Problémy se ztrátou zaměstnání a neschopnost platit své závazky, začíná trápit stále více lidí. Častěji se tak obracejí na poradny. Stejnou zkušenost má i Tulipán v Horní Suché na Karvinsku.
Poradna spolku Tulipán v Horní Suché funguje od roku 2015. Pomáhá lidem například s rozvodem, výživným, či s pěstounskou péčí. Od vypuknutí pandemie se ale častěji na poradnu obracejí lidé, kteří se dostali do finanční tísně.
Tereza Sadok, vedoucí poradny spolku Tulipán: "Musím říct, že počet žadatelů o insolvenci se zvýšil. Nejčastějším důvodem je ztráta práce a neschopnost najít si novou. Protože většina odvětví jsou zavřená, tudíž číšníci, nebo kuchaři, dokonce i kadeřníci si hledají práci mimo svůj obor, a je to velký problém. Takže se dostanou do dluhů, nemohou splácet a ta podpora státu není taková, jakou by potřebovali.”
Poradna ale pomáhá i seniorům, samoživitelkám, či lidem ze sociálně vyloučených lokalit. Se svým problémem se na poradu obrátila i paní Vanda.
paní Vanda, klientka poradny: "Vzala jsem si půjčku a zdálo se mi, že furt hodně platím. Pomohla mi to vyřešit a nakonec mi sehnala i advokáta.”
paní Dana, klientka poradny: "Já jsem přišla za paní Terezkou s ohledem přepsání nemovitosti. Nešlo to nějak přepsat, pomohla mi, sehnala mi advokáta."
Poradna neslouží jen pro místní obyvatelé, ale i pro lidi z okolních obcí. Telefonicky se může objednat každý, kdo potřebuje pomoc.
---
V Ostravě-Porubě chybí bezmála 3 tisíce parkovacích míst. Řidiči tak parkují, kde se dá. Mnohdy i nezákonně. Ničí přitom chodníky i zeleň.
V Ostravě-Porubě se objevil další nešvar. Téměř po celém obvodu je rozježděná zeleň. Stopy po kolech aut na ni zanechávají neukáznění řidiči. Svá auta navíc odstavují i na místech určených hasičům, nebo záchranářům.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My se nacházíme na ulici Josefa Skupy, kde jsme realizovali v roce 2019 integrovaný záchranný systém. Velice často se stává, tady vidíme krásný příklad, že zde stojí nějaká dodávka, která zde parkuje dejme tomu několik hodin."
Lidé často vjíždí také na chodníky, které se pod těžkými auty propadají a nezastaví je ani zeleň.
Někteří řidiči na trávnících pouze parkují, jsou ale řidiči, kteří jsou tak bezohlední, že si zkracují cestu tím, že projedou celý dvůr.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “To je opravdu něco nepřípustného. Jakmile máme hlášený tento případ, tak zakročíme a poté zahajujeme správní řízení, případně to postoupíme městské policii."
Roman Karkoška, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací: “Člověk chápe, když si někdo potřebuje najet ke vchodu, protože stěhuje, vytahuje skříň, pračku. To je jakoby logické, ale toto bezohledné najíždění na zeleň, to je jako nepochopitelné. Nás pak ročně stojí statisíce nová výsadba a údržba té zeleně."
Další statisíce stojí i opravy poškozených chodníků. Tyto peníze by se přitom daly využít třeba na dětská hřiště, nebo jiné projekty.
---
Nedostatek technických profesí na trhu práce by mohli zaplnit studenti z nově vyprofilovaných oborů, které vznikly díky spolupráci opavské okresní hospodářská komory a středních škol. Za pár měsíců by mohli do zaměstnání nastoupit první mechanici pro vstřikování plastů.
Tyto studenty oboru mechanik vstřikování plastů letos čeká maturita. Už teď vědí, že mají práci jistou. Jsou totiž jedinými absolventy tohoto oboru v Moravskoslezském kraji. Vznikl teprve před dvěma lety, jako reakce na poptávku firmy, která vyrábí plastové komponenty do automobilů.
Tomáš Valina, manažer výroby KSR Industrial, Opava a učitel odborné výuky: „O tento obor jsme usilovali proto, že jsme nenašli nikoho, kdo by byl vyučen či specializován na vstřikování plastů.“
Na tuto specializaci se mohou zaměřit v posledních dvou ročnících studia studenti Střední školy technické v Opavě.
student Střední školy technické v Opavě: „Já si myslím, že plasty mají budoucnost.“
Miluše Psotová, ředitelka Okresní hospodářské komory Opava: „Je to taková první vlaštovka, která tady vznikla ve spolupráci s komorou. My se budeme snažit zavádět další obory.“
Časem by mohly přibýt i další obory, jako například mechatronik stínící techniky nebo autotronik. Školy by uvítaly, aby u učebních oborů žáci získali základy praxe nejprve ve škole a poté se přímo ve firmách učily moderním technologiím.
Miroslav Weisz, ředitel Středního odborného učiliště stavebního v Opavě: Třetí ročník, aby ti žáci trávili odborný Výcvik přímo u konkrétních firem. A tady je prostor, aby si je firma takzvaně uplácala k obrazu svému.
Okresní hospodářská komora se chystá spolupracovat také s Úřadem práce. Pracovníci pro potřebné profese by mohli být také rekvalifikováni.
---
Jedna z nejhorších zim za poslední roky. Tak ji hodnotí motoristé i silničáři. Nevadí jim ani tak množství sněhu, jako extrémně vysoký počet výtluků v povrchu silnic. Ty se vytvořily častým střídáním teplot pod a nad bodem mrazu.
K vytvoření výtluku stačí málo. Přes den voda z tajícího sněhu zateče do spár v asfaltu, kde v noci zamrzne. Led pak asfalt doslova roztrhne a projíždějící automobily dílo zkázy dokončí. letos je výtluků opravdu hodně a silničáři je zatím mohou opravovat jen provizorně.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Ředitelství silnic a dálnic ČR v tomto roce eviduje nezvykle vysoké množství výtluků způsobených právě teplotními výkyvy, které jsou tvořeny měřenými rozdíly až desítek stupňů Celsia v noci a přes den. Klimatické podmínky postihly celý Moravskoslezský kraj, porušené povrchy vozovek vznikly na více místech současně."
Do oprav výtluků nasadili silničáři všechny dostupné lidi a techniku. Motoristé by měli být opatrní v úsecích, kde jsou nebezpečné výtluky označeny a také tam, kde silničáři právě pracují na jejich odstranění.
Anketa: “Přede mnou jelo auto, takže jsem žádnou díru neviděl. Mám píchlou levou přední a levou zadní pneumatiku. Je to na odtah.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: Nelehká situace je v intenzivním řešení a stav silnic se denně zlepšuje zásluhou údržby fungující za plného provozu desetitisíců projíždějících aut denně. Jsou k dispozici veškeré připravené kapacity určené k zahájení oprav v zimním období. Akutní poruchy vozovek se řeší obvykle pomocí studené asfaltové směsi, ačkoliv ŘSD upřednostňuje trvanlivější opravy prostřednictvím teplé balené směsi či technologie Silkot. Výběr postupu a frekvence denních oprav závisí na počasí, což je jediný omezující faktor maximálního nasazení údržby."
Kvalitní a trvanlivou opravu silnic budou silničáři moci provést až po obnovení provozu obaloven, které vyrábějí asfaltové směsi.
---
Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Chlebovicích dostane nové varhany. Vyjdou na více než 3 miliony korun. Peníze na obnovu získává farnost postupně z darů. Významná finanční pomoc přišla také díky sbírce Daruj FM, ve které se během loňského roku vybralo i s příspěvkem města Frýdek-Místek přes 545 tisíc korun.
Stále oblíbenější sbírka Daruj FM ukázala i v loňském nelehkém roce velkou sílu. Představitelé Frýdku-Místku mohli po jejím vyhodnocení předat farnosti v Chlebovicích zatím největší vybranou částku, přes 545 tisíc korun.
Petr Huvar, duchovní správce farnosti Chlebovice a Staříč: "Jsme za to hodně vděční, že takovou sbírku jsme obdrželi a chci všem poděkovat za ty dary."
Vybíralo se na nové varhany zdejšího kostela svatého Cyrila a Metoděje. Ve sbírce je pravidlem, že město přidá vždy dvojnásobek vybrané částky od veřejnosti. Maximálně však 200 tisíc korun. Lidé tak poslali téměř 350 tisíc.
Libor Janečka, člen osadního výboru Chlebovic: "Princip je takový, že má po nás něco zůstat a tím, že vloni jsme si připomněli 700 let od obnovení vesnice, která byla vypálena v neklidné době po prohrané bitvě Přemysla Otakara II. na Moravském poli, tak 1320 olomoucký biskup založil zde na tomto místě nebo obnovil ves Nemašchleb a to bylo takovým vodítkem pro tu úvahu pořídit nové varhany jako památku na tuto událost."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Další projekt z programu Daruj FM skončil úspěšně, vybrali jsme přes půl milionu na opravu varhan v kostele v Chlebovicích, přispěli nejen občané z Chlebovic, ale také ze širokého okolí. Varhany budou za několik let tady hrát, budou se muset vyrábět nové. Není to jen tak umístit takový nástroj do kostela, takže na tom budou tady spolupracovat s panem farářem, který bude mít kostel i nadále ve správě."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ta částka dokazuje opravdu, že lidé ve Frýdku-Místku mají zájem o památky, záleží jim na nich a aktuálně lze přispívat opět v projektu Daruj FM, a to na kostel ve Skalici, kde se rekonstruuje věž v kostele svatého Martina a věřím, že zde bude tato částka obdobná."
Výroba varhan bude nyní rozdělena do několika etap podle dostupných finančních prostředků a hotovo by mělo být v roce 2023.
Petr Huvar, duchovní správce farnosti Chlebovice a Staříč: "Teď se bude zadávat právě i ta výroba těch jednotlivých částí těch varhan a věříme, že tady s tou pomocí všech těch, kteří na to ty prostředky dávají, tak že to potom v tom roce 2023 všechno dokončíme, takže moc děkuji."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Varhany jsou srdcem každého kostela a já jsem velmi rád, že se podařilo vybrat finanční částku na jejich obnovu a už teď se těším, až zde nové varhany budou a ještě více se těším, až si je budu moci poslechnout."
Nové varhany vyjdou na více než 3 miliony korun. Farnost tak pořádá dál ještě svoji vlastní sbírku a požádala také o bezúročnou půjčku, kterou poskytne ostravsko-opavské biskupství.
---
Lázně Darkov začnou rehabilitovat své pacienty i ve virtuální realitě. V současné době spolupracují s regionální firmou, která se na virtuální realitu specializuje a připravují vhodné programy, které by byly pacientům šité na míru přesně podle typu rehabilitace.
Lázně Darkov se připravují na další možnost jak úspěšně rehabilitovat pacienty, a to pomocí virtuální reality.
Lenka Krótká, obchodní ředitelka Lázní Darkov: "Naším novým cílem je začlenit virtuální realitu mezi nabízené léčebné procedury pro naše pacienty a to zejména s onemocněním pohybového aparátu a nervového systému.”
Tomáš Sovják, fyzioterapeut Lázní Darkov: "Pacientovi ve virtuální realitě můžeme nastavit rozsah pohybu, ve kterém se ta končetina bude pohybovat, v tomto rozsahu bude vykonávat určité úkony a vlastně na konci, po několika cvičeních, můžeme změřit změny, které nastanou u tohoto pacienta. Také bychom se chtěli zaměřit na rehabilitaci Parkinsoniků v rámci těch programů, kde je potřeba u těchto neurologických diagnóz často trénovat i kognitivní funkce a zejména ty motorické."
Ve virtuální rehabilitaci bude mít pacient nasazené speciální brýle, ve kterých uvidí virtuální svět. Tam bude provádět různé úkony.
Tomáš Sovják, fyzioterapeut Lázní Darkov: "Například u rehabilitace vozíčkářů, kteří jsou po míšní léze nebo z jiných důvodů jsou vozíčkáři, tak můžeme trénovat stabilizační funkce na tom vozíku. Trénink těch vozíčkářů v té virtuální realitě snižuje prokazatelně spastické bolesti a zlepšuje jejich psychický stav."
V současné době zkouší Lázně Darkov s prostředím virtuální reality seznamovat své klienty.
---
Problémy se ztrátou zaměstnání a neschopnost platit své závazky, začíná trápit stále více lidí. Častěji se tak obracejí na poradny. Stejnou zkušenost má i Tulipán v Horní Suché na Karvinsku.
Poradna spolku Tulipán v Horní Suché funguje od roku 2015. Pomáhá lidem například s rozvodem, výživným, či s pěstounskou péčí. Od vypuknutí pandemie se ale častěji na poradnu obracejí lidé, kteří se dostali do finanční tísně.
Tereza Sadok, vedoucí poradny spolku Tulipán: "Musím říct, že počet žadatelů o insolvenci se zvýšil. Nejčastějším důvodem je ztráta práce a neschopnost najít si novou. Protože většina odvětví jsou zavřená, tudíž číšníci, nebo kuchaři, dokonce i kadeřníci si hledají práci mimo svůj obor, a je to velký problém. Takže se dostanou do dluhů, nemohou splácet a ta podpora státu není taková, jakou by potřebovali.”
Poradna ale pomáhá i seniorům, samoživitelkám, či lidem ze sociálně vyloučených lokalit. Se svým problémem se na poradu obrátila i paní Vanda.
paní Vanda, klientka poradny: "Vzala jsem si půjčku a zdálo se mi, že furt hodně platím. Pomohla mi to vyřešit a nakonec mi sehnala i advokáta.”
paní Dana, klientka poradny: "Já jsem přišla za paní Terezkou s ohledem přepsání nemovitosti. Nešlo to nějak přepsat, pomohla mi, sehnala mi advokáta."
Poradna neslouží jen pro místní obyvatelé, ale i pro lidi z okolních obcí. Telefonicky se může objednat každý, kdo potřebuje pomoc.
---
V Ostravě-Porubě chybí bezmála 3 tisíce parkovacích míst. Řidiči tak parkují, kde se dá. Mnohdy i nezákonně. Ničí přitom chodníky i zeleň.
V Ostravě-Porubě se objevil další nešvar. Téměř po celém obvodu je rozježděná zeleň. Stopy po kolech aut na ni zanechávají neukáznění řidiči. Svá auta navíc odstavují i na místech určených hasičům, nebo záchranářům.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My se nacházíme na ulici Josefa Skupy, kde jsme realizovali v roce 2019 integrovaný záchranný systém. Velice často se stává, tady vidíme krásný příklad, že zde stojí nějaká dodávka, která zde parkuje dejme tomu několik hodin."
Lidé často vjíždí také na chodníky, které se pod těžkými auty propadají a nezastaví je ani zeleň.
Někteří řidiči na trávnících pouze parkují, jsou ale řidiči, kteří jsou tak bezohlední, že si zkracují cestu tím, že projedou celý dvůr.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “To je opravdu něco nepřípustného. Jakmile máme hlášený tento případ, tak zakročíme a poté zahajujeme správní řízení, případně to postoupíme městské policii."
Roman Karkoška, vedoucí odboru dopravy a údržby komunikací: “Člověk chápe, když si někdo potřebuje najet ke vchodu, protože stěhuje, vytahuje skříň, pračku. To je jakoby logické, ale toto bezohledné najíždění na zeleň, to je jako nepochopitelné. Nás pak ročně stojí statisíce nová výsadba a údržba té zeleně."
Další statisíce stojí i opravy poškozených chodníků. Tyto peníze by se přitom daly využít třeba na dětská hřiště, nebo jiné projekty.
---
Nedostatek technických profesí na trhu práce by mohli zaplnit studenti z nově vyprofilovaných oborů, které vznikly díky spolupráci opavské okresní hospodářská komory a středních škol. Za pár měsíců by mohli do zaměstnání nastoupit první mechanici pro vstřikování plastů.
Tyto studenty oboru mechanik vstřikování plastů letos čeká maturita. Už teď vědí, že mají práci jistou. Jsou totiž jedinými absolventy tohoto oboru v Moravskoslezském kraji. Vznikl teprve před dvěma lety, jako reakce na poptávku firmy, která vyrábí plastové komponenty do automobilů.
Tomáš Valina, manažer výroby KSR Industrial, Opava a učitel odborné výuky: „O tento obor jsme usilovali proto, že jsme nenašli nikoho, kdo by byl vyučen či specializován na vstřikování plastů.“
Na tuto specializaci se mohou zaměřit v posledních dvou ročnících studia studenti Střední školy technické v Opavě.
student Střední školy technické v Opavě: „Já si myslím, že plasty mají budoucnost.“
Miluše Psotová, ředitelka Okresní hospodářské komory Opava: „Je to taková první vlaštovka, která tady vznikla ve spolupráci s komorou. My se budeme snažit zavádět další obory.“
Časem by mohly přibýt i další obory, jako například mechatronik stínící techniky nebo autotronik. Školy by uvítaly, aby u učebních oborů žáci získali základy praxe nejprve ve škole a poté se přímo ve firmách učily moderním technologiím.
Miroslav Weisz, ředitel Středního odborného učiliště stavebního v Opavě: Třetí ročník, aby ti žáci trávili odborný Výcvik přímo u konkrétních firem. A tady je prostor, aby si je firma takzvaně uplácala k obrazu svému.
Okresní hospodářská komora se chystá spolupracovat také s Úřadem práce. Pracovníci pro potřebné profese by mohli být také rekvalifikováni.
---
Jedna z nejhorších zim za poslední roky. Tak ji hodnotí motoristé i silničáři. Nevadí jim ani tak množství sněhu, jako extrémně vysoký počet výtluků v povrchu silnic. Ty se vytvořily častým střídáním teplot pod a nad bodem mrazu.
K vytvoření výtluku stačí málo. Přes den voda z tajícího sněhu zateče do spár v asfaltu, kde v noci zamrzne. Led pak asfalt doslova roztrhne a projíždějící automobily dílo zkázy dokončí. letos je výtluků opravdu hodně a silničáři je zatím mohou opravovat jen provizorně.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Ředitelství silnic a dálnic ČR v tomto roce eviduje nezvykle vysoké množství výtluků způsobených právě teplotními výkyvy, které jsou tvořeny měřenými rozdíly až desítek stupňů Celsia v noci a přes den. Klimatické podmínky postihly celý Moravskoslezský kraj, porušené povrchy vozovek vznikly na více místech současně."
Do oprav výtluků nasadili silničáři všechny dostupné lidi a techniku. Motoristé by měli být opatrní v úsecích, kde jsou nebezpečné výtluky označeny a také tam, kde silničáři právě pracují na jejich odstranění.
Anketa: “Přede mnou jelo auto, takže jsem žádnou díru neviděl. Mám píchlou levou přední a levou zadní pneumatiku. Je to na odtah.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: Nelehká situace je v intenzivním řešení a stav silnic se denně zlepšuje zásluhou údržby fungující za plného provozu desetitisíců projíždějících aut denně. Jsou k dispozici veškeré připravené kapacity určené k zahájení oprav v zimním období. Akutní poruchy vozovek se řeší obvykle pomocí studené asfaltové směsi, ačkoliv ŘSD upřednostňuje trvanlivější opravy prostřednictvím teplé balené směsi či technologie Silkot. Výběr postupu a frekvence denních oprav závisí na počasí, což je jediný omezující faktor maximálního nasazení údržby."
Kvalitní a trvanlivou opravu silnic budou silničáři moci provést až po obnovení provozu obaloven, které vyrábějí asfaltové směsi.
---
Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Chlebovicích dostane nové varhany. Vyjdou na více než 3 miliony korun. Peníze na obnovu získává farnost postupně z darů. Významná finanční pomoc přišla také díky sbírce Daruj FM, ve které se během loňského roku vybralo i s příspěvkem města Frýdek-Místek přes 545 tisíc korun.
Stále oblíbenější sbírka Daruj FM ukázala i v loňském nelehkém roce velkou sílu. Představitelé Frýdku-Místku mohli po jejím vyhodnocení předat farnosti v Chlebovicích zatím největší vybranou částku, přes 545 tisíc korun.
Petr Huvar, duchovní správce farnosti Chlebovice a Staříč: "Jsme za to hodně vděční, že takovou sbírku jsme obdrželi a chci všem poděkovat za ty dary."
Vybíralo se na nové varhany zdejšího kostela svatého Cyrila a Metoděje. Ve sbírce je pravidlem, že město přidá vždy dvojnásobek vybrané částky od veřejnosti. Maximálně však 200 tisíc korun. Lidé tak poslali téměř 350 tisíc.
Libor Janečka, člen osadního výboru Chlebovic: "Princip je takový, že má po nás něco zůstat a tím, že vloni jsme si připomněli 700 let od obnovení vesnice, která byla vypálena v neklidné době po prohrané bitvě Přemysla Otakara II. na Moravském poli, tak 1320 olomoucký biskup založil zde na tomto místě nebo obnovil ves Nemašchleb a to bylo takovým vodítkem pro tu úvahu pořídit nové varhany jako památku na tuto událost."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Další projekt z programu Daruj FM skončil úspěšně, vybrali jsme přes půl milionu na opravu varhan v kostele v Chlebovicích, přispěli nejen občané z Chlebovic, ale také ze širokého okolí. Varhany budou za několik let tady hrát, budou se muset vyrábět nové. Není to jen tak umístit takový nástroj do kostela, takže na tom budou tady spolupracovat s panem farářem, který bude mít kostel i nadále ve správě."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ta částka dokazuje opravdu, že lidé ve Frýdku-Místku mají zájem o památky, záleží jim na nich a aktuálně lze přispívat opět v projektu Daruj FM, a to na kostel ve Skalici, kde se rekonstruuje věž v kostele svatého Martina a věřím, že zde bude tato částka obdobná."
Výroba varhan bude nyní rozdělena do několika etap podle dostupných finančních prostředků a hotovo by mělo být v roce 2023.
Petr Huvar, duchovní správce farnosti Chlebovice a Staříč: "Teď se bude zadávat právě i ta výroba těch jednotlivých částí těch varhan a věříme, že tady s tou pomocí všech těch, kteří na to ty prostředky dávají, tak že to potom v tom roce 2023 všechno dokončíme, takže moc děkuji."
Pavel Machala, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Varhany jsou srdcem každého kostela a já jsem velmi rád, že se podařilo vybrat finanční částku na jejich obnovu a už teď se těším, až zde nové varhany budou a ještě více se těším, až si je budu moci poslechnout."
Nové varhany vyjdou na více než 3 miliony korun. Farnost tak pořádá dál ještě svoji vlastní sbírku a požádala také o bezúročnou půjčku, kterou poskytne ostravsko-opavské biskupství.
---
Lázně Darkov začnou rehabilitovat své pacienty i ve virtuální realitě. V současné době spolupracují s regionální firmou, která se na virtuální realitu specializuje a připravují vhodné programy, které by byly pacientům šité na míru přesně podle typu rehabilitace.
Lázně Darkov se připravují na další možnost jak úspěšně rehabilitovat pacienty, a to pomocí virtuální reality.
Lenka Krótká, obchodní ředitelka Lázní Darkov: "Naším novým cílem je začlenit virtuální realitu mezi nabízené léčebné procedury pro naše pacienty a to zejména s onemocněním pohybového aparátu a nervového systému.”
Tomáš Sovják, fyzioterapeut Lázní Darkov: "Pacientovi ve virtuální realitě můžeme nastavit rozsah pohybu, ve kterém se ta končetina bude pohybovat, v tomto rozsahu bude vykonávat určité úkony a vlastně na konci, po několika cvičeních, můžeme změřit změny, které nastanou u tohoto pacienta. Také bychom se chtěli zaměřit na rehabilitaci Parkinsoniků v rámci těch programů, kde je potřeba u těchto neurologických diagnóz často trénovat i kognitivní funkce a zejména ty motorické."
Ve virtuální rehabilitaci bude mít pacient nasazené speciální brýle, ve kterých uvidí virtuální svět. Tam bude provádět různé úkony.
Tomáš Sovják, fyzioterapeut Lázní Darkov: "Například u rehabilitace vozíčkářů, kteří jsou po míšní léze nebo z jiných důvodů jsou vozíčkáři, tak můžeme trénovat stabilizační funkce na tom vozíku. Trénink těch vozíčkářů v té virtuální realitě snižuje prokazatelně spastické bolesti a zlepšuje jejich psychický stav."
V současné době zkouší Lázně Darkov s prostředím virtuální reality seznamovat své klienty.
---
