Ostrava napravit.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Dobrovolní hasiči, a máme jich v Ostravě dvaadvacet, jednotky jsou dnes opravdu nedílnou součástí celého systému a myslím si, že je povinností města se o ně starat, aby měly komfortní zázemí, protože jsou to lidé, kteří to dělají v rámci svého volna nezištně. Z mého pohledu je naprosto logické, že by měli mít odpovídající vybavení. V dnešní době je tím úplně nejtypičtějším příkladem vozový park, kdy máme ještě stále dvanáct aut, která jsou v průměrném věku 35 až 40 let. Myslím si, že to do Ostravy už dnes nepatří. Historicky opravdu Ostrava měnila jedno auto zhruba dvakrát ročně. My jsme to v posledních dvou letech zrychlili a během dvou let jsme dokoupili 12 aut, které budou v letošním a příštím roce dodány, a tím bude završena celá ta výměna. Já bych jenom připomněl, že nákup aut, těch cisteren vychází na 62 milionů korun a myslím si, že si to opravdu zaslouží."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Obměna vybavení pomůže k tomu, že do těch jednotek přijde 180 helem, 280 technických rukavic, které pomohou při zásazích, protože hasič v nich má větší citlivost a vlastně nejsou tak nemotorné, a může v nich dělat věci, které potřebuje. Toto vybavení, které dlouhodobě chybělo za více než 9 milionů korun, je dodáváno dobrovolným hasičům. Pomůže jak rozpočtům městských obvodů ve spolupráci se starosty, tak hlavně těm jednotkám. Bude tam také sušící skříň. Mají tam pračky, což zase zlepší jejich komfort z hlediska toho, že někdy bohužel zásahy trvají 4, 5, 10 dní a v takovém případě je hasič opravdu promočený, v mokrých špinavých věcech, což není ani pro něj bezpečné a je to únavné. Ve výsledku by to mělo zlepšit situaci, že to jsou kluci, kteří to dělají při svém zaměstnání a jsou to dobrovolní hasiči a my si jejich zápalu vážíme. Možná by bylo dobré říci, že ty rafty a některé věci z nich najednou neudělají specialisty, ale probudí v nich nové možnosti a začnou si třeba zlepšovat svoji profesionalitu. A najednou tu budeme mít více hasičů, kteří budou moci umět zdolávat tyto typy situací. A může to být záchrana z jezu, člověka, který se topí, nabourá nebo vjede do zamrzlého rybníka. K tomu všemu mohou sloužit právě ty obleky, které tady jsou, a cena toho obleku je 23 000 korun. Takže není to malá položka, která se najednou krát 44 kusů, krát 100 kusů dostává k těm dobrovolným hasičům. To je podle mě to nejdůležitější s obměnou techniky. Já jsem za to jako člověk, který je dobrovolným hasičem, strašně rád, protože to podle mě ke zlepšení bezpečnosti na území Ostravy strašně chybělo."
Materiál pro dobrovolné hasiče je na velmi dobré úrovni a některé věci jsou dokonce stejné. Důležitý je i výcvik, který nyní musí podstoupit.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "My jsme to rozdělili na materiál, který dostává všech 22 jednotek, což jsou například přilby pro technické zásahy, které jsou tady za mnou. K tomu se pojí i rukavice pro technické zásahy a pláštěnky. Čili věci, které odlehčují tu základní hasičskou výbavu. Tak jak lidé znají hasiče, když zasahují v uzavřených prostorech, tak opravdu musí mít velkou ochranu. Ale to je potom kontraproduktivní, pokud zasahují v přírodním prostředí, ať už je hodně teplo, nebo naopak, venku je sníh nebo zima, tak na to jsou vhodné jiné prostředky, typicky ta přilba. Ta přilba je odlehčená, ale odlehčená tak, že pokud ji někdo nosí hodiny, je to úplně něco jiného, než když má tu těžkou přilbu, takže proto to mají všechny jednotky. Nákup sušících skříní, což je opravdu velmi praktická věc, když v tom vysuší zasahující oděvy obou typů, i ty pro práci na vodě. Rukavice, boty, základní věci, aby byli v suchu, nebo po návratu byli rychle v suchu a byli připraveni. Takže to dostanou všechny jednotky. A pak ještě ten prostředek, který tady dnes nevidíme a to jsou kalová čerpadla. No a pak byla ta jedna velká samostatná skupina. Pořídily se rafty, což jsou prostředky, které používáme i my. Ano, musí se tam pádlovat, ale to nevadí, protože tyto jednotky nejsou primárně určeny k tomu, aby zachraňovaly lidi nějakou velkou rychlostí. Oni jsou k tomu, aby odvážely evakuované lidi, aby byli schopni například přivážet materiál nebo naopak nějaké nouzové dodávky zboží."
Celkem bylo vybaveno 22 jednotek dobrovolných hasičů, mezi nimi například Polanka, kterou povodně zasáhly plnou silou. I pro nás to.
Pavel Bochnia (nez.), starosta Polanky nad Odrou: "Byla to opravdu těžká zkušenost a to vybavení by mohlo příště opravdu pomoci, protože ať už samotný člun, protože u nás byl člun v nějakou chvíli velmi potřebný, protože jsme ho neměli a v momentě, kdy potom jezdíte tím vozidlem, tak už se nedostanete bezpečně vůbec do všech částí, navíc vytváříte vlny a ohrožujete objekty."
Jan Švoch, JSDH Polanka nad Odrou: "V prvé řadě to vybavení určitě zvyšuje komfort pro nás, pro zasahující hasiče. Jsme rádi za ty obleky a z povodní máme velké zkušenosti. Máme tam vlastně řeku Odru a naši Polančici, která je špatně provedena, takže se často vylévá. Takže máme různé skupiny, které dohlížejí na tok těchto řek."
Radim Smetana (Pro náš Svinov), starosta Ostravy-Svinova: "Městský obvod Svinov byl velmi zaplavený. Hodně domů a budov bylo zaplaveno. Nedílnou součástí právě té pomoci byly SDH, sbory dobrovolných hasičů i jednotka SDH, kterou máme. Ti byli opravdu excelentní a co se týče této pomoci, tak je opravdu z hlediska provozu a potřeby obrovsky věcná a dobrá, protože ti hasiči se samozřejmě s těmito věcmi seznámí, my jsme získali ještě i člun, který jednotka neměla. Rozšířili jsme portfolio té pomoci a účinnosti, takže určitě je to velmi dobrý postoj města Ostravy k jednotkám SDH."
Město také nově buduje skladiště v areálu Technických služeb Slezská Ostrava, kde je shromažďován humanitární materiál.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Po těch povodních se ukázalo, že nám řada věcí chybí ve skladech. Jsou to věci, které se třeba běžně dají koupit, ale v momentě, kdy propukne nějaká krizová situace, tak nekoupíte vůbec nic. Všechno je opravdu z trhu vykoupeno. Tak jsme se rozhodli vytvořit si nějaké vlastní rezervy. Využili jsme k tomu sklad, který máme tady na Slezské Ostravě v rámci areálu Technických služeb Slezská Ostrava, což je naše firma, s tím, že bych to rozdělil do dvou věcí. My jsme koupili nejprve opravdu nějaké základní technické a humanitární věci typu nouzových lůžek, pytlů na písek a podobně. To jsou věci, které v případě nějaké další větší katastrofy určitě využijeme. Ale potom jsme se rozhodli podpořit přímo i dobrovolné hasiče nákupem vybavení pro ně. To jsou ty věci, které dnes předáváme. Ať už jsou to rafty, ať už jsou to opravdu ochranné obleky, rukavice, helmy. Je to opravdu celá velká hromada vybavení přímo pro příslušníky těch jednotlivých sborů. My jsme ty věci nekoupili nahodile. Je to opravdu po nějakém výběru, který koordinovali jednak samotní dobrovolní hasiči, ale nechali si poradit i profesionálními hasiči. Takže to, co jsme koupili, opravdu odpovídá poptávce, která přišla z těch služeben."
Důležitou součástí integrovaného záchranného systému byli také strážníci, kteří mimo jiné fungovali jako jakési oči, když hlídali kritická místa. Pro ně koupila Ostrava speciální stan.
Jaroslav Plaček, ředitel Technických služeb Ostrava-Jih: "Městská policie byla jako jedna z organizačních složek, která se v roce 2024 podílela na zajištění záplav a to nejen usměrňováním dopravy, ale samozřejmě i přímou asistencí při evakuaci obyvatel a zajištění evakuovaných míst. My jsme mimo to monitorovali stav jednotlivých řek, jak vypadá záplavová situace a všechny tyto informace jsme přenášeli do krizového štábu kraje. Celá ta situace nám pak ukázala, že je zapotřebí doplnit některé vybavení, které strážníci mají. A jedním z těchto vybavení je samozřejmě i tento stan. Ten stan má sloužit jednak při případné evakuaci jako tepelný komfort pro občany, ale má poměrně široké spektrum využití. Protože i strážníci v rámci zajišťování jednotlivých kulturních nebo společenských akcí ho umí využít jako mobilní služebnu anebo případně mobilní krizový štáb kraje."
Město také každoročně přispívá na provoz jednotek sboru dobrovolných hasičů i na obnovu jejich infrastruktury. Nedávno byla například dokončena rekonstrukce zbrojnice v Heřmanicích, kterou Ostrava podpořila pětadvaceti miliony korun.
---
Frýdek-Místek společně se společností Sportplex dlouhodobě hledá cesty, jak veřejná zařízení provozovat hospodárněji a šetrněji k životnímu prostředí. Jednou z nich je moderní technologie, která se zaměřuje na recyklaci bazénových vod – tedy vody, která se při běžném provozu bazénu dosud vypouštěla do kanalizace.
Pomocí několika na sebe navazujících kroků se z vody v akvaparku odstraní organické nečistoty, vázaný chlor a mikrobiologické znečištění. Výsledkem je voda kvalitou srovnatelná s pitnou, kterou lze znovu bezpečně použít k doplňování bazénu.
Daniel Bouša, spoluautor technologie: "Toto čištění přináší bazénu nárůst provozu, možnost šetřit jak vodu, tak hlavně energii, protože odpadní voda se vrací z pískových filtrů. Takto je možné recyklovat. Tímto procesem vracíme čistou vodu do bazénu."
Je to věc, které věříte do budoucna, že se rozšíří třeba po všech aquaparcích?
Daniel Bouša, spoluautor technologie: "Určitě, protože drtivá většina bazénových provozů v České republice je ztrátová a je dotována městy a obcemi. Takže ten tlak na úspory je obrovský a věříme, že to je trend, který bude nadále trvat."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "My jako město spolu s našimi společnostmi hledáme způsoby, jak ušetřit provozní náklady. Tady na aquaparku bylo spuštěno čištění vody pomocí speciální technologie, která je unikátní. Běží asi na pěti až šesti podobných aquaparcích nebo bazénech v České republice a tato investice postupně bude vracet opravdu milionové částky do toho provozu. A já samozřejmě jsem rád, že společnosti hledají tyto kroky, i v případech, kdy to je opravdu novátorské, nebo jsou to věci, které nejsou ještě úplně běžně zavedené."
Jak velká investice to byla a za jak dlouho si myslíte, že se vám vrátí?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Tato investice se pohybovala v milionech, ale během několika let bude zpět. A myslím si, že podobné kroky, které zefektivní chod nejen akvaparku, ale i dalších zařízení, jsou na místě a vždycky by měly probíhat, protože každá vložená koruna v budoucnu ušetří provoz těch nákladů, které my potom můžeme použít na něco jiného, co je opět přínosné pro to město."
Díky tomu akvapark ušetří tři tisíce kubíků vody ročně a 70 MWh energie, což znamená na krytém a letním akvaparku úsporu až dva miliony korun za rok.
Jana Vicherová, vedoucí Aquaparku Olešná: "Princip této technologie spočívá v recyklaci odpadní vody. To znamená, že 80 procent odpadní vody, kterou bychom jinak dali do odpadu, vracíme zpět. Ale nejde jen o ušetření vody jako komodity, ale hlavně tepla, které je pro nás tou nejdůležitější složkou, takže se snažíme chovat jak environmentálně, tak i ekonomicky."
David Hejneš, jednatel, Sportplex: "My jsme moc rádi, že nám město přispělo na tuto investici, která by měla do budoucna pokrýt velkou část spotřeby tepla a ušetřit také teplou vodu a vodné a stočné. Takže principem toho je ušetřit na provozních nákladech, protože ta investice by se nám měla tady na krytém akvaparku vrátit do tří let. Máme podobnou linku i vedle na letním aquaparku a tam je ta návratnost o něco delší, ale do pěti let by se měla vrátit."
Zájemci si budou moci tuto technologii prohlédnout během tradičních prohlídek pořádaných v březnu u příležitosti Dne vody.
---
Těžkou techniku museli použít hasiči k rozbití a odstranění ostrova z povodňového odpadu, který se vytvořil v ústí Těrlické přehrady. Na velké kmeny a množství dalšího materiálu musel být přivolán bagr z hasičského útvaru v Hlučíně.
Problémový ostrov se vytvořil v průběhu povodní v září 2024. Rozvodněná řeka Stonávka tehdy do přehrady přinesla velké množství vyvrácených stromů a také dalšího materiálu. Vše se spojilo v ústí přehrady, kde pak vznikl ostrov, který se pracovníkům Povodí Odry nepodařilo odstranit.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Aktuálně řešíme následky povodně z roku 2024, která do zátopy vodního díla Těrlicko přinesla značné množství dřevní hmoty. Naplavený materiál uvízl v blízkosti rybníka Halama a je viditelný ze silnice I/11. Zásahu hasičů předcházelo snížení hladiny vodní nádrže, aby bylo možné technikou přistoupit k naplavenému materiálu.“
Do akce byla vyslána těžká technika, která dokázala ostrov rozbít a odstranit z přehrady.
Jana Urbancová, mluvčí ZÚ HZS ČR: „Vzhledem k náročnému terénu, podmáčenému podloží a rozsahu dřevní hmoty bylo nutné nasadit těžkou techniku. K zásahu bylo povoláno pásové rypadlo CAT 330 z dislokace Hlučín. Tato technika umožňuje postupné uvolňování a bezpečné vytažení jednotlivých kmenů z nepřístupného terénu a jejich následné odklizení mimo prostor zátopy. Na místě zasahovali příslušníci Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky ve spolupráci s kolegy z HZS Moravskoslezského kraje, územního odboru Karviná, a členy JSDH Těrlicko.“
Práce proběhly bez komplikací a už v úterý po poledni bylo ústí Těrlické přehrady vyčištěno.
---
Jak bude vypadat náměstí gen. Svobody v Ostravě-Zábřehu měli možnost řešit autoři projektu s veřejností. Diskuze se zaměřila na budoucí využití prostoru, jeho přírodnější charakter, dopravní řešení i vytvoření místa pro společenské a kulturní akce.
Veřejnost mohla na základní škole v Zábřehu projednávat podobu největšího náměstí v Ostravě, tedy náměstí gen. Svobody. Architekti setkáním navázali na jednání z konce loňského roku, během něhož sbírali podněty a přání obyvatel. Nyní zde představili svůj návrh.
Laura Doležalová a Vojtěch Němčík, architekti projektu: „Pro nás je asi jeden z nejdůležitějších principů princip konviviality, což je nějaký způsob soužití člověka, přírody, ale i zvířat a rostlin.“ - „A vlastně obyvatele si tam přáli vyžití, chtěli by tam to mít více funkcí, včetně nějakých společenských prostor a prostor na kulturní akce. A vlastně taky řešíme celkově dopravu kolem celého náměstí.“
anketa: účastníci veřejného setkání: „No, chtěl bych vědět, jaký je plán, co tam všeho bude, jak to bude vypadat, doufám, že tady se to nevím. Jsou věci, které mě teda zajímají.
anketa: účastníci veřejného setkání: „Já vůbec tady nebydlím, já jsem přijel z Třince, protože v Třinci se řeší revitalizace náměstí a tam vlastně revitalizace proběhla bez diskuze s občany, takže mě zajímá, jak to tady řeší na Jihu.“
Vyjádřit se k navrhovaným změnám veřejného prostoru přišly téměř tři desítky zájemců.
---
Nový Jičín zvítězil v krajském kole soutěže Historické město roku 2025. Odborná komise ocenila mimo jiné zpřístupnění kostelní věže s vyhlídkou na městskou památkovou rezervaci.
Soustavná péče o městskou památkovou rezervaci, vysoká kvalita obnovy kulturních památek, ale obecně i údržba veřejného prostoru. To jsou splněná kritéria, která Novému Jičínu vynesla titul krajské Historické město roku 2025.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Je to nějaký doklad toho, že se tady o památky pečuje, a to systematicky, což je jedna z věcí, kterou ta porota ocenila.”
Porotu dále zaujala loni zrestaurovaná a veřejnosti zpřístupněná věž farního kostela.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Určitě otevření kostelní věže byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli v tom loňském roce do soutěže přihlásit, protože oni vždycky hodnotí, jestli je tam nějaký významný posun v té památkové rezervaci, případně v té péči o památky jako takové.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Druhým takovým příkladem, co si myslím, že každé město nemá, tak se nám podařilo objevit mimořádný úkaz stavebně historickým průzkumem u vlastníka soukromé kulturní památky. A to byl objev takzvané dymné jizby. Je to tak mimořádný nález, že odborníci Národní památkového ústavu dali nominaci na takového památkového Oscara Patrimonium pro futuro.”
Město v části tohoto domu na Křižíkově ulici připravuje expozici s názvem Pod Popelem.
Novému Jičínu se v krajském kole podařilo vyhrát už potřetí, v roce 2001 získal dokonce celostátní titul Historické město.
---
Hukvaldy připomínají unikátní pietní výstavou výraznou osobnost místního uměleckého života. Světově proslulého akademického malíře Antonína Kroču. Expozice je výjimečná tím, že ji tvoří díla zapůjčená ze soukromých sbírek, která nejsou běžně přístupná veřejnosti.
Nová obřadní síň Hukvaldského dvora se proměnila v galerii, která hostí pietní výstavu Obrazové střípky Antonína Kroči.
Ivana Hrčková (Občané pro obec), místostarostka obce Hukvaldy: "Já si myslím, že by byl strašně rád, kdyby to tu dneska viděl. Ty obrazy se do toho prostoru úplně hodí."
Luděk Bujnošek (HUKVALDY 10 + 20), starosta Hukvald: „Jako by tady s námi byl, prostřednictvím energie, která vyzařuje z obrazů kolem nás.“
Expozice je naprosto unikátní. Většinu obrazů totiž zapůjčili lidé ze svých soukromých sbírek. Díla tak nejsou běžně k vidění a takto se už pravděpodobně nikdy znovu nesejdou.
Markéta Kološová, ředitelka hukvaldské knihovny: „Tonda celý život rozdával – hasiči si chodili pro obrazy, do tomboly je dával spolkům, pořád tvořil a rozdával. A říkala jsem si, že je vlastně fajn, že mu to teď lidé trochu oplatí a přinesou sem to, co mají ve svých soukromých sbírkách.“
Anketa: 1.) „My jsme doma zásobováni jeho obrazy a dělají nám radost. A čím tam déle visí, tak se mi víc líbí, Jeho dílo opravdu zraje, jak se říká.“ 2.) "To nebyl takový malíř, který byl někde zalezlý a si tam v tichu tvořil, Ale kolem něj to žilo."
Ivana Hrčková (Občané pro obec), místostarostka obce Hukvaldy: "Doma pár obrázků máme, moc hezkých. A tady stojím před obrazem své dcery, kterou vymaloval."
Vzácností je stojan, na kterém tvořil, kde je k vidění poslední dílo. Skica jeho nejmladší vnučky. Výstava je k vidění ještě do pátku 20. února.
---
Ostrava velmi dbá na to, aby i dobrovolní hasiči měli co nejlepší vybavení, v optimálním případě na úrovni profesionálních sborů. Po zkušenostech s povodní v roce 2024 je proto nyní vybavili technikou a ochrannými pomůckami, která jim pomůže podobné situace zvládat ještě lépe a bezpečněji.
Povodně v roce 2024 velmi důkladně prověřily připravenost Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje. Za každou podobnou událostí vždy následuje rekapitulace postupů a odborníci vyhodnotí nedostatky, a co je potřeba zlepšit. Prokázal se například velký význam spolupráce profesionálních a dobrovolných hasičských sborů. Nedostatkem pak může být jejich nedostatečná vybavenost na některé situace, což nyní chce Ostrava napravit.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Dobrovolní hasiči, a máme jich v Ostravě dvaadvacet, jednotky jsou dnes opravdu nedílnou součástí celého systému a myslím si, že je povinností města se o ně starat, aby měly komfortní zázemí, protože jsou to lidé, kteří to dělají v rámci svého volna nezištně. Z mého pohledu je naprosto logické, že by měli mít odpovídající vybavení. V dnešní době je tím úplně nejtypičtějším příkladem vozový park, kdy máme ještě stále dvanáct aut, která jsou v průměrném věku 35 až 40 let. Myslím si, že to do Ostravy už dnes nepatří. Historicky opravdu Ostrava měnila jedno auto zhruba dvakrát ročně. My jsme to v posledních dvou letech zrychlili a během dvou let jsme dokoupili 12 aut, které budou v letošním a příštím roce dodány, a tím bude završena celá ta výměna. Já bych jenom připomněl, že nákup aut, těch cisteren vychází na 62 milionů korun a myslím si, že si to opravdu zaslouží."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Obměna vybavení pomůže k tomu, že do těch jednotek přijde 180 helem, 280 technických rukavic, které pomohou při zásazích, protože hasič v nich má větší citlivost a vlastně nejsou tak nemotorné, a může v nich dělat věci, které potřebuje. Toto vybavení, které dlouhodobě chybělo za více než 9 milionů korun, je dodáváno dobrovolným hasičům. Pomůže jak rozpočtům městských obvodů ve spolupráci se starosty, tak hlavně těm jednotkám. Bude tam také sušící skříň. Mají tam pračky, což zase zlepší jejich komfort z hlediska toho, že někdy bohužel zásahy trvají 4, 5, 10 dní a v takovém případě je hasič opravdu promočený, v mokrých špinavých věcech, což není ani pro něj bezpečné a je to únavné. Ve výsledku by to mělo zlepšit situaci, že to jsou kluci, kteří to dělají při svém zaměstnání a jsou to dobrovolní hasiči a my si jejich zápalu vážíme. Možná by bylo dobré říci, že ty rafty a některé věci z nich najednou neudělají specialisty, ale probudí v nich nové možnosti a začnou si třeba zlepšovat svoji profesionalitu. A najednou tu budeme mít více hasičů, kteří budou moci umět zdolávat tyto typy situací. A může to být záchrana z jezu, člověka, který se topí, nabourá nebo vjede do zamrzlého rybníka. K tomu všemu mohou sloužit právě ty obleky, které tady jsou, a cena toho obleku je 23 000 korun. Takže není to malá položka, která se najednou krát 44 kusů, krát 100 kusů dostává k těm dobrovolným hasičům. To je podle mě to nejdůležitější s obměnou techniky. Já jsem za to jako člověk, který je dobrovolným hasičem, strašně rád, protože to podle mě ke zlepšení bezpečnosti na území Ostravy strašně chybělo."
Materiál pro dobrovolné hasiče je na velmi dobré úrovni a některé věci jsou dokonce stejné. Důležitý je i výcvik, který nyní musí podstoupit.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "My jsme to rozdělili na materiál, který dostává všech 22 jednotek, což jsou například přilby pro technické zásahy, které jsou tady za mnou. K tomu se pojí i rukavice pro technické zásahy a pláštěnky. Čili věci, které odlehčují tu základní hasičskou výbavu. Tak jak lidé znají hasiče, když zasahují v uzavřených prostorech, tak opravdu musí mít velkou ochranu. Ale to je potom kontraproduktivní, pokud zasahují v přírodním prostředí, ať už je hodně teplo, nebo naopak, venku je sníh nebo zima, tak na to jsou vhodné jiné prostředky, typicky ta přilba. Ta přilba je odlehčená, ale odlehčená tak, že pokud ji někdo nosí hodiny, je to úplně něco jiného, než když má tu těžkou přilbu, takže proto to mají všechny jednotky. Nákup sušících skříní, což je opravdu velmi praktická věc, když v tom vysuší zasahující oděvy obou typů, i ty pro práci na vodě. Rukavice, boty, základní věci, aby byli v suchu, nebo po návratu byli rychle v suchu a byli připraveni. Takže to dostanou všechny jednotky. A pak ještě ten prostředek, který tady dnes nevidíme a to jsou kalová čerpadla. No a pak byla ta jedna velká samostatná skupina. Pořídily se rafty, což jsou prostředky, které používáme i my. Ano, musí se tam pádlovat, ale to nevadí, protože tyto jednotky nejsou primárně určeny k tomu, aby zachraňovaly lidi nějakou velkou rychlostí. Oni jsou k tomu, aby odvážely evakuované lidi, aby byli schopni například přivážet materiál nebo naopak nějaké nouzové dodávky zboží."
Celkem bylo vybaveno 22 jednotek dobrovolných hasičů, mezi nimi například Polanka, kterou povodně zasáhly plnou silou. I pro nás to.
Pavel Bochnia (nez.), starosta Polanky nad Odrou: "Byla to opravdu těžká zkušenost a to vybavení by mohlo příště opravdu pomoci, protože ať už samotný člun, protože u nás byl člun v nějakou chvíli velmi potřebný, protože jsme ho neměli a v momentě, kdy potom jezdíte tím vozidlem, tak už se nedostanete bezpečně vůbec do všech částí, navíc vytváříte vlny a ohrožujete objekty."
Jan Švoch, JSDH Polanka nad Odrou: "V prvé řadě to vybavení určitě zvyšuje komfort pro nás, pro zasahující hasiče. Jsme rádi za ty obleky a z povodní máme velké zkušenosti. Máme tam vlastně řeku Odru a naši Polančici, která je špatně provedena, takže se často vylévá. Takže máme různé skupiny, které dohlížejí na tok těchto řek."
Radim Smetana (Pro náš Svinov), starosta Ostravy-Svinova: "Městský obvod Svinov byl velmi zaplavený. Hodně domů a budov bylo zaplaveno. Nedílnou součástí právě té pomoci byly SDH, sbory dobrovolných hasičů i jednotka SDH, kterou máme. Ti byli opravdu excelentní a co se týče této pomoci, tak je opravdu z hlediska provozu a potřeby obrovsky věcná a dobrá, protože ti hasiči se samozřejmě s těmito věcmi seznámí, my jsme získali ještě i člun, který jednotka neměla. Rozšířili jsme portfolio té pomoci a účinnosti, takže určitě je to velmi dobrý postoj města Ostravy k jednotkám SDH."
Město také nově buduje skladiště v areálu Technických služeb Slezská Ostrava, kde je shromažďován humanitární materiál.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Po těch povodních se ukázalo, že nám řada věcí chybí ve skladech. Jsou to věci, které se třeba běžně dají koupit, ale v momentě, kdy propukne nějaká krizová situace, tak nekoupíte vůbec nic. Všechno je opravdu z trhu vykoupeno. Tak jsme se rozhodli vytvořit si nějaké vlastní rezervy. Využili jsme k tomu sklad, který máme tady na Slezské Ostravě v rámci areálu Technických služeb Slezská Ostrava, což je naše firma, s tím, že bych to rozdělil do dvou věcí. My jsme koupili nejprve opravdu nějaké základní technické a humanitární věci typu nouzových lůžek, pytlů na písek a podobně. To jsou věci, které v případě nějaké další větší katastrofy určitě využijeme. Ale potom jsme se rozhodli podpořit přímo i dobrovolné hasiče nákupem vybavení pro ně. To jsou ty věci, které dnes předáváme. Ať už jsou to rafty, ať už jsou to opravdu ochranné obleky, rukavice, helmy. Je to opravdu celá velká hromada vybavení přímo pro příslušníky těch jednotlivých sborů. My jsme ty věci nekoupili nahodile. Je to opravdu po nějakém výběru, který koordinovali jednak samotní dobrovolní hasiči, ale nechali si poradit i profesionálními hasiči. Takže to, co jsme koupili, opravdu odpovídá poptávce, která přišla z těch služeben."
Důležitou součástí integrovaného záchranného systému byli také strážníci, kteří mimo jiné fungovali jako jakési oči, když hlídali kritická místa. Pro ně koupila Ostrava speciální stan.
Jaroslav Plaček, ředitel Technických služeb Ostrava-Jih: "Městská policie byla jako jedna z organizačních složek, která se v roce 2024 podílela na zajištění záplav a to nejen usměrňováním dopravy, ale samozřejmě i přímou asistencí při evakuaci obyvatel a zajištění evakuovaných míst. My jsme mimo to monitorovali stav jednotlivých řek, jak vypadá záplavová situace a všechny tyto informace jsme přenášeli do krizového štábu kraje. Celá ta situace nám pak ukázala, že je zapotřebí doplnit některé vybavení, které strážníci mají. A jedním z těchto vybavení je samozřejmě i tento stan. Ten stan má sloužit jednak při případné evakuaci jako tepelný komfort pro občany, ale má poměrně široké spektrum využití. Protože i strážníci v rámci zajišťování jednotlivých kulturních nebo společenských akcí ho umí využít jako mobilní služebnu anebo případně mobilní krizový štáb kraje."
Město také každoročně přispívá na provoz jednotek sboru dobrovolných hasičů i na obnovu jejich infrastruktury. Nedávno byla například dokončena rekonstrukce zbrojnice v Heřmanicích, kterou Ostrava podpořila pětadvaceti miliony korun.
---
Frýdek-Místek společně se společností Sportplex dlouhodobě hledá cesty, jak veřejná zařízení provozovat hospodárněji a šetrněji k životnímu prostředí. Jednou z nich je moderní technologie, která se zaměřuje na recyklaci bazénových vod – tedy vody, která se při běžném provozu bazénu dosud vypouštěla do kanalizace.
Pomocí několika na sebe navazujících kroků se z vody v akvaparku odstraní organické nečistoty, vázaný chlor a mikrobiologické znečištění. Výsledkem je voda kvalitou srovnatelná s pitnou, kterou lze znovu bezpečně použít k doplňování bazénu.
Daniel Bouša, spoluautor technologie: "Toto čištění přináší bazénu nárůst provozu, možnost šetřit jak vodu, tak hlavně energii, protože odpadní voda se vrací z pískových filtrů. Takto je možné recyklovat. Tímto procesem vracíme čistou vodu do bazénu."
Je to věc, které věříte do budoucna, že se rozšíří třeba po všech aquaparcích?
Daniel Bouša, spoluautor technologie: "Určitě, protože drtivá většina bazénových provozů v České republice je ztrátová a je dotována městy a obcemi. Takže ten tlak na úspory je obrovský a věříme, že to je trend, který bude nadále trvat."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "My jako město spolu s našimi společnostmi hledáme způsoby, jak ušetřit provozní náklady. Tady na aquaparku bylo spuštěno čištění vody pomocí speciální technologie, která je unikátní. Běží asi na pěti až šesti podobných aquaparcích nebo bazénech v České republice a tato investice postupně bude vracet opravdu milionové částky do toho provozu. A já samozřejmě jsem rád, že společnosti hledají tyto kroky, i v případech, kdy to je opravdu novátorské, nebo jsou to věci, které nejsou ještě úplně běžně zavedené."
Jak velká investice to byla a za jak dlouho si myslíte, že se vám vrátí?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Tato investice se pohybovala v milionech, ale během několika let bude zpět. A myslím si, že podobné kroky, které zefektivní chod nejen akvaparku, ale i dalších zařízení, jsou na místě a vždycky by měly probíhat, protože každá vložená koruna v budoucnu ušetří provoz těch nákladů, které my potom můžeme použít na něco jiného, co je opět přínosné pro to město."
Díky tomu akvapark ušetří tři tisíce kubíků vody ročně a 70 MWh energie, což znamená na krytém a letním akvaparku úsporu až dva miliony korun za rok.
Jana Vicherová, vedoucí Aquaparku Olešná: "Princip této technologie spočívá v recyklaci odpadní vody. To znamená, že 80 procent odpadní vody, kterou bychom jinak dali do odpadu, vracíme zpět. Ale nejde jen o ušetření vody jako komodity, ale hlavně tepla, které je pro nás tou nejdůležitější složkou, takže se snažíme chovat jak environmentálně, tak i ekonomicky."
David Hejneš, jednatel, Sportplex: "My jsme moc rádi, že nám město přispělo na tuto investici, která by měla do budoucna pokrýt velkou část spotřeby tepla a ušetřit také teplou vodu a vodné a stočné. Takže principem toho je ušetřit na provozních nákladech, protože ta investice by se nám měla tady na krytém akvaparku vrátit do tří let. Máme podobnou linku i vedle na letním aquaparku a tam je ta návratnost o něco delší, ale do pěti let by se měla vrátit."
Zájemci si budou moci tuto technologii prohlédnout během tradičních prohlídek pořádaných v březnu u příležitosti Dne vody.
---
Těžkou techniku museli použít hasiči k rozbití a odstranění ostrova z povodňového odpadu, který se vytvořil v ústí Těrlické přehrady. Na velké kmeny a množství dalšího materiálu musel být přivolán bagr z hasičského útvaru v Hlučíně.
Problémový ostrov se vytvořil v průběhu povodní v září 2024. Rozvodněná řeka Stonávka tehdy do přehrady přinesla velké množství vyvrácených stromů a také dalšího materiálu. Vše se spojilo v ústí přehrady, kde pak vznikl ostrov, který se pracovníkům Povodí Odry nepodařilo odstranit.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Aktuálně řešíme následky povodně z roku 2024, která do zátopy vodního díla Těrlicko přinesla značné množství dřevní hmoty. Naplavený materiál uvízl v blízkosti rybníka Halama a je viditelný ze silnice I/11. Zásahu hasičů předcházelo snížení hladiny vodní nádrže, aby bylo možné technikou přistoupit k naplavenému materiálu.“
Do akce byla vyslána těžká technika, která dokázala ostrov rozbít a odstranit z přehrady.
Jana Urbancová, mluvčí ZÚ HZS ČR: „Vzhledem k náročnému terénu, podmáčenému podloží a rozsahu dřevní hmoty bylo nutné nasadit těžkou techniku. K zásahu bylo povoláno pásové rypadlo CAT 330 z dislokace Hlučín. Tato technika umožňuje postupné uvolňování a bezpečné vytažení jednotlivých kmenů z nepřístupného terénu a jejich následné odklizení mimo prostor zátopy. Na místě zasahovali příslušníci Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky ve spolupráci s kolegy z HZS Moravskoslezského kraje, územního odboru Karviná, a členy JSDH Těrlicko.“
Práce proběhly bez komplikací a už v úterý po poledni bylo ústí Těrlické přehrady vyčištěno.
---
Jak bude vypadat náměstí gen. Svobody v Ostravě-Zábřehu měli možnost řešit autoři projektu s veřejností. Diskuze se zaměřila na budoucí využití prostoru, jeho přírodnější charakter, dopravní řešení i vytvoření místa pro společenské a kulturní akce.
Veřejnost mohla na základní škole v Zábřehu projednávat podobu největšího náměstí v Ostravě, tedy náměstí gen. Svobody. Architekti setkáním navázali na jednání z konce loňského roku, během něhož sbírali podněty a přání obyvatel. Nyní zde představili svůj návrh.
Laura Doležalová a Vojtěch Němčík, architekti projektu: „Pro nás je asi jeden z nejdůležitějších principů princip konviviality, což je nějaký způsob soužití člověka, přírody, ale i zvířat a rostlin.“ - „A vlastně obyvatele si tam přáli vyžití, chtěli by tam to mít více funkcí, včetně nějakých společenských prostor a prostor na kulturní akce. A vlastně taky řešíme celkově dopravu kolem celého náměstí.“
anketa: účastníci veřejného setkání: „No, chtěl bych vědět, jaký je plán, co tam všeho bude, jak to bude vypadat, doufám, že tady se to nevím. Jsou věci, které mě teda zajímají.
anketa: účastníci veřejného setkání: „Já vůbec tady nebydlím, já jsem přijel z Třince, protože v Třinci se řeší revitalizace náměstí a tam vlastně revitalizace proběhla bez diskuze s občany, takže mě zajímá, jak to tady řeší na Jihu.“
Vyjádřit se k navrhovaným změnám veřejného prostoru přišly téměř tři desítky zájemců.
---
Nový Jičín zvítězil v krajském kole soutěže Historické město roku 2025. Odborná komise ocenila mimo jiné zpřístupnění kostelní věže s vyhlídkou na městskou památkovou rezervaci.
Soustavná péče o městskou památkovou rezervaci, vysoká kvalita obnovy kulturních památek, ale obecně i údržba veřejného prostoru. To jsou splněná kritéria, která Novému Jičínu vynesla titul krajské Historické město roku 2025.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Je to nějaký doklad toho, že se tady o památky pečuje, a to systematicky, což je jedna z věcí, kterou ta porota ocenila.”
Porotu dále zaujala loni zrestaurovaná a veřejnosti zpřístupněná věž farního kostela.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Určitě otevření kostelní věže byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli v tom loňském roce do soutěže přihlásit, protože oni vždycky hodnotí, jestli je tam nějaký významný posun v té památkové rezervaci, případně v té péči o památky jako takové.”
Oldřiška Navrátilová, vedoucí Odboru školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Druhým takovým příkladem, co si myslím, že každé město nemá, tak se nám podařilo objevit mimořádný úkaz stavebně historickým průzkumem u vlastníka soukromé kulturní památky. A to byl objev takzvané dymné jizby. Je to tak mimořádný nález, že odborníci Národní památkového ústavu dali nominaci na takového památkového Oscara Patrimonium pro futuro.”
Město v části tohoto domu na Křižíkově ulici připravuje expozici s názvem Pod Popelem.
Novému Jičínu se v krajském kole podařilo vyhrát už potřetí, v roce 2001 získal dokonce celostátní titul Historické město.
---
Hukvaldy připomínají unikátní pietní výstavou výraznou osobnost místního uměleckého života. Světově proslulého akademického malíře Antonína Kroču. Expozice je výjimečná tím, že ji tvoří díla zapůjčená ze soukromých sbírek, která nejsou běžně přístupná veřejnosti.
Nová obřadní síň Hukvaldského dvora se proměnila v galerii, která hostí pietní výstavu Obrazové střípky Antonína Kroči.
Ivana Hrčková (Občané pro obec), místostarostka obce Hukvaldy: "Já si myslím, že by byl strašně rád, kdyby to tu dneska viděl. Ty obrazy se do toho prostoru úplně hodí."
Luděk Bujnošek (HUKVALDY 10 + 20), starosta Hukvald: „Jako by tady s námi byl, prostřednictvím energie, která vyzařuje z obrazů kolem nás.“
Expozice je naprosto unikátní. Většinu obrazů totiž zapůjčili lidé ze svých soukromých sbírek. Díla tak nejsou běžně k vidění a takto se už pravděpodobně nikdy znovu nesejdou.
Markéta Kološová, ředitelka hukvaldské knihovny: „Tonda celý život rozdával – hasiči si chodili pro obrazy, do tomboly je dával spolkům, pořád tvořil a rozdával. A říkala jsem si, že je vlastně fajn, že mu to teď lidé trochu oplatí a přinesou sem to, co mají ve svých soukromých sbírkách.“
Anketa: 1.) „My jsme doma zásobováni jeho obrazy a dělají nám radost. A čím tam déle visí, tak se mi víc líbí, Jeho dílo opravdu zraje, jak se říká.“ 2.) "To nebyl takový malíř, který byl někde zalezlý a si tam v tichu tvořil, Ale kolem něj to žilo."
Ivana Hrčková (Občané pro obec), místostarostka obce Hukvaldy: "Doma pár obrázků máme, moc hezkých. A tady stojím před obrazem své dcery, kterou vymaloval."
Vzácností je stojan, na kterém tvořil, kde je k vidění poslední dílo. Skica jeho nejmladší vnučky. Výstava je k vidění ještě do pátku 20. února.
---
