Policii stále uniká vandal, který v Bělském lese hákovými kříži a dalšími nacistickými symboly počmáral naučné cedule. Nevynechal ani dětskou surikatí stezku. Letos lidmi oblíbený lesopark takto necitelně znehodnotil už dvakrát.
Řádění zatím neznámého sprejera, který ničí naučné cedule v Bělském lese, se stupňuje. Zatímco koncem února hákovými kříži znehodnotil pět naučných tabulí, o víkendu si vzal na mušku dalších šest a nacistickými symboly navíc počmáral i dva stromy a lavičky. Radnici Ostravy-Jihu proto došla trpělivost a za pomoc při dopadení pachatele vypsala odměnu 5 tisíc korun.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Jsem aktuálně hodně naštvaný. Jsem znechucený. Ti lidé pravděpodobně vůbec neví, jaké škody napáchala určitá ideologie ve druhé světové válce.”
Ostravské městské lesy stála oprava tabulí počmáraných v únoru přes 5 tisíc korun. Oprava nově poškozených bude stát nejméně 2x tolik.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Jsou to magoři, kteří znehodnocují tady ten městský mobiliář, protože to stojí spoustu energie, spoustu oprav, peněz. Tady se nám prohání nějaká partička nejspíše, která se možná hecuje navzájem.”
Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Přijde mi to jako nepatřičné. Je škoda, že když už tady něco pro ty děti budují, že to někdo ještě vlastně zničí a ještě takovým způsobem.”
“Já si myslím, že by měla policie dělat větší restrikce, protože takovým stylem, nevím, kde my tady skončíme.”
K efektivnějšímu odhalování vandalismu v Bělském lese by pomohlo více kamer. Ty jsou v současnosti pouze tři. Jedna z nich je právě tady při vstupu do lesa od Dakoty.
Další pak na střeše budovy ostravských městských lesů a u grilovacího altánu.
---
Po 10 letech je tady opět sčítání lidu. Začíná už tuto sobotu, přičemž je povinné pro občany České republiky i dlouhodobě žijící cizince. Statistické údaje jsou velmi důležité i pro zástupce národnostních menšin. Od jejich počtu se totiž odvíjejí jejich práva a nároky.
Početnou národnostní menšinou v Moravskoslezském kraji jsou Poláci. Ti teď zahájili informační kampaň, ve které bojují za to, aby se lidé ke své národnosti při sčítání přihlásili. Do kampaně se aktivně vložil Kongres Poláků v ČR.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Nechceme vychovávat lidi k polskosti, nebo je násilím přesvědčovat, ale spíše je informovat. Tedy říct, že mají možnost napsat, že mají polskou národnost, protože v minulém sčítání lidu před 10 roky odhadujeme, že až 10 tisíc Poláků neuvedlo žádnou národnost, protože to je dobrovolný údaj. A taktéž v celé ČR 2,8 milionu lidí neuvedlo žádnou národnost.
Přihlášení k polské národnosti je pro polskou menšinu důležité. Pokud v obci žije více než 10 procent Poláků, může tam být založen výbor pro národnostní menšinu. Ten pak hájí zájmy menšiny v různých oblastech. Poláci v kampani vyzývají své krajany, aby ve formuláři uváděli jen jednu národnost.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Tady se ukrývá ještě další záludnost, a sice že můžete uvádět dvojitou národnost a to je něco, co nás příliš netěší, protože to polské menšině nepomůže. V minulém sčítání podvojnou národnost, například polskou a českou, nebo polskou a slovenskou, uvedly asi 4 tisíce lidí. A to je pro nás také velký počet.”
Jak ale uvádí mluvčí Sčítání lidu 2021, uvedení dvou národností neznamená nezařazení k menšině.
Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021: “Pokud někdo uvede dvě národnosti, je na ně nahlíženo jako na rovnocenné. Hlásí-li se někdo k polské národnosti, je třeba ho do počtu Poláků v obci započítat. Bez ohledu na to, zda se hlásí ještě i k další národnosti. Pokud se tedy občan s trvalým nebo přechodným pobytem na území České republiky přihlásí jak k polské, tak i třeba k české národnosti, měl by pro tyto účely být počítán za Poláka i za Čecha.”
Výsledky sčítání budou netrpělivě očekávány především obcích, kde má polská menšina těsně kolem 10 procent. Známo to však bude zřejmě až na konci roku.
---
Stáčení tachometrů vozidel je v naší zemi stále velký problém a jen málo případů se daří odhalit. V Ostravě se to nyní kriminalistům povedlo. Odhalili obchodníka, který stočil tachometry v nejméně 17 autech. V jednom případě dokonce o neuvěřitelných 250 tisíc kilometrů.
V listopadu roku 2019 chtěla žena prodat v ostravském autobazaru Volkswagen, který měla dva roky. Byla ale odmítnuta, protože auto mělo stočené kilometry. To ji překvapilo a šla rovnou na policii, protože s vozidlem musel manipulovat předchozí majitel. Kriminalisté začali případ prověřovat a to je dovedlo k pachateli.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Po zadokumentování začalo prověřování různých souvislostí s případem a možným podezřelým, kterým byl nakonec 30letý muž z Ostravy. Jako fyzická osoba měla zřízenou podnikatelskou činnost na koupi a prodej vozidel."
Obviněný muž auta prodával přes internetové bazary. V průběhu přibližně 5 let přetočil kilometry v neméně 17 vozidlech, čímž zvýšil jejich hodnotu o více než 800 tisíc korun. Odborníci odhadují, že stočeny tachometr má až 40 procent vozů. Průměrně o 60 až 80 tisíc kilometrů.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Velká většina aut, která jsou dovezena za účelem prodeje, bohužel bývá zmanipulovaná, co se týče nájezdu kilometrů. Ti prodejci si totiž uvědomují, že prodávat auto, které má nájezd 300 tisíc kilometrů, není atraktivní."
Autobazary si tyto podvody hlídají. Pro laika je ale složité manipulaci s kilometry poznat.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Nakupovat auto přes inzerát má smysl pouze tehdy, pokud jsem automechanik a nebo člověk, který se roky věnuje obchodu s ojetými auty. Laiky bych před tím důrazně varoval."
Problém měla vyřešit novela zákona z roku 2018, která zvýšila pokuty na půl milionu korun. Jak je vidět, moc to nepomohlo. Za podvod hrozí obviněnému až 5 let vězení.
---
Rodiče školou povinných dětí se rozhodli dát happeningem najevo svůj nesouhlas s téměř rok trvající distanční výukou. Podle nich má negativní vliv na děti, protože se nemohou setkávat se svými vrstevníky. Kompetentní orgány by měly konečně začít přemýšlet nad tím, jak žáky a studenty do škol bezpečně vrátit. Happeningy se uskutečnily na několika místech v republice.
„Chybí mi kamarádi. Škola je lepší.“ To je jeden ze vzkazů, který vystihuje pocity žáků, kteří se kvůli koronavirové krizi musí učit převážně z domu. Obrázky s podobnými vyjádřeními pověsili rodiče školáků na provázky mezi stromy v opavských Dvořákových sadech.
účastník akce: „My rodiče děláme, co můžeme, ale rozhodně dětský kolektiv nedokážeme nahradit.“
Školy se poprvé uzavřely vloni 11. března. Žáci a studenti se do nich postupně vrátili během jara. Nejdelší časový úsek strávili ve vzdělávacích zařízeních předškoláci a pak prvňáci a druháci. Ovšem v tomto školním roce někteří žáci a studenti seděli v lavicích jen něco málo přes měsíc.
Pavlína Němcová, psycholog: „Myslím, že ta situace se opravdu negativně odráží na psychice a možná způsobuje až deprese.“
Podle organizátorů happeningu leží veškerá tíha distančního vzdělávání na rodičích.
Kateřina Meletzká, organizátorka akce, Lesní klub V koruně stromu, Raduň: „Stát zavřel školy a školky a rodina je ta, která musí tu věc řešit. Takže podpora rodin na prvním místě a podpora dětí, které vyrůstají rodinách, které nemají možnost s tou situací pracovat.“
Učitelé z lesních školek, kde děti většinu času tráví v přírodě, navrhují, že by pobyt venku mohl být způsobem, jak žáky do škol alespoň částečně vrátit.
Organizátoři obrázky a vzkazy od dětí plánují doručit poslancům Parlamentu ČR.
---
U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění s koronavirem, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.
Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po covidu.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy.“
Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace.Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let.“
V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělaném covidu.
Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“
Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu.“
Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.
---
Tak moc chtěl na svět, že nenechal maminku přijít ani do nemocnice. Malý Toníček se narodil v noci venku před Nemocnicí ve Frýdku-Místku. Odrodil ho doslova náhodou kolemjdoucí ošetřovatel. Porod proběhl bez komplikací, chlapeček je zdravý a rodina i zdravotníci budou mít na co vzpomínat.
Tohle je Toníček, těsně po porodu měřil 49 centimetrů a vážil 3,4 kila. Na svět přišel krátce před půlnocí v sobotu 13. března na netradičním místě. Na trávě těsně za branou zadního vjezdu do Nemocnice ve Frýdku-Místku za pomoci ošetřovatele Miroslava.
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Vracel jsem se z odběrového místa, šel jsem kolem recepce a všiml jsem si, že recepční běží s vozíčkem směrem ven, tady k zadní bráně. Koukl jsem, co se děje, jak tady běžela všiml jsem si tady v dáli, že tady leží nějaká postava."
Magdalena Kapsiová, recepční: "Pacienti z interního urgentního příjmu vycházeli ven, tak přiběhli a říkali, že někdo vlastně leží venku, vůbec jsme nevěděli v tu chvíli, kdo tam leží, tak jsem tam vlastně vyběhla s vozíčkem s tím, že toho pacienta buďto naložíme nebo zjistíme, jaká tam bude situace, jenže když jsem přiběhla k té paní, tak už jsem viděla, že už to byl rozběhlý porod."
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Jsem se s kolegyní domluvil, ať jde zavolat pomoc, porodní tým a další složky, někoho z urgentu, s ležákem, že bychom maminku převezli rychle na porodní box."
Porod byl neuvěřitelně rychlý, trval jen několik málo minut a než přiběhl porodní tým na místo, které je zhruba 250 metrů od vchodu do nemocnice, dítě už bylo na světě.
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Zatímco, než oni doběhli, tak jsme s maminkou za pomoci tatínka, tak jsme porod jako tady uskutečnili. Narodil se vlastně tady Toníček, jo, maminka byla šikovná, porod byl rychlý jo a dopadlo to dobře na to všecko v jakých podmínkách jsme to odrodili."
Magdalena Kapsiová, recepční: "Paní jsme s pomocí tatínka, kdy pan ošetřovatel držel miminko a já s tatínkem jsem paní pomohli si přejít z té země na tu postel a pak už jela na to porodní."
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Bylo to štěstí, spontánní jo, podal jsem ruku, popřál jsem mamince, s tatínkem jsem se objal, jako bylo to nádherné, jako nesetkal jsem se s takovým silným okamžikem. Bylo to fakt silné, dojemné."
Porod byl pro Miroslava náročný, ale zvládl ho na výbornou.
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Mám tři děti, jo, ale vždycky jsem byl jako opora u té matky, člověk ji drží za ruku a vždycky ten porod odvádí porodník, porodní bába, lékař, takže to byla úplně premiéra."
Magdalena Kapsiová, recepční: "Je to fakt jako pěkné a říkala jsem, že je i dobře, že ten porod proběhl tak rychle že miminko bylo v pořádku a je zdravé už doma a jsem říkala, ať jim dělá jenom radost."
Podobná událost se odehrála loni v létě v Třinci, maminka tam na parkovišti před nemocnicí porodila dceru přímo do náruče tatínkovi.
---
Policii stále uniká vandal, který v Bělském lese hákovými kříži a dalšími nacistickými symboly počmáral naučné cedule. Nevynechal ani dětskou surikatí stezku. Letos lidmi oblíbený lesopark takto necitelně znehodnotil už dvakrát.
Řádění zatím neznámého sprejera, který ničí naučné cedule v Bělském lese, se stupňuje. Zatímco koncem února hákovými kříži znehodnotil pět naučných tabulí, o víkendu si vzal na mušku dalších šest a nacistickými symboly navíc počmáral i dva stromy a lavičky. Radnici Ostravy-Jihu proto došla trpělivost a za pomoc při dopadení pachatele vypsala odměnu 5 tisíc korun.
Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih: “Jsem aktuálně hodně naštvaný. Jsem znechucený. Ti lidé pravděpodobně vůbec neví, jaké škody napáchala určitá ideologie ve druhé světové válce.”
Ostravské městské lesy stála oprava tabulí počmáraných v únoru přes 5 tisíc korun. Oprava nově poškozených bude stát nejméně 2x tolik.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Jsou to magoři, kteří znehodnocují tady ten městský mobiliář, protože to stojí spoustu energie, spoustu oprav, peněz. Tady se nám prohání nějaká partička nejspíše, která se možná hecuje navzájem.”
Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Přijde mi to jako nepatřičné. Je škoda, že když už tady něco pro ty děti budují, že to někdo ještě vlastně zničí a ještě takovým způsobem.”
“Já si myslím, že by měla policie dělat větší restrikce, protože takovým stylem, nevím, kde my tady skončíme.”
K efektivnějšímu odhalování vandalismu v Bělském lese by pomohlo více kamer. Ty jsou v současnosti pouze tři. Jedna z nich je právě tady při vstupu do lesa od Dakoty.
Další pak na střeše budovy ostravských městských lesů a u grilovacího altánu.
---
Po 10 letech je tady opět sčítání lidu. Začíná už tuto sobotu, přičemž je povinné pro občany České republiky i dlouhodobě žijící cizince. Statistické údaje jsou velmi důležité i pro zástupce národnostních menšin. Od jejich počtu se totiž odvíjejí jejich práva a nároky.
Početnou národnostní menšinou v Moravskoslezském kraji jsou Poláci. Ti teď zahájili informační kampaň, ve které bojují za to, aby se lidé ke své národnosti při sčítání přihlásili. Do kampaně se aktivně vložil Kongres Poláků v ČR.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Nechceme vychovávat lidi k polskosti, nebo je násilím přesvědčovat, ale spíše je informovat. Tedy říct, že mají možnost napsat, že mají polskou národnost, protože v minulém sčítání lidu před 10 roky odhadujeme, že až 10 tisíc Poláků neuvedlo žádnou národnost, protože to je dobrovolný údaj. A taktéž v celé ČR 2,8 milionu lidí neuvedlo žádnou národnost.
Přihlášení k polské národnosti je pro polskou menšinu důležité. Pokud v obci žije více než 10 procent Poláků, může tam být založen výbor pro národnostní menšinu. Ten pak hájí zájmy menšiny v různých oblastech. Poláci v kampani vyzývají své krajany, aby ve formuláři uváděli jen jednu národnost.
Josef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků v ČR: “Tady se ukrývá ještě další záludnost, a sice že můžete uvádět dvojitou národnost a to je něco, co nás příliš netěší, protože to polské menšině nepomůže. V minulém sčítání podvojnou národnost, například polskou a českou, nebo polskou a slovenskou, uvedly asi 4 tisíce lidí. A to je pro nás také velký počet.”
Jak ale uvádí mluvčí Sčítání lidu 2021, uvedení dvou národností neznamená nezařazení k menšině.
Jolana Voldánová, mluvčí Sčítání 2021: “Pokud někdo uvede dvě národnosti, je na ně nahlíženo jako na rovnocenné. Hlásí-li se někdo k polské národnosti, je třeba ho do počtu Poláků v obci započítat. Bez ohledu na to, zda se hlásí ještě i k další národnosti. Pokud se tedy občan s trvalým nebo přechodným pobytem na území České republiky přihlásí jak k polské, tak i třeba k české národnosti, měl by pro tyto účely být počítán za Poláka i za Čecha.”
Výsledky sčítání budou netrpělivě očekávány především obcích, kde má polská menšina těsně kolem 10 procent. Známo to však bude zřejmě až na konci roku.
---
Stáčení tachometrů vozidel je v naší zemi stále velký problém a jen málo případů se daří odhalit. V Ostravě se to nyní kriminalistům povedlo. Odhalili obchodníka, který stočil tachometry v nejméně 17 autech. V jednom případě dokonce o neuvěřitelných 250 tisíc kilometrů.
V listopadu roku 2019 chtěla žena prodat v ostravském autobazaru Volkswagen, který měla dva roky. Byla ale odmítnuta, protože auto mělo stočené kilometry. To ji překvapilo a šla rovnou na policii, protože s vozidlem musel manipulovat předchozí majitel. Kriminalisté začali případ prověřovat a to je dovedlo k pachateli.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Po zadokumentování začalo prověřování různých souvislostí s případem a možným podezřelým, kterým byl nakonec 30letý muž z Ostravy. Jako fyzická osoba měla zřízenou podnikatelskou činnost na koupi a prodej vozidel."
Obviněný muž auta prodával přes internetové bazary. V průběhu přibližně 5 let přetočil kilometry v neméně 17 vozidlech, čímž zvýšil jejich hodnotu o více než 800 tisíc korun. Odborníci odhadují, že stočeny tachometr má až 40 procent vozů. Průměrně o 60 až 80 tisíc kilometrů.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Velká většina aut, která jsou dovezena za účelem prodeje, bohužel bývá zmanipulovaná, co se týče nájezdu kilometrů. Ti prodejci si totiž uvědomují, že prodávat auto, které má nájezd 300 tisíc kilometrů, není atraktivní."
Autobazary si tyto podvody hlídají. Pro laika je ale složité manipulaci s kilometry poznat.
Petr Vaněček, provozní ředitel AAA Auto: "Nakupovat auto přes inzerát má smysl pouze tehdy, pokud jsem automechanik a nebo člověk, který se roky věnuje obchodu s ojetými auty. Laiky bych před tím důrazně varoval."
Problém měla vyřešit novela zákona z roku 2018, která zvýšila pokuty na půl milionu korun. Jak je vidět, moc to nepomohlo. Za podvod hrozí obviněnému až 5 let vězení.
---
Rodiče školou povinných dětí se rozhodli dát happeningem najevo svůj nesouhlas s téměř rok trvající distanční výukou. Podle nich má negativní vliv na děti, protože se nemohou setkávat se svými vrstevníky. Kompetentní orgány by měly konečně začít přemýšlet nad tím, jak žáky a studenty do škol bezpečně vrátit. Happeningy se uskutečnily na několika místech v republice.
„Chybí mi kamarádi. Škola je lepší.“ To je jeden ze vzkazů, který vystihuje pocity žáků, kteří se kvůli koronavirové krizi musí učit převážně z domu. Obrázky s podobnými vyjádřeními pověsili rodiče školáků na provázky mezi stromy v opavských Dvořákových sadech.
účastník akce: „My rodiče děláme, co můžeme, ale rozhodně dětský kolektiv nedokážeme nahradit.“
Školy se poprvé uzavřely vloni 11. března. Žáci a studenti se do nich postupně vrátili během jara. Nejdelší časový úsek strávili ve vzdělávacích zařízeních předškoláci a pak prvňáci a druháci. Ovšem v tomto školním roce někteří žáci a studenti seděli v lavicích jen něco málo přes měsíc.
Pavlína Němcová, psycholog: „Myslím, že ta situace se opravdu negativně odráží na psychice a možná způsobuje až deprese.“
Podle organizátorů happeningu leží veškerá tíha distančního vzdělávání na rodičích.
Kateřina Meletzká, organizátorka akce, Lesní klub V koruně stromu, Raduň: „Stát zavřel školy a školky a rodina je ta, která musí tu věc řešit. Takže podpora rodin na prvním místě a podpora dětí, které vyrůstají rodinách, které nemají možnost s tou situací pracovat.“
Učitelé z lesních školek, kde děti většinu času tráví v přírodě, navrhují, že by pobyt venku mohl být způsobem, jak žáky do škol alespoň částečně vrátit.
Organizátoři obrázky a vzkazy od dětí plánují doručit poslancům Parlamentu ČR.
---
U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění s koronavirem, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.
Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po covidu.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy.“
Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace.Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let.“
V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělaném covidu.
Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“
Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.
Jan Poštulka, ředitel lázní: „Je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu.“
Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.
---
Tak moc chtěl na svět, že nenechal maminku přijít ani do nemocnice. Malý Toníček se narodil v noci venku před Nemocnicí ve Frýdku-Místku. Odrodil ho doslova náhodou kolemjdoucí ošetřovatel. Porod proběhl bez komplikací, chlapeček je zdravý a rodina i zdravotníci budou mít na co vzpomínat.
Tohle je Toníček, těsně po porodu měřil 49 centimetrů a vážil 3,4 kila. Na svět přišel krátce před půlnocí v sobotu 13. března na netradičním místě. Na trávě těsně za branou zadního vjezdu do Nemocnice ve Frýdku-Místku za pomoci ošetřovatele Miroslava.
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Vracel jsem se z odběrového místa, šel jsem kolem recepce a všiml jsem si, že recepční běží s vozíčkem směrem ven, tady k zadní bráně. Koukl jsem, co se děje, jak tady běžela všiml jsem si tady v dáli, že tady leží nějaká postava."
Magdalena Kapsiová, recepční: "Pacienti z interního urgentního příjmu vycházeli ven, tak přiběhli a říkali, že někdo vlastně leží venku, vůbec jsme nevěděli v tu chvíli, kdo tam leží, tak jsem tam vlastně vyběhla s vozíčkem s tím, že toho pacienta buďto naložíme nebo zjistíme, jaká tam bude situace, jenže když jsem přiběhla k té paní, tak už jsem viděla, že už to byl rozběhlý porod."
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Jsem se s kolegyní domluvil, ať jde zavolat pomoc, porodní tým a další složky, někoho z urgentu, s ležákem, že bychom maminku převezli rychle na porodní box."
Porod byl neuvěřitelně rychlý, trval jen několik málo minut a než přiběhl porodní tým na místo, které je zhruba 250 metrů od vchodu do nemocnice, dítě už bylo na světě.
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Zatímco, než oni doběhli, tak jsme s maminkou za pomoci tatínka, tak jsme porod jako tady uskutečnili. Narodil se vlastně tady Toníček, jo, maminka byla šikovná, porod byl rychlý jo a dopadlo to dobře na to všecko v jakých podmínkách jsme to odrodili."
Magdalena Kapsiová, recepční: "Paní jsme s pomocí tatínka, kdy pan ošetřovatel držel miminko a já s tatínkem jsem paní pomohli si přejít z té země na tu postel a pak už jela na to porodní."
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Bylo to štěstí, spontánní jo, podal jsem ruku, popřál jsem mamince, s tatínkem jsem se objal, jako bylo to nádherné, jako nesetkal jsem se s takovým silným okamžikem. Bylo to fakt silné, dojemné."
Porod byl pro Miroslava náročný, ale zvládl ho na výbornou.
Miroslav Kowalík, ošetřovatel na urgentním příjmu: "Mám tři děti, jo, ale vždycky jsem byl jako opora u té matky, člověk ji drží za ruku a vždycky ten porod odvádí porodník, porodní bába, lékař, takže to byla úplně premiéra."
Magdalena Kapsiová, recepční: "Je to fakt jako pěkné a říkala jsem, že je i dobře, že ten porod proběhl tak rychle že miminko bylo v pořádku a je zdravé už doma a jsem říkala, ať jim dělá jenom radost."
Podobná událost se odehrála loni v létě v Třinci, maminka tam na parkovišti před nemocnicí porodila dceru přímo do náruče tatínkovi.
---
