První ročník SlezskaFestu slavil úspěch. Ewa Farna, Marpo, Lenny a další slavní čeští interpreti přilákali ke Slezskoostravskému hradu tisíce návštěvníků. Užít si mohli množství koncertů, ale taky několik herních zón a další doprovodný program.
Pravidelní návštěvníci sedmnácti ročníků Dne Slezské i ti, kteří na festival zavítali úplně poprvé, ocenili jeho novou podobu. Hlavní hvězdou premiérového SlezskaFestu byla letos Ewa Farna. Návštěvníci si ale užili třeba taky Holki, nebo koncert zpěvačky Lenny.
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Je to tady moc fajn. Mě se tady strašně líbí, že tu je tolik lidí a je to fakt pěkné. A Lenny byla boží, takže já jsem moc ráda, že jsem ji viděla.“
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Leny je fantastická a tady na tom hradě to udělali úplně perfektně a je to tady fantastické.“
Lenny, zpěvačka: „Já musím říct, že interpret tohle pozná vždycky od nástupu na pódium, jak se bude vyvíjet atmosféra toho koncertu. A tady lidi velmi obstáli, bylo to velmi krásné. Takže já mám z toho dneska zážitek.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „SlezskaFest se určitě povedl a já jsem rád, že se podařilo Sen Slezské přetvořit do této atmosféry, kde přišlo daleko více lidí. Povedlo se sehnat věhlasnější interprety a celkově ten festival je někde jinde, než v minulosti byl.“
Návštěvníci se mohli těšit třeba taky na rappera Marpa, kapelu Portless nebo skupinu Verona. Součástí festivalu byla ale i široká nabídka občerstvení a zábavní zóny, kde si mohli zájemci vyzkoušet atrakce, parkour, nebo si prohlédnout auto z Rallye Dakar.
Barbora Blahožová, marketingový specialista Ostra Group: „Pan Tomáš Vrátný, šéf závodního týmu Fesh Fesh, který jezdí tady s tímto nádherným závodním speciálem, kamionem, jezdí Dakar a teďka s tímto autem vyhrál deváté místo.“
Vojtěch Petřík, majitel Čajovny na větrném kopci: „Čajovna na festivalu je každý festival úplně jiná. Některé festivaly jsou velké, některé jsou menší, ale věřím, že se snažíme dělat skvělou práci a nabízet dobrý servis, takže lidi si to užívají a my si to taky užíváme.“
Jednou z velkých změn letošní akce bylo to, že za vstup na ni museli návštěvníci poprvé platit. Vzhledem k velkolepému programu jim to ale vůbec nevadilo.
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Ty ceny jsou takové, jaké jsou. Bohužel, ti lidi to musí zaplatit, nedá se s tím nic dělat, ale ten program je super, bavím se tady, užívám si to.“
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Jo, je to tady fajn, je tady dost stánků s jídlem, s pitím, našli jsme prosecco stánek, takže myslím si, že my jsme spokojení. Kámoška mi ukradla lístek, takže mi určitě nevadí, že se tu platí.“
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „A já jsem v pohodě, že platím za dva, takže super.“
Několik tisíc návštěvníků a vesměs pozitivní ohlasy jsou známkou toho, že se festival skutečně povedl. Nic tedy nebrání tomu, aby se v příštím roce zopakoval s podobně pestrým programem.
---
Verner Lička, Ladislav Vízek, Ján Geleta a další legendy československého fotbalu se sešly na slezskoostravských Bazalech, aby sobě i divákům připomněly nejen slavná olympijská vítězství. Někteří z fotbalistů i po letech dokonce vyběhli na hřiště.
Pětačtyřicet let uběhlo od olympijského úspěchu z Moskvy, kde v roce 1980 československá fotbalová reprezentace utržila zlato. K výročí události, ale i připomínce dalších slavných vítězství, uspořádala Nadace fotbalových internacionálů ve spolupráci s Baníkem Ostrava a městským obvodem unikátní akci, na které olympionici zavzpomínali nejen na utkání.
Ján Geleta, držitel stříbrné olympijské medaile z Tokia: „Já jsem měl nevýhodu, že jsem strašně chrápal, takže jsem zaspal zemětřesení. A vylezl jsem ven, až se všichni smáli na blbce slovenského, že ho nezbudí ani japonské zemětřesení. Ale to nesnižuje úspěch, kterého jsme dosáhli.“
Ladislav Vízek, držitel zlaté olympijské medaile z Moskvy: „Brno, Ostrava, Dukla, to byl základ. Po třech, po čtyřech lidech jsme tam měli. Strašně rád na to vzpomínám, protože to bylo kamarádské a skutečně jsme měli opravdu silné mužstvo, což vlastně můžu doložit tou zlatou plackou, že jo.“
Verner Lička, držitel zlaté olympijské medaile z Moskvy: „Když si člověk vezme, že tady máme účastníky mistrovství světa 1962 anebo z Tokia 1964, tak ty brďo, klobouk dolů. A ještě v jakém třeba stavu jsou. Je pravda, že ty jsem spíše obdivoval, protože to byla taková ta generace ještě před námi, že jo. Ale potom tamtu éru Tondy Panenky a spol, tak ty jsem potkal přímo na tom hřišti.“
Legendární Antonín Panenka vyběhl na hřiště dokonce i v rámci akce Olympionici na Bazalech, kde si čeští olympionici zahráli proti slovenským internacionálům. Fanoušci československého fotbalu si kromě zápasu užili taky autogramiádu a možnost se s olympioniky osobně setkat.
anketa, fotbalový fanoušek: „Dozvěděl jsem se to před dvěma dny, a tak jsem se sbalil, prostě jsem se rozjel a z Moravských Budějovic jsme tady. Takže to taky máme kus cesty. Ale opravdu, pro mě jsou tady ti starší pánové větší legendy než ti mladší.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Slezská Ostrava je místem, kde bije fotbalové srdce nejen našeho města, ale také celého regionu. My jsme proto rádi, že stadion Bazaly může hostit takovou akci, jako je setkání našich olympioniků, fotbalových internacionálů. Je potřeba říct, že v posledních letech těch úspěchů na olympijských hrách tolik nebylo, nebo se fotbalová reprezentace vůbec olympijských her neúčastnila, takže je to určitě nějaká inspirace.“
Motivací k úspěchům minimálně domácího Baníku snad bude i chystaná stavba stadionu Nové Bazaly, který by na místě mohl podle pozitivních odhadů vyrůst už do pěti let.
---
Noc kostelů opět nabídla možnost navštívit v netradiční noční atmosféře kostely, modlitebny a další církevní památky po celé republice. V Ostravě se letos zapojilo více než třicet svatostánků a tři z nich taky v její slezské části. Mottem letošního ročníku byla naděje.
Kostel svatého Františka a Viktora ve slezskoostravském Hrušově je dnes jednou z posledních připomínek někdejšího života této čtvrti. Stavba z konce 19. století zažila éru rozkvětu, poválečný úpadek a přežila i ničivou povodeň.
Miriam Prokešová, organizátorka Noci kostelů v Hrušově: „Kostel má zrovna dneska, 23. května, výročí posvěcení, byl posvěcený roku 1893. Prošel si obrovským vzestupem po druhé světové válce. Tady v Hrušově bylo skoro 7 tisíc lidí, takže kostel byl úplně plný. A potom po povodních v tom roce 1997 to prostě šlo zase úplně dolů.“
Chrám se už několik let pravidelně účastní Noci kostelů a nejinak tomu bylo v letošním roce. Příchozí si mohli vychutnat houslový koncert, nebo poslechnout vystoupení chrámového sboru.
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „Trochu zavzpomínat na určité období a podívat se. Je to velice hezké a myslím si, že by to i mladým lidem v dnešní době mělo něco dát.“
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „My jezíme každý rok už několik let na Noc kostelů, takže každý den si dáme nějaký jiný, nový. Je to kus historie, ty stavby.“
Hrušovský kostel je příkladem toho, že naděje umírá poslední. Právě naděje pak byla taky letošním mottem Noci kostelů. Tematické aktivity k tomuto mottu si pro návštěvníky připravil taky heřmanický Husův sbor.
Markéta Sikorová, farářka Husova sboru v Heřmanicích: „ Provádí tady teďka návštěvnici takzvané suché plstění. Vytvářejí motiv kotvy, poněvadž mottem, tématem, letošní Noci kostelů je naděje. Takže děti i dospělí si tady vytvářejí obrázek, který budou moct následně buď postavit, protože je to poměrně pevné, nebo pověsit doma.“
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „Dělám to poprvé v životě. Je to krásná práce, protože je to příjemný přírodní materiál mezi dnešní moderní umělou hmotou, ze které se tady všechno dělá. A chce to značnout trpělivost, kterou já teda mám, takže se mi to hrozně líbí.“
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „Je to dobré a baví mě to. Nejvíc ty barvy a to, že si s tím můžu vyhrát.“
Součásti programu Husova sboru ale bylo taky několik koncertů a hudební vystoupení si pro návštěvníky letošní Noci kostelů připravil i nedaleký katolický kostel svatého Marka.
---
První ročník SlezskaFestu slavil úspěch. Ewa Farna, Marpo, Lenny a další slavní čeští interpreti přilákali ke Slezskoostravskému hradu tisíce návštěvníků. Užít si mohli množství koncertů, ale taky několik herních zón a další doprovodný program.
Pravidelní návštěvníci sedmnácti ročníků Dne Slezské i ti, kteří na festival zavítali úplně poprvé, ocenili jeho novou podobu. Hlavní hvězdou premiérového SlezskaFestu byla letos Ewa Farna. Návštěvníci si ale užili třeba taky Holki, nebo koncert zpěvačky Lenny.
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Je to tady moc fajn. Mě se tady strašně líbí, že tu je tolik lidí a je to fakt pěkné. A Lenny byla boží, takže já jsem moc ráda, že jsem ji viděla.“
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Leny je fantastická a tady na tom hradě to udělali úplně perfektně a je to tady fantastické.“
Lenny, zpěvačka: „Já musím říct, že interpret tohle pozná vždycky od nástupu na pódium, jak se bude vyvíjet atmosféra toho koncertu. A tady lidi velmi obstáli, bylo to velmi krásné. Takže já mám z toho dneska zážitek.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „SlezskaFest se určitě povedl a já jsem rád, že se podařilo Sen Slezské přetvořit do této atmosféry, kde přišlo daleko více lidí. Povedlo se sehnat věhlasnější interprety a celkově ten festival je někde jinde, než v minulosti byl.“
Návštěvníci se mohli těšit třeba taky na rappera Marpa, kapelu Portless nebo skupinu Verona. Součástí festivalu byla ale i široká nabídka občerstvení a zábavní zóny, kde si mohli zájemci vyzkoušet atrakce, parkour, nebo si prohlédnout auto z Rallye Dakar.
Barbora Blahožová, marketingový specialista Ostra Group: „Pan Tomáš Vrátný, šéf závodního týmu Fesh Fesh, který jezdí tady s tímto nádherným závodním speciálem, kamionem, jezdí Dakar a teďka s tímto autem vyhrál deváté místo.“
Vojtěch Petřík, majitel Čajovny na větrném kopci: „Čajovna na festivalu je každý festival úplně jiná. Některé festivaly jsou velké, některé jsou menší, ale věřím, že se snažíme dělat skvělou práci a nabízet dobrý servis, takže lidi si to užívají a my si to taky užíváme.“
Jednou z velkých změn letošní akce bylo to, že za vstup na ni museli návštěvníci poprvé platit. Vzhledem k velkolepému programu jim to ale vůbec nevadilo.
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Ty ceny jsou takové, jaké jsou. Bohužel, ti lidi to musí zaplatit, nedá se s tím nic dělat, ale ten program je super, bavím se tady, užívám si to.“
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „Jo, je to tady fajn, je tady dost stánků s jídlem, s pitím, našli jsme prosecco stánek, takže myslím si, že my jsme spokojení. Kámoška mi ukradla lístek, takže mi určitě nevadí, že se tu platí.“
anketa, návštěvníci SlezskaFestu: „A já jsem v pohodě, že platím za dva, takže super.“
Několik tisíc návštěvníků a vesměs pozitivní ohlasy jsou známkou toho, že se festival skutečně povedl. Nic tedy nebrání tomu, aby se v příštím roce zopakoval s podobně pestrým programem.
---
Verner Lička, Ladislav Vízek, Ján Geleta a další legendy československého fotbalu se sešly na slezskoostravských Bazalech, aby sobě i divákům připomněly nejen slavná olympijská vítězství. Někteří z fotbalistů i po letech dokonce vyběhli na hřiště.
Pětačtyřicet let uběhlo od olympijského úspěchu z Moskvy, kde v roce 1980 československá fotbalová reprezentace utržila zlato. K výročí události, ale i připomínce dalších slavných vítězství, uspořádala Nadace fotbalových internacionálů ve spolupráci s Baníkem Ostrava a městským obvodem unikátní akci, na které olympionici zavzpomínali nejen na utkání.
Ján Geleta, držitel stříbrné olympijské medaile z Tokia: „Já jsem měl nevýhodu, že jsem strašně chrápal, takže jsem zaspal zemětřesení. A vylezl jsem ven, až se všichni smáli na blbce slovenského, že ho nezbudí ani japonské zemětřesení. Ale to nesnižuje úspěch, kterého jsme dosáhli.“
Ladislav Vízek, držitel zlaté olympijské medaile z Moskvy: „Brno, Ostrava, Dukla, to byl základ. Po třech, po čtyřech lidech jsme tam měli. Strašně rád na to vzpomínám, protože to bylo kamarádské a skutečně jsme měli opravdu silné mužstvo, což vlastně můžu doložit tou zlatou plackou, že jo.“
Verner Lička, držitel zlaté olympijské medaile z Moskvy: „Když si člověk vezme, že tady máme účastníky mistrovství světa 1962 anebo z Tokia 1964, tak ty brďo, klobouk dolů. A ještě v jakém třeba stavu jsou. Je pravda, že ty jsem spíše obdivoval, protože to byla taková ta generace ještě před námi, že jo. Ale potom tamtu éru Tondy Panenky a spol, tak ty jsem potkal přímo na tom hřišti.“
Legendární Antonín Panenka vyběhl na hřiště dokonce i v rámci akce Olympionici na Bazalech, kde si čeští olympionici zahráli proti slovenským internacionálům. Fanoušci československého fotbalu si kromě zápasu užili taky autogramiádu a možnost se s olympioniky osobně setkat.
anketa, fotbalový fanoušek: „Dozvěděl jsem se to před dvěma dny, a tak jsem se sbalil, prostě jsem se rozjel a z Moravských Budějovic jsme tady. Takže to taky máme kus cesty. Ale opravdu, pro mě jsou tady ti starší pánové větší legendy než ti mladší.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Slezská Ostrava je místem, kde bije fotbalové srdce nejen našeho města, ale také celého regionu. My jsme proto rádi, že stadion Bazaly může hostit takovou akci, jako je setkání našich olympioniků, fotbalových internacionálů. Je potřeba říct, že v posledních letech těch úspěchů na olympijských hrách tolik nebylo, nebo se fotbalová reprezentace vůbec olympijských her neúčastnila, takže je to určitě nějaká inspirace.“
Motivací k úspěchům minimálně domácího Baníku snad bude i chystaná stavba stadionu Nové Bazaly, který by na místě mohl podle pozitivních odhadů vyrůst už do pěti let.
---
Noc kostelů opět nabídla možnost navštívit v netradiční noční atmosféře kostely, modlitebny a další církevní památky po celé republice. V Ostravě se letos zapojilo více než třicet svatostánků a tři z nich taky v její slezské části. Mottem letošního ročníku byla naděje.
Kostel svatého Františka a Viktora ve slezskoostravském Hrušově je dnes jednou z posledních připomínek někdejšího života této čtvrti. Stavba z konce 19. století zažila éru rozkvětu, poválečný úpadek a přežila i ničivou povodeň.
Miriam Prokešová, organizátorka Noci kostelů v Hrušově: „Kostel má zrovna dneska, 23. května, výročí posvěcení, byl posvěcený roku 1893. Prošel si obrovským vzestupem po druhé světové válce. Tady v Hrušově bylo skoro 7 tisíc lidí, takže kostel byl úplně plný. A potom po povodních v tom roce 1997 to prostě šlo zase úplně dolů.“
Chrám se už několik let pravidelně účastní Noci kostelů a nejinak tomu bylo v letošním roce. Příchozí si mohli vychutnat houslový koncert, nebo poslechnout vystoupení chrámového sboru.
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „Trochu zavzpomínat na určité období a podívat se. Je to velice hezké a myslím si, že by to i mladým lidem v dnešní době mělo něco dát.“
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „My jezíme každý rok už několik let na Noc kostelů, takže každý den si dáme nějaký jiný, nový. Je to kus historie, ty stavby.“
Hrušovský kostel je příkladem toho, že naděje umírá poslední. Právě naděje pak byla taky letošním mottem Noci kostelů. Tematické aktivity k tomuto mottu si pro návštěvníky připravil taky heřmanický Husův sbor.
Markéta Sikorová, farářka Husova sboru v Heřmanicích: „ Provádí tady teďka návštěvnici takzvané suché plstění. Vytvářejí motiv kotvy, poněvadž mottem, tématem, letošní Noci kostelů je naděje. Takže děti i dospělí si tady vytvářejí obrázek, který budou moct následně buď postavit, protože je to poměrně pevné, nebo pověsit doma.“
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „Dělám to poprvé v životě. Je to krásná práce, protože je to příjemný přírodní materiál mezi dnešní moderní umělou hmotou, ze které se tady všechno dělá. A chce to značnout trpělivost, kterou já teda mám, takže se mi to hrozně líbí.“
anketa, návštěvníci Noci kostelů: „Je to dobré a baví mě to. Nejvíc ty barvy a to, že si s tím můžu vyhrát.“
Součásti programu Husova sboru ale bylo taky několik koncertů a hudební vystoupení si pro návštěvníky letošní Noci kostelů připravil i nedaleký katolický kostel svatého Marka.
---
