Moravskoslezský kraj bude v roce 2025 hospodařit s rekordním rozpočtem ve výši téměř 43 miliardy korun. Důraz je kladen na investice do infrastruktury i zdravotnictví a také na obnovu po zářijových povodních. Schodek 3 miliardy korun pokryjí krajské úspory a krátkodobé úvěry.
42,722 miliard korun - to je výše rozpočtu pro příští rok v Moravskoslezském kraji. Je to o více než 3 miliardy více, než v končícím roce. Příjmy, ale všechny výdaje nepokryjí a tak téměř stejnou částku o jakou je rozpočet navýšen, tvoří schodek, který bude pokryt úsporami a úvěrem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Celkově jsou příjmy plánovány ve výši 39, 5 mld kč. Jedná se o navýšení na příjmové stránce přibližně 3,3 mld. kč. Nárůst vznikl vlivem dotací a navýšením příjmů ze sdílených daní o 600 milionů korun."
Sestavování rozpočtu významně ovlivnily zářijové povodně, které podle odhadů způsobily na krajském majetku škody za více než dvě miliardy korun.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Na financování povodňových škod je vyčleněno 100 milionů korun. Další prostředky jsou připraveny v Zajišťovacím fondu kraje, kde je asi 700 milionů korun, tyto finance budou do rozpočtu kraje zapojeny postupně, jak bude probíhat obnova území."
Na investice má kraj připraveno rekordních zhruba 6 a půl miliardy korun, což je o 1,6 miliardy více než letos.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Podstatnou část rozpočtu MS kraje tvoří reprodukce krajského majetku z vlastích zdrojů v celkové výši zhruba 2,8 mld. kč."
Kraj chce příští rok zahájit asi 120 projektů spolufinancovaných z evropských finančních zdrojů za téměř 4 miliardy korun.
---
Část návštěvníků, kteří ročně zavítají do Moravskoslezského kraje, přilétá na ostravské letiště Leoše Janáčka v Mošnově. To postupně rozšiřuje pravidelné i turistické linky do celého světa.
V závěru roku se z Mošnova začalo létat do doposud nejvzdálenějších destinací, a to na Mauricius a do Thajska.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Letošní sezona byla úžasná. Děkujeme všem cestujícím, kteří si vybrali naše letiště jako svou první volbu. Aktuálně máme odbaveno 478 tisíc cestujících a odhadujeme, že do konce roku přibude ještě několik tisíc. Očekáváme celkový počet mezi 480 a 485 tisíci cestujícími, což by znamenalo absolutní rekord – tolik lidí ještě nikdy přes naše letiště necestovalo.”
Postupně se rozšiřuje počet míst, kam lze z ostravského letiště cestovat.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Letos se nám podařilo dosáhnout i největšího počtu destinací. Z ostravského letiště se létalo do 31 destinací, což je zhruba dvojnásobek oproti běžným rokům. Věnujeme velkou pozornost marketingu a snažíme se o našem letišti dávat vědět. Přesvědčujeme cestující, že si vybrali správně, a usilujeme o to, abychom byli přátelské a dostupné letiště. Množství pozitivních zpětných vazeb od našich cestujících je letos opravdu fantastické.”
Moravskoslezský kraj podporuje letecké spojení s Varšavou, která je významným přestupním uzlem.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Průměrná obsazenost letadel, tzv. load factor, se stále pohybuje okolo 40 %. Rádi bychom toto číslo zvýšili. Zájem cestujících roste po jednotlivých procentech, a i když některé dny jsou slabší, celkový trend je vzestupný. Zůstáváme optimisté – například naše spojení s Varšavou je velkou výhodou. S jedním přestupem je možné cestovat do Japonska, Koreje, Spojených států nebo Kanady. Já sám tuto linku pravidelně využívám. Varšava jako velká metropole přitahuje také turisty na prodloužené víkendy. Asi 30 % našich cestujících zde zůstává, zatímco většina pokračuje dál do evropských nebo světových destinací.”
Pro rok 2025 ostravské letiště počítá s rozšířením linek i nárůstem cestujících.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Pro příští rok zůstáváme konzervativní a počítáme s nárůstem cestujících o 5 až 10 %. Chceme nejen udržet oblíbené destinace, jako jsou Egypt, Turecko nebo Bulharsko, ale plánujeme i novinky. Otevřeme například linku do Girony ve Španělsku. Spolupracujeme také s dalšími cestovními kancelářemi, jako je polská TUI, která v Ostravě zahájila činnost a plánuje intenzivní propagaci.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Naším cílem je překonat hranici 500 tisíc cestujících. Máme obrovskou radost, že si cestovní kanceláře naše letiště oblíbily, a věříme, že se jejich zájem bude ještě zvyšovat. Současně s charterovými lety se zlepšuje i obsazenost našich pravidelných linek. Nemůžeme opomenout ani nákladní dopravu, která je pro letiště klíčová. Cargo drží naše letiště v černých číslech a letos jsme přepravili přibližně 17 tisíc tun zboží. Tento výsledek potvrzuje, že se letišti daří. Věříme, že v příštím roce budeme v tomto trendu pokračovat a letiště bude dále růst a vzkvétat.”
---
Charita Studénka zahájila v prosinci stavbu nového Domova svatého Jáchyma. Na realizaci projektu získala už před léty pozemky města a teď státní dotaci. Dům má být hotový do konce října příštího roku.
S myšlenkou stavby nového Domova svatého Jáchyma si studénecká Charita pohrávala dlouhé roky. Pak v roce 2019 nechala vypracovat studii proveditelnosti a na jejím základě podpořilo stavbu i město a darovalo Charitě pozemek v sousedství stávajícího Domova svaté Anny. Rozhodujícím okamžikem zahájení stavby bylo získání dotace ve výši 80 milionů korun.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “My tu dotaci máme v rámci Národního plánu obnovy přes Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žádali jsme o dotaci v maximální výši, která se mohla žádat, to bylo 80 milionů. Ta částka asi ještě nebude konečná, ještě budeme muset sehnat další peníze, vlastně už mnoho let sbíráme na tento projekt i z Tříkrálové sbírky.”
Mojmír Kotas (ANO), člen Rady města Studénka: “Paní Pomikálkové se podařil husarský kousek, že získala dotaci 80 milionů na dům svatého Jáchyma. Je to krásná stavba, díval jsem se na ten projekt, je tam tedy šibeniční termín, ale já si myslím, že ona ho zvládne. Je to velmi důležitý projekt.”
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Firma má tedy šibeniční termín 31. října 2025. Protože do konce roku podle dotačních podmínek musí být už stavba zkolaudována a uzpůsobena k užívání.”
Staveniště firma převzala počátkem prosince, na místě ihned začaly kroky k zahájení prací. V nové budově bude domov pro seniory s kapacitou 18 lůžek a odlehčovací služba pro čtyři klienty.
---
Ostrava pokračuje v boji s jmelím, nenápadným, avšak destruktivním parazitem, který ohrožuje zdraví městské zeleně. V rámci třetí etapy projektu bude odborně ošetřeno 600 stromů v Porubě a Radvanicích a Bartovicích.
Jmelí je stromový parazit, který postupně oslabuje hostitelskou dřevinu. V Ostravě napadá nejčastěji lípy, javory nebo topoly. Snižuje schopnost stromu provádět fotosyntézu, brání příjmu živin a vody a může způsobit i jejich odumírání. Bez kontrolních opatření dochází k rychlému šíření a devastaci zeleně ve městě. Proto Ostrava realizuje projekt, který má šíření jmelí omezit.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tato akce přispívá ke zvyšování vitality městské zeleně, prodlužuje její životnost, zbavuje zeleň parazitů, kteří ji hubí."
Arboristé se nyní zaměřují na stromy v Porubě. Jmelí zde nejčastěji napadá lípy, javory nebo topoly. Každý napadený strom byl prohlédnut a odborníci navrhli pěstební opatření. Nejde jen o fyzicku likvidaci parazita, ale i o další ošetření.
Karel Stránský, arborista: "Nejvíce napadené stromy půjdou k zemi, budou se kácet. Stromy, které jsou pod 40 procenty zajmelení, budeme ořezávat. Pomocí stromolezeckých technik si ten strom nahodíme a dostaneme se nahoru v lanech. Následně probíhá samotný ořez."
V rámci třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 600 stromů na území dvou městských obvodů. Náklady jsou přes 5 milionů korun.
---
Karvinská hornická nemocnice pomáhá pacientům, kterým komplikuje život vážné onemocnění nebo úraz, botulotoxinovými injekcemi. V tuto chvíli má nemocnice v rehabilitační péči první desítku pacientů, kterým je „botox“ pravidelně vpravován do svalů. Další nemocní postupně přibývají.
Jedním z pacientů, který na injekce botulotoxinu pravideln dochází je i pan Robert Mirga. Cévní mozková příhoda ho postihla v práci před dvěma lety, po ní zůstal na vozíčku. Jeho stav se výrazně zlepšil před rokem, kdy začal docházet na pravidelné injekce. Už dokáže chodit za pomocí hole. Stejný pokrok vidí i u ruky.
Robert Mirga, pacient: “Víte co, už ji jako dát tak, dát dopředu, předtím to nešlo, jde to. Jsem vděčný, že mě paní doktorka léčí."
Botox působí zhruba tři měsíce, ve kterých je nutné, aby pacienti denně cvičili. Lékaři se snaží je tedy naučit samostatné práci s jejich svaly, motivovat je, aby na sobě pracovali. Jinak by šlo jen o pasivní úlevu.
Eliška Kollerová, zástupkyně primářky rehabilitačního oddělení KHN: "To cvičení navazuje na tu aplikaci, což podle posledních poznatků vědy je to zásadní na celé terapii. Protože po třech měsících ten účinek vyprchá a byli bychom tam, kde jsme byli před začátkem léčby. Když bude pravidelně sám 2x denně cvičit, tak dochází k postupnému zlepšování zdravotního stavu a funkce dané končetiny."
Aktivní spolupráce pacienta s lékařem je proto pro viditelný výsledek podstatná. Aplikovat botulotoxin pacientům začala KHN koncem loňského roku.
---
Na Vánoce se již připravují také v havířovském útulku Max. I zvířata mají rády dárky. Nejčastěji v podobě pamlsků. Škola z Albrechtic, která útulek obdarovala, učí děti, že mít psa, znamená i velkou zodpovědnost.
Ani jeden z těchto pejsků si nevybral žít v útulku. Ve většině případů zde musí být kvůli nezodpovědnosti lidí. Naštěstí má útulek v Havířově pro zvířata dobré zázemí a obětavé ošetřovatele, kteří se starají o všechna zvířata. Před Vánocemi na útulek myslí i hodní dárci, mezi které patří také děti ze Základní školy s polským vyučovacím jazykem v Albrechticích.
Lucie Rajdusová, učitelka: “Začalo to tím, že si děti vytvořily plakát, zavolali jsme potom do útulku, co by tady potřebovali."
Stanislav Siwek, učitel: "Je to i taková příležitost učit děti k odpovědnosti a za své okolí. A dětí se učí, že to je nejen si pořídit mazlíčka, ale je třeba se o něho i postarat."
anketa: "Bylo to dobré, protože máme doma kočku a tady jsou také kočky.
anketa: “Já bych si přál k vánocům, aby všichni pejsci našli svůj domov.”
Dagmar Poláková, vedoucí útulku Max: "Budeme moc rádi, když pejskům a kočičkám nadělí nějakou tu vánoční nadílku. Teď máme více starších pejsků, takže pokud si můžeme vybrat, tak raději přivítáme granule pro pejsky seniory."
Prosinec patří v útulku, co se týče odchytů, k nejnáročnějšímu období. Naštěstí během ohňostroje v rámci rozsvícení vánočního stromu, letos tolik výjezdů ošetřovatelé nezaznamenali.
---
Moravskoslezský kraj bude v roce 2025 hospodařit s rekordním rozpočtem ve výši téměř 43 miliardy korun. Důraz je kladen na investice do infrastruktury i zdravotnictví a také na obnovu po zářijových povodních. Schodek 3 miliardy korun pokryjí krajské úspory a krátkodobé úvěry.
42,722 miliard korun - to je výše rozpočtu pro příští rok v Moravskoslezském kraji. Je to o více než 3 miliardy více, než v končícím roce. Příjmy, ale všechny výdaje nepokryjí a tak téměř stejnou částku o jakou je rozpočet navýšen, tvoří schodek, který bude pokryt úsporami a úvěrem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Celkově jsou příjmy plánovány ve výši 39, 5 mld kč. Jedná se o navýšení na příjmové stránce přibližně 3,3 mld. kč. Nárůst vznikl vlivem dotací a navýšením příjmů ze sdílených daní o 600 milionů korun."
Sestavování rozpočtu významně ovlivnily zářijové povodně, které podle odhadů způsobily na krajském majetku škody za více než dvě miliardy korun.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Na financování povodňových škod je vyčleněno 100 milionů korun. Další prostředky jsou připraveny v Zajišťovacím fondu kraje, kde je asi 700 milionů korun, tyto finance budou do rozpočtu kraje zapojeny postupně, jak bude probíhat obnova území."
Na investice má kraj připraveno rekordních zhruba 6 a půl miliardy korun, což je o 1,6 miliardy více než letos.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Podstatnou část rozpočtu MS kraje tvoří reprodukce krajského majetku z vlastích zdrojů v celkové výši zhruba 2,8 mld. kč."
Kraj chce příští rok zahájit asi 120 projektů spolufinancovaných z evropských finančních zdrojů za téměř 4 miliardy korun.
---
Část návštěvníků, kteří ročně zavítají do Moravskoslezského kraje, přilétá na ostravské letiště Leoše Janáčka v Mošnově. To postupně rozšiřuje pravidelné i turistické linky do celého světa.
V závěru roku se z Mošnova začalo létat do doposud nejvzdálenějších destinací, a to na Mauricius a do Thajska.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Letošní sezona byla úžasná. Děkujeme všem cestujícím, kteří si vybrali naše letiště jako svou první volbu. Aktuálně máme odbaveno 478 tisíc cestujících a odhadujeme, že do konce roku přibude ještě několik tisíc. Očekáváme celkový počet mezi 480 a 485 tisíci cestujícími, což by znamenalo absolutní rekord – tolik lidí ještě nikdy přes naše letiště necestovalo.”
Postupně se rozšiřuje počet míst, kam lze z ostravského letiště cestovat.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Letos se nám podařilo dosáhnout i největšího počtu destinací. Z ostravského letiště se létalo do 31 destinací, což je zhruba dvojnásobek oproti běžným rokům. Věnujeme velkou pozornost marketingu a snažíme se o našem letišti dávat vědět. Přesvědčujeme cestující, že si vybrali správně, a usilujeme o to, abychom byli přátelské a dostupné letiště. Množství pozitivních zpětných vazeb od našich cestujících je letos opravdu fantastické.”
Moravskoslezský kraj podporuje letecké spojení s Varšavou, která je významným přestupním uzlem.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Průměrná obsazenost letadel, tzv. load factor, se stále pohybuje okolo 40 %. Rádi bychom toto číslo zvýšili. Zájem cestujících roste po jednotlivých procentech, a i když některé dny jsou slabší, celkový trend je vzestupný. Zůstáváme optimisté – například naše spojení s Varšavou je velkou výhodou. S jedním přestupem je možné cestovat do Japonska, Koreje, Spojených států nebo Kanady. Já sám tuto linku pravidelně využívám. Varšava jako velká metropole přitahuje také turisty na prodloužené víkendy. Asi 30 % našich cestujících zde zůstává, zatímco většina pokračuje dál do evropských nebo světových destinací.”
Pro rok 2025 ostravské letiště počítá s rozšířením linek i nárůstem cestujících.
Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Pro příští rok zůstáváme konzervativní a počítáme s nárůstem cestujících o 5 až 10 %. Chceme nejen udržet oblíbené destinace, jako jsou Egypt, Turecko nebo Bulharsko, ale plánujeme i novinky. Otevřeme například linku do Girony ve Španělsku. Spolupracujeme také s dalšími cestovními kancelářemi, jako je polská TUI, která v Ostravě zahájila činnost a plánuje intenzivní propagaci.”
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Naším cílem je překonat hranici 500 tisíc cestujících. Máme obrovskou radost, že si cestovní kanceláře naše letiště oblíbily, a věříme, že se jejich zájem bude ještě zvyšovat. Současně s charterovými lety se zlepšuje i obsazenost našich pravidelných linek. Nemůžeme opomenout ani nákladní dopravu, která je pro letiště klíčová. Cargo drží naše letiště v černých číslech a letos jsme přepravili přibližně 17 tisíc tun zboží. Tento výsledek potvrzuje, že se letišti daří. Věříme, že v příštím roce budeme v tomto trendu pokračovat a letiště bude dále růst a vzkvétat.”
---
Charita Studénka zahájila v prosinci stavbu nového Domova svatého Jáchyma. Na realizaci projektu získala už před léty pozemky města a teď státní dotaci. Dům má být hotový do konce října příštího roku.
S myšlenkou stavby nového Domova svatého Jáchyma si studénecká Charita pohrávala dlouhé roky. Pak v roce 2019 nechala vypracovat studii proveditelnosti a na jejím základě podpořilo stavbu i město a darovalo Charitě pozemek v sousedství stávajícího Domova svaté Anny. Rozhodujícím okamžikem zahájení stavby bylo získání dotace ve výši 80 milionů korun.
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “My tu dotaci máme v rámci Národního plánu obnovy přes Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žádali jsme o dotaci v maximální výši, která se mohla žádat, to bylo 80 milionů. Ta částka asi ještě nebude konečná, ještě budeme muset sehnat další peníze, vlastně už mnoho let sbíráme na tento projekt i z Tříkrálové sbírky.”
Mojmír Kotas (ANO), člen Rady města Studénka: “Paní Pomikálkové se podařil husarský kousek, že získala dotaci 80 milionů na dům svatého Jáchyma. Je to krásná stavba, díval jsem se na ten projekt, je tam tedy šibeniční termín, ale já si myslím, že ona ho zvládne. Je to velmi důležitý projekt.”
Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: “Firma má tedy šibeniční termín 31. října 2025. Protože do konce roku podle dotačních podmínek musí být už stavba zkolaudována a uzpůsobena k užívání.”
Staveniště firma převzala počátkem prosince, na místě ihned začaly kroky k zahájení prací. V nové budově bude domov pro seniory s kapacitou 18 lůžek a odlehčovací služba pro čtyři klienty.
---
Ostrava pokračuje v boji s jmelím, nenápadným, avšak destruktivním parazitem, který ohrožuje zdraví městské zeleně. V rámci třetí etapy projektu bude odborně ošetřeno 600 stromů v Porubě a Radvanicích a Bartovicích.
Jmelí je stromový parazit, který postupně oslabuje hostitelskou dřevinu. V Ostravě napadá nejčastěji lípy, javory nebo topoly. Snižuje schopnost stromu provádět fotosyntézu, brání příjmu živin a vody a může způsobit i jejich odumírání. Bez kontrolních opatření dochází k rychlému šíření a devastaci zeleně ve městě. Proto Ostrava realizuje projekt, který má šíření jmelí omezit.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tato akce přispívá ke zvyšování vitality městské zeleně, prodlužuje její životnost, zbavuje zeleň parazitů, kteří ji hubí."
Arboristé se nyní zaměřují na stromy v Porubě. Jmelí zde nejčastěji napadá lípy, javory nebo topoly. Každý napadený strom byl prohlédnut a odborníci navrhli pěstební opatření. Nejde jen o fyzicku likvidaci parazita, ale i o další ošetření.
Karel Stránský, arborista: "Nejvíce napadené stromy půjdou k zemi, budou se kácet. Stromy, které jsou pod 40 procenty zajmelení, budeme ořezávat. Pomocí stromolezeckých technik si ten strom nahodíme a dostaneme se nahoru v lanech. Následně probíhá samotný ořez."
V rámci třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 600 stromů na území dvou městských obvodů. Náklady jsou přes 5 milionů korun.
---
Karvinská hornická nemocnice pomáhá pacientům, kterým komplikuje život vážné onemocnění nebo úraz, botulotoxinovými injekcemi. V tuto chvíli má nemocnice v rehabilitační péči první desítku pacientů, kterým je „botox“ pravidelně vpravován do svalů. Další nemocní postupně přibývají.
Jedním z pacientů, který na injekce botulotoxinu pravideln dochází je i pan Robert Mirga. Cévní mozková příhoda ho postihla v práci před dvěma lety, po ní zůstal na vozíčku. Jeho stav se výrazně zlepšil před rokem, kdy začal docházet na pravidelné injekce. Už dokáže chodit za pomocí hole. Stejný pokrok vidí i u ruky.
Robert Mirga, pacient: “Víte co, už ji jako dát tak, dát dopředu, předtím to nešlo, jde to. Jsem vděčný, že mě paní doktorka léčí."
Botox působí zhruba tři měsíce, ve kterých je nutné, aby pacienti denně cvičili. Lékaři se snaží je tedy naučit samostatné práci s jejich svaly, motivovat je, aby na sobě pracovali. Jinak by šlo jen o pasivní úlevu.
Eliška Kollerová, zástupkyně primářky rehabilitačního oddělení KHN: "To cvičení navazuje na tu aplikaci, což podle posledních poznatků vědy je to zásadní na celé terapii. Protože po třech měsících ten účinek vyprchá a byli bychom tam, kde jsme byli před začátkem léčby. Když bude pravidelně sám 2x denně cvičit, tak dochází k postupnému zlepšování zdravotního stavu a funkce dané končetiny."
Aktivní spolupráce pacienta s lékařem je proto pro viditelný výsledek podstatná. Aplikovat botulotoxin pacientům začala KHN koncem loňského roku.
---
Na Vánoce se již připravují také v havířovském útulku Max. I zvířata mají rády dárky. Nejčastěji v podobě pamlsků. Škola z Albrechtic, která útulek obdarovala, učí děti, že mít psa, znamená i velkou zodpovědnost.
Ani jeden z těchto pejsků si nevybral žít v útulku. Ve většině případů zde musí být kvůli nezodpovědnosti lidí. Naštěstí má útulek v Havířově pro zvířata dobré zázemí a obětavé ošetřovatele, kteří se starají o všechna zvířata. Před Vánocemi na útulek myslí i hodní dárci, mezi které patří také děti ze Základní školy s polským vyučovacím jazykem v Albrechticích.
Lucie Rajdusová, učitelka: “Začalo to tím, že si děti vytvořily plakát, zavolali jsme potom do útulku, co by tady potřebovali."
Stanislav Siwek, učitel: "Je to i taková příležitost učit děti k odpovědnosti a za své okolí. A dětí se učí, že to je nejen si pořídit mazlíčka, ale je třeba se o něho i postarat."
anketa: "Bylo to dobré, protože máme doma kočku a tady jsou také kočky.
anketa: “Já bych si přál k vánocům, aby všichni pejsci našli svůj domov.”
Dagmar Poláková, vedoucí útulku Max: "Budeme moc rádi, když pejskům a kočičkám nadělí nějakou tu vánoční nadílku. Teď máme více starších pejsků, takže pokud si můžeme vybrat, tak raději přivítáme granule pro pejsky seniory."
Prosinec patří v útulku, co se týče odchytů, k nejnáročnějšímu období. Naštěstí během ohňostroje v rámci rozsvícení vánočního stromu, letos tolik výjezdů ošetřovatelé nezaznamenali.
---
