37 metrů vysoký komín u centrálního hřbitova ve Frýdku-Místku šel k zemi. Roky už byl nevyužívaný a stál na ploše, kde se nyní postupně pracuje na rozšíření hřbitova. Odstřel dostala na povel pyrotechnická jednotka hasičů. Použila k tomu zhruba 20 kilogramů trhaviny.
Středa, krátce před 14. hodinou. 44 let starý komín sousedící s centrálním hřbitovem ve Frýdku-Místku jde k zemi.
Anketa: 1.) "Bylo to super, jak to odpálili." 2.) "Nám to bude trochu líto. My jsme si na něj už zvykli." 3.) "Myslím si, že pro mnohé je to stresová záležitost, hlavně že se nikomu nic nestalo, kluci z toho měli asi největší radost." 4.) "Mi se to líbilo, jak byl z toho ten kouř a jak to spadlo dolů, to bylo dobré." 5.) "Bylo to rychlé a kupodivu rána a kdo nestihl záběr, tak bude asi litovat. No a pro spousty lidí to byl určitě orientační bod a teď budou hledat další. Jestli ten hřbitov nebo restauraci, nevím."
Práce na odstřelu 37 metrů vysokého komínu se připravovaly zhruba týden.
Milan Ňorek, střelmistr HZS JMK: "Jsou náročné na výpočet, stanovení nálože, stanovení technologie toho odstřelu, tak aby ten objekt spadl požadovaným směrem a nedošlo k nějakému poškození nebo ohrožení okolí."
Komín byl původně součástí kotelny, která v minulosti vytápěla velké skleníky tehdejšího zahradnictví. To už léta neexistuje a město po něm vykoupilo pozemky.
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku/NMFM/: "Důvodem odstřelu tohoto komínu je výstavba centrálního hřbitova, druhé části. Komín se nachází právě v cestě budoucího chodníku, takže proto musí ustoupit stavbě."
Milan Ňorek, střelmistr HZS JMK: "Ten destrukční řez zabírá zhruba polovinu obvodu toho komínového tělesa. S tím, že nabito máme celkově zhruba 20 kilogramů trhaviny."
Demolice byla doporučena už v roce 2018 a Báňský úřad ji následně povolil v prosinci loňského roku. Kvůli covidu byla ale odložena až na srpen.
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku/NMFM/: "Zajímavostí je, že jsme mohli nechat zdemolovat ten komín nějakou stavební firmou, nicméně jsme to nabídli hasičům k tomu, aby to využili pro trénink a nácvik své pyrotechnické jednotky."
Milan Ňorek, střelmistr HZS JMK: "Každý komín je obtížné odstřelit, protože každá taková práce může přinést nějaká skrytá rizika, o kterých nemůžeme úplně třeba vědět, může být nějakým způsobem nějak porušená ta zeď nebo neúměrně zpevněná. Není to třeba v projektové dokumentaci a takové věci nás mohou překvapit. Snažíme se to eliminovat pečlivým průzkumem a přípravou."
Cihly, které na místě odstřelu zůstaly, si mohou zájemci libovolně odnést. Město začne s úklidem zbytků suti příští týden.
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku/NMFM/: "Ten komín je z krásných cihel, jsou to lícovky a odveze se to jako odpad na skládku."
První etapa rozšíření centrálního hřbitova by měla být hotová ještě letos. Termín kompletního dokončení je naplánován na říjen příštího roku.
---
Ostravský magistrát chystá novou podobu vánočních oslav v centru města. Hned na čtyřech místech se budou konat nejrůznější akce pro děti i dospělé a Masarykovo náměstí znovu po letech ozdobí živý strom. Tradiční kluziště ještě vylepší 200 metrů dlouhý ledový chodník.
Ačkoliv se zdá, že Vánoce jsou za dlouho, čtyři měsíce uplynou jako voda a máme je tady. Obyvatelé Ostravy se letos dočkají velkolepých oslav hned na čtyřech místech v centru města, které připravuje magistrát. Centrem bude samozřejmě Masarykovo náměstí, kde se po šesti letech vrátí živý strom.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Letošní vánoční strom bude mít pro Ostravu výraznou symboliku. Rozhodli jsme se jeho prostřednictvím vrátit život do centra města a podpořit znovuoživení kultury a společenského dění v celé Ostravě."
Akce se budou konat i na Prokešově náměstí, na Kuřím rynku bude dětská zóna a úplnou novinkou bude zapojení náměstí Dr. Eduarda Beneše, kde se o zábavu budou starat oblíbené ostravské kluby a vznikne na něm i ledové kluziště.
Jaroslav Kovář, ředitel společnosti SAREZA Ostrava: "Koncept původního kluziště zůstává i po 10 letech stejný včetně zázemí a půjčovny bruslí, ale v rámci atraktivity ho rozšiřujeme o ledové chodníky v délce asi 200 metrů."
Na Masarykově náměstí bude přibližně 50 stánků, ale také třeba vyhlídkové ruské kolo.
Miriam Lehocká, obchodní ředitelka výstaviště Černá louka: "Na Masarykově náměstí chystáme divadelní, ale i hudební program, na Jiráskově náměstí bude program pro děti, především workshopy s vánoční tématikou a náměstí Dr. Eduarda Beneše bude zaměřeno na mladší návštěvníky."
Kromě programu v centru města si ale své akce pořádají některé městské obvody. Vše bude pohromadě publikováno ve společném programu.
---
Stavba nového dopravního terminálu v Českém Těšíně výrazně pokročila. Harmonogram prací i přes malé komplikace stavební firma dodržuje a je možné, že bude dokončen dříve než se předpokládá.
Za rok a možná i dříve budou obyvatelé Těšína i návštěvníci města plně využívat nový dopravní terminál, který doslova roste před očima. Jde o jednu z nejnáročnějších staveb tohoto rozsahu ve městě.
Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: “Člověk vnímal, když tady přestupoval z autobusu na vlaky, že citelně chybí dopravní terminál, zázemí pro řidiče i cestující, tak jsem ráda, že se to podařilo."
V současné době jsou dokončeny inženýrské sítě, přeložky plynovodu a vodovodu. Jsou hotovy kanalizace dešťová i splašková. Odstraněny jsou také původní povrchy parkovišť a zpevněných ploch.
Václav Sikora, stavbyvedoucí: "Momentálně probíhá zateplení fasády a obklad fasády lícovým zdivem a v následujících týdnech budeme pokračovat návozem nových konstrukčních vrstev komunikací a pokračovat vnitřními instalacemi objektu zázemí."
Drobné problémy, které se na staveništi objevily, se komplexně vyřešily tak, aby se stavba nemusela přerušovat.
---
V roce 2019 začala záchranná služba v našem kraji využívat pomoc tzv. first responderů, vyškolených zachránců, kteří jsou schopni poskytnout první pomoc do příjezdu profesionální posádky. Covid vše přerušil, ale teď už se služba znovu rozjíždí a nyní nově podle přesných pravidel ministerstva zdravotnictví.
Před třemi roky vytvořila Zdravotnická záchranná služba MS kraje systém dobrovolných zachránců. Jde o zdravotníky, hasiče, policisty nebo členy horské služby, kteří prošli školením a ve svém volnu jsou pomocí mobilní aplikace k dispozici dispečinku první pomoci.
Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího střediska ZZS MS kraje: "Sytém je založen na náhodné přítomnosti vyškoleného zachránce na místě události, kdy pomocí operačního střediska a speciální aplikace dostane ten člověk informaci, že v jeho okolí dochází například k srdeční zástavě nebo těžkému traumatu."
Už po půl roce fungování měli vyškolení zachránci přes 100 zásahů a záchranka si je moc pochvalovala. Jenže pak přišel Covid a služba byla zastavena. Nyní se už znovu rozjíždí.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Pro nás a samozřejmě i pro pacienty je to dobrá zpráva. My máme z těch prvních hodnocení "předkovidového" roku jasnou představu o tom, že first respondeři mohu být účinnou pomocí."
Novinkou je, že na konci června vydalo ministerstvo zdravotnictví konečně metodiku, takže využívání first responderů má pevně stanovená pravidla. Doteď si je totiž každá záchranka dělala po svém.
Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího střediska ZZS MS kraje: "Záchranné služby tím pádem mohu poměrně jasně definovat jaká jsou práva a povinnosti first responderů, kde mohou zasahovat a jak je vlastně ta péče organizovaná."
V MS kraji je v současné době aktivních asi 700 vyškolených zachránců a záchranná služba už eviduje další zájemce.
---
V Ostravě-Porubě se slavnostně otevřel kulturní dům Poklad. Jeho rekonstrukce se po spoustě problémů protáhla na dlouhých 9 let a do zdárného konce ji dovedla až třetí firma. Z kulturní památky, která byla postavena v roce 1961, se tak stal další skvost Poruby.
Obyvatelé Ostravy-Poruby se konečně dočkali. Po 9 letech mají opět k dispozici místo, kde si mohou v plných doušcích vychutnávat vše, co patří ke kulturnímu, společenskému i sportovnímu životu. Kulturním dům Poklad slavnostně otevřely komentované prohlídky této zrekonstruované kulturní památky.
Marie Rottrová, populární zpěvačka: “Porubský kulturák byl začátek mé soulové a rockové éry. Sešla se tu skvělá kapela a hráli jsme tu každou neděli Čaje o páté. Vzpomínám na to ráda a teď jsem tady po x letech a ty vzpomínky se vrátily, bylo to krásné. Rekonstrukce se povedla. Je to moc pěkné všude. Je to krásné zvenku, je to krásné uvnitř, šatny nádherné, jeviště, všechno krásné.”
O komentované prohlídky byl takový zájem, že se nejen navyšovala jejich kapacita, ale dokonce byly prodlouženy ze dvou na tři dny.
Darina Daňková, ředitelka DK Poklad: “I když jsme se ze začátku snažili omezit počet lidí na 20, pak jsme přidali na 25, tak ten zájem je tak obrovský, že vlastně dneska v té skupině chodí 30 až 40 lidí.”
anketa: návštěvníci slavnostního otevření DK Poklad: “My tu bydlíme, jak se ten první tady stavěl. To je něco nádherné, já nebudu víc mluvit, nádhera.”
“Je to všechno převedeno na modernu a moc se mi to líbí.”
“Moc se mi to líbí. Je to krásný architektonický počin.”
Komentované prohlídky proto potrvají až do pátku. První den slavnostního otevření ukončil koncert Marie Rottrové v letním kině.
---
Všechny nastávající maminky, které rodí v havířovské nemocnici mají jistotu, že po celou dobu porodu je jejich dítě pod neustálou kontrolou. A to díky dálkovému monitorovacímu systému. Přístrojové vybavení nemocnici zakoupila radnice.
Jakmile začne žena rodit, trvá i mnoho hodin, než se dítě dostane na svět. Nyní mají na všech porodních boxech v havířovské nemocnici přístrojové vybavení, které na dálku monitoruje srdeční ozvy i stahy dělohy. Pokud nastanou komplikace, zdravotníci mohou ihned zasáhnout.
Jaroslava Cielecká, porodní asistentka: "Pokud je puls toho miminka za kontrakce snížený, dlouho se nevrací do původní normy, víme, že je něco špatně. Buď monitorujeme déle, pokud je to ještě možné, nebo ukončíme ten porod císařským řezem."
Výhodou je, že se ženy mohou díky bezdrátové telemetrii volně pohybovat, cvičit, nebo využívat porodní vanu.
Michal Mrózek, primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Havířov: "My se snažíme fungovat jako bezpečná oáza pro porod skoro jako doma. Snažíme se být v pozadí. Hlavním aktérem toho porodu je maminka a tatínek a my jsme bezpečný dohled a hlídáme, aby vše proběhlo bez komplikací a v pořádku."
Přístrojové vybavení mohla nemocnice zakoupit díky finanční podpoře radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Pro letošní rok jsme vyčlenili z našeho rozpočtu 3,5 milionu korun a dnes jsme se byli podívat na využití těch prostředků. Je to suprové a hlavně celá ta koncepce toho přístroje je bezdrátová. Umí to upozornit na nějaký přicházející problém."
Z daru nemocnice pořídila i nový monitorovací přístroj pro novorozenecké oddělení. Pokud mají po porodu narozené děti nějaký problém, nemusí být vždy převáženy do jiné nemocnice.
---
37 metrů vysoký komín u centrálního hřbitova ve Frýdku-Místku šel k zemi. Roky už byl nevyužívaný a stál na ploše, kde se nyní postupně pracuje na rozšíření hřbitova. Odstřel dostala na povel pyrotechnická jednotka hasičů. Použila k tomu zhruba 20 kilogramů trhaviny.
Středa, krátce před 14. hodinou. 44 let starý komín sousedící s centrálním hřbitovem ve Frýdku-Místku jde k zemi.
Anketa: 1.) "Bylo to super, jak to odpálili." 2.) "Nám to bude trochu líto. My jsme si na něj už zvykli." 3.) "Myslím si, že pro mnohé je to stresová záležitost, hlavně že se nikomu nic nestalo, kluci z toho měli asi největší radost." 4.) "Mi se to líbilo, jak byl z toho ten kouř a jak to spadlo dolů, to bylo dobré." 5.) "Bylo to rychlé a kupodivu rána a kdo nestihl záběr, tak bude asi litovat. No a pro spousty lidí to byl určitě orientační bod a teď budou hledat další. Jestli ten hřbitov nebo restauraci, nevím."
Práce na odstřelu 37 metrů vysokého komínu se připravovaly zhruba týden.
Milan Ňorek, střelmistr HZS JMK: "Jsou náročné na výpočet, stanovení nálože, stanovení technologie toho odstřelu, tak aby ten objekt spadl požadovaným směrem a nedošlo k nějakému poškození nebo ohrožení okolí."
Komín byl původně součástí kotelny, která v minulosti vytápěla velké skleníky tehdejšího zahradnictví. To už léta neexistuje a město po něm vykoupilo pozemky.
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku/NMFM/: "Důvodem odstřelu tohoto komínu je výstavba centrálního hřbitova, druhé části. Komín se nachází právě v cestě budoucího chodníku, takže proto musí ustoupit stavbě."
Milan Ňorek, střelmistr HZS JMK: "Ten destrukční řez zabírá zhruba polovinu obvodu toho komínového tělesa. S tím, že nabito máme celkově zhruba 20 kilogramů trhaviny."
Demolice byla doporučena už v roce 2018 a Báňský úřad ji následně povolil v prosinci loňského roku. Kvůli covidu byla ale odložena až na srpen.
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku/NMFM/: "Zajímavostí je, že jsme mohli nechat zdemolovat ten komín nějakou stavební firmou, nicméně jsme to nabídli hasičům k tomu, aby to využili pro trénink a nácvik své pyrotechnické jednotky."
Milan Ňorek, střelmistr HZS JMK: "Každý komín je obtížné odstřelit, protože každá taková práce může přinést nějaká skrytá rizika, o kterých nemůžeme úplně třeba vědět, může být nějakým způsobem nějak porušená ta zeď nebo neúměrně zpevněná. Není to třeba v projektové dokumentaci a takové věci nás mohou překvapit. Snažíme se to eliminovat pečlivým průzkumem a přípravou."
Cihly, které na místě odstřelu zůstaly, si mohou zájemci libovolně odnést. Město začne s úklidem zbytků suti příští týden.
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku/NMFM/: "Ten komín je z krásných cihel, jsou to lícovky a odveze se to jako odpad na skládku."
První etapa rozšíření centrálního hřbitova by měla být hotová ještě letos. Termín kompletního dokončení je naplánován na říjen příštího roku.
---
Ostravský magistrát chystá novou podobu vánočních oslav v centru města. Hned na čtyřech místech se budou konat nejrůznější akce pro děti i dospělé a Masarykovo náměstí znovu po letech ozdobí živý strom. Tradiční kluziště ještě vylepší 200 metrů dlouhý ledový chodník.
Ačkoliv se zdá, že Vánoce jsou za dlouho, čtyři měsíce uplynou jako voda a máme je tady. Obyvatelé Ostravy se letos dočkají velkolepých oslav hned na čtyřech místech v centru města, které připravuje magistrát. Centrem bude samozřejmě Masarykovo náměstí, kde se po šesti letech vrátí živý strom.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Letošní vánoční strom bude mít pro Ostravu výraznou symboliku. Rozhodli jsme se jeho prostřednictvím vrátit život do centra města a podpořit znovuoživení kultury a společenského dění v celé Ostravě."
Akce se budou konat i na Prokešově náměstí, na Kuřím rynku bude dětská zóna a úplnou novinkou bude zapojení náměstí Dr. Eduarda Beneše, kde se o zábavu budou starat oblíbené ostravské kluby a vznikne na něm i ledové kluziště.
Jaroslav Kovář, ředitel společnosti SAREZA Ostrava: "Koncept původního kluziště zůstává i po 10 letech stejný včetně zázemí a půjčovny bruslí, ale v rámci atraktivity ho rozšiřujeme o ledové chodníky v délce asi 200 metrů."
Na Masarykově náměstí bude přibližně 50 stánků, ale také třeba vyhlídkové ruské kolo.
Miriam Lehocká, obchodní ředitelka výstaviště Černá louka: "Na Masarykově náměstí chystáme divadelní, ale i hudební program, na Jiráskově náměstí bude program pro děti, především workshopy s vánoční tématikou a náměstí Dr. Eduarda Beneše bude zaměřeno na mladší návštěvníky."
Kromě programu v centru města si ale své akce pořádají některé městské obvody. Vše bude pohromadě publikováno ve společném programu.
---
Stavba nového dopravního terminálu v Českém Těšíně výrazně pokročila. Harmonogram prací i přes malé komplikace stavební firma dodržuje a je možné, že bude dokončen dříve než se předpokládá.
Za rok a možná i dříve budou obyvatelé Těšína i návštěvníci města plně využívat nový dopravní terminál, který doslova roste před očima. Jde o jednu z nejnáročnějších staveb tohoto rozsahu ve městě.
Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: “Člověk vnímal, když tady přestupoval z autobusu na vlaky, že citelně chybí dopravní terminál, zázemí pro řidiče i cestující, tak jsem ráda, že se to podařilo."
V současné době jsou dokončeny inženýrské sítě, přeložky plynovodu a vodovodu. Jsou hotovy kanalizace dešťová i splašková. Odstraněny jsou také původní povrchy parkovišť a zpevněných ploch.
Václav Sikora, stavbyvedoucí: "Momentálně probíhá zateplení fasády a obklad fasády lícovým zdivem a v následujících týdnech budeme pokračovat návozem nových konstrukčních vrstev komunikací a pokračovat vnitřními instalacemi objektu zázemí."
Drobné problémy, které se na staveništi objevily, se komplexně vyřešily tak, aby se stavba nemusela přerušovat.
---
V roce 2019 začala záchranná služba v našem kraji využívat pomoc tzv. first responderů, vyškolených zachránců, kteří jsou schopni poskytnout první pomoc do příjezdu profesionální posádky. Covid vše přerušil, ale teď už se služba znovu rozjíždí a nyní nově podle přesných pravidel ministerstva zdravotnictví.
Před třemi roky vytvořila Zdravotnická záchranná služba MS kraje systém dobrovolných zachránců. Jde o zdravotníky, hasiče, policisty nebo členy horské služby, kteří prošli školením a ve svém volnu jsou pomocí mobilní aplikace k dispozici dispečinku první pomoci.
Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího střediska ZZS MS kraje: "Sytém je založen na náhodné přítomnosti vyškoleného zachránce na místě události, kdy pomocí operačního střediska a speciální aplikace dostane ten člověk informaci, že v jeho okolí dochází například k srdeční zástavě nebo těžkému traumatu."
Už po půl roce fungování měli vyškolení zachránci přes 100 zásahů a záchranka si je moc pochvalovala. Jenže pak přišel Covid a služba byla zastavena. Nyní se už znovu rozjíždí.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Pro nás a samozřejmě i pro pacienty je to dobrá zpráva. My máme z těch prvních hodnocení "předkovidového" roku jasnou představu o tom, že first respondeři mohu být účinnou pomocí."
Novinkou je, že na konci června vydalo ministerstvo zdravotnictví konečně metodiku, takže využívání first responderů má pevně stanovená pravidla. Doteď si je totiž každá záchranka dělala po svém.
Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího střediska ZZS MS kraje: "Záchranné služby tím pádem mohu poměrně jasně definovat jaká jsou práva a povinnosti first responderů, kde mohou zasahovat a jak je vlastně ta péče organizovaná."
V MS kraji je v současné době aktivních asi 700 vyškolených zachránců a záchranná služba už eviduje další zájemce.
---
V Ostravě-Porubě se slavnostně otevřel kulturní dům Poklad. Jeho rekonstrukce se po spoustě problémů protáhla na dlouhých 9 let a do zdárného konce ji dovedla až třetí firma. Z kulturní památky, která byla postavena v roce 1961, se tak stal další skvost Poruby.
Obyvatelé Ostravy-Poruby se konečně dočkali. Po 9 letech mají opět k dispozici místo, kde si mohou v plných doušcích vychutnávat vše, co patří ke kulturnímu, společenskému i sportovnímu životu. Kulturním dům Poklad slavnostně otevřely komentované prohlídky této zrekonstruované kulturní památky.
Marie Rottrová, populární zpěvačka: “Porubský kulturák byl začátek mé soulové a rockové éry. Sešla se tu skvělá kapela a hráli jsme tu každou neděli Čaje o páté. Vzpomínám na to ráda a teď jsem tady po x letech a ty vzpomínky se vrátily, bylo to krásné. Rekonstrukce se povedla. Je to moc pěkné všude. Je to krásné zvenku, je to krásné uvnitř, šatny nádherné, jeviště, všechno krásné.”
O komentované prohlídky byl takový zájem, že se nejen navyšovala jejich kapacita, ale dokonce byly prodlouženy ze dvou na tři dny.
Darina Daňková, ředitelka DK Poklad: “I když jsme se ze začátku snažili omezit počet lidí na 20, pak jsme přidali na 25, tak ten zájem je tak obrovský, že vlastně dneska v té skupině chodí 30 až 40 lidí.”
anketa: návštěvníci slavnostního otevření DK Poklad: “My tu bydlíme, jak se ten první tady stavěl. To je něco nádherné, já nebudu víc mluvit, nádhera.”
“Je to všechno převedeno na modernu a moc se mi to líbí.”
“Moc se mi to líbí. Je to krásný architektonický počin.”
Komentované prohlídky proto potrvají až do pátku. První den slavnostního otevření ukončil koncert Marie Rottrové v letním kině.
---
Všechny nastávající maminky, které rodí v havířovské nemocnici mají jistotu, že po celou dobu porodu je jejich dítě pod neustálou kontrolou. A to díky dálkovému monitorovacímu systému. Přístrojové vybavení nemocnici zakoupila radnice.
Jakmile začne žena rodit, trvá i mnoho hodin, než se dítě dostane na svět. Nyní mají na všech porodních boxech v havířovské nemocnici přístrojové vybavení, které na dálku monitoruje srdeční ozvy i stahy dělohy. Pokud nastanou komplikace, zdravotníci mohou ihned zasáhnout.
Jaroslava Cielecká, porodní asistentka: "Pokud je puls toho miminka za kontrakce snížený, dlouho se nevrací do původní normy, víme, že je něco špatně. Buď monitorujeme déle, pokud je to ještě možné, nebo ukončíme ten porod císařským řezem."
Výhodou je, že se ženy mohou díky bezdrátové telemetrii volně pohybovat, cvičit, nebo využívat porodní vanu.
Michal Mrózek, primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Havířov: "My se snažíme fungovat jako bezpečná oáza pro porod skoro jako doma. Snažíme se být v pozadí. Hlavním aktérem toho porodu je maminka a tatínek a my jsme bezpečný dohled a hlídáme, aby vše proběhlo bez komplikací a v pořádku."
Přístrojové vybavení mohla nemocnice zakoupit díky finanční podpoře radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Pro letošní rok jsme vyčlenili z našeho rozpočtu 3,5 milionu korun a dnes jsme se byli podívat na využití těch prostředků. Je to suprové a hlavně celá ta koncepce toho přístroje je bezdrátová. Umí to upozornit na nějaký přicházející problém."
Z daru nemocnice pořídila i nový monitorovací přístroj pro novorozenecké oddělení. Pokud mají po porodu narozené děti nějaký problém, nemusí být vždy převáženy do jiné nemocnice.
---
