Velkou dávku odvahy projevil číšník z ostravské hospody. Dvakrát totiž zneškodnil zloděje, který kolem sebe mával nožem. Nejprve ho doběhl, když mu utíkal z ukradeným flekem a pak ho zpacifikoval znovu, když v hospodě čekali na příjezd policejní hlídky. To už hrozilo nebezpečí i dítěti, které zrovna bylo v restauraci.
Směna vrchního z hospody v Ostravě -Přívoze nezačala vůbec dobře. Nejprve ho čekal sprinterský souboj se sfetovaným mužem, který mu v hospodě ukradl číšnický flek. Jak vidíte na videu, zloděj byl poměrně rychlý, ale vrchní mu nadběhl a chytl ho.
číšník: "Chtěl jsem sebrat ze země prázdný flek ze země a jak jsem se sehnul, vytáhl nůž. Řekl jsme mu, že to vyřešíme v klidu v restauraci."
Zloděj se nakonec z číšníkem vrátil do hospody, ale jak začal personál volat policii, znovu vyskočil, popadl nůž a začal jím šermovat před chlapcem, který v restauraci seděl. Číšník neváhal a znovu ho zneškodnil.
číšník: "Oběhnul celý výčep, tam vlastně zvedl ten nůž a s tím nožem začal ohrožovat toho malého, který tam seděl u dveří. Říkal, že ho dopíchá a dořeže."
Tentokrát už muže držel až do příjezdu strážníků, kteří pak předali lupiče státní policii
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 7. oddělení obecné kriminality Městského ředitelství Ostrava zahájil trestní stíhání proti 27letému muži a obvinil ho ze spáchání zločinu vydírání a z přečinu krádeže. Vyšetřování probíhá na svobodě a v případě prokázání viny hrozí muži až 8 let za mřížemi."
Ukázalo se, že lupič má 27 let a je známá firma. V trestním rejstříků má 14 záznamů, většinou krádeží. I když číšník zaslouží uznání, policisté podobný postup nedoporučují. Pokud je pachatel ozbrojen, raději ihned volejte linku 158.
---
Čeští para hokejisté se v pátek večer rozloučili se světovým šampionátem. V klíčovém utkání o 5. místo nastoupili proti Norům a po dlouhém, několika zápasovém čekání, vstřelili i první gól. Poté, co Norsko vyrovnalo na 1:1, se naši před koncem druhé třetiny radovali znovu. Druhou a vítěznou branku zařídil David Palát. Norsko - Česko: 1:2
Jiří Bříza, trenér české para hokejové reprezentace: "I když vyrovnali na 1:1, tak bylo cítit, že kluci okamžitě zařvali na střídačce, že pojďme jim to hned vrátit. Tu aktivitu jsme si udrželi a to se potvrdilo."
Michal Geier, útočník české para hokejové reprezentace: "To jsme si strašně přáli. Celý turnaj bolel jak fyzicky, tak psychicky."
Český tým si vítězstvím zajistil přímý postup na paralympiádu v Pekingu.
David Palát, útočník české para hokejové reprezentace: "Prostě jsme splnili ten cíl, za kterým jsme si šli, potřebovali jsme porazit Nory, porazili jsme je a jedem dál na paralympiádu. To je náš cíl a jsme úplně spokojeni a určitě to dneska oslavíme."
Jiří Bříza, trenér české para hokejové reprezentace: "Já když zhodnotím ten šampionát, tak je pro nás daleko větším přínosem, než před dvěma lety, když jsme byli v té slabší skupině. Je dobře, že kluci pocítili tu elitu přímo na ledě."
Michal Vápenka, brankář české para hokejové reprezentace: "Je to úžasné tady vidět, i když samozřejmě relativně málo lidí, oproti dvěma letům zpátky. Ale zaplať pán Bůh za ně a myslím si, že byli naším dalším motorem a že jsme to díky nim zvládli."
---
Distanční výuka a nemožnost učit se ve školách kvůli covidu byla náročná pro všechny. Zvlášť těžkou úlohu měli učitelé a rodiče prvňáčků, kteří se v tomto roce učili číst a psát. Natáčeli jsme v Karviné.
Tohle jsou prvňáčci ze Základní školy Borovského. Letos si, stejně jako jejich vrstevníci, ještě nestačili pořádně zvyknout na běžný školní režim kvůli zavedené distanční výuce, nepoznali blíže své nové spolužáky a hlavně, museli se učit naučit poznat všechna písmenka a správně držet tužku za pomocí svých rodičů.
Lenka Jelínková, třídní učitelka: “Na to, že učím hodně let v první třídě, tak to mi dalo asi nejvíce zabrat, protože učit číst přes počítač a hlavně učit psát přes počítač, nebylo vůbec jednoduché."
anketa: prvňáci: "Já už umím všechna písmenka a přečetla jsem Sněhurku. "Umím číst Červenou Karkulku."
Ve chvíli, kdy se zpátky do lavic vrátili, začali učitelé pracovat třeba i na tom, aby děti rozuměli tomu, co čtou.
Práce s textem probíhá různě, tady třeba na tabuli si měly děti zapamatovat všechna slova na písmeno Ž a napsat je na papír. A mnoho dalších.
Lenka Jelínková, třídní učitelka: "Vyber hlavní postavy, to píšou teď za mnou."
A protože jim čtení šlo opravdu dobře, rozhodl se ředitel školy neporušit dlouholetou tradici ve škole a pasoval je na čtenáře.
---
Hemodialyzační středisko Nemocnice ve Frýdku-Místku prošlo celkovou modernizací. Téměř sedmiměsíční rekonstrukce vyšla na 35 milionů korun. Díky ní se navýší počet pacientů, kteří tak nebudou muset jezdit na dialýzu v noci, jako tomu bylo před modernizací.
Velká a náročná rekonstrukce, díky které se proměnila celková tvář hemodialýzy Nemocnice ve Frýdku-Místku. Změnilo se dispoziční uspořádání dialyzačních sálů i pracoviště sester a o polovinu se navýšila kapacita.
Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Kapacita našich pacientů je zhruba 70 pacientů, ale tato rekonstrukce vedla především k tomu, že můžeme současně dialyzovat 14 až 15 pacientů v krajním případě a předtím jenom 10."
Vybudovány byly i tři speciální lůžka navíc pro případné infekční pacienty.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Covid nás poučil, takže víme, že i pro tyto pacienty musíme mít určená místa, která musí být izolovaná. Velkou výhodou dneska je, že máme speciální míchací zařízení, které míchá dialyzační roztok tak, že se dávkuje přesné množství toho roztoku a nedochází k žádným ztrátám."
Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Naši pomoc potřebují všichni, kterým selhávají ledviny. Nezbavují je všech zplodin v metabolismu a toto jim právě umožňuje dialyzační léčba. Není to samozřejmě žádné štěstí podstupovat tuto léčbu, protože to představuje 3x týdně navštívit dialyzační středisko, ale na druhé straně bez této léčby by prostě nebyl ten život dál možný."
Nové hemodialyzační středisko umožní snížit počet zdejších směn ze tří na dvě. To znamená, že pacientu jsem nebudou muset jezdit v noci.
Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Některým to skutečně vadilo, prostě jezdit na noční, takzvanou noční dialýzu, která začíná ve 20. hodin. Dialýza pak končí mezi 1. a 2. hodinou ranní. Když jsou pak odvážení sanitními vozy domů, tak jim to naruší celý den."
K dispozici jsou bezbariérové šatny, sociální zařízení, vyšetřovna, pracovna hlavního lékaře a staniční sestry. Sklady roztoků, sterilizačního materiálu, přístrojů a další.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Investice do hemodialýzy byla téměř 35 milionů korun. On to vlastně téměř celé financoval kraj. Takže jsme na tom dostali dotaci krajskou. Rekonstrukce trvala půl roku. Začala 12. listopadu a skončila na konci května letošního roku."
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MSK: "Je to signál pro občany, že Moravskoslezský kraj se o své nemocnice stará a tady ve Frýdku-Místku rovněž. Protože připravujeme další, a to velkou investici, která by měla být zahájena do dvou až tří let a představovala by částku kolem 400 milionů korun."
Půjde o rekonstrukci pavilonu T, který bude možné ze standardní lůžkové části do 24 hodin překlopit pro použití při hospitalizaci pacientů zasažených případnou pandemií.
---
Začalo léto a k němu už neodmyslitelně patří koupání. Lidé často k osvěžení využívají i splavy na řekách, které ale mohou být někdy i nebezpečné. Vodohospodáři lidem nechtějí zakazovat vstup a tak se je snaží zabezpečit. Pomáhají jim v tom i hasiči.
Na začátku dubna se ve splavu Kamenec ve Frýdlantu nad Ostravicí utopili tři mladí muži. Jeden se začal topit a další dva ho pak chtěli zachránit. Bohužel nemohli využít záchranou podkovu na laně, kterou byl původně splav zabezpečen, protože ji někdo ukradl. Vodohospodáři nechtějí splavy pro lidi zavírat a tak se snaží jezy a splavy zabezpečit několika způsoby.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Pokud je vodní dílo užíváno s rozvahou, tzn. v letních měsících, za běžných průtoků a při vhodných teplotních podmínkách vody a vzduchu a nejlépe vždy s dohledem dalších osob na břehu, je bezpečné."
Vodohospodáři se snaží nad rámec svých povinnosti zabezpečit některé jezy záchrannými prostředky, konstrukčními prvky a informačními tabulemi. Vybrané jezy vodohospodáři obešli s hasiči, aby vymysleli co nejlepší zabezpečení.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Šlo hlavně o technické řešení a umístění kotevních bodů na tělese jezu, které využíváme při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci a také při vytváření lanového přemostění z jednoho břehu na druhý."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Doposud jsme vybavili kolem 15 nejfrekventovanějších vodních děl informačními tabulemi a záchrannými prostředky, a to na vlastní náklady."
Každý si podle svého věku a kondice musí zvážit, zda podmínky pro koupání v daném splavu jsou pro něj vhodné. Za děti to musejí udělat jejich rodiče a nejlepší je i potom na ně dohlížet.
---
Od loňského března fotil reportér Roman Vondrouš jak se odrazila pandemie koronaviru v ulicích Prahy. Nafotil deseti tisíce snímků. Pár jich vybral pro výstavu v Galerie Eisler v opavském Obecním domě. Na výstavě je k vidění také fotografie oceněná v mezinárodní soutěži World Press Photo.
První veřejná vernisáž, kterou připravila Opavská kulturní organizace po koronavirové pauze přivítala návštěvníky na venkovní terase. Slunečné počasí kontrastovalo s vážným tématem výstavy Romana Vondrouše, který mapoval od jara loňského roku Prahu ochromenou pandemií koronaviru.
Roman Vondrouš, fotograf, ČTK: „Měli jsme možnost fotit celosvětové téma. Pandemie se stala celosvětovým tématem a proto to byla tak mimořádná událost.“
Zpočátku fotil vylidněné ulice, lidi v rouškách, později přeplněné nemocnice nebo i demonstrace proti vládním nařízením. Dobu vypjatou emocemi i obavami.
O pár měsíců později pietní akce na Staroměstském náměstí a Pražském hradě řekly jasně, jak zákeřnou nemocí koronavirus je.
návštěvník výstavy: „Smutné obrázky, až mne zamrazilo.“
Pandemie koronaviru nabídla mnoho témat, které fotoreportér proměnil v historicky cenné snímky.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: „Myslím si, že se jí zhostil naprosto eticky, fotograficky dokonale."
Mezi fotografiemi je také vítězný snímek World Press Photo z pražského Národního průmyslového summitu, kdy jeden z účastníků prochází dezinfekční branou.
---
Velkou dávku odvahy projevil číšník z ostravské hospody. Dvakrát totiž zneškodnil zloděje, který kolem sebe mával nožem. Nejprve ho doběhl, když mu utíkal z ukradeným flekem a pak ho zpacifikoval znovu, když v hospodě čekali na příjezd policejní hlídky. To už hrozilo nebezpečí i dítěti, které zrovna bylo v restauraci.
Směna vrchního z hospody v Ostravě -Přívoze nezačala vůbec dobře. Nejprve ho čekal sprinterský souboj se sfetovaným mužem, který mu v hospodě ukradl číšnický flek. Jak vidíte na videu, zloděj byl poměrně rychlý, ale vrchní mu nadběhl a chytl ho.
číšník: "Chtěl jsem sebrat ze země prázdný flek ze země a jak jsem se sehnul, vytáhl nůž. Řekl jsme mu, že to vyřešíme v klidu v restauraci."
Zloděj se nakonec z číšníkem vrátil do hospody, ale jak začal personál volat policii, znovu vyskočil, popadl nůž a začal jím šermovat před chlapcem, který v restauraci seděl. Číšník neváhal a znovu ho zneškodnil.
číšník: "Oběhnul celý výčep, tam vlastně zvedl ten nůž a s tím nožem začal ohrožovat toho malého, který tam seděl u dveří. Říkal, že ho dopíchá a dořeže."
Tentokrát už muže držel až do příjezdu strážníků, kteří pak předali lupiče státní policii
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 7. oddělení obecné kriminality Městského ředitelství Ostrava zahájil trestní stíhání proti 27letému muži a obvinil ho ze spáchání zločinu vydírání a z přečinu krádeže. Vyšetřování probíhá na svobodě a v případě prokázání viny hrozí muži až 8 let za mřížemi."
Ukázalo se, že lupič má 27 let a je známá firma. V trestním rejstříků má 14 záznamů, většinou krádeží. I když číšník zaslouží uznání, policisté podobný postup nedoporučují. Pokud je pachatel ozbrojen, raději ihned volejte linku 158.
---
Čeští para hokejisté se v pátek večer rozloučili se světovým šampionátem. V klíčovém utkání o 5. místo nastoupili proti Norům a po dlouhém, několika zápasovém čekání, vstřelili i první gól. Poté, co Norsko vyrovnalo na 1:1, se naši před koncem druhé třetiny radovali znovu. Druhou a vítěznou branku zařídil David Palát. Norsko - Česko: 1:2
Jiří Bříza, trenér české para hokejové reprezentace: "I když vyrovnali na 1:1, tak bylo cítit, že kluci okamžitě zařvali na střídačce, že pojďme jim to hned vrátit. Tu aktivitu jsme si udrželi a to se potvrdilo."
Michal Geier, útočník české para hokejové reprezentace: "To jsme si strašně přáli. Celý turnaj bolel jak fyzicky, tak psychicky."
Český tým si vítězstvím zajistil přímý postup na paralympiádu v Pekingu.
David Palát, útočník české para hokejové reprezentace: "Prostě jsme splnili ten cíl, za kterým jsme si šli, potřebovali jsme porazit Nory, porazili jsme je a jedem dál na paralympiádu. To je náš cíl a jsme úplně spokojeni a určitě to dneska oslavíme."
Jiří Bříza, trenér české para hokejové reprezentace: "Já když zhodnotím ten šampionát, tak je pro nás daleko větším přínosem, než před dvěma lety, když jsme byli v té slabší skupině. Je dobře, že kluci pocítili tu elitu přímo na ledě."
Michal Vápenka, brankář české para hokejové reprezentace: "Je to úžasné tady vidět, i když samozřejmě relativně málo lidí, oproti dvěma letům zpátky. Ale zaplať pán Bůh za ně a myslím si, že byli naším dalším motorem a že jsme to díky nim zvládli."
---
Distanční výuka a nemožnost učit se ve školách kvůli covidu byla náročná pro všechny. Zvlášť těžkou úlohu měli učitelé a rodiče prvňáčků, kteří se v tomto roce učili číst a psát. Natáčeli jsme v Karviné.
Tohle jsou prvňáčci ze Základní školy Borovského. Letos si, stejně jako jejich vrstevníci, ještě nestačili pořádně zvyknout na běžný školní režim kvůli zavedené distanční výuce, nepoznali blíže své nové spolužáky a hlavně, museli se učit naučit poznat všechna písmenka a správně držet tužku za pomocí svých rodičů.
Lenka Jelínková, třídní učitelka: “Na to, že učím hodně let v první třídě, tak to mi dalo asi nejvíce zabrat, protože učit číst přes počítač a hlavně učit psát přes počítač, nebylo vůbec jednoduché."
anketa: prvňáci: "Já už umím všechna písmenka a přečetla jsem Sněhurku. "Umím číst Červenou Karkulku."
Ve chvíli, kdy se zpátky do lavic vrátili, začali učitelé pracovat třeba i na tom, aby děti rozuměli tomu, co čtou.
Práce s textem probíhá různě, tady třeba na tabuli si měly děti zapamatovat všechna slova na písmeno Ž a napsat je na papír. A mnoho dalších.
Lenka Jelínková, třídní učitelka: "Vyber hlavní postavy, to píšou teď za mnou."
A protože jim čtení šlo opravdu dobře, rozhodl se ředitel školy neporušit dlouholetou tradici ve škole a pasoval je na čtenáře.
---
Hemodialyzační středisko Nemocnice ve Frýdku-Místku prošlo celkovou modernizací. Téměř sedmiměsíční rekonstrukce vyšla na 35 milionů korun. Díky ní se navýší počet pacientů, kteří tak nebudou muset jezdit na dialýzu v noci, jako tomu bylo před modernizací.
Velká a náročná rekonstrukce, díky které se proměnila celková tvář hemodialýzy Nemocnice ve Frýdku-Místku. Změnilo se dispoziční uspořádání dialyzačních sálů i pracoviště sester a o polovinu se navýšila kapacita.
Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Kapacita našich pacientů je zhruba 70 pacientů, ale tato rekonstrukce vedla především k tomu, že můžeme současně dialyzovat 14 až 15 pacientů v krajním případě a předtím jenom 10."
Vybudovány byly i tři speciální lůžka navíc pro případné infekční pacienty.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Covid nás poučil, takže víme, že i pro tyto pacienty musíme mít určená místa, která musí být izolovaná. Velkou výhodou dneska je, že máme speciální míchací zařízení, které míchá dialyzační roztok tak, že se dávkuje přesné množství toho roztoku a nedochází k žádným ztrátám."
Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Naši pomoc potřebují všichni, kterým selhávají ledviny. Nezbavují je všech zplodin v metabolismu a toto jim právě umožňuje dialyzační léčba. Není to samozřejmě žádné štěstí podstupovat tuto léčbu, protože to představuje 3x týdně navštívit dialyzační středisko, ale na druhé straně bez této léčby by prostě nebyl ten život dál možný."
Nové hemodialyzační středisko umožní snížit počet zdejších směn ze tří na dvě. To znamená, že pacientu jsem nebudou muset jezdit v noci.
Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Některým to skutečně vadilo, prostě jezdit na noční, takzvanou noční dialýzu, která začíná ve 20. hodin. Dialýza pak končí mezi 1. a 2. hodinou ranní. Když jsou pak odvážení sanitními vozy domů, tak jim to naruší celý den."
K dispozici jsou bezbariérové šatny, sociální zařízení, vyšetřovna, pracovna hlavního lékaře a staniční sestry. Sklady roztoků, sterilizačního materiálu, přístrojů a další.
Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Investice do hemodialýzy byla téměř 35 milionů korun. On to vlastně téměř celé financoval kraj. Takže jsme na tom dostali dotaci krajskou. Rekonstrukce trvala půl roku. Začala 12. listopadu a skončila na konci května letošního roku."
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MSK: "Je to signál pro občany, že Moravskoslezský kraj se o své nemocnice stará a tady ve Frýdku-Místku rovněž. Protože připravujeme další, a to velkou investici, která by měla být zahájena do dvou až tří let a představovala by částku kolem 400 milionů korun."
Půjde o rekonstrukci pavilonu T, který bude možné ze standardní lůžkové části do 24 hodin překlopit pro použití při hospitalizaci pacientů zasažených případnou pandemií.
---
Začalo léto a k němu už neodmyslitelně patří koupání. Lidé často k osvěžení využívají i splavy na řekách, které ale mohou být někdy i nebezpečné. Vodohospodáři lidem nechtějí zakazovat vstup a tak se je snaží zabezpečit. Pomáhají jim v tom i hasiči.
Na začátku dubna se ve splavu Kamenec ve Frýdlantu nad Ostravicí utopili tři mladí muži. Jeden se začal topit a další dva ho pak chtěli zachránit. Bohužel nemohli využít záchranou podkovu na laně, kterou byl původně splav zabezpečen, protože ji někdo ukradl. Vodohospodáři nechtějí splavy pro lidi zavírat a tak se snaží jezy a splavy zabezpečit několika způsoby.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Pokud je vodní dílo užíváno s rozvahou, tzn. v letních měsících, za běžných průtoků a při vhodných teplotních podmínkách vody a vzduchu a nejlépe vždy s dohledem dalších osob na břehu, je bezpečné."
Vodohospodáři se snaží nad rámec svých povinnosti zabezpečit některé jezy záchrannými prostředky, konstrukčními prvky a informačními tabulemi. Vybrané jezy vodohospodáři obešli s hasiči, aby vymysleli co nejlepší zabezpečení.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Šlo hlavně o technické řešení a umístění kotevních bodů na tělese jezu, které využíváme při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci a také při vytváření lanového přemostění z jednoho břehu na druhý."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Doposud jsme vybavili kolem 15 nejfrekventovanějších vodních děl informačními tabulemi a záchrannými prostředky, a to na vlastní náklady."
Každý si podle svého věku a kondice musí zvážit, zda podmínky pro koupání v daném splavu jsou pro něj vhodné. Za děti to musejí udělat jejich rodiče a nejlepší je i potom na ně dohlížet.
---
Od loňského března fotil reportér Roman Vondrouš jak se odrazila pandemie koronaviru v ulicích Prahy. Nafotil deseti tisíce snímků. Pár jich vybral pro výstavu v Galerie Eisler v opavském Obecním domě. Na výstavě je k vidění také fotografie oceněná v mezinárodní soutěži World Press Photo.
První veřejná vernisáž, kterou připravila Opavská kulturní organizace po koronavirové pauze přivítala návštěvníky na venkovní terase. Slunečné počasí kontrastovalo s vážným tématem výstavy Romana Vondrouše, který mapoval od jara loňského roku Prahu ochromenou pandemií koronaviru.
Roman Vondrouš, fotograf, ČTK: „Měli jsme možnost fotit celosvětové téma. Pandemie se stala celosvětovým tématem a proto to byla tak mimořádná událost.“
Zpočátku fotil vylidněné ulice, lidi v rouškách, později přeplněné nemocnice nebo i demonstrace proti vládním nařízením. Dobu vypjatou emocemi i obavami.
O pár měsíců později pietní akce na Staroměstském náměstí a Pražském hradě řekly jasně, jak zákeřnou nemocí koronavirus je.
návštěvník výstavy: „Smutné obrázky, až mne zamrazilo.“
Pandemie koronaviru nabídla mnoho témat, které fotoreportér proměnil v historicky cenné snímky.
Jiří Siostrzonek, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: „Myslím si, že se jí zhostil naprosto eticky, fotograficky dokonale."
Mezi fotografiemi je také vítězný snímek World Press Photo z pražského Národního průmyslového summitu, kdy jeden z účastníků prochází dezinfekční branou.
---
