Kriminalisté pokračují ve vyšetřování příčin středeční exploze bytu v Ostravě - Hrabůvce. Lidé si v doprovodu policistů mohli zajít do jednotlivých bytů pro nejnutnější věci. Statitk ale zatím neoznačil dům za bezpečný, takže do něj mohu pouze složky integrovaného záchranného systému.
Záběry hasičů, které vznikly těsně po středečním výbuchu v bytě v Ostravě-Hrabůvce, jsou děsivé. I když oheň zasáhl hlavně byt, ve kterém k výbuchu došlo, tlaková vlna napáchala škody po celém domě a narušila i jeho statiku.
svědkové: "Nás vzbudilo něco jako kdyby padaly okapy, nějaká šleha."
Hasiči sice spodní dvě patra zpevnili dřevěnými trámy, ale přesto statik omezil povolení ke vstupu pouze pro záchranáře a vyšetřovatele. Na chvíli mohli do svých bytů i jejich majitelé.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Odpoledne byl při ohledání místa umožněn vstup poškozeným lidem ze zasažených bytů, aby si odnesli věci pro ně důležité a to za přítomnosti policistů z bezpečnostních důvodů."
Kriminalisté byli na místě znovu hned od rána a znovu prohledávali trosky bytu. Všichni obyvatelé domu, se kterými jsme mluvili tvrdí, že v bytě byla varna drog.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Kriminalisté prověřují a pracují s několika verzemi výbuchu, kterými můžou být například technické závady, ale také výbuch neznámé chemické látky. Přesnou příčinu budeme moci s určitostí sdělit až po vyhodnocení všech expertíz."
V současné době probíhají také výslechy svědků a velmi důležitá bude i výpověď 37letého majitele bytu, který leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče v těžkém stavu. Má popáleno 60 procent těla. Případ policie vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti.
---
Bělský les na Jihu Ostravy je oblíbeným místem vandalů. Ve srovnání s ostatními ostravskými lesoparky právě tady řádí nejčastěji. Aktuálně poničili naučné tabule, které posprejovali nacistickými znaky a musí se komplet vyměnit.
V Bělském lese opět řádil vandal. Posprejoval hned 5 naučných tabulí. Nejde o ojedinělý případ. Vandalové tady ročně napáchají škody za statisíce korun.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Některé cedule byly i pořezané nějakým nožem, protože sprejerovi došel sprej, tak si s tím asi chtěl pohrát tímto způsobem. Škoda, která tady vznikla se pohybuje asi kolem 7 tisíc.”
Sprejer nevynechal ani postavičku Surikaty, která byla součástí Surikatí stezky. Ta v Bělském lese vznikla na motivy pohádky, kterou přímo pro děti z městského obvodu Ostrava-Jih napsala místní autorka a jejíž příběh se odehrává právě v Bělském lese. Případem se už zabývá policie.
Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “O to víc nás mrzelo, že někdo přišel a takovou prostou dětskou radost pomalovat nacistickými znaky.”
Vandalové neničí jen naučné cedule, ale také odpadkové koše, nebo lavičky. Nejčastěji v Bělském lese řádí v pátek a v sobotu večer pod vlivem alkoholu.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Což vidíme potom na těch lahvích, které se tak různě povalují v lese a souvisí to i s tím vandalismem ohledně odpadkových košů, kdy je to vytaháno, rozkopáno."
Terčem vandalů se loni staly i dětské lanové překážky, ze kterých odřezali několik částí a poté si je odnesli a také pítko u grilovacího altánu.
---
Lávka pro pěší přes řeku Jičínku v Novém Jičíně je v nevhodném technickém stavu, nicméně ne v takovém, aby bylo nutné ji uzavřít. Prokázala to prohlídka, kterou nechalo město zpracovat. Její rekonstrukce je v plánu v příštím roce.
Technický stav přemostění toku Jičínky v Novém Jičíně, které slouží pouze pro pěší a spojuje ulice Novosady a Jugoslávskou, nechalo město jako vlastník prověřit na konci roku 2019. Prohlídka ukázala, že téměř 40 let stará lávka, která přečkala dvoje povodně, už není v nejlepší kondici.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Byla tam sdělena série doporučení a nápravných opatření, které by město mělo realizovat, jak co se týče samotné konstrukce toho mostu, tak zábradlí, povrchu a podobně. Čili ta lávka je v nevhodném technickém stavu, ale není nebezpečná, že by bylo nutné ji okamžitě uzavírat pro pěší a cyklisty.”
V loňském roce radnice zainvestovala inženýrsko-geologický průzkum, který bude podkladem pro projektovou dokumentaci, a plánovala architektonickou soutěž na rekonstrukci lávky.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nakonec to bylo přehodnoceno a rozhodlo se, že půjdeme tak zvanou ideovou soutěží, což znamená výběr ze tří nebo z více konkrétních návrhů. Tím pádem v tomto roce je v rozpočtu 650 tisíc korun na projektovou dokumentaci a předpokládáme, že k samotné rekonstrukci dojde v roce 2022.”
Obyčejně vypadající lávka bude po stavebním zákroku nejen v odpovídajícím technickém stavu, ale měla by být také esteticky vzhlednější.
---
Frýdek-Místek chce jít příkladem, a proto spustil pravidelné testování úředníků. Hned první den odhalily antigenní testy dva pozitivní pracovníky. Magistrát proto preventivně rozhodl o uzavření jednoho z odborů. Testování zaměstnanců bude nově probíhat vždy jednou týdně.
Školící místnost přímo v budově Magistrátu ve Frýdku-Místku se proměnila v malé testovací stanoviště. Dvě zdravotní sestry tady postupně odebírají vzorky pro test na koronavirus.
Eva Pindurová, vrchní sestra chirurgického oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Děláme to metodou antigenní testy, kdy vlastně se dá roztok do takové gumové zkumavky, kde se potom dá ten odebraný vzorek, promne se to v ruce, dá se to na takovou speciální destičku, kde se nám ukáže výsledek. Máme ho většinou do těch čtvrt hodiny. Když je jedna čárka, tak je pacient negativní, když je zbarvený na dvou čárkách, tak je pozitivní."
Testování zavedl magistrát z preventivních důvodů, zároveň tím reagoval na aktuální vládní debaty o možném testování ve firmách.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Máme 400 zaměstnanců přibližně a chceme jít příkladem, protože abychom nad tím Covidem nějakých způsobem zvítězili, tak musíme testovat osoby, které ani netuší, že jsou nemocné a například během toho dnešního dopoledne, co mám informace, tak z 65 osob byly dvě pozitivní."
Eva Pindurová, vrchní sestra chirurgického oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Obě dvě pracovnice šly domů a budou v karanténě, budou se hlásit u svého asi závodního lékaře, který nařídí asi dle hygieny další léčbu."
V návaznosti na dvě nakažené zaměstnankyně vydal magistrát s okamžitou platností nařízení o uzavření odboru správy obecního majetku.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Vzhledem k tomu, že počet nemocných na odboru správy obecního majetku se celkem rapidně zvyšuje, tak tajemník magistrátu musel přijmout opatření, aby celý tento odbor nějakým způsobem uzavřel, protože už není provozuschopný."
Testování bude probíhat pravidelně každý týden. V úterý na budově ve Frýdku a ve čtvrtek v Místku.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Každý zaměstnanec se dobrovolně přihlásí, já jsem si tím testováním prošel taky včetně mých náměstků, naštěstí jsme všichni negativní, není to nic bolestivého, spíš to tak trochu šimrá vzadu v nose. Musím se přiznat, byla to moje premiéra, zvládl jsem ji, opravdu není to nijak bolestivé a chceme jít příkladem všem ostatním."
Kromě úředníků magistrátu se budou pravidelně testovat i zaměstnanci Technických služeb.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Tady bych chtěl poděkovat Nemocnici ve Frýdku-Místku, která pro nás to testování zajišťuje. Na druhou stranu je třeba připomenout, že ve Frýdku-Místku je spousta různých organizací, které toto testování umožňují, například technické služby mají jiného smluvního partnera. Bylo by vhodné, kdyby všichni velcí zaměstnavatelé, kteří mají více zaměstnanců, vyslyšeli tato volání nejenom vlády, ale prostě nás všech. Testujme ty zaměstnance, abychom odhalili nemocné a brzy nad tím Covidem vyhráli."
Podobně začaly testovat zaměstnance už i některé další radnice v kraji.
---
Myslivost není jen o lovu, ale hlavně o potřebné a užitečné pomoci divoké zvěři. Bez neustálého přikrmování by zvěř v zimních měsících nepřežila. Své o tom ví například myslivci z Karviné, kteří chodí zvěř pravidelně přikrmovat.
Jednou až dvakrát týdně přicházejí karvinští myslivci k hájence v Borku, aby tady připravili směs krmení pro zvěř. Tu mají uskladněnou v sudech, aby se do ní nepustili hlodavci.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Každý myslivec si to určuje sám, jestli vidím, že ta strava je pryč, tak doplním. To znamená chodit kontrolovat a doplňovat. Záleží úživnost honitby, máme tam kaštany, žaludy, vidím, že tu srnčí hrabe, ono nehrabe proto, aby si hrálo, ale proto, aby našlo potravu. V této lokalitě vím, že hrabe kvůli žaludům."
Přikrmuje se zvěř pernatá, potrava se sype do zařízení nazvané zásyp.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Momentálně stojíme u krmelce, to je zařízení pro zvěř spárkatou. Krmíme ovsem, může se dávat i řepa, listy z řepy a podobně, kdysi jsme dělali krmelci je objemové krmivo, je tam seno, pak můžeme dávat zrní."
Do krmení přidávají preventivně myslivci i lék proti střečkům, což je parazit, který klade larvy do těla spárkaté zvěře.
Důležitá je pro zvěř i sůl, tu myslivci doplňují do takzvaného medicinálního lizu. Myslivci se snaží regulovat počty přemnožené škodné zvěře, jako je liška, kuna, divočáci nebo straky. V lesích se také vyskytuje psík mývalovitý.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "Je to škodná jako liška, ale dá se říct, že ještě horší."
Problém myslivci ale nevidí jen v přemnožení škodné, ale i pohybu volně puštěných psů v lesích nebo na polích. Ti třeba srnu nedohoní, následky jsou ale pro ni, po samotném úprku před psem fatální.
---
Žáci ze Základní školy pro tělesně postižené mají nově k dispozici speciální pracovní stůl, který mohou vyžívat také vozíčkáři. Díky elektrickému zvedáku lze stůl nastavit do požadované výšky.
Žáci ze základní školy pro zdravotně postižené teď mohou na hodinách pracovního vyučování využít ponk, který byl vytvořený s ohledem na děti s hendikepem.
Silvie Häuserová, ředitelka ZŠ pro tělesně postižené v Opavě: "Bylo pro nás důležité, aby ponk měl zvedací mechanismus a aby byl výškově nastavitelný. A tím uzpůsobený pro všechny žáky naší školy"
Díky speciálnímu elektrickému mechanismu je možné stůl nastavit do libovolné výšky. Tak aby zde mohly pracovat také děti na vozíčku.
Václav Hon, předseda představenstva HON a. s.: "My tyto stoly děláme pro kancelářský nábytek. Ale samozřejmě brali jsme v úvahu požadavky školy tak, aby to žákům vyhovovalo."
Malý dílenský stůl je vybavený také sadou nářadí a k dispozici budou mít školáci i kufřík s aku vrtačkou. Učitelky zase dostaly manuál, jak s dětmi u ponku pracovat.
Martin Hořínek, manažer podpory vzdělávání, MAS Opavsko: "Díky spolupráci se střední školou uměleckou a průmyslovou jsme vytvořili metodiku Malý svět."
Podle návodu si žáci mohou vyrobit třeba malé městečko ze dřeva.
žák ZŠ pro tělesně postižené v Opavě: "Je to moc zajímavé, určitě se to tady využije. Ponk bude stát v naší dílně."
Společenství Místní akční skupina Opavsko spolu s Okresní hospodářskou komorou zajistilo od roku 2018 dodání 45 pracovních stolů do mateřských škol na Opavsku a Vítkovsku. Na výrobě i financování se podílely místní firmy.
---
Kriminalisté pokračují ve vyšetřování příčin středeční exploze bytu v Ostravě - Hrabůvce. Lidé si v doprovodu policistů mohli zajít do jednotlivých bytů pro nejnutnější věci. Statitk ale zatím neoznačil dům za bezpečný, takže do něj mohu pouze složky integrovaného záchranného systému.
Záběry hasičů, které vznikly těsně po středečním výbuchu v bytě v Ostravě-Hrabůvce, jsou děsivé. I když oheň zasáhl hlavně byt, ve kterém k výbuchu došlo, tlaková vlna napáchala škody po celém domě a narušila i jeho statiku.
svědkové: "Nás vzbudilo něco jako kdyby padaly okapy, nějaká šleha."
Hasiči sice spodní dvě patra zpevnili dřevěnými trámy, ale přesto statik omezil povolení ke vstupu pouze pro záchranáře a vyšetřovatele. Na chvíli mohli do svých bytů i jejich majitelé.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Odpoledne byl při ohledání místa umožněn vstup poškozeným lidem ze zasažených bytů, aby si odnesli věci pro ně důležité a to za přítomnosti policistů z bezpečnostních důvodů."
Kriminalisté byli na místě znovu hned od rána a znovu prohledávali trosky bytu. Všichni obyvatelé domu, se kterými jsme mluvili tvrdí, že v bytě byla varna drog.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Kriminalisté prověřují a pracují s několika verzemi výbuchu, kterými můžou být například technické závady, ale také výbuch neznámé chemické látky. Přesnou příčinu budeme moci s určitostí sdělit až po vyhodnocení všech expertíz."
V současné době probíhají také výslechy svědků a velmi důležitá bude i výpověď 37letého majitele bytu, který leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče v těžkém stavu. Má popáleno 60 procent těla. Případ policie vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti.
---
Bělský les na Jihu Ostravy je oblíbeným místem vandalů. Ve srovnání s ostatními ostravskými lesoparky právě tady řádí nejčastěji. Aktuálně poničili naučné tabule, které posprejovali nacistickými znaky a musí se komplet vyměnit.
V Bělském lese opět řádil vandal. Posprejoval hned 5 naučných tabulí. Nejde o ojedinělý případ. Vandalové tady ročně napáchají škody za statisíce korun.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Některé cedule byly i pořezané nějakým nožem, protože sprejerovi došel sprej, tak si s tím asi chtěl pohrát tímto způsobem. Škoda, která tady vznikla se pohybuje asi kolem 7 tisíc.”
Sprejer nevynechal ani postavičku Surikaty, která byla součástí Surikatí stezky. Ta v Bělském lese vznikla na motivy pohádky, kterou přímo pro děti z městského obvodu Ostrava-Jih napsala místní autorka a jejíž příběh se odehrává právě v Bělském lese. Případem se už zabývá policie.
Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “O to víc nás mrzelo, že někdo přišel a takovou prostou dětskou radost pomalovat nacistickými znaky.”
Vandalové neničí jen naučné cedule, ale také odpadkové koše, nebo lavičky. Nejčastěji v Bělském lese řádí v pátek a v sobotu večer pod vlivem alkoholu.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Což vidíme potom na těch lahvích, které se tak různě povalují v lese a souvisí to i s tím vandalismem ohledně odpadkových košů, kdy je to vytaháno, rozkopáno."
Terčem vandalů se loni staly i dětské lanové překážky, ze kterých odřezali několik částí a poté si je odnesli a také pítko u grilovacího altánu.
---
Lávka pro pěší přes řeku Jičínku v Novém Jičíně je v nevhodném technickém stavu, nicméně ne v takovém, aby bylo nutné ji uzavřít. Prokázala to prohlídka, kterou nechalo město zpracovat. Její rekonstrukce je v plánu v příštím roce.
Technický stav přemostění toku Jičínky v Novém Jičíně, které slouží pouze pro pěší a spojuje ulice Novosady a Jugoslávskou, nechalo město jako vlastník prověřit na konci roku 2019. Prohlídka ukázala, že téměř 40 let stará lávka, která přečkala dvoje povodně, už není v nejlepší kondici.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Byla tam sdělena série doporučení a nápravných opatření, které by město mělo realizovat, jak co se týče samotné konstrukce toho mostu, tak zábradlí, povrchu a podobně. Čili ta lávka je v nevhodném technickém stavu, ale není nebezpečná, že by bylo nutné ji okamžitě uzavírat pro pěší a cyklisty.”
V loňském roce radnice zainvestovala inženýrsko-geologický průzkum, který bude podkladem pro projektovou dokumentaci, a plánovala architektonickou soutěž na rekonstrukci lávky.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nakonec to bylo přehodnoceno a rozhodlo se, že půjdeme tak zvanou ideovou soutěží, což znamená výběr ze tří nebo z více konkrétních návrhů. Tím pádem v tomto roce je v rozpočtu 650 tisíc korun na projektovou dokumentaci a předpokládáme, že k samotné rekonstrukci dojde v roce 2022.”
Obyčejně vypadající lávka bude po stavebním zákroku nejen v odpovídajícím technickém stavu, ale měla by být také esteticky vzhlednější.
---
Frýdek-Místek chce jít příkladem, a proto spustil pravidelné testování úředníků. Hned první den odhalily antigenní testy dva pozitivní pracovníky. Magistrát proto preventivně rozhodl o uzavření jednoho z odborů. Testování zaměstnanců bude nově probíhat vždy jednou týdně.
Školící místnost přímo v budově Magistrátu ve Frýdku-Místku se proměnila v malé testovací stanoviště. Dvě zdravotní sestry tady postupně odebírají vzorky pro test na koronavirus.
Eva Pindurová, vrchní sestra chirurgického oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Děláme to metodou antigenní testy, kdy vlastně se dá roztok do takové gumové zkumavky, kde se potom dá ten odebraný vzorek, promne se to v ruce, dá se to na takovou speciální destičku, kde se nám ukáže výsledek. Máme ho většinou do těch čtvrt hodiny. Když je jedna čárka, tak je pacient negativní, když je zbarvený na dvou čárkách, tak je pozitivní."
Testování zavedl magistrát z preventivních důvodů, zároveň tím reagoval na aktuální vládní debaty o možném testování ve firmách.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Máme 400 zaměstnanců přibližně a chceme jít příkladem, protože abychom nad tím Covidem nějakých způsobem zvítězili, tak musíme testovat osoby, které ani netuší, že jsou nemocné a například během toho dnešního dopoledne, co mám informace, tak z 65 osob byly dvě pozitivní."
Eva Pindurová, vrchní sestra chirurgického oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Obě dvě pracovnice šly domů a budou v karanténě, budou se hlásit u svého asi závodního lékaře, který nařídí asi dle hygieny další léčbu."
V návaznosti na dvě nakažené zaměstnankyně vydal magistrát s okamžitou platností nařízení o uzavření odboru správy obecního majetku.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Vzhledem k tomu, že počet nemocných na odboru správy obecního majetku se celkem rapidně zvyšuje, tak tajemník magistrátu musel přijmout opatření, aby celý tento odbor nějakým způsobem uzavřel, protože už není provozuschopný."
Testování bude probíhat pravidelně každý týden. V úterý na budově ve Frýdku a ve čtvrtek v Místku.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Každý zaměstnanec se dobrovolně přihlásí, já jsem si tím testováním prošel taky včetně mých náměstků, naštěstí jsme všichni negativní, není to nic bolestivého, spíš to tak trochu šimrá vzadu v nose. Musím se přiznat, byla to moje premiéra, zvládl jsem ji, opravdu není to nijak bolestivé a chceme jít příkladem všem ostatním."
Kromě úředníků magistrátu se budou pravidelně testovat i zaměstnanci Technických služeb.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Tady bych chtěl poděkovat Nemocnici ve Frýdku-Místku, která pro nás to testování zajišťuje. Na druhou stranu je třeba připomenout, že ve Frýdku-Místku je spousta různých organizací, které toto testování umožňují, například technické služby mají jiného smluvního partnera. Bylo by vhodné, kdyby všichni velcí zaměstnavatelé, kteří mají více zaměstnanců, vyslyšeli tato volání nejenom vlády, ale prostě nás všech. Testujme ty zaměstnance, abychom odhalili nemocné a brzy nad tím Covidem vyhráli."
Podobně začaly testovat zaměstnance už i některé další radnice v kraji.
---
Myslivost není jen o lovu, ale hlavně o potřebné a užitečné pomoci divoké zvěři. Bez neustálého přikrmování by zvěř v zimních měsících nepřežila. Své o tom ví například myslivci z Karviné, kteří chodí zvěř pravidelně přikrmovat.
Jednou až dvakrát týdně přicházejí karvinští myslivci k hájence v Borku, aby tady připravili směs krmení pro zvěř. Tu mají uskladněnou v sudech, aby se do ní nepustili hlodavci.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Každý myslivec si to určuje sám, jestli vidím, že ta strava je pryč, tak doplním. To znamená chodit kontrolovat a doplňovat. Záleží úživnost honitby, máme tam kaštany, žaludy, vidím, že tu srnčí hrabe, ono nehrabe proto, aby si hrálo, ale proto, aby našlo potravu. V této lokalitě vím, že hrabe kvůli žaludům."
Přikrmuje se zvěř pernatá, potrava se sype do zařízení nazvané zásyp.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Momentálně stojíme u krmelce, to je zařízení pro zvěř spárkatou. Krmíme ovsem, může se dávat i řepa, listy z řepy a podobně, kdysi jsme dělali krmelci je objemové krmivo, je tam seno, pak můžeme dávat zrní."
Do krmení přidávají preventivně myslivci i lék proti střečkům, což je parazit, který klade larvy do těla spárkaté zvěře.
Důležitá je pro zvěř i sůl, tu myslivci doplňují do takzvaného medicinálního lizu. Myslivci se snaží regulovat počty přemnožené škodné zvěře, jako je liška, kuna, divočáci nebo straky. V lesích se také vyskytuje psík mývalovitý.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "Je to škodná jako liška, ale dá se říct, že ještě horší."
Problém myslivci ale nevidí jen v přemnožení škodné, ale i pohybu volně puštěných psů v lesích nebo na polích. Ti třeba srnu nedohoní, následky jsou ale pro ni, po samotném úprku před psem fatální.
---
Žáci ze Základní školy pro tělesně postižené mají nově k dispozici speciální pracovní stůl, který mohou vyžívat také vozíčkáři. Díky elektrickému zvedáku lze stůl nastavit do požadované výšky.
Žáci ze základní školy pro zdravotně postižené teď mohou na hodinách pracovního vyučování využít ponk, který byl vytvořený s ohledem na děti s hendikepem.
Silvie Häuserová, ředitelka ZŠ pro tělesně postižené v Opavě: "Bylo pro nás důležité, aby ponk měl zvedací mechanismus a aby byl výškově nastavitelný. A tím uzpůsobený pro všechny žáky naší školy"
Díky speciálnímu elektrickému mechanismu je možné stůl nastavit do libovolné výšky. Tak aby zde mohly pracovat také děti na vozíčku.
Václav Hon, předseda představenstva HON a. s.: "My tyto stoly děláme pro kancelářský nábytek. Ale samozřejmě brali jsme v úvahu požadavky školy tak, aby to žákům vyhovovalo."
Malý dílenský stůl je vybavený také sadou nářadí a k dispozici budou mít školáci i kufřík s aku vrtačkou. Učitelky zase dostaly manuál, jak s dětmi u ponku pracovat.
Martin Hořínek, manažer podpory vzdělávání, MAS Opavsko: "Díky spolupráci se střední školou uměleckou a průmyslovou jsme vytvořili metodiku Malý svět."
Podle návodu si žáci mohou vyrobit třeba malé městečko ze dřeva.
žák ZŠ pro tělesně postižené v Opavě: "Je to moc zajímavé, určitě se to tady využije. Ponk bude stát v naší dílně."
Společenství Místní akční skupina Opavsko spolu s Okresní hospodářskou komorou zajistilo od roku 2018 dodání 45 pracovních stolů do mateřských škol na Opavsku a Vítkovsku. Na výrobě i financování se podílely místní firmy.
---
