Druhou listopadovou sobotu přivítalo vedení Stonavy sedm nových občánků. V letošním roce je to již druhý zápis nově narozených dětí v obci Stonava.
Je sobota 11. listopadu 10 hodin dopoledne. Do obřadní síně na obecním úřadě ve Stonavě přicházejí rodiče a příbuzní nově narozených občánků Stonavy. Do pamětní knihy obce jsou postupně zapsáni a do obecní kolébky vloženi: Linda Krištofová, Klaudie Kaša a Štěpán Novák.
O program během slavnostního zápisu nově narozených dětí se postarali stonavští předškoláci.
O půl hodiny později se slavnostní akt opakoval. Tentokrát byli do života přivítáni: Matyáš Kuruc, Gabriel Motl, Klára Kolková a Eliška Huňařová.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Nadešla sobota 11. listopadu a já jsme potěšen, že jste přijali naše pozvání, abychom společně přivítali Vaše dítě mezi nejmladší občany naší obce. Těší nás, že jste našli zázemí právě u nás, že si u nás budujete rodinu, bydlení a připravujete se na společný rodinný život. Bude záležet na Vás obou, vážení rodiče, abyste dovedli vytvořit Vašemu dítěti krásný domov, domov naplněný láskou a vzájemnou úctou. Proto jej veďte do života moudře a uvážlivě. Bude záležet na Vás, zda každý počin, každé rozhodnutí bude správné. Přeji vše nejlepší, hodně zdraví, krásný domov a šťastný život v naší obci. Vám milí rodiče na závěr přeji jménem svým a jménem Obecního úřadu ve Stonavě velkou trpělivost a lásku, vzájemné porozumění při výchově Vašeho dítěte. Celé vaší rodině přeji, aby Vaše příští dny byly plné slunce a pohody, abyste měli radost z dítěte a Vaše dítě, aby bylo pyšné na Vás, na svou matku a svého otce.“
---
Uplynulý víkend patřil svatomartinským hodům. Tradiční svatomartinská husa se ovšem ve Stonavě nepodávala. Lidé si mohli pochutnat na něčem úplně jiném.
Letošní svátek svatého Martina byl ve Stonavě spojen s výjimečným gurmánským zážitkem. Tradiční svatomartinská husa se totiž objevila v nečekané podobě – na svatomartinské pizze.
Martin Kurz, kuchař, pizzerie Tamarín: „Rozhodli jsme se, protože jsme to ještě nikdy nikde neviděli. Tak nevím, jestli jsme první. Prostě jsme to chtěli zkusit a myslím, že jsme sami překvapeni jaký byl o tu pizzu zájem. Děláme to z husích prsíček, z kysaného bílého zelí a sladkokyselého červeného zelí. Myslím si, že to má docela dobrý ohlas.“
anketa: „Pizza byla úžasná. Ta část s tím červeným zelím byla lepší, to těsto bezkonkurenční.“ „Překvapivá kombinace a opravdu byla výborná.“
---
Atmosféra svátku svatého Martina zavládla po celý týden v Mateřské škole na Hořanech, kde se děti ponořily do kreativity a tradic spojených s tímto významným svátkem.
Kdo vkročil do prostor MŠ, okamžitě ucítil vůni, která se linula po chodbách dolanské základní školy. Malí kuchaři totiž pekli svatomartinské rohlíčky s různými náplněmi - makovou, tvarohovou a povidlovou. Ty pak v rámci své procházky, při které děti plnily úkoly spojené s legendou svatého Martina, předaly všem klientům Domu s pečovatelskou službou ELIM, navazujíc tak na svou krásnou tradici.
Předvečer svátku svatého Martina byl vyhlášeným setkáním s lampiony na parkovišti u PZKO. Děti si společně zazpívaly a vyrazily v průvodu k dolanské škole , kde je čekal teplý čaj a lahodné koblihy.
Vrchol večera byl bezesporu ohňostroj, který osvětlil noční oblohu a dodal celé události nezapomenutelný závěr.
---
Ve Stonavě se odehrál předposlední domácí zápas podzimní sezóny. Muži SK Stonava v něm nastoupili proti celku z Orlové.
Sobotní utkání na domácím stonavském kluzišti po dlouhém dešti přineslo spoustu intenzivních soubojů, hromadu žlutých karet, ale také tři góly, které bohužel skončily v domácí sítí.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Jak zhodnotit zápas? První poločas jsme nezačali podle našich představ, byli jsme všude pozdě, soupeř byl lepší, měl více příležitostí a zasloženě se dostal do vedení na konci poločasu. Do druhého poločas jsme si v kabině řekli, jak to chceme hrát. Kluci to začali plnit, měli jsme obrovské příležitosti vyrovnat, myslím si, jsme ten zápas mohli během deseti minut v druhém poločase otočit na naší stranu, ale nebylo nám dneska přáno. Dostali jsme dva góly ze zbytečných breaků, soupeř nás vytrestal z toho, co měl. Samozřejmě to měl jednodušší, protože hrál do otevřené obrany, my jsme jeli do plných, ale bohužel, na to se nikdo nedívá, měli jsme dát branky. Ten zápas by vypadal jinak, kdybychom dali hned gól. Zasloužené vítězství soupeře.“
V posledním zápase, který se odehraje v sobotu 18. listopadu bude Stonava hostit Dolní Datyni. Zápas se ale odehraje na umělé trávě v Horní Suché.
---
Historia kwartetu „Dobry wieczór” Lecha Gattnara zaczęła się od wspólnej piosenki wówczas jeszcze tria na koncercie jubileuszowym chóru Hejnał-Echo. A ponieważ dla tria nie ma zbyt wielu opracowań muzycznych, do współpracy zaproszono śpiewającą sopranem czwartą wokalistkę.
Kateřina Konečná (sopran): „Oslovil mě Lešek, známe se léta, jednoho dne zavolal, že jsou tři a chtěli by být čtyři. No původně chtěl, aby nás bylo pět, ale nějak pořad chybí. Tak jsem přišla na zkoušku a zůstala jsem. Už je tam více těch sborů polských - Collegium Canticorum Český Těšín, stonavský chór.”
Wyjątkowość tego kwartetu polega na tym, że jest to właściwie zespół czterech solistów z bogatym doświadczeniem śpiewaczym.
Romana Swaczyna (alt): „Śpiewałam w Promyku w szkole podstawowej, śpiewałam w Górniku, tam również tanczyłam, gdy byłam w szkole średniej, i trzydzieści lat śpiewam z orkiestrą dętą Malá černá hodba.“
A okazjonalnie również z orkiestrą Cieszynianka z Polski. Jolanta Žemlička natomiast pierwsze kroki w branży muzycznej stawiala w szkolnym zespole Gizdy.
Jolanta Žemlička (drugi sopran): „W trzeciej klasie zaczęłam swoją przygodę ze śpiewem w Permoniku, śpiewałam tam do końca szkoły średniej, chodziłam do chóru, chodziłam na śpiew solowy i na zajęcia z prowadzenia chóru.”
Inną osobliwością zespołu jest to, że wokaliści przychodzą na próbę – przygotowani.
Lech Gattnar (bas), kierownik zespołu: „Staramy się nie marnować czasu. Jak przyjdą wszyscy przygotowani, to praca idzie do przodu o wiele szybciej, bo ćwiczyć indywidualnie z każdym intonację, byłoby rzeczywiście marnowaniem czasu.”
Jolanta Žemlička (drugi sopran): „Leszek nagrywa nam nasze partie, więc można to sobie odsłuchać i tak się przygotowuję ja.”
Lech Gattnar (bas), kierownik zespołu: „Potem, jak się to wszystko razem zacznie tworzyć, to wszystko inaczej brzmi. To nie jest tak, że każdy to ma w małym palcu i zaraz śpiewa, i to wszystko zaraz zabrzmi. Tak proste to nie jest.”
Romana Szwaczyna (alt): „Na cztery głosy acapella - to jest bardzo trudne. Trzeba trzymać tę intonację, jakbym ja źle zaśpiewała, to trzej koledzy już potem nie wiedzą, co mają robić.”
Zespół ma w swoim reportuarze zarówno piosenki rozrywkowe, jak i ludowe, i to nie tylko z naszego rodzimego podwórka.
---
Druhou listopadovou sobotu přivítalo vedení Stonavy sedm nových občánků. V letošním roce je to již druhý zápis nově narozených dětí v obci Stonava.
Je sobota 11. listopadu 10 hodin dopoledne. Do obřadní síně na obecním úřadě ve Stonavě přicházejí rodiče a příbuzní nově narozených občánků Stonavy. Do pamětní knihy obce jsou postupně zapsáni a do obecní kolébky vloženi: Linda Krištofová, Klaudie Kaša a Štěpán Novák.
O program během slavnostního zápisu nově narozených dětí se postarali stonavští předškoláci.
O půl hodiny později se slavnostní akt opakoval. Tentokrát byli do života přivítáni: Matyáš Kuruc, Gabriel Motl, Klára Kolková a Eliška Huňařová.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Nadešla sobota 11. listopadu a já jsme potěšen, že jste přijali naše pozvání, abychom společně přivítali Vaše dítě mezi nejmladší občany naší obce. Těší nás, že jste našli zázemí právě u nás, že si u nás budujete rodinu, bydlení a připravujete se na společný rodinný život. Bude záležet na Vás obou, vážení rodiče, abyste dovedli vytvořit Vašemu dítěti krásný domov, domov naplněný láskou a vzájemnou úctou. Proto jej veďte do života moudře a uvážlivě. Bude záležet na Vás, zda každý počin, každé rozhodnutí bude správné. Přeji vše nejlepší, hodně zdraví, krásný domov a šťastný život v naší obci. Vám milí rodiče na závěr přeji jménem svým a jménem Obecního úřadu ve Stonavě velkou trpělivost a lásku, vzájemné porozumění při výchově Vašeho dítěte. Celé vaší rodině přeji, aby Vaše příští dny byly plné slunce a pohody, abyste měli radost z dítěte a Vaše dítě, aby bylo pyšné na Vás, na svou matku a svého otce.“
---
Uplynulý víkend patřil svatomartinským hodům. Tradiční svatomartinská husa se ovšem ve Stonavě nepodávala. Lidé si mohli pochutnat na něčem úplně jiném.
Letošní svátek svatého Martina byl ve Stonavě spojen s výjimečným gurmánským zážitkem. Tradiční svatomartinská husa se totiž objevila v nečekané podobě – na svatomartinské pizze.
Martin Kurz, kuchař, pizzerie Tamarín: „Rozhodli jsme se, protože jsme to ještě nikdy nikde neviděli. Tak nevím, jestli jsme první. Prostě jsme to chtěli zkusit a myslím, že jsme sami překvapeni jaký byl o tu pizzu zájem. Děláme to z husích prsíček, z kysaného bílého zelí a sladkokyselého červeného zelí. Myslím si, že to má docela dobrý ohlas.“
anketa: „Pizza byla úžasná. Ta část s tím červeným zelím byla lepší, to těsto bezkonkurenční.“ „Překvapivá kombinace a opravdu byla výborná.“
---
Atmosféra svátku svatého Martina zavládla po celý týden v Mateřské škole na Hořanech, kde se děti ponořily do kreativity a tradic spojených s tímto významným svátkem.
Kdo vkročil do prostor MŠ, okamžitě ucítil vůni, která se linula po chodbách dolanské základní školy. Malí kuchaři totiž pekli svatomartinské rohlíčky s různými náplněmi - makovou, tvarohovou a povidlovou. Ty pak v rámci své procházky, při které děti plnily úkoly spojené s legendou svatého Martina, předaly všem klientům Domu s pečovatelskou službou ELIM, navazujíc tak na svou krásnou tradici.
Předvečer svátku svatého Martina byl vyhlášeným setkáním s lampiony na parkovišti u PZKO. Děti si společně zazpívaly a vyrazily v průvodu k dolanské škole , kde je čekal teplý čaj a lahodné koblihy.
Vrchol večera byl bezesporu ohňostroj, který osvětlil noční oblohu a dodal celé události nezapomenutelný závěr.
---
Ve Stonavě se odehrál předposlední domácí zápas podzimní sezóny. Muži SK Stonava v něm nastoupili proti celku z Orlové.
Sobotní utkání na domácím stonavském kluzišti po dlouhém dešti přineslo spoustu intenzivních soubojů, hromadu žlutých karet, ale také tři góly, které bohužel skončily v domácí sítí.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Jak zhodnotit zápas? První poločas jsme nezačali podle našich představ, byli jsme všude pozdě, soupeř byl lepší, měl více příležitostí a zasloženě se dostal do vedení na konci poločasu. Do druhého poločas jsme si v kabině řekli, jak to chceme hrát. Kluci to začali plnit, měli jsme obrovské příležitosti vyrovnat, myslím si, jsme ten zápas mohli během deseti minut v druhém poločase otočit na naší stranu, ale nebylo nám dneska přáno. Dostali jsme dva góly ze zbytečných breaků, soupeř nás vytrestal z toho, co měl. Samozřejmě to měl jednodušší, protože hrál do otevřené obrany, my jsme jeli do plných, ale bohužel, na to se nikdo nedívá, měli jsme dát branky. Ten zápas by vypadal jinak, kdybychom dali hned gól. Zasloužené vítězství soupeře.“
V posledním zápase, který se odehraje v sobotu 18. listopadu bude Stonava hostit Dolní Datyni. Zápas se ale odehraje na umělé trávě v Horní Suché.
---
Historia kwartetu „Dobry wieczór” Lecha Gattnara zaczęła się od wspólnej piosenki wówczas jeszcze tria na koncercie jubileuszowym chóru Hejnał-Echo. A ponieważ dla tria nie ma zbyt wielu opracowań muzycznych, do współpracy zaproszono śpiewającą sopranem czwartą wokalistkę.
Kateřina Konečná (sopran): „Oslovil mě Lešek, známe se léta, jednoho dne zavolal, že jsou tři a chtěli by být čtyři. No původně chtěl, aby nás bylo pět, ale nějak pořad chybí. Tak jsem přišla na zkoušku a zůstala jsem. Už je tam více těch sborů polských - Collegium Canticorum Český Těšín, stonavský chór.”
Wyjątkowość tego kwartetu polega na tym, że jest to właściwie zespół czterech solistów z bogatym doświadczeniem śpiewaczym.
Romana Swaczyna (alt): „Śpiewałam w Promyku w szkole podstawowej, śpiewałam w Górniku, tam również tanczyłam, gdy byłam w szkole średniej, i trzydzieści lat śpiewam z orkiestrą dętą Malá černá hodba.“
A okazjonalnie również z orkiestrą Cieszynianka z Polski. Jolanta Žemlička natomiast pierwsze kroki w branży muzycznej stawiala w szkolnym zespole Gizdy.
Jolanta Žemlička (drugi sopran): „W trzeciej klasie zaczęłam swoją przygodę ze śpiewem w Permoniku, śpiewałam tam do końca szkoły średniej, chodziłam do chóru, chodziłam na śpiew solowy i na zajęcia z prowadzenia chóru.”
Inną osobliwością zespołu jest to, że wokaliści przychodzą na próbę – przygotowani.
Lech Gattnar (bas), kierownik zespołu: „Staramy się nie marnować czasu. Jak przyjdą wszyscy przygotowani, to praca idzie do przodu o wiele szybciej, bo ćwiczyć indywidualnie z każdym intonację, byłoby rzeczywiście marnowaniem czasu.”
Jolanta Žemlička (drugi sopran): „Leszek nagrywa nam nasze partie, więc można to sobie odsłuchać i tak się przygotowuję ja.”
Lech Gattnar (bas), kierownik zespołu: „Potem, jak się to wszystko razem zacznie tworzyć, to wszystko inaczej brzmi. To nie jest tak, że każdy to ma w małym palcu i zaraz śpiewa, i to wszystko zaraz zabrzmi. Tak proste to nie jest.”
Romana Szwaczyna (alt): „Na cztery głosy acapella - to jest bardzo trudne. Trzeba trzymać tę intonację, jakbym ja źle zaśpiewała, to trzej koledzy już potem nie wiedzą, co mają robić.”
Zespół ma w swoim reportuarze zarówno piosenki rozrywkowe, jak i ludowe, i to nie tylko z naszego rodzimego podwórka.
---
