Heřmanická halda je jednou z největších ekologických zátěží v naší zemi a jak už z našeho zpravodajství víte, začala její sanace. I když chybí některá povolení, nestojí to v cestě přípravným pracem. Potvrdil to na místě ministr průmyslu Lukáš Vlček, který byl s primátorem Janem Dohnalem postup zkontrolovat.
Mohutný cementopopílkový sarkofág byl v loňském roce vybrán odborníky, jako nejvhodnější řešení pro sanaci Heřmanické haldy. Jde o obrovskou hromadu hlušiny z bývalé šachty, která obsahuje spoustu nebezpečných látek, jako jsou těžké kovy nebo dehty a bohužel zevnitř prohořívá a obtěžuje zápachem obyvatele města. Dobrou zprávou je, že sanace už začala i když zakázku zdržuje odvolání neúspěšného uchazeče.
Lukáš Vlček (Starostové), ministr průmyslu a obchodu: "Čeká nás ještě řada překážek, které budeme muset překonat, ale je důležité, abychom to řešení neodkládali. Z toho důvodu jsme zahájili určité přípravné práce."
Začaly přípravné práce, které jsou nezbytné, ale ještě se netýkají samotné sanace. Sarkofág, který by měl neprodyšně uzavřít a uhasit haldu, se nezačne budovat dříve než v příštím roce.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Velké poděkování za to, že se ten problém opravdu rozhýbal a já věřím, že hodnoty, které tady naměříme v dalších letech nám řeknou, že ta opatření, která tady probíhají, měla smysl."
Problémem také je, že část odvalu patří soukromému vlastníkovi, který prý s chystaným řešením nesouhlasí. Pokud se s ním Diamo nedomluví, má prý v plánu lokalitu vyvlastnit.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO: "Majitelé pozemku dělají všechno proto, aby sarkofág nevznikl. Podle našeho názoru, aby co nejvíce vyšponovali cenu za tyto pozemky. Proto cesta, kterou chceme jít, je vyvlastnění podle stavebního zákona."
Samotné budování sarkofágu by mělo trvat asi 10 let a celá sanace je vyčíslena na 3 miliardy korun.
---
V Havířově si seniorka vyzvedla z prádelny kufr s vypraným prádlem, ale zapomněla ho na parkovišti a odjela domů. To spustilo velkou policejní akci. Na místo se žena dostavila, až když kufr prohlédl pyrotechnik.
Tak tento kufr na centrálním parkovišti v centru Havířova spustil ve středu v poledne doslova policejní manévry. Celý prostor byl ihned uzavřen, na místo se sjížděly různé záchranné složky, policie na místo povolala pyrotechnika.
anketa: "Že prý tam je nějaká taška u auta a oni si myslí, že to je bomba, nebo co já vím."
anketa: "Chápu, že se to musí prověřit, ale snad je to jen nějaký hloupý vtip."
Policie nakonec přistoupila i k evakuaci všech nájemníků i zaměstnanců prodejen.
anketa: "Musíme opustit dům, prý do šesti hodin.
Naše televize dostala ve 14.45 kontakt na pracovnici prádelny, která se nachází právě ve vchodu evakuovaného domu.
pracovnice prádelny: “Paní si před dvanáctou hodinou přišla vyzvednout prádlo a asi ho zapomněla u auta.” A vy jste ten kufr poznala, že je to on? “Jo, poznala.”
Kontakt na pracovnici prádelny jsme ihned předali policii i s informací, že žena má telefonní číslo na svou zákaznici. Pracovnice prádelny poté kontaktovala seniorku, která ji řekla, že si vůbec neuvědomila, že prádlo nedovezla domů.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR: “Díky spolupráci s veřejností a médií a vlastní operativní činnosti havířovští policisté vypátrali majitelku odloženého zavazadla. Ta si pro něho přijela ve chvíli, když už bylo pyrotechniky potvrzeno, že se nejedná o nebezpečný předmět."
Celý policejní zásah byl ukončen před 16 hodinou.
---
Policie České republiky otevřela svůj areál v Novém Jičíně a pozvala do něj desítky žáků středních škol. Dynamickými ukázkami jim předvedla část své práce. Pak mohli studenti zkusit absolvovat náborové fyzické testy.
Zhruba padesátka studentů středních škol z Nového Jičína a okolí se zúčastnila náborové kampaně “Policistou na zkoušku”, kterou připravil novojičínský územní odbor police.
Tomáš Kvíčala, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Této akci předcházela asi dvouměsíční přednášková činnost, kdy jsem ve školách zejména v okrese Nový Jičín oslovili studenty čtvrtých ročníků, zda by se chtěli stát policistou. Přinesli jsme jim, jak funguje a existuje policejní život a nabídli jsem jim dnešní den, že se zde mohou dostavit a zkusit fyzické testy. Pokud těmito testy úspěšně projdou, dostanou od nás certifikát s dobou platnosti roku a půl.”
Kromě fyzických testů ale policisté studentům formou doprovodného programu ukázali, co práce v uniformě také obnáší.
Miroslav Kolátek, oddělení prevence Policie ČR: “K vidění jsou naši kolegové psovodi se svými čtyřnohými svěřenci, a poté také oddělení hlídkové služby z Karviné má připraveny tři dynamické ukázky, kde budou zadržovat pachatele v různých situacích.”
účastníci akce:
“Zajímá mě to a jednou bych se možná chtěla stát policistkou.”
“Musím se ještě rozhodnout, ale klidně bych to dělal, chtěl bych si jezdit hlídku u dopravní policie.”
V současné době v okrese Nový Jičín chybí 28 policistů, náborové akce tu budou opakovat a budou otevřeny pro veřejnost, ta první 25. dubna.
---
Kvůli riziku zavlečení nákazy slintavky a kulhavky ze Slovenska na české území byla přijata preventivní ochranná opatření. Na hraničních přechodech procházejí kamiony dezinfekcí, další opatření přijímají chovatelé.
Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivé virové onemocnění. Nejnáchylnější k nákaze jsou skot, prasata a ovce. Protože se virus šíří různými způsoby, byla zavedena opatření ke snížení rizika zavlečení na české území. Patří mezi ně i hraniční kontroly a desinfekce pneumatik nákladních vozidel.
Karla Mráčková, mluvčí Ministerstva zemědělství: “V souvislosti s výskytem virového onemocnění slintavky a kulhavky v Maďarsku a na Slovensku přijala Česká republika mimořádná veterinární opatření, která se budou postupně doplňovat. Zakazuje se přemísťování vnímavých zvířat ze zemí s výskytem nákazy na území České republiky. Zakazuje se přemísťování tepelně neopracovaných živočišných produktů z těchto zvířat. Zpřísňují se požadavky na biologickou bezpečnost a evidenci přepravy zvířat. Zpřísňuje se biologické zabezpečení chovů, což zahrnuje omezení a evidenci vstupu osob a vjezdu vozidel, dezinfekci a povinnost hlásit podezření na nákazu.”
Preventivní opatření zavedla v předstihu také ostravská zoologická zahrada.
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: “K onemocnění slintavkou a kulhavkou jsou vnímaví sudokopytníci a sloni, proto jsme již v minulém týdnu uzavřeli průchozí výběh v dětské kontaktní ZOO, kam mohou za běžných okolností návštěvníci vstupovat a krmit kozy a ovce kamerunské. V průběhu tohoto týdne je uzavřena celá expozice Na statku, kde jsou umístěni i další domácí kopytníci. U ostatních výběhů těchto zvířat jsme umístili cedulky s upozorněním, aby lidé dodržovali odstup od hrazení a nekrmili zvířata, což je mimochodem obecně platný zákaz."
Pokud by se nákaza přece jen dostala na české území, má Státní veterinární správa připravený pohotovostní plán, podle kterého by se postupovalo.
---
Povodí Odry představilo lidem plánovaná protipovodňová opatření na řece Opavě v Branticích. S jejich realizací by se mělo začít v roce 2027. Počítá se mimo jiné s rozšířením koryta řeky, výstavbou ochranných hrází a betonových stěn.
Loňská zářijová povodeň v Branticích zatopila na 350 domů, tedy až 90 procent obce. Protipovodňová opatření se tady plánují už od roku 1912 a stále žádná nejsou. Aktuální návrhy pracují s daty z povodní v roce 97. Data z těch loňských zatím nejsou známa.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Jsme připraveni, pokud by to byla nějaká zásadní změna v těch parametrech, tak upravíme ta protipovodňová opatření. Ta opatření se vážou na realizaci přehradní nádrže, to znamená, že ta jejich plná funkčnost závisí na tom, že bude stát i přehrada Nové Heřminovy."
anketa: obyvatelé Brantic a Radimi: "Za mě počítat s variantou z roku 97 nemůžeme v roce 2024, protože té vody bylo víc. Jenom já jsem měl doma minimálně o 70 cm výš vody než bylo v roce 97."
"Jestli nebude realizovaná hráz, tak tady tato diskuse je o ničem."
S realizací protipovodňových opatření v Branticích se má začít v roce 2027. Stavba je rozdělana na 3 úseky a týká se území od Zátora až po Kostelec.
Jiří Švancara, vedoucí projektant realizační firmy: “Ten horní a spodní úsek je ve volné krajině, je to odsazená hráz a revitalizační úpravy a ten průchod obcí obsahuje víc technických úprav typu nádrže, ochranné zdi a podobně.”
V současné době už se v Branticích buduje nový Jez, který díky čidlům bude reagovat na výšku hladiny vody.
Jiří Švancara, vedoucí projektant realizační firmy: “Dřívější pevný jez se nahrazuje jezem, který se dá snížit během povodně, čímž také přispívá ke zvýšení kapacity v průběhu povodní.”
Protipovodňová ochrana Brantic by měla být hotova nejdříve v roce 2030, přehrada v Nových Heřminovech pak v roce 2032. Ochránit by měla obce a města od Zátoru až po Opavu, kde loňské zářijové povodně napáchaly škody za více než 10 miliard korun.
---
Dobrovolnice Anetta Erbanová z Frýdku-Místku byla oceněna ministerstvem vnitra jako jedna z nejlepších dobrovolnic v celé republice. Pomáhá seniorům a klientům domovů už patnáct let. Ocenění získala také místní pobočka ADRY, která dobrovolnictví ve městě koordinuje.
Anetta Erbanová dochází za klienty domova seniorů dlouhodobě. Pomáhá jim zpříjemnit každodenní život a tráví s nimi čas.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Já se věnuji dobrovolnictví více než patnáct let a momentálně docházím za člověkem, který je pět let upoután na lůžko, takže se mu snažím zprostředkovat nějaké informace zvenku, aby měl radost z toho, že někdo za ním přijde a že ho někdo potěší."
Za dobu svého působení doprovázela už sedm klientů, kterým věnovala více než 500 hodin svého času.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Dobrovolnictví a vůbec dělat radost lidem mezi sebou je vlastně to základní, co je lidem umožněno. A tím, že ho můžu trošičku rozradostnit, to je asi to hlavní, co mě naplňuje – udělat mu radost, aspoň na chvíli. Vždycky jsem s těmi lidmi až do konce jejich životní cesty."
Za svou aktivitu získala spolu s Dobrovolnickým centrem ADRA Frýdek-Místek celostátní ocenění za mimořádný přínos dobrovolnictví za rok 2024. To ocenilo i město.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Ocenění je jedna věc. Určitě to dobrovolnictví nedělám kvůli tomu, abych za to dostala nějakou cenu. Měla jsem radost, to přiznávám. A hlavně jsem měla možnost vidět v celé šíři spoustu lidí, kteří dělají něco podobného jako já. Že nejsem sama, že těch lidí, kteří chtějí pomáhat a pomáhají si navzájem, je strašná spousta."
Irena Blablová, koordinátorka dobrovolníků, ADRA Frýdek-Místek: "Jsme velmi vděční, že takto můžeme zviditelnit dobrovolnictví a že naši dobrovolníci tak hezky reprezentují – dělat někomu radost běžnými maličkostmi, mít tu laskavost prostě. Jsme na ně nesmírně hrdí, nejen na paní Anettu Erbanovou, ale na všechny naše dobrovolníky. Protože každá hodinka, každá minuta, kterou věnujete někomu dalšímu, je pro ty druhé důležitá – a Anetta je takovým vzorem pro naše dobrovolníky. Za to jsme moc rádi."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to takový dobrý anděl. A já jsem rád, že město spolupracuje s ADROU v rámci projektu dobrovolnictví, kdy dobrovolníci ADRY docházejí do jednotlivých zařízení sociálních služeb – ať je to právě domov pro seniory, hospic, ale také třeba zařízení Žirafa, kde jsou lidé s handicapem, nebo i do dětského domova za dětmi. Věřím, že počin paní Anetty Erbanové může být motivací i pro další lidi, kteří třeba uvažují o tom, že by se stali dobrovolníky."
ADRA Frýdek-Místek loni koordinovala v regionu 540 dobrovolníků a jen ve městě 237. Aktuálně hledá nové zájemce o dobrovolnictví.
---
Heřmanická halda je jednou z největších ekologických zátěží v naší zemi a jak už z našeho zpravodajství víte, začala její sanace. I když chybí některá povolení, nestojí to v cestě přípravným pracem. Potvrdil to na místě ministr průmyslu Lukáš Vlček, který byl s primátorem Janem Dohnalem postup zkontrolovat.
Mohutný cementopopílkový sarkofág byl v loňském roce vybrán odborníky, jako nejvhodnější řešení pro sanaci Heřmanické haldy. Jde o obrovskou hromadu hlušiny z bývalé šachty, která obsahuje spoustu nebezpečných látek, jako jsou těžké kovy nebo dehty a bohužel zevnitř prohořívá a obtěžuje zápachem obyvatele města. Dobrou zprávou je, že sanace už začala i když zakázku zdržuje odvolání neúspěšného uchazeče.
Lukáš Vlček (Starostové), ministr průmyslu a obchodu: "Čeká nás ještě řada překážek, které budeme muset překonat, ale je důležité, abychom to řešení neodkládali. Z toho důvodu jsme zahájili určité přípravné práce."
Začaly přípravné práce, které jsou nezbytné, ale ještě se netýkají samotné sanace. Sarkofág, který by měl neprodyšně uzavřít a uhasit haldu, se nezačne budovat dříve než v příštím roce.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Velké poděkování za to, že se ten problém opravdu rozhýbal a já věřím, že hodnoty, které tady naměříme v dalších letech nám řeknou, že ta opatření, která tady probíhají, měla smysl."
Problémem také je, že část odvalu patří soukromému vlastníkovi, který prý s chystaným řešením nesouhlasí. Pokud se s ním Diamo nedomluví, má prý v plánu lokalitu vyvlastnit.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO: "Majitelé pozemku dělají všechno proto, aby sarkofág nevznikl. Podle našeho názoru, aby co nejvíce vyšponovali cenu za tyto pozemky. Proto cesta, kterou chceme jít, je vyvlastnění podle stavebního zákona."
Samotné budování sarkofágu by mělo trvat asi 10 let a celá sanace je vyčíslena na 3 miliardy korun.
---
V Havířově si seniorka vyzvedla z prádelny kufr s vypraným prádlem, ale zapomněla ho na parkovišti a odjela domů. To spustilo velkou policejní akci. Na místo se žena dostavila, až když kufr prohlédl pyrotechnik.
Tak tento kufr na centrálním parkovišti v centru Havířova spustil ve středu v poledne doslova policejní manévry. Celý prostor byl ihned uzavřen, na místo se sjížděly různé záchranné složky, policie na místo povolala pyrotechnika.
anketa: "Že prý tam je nějaká taška u auta a oni si myslí, že to je bomba, nebo co já vím."
anketa: "Chápu, že se to musí prověřit, ale snad je to jen nějaký hloupý vtip."
Policie nakonec přistoupila i k evakuaci všech nájemníků i zaměstnanců prodejen.
anketa: "Musíme opustit dům, prý do šesti hodin.
Naše televize dostala ve 14.45 kontakt na pracovnici prádelny, která se nachází právě ve vchodu evakuovaného domu.
pracovnice prádelny: “Paní si před dvanáctou hodinou přišla vyzvednout prádlo a asi ho zapomněla u auta.” A vy jste ten kufr poznala, že je to on? “Jo, poznala.”
Kontakt na pracovnici prádelny jsme ihned předali policii i s informací, že žena má telefonní číslo na svou zákaznici. Pracovnice prádelny poté kontaktovala seniorku, která ji řekla, že si vůbec neuvědomila, že prádlo nedovezla domů.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR: “Díky spolupráci s veřejností a médií a vlastní operativní činnosti havířovští policisté vypátrali majitelku odloženého zavazadla. Ta si pro něho přijela ve chvíli, když už bylo pyrotechniky potvrzeno, že se nejedná o nebezpečný předmět."
Celý policejní zásah byl ukončen před 16 hodinou.
---
Policie České republiky otevřela svůj areál v Novém Jičíně a pozvala do něj desítky žáků středních škol. Dynamickými ukázkami jim předvedla část své práce. Pak mohli studenti zkusit absolvovat náborové fyzické testy.
Zhruba padesátka studentů středních škol z Nového Jičína a okolí se zúčastnila náborové kampaně “Policistou na zkoušku”, kterou připravil novojičínský územní odbor police.
Tomáš Kvíčala, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Této akci předcházela asi dvouměsíční přednášková činnost, kdy jsem ve školách zejména v okrese Nový Jičín oslovili studenty čtvrtých ročníků, zda by se chtěli stát policistou. Přinesli jsme jim, jak funguje a existuje policejní život a nabídli jsem jim dnešní den, že se zde mohou dostavit a zkusit fyzické testy. Pokud těmito testy úspěšně projdou, dostanou od nás certifikát s dobou platnosti roku a půl.”
Kromě fyzických testů ale policisté studentům formou doprovodného programu ukázali, co práce v uniformě také obnáší.
Miroslav Kolátek, oddělení prevence Policie ČR: “K vidění jsou naši kolegové psovodi se svými čtyřnohými svěřenci, a poté také oddělení hlídkové služby z Karviné má připraveny tři dynamické ukázky, kde budou zadržovat pachatele v různých situacích.”
účastníci akce:
“Zajímá mě to a jednou bych se možná chtěla stát policistkou.”
“Musím se ještě rozhodnout, ale klidně bych to dělal, chtěl bych si jezdit hlídku u dopravní policie.”
V současné době v okrese Nový Jičín chybí 28 policistů, náborové akce tu budou opakovat a budou otevřeny pro veřejnost, ta první 25. dubna.
---
Kvůli riziku zavlečení nákazy slintavky a kulhavky ze Slovenska na české území byla přijata preventivní ochranná opatření. Na hraničních přechodech procházejí kamiony dezinfekcí, další opatření přijímají chovatelé.
Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivé virové onemocnění. Nejnáchylnější k nákaze jsou skot, prasata a ovce. Protože se virus šíří různými způsoby, byla zavedena opatření ke snížení rizika zavlečení na české území. Patří mezi ně i hraniční kontroly a desinfekce pneumatik nákladních vozidel.
Karla Mráčková, mluvčí Ministerstva zemědělství: “V souvislosti s výskytem virového onemocnění slintavky a kulhavky v Maďarsku a na Slovensku přijala Česká republika mimořádná veterinární opatření, která se budou postupně doplňovat. Zakazuje se přemísťování vnímavých zvířat ze zemí s výskytem nákazy na území České republiky. Zakazuje se přemísťování tepelně neopracovaných živočišných produktů z těchto zvířat. Zpřísňují se požadavky na biologickou bezpečnost a evidenci přepravy zvířat. Zpřísňuje se biologické zabezpečení chovů, což zahrnuje omezení a evidenci vstupu osob a vjezdu vozidel, dezinfekci a povinnost hlásit podezření na nákazu.”
Preventivní opatření zavedla v předstihu také ostravská zoologická zahrada.
Šárka Nováková, mluvčí ZOO Ostrava: “K onemocnění slintavkou a kulhavkou jsou vnímaví sudokopytníci a sloni, proto jsme již v minulém týdnu uzavřeli průchozí výběh v dětské kontaktní ZOO, kam mohou za běžných okolností návštěvníci vstupovat a krmit kozy a ovce kamerunské. V průběhu tohoto týdne je uzavřena celá expozice Na statku, kde jsou umístěni i další domácí kopytníci. U ostatních výběhů těchto zvířat jsme umístili cedulky s upozorněním, aby lidé dodržovali odstup od hrazení a nekrmili zvířata, což je mimochodem obecně platný zákaz."
Pokud by se nákaza přece jen dostala na české území, má Státní veterinární správa připravený pohotovostní plán, podle kterého by se postupovalo.
---
Povodí Odry představilo lidem plánovaná protipovodňová opatření na řece Opavě v Branticích. S jejich realizací by se mělo začít v roce 2027. Počítá se mimo jiné s rozšířením koryta řeky, výstavbou ochranných hrází a betonových stěn.
Loňská zářijová povodeň v Branticích zatopila na 350 domů, tedy až 90 procent obce. Protipovodňová opatření se tady plánují už od roku 1912 a stále žádná nejsou. Aktuální návrhy pracují s daty z povodní v roce 97. Data z těch loňských zatím nejsou známa.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Jsme připraveni, pokud by to byla nějaká zásadní změna v těch parametrech, tak upravíme ta protipovodňová opatření. Ta opatření se vážou na realizaci přehradní nádrže, to znamená, že ta jejich plná funkčnost závisí na tom, že bude stát i přehrada Nové Heřminovy."
anketa: obyvatelé Brantic a Radimi: "Za mě počítat s variantou z roku 97 nemůžeme v roce 2024, protože té vody bylo víc. Jenom já jsem měl doma minimálně o 70 cm výš vody než bylo v roce 97."
"Jestli nebude realizovaná hráz, tak tady tato diskuse je o ničem."
S realizací protipovodňových opatření v Branticích se má začít v roce 2027. Stavba je rozdělana na 3 úseky a týká se území od Zátora až po Kostelec.
Jiří Švancara, vedoucí projektant realizační firmy: “Ten horní a spodní úsek je ve volné krajině, je to odsazená hráz a revitalizační úpravy a ten průchod obcí obsahuje víc technických úprav typu nádrže, ochranné zdi a podobně.”
V současné době už se v Branticích buduje nový Jez, který díky čidlům bude reagovat na výšku hladiny vody.
Jiří Švancara, vedoucí projektant realizační firmy: “Dřívější pevný jez se nahrazuje jezem, který se dá snížit během povodně, čímž také přispívá ke zvýšení kapacity v průběhu povodní.”
Protipovodňová ochrana Brantic by měla být hotova nejdříve v roce 2030, přehrada v Nových Heřminovech pak v roce 2032. Ochránit by měla obce a města od Zátoru až po Opavu, kde loňské zářijové povodně napáchaly škody za více než 10 miliard korun.
---
Dobrovolnice Anetta Erbanová z Frýdku-Místku byla oceněna ministerstvem vnitra jako jedna z nejlepších dobrovolnic v celé republice. Pomáhá seniorům a klientům domovů už patnáct let. Ocenění získala také místní pobočka ADRY, která dobrovolnictví ve městě koordinuje.
Anetta Erbanová dochází za klienty domova seniorů dlouhodobě. Pomáhá jim zpříjemnit každodenní život a tráví s nimi čas.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Já se věnuji dobrovolnictví více než patnáct let a momentálně docházím za člověkem, který je pět let upoután na lůžko, takže se mu snažím zprostředkovat nějaké informace zvenku, aby měl radost z toho, že někdo za ním přijde a že ho někdo potěší."
Za dobu svého působení doprovázela už sedm klientů, kterým věnovala více než 500 hodin svého času.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Dobrovolnictví a vůbec dělat radost lidem mezi sebou je vlastně to základní, co je lidem umožněno. A tím, že ho můžu trošičku rozradostnit, to je asi to hlavní, co mě naplňuje – udělat mu radost, aspoň na chvíli. Vždycky jsem s těmi lidmi až do konce jejich životní cesty."
Za svou aktivitu získala spolu s Dobrovolnickým centrem ADRA Frýdek-Místek celostátní ocenění za mimořádný přínos dobrovolnictví za rok 2024. To ocenilo i město.
Anetta Erbanová, oceněná dobrovolnice: "Ocenění je jedna věc. Určitě to dobrovolnictví nedělám kvůli tomu, abych za to dostala nějakou cenu. Měla jsem radost, to přiznávám. A hlavně jsem měla možnost vidět v celé šíři spoustu lidí, kteří dělají něco podobného jako já. Že nejsem sama, že těch lidí, kteří chtějí pomáhat a pomáhají si navzájem, je strašná spousta."
Irena Blablová, koordinátorka dobrovolníků, ADRA Frýdek-Místek: "Jsme velmi vděční, že takto můžeme zviditelnit dobrovolnictví a že naši dobrovolníci tak hezky reprezentují – dělat někomu radost běžnými maličkostmi, mít tu laskavost prostě. Jsme na ně nesmírně hrdí, nejen na paní Anettu Erbanovou, ale na všechny naše dobrovolníky. Protože každá hodinka, každá minuta, kterou věnujete někomu dalšímu, je pro ty druhé důležitá – a Anetta je takovým vzorem pro naše dobrovolníky. Za to jsme moc rádi."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to takový dobrý anděl. A já jsem rád, že město spolupracuje s ADROU v rámci projektu dobrovolnictví, kdy dobrovolníci ADRY docházejí do jednotlivých zařízení sociálních služeb – ať je to právě domov pro seniory, hospic, ale také třeba zařízení Žirafa, kde jsou lidé s handicapem, nebo i do dětského domova za dětmi. Věřím, že počin paní Anetty Erbanové může být motivací i pro další lidi, kteří třeba uvažují o tom, že by se stali dobrovolníky."
ADRA Frýdek-Místek loni koordinovala v regionu 540 dobrovolníků a jen ve městě 237. Aktuálně hledá nové zájemce o dobrovolnictví.
---
