Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Slezskoostravský expres

Slezskoostravský expres

  • Zpravodajství ze Slezské Ostravy od redaktora Jiřího Cilečka a kameramana Lukáše Durčáka
  • Obvod dal loni do bytového fondu přes 120 milionů korun
  • Urbanistická studie prověřuje využití lokality Hrušov
  • Na Slezské se daří snižovat počet dlužníků

Obvod dal loni do bytového fondu přes 120 milionů korun

Rekonstrukce bytů a bytových domů loni stála Slezskou Ostravu téměř 122 milionů korun. Radnice se tak snaží neustále zlepšovat životní podmínky obyvatel. Letos se například opraví i tři zdevastované bytové domy v Heřmanické ulici, ve kterých vzniknou nové byty pro rodiny s dětmi.

Městský obvod Slezská Ostrava dlouhodobě postupuje v rekonstrukci svých bytových domů a jednotlivých bytů.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V roce 2022 provedl jak rozsáhlé opravy bytových domů, zejména na Mírové osadě, kde se jednalo o ulice 8. března a Zapletalova. Tak také řadu oprav jednotlivých bytů, kterých v loňském roce zrekonstruoval celkem 57. Celková částka, která v loňském roce putovala na rekonstrukce bytů a bytových domů, činí 122 milionů korun, což je dosud jedna z nejvyšších částek v historii městského obvodu. A doháníme tak dlouhodobý dluh, který máme na rekonstrukci našeho bytového fondu."

V Dědičné ulici vzniklo také 23 bytů pro studenty vysokých škol. Z bytového fondu má obvod příjmy ročně zhruba 40 milionů korun. Svým způsobem tak tyto peníze trojnásobně vrátil nájemníkům za loňský rok v rekonstrukcích.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Čímž chceme zlepšit kvalitu bydlení a zejména nabídnout dnes neobydlené byty novým nájemníkům. V roce 2023 tak zahájíme další rekonstrukce. Kromě rekonstrukcí jednotlivých bytů, půjde i o větší rekonstrukci tří bytových domů na Heřmanické ulici, kde by mělo nově vzniknout 12 bytů 3+1 pro rodiny s dětmi."

Začaly také práce na opravě bytů na Bohumínské a chystají se opravy dalších bytů v ulicích Hladnovská, Želazného nebo U Staré elektrárny.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městskému obvodu se podařilo v loňském roce získat také dotaci ve výši téměř 11 milionů korun na rekonstrukci neobydlených bytů, které jsou primárně určeny pro ukrajinské rodiny, které v nich mohou bydlet ve standardním nájemním bydlení s placením nájmu. Pokud Ukrajinci tyto byty nevyužijí, tak městský obvod v souladu s podmínkami dotace může tyto byty nabídnout také dalším občanům, zejména skupině obyvatel, jako jsou mladí lidé do 30 let nebo senioři."

Letos plánuje obvod vydat na údržbu bytového fondu zhruba 15 milionů korun.

---

Urbanistická studie prověřuje využití lokality Hrušov

Území Hrušova by se mohlo propojit se zbytkem města a nabídnout nové možnosti pro administrativní objekty, služby, rekreaci nebo bydlení. Potvrzuje to urbanistická studie, kterou představil ostravský atelier MAPPA.

Ostrava aktuálně pracuje na změně územního plánu. V té souvislosti představil atelier MAPPA urbanistickou studii pro území Hrušova. Jejím cílem bylo prověřit možnosti lokality se zachováním fragmentů původní zástavby.

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "Jedna z těch variant je, že by vznikla úplně nová funkční plocha v územním plánu, která by odpovídala vědě a výzkumu. A ve které by bylo možné realizovat například objekty pro bydlení, bytové domy, hotely a tak podobně. Takže takový polyfunkční mix, který podle nás v tuto chvíli odpovídá nejlépe tomu, jaké jsou tam problémy a jaké jsou i hodnoty toho území."

Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Já si myslím za mě, že je to velice dobře, že se té oblasti Hrušova věnuje taková velká pozornost, protože již v minulosti Hrušov patřil mezi takové centra obce nebo Ostravy jako takové. Ta historie Hrušova je velmi bohatá."

Studie byla už před časem projednána i s veřejností, která měla možnost se k ní vyjádřit.

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "To, co bylo spíš kvitováno, že je snaha respektovat tu původní strukturu. Nenavrhovat tam nové objekty lehkého průmysl. A naopak nějakým způsobem pracovat s těmi hodnotami v okolí toho jádra Hubert a v okolí kostela."

Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Já si to pamatuju ještě z mládí, protože jsem tam chodil hrát i šachy do Dělnického domu, kde hrál Stachanov Hrušov. Bylo tam koupaliště, byly tam tenisové kurty. Bylo tam toho hodně. Takže si myslím, že určitě si to zaslouží ten Hrušov. A myslím si, že to vítají všichni občané, protože ten prostor, proto tam vybudovat, navíc u řeky Ostravice, to zázemí, jednak kulturní, sportovní, tak i oddychové, tak je určitě dobře."

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "To, proč to nemůže dneska vzniknou jako atraktivní rezidenční oblast, přestože se nacházíme u řeky Ostravice, pod Landekem, u soutoku Odry a Ostravice, tak je to, že dneska je v té západní části koksovna. A ze tří stran je pak umístěna železnice, ulice Bohumínská a dálnice. To znamená zdroj hluku, zdroj nějakých emisí a znečistění. Takže toto byly ty důvody, proč se hledala i trochu jiná funkční plocha než ta, kterou bychom použili z centra nebo z Poruby nebo z Jihu."

Úkolem studie bylo také navrhnout strukturu veřejných a uličních prostranství a vnitřních zastavitelných ploch.

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "Tady na tomto schématu jde vidět, co všechno se v těch zastavitelných plochách může odehrávat. Může tam být bydlení a služby, řekněme formou nějakých vila domů. Mohou tam být i nějaké drobné podnikatelské aktivity. Třeba uvnitř vnitrobloků nebo v návaznosti na ty objekty, které jsou směrem do ulice. Ale může to být klidně i intenzivněji využito tak, aby podél ulic byly administrativy nebo nějaké zázemí těch firem a uvnitř se odehrávala nějaká drobná nerušící výroba."

Do zpracování studie byli zapojeni zástupci města, obvodu Slezská Ostrava, vlastníků pozemků a dalších organizací. Včetně diskuze s veřejností.

---

Na Slezské se daří snižovat počet dlužníků

Na Slezské se pomalu daří snižovat počet dlužníků. Podle vedení obvodu to pravděpodobně souvisí s tím, že se postupně daří přeměňovat vyloučené lokality na nová místa k životu. Některé lokality už problémoví obyvatelé opustili.

V celé Ostravě je podle sdružení SOLUS přes 21 tisíc dospělých lidí, kteří mají dluhy po splatnosti.

Miroslav Beneš, mluvčí sdružení SOLUS: "V rámci Moravskoslezského kraje jsou významné rozdíly. Pokud se podíváme do Ostravy, tak například v obvodu Stará Bělá evidujeme mezi stovkou občanů jen dva, kteří mají určitý dluh po splatnosti zapsaný v registru SOLUS. Pokud se podíváme o kus dál, do Slezské Ostravy, do části Kunčičky, tak tam evidujeme dluh po splatnosti u 38 občanů ze 100."

Všeobecně ale Slezská Ostrava zaznamenává výrazné zlepšení ve snížení počtu dlužníků.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Souvisí to samozřejmě s tím, že v rámci městského obvodu ještě před několika lety existovalo 6 sociálně vyloučených lokalit. Z těchto šesti sociálně vyloučených lokalit dnes již tři lokality defacto neexistují. Jedná se o ulici Riegrova, kde byly zrekonstruovány soukromým vlastníkem bytové domy, které budou nabídnuty v tuto chvíli novým nájemníkům. Rovněž se jedná o oblast Zárubku, kde také obdobně se soukromým vlastníkem se nám podařilo zlikvidovat i tuto sociálně vyloučenou lokalitu. A jedná se o Hranečník, kde jsou dnes již domy vybydlené. A také jednáme o budoucí podobě tohoto místa. Ve zbývajících sociálně vyloučených lokalitách, mezi které můžeme řadit zejména Kunčičky a Liščinu se situace zlepšuje. Pozorujeme postupný trend, jak zlepšování bezpečnosti nebo například stavu veřejného prostoru a veřejného pořádku. Tak také to, že se například právě v ukazatelích, jako je zadluženost výrazně lepšíme. A snižuje se tedy i počet problémových občanů v těchto lokalitách."

Miroslav Beneš, mluvčí sdružení SOLUS: "V rámci celého Moravskoslezského kraje se situace dlouhodobě zlepšuje. Evidujeme zde mezi dospělými obyvateli přibližně 6,5 procenta těch, kteří nesplácejí své závazky. Což je řádově méně, než roku bylo například před pěti lety, kdy jsme se pohybovali kolem deseti procent."

Odborníci ale upozorňují, že v průběhu loňského roku začali mít lidé problémy s úhradou svých závazků.

Miroslav Beneš, mluvčí sdružení SOLUS: "V roce 2023 lze očekávat zvyšující se tlak na rodinné rozpočty, zejména v důsledku pokračujících vysokých cen energií a vyšší míry inflace. V této souvislosti je důležité zopakovat doporučení, že v případě potíží s úhradou splatných závazků by spotřebitelé co nejdříve měli kontaktovat svého věřitele a situaci s ním včas řešit."

Průměrná výše dluhu na jednoho občana, která je zapsaná v registru SOLUS, vychází už na více než 45 tisíc korun.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Slezskoostravský expres
21. února 2023, 16:30

Obvod dal loni do bytového fondu přes 120 milionů korun

Rekonstrukce bytů a bytových domů loni stála Slezskou Ostravu téměř 122 milionů korun. Radnice se tak snaží neustále zlepšovat životní podmínky obyvatel. Letos se například opraví i tři zdevastované bytové domy v Heřmanické ulici, ve kterých vzniknou nové byty pro rodiny s dětmi.

Městský obvod Slezská Ostrava dlouhodobě postupuje v rekonstrukci svých bytových domů a jednotlivých bytů.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V roce 2022 provedl jak rozsáhlé opravy bytových domů, zejména na Mírové osadě, kde se jednalo o ulice 8. března a Zapletalova. Tak také řadu oprav jednotlivých bytů, kterých v loňském roce zrekonstruoval celkem 57. Celková částka, která v loňském roce putovala na rekonstrukce bytů a bytových domů, činí 122 milionů korun, což je dosud jedna z nejvyšších částek v historii městského obvodu. A doháníme tak dlouhodobý dluh, který máme na rekonstrukci našeho bytového fondu."

V Dědičné ulici vzniklo také 23 bytů pro studenty vysokých škol. Z bytového fondu má obvod příjmy ročně zhruba 40 milionů korun. Svým způsobem tak tyto peníze trojnásobně vrátil nájemníkům za loňský rok v rekonstrukcích.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Čímž chceme zlepšit kvalitu bydlení a zejména nabídnout dnes neobydlené byty novým nájemníkům. V roce 2023 tak zahájíme další rekonstrukce. Kromě rekonstrukcí jednotlivých bytů, půjde i o větší rekonstrukci tří bytových domů na Heřmanické ulici, kde by mělo nově vzniknout 12 bytů 3+1 pro rodiny s dětmi."

Začaly také práce na opravě bytů na Bohumínské a chystají se opravy dalších bytů v ulicích Hladnovská, Želazného nebo U Staré elektrárny.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městskému obvodu se podařilo v loňském roce získat také dotaci ve výši téměř 11 milionů korun na rekonstrukci neobydlených bytů, které jsou primárně určeny pro ukrajinské rodiny, které v nich mohou bydlet ve standardním nájemním bydlení s placením nájmu. Pokud Ukrajinci tyto byty nevyužijí, tak městský obvod v souladu s podmínkami dotace může tyto byty nabídnout také dalším občanům, zejména skupině obyvatel, jako jsou mladí lidé do 30 let nebo senioři."

Letos plánuje obvod vydat na údržbu bytového fondu zhruba 15 milionů korun.

---

Urbanistická studie prověřuje využití lokality Hrušov

Území Hrušova by se mohlo propojit se zbytkem města a nabídnout nové možnosti pro administrativní objekty, služby, rekreaci nebo bydlení. Potvrzuje to urbanistická studie, kterou představil ostravský atelier MAPPA.

Ostrava aktuálně pracuje na změně územního plánu. V té souvislosti představil atelier MAPPA urbanistickou studii pro území Hrušova. Jejím cílem bylo prověřit možnosti lokality se zachováním fragmentů původní zástavby.

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "Jedna z těch variant je, že by vznikla úplně nová funkční plocha v územním plánu, která by odpovídala vědě a výzkumu. A ve které by bylo možné realizovat například objekty pro bydlení, bytové domy, hotely a tak podobně. Takže takový polyfunkční mix, který podle nás v tuto chvíli odpovídá nejlépe tomu, jaké jsou tam problémy a jaké jsou i hodnoty toho území."

Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Já si myslím za mě, že je to velice dobře, že se té oblasti Hrušova věnuje taková velká pozornost, protože již v minulosti Hrušov patřil mezi takové centra obce nebo Ostravy jako takové. Ta historie Hrušova je velmi bohatá."

Studie byla už před časem projednána i s veřejností, která měla možnost se k ní vyjádřit.

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "To, co bylo spíš kvitováno, že je snaha respektovat tu původní strukturu. Nenavrhovat tam nové objekty lehkého průmysl. A naopak nějakým způsobem pracovat s těmi hodnotami v okolí toho jádra Hubert a v okolí kostela."

Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Já si to pamatuju ještě z mládí, protože jsem tam chodil hrát i šachy do Dělnického domu, kde hrál Stachanov Hrušov. Bylo tam koupaliště, byly tam tenisové kurty. Bylo tam toho hodně. Takže si myslím, že určitě si to zaslouží ten Hrušov. A myslím si, že to vítají všichni občané, protože ten prostor, proto tam vybudovat, navíc u řeky Ostravice, to zázemí, jednak kulturní, sportovní, tak i oddychové, tak je určitě dobře."

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "To, proč to nemůže dneska vzniknou jako atraktivní rezidenční oblast, přestože se nacházíme u řeky Ostravice, pod Landekem, u soutoku Odry a Ostravice, tak je to, že dneska je v té západní části koksovna. A ze tří stran je pak umístěna železnice, ulice Bohumínská a dálnice. To znamená zdroj hluku, zdroj nějakých emisí a znečistění. Takže toto byly ty důvody, proč se hledala i trochu jiná funkční plocha než ta, kterou bychom použili z centra nebo z Poruby nebo z Jihu."

Úkolem studie bylo také navrhnout strukturu veřejných a uličních prostranství a vnitřních zastavitelných ploch.

Pavel Řihák, architekt ateliéru MAPPA Ostrava: "Tady na tomto schématu jde vidět, co všechno se v těch zastavitelných plochách může odehrávat. Může tam být bydlení a služby, řekněme formou nějakých vila domů. Mohou tam být i nějaké drobné podnikatelské aktivity. Třeba uvnitř vnitrobloků nebo v návaznosti na ty objekty, které jsou směrem do ulice. Ale může to být klidně i intenzivněji využito tak, aby podél ulic byly administrativy nebo nějaké zázemí těch firem a uvnitř se odehrávala nějaká drobná nerušící výroba."

Do zpracování studie byli zapojeni zástupci města, obvodu Slezská Ostrava, vlastníků pozemků a dalších organizací. Včetně diskuze s veřejností.

---

Na Slezské se daří snižovat počet dlužníků

Na Slezské se pomalu daří snižovat počet dlužníků. Podle vedení obvodu to pravděpodobně souvisí s tím, že se postupně daří přeměňovat vyloučené lokality na nová místa k životu. Některé lokality už problémoví obyvatelé opustili.

V celé Ostravě je podle sdružení SOLUS přes 21 tisíc dospělých lidí, kteří mají dluhy po splatnosti.

Miroslav Beneš, mluvčí sdružení SOLUS: "V rámci Moravskoslezského kraje jsou významné rozdíly. Pokud se podíváme do Ostravy, tak například v obvodu Stará Bělá evidujeme mezi stovkou občanů jen dva, kteří mají určitý dluh po splatnosti zapsaný v registru SOLUS. Pokud se podíváme o kus dál, do Slezské Ostravy, do části Kunčičky, tak tam evidujeme dluh po splatnosti u 38 občanů ze 100."

Všeobecně ale Slezská Ostrava zaznamenává výrazné zlepšení ve snížení počtu dlužníků.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Souvisí to samozřejmě s tím, že v rámci městského obvodu ještě před několika lety existovalo 6 sociálně vyloučených lokalit. Z těchto šesti sociálně vyloučených lokalit dnes již tři lokality defacto neexistují. Jedná se o ulici Riegrova, kde byly zrekonstruovány soukromým vlastníkem bytové domy, které budou nabídnuty v tuto chvíli novým nájemníkům. Rovněž se jedná o oblast Zárubku, kde také obdobně se soukromým vlastníkem se nám podařilo zlikvidovat i tuto sociálně vyloučenou lokalitu. A jedná se o Hranečník, kde jsou dnes již domy vybydlené. A také jednáme o budoucí podobě tohoto místa. Ve zbývajících sociálně vyloučených lokalitách, mezi které můžeme řadit zejména Kunčičky a Liščinu se situace zlepšuje. Pozorujeme postupný trend, jak zlepšování bezpečnosti nebo například stavu veřejného prostoru a veřejného pořádku. Tak také to, že se například právě v ukazatelích, jako je zadluženost výrazně lepšíme. A snižuje se tedy i počet problémových občanů v těchto lokalitách."

Miroslav Beneš, mluvčí sdružení SOLUS: "V rámci celého Moravskoslezského kraje se situace dlouhodobě zlepšuje. Evidujeme zde mezi dospělými obyvateli přibližně 6,5 procenta těch, kteří nesplácejí své závazky. Což je řádově méně, než roku bylo například před pěti lety, kdy jsme se pohybovali kolem deseti procent."

Odborníci ale upozorňují, že v průběhu loňského roku začali mít lidé problémy s úhradou svých závazků.

Miroslav Beneš, mluvčí sdružení SOLUS: "V roce 2023 lze očekávat zvyšující se tlak na rodinné rozpočty, zejména v důsledku pokračujících vysokých cen energií a vyšší míry inflace. V této souvislosti je důležité zopakovat doporučení, že v případě potíží s úhradou splatných závazků by spotřebitelé co nejdříve měli kontaktovat svého věřitele a situaci s ním včas řešit."

Průměrná výše dluhu na jednoho občana, která je zapsaná v registru SOLUS, vychází už na více než 45 tisíc korun.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/slezskoostravsky-expres/slezskoostravsky-expres-21-02-2023-16-34