Některé části Slezské Ostravy byly při povodních v roce 2024 silně zasaženy a při tom se ukázala důležitost dobrovolných sborů hasičů. Město nyní vybavilo všechny jednotky novou technikou a materiálem, aby byly na podobné situace lépe připraveny. Hasiči z Koblova a Antošovic dokonce dostali rafty a speciální obleky do vody.
Části Slezské Ostravy. Kozlov a Antošová sice leží kousek za soutokem Odry a Ostravice a při povodních v roce 2004 patřily k nejvíce postiženým místům. Voda zaplavila domy až do výše dvou metrů a některé lokality musely být evakuovány. Místní dobrovolní hasiči dělali, co mohli, stavěli hráze a podíleli se i na evakuaci. Zachraňovali lidi. Město se nyní snaží lépe vybavit dobrovolné jednotky, aby mohly povodním, vichřicí, ale i dalším situacím lépe čelit.
Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: "My jsme to rozdělili na ty, které dostávají všechny jednotky, což jsou například přilby pro technické zásahy, které jsou tady za mnou. K tomu se pojí i rukavice pro technické zásahy a pláštěnky, čili věci, které v podstatě odlehčují tu základní hasičskou výbavu."
Základní vybavení tedy dostalo ve Slezské Ostravě všech pět jednotek, tedy i Heřmanice, Muglinov a Kunčičky. Koblov a Antošovice dostaly i čluny, obleky a další příslušenství pro záchranu na vodě.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Město se proto rozhodlo i ve spolupráci s městskými obvody, že si jednotky vybaví. Byla zakoupena část vybavení přímo ze strany města. My samozřejmě vybavujeme i z naší strany i za pomocí nadací, jako je například nadace CSG, která nám teď pomohla zakoupit další člun, vesty, přilby a další vybavení. Takže tohle postupné vybavování určitě prospívá tomu, aby ty jednotky byly akceschopnější a aby za těch povodní mohly lépe zasahovat."
Všechny dobrovolné jednotky také získaly vysoušecí skříně, které jim zajistí větší komfort při vícedenních zásazích. Jednotky čeká také další výcvik.
Pavel Kopiš velitel SDH Koblov: "My jsme JPO3, která disponuje dvěma výjezdovými vozy a v jednotce je nás 18."
Mário Kubenka, strojník SDH Koblov: "Dva čluny jsme dostali, jeden raft a jeden člun nafukovací na motor s připevněným motorem, plovací vesty a příslušenství k člunu celé. I na evakuaci osob a dětí."
David Poštulka, velitel SDH Antošovice: "Je to super. Máme dostat člun, máme ten raft, vlastně máme dostat k tomu vesty a suché obleky a přilby, takže je na naší straně spokojenost."
Slezská Ostrava také řeší další zabezpečení lokalit Koblov a Antošovice.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My samozřejmě řešíme velmi aktivně s Povodím Odry a s Lesy České republiky, kteří jsou správci toků v našich ohrožených oblastech, zejména tedy v Koblově, přijít na nějaká nová řešení, která budou spočívat v navýšení hrází, v úpravě některých vodních toků, v obnově některých dříve zaslepených potoků a v instalaci stacionárních přečerpávacích stanic."
Jisté je, že díky povodním mají hasiči další zkušenosti a nyní i lepší techniku a vybavení, takže budou zase lépe připraveni na zvládání podobných situací.
---
Dvanáct tisíc stromů projde ve Slezské Ostravě do dubna dendrologickým průzkumem. Arboristé zkontrolují jejich zdravotní stav i možná poškození a navrhnou případná opatření. Většina zatím prověřených stromů je v pořádku, aktuálně arboristé pokračují na Ústředním hřbitově.
Vedení Slezské Ostravy letos nechá prověřit parky, sídlištní zeleň i dřeviny podél komunikací, ať už na pozemcích obvodu nebo města. Cílem je zachovat kvalitu dřevin i zajistit bezpečnost obyvatel.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Dřeviny na Slezské Ostravě kontrolujeme každých pět až sedm let. Jedná se zhruba o dvanáct tisíc kusů dřevin. Prochází se a kontroluje se strom po stromě. Při kontrole vznikají 1 až 3 fotografie. Zjištěné parametry této kontroly jsou perspektivita, stabilita a především zdravotní stav. Na základě vyhodnocení parametrů vzniknou opatření, jak o dřeviny pečovat, nebo naopak přijdeme na to, že kvůli zdravotnímu stavu je třeba je pokácet."
Michal Romanský, arborista konzultant: "Jsou dva způsoby havarijních stavů, co posílám, jednak, když je třeba zlomená část koruny a někde visí nad chodníkem, nad cestou, anebo třeba potom strom je už napůl vyvrácený a podobně, nebo zlomený. Těchto případů bylo tak do deseti. Co jsem takhle šel okolo, tak jsem si všiml, že už byly odstraněny."
Arboristé už se věnovali zeleni na sídlišti Kamenec nebo v okolí ulice Michálkovická. Aktuálně dendrologický průzkum probíhá na Ústředním hřbitově, kde je stromů v rámci obvodu nejvíce.
Michal Romanský, arborista konzultant: "Teď si myslím, že budu mít k těm čtyřem tisícům už, co se těch hotových stromů, a ještě teda dejme tomu dvě třetiny, takže mě čeká ještě 8 000, ale i s kolegou dohromady."
Průzkum samozřejmě využívá taky přístroje. Hlavním nástrojem arboristů je ale jejich zrak.
Michal Romanský, arborista konzultant: "Vnímám to, v jaké vitalitě ten strom je, jak je na tom, jak reaguje na poranění, jak má velké letorosty a takové věci. No a potom se dívám i na různé poškození, defekty, nejvíc na bázi kmene a na větvení. K tomu používám paličku a potom ještě takový nástroj, vypadá to jako na opékání buřtů, který vlastně propíchne i ty různé dutiny u těch starších stromů, abych zjistil, jak na tom strom vlastně je. Jak je to poškození výrazné. Je to fajn, že to teď můžu dělat v tom zimním období, protože právě vidím do těch korun těch starších stromů, protože nejčastější selhání stromů bývá právě tím, že se rozlomí koruna, že je defektní větvení, a nikoliv tím, že se vyvrátí strom, to je až druhotné. I když samozřejmě to vypadá hrůzostrašně, když se to stane."
Arboristé se ale nezabývají jen starými stromy, přestože je u nich riziko největší.
Michal Romanský, arborista konzultant: "U těch mladších stromů se spíš starám o to, aby ta koruna byla dobře vychovaná, protože teď třeba je to fakt záležitost 200 až 300 Kč, kdy se ta koruna může vychovat, kdežto když chceme to větvení stabilizovat u starších stromů, tak to třeba stojí desítky tisíc."
Nejoslabenějšími stromy bývají zpravidla lípy a jírovce. Na Ostravsku je navíc velkým problémem také jmelí. Stav všech dvanácti tisíc stromů by měli mít arboristé vyhodnocený do dubna a jejich databázi naleznou občané na portálu stromypodkontrolou.cz.
---
Jízdárnu SDO Brontosauři dlouhodobě trápí voda. Oddíl proto přistoupil k celkové rekonstrukci, která zajistí její lepší odvod. Díky přispění městského obvodu získá jízdárna po 25 letech nový povrch a počítá se taky s výměnou ohrazení. Hotovo by mohlo být ještě letos.
Když zaprší, jedna velká kaluž a v zimě ledová plocha. Oddíl Brontosauři se proto rozhodl zrekonstruovat jízdárnu.
Jiří Kohout, předseda SDO Brontosauři: "Rekonstrukce jízdárny byla nutná, protože písek, který byl na jízdárně, už byl starý 25 let. Prší, je sluníčko, sucho. Teď v tom jezdí koně a z toho písku udělají prach. A když zafouká vítr, tak se prostě prach zvedne a jste jako na Sahaře. Druhá věc je o tom, že v posledních čtyřech letech se nám začala vlastně shromažďovat na jízdárně voda. Já tomu vždycky říkám Kunčické moře a děti si z toho dělají srandu. Samozřejmě koně, kteří jezdí ve vodě, se potom nebojí vody, to je jedna věc, ale druhá věc je ta, že ta voda přece jenom vadí. Ta jízdárna upadla o 30 cm."
Svažující se konec jízdárny už vyznačila nová zeď, od které se kamením plocha postupně bude nivelovat do roviny. Následně získá jízdárna také úplně nový povrch.
Jiří Kohout, předseda SDO Brontosauři: "To znamená, že se sundá to, co tam teď je. Navezl se tam nový kámen, který bude podloží a bude odsávat vodu. Na to přijde geotextilie a na ni nový písek. Úplně nový. Máme už 300 tun písku na jízdárně. Samozřejmě jsme to nepořizovali za své, ale pořizovali jsme to z dotace Městského obvodu Slezská Ostrava, za což zastupitelstvu děkujeme, že jsme si mohli nakoupit aspoň takové množství materiálu, který nám poslouží k tomu, abychom tu rekonstrukci dokončili."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "S dětským oddílem Brontosauři spolupracujeme dlouhodobě. Je to nejenom jezdecký oddíl, ale zároveň má obrovský přesah do sociální oblasti, kde pomáhá pěstounským rodinám. A nabízí právě to vyžití, které souvisí s těmi koňmi. My jsme se proto rozhodli, že podpoříme právě rekonstrukci tamější jízdárny, která nebyla rekonstruována téměř 30 let, a přispěli jsme na to částkou 500 tisíc korun."
Příspěvek radnice posloužil na nákup potřebného materiálu. Další finance teď oddíl shání na samotné práce, jako třeba bagrování.
Jiří Kohout, předseda SDO Brontosauři: "Takže se nám pomalinku naplňují jednotlivé úseky těch prací. Takže my uděláme jedno, až máme zase další balík peněz, tak uděláme druhé. Tak pokračujeme, dokud se to celé nedokončí."
Dokončit veškeré rekonstrukce včetně nového dřevěného ohrazení by Brontosauři chtěli ještě do konce letošního roku. V tom příštím už by tak oddíl mohl své čtyřicáté narozeniny oslavit na nové jízdárně.
---
Některé části Slezské Ostravy byly při povodních v roce 2024 silně zasaženy a při tom se ukázala důležitost dobrovolných sborů hasičů. Město nyní vybavilo všechny jednotky novou technikou a materiálem, aby byly na podobné situace lépe připraveny. Hasiči z Koblova a Antošovic dokonce dostali rafty a speciální obleky do vody.
Části Slezské Ostravy. Kozlov a Antošová sice leží kousek za soutokem Odry a Ostravice a při povodních v roce 2004 patřily k nejvíce postiženým místům. Voda zaplavila domy až do výše dvou metrů a některé lokality musely být evakuovány. Místní dobrovolní hasiči dělali, co mohli, stavěli hráze a podíleli se i na evakuaci. Zachraňovali lidi. Město se nyní snaží lépe vybavit dobrovolné jednotky, aby mohly povodním, vichřicí, ale i dalším situacím lépe čelit.
Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: "My jsme to rozdělili na ty, které dostávají všechny jednotky, což jsou například přilby pro technické zásahy, které jsou tady za mnou. K tomu se pojí i rukavice pro technické zásahy a pláštěnky, čili věci, které v podstatě odlehčují tu základní hasičskou výbavu."
Základní vybavení tedy dostalo ve Slezské Ostravě všech pět jednotek, tedy i Heřmanice, Muglinov a Kunčičky. Koblov a Antošovice dostaly i čluny, obleky a další příslušenství pro záchranu na vodě.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Město se proto rozhodlo i ve spolupráci s městskými obvody, že si jednotky vybaví. Byla zakoupena část vybavení přímo ze strany města. My samozřejmě vybavujeme i z naší strany i za pomocí nadací, jako je například nadace CSG, která nám teď pomohla zakoupit další člun, vesty, přilby a další vybavení. Takže tohle postupné vybavování určitě prospívá tomu, aby ty jednotky byly akceschopnější a aby za těch povodní mohly lépe zasahovat."
Všechny dobrovolné jednotky také získaly vysoušecí skříně, které jim zajistí větší komfort při vícedenních zásazích. Jednotky čeká také další výcvik.
Pavel Kopiš velitel SDH Koblov: "My jsme JPO3, která disponuje dvěma výjezdovými vozy a v jednotce je nás 18."
Mário Kubenka, strojník SDH Koblov: "Dva čluny jsme dostali, jeden raft a jeden člun nafukovací na motor s připevněným motorem, plovací vesty a příslušenství k člunu celé. I na evakuaci osob a dětí."
David Poštulka, velitel SDH Antošovice: "Je to super. Máme dostat člun, máme ten raft, vlastně máme dostat k tomu vesty a suché obleky a přilby, takže je na naší straně spokojenost."
Slezská Ostrava také řeší další zabezpečení lokalit Koblov a Antošovice.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My samozřejmě řešíme velmi aktivně s Povodím Odry a s Lesy České republiky, kteří jsou správci toků v našich ohrožených oblastech, zejména tedy v Koblově, přijít na nějaká nová řešení, která budou spočívat v navýšení hrází, v úpravě některých vodních toků, v obnově některých dříve zaslepených potoků a v instalaci stacionárních přečerpávacích stanic."
Jisté je, že díky povodním mají hasiči další zkušenosti a nyní i lepší techniku a vybavení, takže budou zase lépe připraveni na zvládání podobných situací.
---
Dvanáct tisíc stromů projde ve Slezské Ostravě do dubna dendrologickým průzkumem. Arboristé zkontrolují jejich zdravotní stav i možná poškození a navrhnou případná opatření. Většina zatím prověřených stromů je v pořádku, aktuálně arboristé pokračují na Ústředním hřbitově.
Vedení Slezské Ostravy letos nechá prověřit parky, sídlištní zeleň i dřeviny podél komunikací, ať už na pozemcích obvodu nebo města. Cílem je zachovat kvalitu dřevin i zajistit bezpečnost obyvatel.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Dřeviny na Slezské Ostravě kontrolujeme každých pět až sedm let. Jedná se zhruba o dvanáct tisíc kusů dřevin. Prochází se a kontroluje se strom po stromě. Při kontrole vznikají 1 až 3 fotografie. Zjištěné parametry této kontroly jsou perspektivita, stabilita a především zdravotní stav. Na základě vyhodnocení parametrů vzniknou opatření, jak o dřeviny pečovat, nebo naopak přijdeme na to, že kvůli zdravotnímu stavu je třeba je pokácet."
Michal Romanský, arborista konzultant: "Jsou dva způsoby havarijních stavů, co posílám, jednak, když je třeba zlomená část koruny a někde visí nad chodníkem, nad cestou, anebo třeba potom strom je už napůl vyvrácený a podobně, nebo zlomený. Těchto případů bylo tak do deseti. Co jsem takhle šel okolo, tak jsem si všiml, že už byly odstraněny."
Arboristé už se věnovali zeleni na sídlišti Kamenec nebo v okolí ulice Michálkovická. Aktuálně dendrologický průzkum probíhá na Ústředním hřbitově, kde je stromů v rámci obvodu nejvíce.
Michal Romanský, arborista konzultant: "Teď si myslím, že budu mít k těm čtyřem tisícům už, co se těch hotových stromů, a ještě teda dejme tomu dvě třetiny, takže mě čeká ještě 8 000, ale i s kolegou dohromady."
Průzkum samozřejmě využívá taky přístroje. Hlavním nástrojem arboristů je ale jejich zrak.
Michal Romanský, arborista konzultant: "Vnímám to, v jaké vitalitě ten strom je, jak je na tom, jak reaguje na poranění, jak má velké letorosty a takové věci. No a potom se dívám i na různé poškození, defekty, nejvíc na bázi kmene a na větvení. K tomu používám paličku a potom ještě takový nástroj, vypadá to jako na opékání buřtů, který vlastně propíchne i ty různé dutiny u těch starších stromů, abych zjistil, jak na tom strom vlastně je. Jak je to poškození výrazné. Je to fajn, že to teď můžu dělat v tom zimním období, protože právě vidím do těch korun těch starších stromů, protože nejčastější selhání stromů bývá právě tím, že se rozlomí koruna, že je defektní větvení, a nikoliv tím, že se vyvrátí strom, to je až druhotné. I když samozřejmě to vypadá hrůzostrašně, když se to stane."
Arboristé se ale nezabývají jen starými stromy, přestože je u nich riziko největší.
Michal Romanský, arborista konzultant: "U těch mladších stromů se spíš starám o to, aby ta koruna byla dobře vychovaná, protože teď třeba je to fakt záležitost 200 až 300 Kč, kdy se ta koruna může vychovat, kdežto když chceme to větvení stabilizovat u starších stromů, tak to třeba stojí desítky tisíc."
Nejoslabenějšími stromy bývají zpravidla lípy a jírovce. Na Ostravsku je navíc velkým problémem také jmelí. Stav všech dvanácti tisíc stromů by měli mít arboristé vyhodnocený do dubna a jejich databázi naleznou občané na portálu stromypodkontrolou.cz.
---
Jízdárnu SDO Brontosauři dlouhodobě trápí voda. Oddíl proto přistoupil k celkové rekonstrukci, která zajistí její lepší odvod. Díky přispění městského obvodu získá jízdárna po 25 letech nový povrch a počítá se taky s výměnou ohrazení. Hotovo by mohlo být ještě letos.
Když zaprší, jedna velká kaluž a v zimě ledová plocha. Oddíl Brontosauři se proto rozhodl zrekonstruovat jízdárnu.
Jiří Kohout, předseda SDO Brontosauři: "Rekonstrukce jízdárny byla nutná, protože písek, který byl na jízdárně, už byl starý 25 let. Prší, je sluníčko, sucho. Teď v tom jezdí koně a z toho písku udělají prach. A když zafouká vítr, tak se prostě prach zvedne a jste jako na Sahaře. Druhá věc je o tom, že v posledních čtyřech letech se nám začala vlastně shromažďovat na jízdárně voda. Já tomu vždycky říkám Kunčické moře a děti si z toho dělají srandu. Samozřejmě koně, kteří jezdí ve vodě, se potom nebojí vody, to je jedna věc, ale druhá věc je ta, že ta voda přece jenom vadí. Ta jízdárna upadla o 30 cm."
Svažující se konec jízdárny už vyznačila nová zeď, od které se kamením plocha postupně bude nivelovat do roviny. Následně získá jízdárna také úplně nový povrch.
Jiří Kohout, předseda SDO Brontosauři: "To znamená, že se sundá to, co tam teď je. Navezl se tam nový kámen, který bude podloží a bude odsávat vodu. Na to přijde geotextilie a na ni nový písek. Úplně nový. Máme už 300 tun písku na jízdárně. Samozřejmě jsme to nepořizovali za své, ale pořizovali jsme to z dotace Městského obvodu Slezská Ostrava, za což zastupitelstvu děkujeme, že jsme si mohli nakoupit aspoň takové množství materiálu, který nám poslouží k tomu, abychom tu rekonstrukci dokončili."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "S dětským oddílem Brontosauři spolupracujeme dlouhodobě. Je to nejenom jezdecký oddíl, ale zároveň má obrovský přesah do sociální oblasti, kde pomáhá pěstounským rodinám. A nabízí právě to vyžití, které souvisí s těmi koňmi. My jsme se proto rozhodli, že podpoříme právě rekonstrukci tamější jízdárny, která nebyla rekonstruována téměř 30 let, a přispěli jsme na to částkou 500 tisíc korun."
Příspěvek radnice posloužil na nákup potřebného materiálu. Další finance teď oddíl shání na samotné práce, jako třeba bagrování.
Jiří Kohout, předseda SDO Brontosauři: "Takže se nám pomalinku naplňují jednotlivé úseky těch prací. Takže my uděláme jedno, až máme zase další balík peněz, tak uděláme druhé. Tak pokračujeme, dokud se to celé nedokončí."
Dokončit veškeré rekonstrukce včetně nového dřevěného ohrazení by Brontosauři chtěli ještě do konce letošního roku. V tom příštím už by tak oddíl mohl své čtyřicáté narozeniny oslavit na nové jízdárně.
---
