Ve Slezské Ostravě postupně ubývá sociálně vyloučených lokalit. V posledních pěti letech se městskému obvodu podařilo snížit jejich počet na polovinu. V oblastech dochází k rekonstrukcím, zvyšování bezpečnosti a realizaci různých komunitních projektů.
Rizikové chování obyvatel, nízká kvalita bydlení, špatné hygienické poměry. To jsou jen některé z problémů vyloučených lokalit. Úřad městského obvodu se snaží tyto problémy řešit a poskytnout místním potřebnou pomoc.
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: "Vyloučené lokality se většinou vyznačují tím, že tam je velká diskriminace, je tam velká kriminalita, záškoláctví, samozřejmě i drogy, takže drogová závislost. Naše sociální pracovnice řeší to, aby pomohly těmto rodinám, takže pomáhají, aby si třeba našly práci, aby nebyly na sociálních dávkách, aby děti chodily do školy a tak dále."
Nevyhovující způsob života ve vyloučených lokalitách ukazují data a statistiky, které má úřad k dispozici.
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: "Ke konci roku 2023 vedl v evidenci náš Odbor sociálních věcí 400 rodin v rámci OSPODu, kde je to téměř 70 procent rodin, žijících ve vyloučených lokalitách. Kurátor pro mládež měl v evidenci 187 nezletilých dětí, což činí 80 procent dětí, žijících v těchto vyloučených lokalitách."
Městskému obvodu se ve spolupráci se soukromými investory daří počet sociálně vyloučených lokalit snižovat. Před pěti lety jich bylo na území Slezské Ostravy šest, tři lokality ale byly v posledních letech zrušeny.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Jedná se zejména o ulici Riegrova, která patřila mezi ty nejvíce nebezpečné a opravdu ulice, do kterých člověk nechtěl úplně zavítat. Dnes tam jsou opravené domy, do kterých se stěhují zejména zaměstnanci blízkého logistického parku. Jedná se také o lokalitu Zárubku, kde rovněž soukromý investor zrekonstruoval své bytové domy a bude na něj navazovat i městský obvod. A v neposlední řadě se jedná zde o lokalitu v Kunčičkách, kde je již část – větší část – domů, zrekonstruovaná."
Společnost Heimstaden zrekonstruovala 19 domů, dalších 16 je v pořadí. Lokalita Osady Míru byla totiž dlouhodobě podinvestovaná a stav nemovitostí tomu odpovídal.
Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden: "Proto jsme museli přistoupit ke kompletní rekonstrukci, kdy jsme doslova ponechali jenom obvodové zdi a měnili vnitřní dispozice i exteriéry. Ano, je to lokalita, která prošla výraznou změnou a obměnilo se i obyvatelstvo, ale pokud se na to díváme z dlouhodobého hlediska, tak určitě víc takových projektů té Ostravě jenom prospěje."
Městský obvod usiluje také o zvyšování bezpečnosti v daných oblastech. Dochází proto ke kontrolám bytů, k instalaci bezpečnostních kamer, nebo zvyšování hlídek městské policie.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Neméně důležité pak jsou i investice městského obvodu, kde se snažíme v těchto lokalitách budovat dětská hřiště, workoutová hřiště, ale také třeba nejrůznější komunitní projekty, které následně přispívají k tomu, aby zejména děti z těchto vyloučených lokalit měly ve volném čase co dělat a nevěnovaly se právě činnostem, které by je mohly vést ještě k většímu sociálnímu vyloučení."
---
Slezská Ostrava řeší v Heřmanicích nový problém s černou skládkou. U Heřmanického rybníka, který je chráněnou přírodní památkou, se objevil nový druh odpadu – použité lampy veřejného osvětlení. Problém je v současnosti v řešení městské policie.
Černé skládky jsou dlouhodobým problémem nejen ve Slezské Ostravě. Městský obvod řeší jejich likvidaci pravidelně ve spolupráci s městskou policií. Problematické jsou rozsáhlé odlehlé plochy po hornické činnosti, které je obtížné kontrolovat.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí: "V rámci městského obvodu se nám objevují černé skládky pravidelně. V některých lokalitách se nám daří tyto skládky zlikvidovat, a následně to monitorujeme a dále se nám neobjevují. Ale bohužel jsou lokality, které jsou dobře přístupné po komunikacích a je tam klid, takže bohužel na některých místech se ty skládky opakují neustále dokolečka."
Konkrétně v oblasti Heřmanického rybníka nově přibyl ve velkém množství specifický elektroodpad – použitá svítidla. Problém byl nahlášen městské policii, která jej dále řeší a hledá viníka.
Jindřich Machů, tiskový mluvčí MPO: "V oblasti zakládání černých skládek velmi úzce spolupracujeme s úřadem městské části Slezská Ostrava. Při předcházení tvorby černých skládek, stejně tak při zjišťování, kdo je založil, využíváme jak stacionární kamery městského kamerového systému, tak i ty mobilní. V loňském roce jsme řešili okolo 50 černých skládek, přičemž nejvíce jich bylo v lokalitě Hrušova. V osmnácti případech se nám pak podařilo odhalit viníka."
Problémem je také to, že černé skládky vznikají na soukromých pozemcích. Nejinak je tomu u Heřmanického rybníka. Městský obvod ale může vyzvat majitele k nápravě škody, která vznikla.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí: "V minulosti už se společností Asental se tady společně likvidovaly návozy starých sedaček, pneumatik a dalšího odpadu, co zde lidi odložili. Ale bohužel i přes pravidelné úklidy se nedaří tomu zabránit, aby zde vznikaly nové skládky."
Obyvatelé Ostravy přitom mají k dispozici síť sběrných dvorů, kam mohou přivézt většinu odpadu.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Sběrné dvory jsou takové velice užitečná zařízení, protože tam můžete odvézt z domácností takřka všechny typy odpadu, snad kromě toho běžného směsného, a je jich v Ostravě v současné době celkem 11. Jsou tak rovnoměrně rozmístěny po městě, že vlastně každý má některý z nich poměrně na dosah.“
Dnes mohou lidé na sběrných dvorech odevzdávat dokonce i stavební odpad nebo právě elektrozařízení, mezi která paří i lampy veřejného osvětlení.
---
Základní umělecká škola Edvarda Runda uspořádala ve svém sále malý žákovský koncert pro rodiče, příbuzné i přátele. Skladba koncertu byla různorodá od zpěvu až po hru na akordeon.
Konec měsíce znamená pro žáky hudebního oboru slezskoostravské základní umělecké školy možnost předvést, co se zvládli naučit. Na výuku hudby i umění obecně učitelé kladou velký důraz. Podle ředitelky Renaty Neubauerové je to nedílná součást výchovy.
Renata Neubauerová, ředitelka ZUŠ: „Opravdu je to pro děti, aby se naučili tomu cítění, harmonii, spolupráci i se svými spolužáky, protože od čtvrtého ročníku chodí třeba do komorních her, začínají chodit do větších těles, souborů, jsou tady orchestry. Takže se učí vzájemné toleranci, také zodpovědnosti, protože se musí i něco naučit.“
Se svými studenty i s úrovní školy je ředitelka spokojená. Rozvíjet v žácích pozitivní vztah k umění se slezskoostravské základní umělecké škole očividně daří. Taky jich má téměř 800.
Renata Neubauerová, ředitelka ZUŠ: „Vždy se hlásí někdo na konzervatoř, protože jsme škola, která nabízí čtyři obory vzdělávání. Takže třeba letos se nám hlásila slečna houslistka, klučina na saxofon, oba dva vypadají velmi nadějně. Také míváme v tanečním oboru hodně zájemců o pokračování na konzervatoři. Ještě bych řekla, že i ve výtvarném oboru se hlásí na stření umělecké školy, takže každým rokem vždy to je někdo jak z hudebního, tak z tanečního nebo výtvarného oboru.“
Anna Kuklová studuje na Janáčkově konzervatoři prvním rokem. Základní umělecká škola ji prý připravila dobře. Výuka na konzervatoři je ale náročnější.
Anna Kuklová, bývalá studentka: „Jdeme rozhodně více do té hudby, více se zaobíráme danou skladbou a rozebíráme ji podrobněji než na ZUŠkách. Tady to vlastně probereme, naučíme se ty noty, a pak už je to jen o tom, aby to znělo hezky, nebo snažíme se, aby to znělo všechno hezky. Na té konzervatoři chtějí, aby to bylo více podrobnější a více to vzít a nastudovat si o tom skladateli více, okolo toho.“
Studentka Markéta Videnková hraje třináctým rokem na housle a na konzervatoř se teprve chystá.
Markéta Videnková, studentka: „Moje skvělá paní učitelka Zezulková mě naučila hrát na housle, jak s nimi pracovat, jak pracovat s hudbou, tak, aby divákovi předala určitý příběh. Jak techniku, tak výraz. Takže já jsem naprosto spokojená s tím, co mi ZUŠ dala a myslím si, že konzervatoř už to může jenom doladit.“
Mladší žáci mají zatím ke konzervatoři dál. Talent ani ambice jim ale nechybí.
Silvie Smrčková, studentka: „Nejvíc mě na tom baví ta krásná práce a hodně mě baví celkově ty housle, že je to moc nádherný nástroj a chystám se jít na konzervatoř a budu asi pracovat něco kolem houslí.“
Pavel Doležal, učitel: „Je to nádhera, je to radost. Dítě, které je talentované a poslouchá rady a dělá to, co chcete, nebo za čím směřujete, to je paráda, to je radost.“
---
Ve Slezské Ostravě postupně ubývá sociálně vyloučených lokalit. V posledních pěti letech se městskému obvodu podařilo snížit jejich počet na polovinu. V oblastech dochází k rekonstrukcím, zvyšování bezpečnosti a realizaci různých komunitních projektů.
Rizikové chování obyvatel, nízká kvalita bydlení, špatné hygienické poměry. To jsou jen některé z problémů vyloučených lokalit. Úřad městského obvodu se snaží tyto problémy řešit a poskytnout místním potřebnou pomoc.
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: "Vyloučené lokality se většinou vyznačují tím, že tam je velká diskriminace, je tam velká kriminalita, záškoláctví, samozřejmě i drogy, takže drogová závislost. Naše sociální pracovnice řeší to, aby pomohly těmto rodinám, takže pomáhají, aby si třeba našly práci, aby nebyly na sociálních dávkách, aby děti chodily do školy a tak dále."
Nevyhovující způsob života ve vyloučených lokalitách ukazují data a statistiky, které má úřad k dispozici.
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: "Ke konci roku 2023 vedl v evidenci náš Odbor sociálních věcí 400 rodin v rámci OSPODu, kde je to téměř 70 procent rodin, žijících ve vyloučených lokalitách. Kurátor pro mládež měl v evidenci 187 nezletilých dětí, což činí 80 procent dětí, žijících v těchto vyloučených lokalitách."
Městskému obvodu se ve spolupráci se soukromými investory daří počet sociálně vyloučených lokalit snižovat. Před pěti lety jich bylo na území Slezské Ostravy šest, tři lokality ale byly v posledních letech zrušeny.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Jedná se zejména o ulici Riegrova, která patřila mezi ty nejvíce nebezpečné a opravdu ulice, do kterých člověk nechtěl úplně zavítat. Dnes tam jsou opravené domy, do kterých se stěhují zejména zaměstnanci blízkého logistického parku. Jedná se také o lokalitu Zárubku, kde rovněž soukromý investor zrekonstruoval své bytové domy a bude na něj navazovat i městský obvod. A v neposlední řadě se jedná zde o lokalitu v Kunčičkách, kde je již část – větší část – domů, zrekonstruovaná."
Společnost Heimstaden zrekonstruovala 19 domů, dalších 16 je v pořadí. Lokalita Osady Míru byla totiž dlouhodobě podinvestovaná a stav nemovitostí tomu odpovídal.
Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden: "Proto jsme museli přistoupit ke kompletní rekonstrukci, kdy jsme doslova ponechali jenom obvodové zdi a měnili vnitřní dispozice i exteriéry. Ano, je to lokalita, která prošla výraznou změnou a obměnilo se i obyvatelstvo, ale pokud se na to díváme z dlouhodobého hlediska, tak určitě víc takových projektů té Ostravě jenom prospěje."
Městský obvod usiluje také o zvyšování bezpečnosti v daných oblastech. Dochází proto ke kontrolám bytů, k instalaci bezpečnostních kamer, nebo zvyšování hlídek městské policie.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Neméně důležité pak jsou i investice městského obvodu, kde se snažíme v těchto lokalitách budovat dětská hřiště, workoutová hřiště, ale také třeba nejrůznější komunitní projekty, které následně přispívají k tomu, aby zejména děti z těchto vyloučených lokalit měly ve volném čase co dělat a nevěnovaly se právě činnostem, které by je mohly vést ještě k většímu sociálnímu vyloučení."
---
Slezská Ostrava řeší v Heřmanicích nový problém s černou skládkou. U Heřmanického rybníka, který je chráněnou přírodní památkou, se objevil nový druh odpadu – použité lampy veřejného osvětlení. Problém je v současnosti v řešení městské policie.
Černé skládky jsou dlouhodobým problémem nejen ve Slezské Ostravě. Městský obvod řeší jejich likvidaci pravidelně ve spolupráci s městskou policií. Problematické jsou rozsáhlé odlehlé plochy po hornické činnosti, které je obtížné kontrolovat.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí: "V rámci městského obvodu se nám objevují černé skládky pravidelně. V některých lokalitách se nám daří tyto skládky zlikvidovat, a následně to monitorujeme a dále se nám neobjevují. Ale bohužel jsou lokality, které jsou dobře přístupné po komunikacích a je tam klid, takže bohužel na některých místech se ty skládky opakují neustále dokolečka."
Konkrétně v oblasti Heřmanického rybníka nově přibyl ve velkém množství specifický elektroodpad – použitá svítidla. Problém byl nahlášen městské policii, která jej dále řeší a hledá viníka.
Jindřich Machů, tiskový mluvčí MPO: "V oblasti zakládání černých skládek velmi úzce spolupracujeme s úřadem městské části Slezská Ostrava. Při předcházení tvorby černých skládek, stejně tak při zjišťování, kdo je založil, využíváme jak stacionární kamery městského kamerového systému, tak i ty mobilní. V loňském roce jsme řešili okolo 50 černých skládek, přičemž nejvíce jich bylo v lokalitě Hrušova. V osmnácti případech se nám pak podařilo odhalit viníka."
Problémem je také to, že černé skládky vznikají na soukromých pozemcích. Nejinak je tomu u Heřmanického rybníka. Městský obvod ale může vyzvat majitele k nápravě škody, která vznikla.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí: "V minulosti už se společností Asental se tady společně likvidovaly návozy starých sedaček, pneumatik a dalšího odpadu, co zde lidi odložili. Ale bohužel i přes pravidelné úklidy se nedaří tomu zabránit, aby zde vznikaly nové skládky."
Obyvatelé Ostravy přitom mají k dispozici síť sběrných dvorů, kam mohou přivézt většinu odpadu.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Sběrné dvory jsou takové velice užitečná zařízení, protože tam můžete odvézt z domácností takřka všechny typy odpadu, snad kromě toho běžného směsného, a je jich v Ostravě v současné době celkem 11. Jsou tak rovnoměrně rozmístěny po městě, že vlastně každý má některý z nich poměrně na dosah.“
Dnes mohou lidé na sběrných dvorech odevzdávat dokonce i stavební odpad nebo právě elektrozařízení, mezi která paří i lampy veřejného osvětlení.
---
Základní umělecká škola Edvarda Runda uspořádala ve svém sále malý žákovský koncert pro rodiče, příbuzné i přátele. Skladba koncertu byla různorodá od zpěvu až po hru na akordeon.
Konec měsíce znamená pro žáky hudebního oboru slezskoostravské základní umělecké školy možnost předvést, co se zvládli naučit. Na výuku hudby i umění obecně učitelé kladou velký důraz. Podle ředitelky Renaty Neubauerové je to nedílná součást výchovy.
Renata Neubauerová, ředitelka ZUŠ: „Opravdu je to pro děti, aby se naučili tomu cítění, harmonii, spolupráci i se svými spolužáky, protože od čtvrtého ročníku chodí třeba do komorních her, začínají chodit do větších těles, souborů, jsou tady orchestry. Takže se učí vzájemné toleranci, také zodpovědnosti, protože se musí i něco naučit.“
Se svými studenty i s úrovní školy je ředitelka spokojená. Rozvíjet v žácích pozitivní vztah k umění se slezskoostravské základní umělecké škole očividně daří. Taky jich má téměř 800.
Renata Neubauerová, ředitelka ZUŠ: „Vždy se hlásí někdo na konzervatoř, protože jsme škola, která nabízí čtyři obory vzdělávání. Takže třeba letos se nám hlásila slečna houslistka, klučina na saxofon, oba dva vypadají velmi nadějně. Také míváme v tanečním oboru hodně zájemců o pokračování na konzervatoři. Ještě bych řekla, že i ve výtvarném oboru se hlásí na stření umělecké školy, takže každým rokem vždy to je někdo jak z hudebního, tak z tanečního nebo výtvarného oboru.“
Anna Kuklová studuje na Janáčkově konzervatoři prvním rokem. Základní umělecká škola ji prý připravila dobře. Výuka na konzervatoři je ale náročnější.
Anna Kuklová, bývalá studentka: „Jdeme rozhodně více do té hudby, více se zaobíráme danou skladbou a rozebíráme ji podrobněji než na ZUŠkách. Tady to vlastně probereme, naučíme se ty noty, a pak už je to jen o tom, aby to znělo hezky, nebo snažíme se, aby to znělo všechno hezky. Na té konzervatoři chtějí, aby to bylo více podrobnější a více to vzít a nastudovat si o tom skladateli více, okolo toho.“
Studentka Markéta Videnková hraje třináctým rokem na housle a na konzervatoř se teprve chystá.
Markéta Videnková, studentka: „Moje skvělá paní učitelka Zezulková mě naučila hrát na housle, jak s nimi pracovat, jak pracovat s hudbou, tak, aby divákovi předala určitý příběh. Jak techniku, tak výraz. Takže já jsem naprosto spokojená s tím, co mi ZUŠ dala a myslím si, že konzervatoř už to může jenom doladit.“
Mladší žáci mají zatím ke konzervatoři dál. Talent ani ambice jim ale nechybí.
Silvie Smrčková, studentka: „Nejvíc mě na tom baví ta krásná práce a hodně mě baví celkově ty housle, že je to moc nádherný nástroj a chystám se jít na konzervatoř a budu asi pracovat něco kolem houslí.“
Pavel Doležal, učitel: „Je to nádhera, je to radost. Dítě, které je talentované a poslouchá rady a dělá to, co chcete, nebo za čím směřujete, to je paráda, to je radost.“
---
