Dotace pro včelaře letos doznala změny

I letos budou moci chovatelé hospodářských zvířat a včelstev žádat obec o dotaci pro svůj chov. Zastupitelé rovněž schválili dotační program na úhradu stočného pro ty domácnosti, které nejsou napojeny na obecní kanalizaci.

Jedním z důležitých bodů třiadvacátého zasedání zastupitelstva obce Stonava bylo schválení programu Dotace pro chovatele hospodářských zvířat a včelstev pro rok 2026. Oproti předchozím letům přináší letošní program jednu významnou změnu. O finanční podporu nově mohou žádat také včelaři, kteří chovají pouze jedno včelstvo.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: "My jsme měli podporu včelařům nastavenou tak, že minimální počet včelstev je tři, ale jak tady zaznělo, je možná správně to ponížit na jedno. Kdyby někdo chtěl začít, tak ať může začít už od jednoho včelstva a může dostat i na jedno včelstvo dotaci."

Tuto změnu místní včelaři jednoznačně přivítali.

Josef Gabzdyl, jednatel ZO ČSV Stonava: "Je to kladný signál ze strany obce. Proto, abychom mohli podpořit i začínající včelaře, kteří vlastně nemají hned pět nebo deset včelstev, ale začínají se učit na jednom či dvou včelstvech, ať si to zkouší ošahat a pak teprve se rozhodnou, zda do toho půjdou ve větším, nebo ne."

Zastupitelé současně schválili také program na poskytování dotací na úhradu stočného pro občany obce Stonožka.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: "Obec vyhlašuje to, aby dorovnala ten nepoměr lidem, kteří platí stočné do SM vaku. Protože máme svoji kanalizační síť, svůj kanalizační řád v naší režii. Takže lidé, kteří mají stočné vedené do SM vaku, mají podmínky stejné, jako lidé, kteří jsou napojeni na naši kanalizaci."

Podrobné informace ke všem vyhlášeným dotačním programům, včetně podmínek a formulářů žádostí, jsou zveřejněny na webových stránkách obce Stonožka.

---

Stonavští zahrádkáři vyrazili na Vychylovku

Stonavští zahrádkáři letos svůj tradiční letní zájezd zamířili na sever Slovenska. Místo obvyklé zahrádkářské výstavy vsadili na poznávání přírody, historie a technických památek. Cílem jejich cesty se stala Vychylovka – známý skanzen lidové architektury s historickou lesní železnicí.

Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: "My jsme to dočasnězměnili, protože těch výletů na takové ty zahrádkářské výstavy už bylo hodně. Už minulý rok a i tento rok jsme byli někde v přírodě. Loni ve Visle, letos jsem vyrazili na Vychylovku."

Vychylovka je známá především svou historickou lesní železnicí. Ta byla vybudována ve dvacátých letech minulého století ke svážení dřeva z horských lesů. Její největší zajímavostí je unikátní systém úvratí, díky kterému dokázaly vlaky překonávat prudké horské svahy. Dnes po zachované části tratě vozí návštěvníky historický vláček.

Lokomotiva nejprve celou soupravu tahala, tlačila, tahala, tlačila.

Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: "Nejprve jsme jeli vláčkem do úvrati, potom jsme navštívili skanzen, kde jsou pěkné staré chalupy."

Muzeum kysucké dědiny patří k největším skanzenům na Slovensku. Na jednom místě se podařilo zachránit desítky původních roubených staveb z různých částí Kysuc. 

Je to taky zajímavé. Můžete se podívat do chalupy.

Návštěvníci si mohou prohlédnout obytné chalupy, hospodářská stavení, školu, kapli, mlýn i kovárnu a nahlédnout tak do života místních obyvatel na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Součástí programu byla také zastávka ve Staré Bystrici. Dominantou obce je první slovenský orloj, který kromě astronomických údajů zaujme také pohyblivými dřevěnými sochami významných osobností slovenské historie.

anketa, účastníci zájezdu: "Výlet se zahrádkáři je vždycky super. Počasí bylo luxusní. Ve skanzenu jsem byla potřetí, poprvé jsem byla na Vychylovce asi v 17 letech a moc se tam toho nezměnilo. Musím říct, že každý, kdo nebyl na Vychylovce, tak ať se podívá, jak příroda vypadá a jak lidé žili. Je to opravdu hodně poučné." "Já si myslím, že to bylo všechno super. Vychylovka je něco jiného než třeba Rožnov pod Radhoštěm, ale doporučuji každému, aby se tam zajel podívat."

Po návratu do Stonavy společně strávený den ještě neskončil. V areálu Sportovního klubu čekalo na všechny účastníky posezení s grilovanými klobáskami.

Martin Buchta, jednatel MO ČZS Stonava: "Jako výbor jsme se rozhodli, že to ukončíme tady. V naší režii jsme nakoupili nějaké klobásky. Tady se sejdeme, vyhodnotíme ten zájezd, dáme si nějaké pivko a zakončíme to tady tím."

Společné zájezdy jsou už řadu let nedílnou součástí činnosti stonavských zahrádkářů. Vedle zahrádkářských akcí tak nabízejí také možnost poznávat zajímavá místa a společně strávit příjemný den.

---

Pamięć o J. Ondruszu w Stonawie wciąż żywa

Uroczystość wspomnieniową z okazji 30. rocznicy śmierci Józefa Ondrusza, autora Godek śląskich zorganizowało koło PZKO w Stonawie, zapraszając chóry Stonawa i Lira Darków, wójta Tomáša Wawrzyka, wicewójta i senatora Andrzeja Febra i innych gości. Na Godkach śląskich wychowało się kilka generacji zaolzianskich Polaków.

Aleksandra Opioł, PZKO Stonawa: „W okresie okupacji Józef Ondrusz się ukrywał i w tym czasie zaczął spisywać godki, te opowiadania, które zasłyszał w dzieciństwie.”

Ondrusz był autorem ukazujących się w Zwrocie tzw. Żywych tekstów z ilustracjami Rudolfa Żebroka

Aleksandra Opioł, PZKO Stonawa: „Tam jest dużo tekstów, opowiedzianych przez mieszkańców Stonawy. Są naprawdę takie ciekawe, inspirujące, możemy się czasami dowiedzieć, jak to w tej Stonawie było dawniej.”

Dwa ostatnie wydania legend Ondrusza - Godkie śląski i Cudowny chleb - to zasługa dwu pań ze Stonawy - Henryki Żabinskiej i Elżbiety Gałuszki.

Elżbieta Gałuszka, emerytowana dyrektorka Przedszkola w Karwinie-Fryszrtacie: „Ondrusz był moim nauczycielem. Odwiedziłam go bodajże w tym 1994 roku. I mówi: Tak by mi się chciało jeszcze, żeby ta książka wyszła po raz kolejny. Ale nie ma ilustratora, nie mam redaktora. No i ja tak mówię: A co gdyby nasze przedszkolaki to zilustrowały. Tak się uśmiechnął i mówi: To by był dobry pomysł.”

Organizacją i redakcją książki zajęła się pani Henryka Żabinska. W nowym wydaniu Godki śląskie ukauzały się nakładem Towarzystwa Nauczycieli Polskich w RC przy wsparciu finansowym czeskiego ministerstwa kultury, ale trzeba było mieć również własne pieniądze.

Elżbieta Gałuszka, emerytowana dyrektorka Przedszkola w Karwinie-Frysztacie: „No i z Henią żeśmy objechały Zaolzie - od Bogumina po Mosty po wszystkich gminach. Szkoły wykupiły książki jeszcze przedtem, niż one były. Smutne było, że pan Józef Ondrusz nie doczekał się tej książki, ale widział ilustracje, jeszcze mu zdążyłam przynieść cały ten arkusz z tymi ilustracjami. Więc on jeszcze te ilustracje widział, no a potem, niestety, książki nie dożył.”

Zmarł krótko po powrocie z odwiedzin swojej córki w Anglii. Spoczywa na cmentarzu ewangelickim w Stonawie. Gdy dwadzieścia lat później nakład się wyczerpał, panie ze Stonawy podjęły nową inicjatywę.

Elżbieta Gałuszka, emerytowana dyrektora Przedszkola w Karwinie-Frysztacie: „Z Henią znowu żeśmy postanowiły, że trzeba to wznowić. No i napisałyśmy projekt do Funduszu Rozwoju Zaolzia. I wtedy Kongres Polaków wydał tę książkę, to kolejne już wydanie.”

Mariola Mikula, współpracowniczka Biblioteki w Stonawie: „„W związku z tym, że współpracuję z Biblioteką tutaj w Stonawie, zaproponowałam taki temat: Śladami legend Józefa Ondrusza, ponieważ w jego Godkach śląskich, w Cudowym chlebie jest cała masa wspaniałych legend właśnie związanych ze Stonawą.”

---