Slezská nemocnice hlásí 74% proočkovanost zaměstnanců proti koronaviru. Od začátku října mohou zájemci požádat o třetí, posilující dávku. Pokud se někdo rozhodne pro očkování proti chřipce, může dostat obě vakcíny najednou.
První vakcíny proti koronaviru dostala Slezská nemocnice pro své zaměstnance k dispozici na začátku tohoto roku. Druhou dávku si zdravotníci mohli nechat aplikovat po třech týdnech. O posilující třetí vakcínu si mohl zažádat každý, kdo dostal předešlou minimálně před šesti měsíci.
zaměstnanec nemocnice: „Pracoval jsem na kovidové jednotce. S očkováním se cítím jistěji.“
Třetí dávkou se v opavské nemocnici zdravotníci očkují od začátku října. Každý týden si jich pro injekci přijde zhruba stovka.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Proočkovanost je 74% . Toto číslo je poměrně vysoké ve srovnání s republikovým průměrem, který je 57%.“
Podle ředitele Slezské nemocnice se díky vysoké proočkovanosti zaměstnanců vyřešil problém s nedostatkem personálu, který tady komplikoval situaci v době sílící pandemie před rokem. Tehdy chybělo v práci 150 zaměstnanců, nyní 5.
Očkování prokazatelně snižuje riziko nákazy koronavirem, ovšem nechrání před nemocí stoprocentně. Účinnost snižují také nové mutace viru.
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení, Slezská nemocnice: „U většiny očkování se spokojíme se třemi dávkami, jako např. u klíšťové encefalitidy, u tetanu. Myslím, že i u koronaviru budou dost dlouho přetrvávat ve vysokých hladinách. Ale ukáže čas, jestli bude nutné přeočkovávat jednou za rok či za dva roky.“
Třetí dávku vakcíny proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví doporučuje kromě zdravotníků a pracovníků v sociálních službách také lidem starším 60 let.
---
Hasiči v Opavě odstraňovali strom, který nahlodali bobři. Kmen asi dvaceti metrové vrby spadl na plot a prosklenou terasu činžovního domu, který stojí na břehu vodního náhonu v poměrně hustě obydlené části Opavy. Bobr evropský sice žije na zdejší řece Opavě, nicméně do města se prozatím neodvážil.
Opavský náhon bere vodu z řeky. V délce zhruba dvou kilometrů protéká městem, a pak vodu vrací zpět do řeky Opavy. Náhon se vine parkem, ale také podél ulic a domů. Právě sem, se zatoulal bobr. Chuť dostal zřejmě na lísky vrby, kterými se živí. A tak se pustil svými ostrými zuby do práce.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Hasiči dostali informaci, že strom visí nad fasádou a plotem, takže vyjeli, ale mezi tím, strom spadl.“
Naštěstí došlo jen na škody materiální a nikomu se nic nestalo. Hasiči pak museli na místě padlý strom vyprostit s pomocí navijáku. Pak jej pořezat a větve i samotný kmen o průměru 40 centimetrů odstranit.
Výskyt bobrů na vodních tocích pravidelně monitorují pracovníci Povodí Odry. Tady v Opavě jejich stopy zaznamenali např. u Vojenského splavu.
Lenka Filipová, ekolog, Povodí Odry: Bobři kácí stromy a ty pak padají do koryta. Dalším problémem je, že může postavit hráz na drobné vodoteči. Zvedne tím hladinu vody a zatápí se tak okolní plochy.“
Břehy vodního náhonu a stav zdejších stromů teď začnou zřejmě monitorovat pracovníci odboru životního prostředí opavského magistrátu.
Jindřich Hrbáč, vedoucí odd. Ochrany přírody a krajiny, Magistrát Opava: „ Budeme se muset věnovat více provozní bezpečnosti stromů a občas náhon projít, aby nedošlo k dalším škodám.“
Pokud občané o nahlodaném stromu vědí, mohou to sami na odbor životního prostředí nahlásit.
---
Po frekventované silnici mezi Ostravou a Havířovem se stodesítkou jezdit nebude. Příprava byla zastavena a zřejmě se v ní pokračovat nebude. Důvodem jsou bezpečnostní podmínky, které silnice nesplňuje.
Aby se po silnici od hranice Ostravy po Šenov mohlo jezdit rychleji než současnou devadesátkou, nechalo ŘSD podél celého necelých 5 kilometrů dlouhého úseku instalovat plot proti vběhnutí zvěře. V další fázi se mělo vyměnit dopravní značení. K tomu ale nedojde, protože statut silnice se měnit nebude. Silnice tak i nadále zůstane přístupná chodcům, cyklistům a vozidlům, které nejezdí rychleji než 65 km/h, což je podmínkou pro jízdu po silnici pro motorová vozidla i dálnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Změna silnice I/11 mezi Ostravou a Havířovem na silnici pro motorová vozidla není aktuálně vůbec řešena a to s ohledem na bezpečnostní deficity zjištěné inspekcí. Jde například o nevyhovující délku připojovacích a odpojovacích pruhů a dále také o nestandardními požadavky obcí, jimiž tato silnice I. třídy prochází.”
Motoristé by zvýšení rychlosti přivítali. Povolenou devadesátku totiž dodržuje jen málokdo. Časová úspora při navýšení o 20 km/hod by však v tak krátkém úseku činila pouhých zhruba 20 sekund.
Anketa: “Já bych osobně uvítal tu rychlost vyšší, protože je tu velká frekvence aut a není nic příjemného, když se to místo začne zužovat vlivem velkého počtu vozidel.”
Pokud se tato silnice nestane oficiálně silnicí pro motorová vozidla, budou ji i nadále moci využívat například cyklisté nebo traktory.
Především pro cyklisty je přímý úsek mezi Ostravou a Havířovem příjemnější. V opačném případě by totiž museli jezdit náročnější kopcovitější trasou. Zatím se však zdá, že vše zůstane beze změn a jezdit se bude pouze devadesátkou.
Vedle prodloužení připojovacích pruhů by ŘSD muselo instalovat protihlukové stěny a postavit jednu lávku pro pěší a tyto náklady by byly příliš vysoké.
---
Vymyslet účinnou zábranu proti hnízdění holubů není jednoduché. Ochránci přírody v Havířově, kteří mají s ptáky velké zkušenosti, přišli s efektivním a účinným řešením.
Přemnožení holubi dělají městům starost. Na Národní třídě v Havířově se usídlili přímo nad obchody a z trusu mají obavy zákazníci i podnikatelé. Mnozí odborníci se snaží vymyslet, jak ptákům znemožnit hnízdit, ale ani tyto hroty je neodradily. Pomocnou ruku nabízejí ochránci přírody.
Lubomír Kminiak, předseda havířovských ochránců přírody: “Majitel objektu nás požádal, jestli bychom byli schopni odebírat alespoň vajíčka a od začátku prázdnin až do dnešních dnů jsme tady na tom kousku odebrali přes sto vajec. No a vidíte, že ty hroty nejsou účinné. Tak jsme udělali takové jednoduché zábrany, jak vidíte. V Karviné se nám též povedlo ty zábrany udělat. Tady ručím za to, že se tady žádný holub už nezahnízdí."
anketa: “Bylo to strašné, tady se každý den muselo udělat to, že ráno musely vzít holky kartáč, kýbl a celé to musely umýt kolem. Je to super, nechodí tady.”
Účinná zábrana bude nainstalována i nad ostatní obchody.
Ochránci přírody jsou ochotní pomoci s návrhem řešení každému, kdo se na ně obrátí. Protože základem prevence je, zabezpečit, aby se holubi nemohli rozmnožovat.
---
Muzeum Novojičínska získalo informace o dalším nově nalezeném díle zdejšího rodáka, malíře Eduarda Veitha. Jeho alegorická nástropní malba byla před pár dny identifikována v soukromé vile v Brně.
Novojičínský rodák, malíř Eduard Veith, je osobností silně spojenou svými uměleckými díly, především nástěnnými malbami, s mnoha městy střední Evropy. Ve svém rodišti za sebou zanechal stopu především v Hückelových vilách.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Byl typickým představitelem realistické malby konce 19. století. Z takových nejvýznamnějších dekorativních maleb můžeme zmínit lunety v císařském paláci Hofburgu ve Vídni, nebo výzdobu divadla Unter den Linden v Berlíně a dnešního Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě.”
Přestože je jeho dílo podrobně zpracováno přední kunsthistoričkou Marií Mžykovou, byla před pár dny identifikována jeho další realizace, nástropní alegorická malba v soukromé vile na Lidické ulici v Brně.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Majitelé vily zjistili, díky svým kontaktům, že se jedná o dílo Eduarda Veitha. Toto dílo bylo restaurováno a dneska je v nádherné době. A pevně doufáme, že i jeho další realizace, hlavně v Hückelových vilách, budou opětovně navráceny do původní podoby.”
Muzeum Novojičínska vlastní na 40 obrazů Eduarda Veitha. Některá díla za sebou zanechal v zámoří, ve Spojených státech amerických a v jižní Americe.
---
V kulturním domě Akord jsou k vidění fotografie, ilustrace a malby ikonických míst Ostravy-Jihu. Jde o zcela netradiční práce studentů Střední školy uměleckých řemesel a vystaveno jich je tady sedm desítek.
Zcela netradičně ztvárnili studenti Střední školy uměleckých řemesel známá místa Ostravy-Jihu. Jejich pohled na ně mapuje výstava v kulturním domě Akord. Obzvášť povedené jsou návrhy oděvů inspirované například znakem radnice, nebo kostelem svatého Ducha v Zábřehu.
Anketa: studenti Střední školy uměleckých řemesel: “Jak je ta kampaněla, tak tam je ten trojúhelník. Tak to jsem tady vlastně zakomponovala do toho oděvu a vedle té kampaněly je ten kostel a on je takový válec. Takže to jsem udělala takhle jakoby válec nahoře. A zelené boty jsem udělala, protože tam byla zelená tráva.”
“Byla to zábava. Já jsem konkrétně fotil budovy, snažil jsem se fotit i architekturu a celkově, jak to tady je na Jihu v Ostravě.”
“Má to být falešná ilustrace. Viděl jsem tady tu malbu ve staré jakoby zřícenině, kde se mi tak líbila, že jsem říkal, že kdybych to vyfotil dobře, tak to může být, vypadat jako falešná ilustrace, no a stalo se z toho toto.”
Kateřina Ivanová, ředitelka, Střední škola uměleckých řemesel: “Najdete tady fotky Ostravy-Jihu, ale taky ilustrace. Někdy možná nepoznáte, co je fotka a co ilustrace, tak jsou naši studenti dobří, ale taky návrhy oděvů právě inspirované Ostravou-Jihem."
Protože naše škola se nachází v Ostravě-Jihu na Gurťjevově ulici, tak nám to přišlo takové pěkné propojení.”
Petr Slaný, zástupce ředitele Střední školy uměleckých řemesel: “Toto je fotografie, kterou jsme fotili na náměstí před kinem Luna a mě se moc líbí, protože není úplně zřejmé hned jako odkud je. Ale přesto ty čáry jsou tak zajímavé, že mě baví na to koukat pořád a pořád znova.”
Nejčastěji studenti fotili, nebo malovali Jubilejní kolonii, radnici, nové náměstí a okolí kina Luna a kostela svatého Ducha
Petr Slaný, zástupce ředitele Střední školy uměleckých řemesel: “Je tam taky Bělský les a to jsme chtěli právě vyvážit takovou tu betonovou šeď. Ať jde vidět, že ten náš Jih prostě už je zase zelený a že se zelení i ta naše budoucnost.”
Marie Čechová, absolventka Střední školy uměleckých řemesel: “Hlavně práce 1. ročníku jsou fakt kvalitní. Na to, že to jsou prvňáci a jsou na škole teprve měsíc. Když to srovnám s mými pracemi, tak si říkám Ty jo. Jako stojí to za to. Ti žáci mají se kam posouvat.”
Studenti své práce tvořili nejen ve vyučování, ale spousta z nich se jim věnovala i ve svém volném čase.
---
Slezská nemocnice hlásí 74% proočkovanost zaměstnanců proti koronaviru. Od začátku října mohou zájemci požádat o třetí, posilující dávku. Pokud se někdo rozhodne pro očkování proti chřipce, může dostat obě vakcíny najednou.
První vakcíny proti koronaviru dostala Slezská nemocnice pro své zaměstnance k dispozici na začátku tohoto roku. Druhou dávku si zdravotníci mohli nechat aplikovat po třech týdnech. O posilující třetí vakcínu si mohl zažádat každý, kdo dostal předešlou minimálně před šesti měsíci.
zaměstnanec nemocnice: „Pracoval jsem na kovidové jednotce. S očkováním se cítím jistěji.“
Třetí dávkou se v opavské nemocnici zdravotníci očkují od začátku října. Každý týden si jich pro injekci přijde zhruba stovka.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice: „Proočkovanost je 74% . Toto číslo je poměrně vysoké ve srovnání s republikovým průměrem, který je 57%.“
Podle ředitele Slezské nemocnice se díky vysoké proočkovanosti zaměstnanců vyřešil problém s nedostatkem personálu, který tady komplikoval situaci v době sílící pandemie před rokem. Tehdy chybělo v práci 150 zaměstnanců, nyní 5.
Očkování prokazatelně snižuje riziko nákazy koronavirem, ovšem nechrání před nemocí stoprocentně. Účinnost snižují také nové mutace viru.
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení, Slezská nemocnice: „U většiny očkování se spokojíme se třemi dávkami, jako např. u klíšťové encefalitidy, u tetanu. Myslím, že i u koronaviru budou dost dlouho přetrvávat ve vysokých hladinách. Ale ukáže čas, jestli bude nutné přeočkovávat jednou za rok či za dva roky.“
Třetí dávku vakcíny proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví doporučuje kromě zdravotníků a pracovníků v sociálních službách také lidem starším 60 let.
---
Hasiči v Opavě odstraňovali strom, který nahlodali bobři. Kmen asi dvaceti metrové vrby spadl na plot a prosklenou terasu činžovního domu, který stojí na břehu vodního náhonu v poměrně hustě obydlené části Opavy. Bobr evropský sice žije na zdejší řece Opavě, nicméně do města se prozatím neodvážil.
Opavský náhon bere vodu z řeky. V délce zhruba dvou kilometrů protéká městem, a pak vodu vrací zpět do řeky Opavy. Náhon se vine parkem, ale také podél ulic a domů. Právě sem, se zatoulal bobr. Chuť dostal zřejmě na lísky vrby, kterými se živí. A tak se pustil svými ostrými zuby do práce.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Hasiči dostali informaci, že strom visí nad fasádou a plotem, takže vyjeli, ale mezi tím, strom spadl.“
Naštěstí došlo jen na škody materiální a nikomu se nic nestalo. Hasiči pak museli na místě padlý strom vyprostit s pomocí navijáku. Pak jej pořezat a větve i samotný kmen o průměru 40 centimetrů odstranit.
Výskyt bobrů na vodních tocích pravidelně monitorují pracovníci Povodí Odry. Tady v Opavě jejich stopy zaznamenali např. u Vojenského splavu.
Lenka Filipová, ekolog, Povodí Odry: Bobři kácí stromy a ty pak padají do koryta. Dalším problémem je, že může postavit hráz na drobné vodoteči. Zvedne tím hladinu vody a zatápí se tak okolní plochy.“
Břehy vodního náhonu a stav zdejších stromů teď začnou zřejmě monitorovat pracovníci odboru životního prostředí opavského magistrátu.
Jindřich Hrbáč, vedoucí odd. Ochrany přírody a krajiny, Magistrát Opava: „ Budeme se muset věnovat více provozní bezpečnosti stromů a občas náhon projít, aby nedošlo k dalším škodám.“
Pokud občané o nahlodaném stromu vědí, mohou to sami na odbor životního prostředí nahlásit.
---
Po frekventované silnici mezi Ostravou a Havířovem se stodesítkou jezdit nebude. Příprava byla zastavena a zřejmě se v ní pokračovat nebude. Důvodem jsou bezpečnostní podmínky, které silnice nesplňuje.
Aby se po silnici od hranice Ostravy po Šenov mohlo jezdit rychleji než současnou devadesátkou, nechalo ŘSD podél celého necelých 5 kilometrů dlouhého úseku instalovat plot proti vběhnutí zvěře. V další fázi se mělo vyměnit dopravní značení. K tomu ale nedojde, protože statut silnice se měnit nebude. Silnice tak i nadále zůstane přístupná chodcům, cyklistům a vozidlům, které nejezdí rychleji než 65 km/h, což je podmínkou pro jízdu po silnici pro motorová vozidla i dálnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Změna silnice I/11 mezi Ostravou a Havířovem na silnici pro motorová vozidla není aktuálně vůbec řešena a to s ohledem na bezpečnostní deficity zjištěné inspekcí. Jde například o nevyhovující délku připojovacích a odpojovacích pruhů a dále také o nestandardními požadavky obcí, jimiž tato silnice I. třídy prochází.”
Motoristé by zvýšení rychlosti přivítali. Povolenou devadesátku totiž dodržuje jen málokdo. Časová úspora při navýšení o 20 km/hod by však v tak krátkém úseku činila pouhých zhruba 20 sekund.
Anketa: “Já bych osobně uvítal tu rychlost vyšší, protože je tu velká frekvence aut a není nic příjemného, když se to místo začne zužovat vlivem velkého počtu vozidel.”
Pokud se tato silnice nestane oficiálně silnicí pro motorová vozidla, budou ji i nadále moci využívat například cyklisté nebo traktory.
Především pro cyklisty je přímý úsek mezi Ostravou a Havířovem příjemnější. V opačném případě by totiž museli jezdit náročnější kopcovitější trasou. Zatím se však zdá, že vše zůstane beze změn a jezdit se bude pouze devadesátkou.
Vedle prodloužení připojovacích pruhů by ŘSD muselo instalovat protihlukové stěny a postavit jednu lávku pro pěší a tyto náklady by byly příliš vysoké.
---
Vymyslet účinnou zábranu proti hnízdění holubů není jednoduché. Ochránci přírody v Havířově, kteří mají s ptáky velké zkušenosti, přišli s efektivním a účinným řešením.
Přemnožení holubi dělají městům starost. Na Národní třídě v Havířově se usídlili přímo nad obchody a z trusu mají obavy zákazníci i podnikatelé. Mnozí odborníci se snaží vymyslet, jak ptákům znemožnit hnízdit, ale ani tyto hroty je neodradily. Pomocnou ruku nabízejí ochránci přírody.
Lubomír Kminiak, předseda havířovských ochránců přírody: “Majitel objektu nás požádal, jestli bychom byli schopni odebírat alespoň vajíčka a od začátku prázdnin až do dnešních dnů jsme tady na tom kousku odebrali přes sto vajec. No a vidíte, že ty hroty nejsou účinné. Tak jsme udělali takové jednoduché zábrany, jak vidíte. V Karviné se nám též povedlo ty zábrany udělat. Tady ručím za to, že se tady žádný holub už nezahnízdí."
anketa: “Bylo to strašné, tady se každý den muselo udělat to, že ráno musely vzít holky kartáč, kýbl a celé to musely umýt kolem. Je to super, nechodí tady.”
Účinná zábrana bude nainstalována i nad ostatní obchody.
Ochránci přírody jsou ochotní pomoci s návrhem řešení každému, kdo se na ně obrátí. Protože základem prevence je, zabezpečit, aby se holubi nemohli rozmnožovat.
---
Muzeum Novojičínska získalo informace o dalším nově nalezeném díle zdejšího rodáka, malíře Eduarda Veitha. Jeho alegorická nástropní malba byla před pár dny identifikována v soukromé vile v Brně.
Novojičínský rodák, malíř Eduard Veith, je osobností silně spojenou svými uměleckými díly, především nástěnnými malbami, s mnoha městy střední Evropy. Ve svém rodišti za sebou zanechal stopu především v Hückelových vilách.
Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Byl typickým představitelem realistické malby konce 19. století. Z takových nejvýznamnějších dekorativních maleb můžeme zmínit lunety v císařském paláci Hofburgu ve Vídni, nebo výzdobu divadla Unter den Linden v Berlíně a dnešního Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě.”
Přestože je jeho dílo podrobně zpracováno přední kunsthistoričkou Marií Mžykovou, byla před pár dny identifikována jeho další realizace, nástropní alegorická malba v soukromé vile na Lidické ulici v Brně.
Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Majitelé vily zjistili, díky svým kontaktům, že se jedná o dílo Eduarda Veitha. Toto dílo bylo restaurováno a dneska je v nádherné době. A pevně doufáme, že i jeho další realizace, hlavně v Hückelových vilách, budou opětovně navráceny do původní podoby.”
Muzeum Novojičínska vlastní na 40 obrazů Eduarda Veitha. Některá díla za sebou zanechal v zámoří, ve Spojených státech amerických a v jižní Americe.
---
V kulturním domě Akord jsou k vidění fotografie, ilustrace a malby ikonických míst Ostravy-Jihu. Jde o zcela netradiční práce studentů Střední školy uměleckých řemesel a vystaveno jich je tady sedm desítek.
Zcela netradičně ztvárnili studenti Střední školy uměleckých řemesel známá místa Ostravy-Jihu. Jejich pohled na ně mapuje výstava v kulturním domě Akord. Obzvášť povedené jsou návrhy oděvů inspirované například znakem radnice, nebo kostelem svatého Ducha v Zábřehu.
Anketa: studenti Střední školy uměleckých řemesel: “Jak je ta kampaněla, tak tam je ten trojúhelník. Tak to jsem tady vlastně zakomponovala do toho oděvu a vedle té kampaněly je ten kostel a on je takový válec. Takže to jsem udělala takhle jakoby válec nahoře. A zelené boty jsem udělala, protože tam byla zelená tráva.”
“Byla to zábava. Já jsem konkrétně fotil budovy, snažil jsem se fotit i architekturu a celkově, jak to tady je na Jihu v Ostravě.”
“Má to být falešná ilustrace. Viděl jsem tady tu malbu ve staré jakoby zřícenině, kde se mi tak líbila, že jsem říkal, že kdybych to vyfotil dobře, tak to může být, vypadat jako falešná ilustrace, no a stalo se z toho toto.”
Kateřina Ivanová, ředitelka, Střední škola uměleckých řemesel: “Najdete tady fotky Ostravy-Jihu, ale taky ilustrace. Někdy možná nepoznáte, co je fotka a co ilustrace, tak jsou naši studenti dobří, ale taky návrhy oděvů právě inspirované Ostravou-Jihem."
Protože naše škola se nachází v Ostravě-Jihu na Gurťjevově ulici, tak nám to přišlo takové pěkné propojení.”
Petr Slaný, zástupce ředitele Střední školy uměleckých řemesel: “Toto je fotografie, kterou jsme fotili na náměstí před kinem Luna a mě se moc líbí, protože není úplně zřejmé hned jako odkud je. Ale přesto ty čáry jsou tak zajímavé, že mě baví na to koukat pořád a pořád znova.”
Nejčastěji studenti fotili, nebo malovali Jubilejní kolonii, radnici, nové náměstí a okolí kina Luna a kostela svatého Ducha
Petr Slaný, zástupce ředitele Střední školy uměleckých řemesel: “Je tam taky Bělský les a to jsme chtěli právě vyvážit takovou tu betonovou šeď. Ať jde vidět, že ten náš Jih prostě už je zase zelený a že se zelení i ta naše budoucnost.”
Marie Čechová, absolventka Střední školy uměleckých řemesel: “Hlavně práce 1. ročníku jsou fakt kvalitní. Na to, že to jsou prvňáci a jsou na škole teprve měsíc. Když to srovnám s mými pracemi, tak si říkám Ty jo. Jako stojí to za to. Ti žáci mají se kam posouvat.”
Studenti své práce tvořili nejen ve vyučování, ale spousta z nich se jim věnovala i ve svém volném čase.
---
