Způsobuje popáleniny a vytlačuje ostatní rostliny. Ostrava vyrazila do boje s bolševníkem velkolepým, jehož likvidace může trvat i deset let.
Ostrava se v minulosti zaměřila na hubení nebezpečných parazitů a invazivních rostlin. Teď přichází na řadu bolševník velkolepý. Bolševník je obří rostlina, která utlačuje původní českou přírodu. Nebezpečný je ale i pro člověka.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: "V první fázi jsme chemicky ošetřili. To znamená, že někdy v období května jsme bolševník ošetřili herbicidy. Ten následně zabral, rostliny se utlumily. Po aplikaci herbicidu jsme se dostali k tomu, že jsme mohli přistoupit k frézování celé plochy až do 20 cm hloubky, čímž jsme zničili kořeny bolševníku, což je taková druhá fáze. Zásadní pro to, aby se tu dále neobjevoval."
Likvidace probíhá na více místech najednou. Momentálně probíhají práce na ulici Trnkovecká ve Slezské Ostravě.
Tomáš Šlonc, revírník, Ostravské městské lesy a zeleň: "Aplikace se nejlépe dělá, nebo nejúčinnější je, když je suché a teplé počasí. Zaschne rosa už ráno, takže trošku v pozdějších hodinách a vlastně se snažím pouze na ty rostliny, které chceme zlikvidovat, tak ať zbytečně ten Roundup nedostávám jakoby někam jinam."
Boj s touto nebezpečnou rostlinou se může protáhnout až na deset let. Ostrava ale hodlá v systematickém čištění pokračovat, dokud bolševník z městských pozemků úplně nezmizí.
---
Prázdniny utekly jako voda a děti se chystají zpátky do škol. Hlavně ti nejmenší školáci ale mohou být roztržití a nepozorní. Rodiče by proto měli cestu do školy s dětmi předem několikrát projít a řidiči by v prvních zářijových dnech měli rozhodně zpomalit.
Aktovka, přezůvky a školní pomůcky. Rodiče musí před začátkem školního roku myslet na spoustu věcí. Před začátkem školy by ale neměli zapomenout ani na bezpečnou cestu do lavic. Zvlášť menší děti mohou být po prázdninách nepozorné, a proto se vyplatí trasu do školy předem společně natrénovat.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Určitě by bylo vhodné, kdyby rodiče spolu se svými dětmi trasu do školy nejlépe několikrát prošli a hlavně u toho komunikovali s těmi dětmi, vysvětlovali jim, proč jdeme."
I když přímo u škol a velkých silnic jsou strážníci po celý rok. Děti by měly být opatrné zejména při přecházení mimo vyznačené přechody. V prvních dnech školy budou ale hlídky ještě posíleny.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: Je třeba taky zmínit, že nezáleží jenom na strážnících, ale je to také na rodičích, aby hlavně u prvňáčků si s nimi prošli trasu, kterou budou chodit, a upozornili je na úskalí a nebezpečí, které je čeká."
Dětem musíme také vysvětlit, že při cestě musejí dávat pozor a nerozptylovat se například sledováním mobilu. Po prázdninách ale musejí změnu čekat také řidiči.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Řidiči by měli opravdu myslet na to, že se začátkem školního roku se v okolí škol budou pohybovat děti. Měli by opravdu zpomalit a být kdykoliv připraveni zastavit vozidlo."
Další rady pro děti, rodiče i řidiče nabízí také městský web Bezpečnější Ostrava.
---
Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola připravila ve spolupráci s městem pobyt pro studenty z Rakouska, kteří dorazili do Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus plus. Pracovní program jim připravila společnost Distep.
Například nahlédnout do útrob potrubní sítě pod sídlištěm Slezská ve Frýdku-Místku a projít se kolektory zdejšího energo centra měli možnost studenti z Rakouska, a to během svého pobytu ve Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus+.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je tady pět dětí, pět studentů ve věku 16 až 17 let z Rakouska, ze školy na okraji Lince. Je to Vyšší průmyslová škola, kde studenti studují pět let už poněkud hlouběji své technické obory a jsou u nás čtyři týdny ve Frýdku-Místku. A jsem velmi rád, že naše městská společnost DISTEP pro ně připravila velmi pěkný, opravdu velmi pěkný program."
Co to přinese městu, taková návštěva? Určitě to není ojedinělá záležitost.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "No, my každý rok hostíme mnohem více studentů v rámci projektu Erasmus+. Tento rok to bude konkrétně ze šesti zemí. A co to přinese? No, minimálně pohled někoho jiného zvenku na naše město. Pohled mladých lidí, kteří samozřejmě vidí svět poněkud jinak, ale dokážou také více říci, jak si to myslí."
Koordinátorem projektu je Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola Frýdek-Místek.
Marta Michaláková, koordinátorka projektu, SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek: "Dohodli jsme se tam, že v rámci projektu Erasmus+, který je financován Evropskou unií, budeme spolupracovat a tato spolupráce se nám opravdu daří. Každý rok vysíláme tak čtyři až šest studentů do Rakouska. Jsou to studenti z různých oborů. Posíláme tam hlavně Technické zařízení budov, potom posíláme nějaké ekonomy a také posíláme IT studenty a studenty ze strojírenství. Vždycky nám tato škola poskytla opravdu kvalitní praktická místa, a proto se asi zřejmě rozvinula ta spolupráce i opačně, že rakouská škola v posledních letech také posílá různé studenty a letos je tady pět studentů z Technického zařízení budov. A proto jsme rádi, že můžeme pokračovat v rámci toho projektu Erasmus+, že můžeme podporovat takovéto profesionální zaměření těch studentů a že získají praxi právě u nás."
Právě o praxi pro rakouské studenty se postarala městská společnost Distep.
Jiří Čuda, předseda představenstva, Distep Frýdek-Místek: "Pravidelně umožňujeme studentům technických oborů účastnit se praxí v naší společnosti právě proto, aby nasbírali zkušenosti, a tak, aby potom našli další pracovní uplatnění třeba i v naší společnosti. Studenti tady mají připravený čtyřtýdenní program od pondělí do pátku, kdy procházejí provozy společnosti, technickými částmi, kolektorem a zároveň zpracovávají a dívají se i do technických dokumentací."
Spolupráce mezi školami v Rakousku a Frýdku-Místku bude pokračovat i nadále.
---
Problémovým ostravským ubytovnám Soiva v Zábřehu a Hlubina v Hrabůvce odzvonilo. Nájemníci se aktuálně vystěhovávají a obě lokality čeká proměna. Z hotelového domu Hlubina vznikne moderní bytový dům s 230 byty a novým parkovištěm.
Hotelový dům Hlubina na ulici Horní v Ostravě-Hrabůvce je dlouhodobě známý jako problémová ubytovna. Zchátralý objekt ze sedmdesátých let nyní ukončuje svůj provoz. Nájemníci se musí vystěhovat a budova se připravuje na kompletní přestavbu na moderní bytové bydlení.
Martin Sládeček, manažer projektu: “Vyroste tady krásná, architektonicky velmi zajímavá budova. Budeme nastavovat ještě dvě patra, kde budou další střešní byty. Ta budova se bude přistavovat ocelovou konstrukcí, budou krásné terasy. Ta budova opravdu bude jako architektonicky velmi zajímavá a vznikne tam přes 230 bytů."
Nájemníci aktuálně opouštějí také ubytovnu Soiva v Ostravě-Zábřehu, která byla dlouhou dobu dalším trnem v oku místních obyvatel.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Myslím si, že lidé na Pískových dolech si všimli, že se z ubytovny Soiva stěhují občané pryč. Diskuzi na to, co s tímto objektem trvá asi pět let, s tím, že dva roky bohužel nebyla snaha ze strany majitele v jednáních pokračovat. To se změnilo před rokem, kdy byl osloven velvyslanec Vietnamské republiky a na základě toho se opět rozběhla jednání."
Osud Soivy vedení radnice upřesní v září, ale lokalitu zcela jistě čeká úplná proměna. Co se týče hotelového domu Hlubina, sociální odbor nyní pomáhá přibližně třem stovkám odcházejících obyvatel s hledáním nového bydlení.
---
Už jste někdy potkali ve výtahu poníka? Klientům Domova pro seniory ve Frýdku-Místku se to nedávno stalo. Ponyterapie patří k oblíbeným relaxačním technikám v tomto zařízení.
Canisterapii určitě znáte. Pes v doprovodu canisterapeuta navštíví seniory, nemocné děti nebo postižené lidi, aby jim udělal radost. Do domova pro seniory ve Frýdku-Místku ale dorazilo podstatně větší zvířátko.
Soňa Matušková, animoterapeutka: "Ondrášek je poník, je mu 21 let. Je to můj celoživotní parťák. Mám ho doma od dvou let věku. Před nějakými devatenácti lety jsem si dovezla chovnou skupinu z Holandska a mezi nimi byl právě i Ondrášek. V té době to byl ještě mlaďoch, dvouletý hřebeček. Takže byl vykastrovaný, časem se nám zklidnil a posledních 9 let se mnou dojíždí do různých domovů po celé severní Moravě."
Musí na to mít nějaké speciální školení?
Soňa Matušková, animoterapeutka: : "On ne. Já mám zkoušky na animoterapeuta, nebo teda certifikát, kdy jsem prošla dvoudenními zkouškami, a je to lepší, když ten člověk tohle má a ví, jak pracovat nejen s koněm, ale i s klienty."
Ponyterapie je v Domově pro seniory už tradiční aktivitou.
Denisa Fusková, sociální pracovnice, Domov pro seniory F-M: "Poník Ondrášek k nám už chodí čtvrtým rokem. Probíhá to dvěma formami. Buď je to forma skupinových setkání, kdy v klubovně ve společenské místnosti přijdou ti, kdo si ho mohou dojít. Vlastně si toho koníka pohladí. Paní Matušková nám vypráví, co koník zažil, nějaké novinky i z chovu, i ze života Ondráška. Anebo chodí, jak dneska, po pokojích, kdy klienty navštíví. Ti si s ním povídají, mají možnost si ho pohladit, nakrmit, vzpomínají, jaké měli zvířátka doma, jak to měli doma s hospodářskými zvířaty. Při tom kontaktu s tím koněm si procvičí i jemnou motoriku. Nebo když uchopí mrkev, tak musí prostě ty prsty si procvičit, a je to takové zpestření. Takže i když je to malý kůň, tak přináší velkou radost."
anketa: klientka Domova pro seniory: "No jo, já jsem ráda, když přijde, že si můžeme povykládat."
Je to taková příjemná změna tady v tom vašem životě, nebo jaké je to zpestření?
anketa: klientka Domova pro seniory: "Nemusíme tak myslet pořád na tu bolest."
Frýdek-Místek ponyterapii nejen v Domově pro seniory dlouhodobě podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ponyterapie je další takovou doplňkovou službou tady v Domově pro seniory. Existuje canisterapie, felinoterapie, to jsou zase kočičky, a myslím si, že poník je takový nejméně obvyklý. Ale jak vidíte, uživatelé domova z toho mají radost, a myslím si, že je to opravdu zpestření, když tady za nimi přijde poník Ondrášek. Zvířátka prostě mají rádi všichni, a zvlášť tady v domově, kdy ten kontakt samozřejmě už tak velký nemají. Takže když tady přijde, je to takové zpestření, a to je určitě jenom dobře. Náš Domov pro seniory je opravdu známý tím, že nabízí i další služby nad rámec těch běžných. A právě tyto terapie se zvířaty jsou toho důkazem."
---
Nové poznatky a zajímavosti z regionální historie budou moci opět načerpat účastníci Muzejní školy. Ta se v Žerotínském zámku otevře v září. Zhruba polovina přednášek ještě připomene letošní výročí úmrtí Františka palackého.
Oblíbená Muzejní škola nejen pro seniory otevře své brány, respektive dveře Trámového sálu Žerotínského zámku v Novém Jičíně, v dalším pokračování 21 září. Už teď je ale dobré myslet na termín zápisu 1. září.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Přednášek bude devět, tak jak jsme zvyklí. Polovina přednášek ještě bude v duchu 150. výročí Františka Palackého, kdy si ještě připomeneme jeho osobnost s odborníky, se kterými jsme to nestihli. Takže nám tady přijde přednášet třeba doktorka Vanda Marešová z Prahy, která se stará o památník Palackého a Riegra.”
Další lekce, rovněž ve spojitosti s výročím úmrtí Otce národa, připomene jeho poslední léta a rozloučení s ním.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Palacký měl, říká se, druhý největší pohřeb v historii hned po Karlu IV. Takže to byla veliká událost pro všechny spolky, které v té době vznikaly, takže si tímto připomeneme i ten jeho slavný odchod.”
Účastníci Muzejní školy budou také seznámeni s novými výzkumy v rodném domě Palackého v Hodslavicích a představen jim bude bude lidový kroji, který nosila i sestra Františka Palackého Rozina.
Eva Glogarová, Muzeum Novojičínska: “V rámci Muzejní školy představím také projekt uskutečněný za finanční podpory Ministerstva kultury, repliku lidového oděvu vdané ženy z Hodslavic.”
Kroj, který Muzeum Novojičínska nechalo zrekonstruovat, byl dosud vystaven v Národním muzeu, nyní je natrvalo uložen v rodném domě Františka Palackého.
---
Způsobuje popáleniny a vytlačuje ostatní rostliny. Ostrava vyrazila do boje s bolševníkem velkolepým, jehož likvidace může trvat i deset let.
Ostrava se v minulosti zaměřila na hubení nebezpečných parazitů a invazivních rostlin. Teď přichází na řadu bolševník velkolepý. Bolševník je obří rostlina, která utlačuje původní českou přírodu. Nebezpečný je ale i pro člověka.
Marek Vašenda, vedoucí, Středisko lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: "V první fázi jsme chemicky ošetřili. To znamená, že někdy v období května jsme bolševník ošetřili herbicidy. Ten následně zabral, rostliny se utlumily. Po aplikaci herbicidu jsme se dostali k tomu, že jsme mohli přistoupit k frézování celé plochy až do 20 cm hloubky, čímž jsme zničili kořeny bolševníku, což je taková druhá fáze. Zásadní pro to, aby se tu dále neobjevoval."
Likvidace probíhá na více místech najednou. Momentálně probíhají práce na ulici Trnkovecká ve Slezské Ostravě.
Tomáš Šlonc, revírník, Ostravské městské lesy a zeleň: "Aplikace se nejlépe dělá, nebo nejúčinnější je, když je suché a teplé počasí. Zaschne rosa už ráno, takže trošku v pozdějších hodinách a vlastně se snažím pouze na ty rostliny, které chceme zlikvidovat, tak ať zbytečně ten Roundup nedostávám jakoby někam jinam."
Boj s touto nebezpečnou rostlinou se může protáhnout až na deset let. Ostrava ale hodlá v systematickém čištění pokračovat, dokud bolševník z městských pozemků úplně nezmizí.
---
Prázdniny utekly jako voda a děti se chystají zpátky do škol. Hlavně ti nejmenší školáci ale mohou být roztržití a nepozorní. Rodiče by proto měli cestu do školy s dětmi předem několikrát projít a řidiči by v prvních zářijových dnech měli rozhodně zpomalit.
Aktovka, přezůvky a školní pomůcky. Rodiče musí před začátkem školního roku myslet na spoustu věcí. Před začátkem školy by ale neměli zapomenout ani na bezpečnou cestu do lavic. Zvlášť menší děti mohou být po prázdninách nepozorné, a proto se vyplatí trasu do školy předem společně natrénovat.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Určitě by bylo vhodné, kdyby rodiče spolu se svými dětmi trasu do školy nejlépe několikrát prošli a hlavně u toho komunikovali s těmi dětmi, vysvětlovali jim, proč jdeme."
I když přímo u škol a velkých silnic jsou strážníci po celý rok. Děti by měly být opatrné zejména při přecházení mimo vyznačené přechody. V prvních dnech školy budou ale hlídky ještě posíleny.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: Je třeba taky zmínit, že nezáleží jenom na strážnících, ale je to také na rodičích, aby hlavně u prvňáčků si s nimi prošli trasu, kterou budou chodit, a upozornili je na úskalí a nebezpečí, které je čeká."
Dětem musíme také vysvětlit, že při cestě musejí dávat pozor a nerozptylovat se například sledováním mobilu. Po prázdninách ale musejí změnu čekat také řidiči.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Řidiči by měli opravdu myslet na to, že se začátkem školního roku se v okolí škol budou pohybovat děti. Měli by opravdu zpomalit a být kdykoliv připraveni zastavit vozidlo."
Další rady pro děti, rodiče i řidiče nabízí také městský web Bezpečnější Ostrava.
---
Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola připravila ve spolupráci s městem pobyt pro studenty z Rakouska, kteří dorazili do Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus plus. Pracovní program jim připravila společnost Distep.
Například nahlédnout do útrob potrubní sítě pod sídlištěm Slezská ve Frýdku-Místku a projít se kolektory zdejšího energo centra měli možnost studenti z Rakouska, a to během svého pobytu ve Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus+.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je tady pět dětí, pět studentů ve věku 16 až 17 let z Rakouska, ze školy na okraji Lince. Je to Vyšší průmyslová škola, kde studenti studují pět let už poněkud hlouběji své technické obory a jsou u nás čtyři týdny ve Frýdku-Místku. A jsem velmi rád, že naše městská společnost DISTEP pro ně připravila velmi pěkný, opravdu velmi pěkný program."
Co to přinese městu, taková návštěva? Určitě to není ojedinělá záležitost.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "No, my každý rok hostíme mnohem více studentů v rámci projektu Erasmus+. Tento rok to bude konkrétně ze šesti zemí. A co to přinese? No, minimálně pohled někoho jiného zvenku na naše město. Pohled mladých lidí, kteří samozřejmě vidí svět poněkud jinak, ale dokážou také více říci, jak si to myslí."
Koordinátorem projektu je Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola Frýdek-Místek.
Marta Michaláková, koordinátorka projektu, SPŠ, OA a JŠ Frýdek-Místek: "Dohodli jsme se tam, že v rámci projektu Erasmus+, který je financován Evropskou unií, budeme spolupracovat a tato spolupráce se nám opravdu daří. Každý rok vysíláme tak čtyři až šest studentů do Rakouska. Jsou to studenti z různých oborů. Posíláme tam hlavně Technické zařízení budov, potom posíláme nějaké ekonomy a také posíláme IT studenty a studenty ze strojírenství. Vždycky nám tato škola poskytla opravdu kvalitní praktická místa, a proto se asi zřejmě rozvinula ta spolupráce i opačně, že rakouská škola v posledních letech také posílá různé studenty a letos je tady pět studentů z Technického zařízení budov. A proto jsme rádi, že můžeme pokračovat v rámci toho projektu Erasmus+, že můžeme podporovat takovéto profesionální zaměření těch studentů a že získají praxi právě u nás."
Právě o praxi pro rakouské studenty se postarala městská společnost Distep.
Jiří Čuda, předseda představenstva, Distep Frýdek-Místek: "Pravidelně umožňujeme studentům technických oborů účastnit se praxí v naší společnosti právě proto, aby nasbírali zkušenosti, a tak, aby potom našli další pracovní uplatnění třeba i v naší společnosti. Studenti tady mají připravený čtyřtýdenní program od pondělí do pátku, kdy procházejí provozy společnosti, technickými částmi, kolektorem a zároveň zpracovávají a dívají se i do technických dokumentací."
Spolupráce mezi školami v Rakousku a Frýdku-Místku bude pokračovat i nadále.
---
Problémovým ostravským ubytovnám Soiva v Zábřehu a Hlubina v Hrabůvce odzvonilo. Nájemníci se aktuálně vystěhovávají a obě lokality čeká proměna. Z hotelového domu Hlubina vznikne moderní bytový dům s 230 byty a novým parkovištěm.
Hotelový dům Hlubina na ulici Horní v Ostravě-Hrabůvce je dlouhodobě známý jako problémová ubytovna. Zchátralý objekt ze sedmdesátých let nyní ukončuje svůj provoz. Nájemníci se musí vystěhovat a budova se připravuje na kompletní přestavbu na moderní bytové bydlení.
Martin Sládeček, manažer projektu: “Vyroste tady krásná, architektonicky velmi zajímavá budova. Budeme nastavovat ještě dvě patra, kde budou další střešní byty. Ta budova se bude přistavovat ocelovou konstrukcí, budou krásné terasy. Ta budova opravdu bude jako architektonicky velmi zajímavá a vznikne tam přes 230 bytů."
Nájemníci aktuálně opouštějí také ubytovnu Soiva v Ostravě-Zábřehu, která byla dlouhou dobu dalším trnem v oku místních obyvatel.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Myslím si, že lidé na Pískových dolech si všimli, že se z ubytovny Soiva stěhují občané pryč. Diskuzi na to, co s tímto objektem trvá asi pět let, s tím, že dva roky bohužel nebyla snaha ze strany majitele v jednáních pokračovat. To se změnilo před rokem, kdy byl osloven velvyslanec Vietnamské republiky a na základě toho se opět rozběhla jednání."
Osud Soivy vedení radnice upřesní v září, ale lokalitu zcela jistě čeká úplná proměna. Co se týče hotelového domu Hlubina, sociální odbor nyní pomáhá přibližně třem stovkám odcházejících obyvatel s hledáním nového bydlení.
---
Už jste někdy potkali ve výtahu poníka? Klientům Domova pro seniory ve Frýdku-Místku se to nedávno stalo. Ponyterapie patří k oblíbeným relaxačním technikám v tomto zařízení.
Canisterapii určitě znáte. Pes v doprovodu canisterapeuta navštíví seniory, nemocné děti nebo postižené lidi, aby jim udělal radost. Do domova pro seniory ve Frýdku-Místku ale dorazilo podstatně větší zvířátko.
Soňa Matušková, animoterapeutka: "Ondrášek je poník, je mu 21 let. Je to můj celoživotní parťák. Mám ho doma od dvou let věku. Před nějakými devatenácti lety jsem si dovezla chovnou skupinu z Holandska a mezi nimi byl právě i Ondrášek. V té době to byl ještě mlaďoch, dvouletý hřebeček. Takže byl vykastrovaný, časem se nám zklidnil a posledních 9 let se mnou dojíždí do různých domovů po celé severní Moravě."
Musí na to mít nějaké speciální školení?
Soňa Matušková, animoterapeutka: : "On ne. Já mám zkoušky na animoterapeuta, nebo teda certifikát, kdy jsem prošla dvoudenními zkouškami, a je to lepší, když ten člověk tohle má a ví, jak pracovat nejen s koněm, ale i s klienty."
Ponyterapie je v Domově pro seniory už tradiční aktivitou.
Denisa Fusková, sociální pracovnice, Domov pro seniory F-M: "Poník Ondrášek k nám už chodí čtvrtým rokem. Probíhá to dvěma formami. Buď je to forma skupinových setkání, kdy v klubovně ve společenské místnosti přijdou ti, kdo si ho mohou dojít. Vlastně si toho koníka pohladí. Paní Matušková nám vypráví, co koník zažil, nějaké novinky i z chovu, i ze života Ondráška. Anebo chodí, jak dneska, po pokojích, kdy klienty navštíví. Ti si s ním povídají, mají možnost si ho pohladit, nakrmit, vzpomínají, jaké měli zvířátka doma, jak to měli doma s hospodářskými zvířaty. Při tom kontaktu s tím koněm si procvičí i jemnou motoriku. Nebo když uchopí mrkev, tak musí prostě ty prsty si procvičit, a je to takové zpestření. Takže i když je to malý kůň, tak přináší velkou radost."
anketa: klientka Domova pro seniory: "No jo, já jsem ráda, když přijde, že si můžeme povykládat."
Je to taková příjemná změna tady v tom vašem životě, nebo jaké je to zpestření?
anketa: klientka Domova pro seniory: "Nemusíme tak myslet pořád na tu bolest."
Frýdek-Místek ponyterapii nejen v Domově pro seniory dlouhodobě podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ponyterapie je další takovou doplňkovou službou tady v Domově pro seniory. Existuje canisterapie, felinoterapie, to jsou zase kočičky, a myslím si, že poník je takový nejméně obvyklý. Ale jak vidíte, uživatelé domova z toho mají radost, a myslím si, že je to opravdu zpestření, když tady za nimi přijde poník Ondrášek. Zvířátka prostě mají rádi všichni, a zvlášť tady v domově, kdy ten kontakt samozřejmě už tak velký nemají. Takže když tady přijde, je to takové zpestření, a to je určitě jenom dobře. Náš Domov pro seniory je opravdu známý tím, že nabízí i další služby nad rámec těch běžných. A právě tyto terapie se zvířaty jsou toho důkazem."
---
Nové poznatky a zajímavosti z regionální historie budou moci opět načerpat účastníci Muzejní školy. Ta se v Žerotínském zámku otevře v září. Zhruba polovina přednášek ještě připomene letošní výročí úmrtí Františka palackého.
Oblíbená Muzejní škola nejen pro seniory otevře své brány, respektive dveře Trámového sálu Žerotínského zámku v Novém Jičíně, v dalším pokračování 21 září. Už teď je ale dobré myslet na termín zápisu 1. září.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Přednášek bude devět, tak jak jsme zvyklí. Polovina přednášek ještě bude v duchu 150. výročí Františka Palackého, kdy si ještě připomeneme jeho osobnost s odborníky, se kterými jsme to nestihli. Takže nám tady přijde přednášet třeba doktorka Vanda Marešová z Prahy, která se stará o památník Palackého a Riegra.”
Další lekce, rovněž ve spojitosti s výročím úmrtí Otce národa, připomene jeho poslední léta a rozloučení s ním.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Palacký měl, říká se, druhý největší pohřeb v historii hned po Karlu IV. Takže to byla veliká událost pro všechny spolky, které v té době vznikaly, takže si tímto připomeneme i ten jeho slavný odchod.”
Účastníci Muzejní školy budou také seznámeni s novými výzkumy v rodném domě Palackého v Hodslavicích a představen jim bude bude lidový kroji, který nosila i sestra Františka Palackého Rozina.
Eva Glogarová, Muzeum Novojičínska: “V rámci Muzejní školy představím také projekt uskutečněný za finanční podpory Ministerstva kultury, repliku lidového oděvu vdané ženy z Hodslavic.”
Kroj, který Muzeum Novojičínska nechalo zrekonstruovat, byl dosud vystaven v Národním muzeu, nyní je natrvalo uložen v rodném domě Františka Palackého.
---
