V horském sedle Pindula byla symbolickým poklepáním základního kamene zahájena stavba cyklostezek zvaných Solárka a Pindula. Ty propojí Moravskoslezský a Zlínský kraj.
Silnice přes Pindulu je velmi frekventovaná. Vedle množství vozidel ji využívají i cyklisté, a to nejen cykloturisté, ale také lidé, kteří se potřebují na kolech dopravit mezi Frenštátem, Trojanovicemi a Rožnovem.
Anketa: “Jezdím pravidelně, protože tady mám vnoučata a nemůžu se k nim dostat ze středu Trojanovic do okrajové části pod Radhoštěm kvůli provozu. Je to pro odvážné.”
Nové cyklostezky by měly cyklistům přinést především bezpečí.
Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Dneska přes Pinduli projede jenom sebevrah. Lidé jsou odvážní a jezdí tady, ale jde nám o bezpečnost, jde nám o naše děti a o výchovu a budoucnost. Ve chvíli, kdy naše děti budou jenom jezdit auty a budou vidět, že rodiče jezdí jenom auty, tak budou brát jako samozřejmost. Snažíme se dělat cyklostezky tak, aby je lidé využívali za dopravou za prací v rámci svého běžného života.”
Nové cyklostezky se budou budovat v komplikovaném horském terénu. Vedle samotných stezek s asfaltovým povrchem budou postaveny opěrné zdi a několik mostků.
Kamil Mrva, architekt: “V rámci cyklostezky jsme tady navrhli přímo na hřebenu Pindule navrhli autobusovou zastávku s posezením a mobiliářem.”
Cyklostezky o délce přesahující 4 kilometry v hodnotě 105 milionů korun podpořil také Moravskoslezský kraj
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Moravskoslezský kraj si obecně stojí v rozvoji infrastruktury velmi dobře. Nicméně je to vlastně neustálý proces, který nikdy nekončí, takže rozvoj a investice do infrastruktury jsou pro Moravskoslezský kraj velmi důležité.”
Po nových cyklostezkách by se cyklisté mohli vydat už příští rok v létě.
---
Základní škola Butovická ve Studénce, kterou v červnu zasáhl požár, už je na začátek nového školního roku téměř připravena. Nicméně některé práce budou ještě pokračovat i v září. Škoda je v tuto chvíli odhadována na 15 milionů korun.
Požár v budově studénecké Základní školy Butovická vypukl v noci v neděli 16. června. Hořet začala lednička v technické místnosti vedle družiny. Samotný oheň, který se naštěstí nerozšířil, velkou škodu nenapáchal, ovšem celá budova byla zamořena zplodinami a popílkem. Sanační firma nastoupila hned druhý den. Teď je hotovo 90 procent prací.
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “Umyly se stěny, stropy, všechno vybavení, takže máme všechno uklizeno. Máme školu vymalovanou, nachystanou, ale samozřejmě jsou tu věci, které se ještě musí dodělat.”
Kvůli zasažení zplodinami musely z budovy pryč všechny koberce, textilní materiály, polstrovaný nábytek, papíry a knihy. V tělocvičně zůstaly jen kovové branky. Z družiny, která sousedí s ohniskem požáru, zbylo jen pár kusů dřevěného nábytku. Kompletní dovybavení školy zabere ještě určitý čas.
Vzniklé škody a jejich likvidace se nyní blíží k 15 milionům korun.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Všechno je hrazeno z pojistného. Pojišťovna provádí výplatu zálohových plateb, řekl bych, že tohle je štěstí pro nás jako pro město.”
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “Nic na tom nemění, že 2. září přivítáme slavnostně děti k nám do školy a začne školní rok. Budeme mít sice ze začátku zkrácené vyučování, ale všechno se dá nějak udělat.”
V provozu nebude v prvních dnech školy družina. Tady ještě musí sanační firma položit i novou parketovou podlahu. Děti budou trávit odpolední čas venku nebo ve třídách.
---
Správa železnic pokračuje s modernizací vlakové stanice v Havířově. Pro cestující bude benefitem nový podchod, který spojí dvě části města a hlavně bezbariérovost celého nádraží.
Na konci loňského roku začala Správa železnic s poslední etapou rekonstrukce havířovského nádraží bouráním železničního mostu nad Ostravskou ulicí. Nyní práce probíhají na modernizací nástupišť a rozsáhlou rekonstrukcí prochází i samotné kolejiště. Přístupnost nádraží se zlepší i díky prodloužení podchodu na druhou stranu kolejiště směrem k městské části Šumbark.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: "Intenzivně se nyní pracuje v polovině stanice, kde byla dříve nástupiště. Ta stavbaři úplně snesli, stejně jako koleje v této části nádraží a momentálně zde probíhá sanace železničního spodku. V této části už je patrný také vznikající podchod, ve stavební jámě se začíná betonovat jeho ostění."
Kontrolních dnů se účastní i zástupci radnice.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora Havířova: “Stavba zkvalitní náš dopravní terminál. To ne jen propojení Šumbarku, ale také hlavně bezbariérovost celého vlakového nádraží, což je pro nás stěžejní a důležité.”
Nový podchod uvítají zejména místní obyvatelé.
anketa: “Spoustě lidí zkrátí tu cestu a bude to daleko pohodlnější. Bude to pro mě příjemnější daleko i s tím nástupištěm na ty vlaky a vlakem jezdím furt.”
anketa: “ Takže pokud to bude bezpečné, tak určitě, ať se nemusí chodit kolem aut.”
Modernizace celé vlakové stanice vyjde na zhruba 3,5 miliardy korun. Dokončena by měla být v polovině roku 2026.
---
Umělečtí smaltéři z Evropy se sjeli do Frýdku-Místku. Proběhl tady 22. ročník Mezinárodního symposia smaltu. Beskydští smaltéři mají totiž jedinou dílnu s velkou pecí v celé střední Evropě, kde je možné vyrábět větší umělecké práce.
Frýdek-Místek se stal centrem Evropského smaltu. Z Frýdlantu nad Ostravicí se sem přestěhovala Dílna uměleckého smaltu. V nových prostorech se smaltéři rychle zabydleli a navázali na tradici Mezinárodního symposia smaltu.
Jana Hradilová, Dílna uměleckého smaltu: "Zúčastňují se ho výtvarníci z Evropy, protože v současné době už ani jinde šanci nemají, se věnovat smaltu. Takže máme tady umělkyni z Německa, několik Maďarů, máme tady polské výtvarníky, jednoho ukrajinského výtvarníka, samozřejmě kolegy ze Slovenska, pár českých zástupců."
Josefine Pavlik, účastnice sympozia z Německa: "Momentálně okrem těchto tabulí a velkých smaltů dělám většinou smaltové šperky. Ty vyrábím i v Německu, kde je i nabízím. Teď jsem se pustila do takových menších broží v takové formě nebo s měděným podkladem. A využívám všechny možnosti, co se tady nabízí, je to úžasné."
Luba Suchalová-Harichová, účastnice sympozia ze Slovenska: "Smalt je moje vášeň, tak jsem byla pozvána na mezinárodní sympozium. Tento rok je to už 22. ročník, tak se moc těším. A Přišla jsem tady vyrobit nějakou zajímavou kolekci. Ale vždy jde trochu o náhodu, protože ta pec si žije svůj život."
Základem pro tvorbu je smaltovaný ocelový plech, na který se poté nanáší tekutý smalt.
Jana Hradilová, Dílna uměleckého smaltu: "Smalt je to technický. Takový, který se používal a vlastně pořád používá třeba na smaltování hrnců, van, silážních věcí a pro ty technické účely. Každá ta vrstva smaltu, která je nanesená, se musí vysušit a teprve po vysušení se může buďto vypálit nebo se může dále proškrabávat. A po výpalu, kdy se vytvoří při těch zhruba 780 °C skelná vrstva, tak je připravena k tomu, že se může pokračovat dál, další vrstvou."
Práce ze sympozia budou vystaveny v arboretu a s prací smaltérů seznámí veřejnost výstava v městské knihovně.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád, že se podařilo městu napomoci tomu, aby tak výjimečná záležitost, jako je tato dílna smaltu, která původně dlouhá léta fungovala ve Frýdlantu nad Ostravicí, zachovala svoji činnost. Protože jak jsem se dnes ujistil, tak něco podobného v tomto rozsahu, kdy se pořádají i kurzy a sympozia, je opravdu výjimečná věc v rámci celé Evropy. A je vidět, že tradice smaltu v našem regionu má velkou tradici. A já jsem rád, že ji společně udržujeme, právě u nás ve Frýdku-Místku."
Dílna uměleckého smaltu pořádá také letní příměstské tábory pro děti, umělecké workshopy a kurzy pro veřejnost, nejbližší budou 31. srpna a 14. září.
---
Práce na kovonském mostě v Karviné pokračují podle harmonogramu a už brzy řidičům odpadne objíždění města. Výstavbu nového mostu zaplatil Moravskoslezský kraj, stejně tak jako rekonstrukci ulice Borovského, která je již průjezdná.
Od dubna letošního roku musí řidiči využívat objízdné trasy ve městě kvůli demolici a výstavbě nového kovonského mostu.
Edita Novotná, mluvčí společnosti Strabag: "V současné době máme osazeny betonové nosníky nosné konstrukce, přičemž tento týden v pondělí proběhla betonáž nosné konstrukce, která zmonolitňuje nosníky s příčníky a spřahující deskou. Máme tak kompletně provedenou nosnou konstrukci. Nyní je třeba počkat 14 dní, než beton dosáhne požadované pevnosti, a poté budeme moci přistoupit k demontáži podpěrné konstrukce."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Jde všechno podle harmonogramu, most se stihne otevřít, stihne se otevřít v říjnu letošního roku, všechno běží tak, jak má s tím, že celé to platí MSK, bude to stát 54,4 mil. korun."
Vladimír Kolek (ANO), náměstek primátora Karviné: “My, kteří tady žijeme, Karviňáci, víme, že to je zásadní spojka mezi hustě obydlenými částmi a měli jsme obavu z toho, že když ten most projde generální rekonstrukcí, že to bude trvat dlouho, ale podařilo se díky spolupráci jak kraje tak Karviné a dopravních inženýrů udělat takovou situaci, že nás to příliš nezatížilo."
V průběhu stavby nového mostu došlo také k rekonstrukci ulice Borovského v délce 2669 metrů, i tuto investici zaplatil MSK.
---
Moravská Ostrava a Přívoz instalovala na Masarykovo náměstí digitální informační tabuli. Ta nabídne lidem i návštěvníkům informace z obvodu, turistické zajímavosti a například i hledání dopravního spojení.
Centrální ostravský obvod investuje do modernizace a digitálních technologií. Obyvatelé i turisté mohou při procházce městem získat aktuální informace o dění v obvodu z nové digitální tabule.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Stojíme na Masarykově náměstí před novou elektronickou deskou, kterou bych vám rád představil, protože po našich velmi dobrých zkušenostech s úřední deskou, kterou máme před radnicí Moravské Ostravy a Přívoz tady tu, která je multifunkční, vícejazyčná, představit veřejnosti. A kdokoliv, návštěvník nebo obyvatel Ostravy se na té desce dozví spousty informací."
Barbora Lupečková, mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu: "Najdou tam pozvánky na nejrůznější akce, ať už to hudební, kulturní společenské a podobně. Samozřejmě také tipy na výlety, což se může hodit zejména návštěvníkům našeho obvodu. A také aktuální Zpravodaj Centrum, který vychází z našeho obvodu."
Podobná tabule stojí hned u radnice centrálního obvodu. Ta nabízí také informace z městské části, ale především jednodušeji supluje úřední desku, kterou definuje zákon. Obce na ní vyvěšují různé vyhlášky a důležité změny. Oproti tomu digitální informační tabule pak slouží především turistům.
Barbora Lupečková, mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu: "Lidé na této elektronické desce mohou najít nebo vyhledat aktuální spojení dopravní. Nebo také Technotrasu, která je velice populární, mohou si tam načíst informace a objevovat."
Elektronické informační desky se v posledních letech poměrně osvědčují. Právě proto, že umožňují jednodušší správu zobrazených dat. Postupně je tak instaluje řada měst a institucí nejen v kraji a najdeme je i na různých turistických místech.
---
V horském sedle Pindula byla symbolickým poklepáním základního kamene zahájena stavba cyklostezek zvaných Solárka a Pindula. Ty propojí Moravskoslezský a Zlínský kraj.
Silnice přes Pindulu je velmi frekventovaná. Vedle množství vozidel ji využívají i cyklisté, a to nejen cykloturisté, ale také lidé, kteří se potřebují na kolech dopravit mezi Frenštátem, Trojanovicemi a Rožnovem.
Anketa: “Jezdím pravidelně, protože tady mám vnoučata a nemůžu se k nim dostat ze středu Trojanovic do okrajové části pod Radhoštěm kvůli provozu. Je to pro odvážné.”
Nové cyklostezky by měly cyklistům přinést především bezpečí.
Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Dneska přes Pinduli projede jenom sebevrah. Lidé jsou odvážní a jezdí tady, ale jde nám o bezpečnost, jde nám o naše děti a o výchovu a budoucnost. Ve chvíli, kdy naše děti budou jenom jezdit auty a budou vidět, že rodiče jezdí jenom auty, tak budou brát jako samozřejmost. Snažíme se dělat cyklostezky tak, aby je lidé využívali za dopravou za prací v rámci svého běžného života.”
Nové cyklostezky se budou budovat v komplikovaném horském terénu. Vedle samotných stezek s asfaltovým povrchem budou postaveny opěrné zdi a několik mostků.
Kamil Mrva, architekt: “V rámci cyklostezky jsme tady navrhli přímo na hřebenu Pindule navrhli autobusovou zastávku s posezením a mobiliářem.”
Cyklostezky o délce přesahující 4 kilometry v hodnotě 105 milionů korun podpořil také Moravskoslezský kraj
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Moravskoslezský kraj si obecně stojí v rozvoji infrastruktury velmi dobře. Nicméně je to vlastně neustálý proces, který nikdy nekončí, takže rozvoj a investice do infrastruktury jsou pro Moravskoslezský kraj velmi důležité.”
Po nových cyklostezkách by se cyklisté mohli vydat už příští rok v létě.
---
Základní škola Butovická ve Studénce, kterou v červnu zasáhl požár, už je na začátek nového školního roku téměř připravena. Nicméně některé práce budou ještě pokračovat i v září. Škoda je v tuto chvíli odhadována na 15 milionů korun.
Požár v budově studénecké Základní školy Butovická vypukl v noci v neděli 16. června. Hořet začala lednička v technické místnosti vedle družiny. Samotný oheň, který se naštěstí nerozšířil, velkou škodu nenapáchal, ovšem celá budova byla zamořena zplodinami a popílkem. Sanační firma nastoupila hned druhý den. Teď je hotovo 90 procent prací.
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “Umyly se stěny, stropy, všechno vybavení, takže máme všechno uklizeno. Máme školu vymalovanou, nachystanou, ale samozřejmě jsou tu věci, které se ještě musí dodělat.”
Kvůli zasažení zplodinami musely z budovy pryč všechny koberce, textilní materiály, polstrovaný nábytek, papíry a knihy. V tělocvičně zůstaly jen kovové branky. Z družiny, která sousedí s ohniskem požáru, zbylo jen pár kusů dřevěného nábytku. Kompletní dovybavení školy zabere ještě určitý čas.
Vzniklé škody a jejich likvidace se nyní blíží k 15 milionům korun.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Všechno je hrazeno z pojistného. Pojišťovna provádí výplatu zálohových plateb, řekl bych, že tohle je štěstí pro nás jako pro město.”
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “Nic na tom nemění, že 2. září přivítáme slavnostně děti k nám do školy a začne školní rok. Budeme mít sice ze začátku zkrácené vyučování, ale všechno se dá nějak udělat.”
V provozu nebude v prvních dnech školy družina. Tady ještě musí sanační firma položit i novou parketovou podlahu. Děti budou trávit odpolední čas venku nebo ve třídách.
---
Správa železnic pokračuje s modernizací vlakové stanice v Havířově. Pro cestující bude benefitem nový podchod, který spojí dvě části města a hlavně bezbariérovost celého nádraží.
Na konci loňského roku začala Správa železnic s poslední etapou rekonstrukce havířovského nádraží bouráním železničního mostu nad Ostravskou ulicí. Nyní práce probíhají na modernizací nástupišť a rozsáhlou rekonstrukcí prochází i samotné kolejiště. Přístupnost nádraží se zlepší i díky prodloužení podchodu na druhou stranu kolejiště směrem k městské části Šumbark.
Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic: "Intenzivně se nyní pracuje v polovině stanice, kde byla dříve nástupiště. Ta stavbaři úplně snesli, stejně jako koleje v této části nádraží a momentálně zde probíhá sanace železničního spodku. V této části už je patrný také vznikající podchod, ve stavební jámě se začíná betonovat jeho ostění."
Kontrolních dnů se účastní i zástupci radnice.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora Havířova: “Stavba zkvalitní náš dopravní terminál. To ne jen propojení Šumbarku, ale také hlavně bezbariérovost celého vlakového nádraží, což je pro nás stěžejní a důležité.”
Nový podchod uvítají zejména místní obyvatelé.
anketa: “Spoustě lidí zkrátí tu cestu a bude to daleko pohodlnější. Bude to pro mě příjemnější daleko i s tím nástupištěm na ty vlaky a vlakem jezdím furt.”
anketa: “ Takže pokud to bude bezpečné, tak určitě, ať se nemusí chodit kolem aut.”
Modernizace celé vlakové stanice vyjde na zhruba 3,5 miliardy korun. Dokončena by měla být v polovině roku 2026.
---
Umělečtí smaltéři z Evropy se sjeli do Frýdku-Místku. Proběhl tady 22. ročník Mezinárodního symposia smaltu. Beskydští smaltéři mají totiž jedinou dílnu s velkou pecí v celé střední Evropě, kde je možné vyrábět větší umělecké práce.
Frýdek-Místek se stal centrem Evropského smaltu. Z Frýdlantu nad Ostravicí se sem přestěhovala Dílna uměleckého smaltu. V nových prostorech se smaltéři rychle zabydleli a navázali na tradici Mezinárodního symposia smaltu.
Jana Hradilová, Dílna uměleckého smaltu: "Zúčastňují se ho výtvarníci z Evropy, protože v současné době už ani jinde šanci nemají, se věnovat smaltu. Takže máme tady umělkyni z Německa, několik Maďarů, máme tady polské výtvarníky, jednoho ukrajinského výtvarníka, samozřejmě kolegy ze Slovenska, pár českých zástupců."
Josefine Pavlik, účastnice sympozia z Německa: "Momentálně okrem těchto tabulí a velkých smaltů dělám většinou smaltové šperky. Ty vyrábím i v Německu, kde je i nabízím. Teď jsem se pustila do takových menších broží v takové formě nebo s měděným podkladem. A využívám všechny možnosti, co se tady nabízí, je to úžasné."
Luba Suchalová-Harichová, účastnice sympozia ze Slovenska: "Smalt je moje vášeň, tak jsem byla pozvána na mezinárodní sympozium. Tento rok je to už 22. ročník, tak se moc těším. A Přišla jsem tady vyrobit nějakou zajímavou kolekci. Ale vždy jde trochu o náhodu, protože ta pec si žije svůj život."
Základem pro tvorbu je smaltovaný ocelový plech, na který se poté nanáší tekutý smalt.
Jana Hradilová, Dílna uměleckého smaltu: "Smalt je to technický. Takový, který se používal a vlastně pořád používá třeba na smaltování hrnců, van, silážních věcí a pro ty technické účely. Každá ta vrstva smaltu, která je nanesená, se musí vysušit a teprve po vysušení se může buďto vypálit nebo se může dále proškrabávat. A po výpalu, kdy se vytvoří při těch zhruba 780 °C skelná vrstva, tak je připravena k tomu, že se může pokračovat dál, další vrstvou."
Práce ze sympozia budou vystaveny v arboretu a s prací smaltérů seznámí veřejnost výstava v městské knihovně.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád, že se podařilo městu napomoci tomu, aby tak výjimečná záležitost, jako je tato dílna smaltu, která původně dlouhá léta fungovala ve Frýdlantu nad Ostravicí, zachovala svoji činnost. Protože jak jsem se dnes ujistil, tak něco podobného v tomto rozsahu, kdy se pořádají i kurzy a sympozia, je opravdu výjimečná věc v rámci celé Evropy. A je vidět, že tradice smaltu v našem regionu má velkou tradici. A já jsem rád, že ji společně udržujeme, právě u nás ve Frýdku-Místku."
Dílna uměleckého smaltu pořádá také letní příměstské tábory pro děti, umělecké workshopy a kurzy pro veřejnost, nejbližší budou 31. srpna a 14. září.
---
Práce na kovonském mostě v Karviné pokračují podle harmonogramu a už brzy řidičům odpadne objíždění města. Výstavbu nového mostu zaplatil Moravskoslezský kraj, stejně tak jako rekonstrukci ulice Borovského, která je již průjezdná.
Od dubna letošního roku musí řidiči využívat objízdné trasy ve městě kvůli demolici a výstavbě nového kovonského mostu.
Edita Novotná, mluvčí společnosti Strabag: "V současné době máme osazeny betonové nosníky nosné konstrukce, přičemž tento týden v pondělí proběhla betonáž nosné konstrukce, která zmonolitňuje nosníky s příčníky a spřahující deskou. Máme tak kompletně provedenou nosnou konstrukci. Nyní je třeba počkat 14 dní, než beton dosáhne požadované pevnosti, a poté budeme moci přistoupit k demontáži podpěrné konstrukce."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Jde všechno podle harmonogramu, most se stihne otevřít, stihne se otevřít v říjnu letošního roku, všechno běží tak, jak má s tím, že celé to platí MSK, bude to stát 54,4 mil. korun."
Vladimír Kolek (ANO), náměstek primátora Karviné: “My, kteří tady žijeme, Karviňáci, víme, že to je zásadní spojka mezi hustě obydlenými částmi a měli jsme obavu z toho, že když ten most projde generální rekonstrukcí, že to bude trvat dlouho, ale podařilo se díky spolupráci jak kraje tak Karviné a dopravních inženýrů udělat takovou situaci, že nás to příliš nezatížilo."
V průběhu stavby nového mostu došlo také k rekonstrukci ulice Borovského v délce 2669 metrů, i tuto investici zaplatil MSK.
---
Moravská Ostrava a Přívoz instalovala na Masarykovo náměstí digitální informační tabuli. Ta nabídne lidem i návštěvníkům informace z obvodu, turistické zajímavosti a například i hledání dopravního spojení.
Centrální ostravský obvod investuje do modernizace a digitálních technologií. Obyvatelé i turisté mohou při procházce městem získat aktuální informace o dění v obvodu z nové digitální tabule.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Stojíme na Masarykově náměstí před novou elektronickou deskou, kterou bych vám rád představil, protože po našich velmi dobrých zkušenostech s úřední deskou, kterou máme před radnicí Moravské Ostravy a Přívoz tady tu, která je multifunkční, vícejazyčná, představit veřejnosti. A kdokoliv, návštěvník nebo obyvatel Ostravy se na té desce dozví spousty informací."
Barbora Lupečková, mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu: "Najdou tam pozvánky na nejrůznější akce, ať už to hudební, kulturní společenské a podobně. Samozřejmě také tipy na výlety, což se může hodit zejména návštěvníkům našeho obvodu. A také aktuální Zpravodaj Centrum, který vychází z našeho obvodu."
Podobná tabule stojí hned u radnice centrálního obvodu. Ta nabízí také informace z městské části, ale především jednodušeji supluje úřední desku, kterou definuje zákon. Obce na ní vyvěšují různé vyhlášky a důležité změny. Oproti tomu digitální informační tabule pak slouží především turistům.
Barbora Lupečková, mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu: "Lidé na této elektronické desce mohou najít nebo vyhledat aktuální spojení dopravní. Nebo také Technotrasu, která je velice populární, mohou si tam načíst informace a objevovat."
Elektronické informační desky se v posledních letech poměrně osvědčují. Právě proto, že umožňují jednodušší správu zobrazených dat. Postupně je tak instaluje řada měst a institucí nejen v kraji a najdeme je i na různých turistických místech.
---
