Dopravní komplikace, které se v těchto dnech hrnou na krajskou metropoli zasáhnou z velké části Slezskou Ostravu. Nejprve to bude úplná uzávěra Rudné ulice ve Vítkovicích, která svede dopravu do Kunčic a Hrušova a na ni pak naváže kompletní přestavba mostu přes Ostravici u Nové Karoliny, takže na rok bude nutné mezi Slezskou a Moravskou Ostravou využívat jiné mosty.
Slezskou Ostravu čekají dopravní komplikace. Ta první je krátkodobá a týká se rekonstrukce mostů na Rudné ulici, ale druhé omezení bude trvat přibližně rok a souvisí s novým mostem, který se bude stavět na ulici Na Karolině. Ve čtvrtek bude nutné na 4 dny kompletně uzavřít most u Hornbachu ve Vítkovicích, což znamená, že doprava ve směru od Havířova bude svedena na sjezdu v Kunčicích a pak budou hlavně nákladní auta muset jet přes Hrušov až na dálnici. Na Rudnou se pak vrátí ve Svinově.
Roman Daniel, ředitel oblasti Mosty STRABAG: "Abychom byli schopni tu prostřední část mostu vybetonovat a spojit ty dvě krajní části dohromady a nevzniklo tam nějaké dodatečné napětí, tak potřebujeme, aby ten most nebyl zatížen žádnou dopravou, stejně jako ta čerstvě vybetonovaná levá část. Proto musíme tu Rudnou kompletně uzavřít."
Druhé omezení se týká mostu u Nové Karoliny, který spojuje Slezskou a Moravskou Ostravu. Nejde o rekonstrukci, ale o jeho úplnou výměnu. Na jeho vzhled byla vypsána architektonická soutěž a porota si vybrala návrh renomovaného architekta Romana Kouckého.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Most na Karolíně. Tak ten je dlouhodobě předimenzovaný. Sloužil původně těžké nákladní dopravě, která mířila i do koksovny Karolina a naopak na Slezskou Ostravu, do těch průmyslových podniků a do hutí a do dolů. Dnes už samozřejmě k tomu neslouží, proto se přišlo vlastně místo opravy toho stávajícího mostu s návrhem vybudovat most nový. Ten vznikne podle návrhu architekta Kouckého, což je opravdu jeden z nejvíce oceňovaných českých architektů. Já jsem rád, že ten výraz toho mostu bude trošku ozvláštněn tím, že je tam ta ocel, která má vztah k Ostravě, ale je to vlastně i ocelový most přes řeku Ostravici. Většina je betonových, takže je to zase něco trošku nového."
Uzavření ulice Na Karolině znamená také změnu organizace městské hromadné dopravy, která přes tento most jezdila.
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: "Z důvodu demolice a výstavby mostu na ulici Na Karolině přes řeku Ostravici dojde ke změně organizace dopravy autobusových linek číslo 21 a 81, které budou dočasně přesměrovány na Hranečník a nebudou tak zajíždět na náměstí Republiky. Noční spoje na a z náměstí Republiky budou nahrazeny novou autobusovou linkou č. 25."
Nový bude nejen most, ale i jeho napojení. Zrušeny budou dvě nájezdové rampy a místo křižovatek budou vybudovány kruhové objezdy.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Přibudou tam kruhové objezdy. Na slezskoostravské straně budou 2 kruhové objezdy. Jednak se tam zvýší bezpečnost, zároveň to umožní do budoucna zrušit dvě rampy s nájezdy na ulici Frýdeckou."
Celá stavba je plánována na rok, takže hotovo by mělo být na jaře roku 2027. Vedení radnice prosí řidiče o trpělivost. Nový most bude jistě stát za to.
---
Ostravská zoologická zahrada letos slaví tři čtvrtě století od svého založení. Za 75 let se vyvinula v moderní instituci sloužící nejen rekreaci, ale hlavně ochraně přírody a záchraně ohrožených druhů. Ještě letos tak ZOO obohatí třeba nový pavilon pro obojživelníky.
Přes 6000 zvířat z celého světa, 450 druhů rostlin a více než 600 000 návštěvníků ročně. Tak dnes vypadá Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Původně přitom ostravská zoo začínala jen s jedním srncem, dvěma srnami a pěti bažanty, a navíc úplně na jiném místě. V sadu Maxima Gorkého v Kunčičkách vydržela téměř deset let.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Vlastně už v té době bylo našim předchůdcům jasné, že je to jenom dočasné, protože ten prostor byl poměrně malý. Navíc součástí tohoto hornického parku byla ještě další kulturní a sportovní zařízení, takže toho prostoru pro rozvoj zoologické zahrady nebylo mnoho. Takže se hledala náhradní lokalita. No a vyhrála vlastně tady ta ve Slezské Ostravě, která je součástí velkého ostravského lesa. Čili to prostředí je tu velice krásné, rozmanité a jsou tu i rybníky. A máme tu i prostor vlastně dál ještě budovat. Ten areál je vlastně téměř sto hektarů velký."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Zoo ve Slezské Ostravě je druhou největší zoo v České republice hned po Chomutovu. Myslím si, že ten význam její není jenom v tom, že se tam člověk může podívat na zvířátka - je to opravdu navštěvovaný turistický cíl - ale i v tom, že ona vlastně zachovává uprostřed města poměrně velkou plochu zeleně právě tou rozlohou a je tam i ten botanický park. Myslím si, že je to dobře, protože kolem je zástavba a právě ta existence té zoo a ta práce, kterou tam ti lidé odvádějí, tak vede k tomu, že se nám tady zachovává krásný kus přírody."
75 let od otevření čeká návštěvníky hned několik novinek. Kvůli některým teď zoo shání historické fotografie.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Spousta lidí vzpomíná na otočné panely, z nichž si děti i dospělí mohli poskládat nejrůznější křížence, jako třeba rybo-slona nebo hado-labuť a podobně. A z těch dobových fotografií bychom rádi ten koutek rekonstruovali."
Novinkou bude otevření Amphibiária - nového pavilonu pro obojživelníky. Exteriér už je téměř hotový, vybavení interiérů bude pokračovat ve dvou etapách.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "V té první se vytvářejí akvária, terária, paludária, vlastně to obydlí pro obojživelníky. No a v té závěrečné fázi potom bude probíhat vybudování jakéhosi informačního systému, jakési technologické nástavby s různými animacemi."
Hotovo by mělo být do konce léta. Ještě před začátkem sezony by pak měl návštěvníkům sloužit i nový vstup. Další velkou inovací bude pavilon pro tučňáky. Toho se ale návštěvníci dočkají až v příštím roce.
---
Významné výročí si v letošním roce připomíná i slezskoostravský včelařský spolek. Ten v březnu oslavil 100 let a v Heřmanicích a okolí sdružuje na třicet včelařů. Včelaření se ale v obvodu věnují i veřejné instituce včetně heřmanické věznice.
Včelaři působí na území dnešní Slezské Ostravy už od nepaměti. O jejich sdružení se poprvé postaral německý včelařský spolek na začátku 20. století, ten ale členové po deseti letech dobrovolně rozpustili a navázali na něj Češi.
Lenka Kručinská, předsedkyně ZO ČSV Slezská Ostrava: "V roce 1926 tady založili Spolek pro Heřmanice a okolí. Prvním předsedou byl pan Žebrák, což byl řídící učitel, a ti vlastně kolem sebe vytvářeli skupinu lidí, zájmových včelařů, a postupně se vlastně ten včelařský spolek potom rozšiřoval o Michálkovice, Slezskou Ostravu, Koblov."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava má poměrně dost spolků, které fungují už déle než sto let, takže i včelaři jsou samozřejmě tradiční součástí toho života i takto velkého města, jako je Ostrava. My samozřejmě tady máme řadu menších včelařů, ale máme tady i včelaře z řad veřejných institucí. Med dneska produkuje jak ostravská zoo, tak třeba ostravské krematorium."
Zájmových včelařů je dnes ve slezskoostravském spolku registrovaných 29, a to rovnou se 148 včelstvy. Za 100 let jeho fungování se ale leccos změnilo.
Jan Rajsigl, včelař: "Já si pamatuju, že když jsem já začal chodit do organizace na výroční schůzi, tak přišel každý v kravatě a v obleku. Dnes na výroční schůzi přijde hodně takových těch mladších s dírou na koleně, jak to teď je moderní. Už ta úroveň společenské činnosti zdaleka není to, co bývalo."
Mladší včelaři už navíc nemají zájem o odborné přednášky. Veškeré informace si totiž najdou na internetu. Práce včelaře je ale stále víceméně stejná. Jaký je ten den nebo ten rok toho včelaře?
Jan Rajsigl, včelař: "Tak z jara musíme ta včelstva zkontrolovat. Pokud se chceme podívat do úlu, tak by měla být teplota minimálně těch 12–15 °C. Podíváme se, kolik obsedají uliček. Musíme se podívat, jestli je tam matka. Jestli uhynula matka přes zimu, tak potom, pokud ta matka tam uhyne, tak musíme buď přidat náhradní matku, anebo včelstvo spojit s nějakým oddělkem."
V létě pak následuje samotné vytáčení medu.
Lenka Kručinská, předsedkyně ZO ČSV Slezská Ostrava: "Dříve se vytáčelo dvakrát za rok, ale tím, že jsme tady v silně zavčelené lokalitě, tak jsme vlastně rádi, když už vytočíme ten med jednou za rok a zbytek vlastně necháváme už těm včelám, aby si nechaly jako rezervu. V podstatě na zimu."
Podzim pro včelaře většinou znamená likvidaci roztočů a přeléčení včelstev. Se zajištěním léčiv, stejně jako s administrativou a dotacemi, pomáhá svým členům právě místní spolek.
---
Dopravní komplikace, které se v těchto dnech hrnou na krajskou metropoli zasáhnou z velké části Slezskou Ostravu. Nejprve to bude úplná uzávěra Rudné ulice ve Vítkovicích, která svede dopravu do Kunčic a Hrušova a na ni pak naváže kompletní přestavba mostu přes Ostravici u Nové Karoliny, takže na rok bude nutné mezi Slezskou a Moravskou Ostravou využívat jiné mosty.
Slezskou Ostravu čekají dopravní komplikace. Ta první je krátkodobá a týká se rekonstrukce mostů na Rudné ulici, ale druhé omezení bude trvat přibližně rok a souvisí s novým mostem, který se bude stavět na ulici Na Karolině. Ve čtvrtek bude nutné na 4 dny kompletně uzavřít most u Hornbachu ve Vítkovicích, což znamená, že doprava ve směru od Havířova bude svedena na sjezdu v Kunčicích a pak budou hlavně nákladní auta muset jet přes Hrušov až na dálnici. Na Rudnou se pak vrátí ve Svinově.
Roman Daniel, ředitel oblasti Mosty STRABAG: "Abychom byli schopni tu prostřední část mostu vybetonovat a spojit ty dvě krajní části dohromady a nevzniklo tam nějaké dodatečné napětí, tak potřebujeme, aby ten most nebyl zatížen žádnou dopravou, stejně jako ta čerstvě vybetonovaná levá část. Proto musíme tu Rudnou kompletně uzavřít."
Druhé omezení se týká mostu u Nové Karoliny, který spojuje Slezskou a Moravskou Ostravu. Nejde o rekonstrukci, ale o jeho úplnou výměnu. Na jeho vzhled byla vypsána architektonická soutěž a porota si vybrala návrh renomovaného architekta Romana Kouckého.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Most na Karolíně. Tak ten je dlouhodobě předimenzovaný. Sloužil původně těžké nákladní dopravě, která mířila i do koksovny Karolina a naopak na Slezskou Ostravu, do těch průmyslových podniků a do hutí a do dolů. Dnes už samozřejmě k tomu neslouží, proto se přišlo vlastně místo opravy toho stávajícího mostu s návrhem vybudovat most nový. Ten vznikne podle návrhu architekta Kouckého, což je opravdu jeden z nejvíce oceňovaných českých architektů. Já jsem rád, že ten výraz toho mostu bude trošku ozvláštněn tím, že je tam ta ocel, která má vztah k Ostravě, ale je to vlastně i ocelový most přes řeku Ostravici. Většina je betonových, takže je to zase něco trošku nového."
Uzavření ulice Na Karolině znamená také změnu organizace městské hromadné dopravy, která přes tento most jezdila.
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: "Z důvodu demolice a výstavby mostu na ulici Na Karolině přes řeku Ostravici dojde ke změně organizace dopravy autobusových linek číslo 21 a 81, které budou dočasně přesměrovány na Hranečník a nebudou tak zajíždět na náměstí Republiky. Noční spoje na a z náměstí Republiky budou nahrazeny novou autobusovou linkou č. 25."
Nový bude nejen most, ale i jeho napojení. Zrušeny budou dvě nájezdové rampy a místo křižovatek budou vybudovány kruhové objezdy.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Přibudou tam kruhové objezdy. Na slezskoostravské straně budou 2 kruhové objezdy. Jednak se tam zvýší bezpečnost, zároveň to umožní do budoucna zrušit dvě rampy s nájezdy na ulici Frýdeckou."
Celá stavba je plánována na rok, takže hotovo by mělo být na jaře roku 2027. Vedení radnice prosí řidiče o trpělivost. Nový most bude jistě stát za to.
---
Ostravská zoologická zahrada letos slaví tři čtvrtě století od svého založení. Za 75 let se vyvinula v moderní instituci sloužící nejen rekreaci, ale hlavně ochraně přírody a záchraně ohrožených druhů. Ještě letos tak ZOO obohatí třeba nový pavilon pro obojživelníky.
Přes 6000 zvířat z celého světa, 450 druhů rostlin a více než 600 000 návštěvníků ročně. Tak dnes vypadá Zoologická zahrada a botanický park Ostrava. Původně přitom ostravská zoo začínala jen s jedním srncem, dvěma srnami a pěti bažanty, a navíc úplně na jiném místě. V sadu Maxima Gorkého v Kunčičkách vydržela téměř deset let.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Vlastně už v té době bylo našim předchůdcům jasné, že je to jenom dočasné, protože ten prostor byl poměrně malý. Navíc součástí tohoto hornického parku byla ještě další kulturní a sportovní zařízení, takže toho prostoru pro rozvoj zoologické zahrady nebylo mnoho. Takže se hledala náhradní lokalita. No a vyhrála vlastně tady ta ve Slezské Ostravě, která je součástí velkého ostravského lesa. Čili to prostředí je tu velice krásné, rozmanité a jsou tu i rybníky. A máme tu i prostor vlastně dál ještě budovat. Ten areál je vlastně téměř sto hektarů velký."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Zoo ve Slezské Ostravě je druhou největší zoo v České republice hned po Chomutovu. Myslím si, že ten význam její není jenom v tom, že se tam člověk může podívat na zvířátka - je to opravdu navštěvovaný turistický cíl - ale i v tom, že ona vlastně zachovává uprostřed města poměrně velkou plochu zeleně právě tou rozlohou a je tam i ten botanický park. Myslím si, že je to dobře, protože kolem je zástavba a právě ta existence té zoo a ta práce, kterou tam ti lidé odvádějí, tak vede k tomu, že se nám tady zachovává krásný kus přírody."
75 let od otevření čeká návštěvníky hned několik novinek. Kvůli některým teď zoo shání historické fotografie.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "Spousta lidí vzpomíná na otočné panely, z nichž si děti i dospělí mohli poskládat nejrůznější křížence, jako třeba rybo-slona nebo hado-labuť a podobně. A z těch dobových fotografií bychom rádi ten koutek rekonstruovali."
Novinkou bude otevření Amphibiária - nového pavilonu pro obojživelníky. Exteriér už je téměř hotový, vybavení interiérů bude pokračovat ve dvou etapách.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: "V té první se vytvářejí akvária, terária, paludária, vlastně to obydlí pro obojživelníky. No a v té závěrečné fázi potom bude probíhat vybudování jakéhosi informačního systému, jakési technologické nástavby s různými animacemi."
Hotovo by mělo být do konce léta. Ještě před začátkem sezony by pak měl návštěvníkům sloužit i nový vstup. Další velkou inovací bude pavilon pro tučňáky. Toho se ale návštěvníci dočkají až v příštím roce.
---
Významné výročí si v letošním roce připomíná i slezskoostravský včelařský spolek. Ten v březnu oslavil 100 let a v Heřmanicích a okolí sdružuje na třicet včelařů. Včelaření se ale v obvodu věnují i veřejné instituce včetně heřmanické věznice.
Včelaři působí na území dnešní Slezské Ostravy už od nepaměti. O jejich sdružení se poprvé postaral německý včelařský spolek na začátku 20. století, ten ale členové po deseti letech dobrovolně rozpustili a navázali na něj Češi.
Lenka Kručinská, předsedkyně ZO ČSV Slezská Ostrava: "V roce 1926 tady založili Spolek pro Heřmanice a okolí. Prvním předsedou byl pan Žebrák, což byl řídící učitel, a ti vlastně kolem sebe vytvářeli skupinu lidí, zájmových včelařů, a postupně se vlastně ten včelařský spolek potom rozšiřoval o Michálkovice, Slezskou Ostravu, Koblov."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava má poměrně dost spolků, které fungují už déle než sto let, takže i včelaři jsou samozřejmě tradiční součástí toho života i takto velkého města, jako je Ostrava. My samozřejmě tady máme řadu menších včelařů, ale máme tady i včelaře z řad veřejných institucí. Med dneska produkuje jak ostravská zoo, tak třeba ostravské krematorium."
Zájmových včelařů je dnes ve slezskoostravském spolku registrovaných 29, a to rovnou se 148 včelstvy. Za 100 let jeho fungování se ale leccos změnilo.
Jan Rajsigl, včelař: "Já si pamatuju, že když jsem já začal chodit do organizace na výroční schůzi, tak přišel každý v kravatě a v obleku. Dnes na výroční schůzi přijde hodně takových těch mladších s dírou na koleně, jak to teď je moderní. Už ta úroveň společenské činnosti zdaleka není to, co bývalo."
Mladší včelaři už navíc nemají zájem o odborné přednášky. Veškeré informace si totiž najdou na internetu. Práce včelaře je ale stále víceméně stejná. Jaký je ten den nebo ten rok toho včelaře?
Jan Rajsigl, včelař: "Tak z jara musíme ta včelstva zkontrolovat. Pokud se chceme podívat do úlu, tak by měla být teplota minimálně těch 12–15 °C. Podíváme se, kolik obsedají uliček. Musíme se podívat, jestli je tam matka. Jestli uhynula matka přes zimu, tak potom, pokud ta matka tam uhyne, tak musíme buď přidat náhradní matku, anebo včelstvo spojit s nějakým oddělkem."
V létě pak následuje samotné vytáčení medu.
Lenka Kručinská, předsedkyně ZO ČSV Slezská Ostrava: "Dříve se vytáčelo dvakrát za rok, ale tím, že jsme tady v silně zavčelené lokalitě, tak jsme vlastně rádi, když už vytočíme ten med jednou za rok a zbytek vlastně necháváme už těm včelám, aby si nechaly jako rezervu. V podstatě na zimu."
Podzim pro včelaře většinou znamená likvidaci roztočů a přeléčení včelstev. Se zajištěním léčiv, stejně jako s administrativou a dotacemi, pomáhá svým členům právě místní spolek.
---
