Zdravotnická záchranná služba byla při zvládání povodní v minulých dnech jednou z klíčových složek Integrovaného záchranného systému MS kraje. Pozemní posádky prováděly evakuaci i akutní zásahy a vrtulník létal do zcela odříznutých oblastí. Aktivován byl i traumatologický plán.
Zdravotnická záchranná služba se na podobné situace, jako jsou povodně připravuje dlouhodobě. A to nejen v odborné rovině, ale i materiálové a technické. Byla například zakoupena velkokapacitní sanitka, velitelské vozidlo ale také třeba elektrocentrály, záchranné vesty, obleky do vody apod. Záchranáři nejprve pomáhali s evakuací nemocnic, pak se ale situace natolik zhoršila, že bylo nutné aktivovat traumaplán. Výjezdové jednotky byly posíleny o 10 skupin.
David Holeš, náměstek ředitele ZZS MS kraje: " V oblasti Bruntálska a Krnovská jsme umístili i posádku do Karlovic, protože jsme věděli, že obec bude zanedlouho zcela odříznuta od pomoci pozemní cestou. Také v oblasti Krnova jsme posilovali prostředky, protože jsme jednotky rozdělili na pravou a levou stranu řeky."
Letečtí záchranáři se účastnili zásahů u akutně a kriticky nemocných pacientů, ke kterým se sanitky nemohly po zemi dostat. Ze zatopených domů evakuovali celkem čtyři ohrožené pacienty s využitím palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby ZZS MS kraje: "Letecká záchranka byla prakticky od rána ve vzduchu. Mezi transporty se podílela na zásazích u těch nemocných, kam se pozemní posádka nedostala. Byly to lokality na Bruntálsku, Valašsku. Na Krnovsku jsme zasahovali pomocí palubního jeřábu, kterým může posádka dostat lékaře přímo na místo zásahu, ale také transportovat, evakuovat pacienta z nepřístupného terénu."
Jen během neděle, kdy byla situace nejhorší, zasahoval vrtulník u osmi misí v zatopených oblastech. Nárůst vzletů proti běžným dům byl sto procent. Pracovníci tísňové linky 155 řešili přes 2 tisíce hovorů za den. Po celém kraji pomáhali také krizoví interventi, kteří poskytovali psychickou pomoc.
---
Letošní povodně byly podle některých horší než v roce 1997. Obce na Frýdecko-Místecku podél toku řeky Ostravice se ale shodují, že byly na velkou vodu velmi dobře připraveny. Pomohla hlavně protipovodňová opatření, která se realizovala v průběhu předchozích let.
Během katastrofálních povodní vypadly za 4 dny v Povodí Odry extrémní srážky i přes 500 mm. Povodňové vlny se tak pohybovaly mezi stoletými až pětisetletými vodami.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Letošní povodně musím říct, že z mého pohledu byly horší než v roce 1997. V roce 1997 jsem velel bezpečnostní radě okresu, která řešila povodně, na které jsme nebyly s prizmatem dnešní doby vůbec připraveni. Nebyly ani mobilní telefony, to spojení bylo tristní. Dneska už je to úplně o něčem jiném. A myslím si, že Frýdek-Místek z toho vyšel velmi dobře. Ve srovnání s jinými městy je to až neuvěřitelné."
Úhrn srážek byl přibližně stejný jako při povodních v roce 1997.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten stav té hladiny řeky Ostravice byl stejný jako v roce 1997, ale v roce 1997 byly Šance otevřeny a upouštěly, protože tam byl stav takový, že byla hladina vody 8 cm před korunou hráze a ještě se tam sesouval svah na bočním zálivu a hrozilo přelití Šancí. V tom případě by došlo asi ke katastrofě v Ostravici. A proto jsme evakuovali 8 tisíc lidí."
Obce na řece Ostravici se shodují, že výrazně pomohla průběžně vybudovaná protipovodňová opatření.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dnešní stav byl takový, že Šance neupouštěly skoro vůbec nic, jenom to minimální množství. Byly na to připraveny. Já bych chtěl tady z tohoto místa poděkovat Povodí Odry, které se zasloužilo o to, že v roce 2015 až 2018 provedli zásadní rekonstrukci. Odtěžili ten nebezpečný svah, zvýšili korunu hráze a udělali tam ještě takový jeden bezpečnostní retenční prostor."
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: "U nás převážně to byly zatopené sklepy, ale spadly i nějaké mosty, cesty a některé lokality jsou odříznuté. Takže lidé se nemohou odtamtud dostat auty."
David Novák (Nezávislí za Sviadnov), starosta obce Sviadnov: "Zaplať pán Bůh, došlo k tomu, že se přepojila část Morávky do řeky Žermanice a tím se pomohlo Ostravici a voda začala klesat." - Takže všeobecně hodnotíte i ta protipovodňová opatření, která byla už za celou dobu udělaná, že měla smysl? - "Jednoznačně. Já jsem velmi rád, že Povodí Odry přistoupilo v podstatě od roku 1997 nebo od roku 2000 až 2002 k tomu, že z břehů odstranilo náletovou, břehy se upravovaly a protipovodňová opatření fungují."
Petr Baďura (Pro Paskov a Oprechtice), starosta obce Paskov: "Určitě jsme zaznamenali vysoké toky v Ostravici i v Olešné. Nicméně díky tomu, že se podařilo regulovat odtok z přehrad a že máme vystavěnou protipovodňovou hráz a na ní cyklostezku kolem Ostravice, tak ty následky nejsou z titulu těch dvou řek skoro bych řekl vůbec ne tragické. Pár zatopených sklepů, zahrad a tak dále."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Bez přehrad by ve Frýdku-Místku místo 770 m/s odborným odhadem protékalo 1 300 m/s a v Ostravě by nastala katastrofa, protože by v kulminaci neprotékalo naměřených 930 m/s, ale kolem 1 450 m/s a místo průtoků 50letých by byly průtoky 500leté. Voda v centru Ostravy by dosahovala až po nádraží Ostrava střed a pro názornost na náměstí TGM nebo u radnice na Prokešově náměstí by byla její hloubka kolem 2 metrů."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Oni byli naprosto dobře připraveni. Udělali taková opatření, která pomohla k tomu, aby ty následky byly co nejmenší. Nejen ve Frýdku-Místku, ale po toku řeky Ostravice, až po Ostravu. Také je opravená Morávka, to je sice menší přehrada, ale také důležitá. Takže v tom systému si myslím, že Povodí Odry udělaly kus práce a zaplať pán bůh za to, protože jiná města to štěstí neměla."
K tlumení mnohem větší katastrofy přispělo i dalších 38 malých vodních nádrží, které Povodí Odry spravuje.
---
Ničivá povodeň zasáhla zhruba třetinu celého Opavska. Tedy asi 4 a půl km čtverečních plochy a vytopila na 6 600 domů. Proud řeky Opavy byl tak silný, že poškodil i několik mostů.
Extrémní povodeň v Opavě poničila několik mostů přes řeku Opavu, které tak jsou stále mimo provoz.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “My jsme zkontrolovali ty mosty a lávky, takže dva mosty ještě na Palhanci jsou také v havarijním stavu, nesmí se po nich ani chodit ani jezdit.”
Už teď je jasné, že hrozí zřícením most na Ratibořské ulici a bude se stavět nový.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Proběhlo jednání s ŘSD ohledně nového mostu na Ratibořské ulici. Příští týden by mohlo začít výběrové řízení tak, aby se začalo co nejdříve. Bude postaven náhradní provizorní most, který bude nástavbový nad současným mostem a vedle metrová lávka pro chůzi. Bude to pro osobní automobily, MHD a vozidla IZS. Nebudou na to moct samozřejmě kamiony.”
Provizorní most by měl být hotový do konce října. Nový most pak v příštím roce.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Jakmile bude vysoutěžena stavba nového mostu, tak tento provizorní most se musí také odstranit.”
Ve velmi špatném stavu je i most u vojenského splavu, na který je v současné době povolen vstup pouze chodcům.
Roman Konečný, mluvčí Opavy: “Musí se ještě podívat odborníci, kteří navrhnou, co s tím mostem bude dál. Jestli bude muset být demolice, nebo jestli se bude dát opravit. Po tu dobu, protože toto je vlastně jediná možnost jak se dostat do zahrádkářské kolonie Zátiší, jsme vytvořili takovou provizorní cestu, která vede kolem Stříbrného jezera po cyklostezce, aby auta se zde mohla dostat.”
Pro těžkou techniku pak město buduje provizorní panelovou cestu, která do chatové oblasti Zátiší povede od severního obchvatu.
---
Moravskoslezský kraj pokračuje v opravách areálu barokního zámku Nová Horka u Studénky. Za pár dní začne rekonstrukce druhého podlaží. Ze zámku by mělo vzniknout centrum živé kultury propojující historická a současná témata.
Zámek Nová Horka u Studénky, který je jednou z poboček Muzea Novojičínska, se po rekonstrukci přízemí a kaple otevřel veřejnost na podzim 2020. Loni v létě pak začala úprava nového vstupu do areálu, opravena byla také zámecká brána a kromě toho je vedle nové parkoviště. Teď začíná další významná etapa obnovy zámku.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Tady začne za chvíli rekonstrukce druhého nadzemního podlaží. My chceme i tomuto patru dát původní zámecký charakter. Celkové náklady této rekonstrukce se vyšplhají na 45 milionů korun a zafinancuje to Moravskoslezský kraj.”
Vizí kraje a Muzea Novojičínska je vybudovat ze zámku centrum živé kultury, které bude propojovat historická témata a současné umělecké a kulturní aktivity.
Aleš Knápek, ředitel Muzea Novojičínska: “Ta znamená, že ve druhém patře zámku by měl vzniknout velký reprezentativní a společenský sál. V místech za mnou by měly vzniknout dílny pro různé workshopy rukodělných prací napojené na naše restaurátorské pracoviště. Mělo by tady vzniknout podcastové studio a dílny digitální tvorby, a také ateliéry pro práci mladých umělců, kterou bychom potom chtěli prezentovat návštěvníkům zámku.”
Stavebně restaurátorský návrat druhého patra do důstojné z části původní podoby bude probíhat nejméně do konce roku 2025. Na tyto práce pak naváže instalace mobiliáře a technických prvků.
---
Bruntál se po dlouhé době konečně dočkal zpřístupnění vyhlídkové věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města. Kostel je nejstarší kamennou stavbou ve městě. Původně gotická stavba byla na konci 16 století renesančně a v první polovině 18. století barokně upravena.
Umožnění bezpečného přístupu do věže kostela bylo složitým procesem jednání správců a majitelů kostela s techniky a památkáři.
Karel Peschke, pastorační asistent: „Stavba zahrnovala opravu schodiště – výdřevy, kde byly nahrazeny původní stupně v rozsahu téměř 100%, byla opravena elektro instalace, instalován byl kamerový systém do věže. Na věži vznikl nový ochoz – nové podlážky, po kterých se chodí kolem dokola, potom je tam instalované zrestaurované zábradlí, které je zpevněné, je 300 let staré, takže to bylo opravdu restaurování plus ochranná síť, která dosahuje výšky téměř 2,5 metru.“
Roman Mička, restauratér zábradlí: „Co bylo nejdůležitější. Nejvážnější rozhodnutí je to, že nebude kopie a že se zachrání stávající stav, z hlediska bezpečnosti aby odpovídal a zachovalo si to ten historický ráz. A klobouk dolů před našimi předky.“
Celá akce byla financována spoluprací města, MS kraje, Biskupství ostravsko – opavského a místní farnosti.
Karel Peschke, pastorační asistent: „Na financování celé akce se podílelo převážnou částkou město Bruntál, které poskytlo z rozpočtu 2 mil 560 tisíc korun, další významná dotace přišla z MS kraje částkou 1 mil 100 tisíc korun, podílelo se také Biskupství ostravsko – opavské částkou 200 tisíc korun a farnost Bruntál rovněž částkou 200 tisíc korun.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Tak já jsem dneska říkal 2 + 2, což je dva roky a dva měsíce trvalo, než se nám podařilo společně zpřístupnit věž kostela a já jsem upřímně rád, že Bruntál má jeden další atraktivní turistický cíl.“
Anketa, první návštěvníci: „Skvělý, hezký výhled a něco nového.“
„Hodně se mi tam líbilo.“
„Krásný.“
Jelikož letní sezóna pomalu končí, bude věž přístupná zdarma a volně pouze do konce října, každou sobotu a neděli od 10 do 16 hodin.
---
Karvinské seniorky i letos zažily krásné chvíle na retro táboře, který pro ně v Beskydech zorganizoval Odbor sociální. Letos pro ně připravil program plný olympijských disciplín.
Třicet seniorek z Karviné zažilo nevšední pobyt v krásném prostředí Beskyd. Společně s pracovnicemi odboru sociálního magistrátu města Karviné odjely na retro tábor, aby si odpočinuly, pobavily se a tak trochu se i vrátily v čase. Retro tábor totiž obsahoval vše, co seniorky zažívaly jako mladá děvčata. Po návratu se všichni potkali ve Spolkovém domě.
Martina Smužová, vedoucí Odboru sociálního MMK: "Jedná se o jednu z aktivit, které pro seniory organizujeme, Byl to retro tábor ve znamení olympijského dvanáctiboje, máme ohlédnutí za tímto táborem. Jde o to, abychom si zavzpomínali jaké aktivity tam byly, jaká byla legrace, jak se všichni bavili."
anketa: účastnice retro tábora: "Úžasné všechno, co se týká sportu, zvládli jsme to všechno, úžasné." "Já jsem tam už byla potřetí a jezdím tam strašně ráda, protože to je zábava mého ročníku, je to tam výborné."
Retro tábor se konal v rámci projektu Cesta na Olymp po našem.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Zdravotnická záchranná služba byla při zvládání povodní v minulých dnech jednou z klíčových složek Integrovaného záchranného systému MS kraje. Pozemní posádky prováděly evakuaci i akutní zásahy a vrtulník létal do zcela odříznutých oblastí. Aktivován byl i traumatologický plán.
Zdravotnická záchranná služba se na podobné situace, jako jsou povodně připravuje dlouhodobě. A to nejen v odborné rovině, ale i materiálové a technické. Byla například zakoupena velkokapacitní sanitka, velitelské vozidlo ale také třeba elektrocentrály, záchranné vesty, obleky do vody apod. Záchranáři nejprve pomáhali s evakuací nemocnic, pak se ale situace natolik zhoršila, že bylo nutné aktivovat traumaplán. Výjezdové jednotky byly posíleny o 10 skupin.
David Holeš, náměstek ředitele ZZS MS kraje: " V oblasti Bruntálska a Krnovská jsme umístili i posádku do Karlovic, protože jsme věděli, že obec bude zanedlouho zcela odříznuta od pomoci pozemní cestou. Také v oblasti Krnova jsme posilovali prostředky, protože jsme jednotky rozdělili na pravou a levou stranu řeky."
Letečtí záchranáři se účastnili zásahů u akutně a kriticky nemocných pacientů, ke kterým se sanitky nemohly po zemi dostat. Ze zatopených domů evakuovali celkem čtyři ohrožené pacienty s využitím palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby ZZS MS kraje: "Letecká záchranka byla prakticky od rána ve vzduchu. Mezi transporty se podílela na zásazích u těch nemocných, kam se pozemní posádka nedostala. Byly to lokality na Bruntálsku, Valašsku. Na Krnovsku jsme zasahovali pomocí palubního jeřábu, kterým může posádka dostat lékaře přímo na místo zásahu, ale také transportovat, evakuovat pacienta z nepřístupného terénu."
Jen během neděle, kdy byla situace nejhorší, zasahoval vrtulník u osmi misí v zatopených oblastech. Nárůst vzletů proti běžným dům byl sto procent. Pracovníci tísňové linky 155 řešili přes 2 tisíce hovorů za den. Po celém kraji pomáhali také krizoví interventi, kteří poskytovali psychickou pomoc.
---
Letošní povodně byly podle některých horší než v roce 1997. Obce na Frýdecko-Místecku podél toku řeky Ostravice se ale shodují, že byly na velkou vodu velmi dobře připraveny. Pomohla hlavně protipovodňová opatření, která se realizovala v průběhu předchozích let.
Během katastrofálních povodní vypadly za 4 dny v Povodí Odry extrémní srážky i přes 500 mm. Povodňové vlny se tak pohybovaly mezi stoletými až pětisetletými vodami.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Letošní povodně musím říct, že z mého pohledu byly horší než v roce 1997. V roce 1997 jsem velel bezpečnostní radě okresu, která řešila povodně, na které jsme nebyly s prizmatem dnešní doby vůbec připraveni. Nebyly ani mobilní telefony, to spojení bylo tristní. Dneska už je to úplně o něčem jiném. A myslím si, že Frýdek-Místek z toho vyšel velmi dobře. Ve srovnání s jinými městy je to až neuvěřitelné."
Úhrn srážek byl přibližně stejný jako při povodních v roce 1997.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten stav té hladiny řeky Ostravice byl stejný jako v roce 1997, ale v roce 1997 byly Šance otevřeny a upouštěly, protože tam byl stav takový, že byla hladina vody 8 cm před korunou hráze a ještě se tam sesouval svah na bočním zálivu a hrozilo přelití Šancí. V tom případě by došlo asi ke katastrofě v Ostravici. A proto jsme evakuovali 8 tisíc lidí."
Obce na řece Ostravici se shodují, že výrazně pomohla průběžně vybudovaná protipovodňová opatření.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dnešní stav byl takový, že Šance neupouštěly skoro vůbec nic, jenom to minimální množství. Byly na to připraveny. Já bych chtěl tady z tohoto místa poděkovat Povodí Odry, které se zasloužilo o to, že v roce 2015 až 2018 provedli zásadní rekonstrukci. Odtěžili ten nebezpečný svah, zvýšili korunu hráze a udělali tam ještě takový jeden bezpečnostní retenční prostor."
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: "U nás převážně to byly zatopené sklepy, ale spadly i nějaké mosty, cesty a některé lokality jsou odříznuté. Takže lidé se nemohou odtamtud dostat auty."
David Novák (Nezávislí za Sviadnov), starosta obce Sviadnov: "Zaplať pán Bůh, došlo k tomu, že se přepojila část Morávky do řeky Žermanice a tím se pomohlo Ostravici a voda začala klesat." - Takže všeobecně hodnotíte i ta protipovodňová opatření, která byla už za celou dobu udělaná, že měla smysl? - "Jednoznačně. Já jsem velmi rád, že Povodí Odry přistoupilo v podstatě od roku 1997 nebo od roku 2000 až 2002 k tomu, že z břehů odstranilo náletovou, břehy se upravovaly a protipovodňová opatření fungují."
Petr Baďura (Pro Paskov a Oprechtice), starosta obce Paskov: "Určitě jsme zaznamenali vysoké toky v Ostravici i v Olešné. Nicméně díky tomu, že se podařilo regulovat odtok z přehrad a že máme vystavěnou protipovodňovou hráz a na ní cyklostezku kolem Ostravice, tak ty následky nejsou z titulu těch dvou řek skoro bych řekl vůbec ne tragické. Pár zatopených sklepů, zahrad a tak dále."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Bez přehrad by ve Frýdku-Místku místo 770 m/s odborným odhadem protékalo 1 300 m/s a v Ostravě by nastala katastrofa, protože by v kulminaci neprotékalo naměřených 930 m/s, ale kolem 1 450 m/s a místo průtoků 50letých by byly průtoky 500leté. Voda v centru Ostravy by dosahovala až po nádraží Ostrava střed a pro názornost na náměstí TGM nebo u radnice na Prokešově náměstí by byla její hloubka kolem 2 metrů."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Oni byli naprosto dobře připraveni. Udělali taková opatření, která pomohla k tomu, aby ty následky byly co nejmenší. Nejen ve Frýdku-Místku, ale po toku řeky Ostravice, až po Ostravu. Také je opravená Morávka, to je sice menší přehrada, ale také důležitá. Takže v tom systému si myslím, že Povodí Odry udělaly kus práce a zaplať pán bůh za to, protože jiná města to štěstí neměla."
K tlumení mnohem větší katastrofy přispělo i dalších 38 malých vodních nádrží, které Povodí Odry spravuje.
---
Ničivá povodeň zasáhla zhruba třetinu celého Opavska. Tedy asi 4 a půl km čtverečních plochy a vytopila na 6 600 domů. Proud řeky Opavy byl tak silný, že poškodil i několik mostů.
Extrémní povodeň v Opavě poničila několik mostů přes řeku Opavu, které tak jsou stále mimo provoz.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “My jsme zkontrolovali ty mosty a lávky, takže dva mosty ještě na Palhanci jsou také v havarijním stavu, nesmí se po nich ani chodit ani jezdit.”
Už teď je jasné, že hrozí zřícením most na Ratibořské ulici a bude se stavět nový.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Proběhlo jednání s ŘSD ohledně nového mostu na Ratibořské ulici. Příští týden by mohlo začít výběrové řízení tak, aby se začalo co nejdříve. Bude postaven náhradní provizorní most, který bude nástavbový nad současným mostem a vedle metrová lávka pro chůzi. Bude to pro osobní automobily, MHD a vozidla IZS. Nebudou na to moct samozřejmě kamiony.”
Provizorní most by měl být hotový do konce října. Nový most pak v příštím roce.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Jakmile bude vysoutěžena stavba nového mostu, tak tento provizorní most se musí také odstranit.”
Ve velmi špatném stavu je i most u vojenského splavu, na který je v současné době povolen vstup pouze chodcům.
Roman Konečný, mluvčí Opavy: “Musí se ještě podívat odborníci, kteří navrhnou, co s tím mostem bude dál. Jestli bude muset být demolice, nebo jestli se bude dát opravit. Po tu dobu, protože toto je vlastně jediná možnost jak se dostat do zahrádkářské kolonie Zátiší, jsme vytvořili takovou provizorní cestu, která vede kolem Stříbrného jezera po cyklostezce, aby auta se zde mohla dostat.”
Pro těžkou techniku pak město buduje provizorní panelovou cestu, která do chatové oblasti Zátiší povede od severního obchvatu.
---
Moravskoslezský kraj pokračuje v opravách areálu barokního zámku Nová Horka u Studénky. Za pár dní začne rekonstrukce druhého podlaží. Ze zámku by mělo vzniknout centrum živé kultury propojující historická a současná témata.
Zámek Nová Horka u Studénky, který je jednou z poboček Muzea Novojičínska, se po rekonstrukci přízemí a kaple otevřel veřejnost na podzim 2020. Loni v létě pak začala úprava nového vstupu do areálu, opravena byla také zámecká brána a kromě toho je vedle nové parkoviště. Teď začíná další významná etapa obnovy zámku.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Tady začne za chvíli rekonstrukce druhého nadzemního podlaží. My chceme i tomuto patru dát původní zámecký charakter. Celkové náklady této rekonstrukce se vyšplhají na 45 milionů korun a zafinancuje to Moravskoslezský kraj.”
Vizí kraje a Muzea Novojičínska je vybudovat ze zámku centrum živé kultury, které bude propojovat historická témata a současné umělecké a kulturní aktivity.
Aleš Knápek, ředitel Muzea Novojičínska: “Ta znamená, že ve druhém patře zámku by měl vzniknout velký reprezentativní a společenský sál. V místech za mnou by měly vzniknout dílny pro různé workshopy rukodělných prací napojené na naše restaurátorské pracoviště. Mělo by tady vzniknout podcastové studio a dílny digitální tvorby, a také ateliéry pro práci mladých umělců, kterou bychom potom chtěli prezentovat návštěvníkům zámku.”
Stavebně restaurátorský návrat druhého patra do důstojné z části původní podoby bude probíhat nejméně do konce roku 2025. Na tyto práce pak naváže instalace mobiliáře a technických prvků.
---
Bruntál se po dlouhé době konečně dočkal zpřístupnění vyhlídkové věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města. Kostel je nejstarší kamennou stavbou ve městě. Původně gotická stavba byla na konci 16 století renesančně a v první polovině 18. století barokně upravena.
Umožnění bezpečného přístupu do věže kostela bylo složitým procesem jednání správců a majitelů kostela s techniky a památkáři.
Karel Peschke, pastorační asistent: „Stavba zahrnovala opravu schodiště – výdřevy, kde byly nahrazeny původní stupně v rozsahu téměř 100%, byla opravena elektro instalace, instalován byl kamerový systém do věže. Na věži vznikl nový ochoz – nové podlážky, po kterých se chodí kolem dokola, potom je tam instalované zrestaurované zábradlí, které je zpevněné, je 300 let staré, takže to bylo opravdu restaurování plus ochranná síť, která dosahuje výšky téměř 2,5 metru.“
Roman Mička, restauratér zábradlí: „Co bylo nejdůležitější. Nejvážnější rozhodnutí je to, že nebude kopie a že se zachrání stávající stav, z hlediska bezpečnosti aby odpovídal a zachovalo si to ten historický ráz. A klobouk dolů před našimi předky.“
Celá akce byla financována spoluprací města, MS kraje, Biskupství ostravsko – opavského a místní farnosti.
Karel Peschke, pastorační asistent: „Na financování celé akce se podílelo převážnou částkou město Bruntál, které poskytlo z rozpočtu 2 mil 560 tisíc korun, další významná dotace přišla z MS kraje částkou 1 mil 100 tisíc korun, podílelo se také Biskupství ostravsko – opavské částkou 200 tisíc korun a farnost Bruntál rovněž částkou 200 tisíc korun.“
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Tak já jsem dneska říkal 2 + 2, což je dva roky a dva měsíce trvalo, než se nám podařilo společně zpřístupnit věž kostela a já jsem upřímně rád, že Bruntál má jeden další atraktivní turistický cíl.“
Anketa, první návštěvníci: „Skvělý, hezký výhled a něco nového.“
„Hodně se mi tam líbilo.“
„Krásný.“
Jelikož letní sezóna pomalu končí, bude věž přístupná zdarma a volně pouze do konce října, každou sobotu a neděli od 10 do 16 hodin.
---
Karvinské seniorky i letos zažily krásné chvíle na retro táboře, který pro ně v Beskydech zorganizoval Odbor sociální. Letos pro ně připravil program plný olympijských disciplín.
Třicet seniorek z Karviné zažilo nevšední pobyt v krásném prostředí Beskyd. Společně s pracovnicemi odboru sociálního magistrátu města Karviné odjely na retro tábor, aby si odpočinuly, pobavily se a tak trochu se i vrátily v čase. Retro tábor totiž obsahoval vše, co seniorky zažívaly jako mladá děvčata. Po návratu se všichni potkali ve Spolkovém domě.
Martina Smužová, vedoucí Odboru sociálního MMK: "Jedná se o jednu z aktivit, které pro seniory organizujeme, Byl to retro tábor ve znamení olympijského dvanáctiboje, máme ohlédnutí za tímto táborem. Jde o to, abychom si zavzpomínali jaké aktivity tam byly, jaká byla legrace, jak se všichni bavili."
anketa: účastnice retro tábora: "Úžasné všechno, co se týká sportu, zvládli jsme to všechno, úžasné." "Já jsem tam už byla potřetí a jezdím tam strašně ráda, protože to je zábava mého ročníku, je to tam výborné."
Retro tábor se konal v rámci projektu Cesta na Olymp po našem.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
