Unikátní místo s výhledem na celé město zvolilo vedení Ostravy pro odhalení vítězného návrhu fotbalového stadionu Nové Bazaly. Na cortenové lávce nad stadionem primátor Jan Dohnal odhalil vizualizaci španělského studia L35 Arqutectos, které prý nejlépe vyjádřilo propojení industriální minulosti města s moderní dobou. Na začátku architektonické soutěže bylo 34 studií z celého světa.
Píše se rok 2031 a slavný klub Baník Ostrava se vrací domů na Slezskou, na Bazaly...tak by mohly začínat články, které se rozletí po Česku po dokončení nového stadionu v Ostravě. Primátor Jan Dohnal už představil vítězný návrh architektonické kanceláře L35 Arquitectos ze Španělska, kterou nyní čeká práce na projektu.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Je to studio, které má opravdu stovky realizací všech možných staveb, ale samozřejmě pro nás je důležité i řada stadionů po všech čtyřech kontinentech v řadě zemí. Asi nejznámější je Santiago de Bernabéu nebo vlakové nádraží v Římě. Takže je to opravdu studio s obrovským týmem profesionálů a já jsem rád, že ten vítěz je právě tento. Já bych chtěl určitě poděkovat i porotě, která se na tom výběru podílela, protože už ta samotná porota je zajímavá. Byla vedena paní architektkou Valerií Malvin z Irska. Skládala se z pěti odborníků, vlastně z pěti architektů a ze čtyř zástupců laické veřejnosti, kde byly zastoupeni jak představitele města, tak představitele klubu. Samozřejmě součástí celého toho hodnocení byl obrovský tým odborníků, který dohlížel na to, ať se veškeré věci, které budou provozně důležité, udělají správně. Protože i ten stadion je velmi sofistikovaná stavba a je třeba opravdu u takto velkého projektu dbát na veškeré detaily už v samotném úvodu. Když se podíváme na tu vítěznou podobu stadionu, tak rozhodovala jak architektura, tak funkčnost. Když se podíváme na tu architekturu jako takovou, tak je to opravdu ocelový rám, cortenová ocel, která je na tom povrchu, je to odkaz na industriální minulost města. Ten stadion je vsazený do svahu, takže má dva hlavní pohledy. První od Slezské Ostravy, od zastavěné části, kde se bydlí, působí skromněji, ale to, co jsme chtěli, jak je ve svahu nad městem, tak aby byl opravdu pohledovou dominantou z centra města. To se naplnilo, jsou tady opravdu velmi velkolepě vyřešené i přístupy. Stadion opravdu bude z města vidět, bude samozřejmě i večer nasvícený. Věřím, že se stane nedílnou součástí Ostravy, bude to dominanta. My jsme dbali hodně opravdu i na to, aby se nejednalo pouze o fotbalový stadion jako takový i když je to ten hlavní smysl, ale aby jsme vytvořili živé centrum ve městě. Takže ten stadion, na rozdíl třeba od nynějšího a od řady stadionů v České republice, bude otevřený pro veřejnost prakticky pořád i v době, kdy se nebude hrát fotbal. Počítáme, že tam bude restaurace, že tam bude doposud chybějící muzeum Baníku, které bude odkazovat na bohatou historii, ale budou tam třeba i návštěvnické okruhy. Bude to prostě místo, do kterého si každý bude moct zajít kdykoliv."
Nové Bazaly se stanou nejen novou dominantou Slezské Ostravy, ale celého města. Návrh je koncipován tak, aby co nejlépe korespondoval se svým okolím a fungoval jako dobrý soused i pro občany, kteří fotbalu nefandí.
Lukáš Semerák (Ostravak), člen poroty: "Než se začne pracovat na projektu a na projektu pro stavební povolení, tak ta fáze, která počne já doufám příští týden, je dopracování studie. Jde o to, že vlastně my porotci jsme dostali, myslím 10 panelů, potom nějaké další panely, hromadu technické dokumentace, nicméně v podstatě není ten projekt dopracován do detailů. To znamená, dneska vám neumím přesně říct, ani architekti, z čeho to přesně bude. Když jsme u těch detailů, tak vám můžu třeba zmínit dva z mnoha, které je třeba upravit. První, my chceme aby ten stadion byl mimo jiné pro handicapované, pro vozíčkáře a je tam taková věc, kdy ti vozíčkáři, ta rampa pro ně, nebo to místo pro ně, je nad místem pro sedící diváky. Samozřejmě víme, že to musíme změnit, protože když se ten sedící divák postaví, tak by vozíčkář neviděl. Jeden z detailů. Druhý, který může být úsměvný, že kotel hostů bude nad kotlem domácích, což je věc, která rozhodně být nemůže. A takových věcí je tam více, například šířka chodby a podobně. Takže další etapa, která podle mnou názoru bude probíhat minimálně v první čtvrtletí příštího roku, dopracování tohohle z toho projektu, do kterého samozřejmě zapojíme, kromě Baníku Ostrava poradce, kteří mají zkušenosti s provozem stadionu a podobně. Tady je nutné říct, že máme takovou závidění hodnou a nezáviděníhodnou pozici najednou, protože v České republice neexistuje moderní fotbalová arena. To znamená, že opravdu budeme v něčem průkopníci a inspiraci i zkušenosti čerpáme primárně v cizině. A v neposlední řadě bude FAČR, protože samozřejmě potřebujeme certifikace a tak dále. To znamená, teď se bude dodělávat studie a následně projekt. A samozřejmě v rámci tohohle se dostaneme k materiálovému řešení, ať už to je vzhled, sedačky a další věci. To znamená, my jsme se rozhodli běžet maraton a dneska si myslím, že jsme třeba na pátém kilometru, ale ještě nás větší část čeká."
Valerie Mulvin, přededkyně poroty: "Z vnějšího pohledu návrh vysílá silné poselství místa, zakořeněné v průmyslovém dědictví ostravského regionu – využívá masivní čedičový sokl a lehký kovový plášť v horní části, což je velmi vhodné řešení pro území bývalého lomu Bazaly a zároveň odkaz na místní tradici ocelářství a hornictví. Navržené barevné ladění fasády v odstínech podobných cortenové oceli působí teple a zároveň vyjadřuje sílu průmyslové minulosti Ostravy. Architektonicky vytříbené řešení využívající různé formy kovové sítě je zároveň robustní, lehké i transparentní, přičemž zprostředkovává život uvnitř stadionu. V orientaci směrem k centru města je navržen velkorysý vzor otvorů ve tvaru včelí plástve, inspirovaný přirozenou hexagonální strukturou čedičových sloupů. Tento motiv umožňuje, aby stadion na horních úrovních odpovídal městskému měřítku, zatímco v přízemí reaguje na měřítko člověka. Stejná forma včelí plástve je dále promyšleně rozvinuta jako šestiúhelníková mříž, která je uplatněna v interiéru i na fasádě a vytváří nezapomenutelnou cestu pro diváky – dynamickou, vizuálně propojenou s exteriérem a obzvláště působivou po setmění. Promyšlené řešení nočního architektonického nasvícení tohoto velkorysého motivu navozuje dynamické propojení stadionu s městem a zároveň zvýrazňuje koncept i materiálové pojetí fasády."
Stadion bude v prvé řadě svatostánkem Baníku Ostrava, ale mohl by se díky parametrům stát i oblíbeným domovem reprezentace pro mezinárodní utkání.
Michal Bělák, výkonný ředitel FC Baník Ostrava: "Ten vítězný návrh od těch prvních obrázků, které my jsme viděli, byl odskočený oproti ostatním a to jak tou vizuální stránkou, tak pak později, když jsme viděli dokumenty k funkčnosti stadionu pro všechny skupiny, tak ten vítěz byl z našeho pohledu jasný a my jsme velice moc spokojení s tím, jak ten stadion vypadá, ale i to, jak je funkčně řešený a věřím tomu, že to bude stadion, kde bude fantastická atmosféra jak pro diváky, tak pro všechny ostatní skupiny návštěvníků a uživatelů. Věřím, že až se Baník vrátí na Nové Bazaly, které budou takto krásné, tak to bude pro nás i pro všechny fanoušky Baníku obrovský přelom."
Nové Bazaly budou mít kapacitu dvacet tisíc diváků a vyjdou na asi dvě a půl miliardy korun. Hotovo by mělo být v roce 2031. Důležité je, že je na něm shoda napříč politickými stranami, takže ani volby by projekt neměly zastavit.
---
Ostravské krematorium čeká už v příštím roce rozsáhlá rekonstrukce, která změní jeho podobu i technologie. V rámci letošního dne otevřených dveří tak měli návštěvníci jednu z posledních možností prohlédnout si celé jeho zázemí v původním stavu. Všechny dostupné termíny prohlídek proto byly rychle obsazeny.
Krematorium Ostrava je jedním z největších krematorií v Česku a jediným takovým zařízením v Moravskoslezském kraji. Kromě žehů a smutečních obřadů pořádá jednou ročně taky den otevřených dveří, při kterém si návštěvníci prohlédnou i běžně nepřístupné prostory.
Jiří Stoch, ředitel Krematoria Ostrava: „Myslím si, že Den otevřených dveří v Krematoriu Ostrava je velice žádanou událostí ze stran veřejnosti. Návštěvníci si mohli prohlédnout veškeré naše prostory. Nejvíce je zajímá technologie, nejvíce je zajímá, jakým způsobem probíhá žeh rakve se zesnulým. Řekněme si, že jsou to atraktivní záležitosti, se kterými se běžný návštěvník nesetkává každý den.“
Letos připadl den otevřených dveří na první listopadovou sobotu a zájem byl opět velký. Návštěvníci se mohli registrovat na prohlídky od 9 do 14 hodin. Všechny termíny byly rychle obsazeny.
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Já už jsem tu byla několikrát a předtím mě to hodně zaujalo, tak jsem se rozhodla, že se sem přijdu ještě jednou podívat. A nejvíce mě zaujala ta technická část toho zařízení, jak to funguje v těch pecích. A taky mě zajímala ta chladírna.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Zajímalo mě, jak to tady vypadá. Znám to z druhé strany, znám to z pracoviště, dělám zdravotní sestru, takže vím, jak to vypadá v nemocnici, ale nevím, jak to vypadá tady. Takže mě zajímalo, jak to tady je, co mě tu čeká, jednou. A pece mě nejvíce zaujaly. Celé je to vlastně něco úplně jiného, než znám.“
Jiří Stoch, ředitel Krematoria Ostrava: „Co se týká krematoria, tak to v tomto měsíci slaví 55 let od oficiálního otevření. Krematorium je v podstatě denně v provozu mimo nedělí a provádíme jak smuteční obřady, tak žeh zesnulých.“
Už v příštím roce čeká krematorium komplexní rekonstrukce. Aktuálně se dokončuje její projekt a následovat bude výběr zhotovitele.
Jiří Stoch, ředitel Krematoria Ostrava: „Rekonstrukce s sebou nese určitá úskalí, ale krematorium jako takové bude v provozu. Co se týká smutečních obřadů, tak ty budeme přesouvat na jiné místo. ‚Jakých konkrétně prostor se rekonstrukce dotkne?‘ Rekonstruovat se bude komplet celé krematorium, to znamená, že zůstanou nosné prvky, ale opláštění, veškeré skleněné výlohy, okna, dveře, kompletně všechno vybavení a mobiliář, všechno se bude měnit za nové, moderní, a budeme řízení i novým systémem, který bude ovládat klimatizaci, vytápění.“
Návštěvníci měli letos jednu z posledních možností, jak si původní krematorium prohlédnout. Vedení ale plánuje ještě jeden poslední den otevřených dveří, a to příští rok na jaře.
---
Čerti, kostlivci, čarodějové, ale i klaun Hopsalín čekali slezskoostravské děti na speciálním lampiónovém průvodu. Ten vyrazil minulý čtvrtek v podvečer od radnice a jeho cílem byl Slezskoostravský hrad, kde se hodnotily kostýmy a rozjela se i strašidelná party.
Slezská Ostrava oslavila Halloween už podruhé akcí s názvem Putování světýlek na hrad, která měla u své premiéry v minulém roce značný úspěch. Ani letos nebyla o účastníky nouze a bohatý program si opět užily děti, jejich rodiče i prarodiče.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Každý z nás má v sobě 30 % Kelta. A to jsou ty svátky, kdy se Keltové loučili s létem a přivítali zimu. Stírá se rozdíl mezi dnem a nocí a spojuje se svět živých a mrtvých, říkáme tomu Haloween.
K Halloweenu neodmyslitelně patří taky strašidla a strašidelné kostýmy, které ani na letošním lampionovém průvodu nesměly chybět. Kreativitě dali prostor návštěvníci i pořadatelé.
Jaký jste si na dnešní den vybraly kostým?
anketa, účastníci akce: „No tak já jsem něco jako kostlivec.
anketa, účastníci akce: „Já jsem krvavá sestřička, zdravotní.“
anketa, účastníci akce: „Já jsem na půl skeleton. ‚A ta druhá půlka?‘ Prostě já.“
A co říkáte na dnešní akci?
anketa, účastníci akce: „Já si myslím, že je hodně užitá. Že jsme i postrašily malé děti, které jsme i rozplakaly, takže asi dobrý.“
Stejně jako na loňském ročníku si i letos nejlepší masky vysloužily malou odměnu.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Hodnocení je ryze subjektivní, kdy školská rada rozdala takové růžové žetonky dětem, které měly tu nejkrásnější masku. Vždycky to je těžké. Rozdali jsme deset cen čili deset medailí a deset nějakých plyšáčků, ale není to o tom, že ty ostatní děti měly horší masky. To prostě tak je. Je to těm ostatním líto, ale můžete vybrat jenom deset. Takže příští rok zase vybereme jiné masky, ale opravdu to není soutěž. Je to o tom strávit společně pěkný čas.“
anketa, účastníci akce: „Je to důležité, protože tady se schází komunita všech, jak babiček, vnuček, maminek, tatínků. A je to prostě skvělá akce, kterou pořádá Slezská Ostrava. A je to prostě nádherné.“
Cílem průvodu byl amfiteátr na dolním nádvoří Slezskoostravského hradu, kde rodiče čekaly stánky se svařákem a děti strašidelná show klauna Hopsalína.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Je to úžasná komunitní akce, proto, aby děti strávily nějaký čas spolu s rodiči, vytvořily nějakou masku, světýlko. Já si pamatuju, že jsem jako dítě vytvářel lampion z elektrické žárovičky, baterky, tyčka bůhví z čeho a chodili jsme. Chodili jsme sice na jinou akci, ale mělo to stejný smysl – strávit nějaký čas s rodiči a kamarády.“
---
Unikátní místo s výhledem na celé město zvolilo vedení Ostravy pro odhalení vítězného návrhu fotbalového stadionu Nové Bazaly. Na cortenové lávce nad stadionem primátor Jan Dohnal odhalil vizualizaci španělského studia L35 Arqutectos, které prý nejlépe vyjádřilo propojení industriální minulosti města s moderní dobou. Na začátku architektonické soutěže bylo 34 studií z celého světa.
Píše se rok 2031 a slavný klub Baník Ostrava se vrací domů na Slezskou, na Bazaly...tak by mohly začínat články, které se rozletí po Česku po dokončení nového stadionu v Ostravě. Primátor Jan Dohnal už představil vítězný návrh architektonické kanceláře L35 Arquitectos ze Španělska, kterou nyní čeká práce na projektu.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Je to studio, které má opravdu stovky realizací všech možných staveb, ale samozřejmě pro nás je důležité i řada stadionů po všech čtyřech kontinentech v řadě zemí. Asi nejznámější je Santiago de Bernabéu nebo vlakové nádraží v Římě. Takže je to opravdu studio s obrovským týmem profesionálů a já jsem rád, že ten vítěz je právě tento. Já bych chtěl určitě poděkovat i porotě, která se na tom výběru podílela, protože už ta samotná porota je zajímavá. Byla vedena paní architektkou Valerií Malvin z Irska. Skládala se z pěti odborníků, vlastně z pěti architektů a ze čtyř zástupců laické veřejnosti, kde byly zastoupeni jak představitele města, tak představitele klubu. Samozřejmě součástí celého toho hodnocení byl obrovský tým odborníků, který dohlížel na to, ať se veškeré věci, které budou provozně důležité, udělají správně. Protože i ten stadion je velmi sofistikovaná stavba a je třeba opravdu u takto velkého projektu dbát na veškeré detaily už v samotném úvodu. Když se podíváme na tu vítěznou podobu stadionu, tak rozhodovala jak architektura, tak funkčnost. Když se podíváme na tu architekturu jako takovou, tak je to opravdu ocelový rám, cortenová ocel, která je na tom povrchu, je to odkaz na industriální minulost města. Ten stadion je vsazený do svahu, takže má dva hlavní pohledy. První od Slezské Ostravy, od zastavěné části, kde se bydlí, působí skromněji, ale to, co jsme chtěli, jak je ve svahu nad městem, tak aby byl opravdu pohledovou dominantou z centra města. To se naplnilo, jsou tady opravdu velmi velkolepě vyřešené i přístupy. Stadion opravdu bude z města vidět, bude samozřejmě i večer nasvícený. Věřím, že se stane nedílnou součástí Ostravy, bude to dominanta. My jsme dbali hodně opravdu i na to, aby se nejednalo pouze o fotbalový stadion jako takový i když je to ten hlavní smysl, ale aby jsme vytvořili živé centrum ve městě. Takže ten stadion, na rozdíl třeba od nynějšího a od řady stadionů v České republice, bude otevřený pro veřejnost prakticky pořád i v době, kdy se nebude hrát fotbal. Počítáme, že tam bude restaurace, že tam bude doposud chybějící muzeum Baníku, které bude odkazovat na bohatou historii, ale budou tam třeba i návštěvnické okruhy. Bude to prostě místo, do kterého si každý bude moct zajít kdykoliv."
Nové Bazaly se stanou nejen novou dominantou Slezské Ostravy, ale celého města. Návrh je koncipován tak, aby co nejlépe korespondoval se svým okolím a fungoval jako dobrý soused i pro občany, kteří fotbalu nefandí.
Lukáš Semerák (Ostravak), člen poroty: "Než se začne pracovat na projektu a na projektu pro stavební povolení, tak ta fáze, která počne já doufám příští týden, je dopracování studie. Jde o to, že vlastně my porotci jsme dostali, myslím 10 panelů, potom nějaké další panely, hromadu technické dokumentace, nicméně v podstatě není ten projekt dopracován do detailů. To znamená, dneska vám neumím přesně říct, ani architekti, z čeho to přesně bude. Když jsme u těch detailů, tak vám můžu třeba zmínit dva z mnoha, které je třeba upravit. První, my chceme aby ten stadion byl mimo jiné pro handicapované, pro vozíčkáře a je tam taková věc, kdy ti vozíčkáři, ta rampa pro ně, nebo to místo pro ně, je nad místem pro sedící diváky. Samozřejmě víme, že to musíme změnit, protože když se ten sedící divák postaví, tak by vozíčkář neviděl. Jeden z detailů. Druhý, který může být úsměvný, že kotel hostů bude nad kotlem domácích, což je věc, která rozhodně být nemůže. A takových věcí je tam více, například šířka chodby a podobně. Takže další etapa, která podle mnou názoru bude probíhat minimálně v první čtvrtletí příštího roku, dopracování tohohle z toho projektu, do kterého samozřejmě zapojíme, kromě Baníku Ostrava poradce, kteří mají zkušenosti s provozem stadionu a podobně. Tady je nutné říct, že máme takovou závidění hodnou a nezáviděníhodnou pozici najednou, protože v České republice neexistuje moderní fotbalová arena. To znamená, že opravdu budeme v něčem průkopníci a inspiraci i zkušenosti čerpáme primárně v cizině. A v neposlední řadě bude FAČR, protože samozřejmě potřebujeme certifikace a tak dále. To znamená, teď se bude dodělávat studie a následně projekt. A samozřejmě v rámci tohohle se dostaneme k materiálovému řešení, ať už to je vzhled, sedačky a další věci. To znamená, my jsme se rozhodli běžet maraton a dneska si myslím, že jsme třeba na pátém kilometru, ale ještě nás větší část čeká."
Valerie Mulvin, přededkyně poroty: "Z vnějšího pohledu návrh vysílá silné poselství místa, zakořeněné v průmyslovém dědictví ostravského regionu – využívá masivní čedičový sokl a lehký kovový plášť v horní části, což je velmi vhodné řešení pro území bývalého lomu Bazaly a zároveň odkaz na místní tradici ocelářství a hornictví. Navržené barevné ladění fasády v odstínech podobných cortenové oceli působí teple a zároveň vyjadřuje sílu průmyslové minulosti Ostravy. Architektonicky vytříbené řešení využívající různé formy kovové sítě je zároveň robustní, lehké i transparentní, přičemž zprostředkovává život uvnitř stadionu. V orientaci směrem k centru města je navržen velkorysý vzor otvorů ve tvaru včelí plástve, inspirovaný přirozenou hexagonální strukturou čedičových sloupů. Tento motiv umožňuje, aby stadion na horních úrovních odpovídal městskému měřítku, zatímco v přízemí reaguje na měřítko člověka. Stejná forma včelí plástve je dále promyšleně rozvinuta jako šestiúhelníková mříž, která je uplatněna v interiéru i na fasádě a vytváří nezapomenutelnou cestu pro diváky – dynamickou, vizuálně propojenou s exteriérem a obzvláště působivou po setmění. Promyšlené řešení nočního architektonického nasvícení tohoto velkorysého motivu navozuje dynamické propojení stadionu s městem a zároveň zvýrazňuje koncept i materiálové pojetí fasády."
Stadion bude v prvé řadě svatostánkem Baníku Ostrava, ale mohl by se díky parametrům stát i oblíbeným domovem reprezentace pro mezinárodní utkání.
Michal Bělák, výkonný ředitel FC Baník Ostrava: "Ten vítězný návrh od těch prvních obrázků, které my jsme viděli, byl odskočený oproti ostatním a to jak tou vizuální stránkou, tak pak později, když jsme viděli dokumenty k funkčnosti stadionu pro všechny skupiny, tak ten vítěz byl z našeho pohledu jasný a my jsme velice moc spokojení s tím, jak ten stadion vypadá, ale i to, jak je funkčně řešený a věřím tomu, že to bude stadion, kde bude fantastická atmosféra jak pro diváky, tak pro všechny ostatní skupiny návštěvníků a uživatelů. Věřím, že až se Baník vrátí na Nové Bazaly, které budou takto krásné, tak to bude pro nás i pro všechny fanoušky Baníku obrovský přelom."
Nové Bazaly budou mít kapacitu dvacet tisíc diváků a vyjdou na asi dvě a půl miliardy korun. Hotovo by mělo být v roce 2031. Důležité je, že je na něm shoda napříč politickými stranami, takže ani volby by projekt neměly zastavit.
---
Ostravské krematorium čeká už v příštím roce rozsáhlá rekonstrukce, která změní jeho podobu i technologie. V rámci letošního dne otevřených dveří tak měli návštěvníci jednu z posledních možností prohlédnout si celé jeho zázemí v původním stavu. Všechny dostupné termíny prohlídek proto byly rychle obsazeny.
Krematorium Ostrava je jedním z největších krematorií v Česku a jediným takovým zařízením v Moravskoslezském kraji. Kromě žehů a smutečních obřadů pořádá jednou ročně taky den otevřených dveří, při kterém si návštěvníci prohlédnou i běžně nepřístupné prostory.
Jiří Stoch, ředitel Krematoria Ostrava: „Myslím si, že Den otevřených dveří v Krematoriu Ostrava je velice žádanou událostí ze stran veřejnosti. Návštěvníci si mohli prohlédnout veškeré naše prostory. Nejvíce je zajímá technologie, nejvíce je zajímá, jakým způsobem probíhá žeh rakve se zesnulým. Řekněme si, že jsou to atraktivní záležitosti, se kterými se běžný návštěvník nesetkává každý den.“
Letos připadl den otevřených dveří na první listopadovou sobotu a zájem byl opět velký. Návštěvníci se mohli registrovat na prohlídky od 9 do 14 hodin. Všechny termíny byly rychle obsazeny.
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Já už jsem tu byla několikrát a předtím mě to hodně zaujalo, tak jsem se rozhodla, že se sem přijdu ještě jednou podívat. A nejvíce mě zaujala ta technická část toho zařízení, jak to funguje v těch pecích. A taky mě zajímala ta chladírna.“
anketa, návštěvníci dne otevřených dveří: „Zajímalo mě, jak to tady vypadá. Znám to z druhé strany, znám to z pracoviště, dělám zdravotní sestru, takže vím, jak to vypadá v nemocnici, ale nevím, jak to vypadá tady. Takže mě zajímalo, jak to tady je, co mě tu čeká, jednou. A pece mě nejvíce zaujaly. Celé je to vlastně něco úplně jiného, než znám.“
Jiří Stoch, ředitel Krematoria Ostrava: „Co se týká krematoria, tak to v tomto měsíci slaví 55 let od oficiálního otevření. Krematorium je v podstatě denně v provozu mimo nedělí a provádíme jak smuteční obřady, tak žeh zesnulých.“
Už v příštím roce čeká krematorium komplexní rekonstrukce. Aktuálně se dokončuje její projekt a následovat bude výběr zhotovitele.
Jiří Stoch, ředitel Krematoria Ostrava: „Rekonstrukce s sebou nese určitá úskalí, ale krematorium jako takové bude v provozu. Co se týká smutečních obřadů, tak ty budeme přesouvat na jiné místo. ‚Jakých konkrétně prostor se rekonstrukce dotkne?‘ Rekonstruovat se bude komplet celé krematorium, to znamená, že zůstanou nosné prvky, ale opláštění, veškeré skleněné výlohy, okna, dveře, kompletně všechno vybavení a mobiliář, všechno se bude měnit za nové, moderní, a budeme řízení i novým systémem, který bude ovládat klimatizaci, vytápění.“
Návštěvníci měli letos jednu z posledních možností, jak si původní krematorium prohlédnout. Vedení ale plánuje ještě jeden poslední den otevřených dveří, a to příští rok na jaře.
---
Čerti, kostlivci, čarodějové, ale i klaun Hopsalín čekali slezskoostravské děti na speciálním lampiónovém průvodu. Ten vyrazil minulý čtvrtek v podvečer od radnice a jeho cílem byl Slezskoostravský hrad, kde se hodnotily kostýmy a rozjela se i strašidelná party.
Slezská Ostrava oslavila Halloween už podruhé akcí s názvem Putování světýlek na hrad, která měla u své premiéry v minulém roce značný úspěch. Ani letos nebyla o účastníky nouze a bohatý program si opět užily děti, jejich rodiče i prarodiče.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Každý z nás má v sobě 30 % Kelta. A to jsou ty svátky, kdy se Keltové loučili s létem a přivítali zimu. Stírá se rozdíl mezi dnem a nocí a spojuje se svět živých a mrtvých, říkáme tomu Haloween.
K Halloweenu neodmyslitelně patří taky strašidla a strašidelné kostýmy, které ani na letošním lampionovém průvodu nesměly chybět. Kreativitě dali prostor návštěvníci i pořadatelé.
Jaký jste si na dnešní den vybraly kostým?
anketa, účastníci akce: „No tak já jsem něco jako kostlivec.
anketa, účastníci akce: „Já jsem krvavá sestřička, zdravotní.“
anketa, účastníci akce: „Já jsem na půl skeleton. ‚A ta druhá půlka?‘ Prostě já.“
A co říkáte na dnešní akci?
anketa, účastníci akce: „Já si myslím, že je hodně užitá. Že jsme i postrašily malé děti, které jsme i rozplakaly, takže asi dobrý.“
Stejně jako na loňském ročníku si i letos nejlepší masky vysloužily malou odměnu.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Hodnocení je ryze subjektivní, kdy školská rada rozdala takové růžové žetonky dětem, které měly tu nejkrásnější masku. Vždycky to je těžké. Rozdali jsme deset cen čili deset medailí a deset nějakých plyšáčků, ale není to o tom, že ty ostatní děti měly horší masky. To prostě tak je. Je to těm ostatním líto, ale můžete vybrat jenom deset. Takže příští rok zase vybereme jiné masky, ale opravdu to není soutěž. Je to o tom strávit společně pěkný čas.“
anketa, účastníci akce: „Je to důležité, protože tady se schází komunita všech, jak babiček, vnuček, maminek, tatínků. A je to prostě skvělá akce, kterou pořádá Slezská Ostrava. A je to prostě nádherné.“
Cílem průvodu byl amfiteátr na dolním nádvoří Slezskoostravského hradu, kde rodiče čekaly stánky se svařákem a děti strašidelná show klauna Hopsalína.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Je to úžasná komunitní akce, proto, aby děti strávily nějaký čas spolu s rodiči, vytvořily nějakou masku, světýlko. Já si pamatuju, že jsem jako dítě vytvářel lampion z elektrické žárovičky, baterky, tyčka bůhví z čeho a chodili jsme. Chodili jsme sice na jinou akci, ale mělo to stejný smysl – strávit nějaký čas s rodiči a kamarády.“
---
