Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby, kterými se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Rozpálit na menší kusy a odvézt do šrotu k dalšímu zpracování. Takový osud čeká čtyři skipové nádoby, kterými bylo na povrch vytěženo několik milionů tun černého uhlí. Pomocí těžních strojů vyjel plně naložený skip z více než kilometrové hloubky za pouhé dvě minuty.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Vytáhli jsme skipovou dopravní nádobu, která váží nějakých 25 tun. Vlezlo se do ní 21 tun těživa. Celá ta skipová nádoba se potom bude postupně rozpalovat a odvážet do šrotu.“
Skipové nádoby se musely nejdříve odpojit od těžních lan a ještě ve skipové věži položit na bok. Teprve potom je bylo možné vyvézt ven.
Martin Kisza, OKD, mechanik svislé dopravy Dolu ČSM: „Místa tam moc není. Ta nádoba je vysoká 17 metrů a ohlubeň je dlouhá 18 metrů. Takže toho místa tam je opravdu málo.“
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstrojení dalších částí šachty, včetně těžních strojů.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Co se týká této budovy, tak skipová těžní věž má na výšku 69,7 metrů a váží 22 600 tun. Zde je vlastně 10. patro – strojovna, čili celé to srdce toho ovládání, kde se vytěžené uhlí vytahovalo na povrch.“
Jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonová skipová věž nejspíše odstřelena a rozebrána.
---
Ostrava může být ostatním městům vzorem v odpadovém hospodářství. Díky unikátní třídící lince jde na skládku mnohem méně odpadu a navíc umí městská společnost OZO velké množství vytříděného materiálu dále zužitkovat až už recyklací nebo energeticky. Problémem je velkoobjemový odpad a nezájem energetických firem.
Loni vyprodukovali Ostravané 117 000 tun odpadu, což je na občana 434 kg. Z toho bylo 52 000 tun směsného odpadu, který byl na nové moderní třídicí lince vytříděn, a na skládce tak skončilo pouze 30 000 tun.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ukazuje se, že se podařilo o 40 % materiálů, které skončily na skládce, odklonit a využít materiálně nebo energeticky."
Ostrava si velmi zakládá na tom, že jen slepě netřídí, ale má odbyt pro takto vzniklé produkty. Zájem je o některé plasty, papírové kartony i o sklo. O co zájem není, se po mele do paliv, které na míru OZO míchá pro teplárnu v Přerově nebo cementárnu v Hranicích.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: "Konkrétně z plastů je prodejných čirých, v našem pojetí využitelných 30 %. Těch 70 % je využitelných. My to děláme energeticky, čímž jsme schopni sto procent plastů využívat."
Osvědčil se také single stream, kdy u rodinných domků vyhazují obyvatelé papír a plasty do jedné nádoby. Tento systém chce město letos rozšířit do Hrabové.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ostrava vlastně je dneska technicky připravená. Může se vypořádat se vším materiálem, tedy vlastně se všemi 117 000 tunami, které Ostrava vyprodukuje."
Za odvoz a zpracování komunálního odpadu platí lidé v Ostravě ročně 720 Kč, děti a senioři do 65 let pětistovku. Město na odpadové hospodářství doplácí přes 160 milionů korun ročně.
---
Kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je římskokatolický poutní kostel. Barokní chrám dostavěný roku 1777 byl roku 1999 povýšen na basiliku minor, jako jedinou v MS kraji. Vnitřní prostory basiliky jsou nyní v rekonstrukci, znovu otevřena bude 1. května.
Bazilika ve Frýdku-Místku je významným poutním místem, kam směřují nejen obyvatelé města, ale také turisté z celé Evropy. Po mnoha letech provozu její technický stav ale vyžadoval důkladnou rekonstrukci.
František Boldy, farář: "Obnovená výmalba interiéru, pak komplexní rekonstrukce krypty, pak boční kaple sv. Kříže, která byla i nepřístupná pro veřejnost, a také varhany a hodinový stroj, který ukazuje přesný čas."
Frýdek-Místek rekonstrukci podpořil, protože baziliku považuje za důležitou turistickou destinaci na území města.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Bazilika Minor je jediná bazilika v Moravskoslezském kraji. Je to Národní kulturní památka a restaurace a obnova původního barokního vzhledu, která souvisí i s restaurací a přebudováním krypty, je velmi zásadní. A je to možná jeden z největších počinů obnovy historické paměti města. A my jsme rádi, že jako město jsme se na tom mohli svým dílem podílet a zároveň se budeme podílet i na tom otevření. A mým cílem je, aby ty památky, které vznikly jako církevní a stále slouží těmto účelům, přilákaly i občany města, kteří třeba v bazilice ještě nikdy nebyli, protože opravdu ten interiér je naprosto unikátní a i v rámci otevření tady budou probíhat akce, jako například videomapping na tom restaurovaném oltáři, který se podle mě mnoho let nebude opakovat. A tímto zvu občany, aby si opravdu tuto mimořádnou událost v historii města nenechali ujít."
Jakým způsobem se město na tom podílí?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Město se podílelo několika miliony i na samotné rekonstrukci a zároveň přispělo i na to slavnostní otevření. Nicméně podstatnou část těch financí získala farnost i z dalších zdrojů."
Do budoucna turisté, to je také cílová skupina?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Samozřejmě rekonstrukcí nebo nějakým navrácením původní podoby té baziliky, na které se podílel Marek Štěpán, architekt s věhlasným jménem, který se věnuje sakrální architektuře, tak zcela jistě tahle rekonstrukce přiláká i zástupy turistů. Tohle místo bylo vždycky poutní. Naši rodiče, prarodiče si pamatují ty davy, které směřovaly k bazilice, a jsem rád, že společně všichni děláme všechno pro to, aby to místo opět lákalo davy návštěvníků."
Slavnostní otevření je v plánu prvního května letošního roku a na programu je i jedno moderní překvapení.
František Boldy, farář: "Dopoledne v 10:30 bude slavnostní bohoslužba, po ní nějaké posezení venku, nějaké varhaní koncerty, ale zvlášť taková moderní novinka . Na hlavní oltář budou večer ve 20:30 a také ve 21:00 dva videomappingy. Každý z nich bude jiný, takže na to srdečně zveme."
---
Mateřské školy v Ostravě-Porubě zahájily zápisy na nový školní rok. Letos se konají podle novely školského zákona dříve než v minulosti, a to od 15. března do 15. dubna.
Zápisy pro školní rok 2026/2027 se v mateřských školách zřizovaných Městským obvodem Ostrava-Poruba uskutečnily 16. a 17. března. Po domluvě se školkou je ale možný i další termín. Pro děti, které budou mít k 31. srpnu 5 let, je zápis povinný.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Přihlašování do mateřských škol probíhá online přes portál OvRon. Rodiče si vyberou mateřskou školu, na kterou chtějí jít. Mají až 3 možnosti."
Gabriela Horská, MŠ Čtyřlístek Ostrava-Poruba: "Rodiče přijdou s dítětem, mohou jít buď do třídy, nebo se mohou podívat na zahradu a mohou ochutnat i výrobky z naší kuchyně."
rodiče a děti: "Mě už tady chodí dvě děti, takže jsme tady spokojeni. Malý se těší, ale já se bojím, že začne brečet, že to bude takové těžké pro něj, když bude poprvé beze mě."
"Já jsem Gustíček a do školky se těším."
U zápisu je potřeba předložit občanský průkaz zákonného zástupce, rodný list dítěte a potvrzení od pediatra. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel mateřské školy.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Pokud by někdo nestihl osobní termín zápisu, tak je možný i dodatečný zápis, ale vždy po domluvě s konkrétní školkou. V Porubě je celkem 10 mateřských škol v 19 budovách a počet míst je dostatečný."
V září by mělo do porubských mateřských škol nastoupit asi 500 dětí.
---
Neobvyklou burzu knih mohou pravidelně navštívit lidé v Opavě. Vyřazené knihy z Knihovny Petra Bezruče totiž putují přímo do autobusu městského dopravního podniku, kde si je zájemci mohou zdarma vybrat. Akce má mezi čtenáři velký ohlas.
Autobus zaplněný knihami – i tak může vypadat zastávka v Opavě. Knihovna Petra Bezruče zde společně s městským dopravním podnikem pořádá netradiční burzu, kde si lidé mohou zdarma odnést vyřazené knihy.
Jindřiška Fusová, knihovnice, Knihovna Petra Bezruče: “Jsou to knihy z knihovny Petra Bezruče, které jsou vlastně vyřazené. Jsou to knihy ale i z takzvané Berušky, kde lidi vlastně během roku dávají knížky, které doma už nechtějí.”
Knihy jsou rozložené přímo na sedadlech autobusu a zájemci si je mohou v klidu prohlédnout a vybrat.
Jindřiška Fusová, knihovnice, Knihovna Petra Bezruče: “Zhruba se tady sešlo tak asi 700 knih. Tu akci máme tak dvakrát do roka, vždycky ve spolupráci s dopravním podnikem Opavy.”
Jana Valíková, asistentka ředitele, MDPO: “Autobus se přistaví na určitou dobu, jsme domluveni s knihovnou, že všechny knížky, které mají vyřazené nebo už nepotřebují, tak nám je dodají, my to nachystáme do toho autobusu."
V autobusu si mohou návštěvníci vybrat z různých žánrů, od dětských knih přes dobrodružné příběhy až po encyklopedie.
anketa: návštěvníci burzy knih: “Už jsem tady po několikáté, vždycky jsem si vybrala nějakou knížku pro sebe nebo pro vnoučata. Je to náhodou velmi záslužná práce, že ty knížky nepřijdou nazmar.”
“Tuto akci beru velice pozitivně, už jsem se tady třikrát zastavil, vybral jsem si tady docela i pěkné knížky.”
Netradiční burza tak dává knihám druhý život a zároveň přibližuje čtení širší veřejnosti.
---
Díky pěknému počasí Havířov uspíšil i přípravu na sezonu venkovních sportovišť. Brány šesti z nich už jsou otevřené. Nejvíce si děti užívají areál skateparku.
S příchodem pěkného počasí tráví lidé stále více času venku a hlavně děti mají chuť běhat, hrát si a sportovat. Havířov proto otevřel některá svá venkovní sportoviště s předstihem.
Nazim Afana, ředitel SSRZ: „Jedná se o hřiště u Základní školy Marie Pujmanové, o sportovní areál u Základní školy Gorkého, sportovní areál takzvaný skatepark, hřiště u Základní školy 1. máje a také hřiště, která se nacházejí na ulici Generála Svobody a na ulici Jedlová v Havířově-Šumbarku. Postupně budeme otevírat i další areály, například minigolf.“
Opravdu živo je také v areálu skateparku.
anketa: „Jsem rád, že se to zase otevřelo, protože tady můžu trénovat triky, které jinde venku dělat nemůžu. Takže jsem hodně rád.“
Co jsi dělal přes zimu, když byl areál zavřený?
anketa: „Venku jsem trénoval a maximálně jsem hrál hry. Docela dost mi to tady chybělo.“
anketa: „Líbí se mi tady ten bazén, všechny rampy a skoky. Je to tady úžasné, záchody jsou čisté a je to tady prostě velké.“
Naopak skončila sezona venkovního kluziště. Od 5. prosince do 26. února si bruslení pod širým nebem užilo 12 249 návštěvníků.
---
Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby, kterými se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Rozpálit na menší kusy a odvézt do šrotu k dalšímu zpracování. Takový osud čeká čtyři skipové nádoby, kterými bylo na povrch vytěženo několik milionů tun černého uhlí. Pomocí těžních strojů vyjel plně naložený skip z více než kilometrové hloubky za pouhé dvě minuty.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Vytáhli jsme skipovou dopravní nádobu, která váží nějakých 25 tun. Vlezlo se do ní 21 tun těživa. Celá ta skipová nádoba se potom bude postupně rozpalovat a odvážet do šrotu.“
Skipové nádoby se musely nejdříve odpojit od těžních lan a ještě ve skipové věži položit na bok. Teprve potom je bylo možné vyvézt ven.
Martin Kisza, OKD, mechanik svislé dopravy Dolu ČSM: „Místa tam moc není. Ta nádoba je vysoká 17 metrů a ohlubeň je dlouhá 18 metrů. Takže toho místa tam je opravdu málo.“
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstrojení dalších částí šachty, včetně těžních strojů.
Marek Chodura, bezpečnostní technik Dolu ČSM: „Co se týká této budovy, tak skipová těžní věž má na výšku 69,7 metrů a váží 22 600 tun. Zde je vlastně 10. patro – strojovna, čili celé to srdce toho ovládání, kde se vytěžené uhlí vytahovalo na povrch.“
Jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonová skipová věž nejspíše odstřelena a rozebrána.
---
Ostrava může být ostatním městům vzorem v odpadovém hospodářství. Díky unikátní třídící lince jde na skládku mnohem méně odpadu a navíc umí městská společnost OZO velké množství vytříděného materiálu dále zužitkovat až už recyklací nebo energeticky. Problémem je velkoobjemový odpad a nezájem energetických firem.
Loni vyprodukovali Ostravané 117 000 tun odpadu, což je na občana 434 kg. Z toho bylo 52 000 tun směsného odpadu, který byl na nové moderní třídicí lince vytříděn, a na skládce tak skončilo pouze 30 000 tun.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ukazuje se, že se podařilo o 40 % materiálů, které skončily na skládce, odklonit a využít materiálně nebo energeticky."
Ostrava si velmi zakládá na tom, že jen slepě netřídí, ale má odbyt pro takto vzniklé produkty. Zájem je o některé plasty, papírové kartony i o sklo. O co zájem není, se po mele do paliv, které na míru OZO míchá pro teplárnu v Přerově nebo cementárnu v Hranicích.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: "Konkrétně z plastů je prodejných čirých, v našem pojetí využitelných 30 %. Těch 70 % je využitelných. My to děláme energeticky, čímž jsme schopni sto procent plastů využívat."
Osvědčil se také single stream, kdy u rodinných domků vyhazují obyvatelé papír a plasty do jedné nádoby. Tento systém chce město letos rozšířit do Hrabové.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ostrava vlastně je dneska technicky připravená. Může se vypořádat se vším materiálem, tedy vlastně se všemi 117 000 tunami, které Ostrava vyprodukuje."
Za odvoz a zpracování komunálního odpadu platí lidé v Ostravě ročně 720 Kč, děti a senioři do 65 let pětistovku. Město na odpadové hospodářství doplácí přes 160 milionů korun ročně.
---
Kostel Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je římskokatolický poutní kostel. Barokní chrám dostavěný roku 1777 byl roku 1999 povýšen na basiliku minor, jako jedinou v MS kraji. Vnitřní prostory basiliky jsou nyní v rekonstrukci, znovu otevřena bude 1. května.
Bazilika ve Frýdku-Místku je významným poutním místem, kam směřují nejen obyvatelé města, ale také turisté z celé Evropy. Po mnoha letech provozu její technický stav ale vyžadoval důkladnou rekonstrukci.
František Boldy, farář: "Obnovená výmalba interiéru, pak komplexní rekonstrukce krypty, pak boční kaple sv. Kříže, která byla i nepřístupná pro veřejnost, a také varhany a hodinový stroj, který ukazuje přesný čas."
Frýdek-Místek rekonstrukci podpořil, protože baziliku považuje za důležitou turistickou destinaci na území města.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Bazilika Minor je jediná bazilika v Moravskoslezském kraji. Je to Národní kulturní památka a restaurace a obnova původního barokního vzhledu, která souvisí i s restaurací a přebudováním krypty, je velmi zásadní. A je to možná jeden z největších počinů obnovy historické paměti města. A my jsme rádi, že jako město jsme se na tom mohli svým dílem podílet a zároveň se budeme podílet i na tom otevření. A mým cílem je, aby ty památky, které vznikly jako církevní a stále slouží těmto účelům, přilákaly i občany města, kteří třeba v bazilice ještě nikdy nebyli, protože opravdu ten interiér je naprosto unikátní a i v rámci otevření tady budou probíhat akce, jako například videomapping na tom restaurovaném oltáři, který se podle mě mnoho let nebude opakovat. A tímto zvu občany, aby si opravdu tuto mimořádnou událost v historii města nenechali ujít."
Jakým způsobem se město na tom podílí?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Město se podílelo několika miliony i na samotné rekonstrukci a zároveň přispělo i na to slavnostní otevření. Nicméně podstatnou část těch financí získala farnost i z dalších zdrojů."
Do budoucna turisté, to je také cílová skupina?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Samozřejmě rekonstrukcí nebo nějakým navrácením původní podoby té baziliky, na které se podílel Marek Štěpán, architekt s věhlasným jménem, který se věnuje sakrální architektuře, tak zcela jistě tahle rekonstrukce přiláká i zástupy turistů. Tohle místo bylo vždycky poutní. Naši rodiče, prarodiče si pamatují ty davy, které směřovaly k bazilice, a jsem rád, že společně všichni děláme všechno pro to, aby to místo opět lákalo davy návštěvníků."
Slavnostní otevření je v plánu prvního května letošního roku a na programu je i jedno moderní překvapení.
František Boldy, farář: "Dopoledne v 10:30 bude slavnostní bohoslužba, po ní nějaké posezení venku, nějaké varhaní koncerty, ale zvlášť taková moderní novinka . Na hlavní oltář budou večer ve 20:30 a také ve 21:00 dva videomappingy. Každý z nich bude jiný, takže na to srdečně zveme."
---
Mateřské školy v Ostravě-Porubě zahájily zápisy na nový školní rok. Letos se konají podle novely školského zákona dříve než v minulosti, a to od 15. března do 15. dubna.
Zápisy pro školní rok 2026/2027 se v mateřských školách zřizovaných Městským obvodem Ostrava-Poruba uskutečnily 16. a 17. března. Po domluvě se školkou je ale možný i další termín. Pro děti, které budou mít k 31. srpnu 5 let, je zápis povinný.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Přihlašování do mateřských škol probíhá online přes portál OvRon. Rodiče si vyberou mateřskou školu, na kterou chtějí jít. Mají až 3 možnosti."
Gabriela Horská, MŠ Čtyřlístek Ostrava-Poruba: "Rodiče přijdou s dítětem, mohou jít buď do třídy, nebo se mohou podívat na zahradu a mohou ochutnat i výrobky z naší kuchyně."
rodiče a děti: "Mě už tady chodí dvě děti, takže jsme tady spokojeni. Malý se těší, ale já se bojím, že začne brečet, že to bude takové těžké pro něj, když bude poprvé beze mě."
"Já jsem Gustíček a do školky se těším."
U zápisu je potřeba předložit občanský průkaz zákonného zástupce, rodný list dítěte a potvrzení od pediatra. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel mateřské školy.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: "Pokud by někdo nestihl osobní termín zápisu, tak je možný i dodatečný zápis, ale vždy po domluvě s konkrétní školkou. V Porubě je celkem 10 mateřských škol v 19 budovách a počet míst je dostatečný."
V září by mělo do porubských mateřských škol nastoupit asi 500 dětí.
---
Neobvyklou burzu knih mohou pravidelně navštívit lidé v Opavě. Vyřazené knihy z Knihovny Petra Bezruče totiž putují přímo do autobusu městského dopravního podniku, kde si je zájemci mohou zdarma vybrat. Akce má mezi čtenáři velký ohlas.
Autobus zaplněný knihami – i tak může vypadat zastávka v Opavě. Knihovna Petra Bezruče zde společně s městským dopravním podnikem pořádá netradiční burzu, kde si lidé mohou zdarma odnést vyřazené knihy.
Jindřiška Fusová, knihovnice, Knihovna Petra Bezruče: “Jsou to knihy z knihovny Petra Bezruče, které jsou vlastně vyřazené. Jsou to knihy ale i z takzvané Berušky, kde lidi vlastně během roku dávají knížky, které doma už nechtějí.”
Knihy jsou rozložené přímo na sedadlech autobusu a zájemci si je mohou v klidu prohlédnout a vybrat.
Jindřiška Fusová, knihovnice, Knihovna Petra Bezruče: “Zhruba se tady sešlo tak asi 700 knih. Tu akci máme tak dvakrát do roka, vždycky ve spolupráci s dopravním podnikem Opavy.”
Jana Valíková, asistentka ředitele, MDPO: “Autobus se přistaví na určitou dobu, jsme domluveni s knihovnou, že všechny knížky, které mají vyřazené nebo už nepotřebují, tak nám je dodají, my to nachystáme do toho autobusu."
V autobusu si mohou návštěvníci vybrat z různých žánrů, od dětských knih přes dobrodružné příběhy až po encyklopedie.
anketa: návštěvníci burzy knih: “Už jsem tady po několikáté, vždycky jsem si vybrala nějakou knížku pro sebe nebo pro vnoučata. Je to náhodou velmi záslužná práce, že ty knížky nepřijdou nazmar.”
“Tuto akci beru velice pozitivně, už jsem se tady třikrát zastavil, vybral jsem si tady docela i pěkné knížky.”
Netradiční burza tak dává knihám druhý život a zároveň přibližuje čtení širší veřejnosti.
---
Díky pěknému počasí Havířov uspíšil i přípravu na sezonu venkovních sportovišť. Brány šesti z nich už jsou otevřené. Nejvíce si děti užívají areál skateparku.
S příchodem pěkného počasí tráví lidé stále více času venku a hlavně děti mají chuť běhat, hrát si a sportovat. Havířov proto otevřel některá svá venkovní sportoviště s předstihem.
Nazim Afana, ředitel SSRZ: „Jedná se o hřiště u Základní školy Marie Pujmanové, o sportovní areál u Základní školy Gorkého, sportovní areál takzvaný skatepark, hřiště u Základní školy 1. máje a také hřiště, která se nacházejí na ulici Generála Svobody a na ulici Jedlová v Havířově-Šumbarku. Postupně budeme otevírat i další areály, například minigolf.“
Opravdu živo je také v areálu skateparku.
anketa: „Jsem rád, že se to zase otevřelo, protože tady můžu trénovat triky, které jinde venku dělat nemůžu. Takže jsem hodně rád.“
Co jsi dělal přes zimu, když byl areál zavřený?
anketa: „Venku jsem trénoval a maximálně jsem hrál hry. Docela dost mi to tady chybělo.“
anketa: „Líbí se mi tady ten bazén, všechny rampy a skoky. Je to tady úžasné, záchody jsou čisté a je to tady prostě velké.“
Naopak skončila sezona venkovního kluziště. Od 5. prosince do 26. února si bruslení pod širým nebem užilo 12 249 návštěvníků.
---
