Zoologické zahrady dnes zvířata jen neukazují v klecích, ale pomáhají jim přežít ve volné přírodě. Jedním z takových projektů je i tradiční charitativní běh v Zoo Ostrava. Tento ročník byl věnovaný vzácné saole – ohroženému kopytníkovi z jihovýchodní Asie.
Moderní zoologické zahrady už dávno nejsou jen místem pro rodinné výlety. Jejich hlavním cílem je ochrana ohrožených druhů po celém světě. Ostravská zoo k tomu každoročně využívá i sport. Pořádá charitativní běh, jehož výtěžek jde pokaždé na jiné ohrožené zvíře. Tentokrát se běžci vydali na trať pro saolu.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Jde o to vlastně, jak říkáme, přiložit nohu k dílu. Ne vyhrát, ale zúčastnit se. A tady, v Ostravě, ve střední Evropě, ovlivnit dění na opačném konci zeměkoule. A přestože se to mnohým může zdát i nepatřičné, tak my tady ve střední Evropě opravdu ovlivňujeme dění po celé planetě, naším způsobem života. To, co konzumujeme, a to, co kupujeme, jak žijeme. Takže určitě by nás měla zajímat i příroda právě v jihovýchodní Asii."
Saola patří k nejvzácnějším a nejméně prozkoumaným savcům naší planety. Říká se jí také asijský jednorožec.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Byla objevena teprve v devadesátých letech minulého století a vlastně není jisté, zda se ve volné přírodě ještě vyskytuje. Vlastně žije na pomezí Vietnamu a Laosu v nepřístupných vysokohorských lesích. Takže právě i ten výtěžek z běhu letošního by měl podpořit organizaci Saola Foundation, která se snaží objevit jedince ještě ve volné přírodě."
Na start v areálu zoologické zahrady se postavilo tisíc běžců. Zájem byl vysoký, trasa vedla unikátním prostředím botanického parku a kolem výběhů se zvířaty běželi dospělí i rodiny s dětmi.
Anketa, běžci: "Zúčastňujeme se již sedmým rokem. Pokaždé si řeknu, proč to vlastně dělám, ale vždy to předčí to, že to je prostě krásná akce v zoologické zahradě a je to pro dobrou věc."
Anketa, běžci: "Běžel jsem tady tři kilometry. Pro mě je to naprosto dobrý závod. Doporučuji i ostatním lidem, kteří by si chtěli zaběhat."
Anketa, běžci: "Jednou jsme byli s mamkou tři roky zpátky v ZOO. Všimli jsme si toho, tak jsme si řekli, že to je taková pro nás výzva. Tento rok už to je potřetí, co běžíme. A běžela jsem tři kilometry a na to, že se změnila trať, tak to bylo celkem v pohodě."
Anketa, běžci: "Taková tradice. My jsme tady. Vlastně my jsme žili v Anglii, my tady vždycky přijedeme ke známým, k rodině a třetí rok už běháme, takže to je super. Takže běželi jsme tři kilometry, třetí rok celá rodina a je to pecka. Je to pecka, je to na dobrou věc. Já to mám rád, takovýhle věci. V Anglii běhám taky, vlastně 5 km tratě, tam to mají každý víkend."
Ostravský charitativní běh tak znovu ukázal, že sport může přímo zachraňovat životy v divoké přírodě. Organizátoři už teď plánují další ročník, který podpoří další ohrožený druh.
---
Žádné mobily, jen papírová mapa, indicie a vlastní síla. Děti a dospívající ze Slezské Ostravy si vyzkoušeli skutečný boj o přežití. Spolek Orange Dragons pro ně zorganizoval šestý ročník dobrodružné akce Hladové hry. Účastníci museli bez moderní technologie překonat trasu z města až do beskydských lesů.
Orientovat se v mapě, dostat se na místo určení a ještě si najít jídlo. Takové úkoly musely zvládnout děti na táboře s názvem "Kdo přežije aneb Jak se vyhnout nástrahám velkoměsta." Akci pořádá spolek Orange Dragons za podpory obvodu Slezská Ostrava.
Jan Rejnuš, vedoucí Orange Dragons Ostrava: "Jsou děti, které se k nám vrací a užívají si to. Jsou děti, které si sáhly na dno a prošly si třeba jen dva ročníky, a tento rok třeba nejely, protože opravdu ta fyzická námaha a ty kilometry tady jsou. A pokud to dítě není úplně připraveno a není fyzicky zdatné, tak se potom trápí a trápí se i celá skupina. Máme to rozdělené vlastně podle věku. V každé skupině máme někoho mladšího a někoho staršího. Je tam mezi nimi dokonce jeden dospělý, který v případě nouze má u sebe i mobilní telefon, který je vypnutý."
Letos šlo už o šestý ročník této dobrodružné výzvy. Organizátoři připravují trasy tak, aby byl každý ročník těžší a náročnější než ten předchozí. Tábor je určen pro děti od 13 let a mohou se dokonce zúčastnit i dospělí.
Jaroslav Kostka, organizátor tábora: "Určitě se naučí něco nového, mají nějaký netradiční zážitek, který úplně běžně asi v dnešní době ty děti nezažijí, a vlastně poznají i nové lidi, přátele, a takové ty zážitky budou mít z toho."
Když se děti úspěšně dostaly z rušné Ostravy až do Beskyd, čekala je další zkouška. Cestu divočinou museli zvládnout úplně sami a jen s pomocí papírové mapy. Telefony byly zakázány, samy si navíc musely najít a připravit jídlo.
Anketa, účastníci tábora: "Já jsem tady jela hlavně se svým klukem tady ve druhém týmu, ale jela jsem, abych prožila zábavu, protože jsem o prázdninách nic moc nedělala.
Anketa, účastníci tábora: "Ať už přemýšlíte jakkoliv, tak v kterékoliv situaci se dá použít cokoliv, co se tady dozvíte. I zdravověda tu probíhala, orientace v neznámém prostoru. Minulý rok nás vysadil někde ve tmě v lese, dal nám mapu, pití, baterku a dostaňte se na chatu. Takže tam to je hodně spíš o zážitcích i o tom, co se naučí člověk."
Nástrahy na trase přitom byly zcela reálné. Děti musely řešit špatné počasí, únavu i bloudění v neznámém terénu. Všechny krizové situace ale musely vyřešit společně jako jeden tým.
Anketa, účastníci tábora: "Třetímu týmu se stalo, že se ztratili, a bylo to někdy pozdě v noci, kdy nás vlastně vytáhli pozdě ráno ven. Odvezli nás někam autem pryč a dostali jsme mapu a měli jsme se zorientovat a dostat zpátky na chatu. A třetí tým vlastně nedorazil vůbec, protože se ztratili a instruktoři pak pro ně museli jet."
Všichni účastníci nakonec nástrahy velkoměsta i beskydské divočiny úspěšně zvládli a do cíle dorazili v pořádku. Domů si odnesli nejen silné zážitky, ale hlavně vědomí, že si v přírodě dokážou poradit i bez telefonů.
---
Slezskoostravský hrad ožil výjimečnou atmosférou pod širým nebem. Nádvoří se proměnilo v divadelní scénu pro legendární muzikál Drákula. Stoleté hradní zdi dodaly příběhu temný nádech a zaplněné hlediště neodradil ani déšť.
Slezsko. Ostravský hrad je oblíbeným cílem turistů i dějištěm mnoha akcí. V letních měsících se jeho nádvoří pravidelně proměňuje v otevřenou kulturní scénu.
Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: "Letní kulturní program hradu je nabitý a pestrý. Máme tady různé koncerty, festivaly různých žánrů a také mnoho divadelních představení. Já si myslím, že právě divadelní představení jsou u našich návštěvníků velmi oblíbená, protože propojují netradiční atmosféru hradu se zážitkem pod širým nebem. A co se týče Draculy, já si myslím, že nepochybně na hrad patří, protože jeho příběh je spjatý s napětím, tajemnem a částečně s romantikou. Hradní prostory určitě umocňují celý příběh a dodávají hlubší zážitek návštěvníkům."
Akce pod širým nebem mají na hradě neopakovatelné kouzlo. Spojení historie letního večera a živého umění láká do Slezské Ostravy stovky lidí. Tentokrát hradní prostory patřily slavným muzikálovým melodiím.
Lucie Ošmerová, projektová manažerka Kultura pod hvězdami: "Už 15 let jezdíme po Česku, po Slovensku. Teď druhý rok jsme i tady, právě na Slezskoostravském hradě, kde se nám líbí. Tak jsme si řekli, že se znovu vrátíme a snažíme se vlastně přibližovat lidem tu kulturu. Proto jezdíme po celém Česku, aby to měli tak blízko svým domovům a pod širým nebem. Hlavně tedy zrovna v Ostravě. Jsme tři dny a každý vlastně máme tady dva dny dvanáct set lidí a jeden tisíc lidí."
Na jevišti se představili přední čeští herci a zpěváci.
Marian Vojtko, operní a muzikálový zpěvák: "Ostravu miluju, protože jsem tady byl od roku 1999 do 2010 stálým hostem v Národním divadle moravskoslezském a také v operetě Myronu. Teď je to samozřejmě po těch filmech všelijaké. Je to takový boom upírský a já samozřejmě už od roku 1998 tohle ztvárňuji. A hrál jsem i Ples upírů, i takové všelijaké nadpřirozené bytosti. Takže vždycky je to lepší hrát tohle než nějakého prince. Si vždycky říkám, protože tohle nemusím hrát. To už jsem se s tím možná i narodil, že jsem upír."
Představení provázelo deštivé počasí. Hlediště na nádvoří se přesto úplně zaplnilo. Lidé si vzali pláštěnky i teplé deky a skvělou atmosféru si nenechali vzít.
Anketa, návštěvník: "Už jsme to dostali jako vánoční dárek, tak jsme tady. Dostali jsme to v zimě, přišli jsme v zimě."
A to téma Dracula?
Anketa, návštěvník: "Dobré téma, protože já mám jednoho Draculu tady vedle mě, tak kvůli němu jsem tady přišel též. No, my jsme takoví Draculovi. Tady ten hrad znám, že jsme z Ostravy, takže to každý zná. Takže tu chodíme na vínečko, na cokoliv, co tu je."
Představení Kulturní večer na Slezskoostravském hradě ukázalo, že historická dominanta obvodu dokáže přitáhnout lidi za každého počasí. Sezona akcí na hradním nádvoří tím ale zdaleka nekončí.
---
Zoologické zahrady dnes zvířata jen neukazují v klecích, ale pomáhají jim přežít ve volné přírodě. Jedním z takových projektů je i tradiční charitativní běh v Zoo Ostrava. Tento ročník byl věnovaný vzácné saole – ohroženému kopytníkovi z jihovýchodní Asie.
Moderní zoologické zahrady už dávno nejsou jen místem pro rodinné výlety. Jejich hlavním cílem je ochrana ohrožených druhů po celém světě. Ostravská zoo k tomu každoročně využívá i sport. Pořádá charitativní běh, jehož výtěžek jde pokaždé na jiné ohrožené zvíře. Tentokrát se běžci vydali na trať pro saolu.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Jde o to vlastně, jak říkáme, přiložit nohu k dílu. Ne vyhrát, ale zúčastnit se. A tady, v Ostravě, ve střední Evropě, ovlivnit dění na opačném konci zeměkoule. A přestože se to mnohým může zdát i nepatřičné, tak my tady ve střední Evropě opravdu ovlivňujeme dění po celé planetě, naším způsobem života. To, co konzumujeme, a to, co kupujeme, jak žijeme. Takže určitě by nás měla zajímat i příroda právě v jihovýchodní Asii."
Saola patří k nejvzácnějším a nejméně prozkoumaným savcům naší planety. Říká se jí také asijský jednorožec.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Byla objevena teprve v devadesátých letech minulého století a vlastně není jisté, zda se ve volné přírodě ještě vyskytuje. Vlastně žije na pomezí Vietnamu a Laosu v nepřístupných vysokohorských lesích. Takže právě i ten výtěžek z běhu letošního by měl podpořit organizaci Saola Foundation, která se snaží objevit jedince ještě ve volné přírodě."
Na start v areálu zoologické zahrady se postavilo tisíc běžců. Zájem byl vysoký, trasa vedla unikátním prostředím botanického parku a kolem výběhů se zvířaty běželi dospělí i rodiny s dětmi.
Anketa, běžci: "Zúčastňujeme se již sedmým rokem. Pokaždé si řeknu, proč to vlastně dělám, ale vždy to předčí to, že to je prostě krásná akce v zoologické zahradě a je to pro dobrou věc."
Anketa, běžci: "Běžel jsem tady tři kilometry. Pro mě je to naprosto dobrý závod. Doporučuji i ostatním lidem, kteří by si chtěli zaběhat."
Anketa, běžci: "Jednou jsme byli s mamkou tři roky zpátky v ZOO. Všimli jsme si toho, tak jsme si řekli, že to je taková pro nás výzva. Tento rok už to je potřetí, co běžíme. A běžela jsem tři kilometry a na to, že se změnila trať, tak to bylo celkem v pohodě."
Anketa, běžci: "Taková tradice. My jsme tady. Vlastně my jsme žili v Anglii, my tady vždycky přijedeme ke známým, k rodině a třetí rok už běháme, takže to je super. Takže běželi jsme tři kilometry, třetí rok celá rodina a je to pecka. Je to pecka, je to na dobrou věc. Já to mám rád, takovýhle věci. V Anglii běhám taky, vlastně 5 km tratě, tam to mají každý víkend."
Ostravský charitativní běh tak znovu ukázal, že sport může přímo zachraňovat životy v divoké přírodě. Organizátoři už teď plánují další ročník, který podpoří další ohrožený druh.
---
Žádné mobily, jen papírová mapa, indicie a vlastní síla. Děti a dospívající ze Slezské Ostravy si vyzkoušeli skutečný boj o přežití. Spolek Orange Dragons pro ně zorganizoval šestý ročník dobrodružné akce Hladové hry. Účastníci museli bez moderní technologie překonat trasu z města až do beskydských lesů.
Orientovat se v mapě, dostat se na místo určení a ještě si najít jídlo. Takové úkoly musely zvládnout děti na táboře s názvem "Kdo přežije aneb Jak se vyhnout nástrahám velkoměsta." Akci pořádá spolek Orange Dragons za podpory obvodu Slezská Ostrava.
Jan Rejnuš, vedoucí Orange Dragons Ostrava: "Jsou děti, které se k nám vrací a užívají si to. Jsou děti, které si sáhly na dno a prošly si třeba jen dva ročníky, a tento rok třeba nejely, protože opravdu ta fyzická námaha a ty kilometry tady jsou. A pokud to dítě není úplně připraveno a není fyzicky zdatné, tak se potom trápí a trápí se i celá skupina. Máme to rozdělené vlastně podle věku. V každé skupině máme někoho mladšího a někoho staršího. Je tam mezi nimi dokonce jeden dospělý, který v případě nouze má u sebe i mobilní telefon, který je vypnutý."
Letos šlo už o šestý ročník této dobrodružné výzvy. Organizátoři připravují trasy tak, aby byl každý ročník těžší a náročnější než ten předchozí. Tábor je určen pro děti od 13 let a mohou se dokonce zúčastnit i dospělí.
Jaroslav Kostka, organizátor tábora: "Určitě se naučí něco nového, mají nějaký netradiční zážitek, který úplně běžně asi v dnešní době ty děti nezažijí, a vlastně poznají i nové lidi, přátele, a takové ty zážitky budou mít z toho."
Když se děti úspěšně dostaly z rušné Ostravy až do Beskyd, čekala je další zkouška. Cestu divočinou museli zvládnout úplně sami a jen s pomocí papírové mapy. Telefony byly zakázány, samy si navíc musely najít a připravit jídlo.
Anketa, účastníci tábora: "Já jsem tady jela hlavně se svým klukem tady ve druhém týmu, ale jela jsem, abych prožila zábavu, protože jsem o prázdninách nic moc nedělala.
Anketa, účastníci tábora: "Ať už přemýšlíte jakkoliv, tak v kterékoliv situaci se dá použít cokoliv, co se tady dozvíte. I zdravověda tu probíhala, orientace v neznámém prostoru. Minulý rok nás vysadil někde ve tmě v lese, dal nám mapu, pití, baterku a dostaňte se na chatu. Takže tam to je hodně spíš o zážitcích i o tom, co se naučí člověk."
Nástrahy na trase přitom byly zcela reálné. Děti musely řešit špatné počasí, únavu i bloudění v neznámém terénu. Všechny krizové situace ale musely vyřešit společně jako jeden tým.
Anketa, účastníci tábora: "Třetímu týmu se stalo, že se ztratili, a bylo to někdy pozdě v noci, kdy nás vlastně vytáhli pozdě ráno ven. Odvezli nás někam autem pryč a dostali jsme mapu a měli jsme se zorientovat a dostat zpátky na chatu. A třetí tým vlastně nedorazil vůbec, protože se ztratili a instruktoři pak pro ně museli jet."
Všichni účastníci nakonec nástrahy velkoměsta i beskydské divočiny úspěšně zvládli a do cíle dorazili v pořádku. Domů si odnesli nejen silné zážitky, ale hlavně vědomí, že si v přírodě dokážou poradit i bez telefonů.
---
Slezskoostravský hrad ožil výjimečnou atmosférou pod širým nebem. Nádvoří se proměnilo v divadelní scénu pro legendární muzikál Drákula. Stoleté hradní zdi dodaly příběhu temný nádech a zaplněné hlediště neodradil ani déšť.
Slezsko. Ostravský hrad je oblíbeným cílem turistů i dějištěm mnoha akcí. V letních měsících se jeho nádvoří pravidelně proměňuje v otevřenou kulturní scénu.
Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: "Letní kulturní program hradu je nabitý a pestrý. Máme tady různé koncerty, festivaly různých žánrů a také mnoho divadelních představení. Já si myslím, že právě divadelní představení jsou u našich návštěvníků velmi oblíbená, protože propojují netradiční atmosféru hradu se zážitkem pod širým nebem. A co se týče Draculy, já si myslím, že nepochybně na hrad patří, protože jeho příběh je spjatý s napětím, tajemnem a částečně s romantikou. Hradní prostory určitě umocňují celý příběh a dodávají hlubší zážitek návštěvníkům."
Akce pod širým nebem mají na hradě neopakovatelné kouzlo. Spojení historie letního večera a živého umění láká do Slezské Ostravy stovky lidí. Tentokrát hradní prostory patřily slavným muzikálovým melodiím.
Lucie Ošmerová, projektová manažerka Kultura pod hvězdami: "Už 15 let jezdíme po Česku, po Slovensku. Teď druhý rok jsme i tady, právě na Slezskoostravském hradě, kde se nám líbí. Tak jsme si řekli, že se znovu vrátíme a snažíme se vlastně přibližovat lidem tu kulturu. Proto jezdíme po celém Česku, aby to měli tak blízko svým domovům a pod širým nebem. Hlavně tedy zrovna v Ostravě. Jsme tři dny a každý vlastně máme tady dva dny dvanáct set lidí a jeden tisíc lidí."
Na jevišti se představili přední čeští herci a zpěváci.
Marian Vojtko, operní a muzikálový zpěvák: "Ostravu miluju, protože jsem tady byl od roku 1999 do 2010 stálým hostem v Národním divadle moravskoslezském a také v operetě Myronu. Teď je to samozřejmě po těch filmech všelijaké. Je to takový boom upírský a já samozřejmě už od roku 1998 tohle ztvárňuji. A hrál jsem i Ples upírů, i takové všelijaké nadpřirozené bytosti. Takže vždycky je to lepší hrát tohle než nějakého prince. Si vždycky říkám, protože tohle nemusím hrát. To už jsem se s tím možná i narodil, že jsem upír."
Představení provázelo deštivé počasí. Hlediště na nádvoří se přesto úplně zaplnilo. Lidé si vzali pláštěnky i teplé deky a skvělou atmosféru si nenechali vzít.
Anketa, návštěvník: "Už jsme to dostali jako vánoční dárek, tak jsme tady. Dostali jsme to v zimě, přišli jsme v zimě."
A to téma Dracula?
Anketa, návštěvník: "Dobré téma, protože já mám jednoho Draculu tady vedle mě, tak kvůli němu jsem tady přišel též. No, my jsme takoví Draculovi. Tady ten hrad znám, že jsme z Ostravy, takže to každý zná. Takže tu chodíme na vínečko, na cokoliv, co tu je."
Představení Kulturní večer na Slezskoostravském hradě ukázalo, že historická dominanta obvodu dokáže přitáhnout lidi za každého počasí. Sezona akcí na hradním nádvoří tím ale zdaleka nekončí.
---
