Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Pracovníku ostrahy navrhl žalobce 5 let vězení
  • Školáci se postupně vracejí do lavic
  • OKD začalo s demolicí těžní věže ve Sviadnově
  • Na hory jezdí více koronaturistů. Utíkají z měst
  • 22. ročník filmového festivalu Kino na hranici

Pracovníku ostrahy navrhl žalobce 5 let vězení

Před senát krajského soudu v Ostravě v pondělí předstoupil David Slonka z Havířova, který jako ostraha na hokeji jedinou fackou poslal k zemi opilého fanouška. Ten se praštil do hlavy tak silně, že v nemocnici zemřel. Obžalovaný nepřistoupil na návrh žalobce na pětileté vězení a chce u hlavního líčení dokázat, že šlo o nešťastnu náhodu.

Loni v říjnu šel 41letý skalní fanoušek hokejistů Havířova na zápas s Frýdkem-Místkem. Kotel domácích měl na starosti 20letý člen ostrahy David Slonka, kterému za zády přeběhl tento fanda do sektorů pro hostující příznivce. Nechtěl odejít a tak ho vyvedl. 

Josef Šuhaj, státní zástupce: "Tím ta věc měla skončit, nicméně obžalovaný se cítil být vnitřně dotčen invektivy, urážkami v důsledku čehož ho jednou silně udeřil rukou."  

Fanoušek zemřel na rozsáhlé krvácení do mozku. Lékaři zjistili, že měl v krvi 4 promile alkoholu, což spolu s jeho nízkou váhou 55 kilogramů zřejmě zapříčinilo nekoordinovaný pád po pouhé facce. Obžalovaný sice tvrdil, že mu ji dal svou slabší rukou, ale váží 110 kilo a připravoval se na soutěž v silovém trojboji. Prý to byla nešťastná náhoda. 

Josef Šuhaj, státní zástupce: "Ve věci byla podána obžaloba pro zločin ublížení na zdraví.  Jde o to, že touto trestnou činností, byť útok nebyl veden nijak agresivně, byla způsobena smrt." 

Vliv na agresivitu mohla mít i vysoká hladina testosteronu, který si píchal kvůli posilování. Rodina mrtvého jeho náhlou smrt nese velmi těžce a požadují po Slonkovi statisíce korun.

Lenka Nováková, zmocněnkyně pozůstalých: "Je to pro ně samozřejmě bolestná událost." 

Žalobce navrhl Slonkovi 5 let vězení, ale on dohodu odmítl. Podle obhájkyně je prý totiž nevinen. Zajímavé je také to, že se připravoval na práci policisty. Chtěl se dostat mezi tzv. těžkooděnce. Nyní budou vyslýcháni znalci. 

---

Školáci se postupně vracejí do lavic

Do škol nastoupili po pěti týdenní pauze žáci prvních a druhých tříd. Postupně se do škol budou vracet také ostatní žáci i středoškoláci. Učitelé upozorňují, že rozdíly mezi vědomostmi dětí jsou výrazné. Věnovat se teď proto chtějí především opakování.

Zvýšená desinfekce, dostatečné větrání tříd, používání roušek a nemíchání třídních kolektivů – za těchto okolností se mohli vrátit do školy žáci prvních tříd. Právě pro ně a pro jejich rodiče bylo víc jak měsíční domácí vzdělávání nejsložitější. Sotva si na školu v září zvykli, zavřel ji koronavirus.


žák 1. třídy, ZŠ Vávrovice:  " Já jsem rád ve škole.“

žák 1. třídy, ZŠ Vávrovice: „Doma mi chyběli kamarádi.“

Ve škole jsou kromě prvňáčků i žáci druhých tříd. Ve vávrovické malotřídní škole mohli usednout do lavic i třeťáci. Učitelé se teď věnují především opakování toho, co se žáci během on-line výuky naučili.

Gabriela Bočková, učitelka 1. třídy, ZŠ a MŠ Vávrovice: „Hodně se prohloubily rozdíly mezi dětmi. Děti, které potřebovaly individuální přístup a okamžitou reakci, tak to jde znát, že jim to chybělo.“

Ostatní školáci se vzdělávají zatím stále z domova, od svých počítačů. V rozvrhu mají dvě až tři hodiny denně. Učitelé teď zjišťují, jak žáci probrané učivo systémem on-line vzdělávání zvládli.

Monika Švehelková, učitelka 5. třídy, ZŠ a MŠ Vávrovice:  "Výuka na dálku je náročnější na přípravu. Musím více přemýšlet o tom, co se bude dělat, co se bude sdílet na obrazovce. Co by měly děti vidět, aby to bylo co nejvíce názorné.“



Žákům, kteří doma počítač, notebook ani tablet neměli, pomohla škola.

Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Vávrovice: „Všem jsme techniku poskytnout nemohli, protože jsme limitování prostředky. Jednak finančními, jednak hmotnými. Zapůjčili jsme tedy 6 notebooků.“


Postupně by se měli do škol vracet také ostatní žáci: tento týden maturanti, od 30. listopadu pak také další ročníky základních škol.

---

OKD začalo s demolicí těžní věže ve Sviadnově

55 metrová těžní věž dolu Staříč I ve Sviadnově už mizí místním před očima. Společnost OKD začala s její postupnou likvidací. Obec přitom dlouhodobě usilovala, aby byla věž prohlášena za kulturně-technickou památku. Letos v říjnu bylo ale vydáno jasné rozhodnutí o její demolici.

Dělníci postupně odřezávají horní části na ocelové konstrukci těžní věže. U toho jim asistují dva velké autojeřáby. 55 metrů vysoká těžní věž vydržela ve Sviadnově 38 let, teď postupně mizí a místní to velmi mrzí.

Anketa: "Myslíme si tady všichni, že by to mělo zůstat jako kulturní památka. Bylo by to nějaké lákadlo Sviadnova a nějaký vzpomínka na to, co tady bylo a asi je to chyba."

Pavel Hujer, nadšenec do hornictví: "Byla by to perfektní rozhledna pro lidi, takže teď záleží. Chceme postavit radši novou rozhlednu z nějakých evropských fondů nebo z něčeho nebo využijeme stávající kulturní památku?"

Věž váží 293 tun a vtažná jáma pod ní má hloubku 907 metrů, od poloviny nahoru je už ale zalitá betonem. Po roce 2000 sloužil důl jen k větrání, které bylo zastaveno v roce 2014 a důl postupně zakonzervován.

Ivan Zigo, bývalý horník: "Obrovská škoda, protože co já vím, tak je vytěžené asi vlastně polovina, co tady bylo, těch zásob toho uhlí."

Obec chtěla, aby byla věž prohlášena za kulturní památku, podobně jako vedlejší kulatá železobetonová, postavená v roce 1963.

Adam Folvarčný, místostarosta Sviadnova: "Za naši obec to považujeme za trochu nešťastné, protože věž jsme vlastně chápali celou dobu jako místní dominantu. V tomto směru jsme dvakrát inicovali i řízení na ministerstvu kultury."

Sviadnov nyní jedná se společností OKD o vytvoření místa, které by těžbu na tomto území důstojně připomínalo.

---

Na hory jezdí více koronaturistů. Utíkají z měst

Pokud je pěkné počasí, jsou Beskydy plné turistů. To sice platilo i dříve, ale od vypuknutí koronavirové pandemie lidí na horách přibylo ještě více. Chataři potvrzují, že přibylo lidí, kteří na hory dříve nechodili.

Především dobře dostupné vrcholy jsou už od jara oblíbené i u lidí, kteří dosud na hory příliš nechodili. V době koronavirových omezení jiných aktivit si však našli cestu do Beskyd. Například na Prašivé je vítají a děkují za podporu v těžkých časech.

Martin Stiller, provozovatel Horské chaty Prašivá: “To seskupení té klientely se určitě nějakým způsobem trošku poměnilo. Přibylo opravdu takových turistů, já jsem je už na jaře nazval koronaturisté, což je naprosto jiná klientela. Ono je poznáte hned podle toho, co objednávají, jak jsou oblečení, někdy trošku, jak se chovají, jakým způsobem platí.”

Anketa: “Chtěly jsme se dneska projít. Vyrazit do přírody a pokecat.”

Martin Stiller, provozovatel Horské chaty Prašivá: “Někdo na to trošičku nadává, že ty lidi nejsou zvyklí chodit na hory. Možná po sobě nechávají nějaký nepořádek, ale zase na druhou stranu, já v tom vidím jako velmi pozitivní to, že ti lidé objeví ty hory a možná do budoucna nebudou přes ty víkendy v těch nákupních centrech, nebudou ty svoje děti tahat jenom k počítačům a do takových míst, ale vytáhnou je na hory a ti lidé získají vztah k té přírodě.

Ať už koronaturisté nebo pravidelní návštěvníci hor, všichni se v této době musí na horách spokojit jen s výdejními okénky.

Anketa: “Aspoň, že jsou ta okýnka. Jinak takhle člověk jde někam, chce si dát něco a takhle, kdyby bylo zavřeno, tak si nedá nic. Vyjde a může jít domů. Takhle si posedí na chviličku, koukne na výhled u čaje a může jít domů.”

Běžný provoz horských chat by se mohl obnovit zřejmě až na jaře.

---

22. ročník filmového festivalu Kino na hranici

22. ročník filmové přehlídky Kino na hranici se organizátorům podařilo po dvou odkladech kvůli opatřením konečně uspořádat, a to formou online. Probíhá právě tento týden.

Velký filmový festival s mezinárodním přesahem Kino na hranici se po dvou neúspěšných termínech uspořádat ho v tradiční formě v květnu a pak v srpnu letos díky vytrvalosti organizátorů přesouvá do online prostoru. Milovníci filmového plátna tak ani letos nepřijdou o kvalitní filmy.

Szymon Brandys, mluvčí Kina na hranici: "Připravili jsme celkem 50 filmů. To je třetina programu, který jsme chystali na květen."

Filmový festival Kino na hranici ale není jen o promítání filmů, ale je znám svou neopakovatelnou atmosférou na obou stranách hranice, kde se koná.

Szymon Brandys, mluvčí Kina na hranici: "My jsme se snažili nějak tu atmosféru zachovat, na internetu také můžete najít filmy krátké s průvodcem, zajímavá místa z obou stran hranice a navíc je tam doprovodný program Literatura na hranici, což velmi doporučuji."

Organizátoři se těší na diváky, kteří se k festivalu připojí prostřednictvím internetu. K podpoře projektu se přidávají i zástupci vedení obou měst.

Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: “Musíme se spokojit s tím, že místo těch přeplněných davů, které s úsměvem na tváři vždy jsou, aby se společně na filmy podívali a mohli spolu o nich hovořit, tak letos je to jiné."

Gabriela Staszkiewicz, starostka Cieszyna: "Je to výjimečný projekt, myslím si, že takový projekt, který spojuje dvě města, přehlídku českého, slovenského a polského kina, je vždy pro nás svátkem. "

K festivalu se lze připojit na webových stránkách kinonahranici.cz.

---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry