21. listopadu 2026, 16:00
Věznice Heřmanice se otevřela veřejnosti
Vysoké zdi, ostnatý drát a přísná bezpečnostní opatření. Místa, kam se běžný člověk normálně nedostane, otevírá Vězeňská služba České republiky v rámci historicky první akce pro veřejnost. K celorepublikovému Dni otevřených dveří se připojila i Věznice Heřmanice.
Do vůbec prvního celostátního dne otevřených dveří věznic se zapojila také Věznice Heřmanice. Zájem veřejnosti nahlédnout za vysoké zdi byl obrovský. Návštěvníci prošli přísnou vstupní kontrolou a vydali se do míst, kde se jindy nedostanou.
anketa, návštěvník: "Samozřejmě vidět ty prostory. Určitě to bylo zejména, protože jsme i tady poblíž. Denně kolem toho jezdím, takže vždycky jsem koukal, že jako za jízdy. Ale zajímalo mě, jak to vypadá vevnitř.
Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: "Den otevřených dveří vítáme, protože máme možnost ukázat veřejnosti v podstatě, jak vypadá věznice, jaká je naše práce a že je mnohovrstevnatá, že to není jenom o tom, že vězní lidi a že to není jenom o vychovatelích a dozorci, ale že tady máme řadu profesí, řadu činností, máme výrobní zónu, takže jsme rádi, že jsme se mohli pochlubit i tím, co vlastně ve skutečnosti děláme."
Věznice Heřmanice funguje od roku 1959. Jde o věznici s ostrahou, která má kapacitu zhruba 700 odsouzených. Fungují zde oddělení se středním i vysokým stupněm zabezpečení. Od roku 2013 má navíc vlastní oddělení pro mladistvé odsouzené.
Petr Čejka, 1. zástupce ředitele Věznice Heřmanice: "Tak návštěvníci uvidí vlastně výjezdovou bránu do věznice s prohlídkou novými místnostmi. Dostanou se do návštěvní místnosti, do soudní místnosti, uvidí zázemí pro odsouzené z hlediska knihovny, terapeutické místnosti, kaple. Dále se dostanou i na oddíly, kde uvidí vlastně ložnici odsouzených. Dále do jídelny na budovu, kde vykonávají kázeňské tresty, a do výrobní zóny, kde odsouzení pracují. Odsouzené jsme museli nějakým způsobem eliminovat. Aby nedošlo ke kontaktu s návštěvníky, byla změna ve stravě odsouzených, kdy dostali celodenní stravu. Dále vycházky budeme realizovat až po skončení vlastně tady této záležitosti."
Součástí prohlídky byla také ukázka práce vězeňských kynologů. Právě speciálně vycvičení psi pomáhají při střežení areálu nebo při hledání zakázaných látek. Věznice Heřmanice má v současné době ve službě třináct psů.
Návštěvníci se mohli vžít do role dozorců a najít nepovolené předměty v důmyslných skrýších odsouzených na magnet.
Život za mřížemi ale není jen o trestu. Věznice se snaží odsouzené připravit na úspěšný návrat do běžného života pomocí nejrůznějších pracovních a volnočasových aktivit. Jednou z hlavních priorit je také podpora vztahů rodič a dítě.
Pavel Urbančík, Oddělení výkonu trestu Věznice Heřmanice: "Jsou to aktivity, které jsou velmi důležité pro vězněné osoby, protože je tam nějaká přidaná hodnota ve smyslu toho budoucího zacházení. Pokud se vězeň učí včelaření, tak se musí naučit a nastudovat spoustu teorie. Tu praxi potom získá u nás ve věznici. A co se týká třeba propuštěných odsouzených, tak máme informace, že v tom včelaření pokračují i na svobodě. Ty kola pro Afriku, to je velmi záslužná činnost, protože odsouzení opravují kola, která by jinak nikdo nepoužil. Ta kola potom se odváží do Afriky, do Gambie, a je dobré vědět, aby i veřejnost poznala, že v podstatě věznice disponuje velkou skladbou aktivit, programů, zacházení a takové to rčení, které přichází z Norska, nějakým způsobem chovej se k vězni tak, aby sis vychoval vlastního souseda, tak je v podstatě alfa omega odborného zacházení, protože nikdy nevíte, kdy vězeň po propuštění bude váš soused, bude s vámi jezdit ve stejném dopravním prostředku, popřípadě bude bydlet ve vašem vchodě."
Další termín, kdy si věznice otevřou veřejnosti, je 25. listopadu s omezenou kapacitou 100 návštěvníků.
---
Věznice se historicky poprvé otevřely lidem
Historicky poprvé se české věznice otevřely lidem. Zájem byl tak obrovský, že dokonce zkolaboval registrační systém. Naše kamera zamířila do Opavy, kde si lidé mohli prohlédnout ženskou věznici i detenční ústav.
Za zdi, kam se běžný člověk nedostane. Návštěvníci si prohlédli cely, chodby i místa, kde odsouzení tráví své dny. V Opavě se otevřely hned dva objekty. Zájem výrazně převyšoval kapacitu prohlídek.
Barbora Šumberová, mluvčí, Věznice a ÚVZD Opava: “Do každého z těchto objektů se dnes dostane 100 návštěvníků na prohlídku a další návštěvníci se sem podívají ještě 25. listopadu.”
anketa: návštěvnice věznice: “Byly to nervy než jsem se tady dostala, protože opravdu ten systém úplně spadnul.”
Na Olomoucké ulici lidé nahlédli do věznice, kde si tresty odpykávají převážně ženy. Některé překvapily podmínky, ve kterých odsouzené žijí.
anketa: návštěvníci věznice: “Když jsem viděl celu, kde bylo 11 osob, tak mě to docela překvapilo, že to je vysoké číslo.”
“když jsme byli v tom oddělení se střední ostrahou, tak tam jsem se cítila jako v nějakém americkém filmu.”
Zcela jiný svět pak návštěvníky čekal v detenčním ústavu na Krnovské ulici. Ten je jedním ze dvou zařízení svého druhu v Česku.
Barbora Šumberová, mluvčí, Věznice a ÚVZD Opava: “U nás v opavském detenčním ústavu máme 65 chovanců, kapacita je tímto naplněna.”
Mimořádný zájem veřejnosti potvrdil i druhý termín prohlídek, který se uskuteční 25. listopadu. Také ten je už ale beznadějně obsazený.
---
Sportovci mohou pomoci geriatrii MNO získat přístroj
Každý krok nebo kilometr na kole může pomoci seniorům z Městské nemocnice Ostrava vrátit se do běžného života. Nemocnice se zapojila do projektu Pomáhej pohybem a chce získat 150 tisíc korun na speciální rehabilitační přístroj. Přispět přitom může úplně každý, kdo se rád hýbe.
Geriatrické oddělení Městské nemocnice Ostrava má 21 lůžek a stará se především o starší pacienty, kteří potřebují delší doléčení po vážné nemoci nebo operaci. Často jde o seniory, kteří už před hospitalizací měli zdravotní problémy a pobyt na lůžku jejich kondici ještě zhoršil. Cílem lékařů je proto nejen pacienty vyléčit, ale také je co nejdříve vrátit do běžného života.
Rostislav Sojka, primář geriatrie MNO: „Rehabilitace těch seniorů je hodně důležitá, protože jak jsem říkal, ti senioři jsou křehcí a stačí kolikrát i jeden den, když ulehnou na lůžko a už se tam rozvíjí takový imobilizační syndrom, znamená, že oni zůstanou ležet a nejsou schopni sami už se postavit. A my se snažíme je co nejdříve mobilizovat, snažíme se je postavit na nohy a rozchodit, aby mohli v domácím prostředí být aspoň částečně soběstační.“
Kromě fyzioterapeutů a ergoterapeutů pomáhají pacientům také nejrůznější doplňkové aktivity. Oblíbená je například canisterapie se psy nebo nově také felinoterapie s kočkami. Senioři pravidelně procvičují i paměť a další schopnosti.
Monika Tobolová, staniční sestra geriatrie MNO: „S pacienty probíhá nejenom rehabilitace s pomocí našich fyzioterapeutů a ergoterapeutů, ale pomáhá nám k rehabilitaci nebo spíše návratu seniora zpátky domů. Nám pomáhá canisterapie, která je tady velmi úspěšná, nově felinoterapie s felinoterapeutickou kočkou. Máme tady kognitivní trénink, který se tady dělá každý den.“
ANKETA, pacienti: „Baví mě to všechno. Když já to potřebuju, tak mě to baví všechno. A jsou tady hodný sestřičky, vynikající.“
Možnosti rehabilitace by nyní měl rozšířit speciální pohybový trenažér za přibližně 170 tisíc korun. Dokáže procvičovat ruce i nohy a díky motoru pomůže také pacientům, kteří zatím nemají dostatek síly na samostatný pohyb.
Monika Tobolová, staniční sestra geriatrie MNO: „Je to v podstatě takový rotoped, ke kterému se dá přijet buď s invalidním vozíčkem, nebo pacient sedí na židli, má šlapky na nohy, má držátka na ruce a pacient může cvičit buď pouze nohy, nebo pouze ruce, jako by šlapal na kole, nebo obojí současně.“
Na pořízení přístroje chce nemocnice získat 150 tisíc korun prostřednictvím Nadace ČEZ. Pomoci může veřejnost v aplikaci EPP – Pomáhej pohybem, která sportovní aktivity převádí na body. Podobnou výzvu už nemocnice úspěšně vyzkoušela.
Michal Mariánek, náměstek primátora Ostravy: „My s tím máme velmi dobré zkušenosti. Spustili jsme to už vloni a my jsme snad tu požadovanou částku vybrali během jednoho dne. Byli jsme hrozně překvapeni, takže uvidíme, jak to proběhne letos.“
Výzva odstartovala 9. listopadu a potrvá nejdéle měsíc, pokud se potřebná částka nevybere dříve. Stačí si stáhnout bezplatnou aplikaci, vybrat projekt ostravské geriatrie a nasbírané body mu věnovat. Zbytek ceny přístroje uhradí nemocnice ze svého.
---
Nový Jičín připomněl, že svoboda není samozřejmost
Svoboda není samozřejmost. Pod tímto mottem se v Novém Jičíně uskutečnila akce, která připomněla události sametové revoluce roku 1989. Programu se ujala Základní škola Tyršova.
Pietní vzpomínka k uctění svátku 17. listopadu začala ve vestibulu radnice, kde byly zahájeny dvě výstavy. Jedna o násilí, které se v době komunismu dělo na mládeži. Druhá, nazvaná Holé ruce a klíče ke svobodě, představila díla žáků Základní školy Tyršova. Právě tato škola se ujala přípravy programu oslav.
Gustav Žídek, ředitel ZŠ Tyršova Nový Jičín: “Je velice nutné tyhle události připomínat hlavně mladé generaci, protože lidé v mém věku to zažili, ti si to budou pamatovat nadosmrti, ale lidé, kteří se narodili až potom, tak pokud jim to nebudeme připomínat, tak nebudou vědět, co se tady dělo.”
Jiří Klein (Náš Nový Jičín), starosta Nového Jičína: “Já jsem velmi rád, že se toho ujala Základní škola Tyršova, že vlastně jde to od těch nejmladších, kteří si to potřebují opravdu připomínat, že ne všechno, co dneska máme, přišlo jen tak samo, že jsme si to museli vybojovat, že to stálo nějaké oběti. A já jsem strašně moc rád, že můžeme tady touto formou podpořit tyhle akce, že můžeme na radnici strávit nějaký čas, udělat si tady výstavu, můžeme jít na nádvoří Václava Havla a symbolicky to zakončit v Beskydském divadle.”
Lubomír Sazovský, Novojičínská otevřená společnost: “17. listopad je vlastně velký symbol. Symbol toho, na co bychom neměli nikdy zapomínat, že svoboda není věc, která je jednou vyvojovaná a daná a navždy. Že těch tendencí tu svobodu nějak poškozovat nebo si přivlastňovat jenom pro některé je strašně moc. Takže je třeba neustále hlídat tyhle záležitosti a k tomu vždycky slouží i ten 17. listopad.”
Andrej Droščín, (ZELENÍ/Piráti/TOP 09/STAN), 2. místostarosta Nového Jičína: “Zní to dneska 17. listopadu možná jako klíště, ale važme si svobody, kterou máme. Není to samozřejmost a musíme za ním pořád bojovat.”
Miroslav Urban, aktér Sametové revoluce v Novém Jičíně: “Je to opravdu už tak dlouho, těch 37 let, kéž by nás to stmelovalo. Ale bohužel, jak vidím a jak vidíme tuto dnešní dobu, tak to není moc pěkné a dobré a vhodné, že by nás to zrovna spojovalo. Rozděluje nás to, protože, bohužel, momentální vládní garnitura pod rouškou noci udělala to, že chce pohřbít to, co jsme tady v tom roce 1989 vybojovali tu svobodu, nezávislost médií a ta je právě dneska dosti ohrožena. Proto lidé vyšli do ulic, proto nyní v neděli stotisícový dav na Letné bohuželivě protestoval proti tomu, co se děje pod rouškou noci a strach média je na místě, pochopitelně, protože to je to první, co by chtěli uchopit a tím zmanipulovat veřejné mínění. Proto je třeba, aby jsme si tu svobodu hlídali a proto jsem i já dnes tady a děkuju všem, kteří za tu svobodu dneska přijdou a přišli bojovat.”
---
Na ZŠ Krestova otevřou třídu objevitelů
Základní škola Krestova neustále inovuje svou výuku i vnitřní a venkovní prostory. Aktuálně dokončuje stavbu nového hřiště a příští rok chystá otevřít speciální Třídu objevitelů.
Svět se rychle mění a nestačí už jen znát správné odpovědi. Stále důležitější je umět klást otázky, přemýšlet v souvislostech, propojovat informace a hledat vlastní cesty k řešení. S tím na ZŠ Krestova pomůže nová Třída objevitelů.
Věra Rymiecová, ředitelka ZŠ Krestova: “Za podpory Městského obvodu Ostrava Jih otevíráme třídu pro rozvoj talentu Třídu objevitelů s rozšířenou výukou angličtiny, matematiky a logiky. Třída je určená zvídavým dětem, které se rády ptají proč a chtějí věcem přijít na kloub.“
Barbora Třískalová, učitelka, ZŠ Krestova: „Děti budou zkoumat, zkoušet a objevovat souvislosti. Ve třídě i na výpravách do přírody zažijí radost z toho, že na něco přišly samy.“
Lucie Fialová, učitelka, ZŠ Krestova: “Třída objevitelů je také bilingvní, což znamená, že se děti v angličtině učí i vybrané další předměty. Angličtina se tak přirozeně stává součástí jejich dne,přitom stejnou péči věnujeme češtině, čtení a porozumění.“
Bilingvní výuka na škole funguje již 7 let. Součástí programu speciální třídy bude také cílená práce s talentem, osobnostním rozvojem a propojení moderní výuky s praxí.
Lenka Gonsorčíková, učitelka, ZŠ Krestova: “V matematice dáváme prostor různým řešením a učíme děti, aby se nevzdávali hnedka při první nějaké větší překážce, aby se snažili k tomu třeba dojít právě jiným řešením. Vlastně máme teď hodinu matematiky a k tomu nám dopomáhají různé logické hry, kterými děti rozvíjí i logické uvažování a představivost také prostorovou.”
Klára Bartko a Michal Henžel, učitelé, ZŠ Krestova: “„Díky virtuální realitě mohou děti prozkoumat i místa, kam se běžně nedostanou.” - “To, o čem se učí, tak mohou lépe pochopit.“
Věra Rymiecová, ředitelka ZŠ Krestova: “Chceme, aby se děti do školy těšily, měly tu kamarády a nebály se zkoušet nové věci. Vedle učení jim proto dáváme prostor pro pohyb, hraní i odpočinek.“
Honza Pražák, žák, ZŠ Krestova: “Co tě nejvíce baví tady ve škole? Z předmětů nebo z čehokoliv?” - “Mně se líbí, že tady je rozšířená výuka anglického jazyka, že si o přestávkách můžeme zajít zahrát ping-pong a líbí se mi, že tu bude nové hřiště.”
Třída objevitelů pro prvňáčky se na Krestovce otevře v příštím školním roce - zápis proběhne 18. a 19. ledna, ale rodiče s dětmi si mohou možnosti třídy a školy prohlédnout už na Dni otevřených dveří 30. listopadu.
---
Vánoční jedli darovala Havířovu rodina z Albrechtic
Havířov každoročně hledá vánoční strom, který ozdobí náměstí Republiky. Také letos ho městu darovala jedna z rodin, tentokrát ze sousedních Albrechtic, kde jedle rostla na zahradě rodinného domu dlouhých 35 let.
Tato krásná jedle rostla 35 let na zahradě rodinného domu v Albrechticích. Postupem času však vyrostla natolik, že začala výrazně stínit a bránit pronikání slunečních paprsků do domu. Rodina se proto rozhodla strom darovat městu.
Adam Stebel, syn dárce stromu: „Takovou zajímavostí toho stromu je, že původně ho zasadil můj otec před 35 lety jako vánoční stromek, který měl být v našem obývacím pokoji. Takže po 35 letech je to vánoční stromek, ne v obývacím pokoji, ale na náměstí v Havířově, takže máme velkou radost, že má nějaké velké využití. Bude mi chybět, ale zároveň aspoň nám to bude nějaké pořádné slunce, protože to stínilo dost, takže je to takových 50 na 50. Ale bude mi to chybět. Byla to část mého života.“
Strom rostl v přední části zahrady. Odborníci ze Zámeckého dvora ho pomocí jeřábu zajistili a následně zvedli do výšky, aby ho mohli bezpečně přenést přes elektrické vedení.
Pavel Kuriak, Zámecký dvůr: „Ono to nebylo tak složité ani komplikované. Horší bylo to našpalkovat a uvázat na , ale všecko bylo bez komplikací, tak jsme rádi, že je všecko v pořádku. Krásný, pěkná jedlička, úžasný stromek.“
Jakmile byl strom dovezen na náměstí Republiky, hned vzbudil pozornost kolemjdoucích.
Anketa: „Stromeček je moc hezký a vlastně, když se na něho podívám, tak je to asi 35 metrů.“
Anketa: „Dovezli vánoční stromek a sekají ho. Já se moc těším na Vánoce a dostanu dárečky.“
Anketa: „Náhodou jsme šli tady vedle do Elánu pro nějaké katalogy, ať si děti můžou napsat Ježíškovi o nějaké dárečky. Takže dneska je to takové symbolické. Přesně tak, úplně náhoda a krásně to vyšlo.“
Anketa: „Těším se, až se rozsvítí ten stromeček. Až my se tady půjdeme podívat, až se rozsvítí ten stromek.“
Slavnostní rozsvícení vánočního stromu s bohatým doprovodným programem se uskuteční v sobotu 28. listopadu v 17 hodin.
---
Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-21-11-2026-16-00