Dobrý den, nastal ten pravý čas na školní magazín TV Polar Studuj u nás. Začneme reportáží o

konferenci Škola v síti informací v Ostravě, poté se přesuneme na Hukvaldy za workshopem školních

psychologů a nakonec navštívíme Festival květin mladých zahradníků.

Konference škola v síti informací k novým trendům ve výuce informatiky byla realizována organizací

Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum v rámci

projektu okap dvě.

Konference Škola v síti informací v Ostravě

Blanka Kozáková, hlavní organizátorka konference: „Pro nás to byla obrovská výzva, že konečně po

dvouleté přestávce opět můžeme školy svolat na naši tradiční konferenci, kterou věnujeme digitálním

technologiím ve výuce. Tentokrát se to propojilo s tématy, která jsou hodně aktuání, což je třeba

nová informatika, která v této chvíli zajímá zejména základní školy, a poté národní plán obnovy. Z

mého pohledu má akce dobrý dopad, protože máme přes sto účastníků. Je vidět, že je po setkávání

"hlad" a tím, že jsme dlouhou dobu fungovali jenom online, tak jsme si říkali, že je to z naší strany

pěkné poděkování učitelům, za to, jak museli v tom online prostoru vzdělávat, a že se teď můžeme

zase normálně setkat.“

Učilo se distančně. Vyžaduje to nové technologie? Posunuli jste se díky tomu někam dále?

Blanka Kozáková, hlavní organizátorka konference: „Já si myslím, že tady došlo k obrovskému

posunu. To, co dokázal v této oblasti covid, to by České školství dokazovalo nějakých deset let možná.

Byla to změna ze dne na den a já jsem moc ráda, že tady máme partnery, kteří nám pomáhali k tomu

přechodu do online prostředí. Byli to kolegové ze školského týmu z Microsoftu a kolegové ze

školského týmu z Googlu. Byla to velká opora, a když jsme potřebovali učitelům doplnit nějaké

nástroje do online prostředí, byli nám vždycky nápomocní.“

Jaká další témata jsou dnes na programu?

Blanka Kozáková, hlavní organizátorka konference: „Probírali jsme témata jako algoritmizace,

programování, robotika. Zrovna teď má kolega příspěvek na téma virtuální reality. Jsou to všechno už

konkréní věci, které se dějí ve školách v našem kraji. Pojali jsme to jako sdílení dobrých zkušeností,

takže kolegové mohou vidět, co už jinde funguje, a následně to přenést do svého prostředí."

Pozvání na konferenci přijala i zástupkyně ministerstva školství České Republiky.

Anna Stočesová Martínková, ministerský rada MŠ ČR: „Za ministerstvo školství se snažíme jezdit po

celé České republice a vysvětlovat náš záměr a cíl. Tím je proměna obsahu vzdělávání v kontextu

digitalizace. Jde nám především o to vyrovnat se s tou situací, která nastala velice zajímavým

způsobem v době zavření škol, kdy se školy musely vypořádat s tím, jakým způsobem budou ty

digitální technologie využívat. Ukázalo se, že je za potřebí oživit každou školu a podpořit ji finančními

prostředky, aby se mohly vybavit těmi digitáními technologiemi. Ministerstvo školství se podařilo

získat finanční prostředky z Evropské Unie. Je to přímo na komponentu 3.1, inovace ve vzdělávání v

kontextu digitalizace. Ty finanční prostředky jsou určeny školám na dva účely. Jeden ten účel je

vybavení žáka digitáními učebními pomůckami. Druhým docela zásadní účelem je zabezpečit, aby

nedocházelo k digitální propasti. Hovoříme o takzvané prevenci digitální propasti, aby se každý žák

mohl zapojit. Chceme zařídit, aby nedocházelo k vyloučení, jenom proto, že digitální zařízení někdo

nevlastní. Když jezdím po těchto konferencích nebo různých setkáváních se školami, s řediteli škol,

tak ukazujeme nejen na to, jak účelně využit ty finanční prostředky, ale snažíme se hlavně metodicky

podporovat školy ve spolupráci s národním pedagogickým institutem. Ukazovat příklady dobré praxe.

Jak to dělat, aby si ta škola poradila i s novými rámcovými vzdělávacími programy, které se zaměřily

na proměnu celého vzdělávacího programu v oblasti digitalizace. Není tam jenom nová informatika,

ale především nová klíčová digitání kompetence. A právě ta kompetence najednou zasáhla úplně

všechny učitele. Od mateřských škol až po střední školy. V podstatě se týká úplně jakéhokoliv

vyučovacího předmětu, protože všude tam by se měla ta digitalizace využívat a měl by se žák naučit

informaticky myslet, rozvíjet své digitální kompetence."

Do našeho kraje za tímto účelem dorazí téměř osmdesát milionů korun. Je to dostatečný rozpočet,

nebo bude třeba ještě v budoucnu navýšen?

Anna Stočesová Matrínková, ministerský rada MŠ ČR: „Finanční prostředky, které rozdělujeme v

tomto roce, jsou určeny nejen pro školy zřizované krajem, obcí, nebo svazkem obcí, ale i pro školy

soukromé a církevní - formou výzvy. V letošním roce je určitý balík peněz, který je na digitální učební

pomůcky jednorázový, ale na prevenci digitální propasti se bude opakovat jak v tomto roce, tak ta

finanční intervence bude i v příštím roce, i v roce 2024.“

Účastníci konference Škola v síti informací sdíleli i své příklady dobré praxe.

Libor Klubal, učitel ZŠ Štítina: „Já jsem dneska mluvil o tom, jak jsme se u nás ve škole vypořádali s

digitální kompetencí, což je vlastně něco, co vpadlo do života všem učitelům. Ukazoval jsem příklady

dobré praxe. Jak jsme postupovali při tvorbě našeho ŠVP, jak jsme vytipovávali ty činnosti, které

učitelé musí dělat, v čem se musí vzdělat."

Co hlavně jste kladl na srdce svým kolegům?

Libor Klubal, učitel ZŠ Štítina: „Aby se toho nebáli. Aby se nebáli, že se na ně valí něco nového, co

musí dělat, ale že to vlastně děláme pro naše děti. Že se snažíme ty děti uvést do života, který je

hodně ditgitální, a že je musíme naučit se v tom světě orientovat, že je učíme věci pro jejich život. To

znamená ne musíte, ale vy vlastně chcete.“

Konference k novým trendům ve výuce informatiky je v plánu i pro příští školní rok.

V rámci projektu OKAP MS kraje se realizují mimo jiné i aktivity v oblasti inkluze. Jedna z nich se

konala na Hukvaldech za účasti odborníků z celého regionu. A ti probrali i mnoho dalších problémů,

které trápí dnešní školáky.

Inkluze - podpora rovných příležitostí ve vzdělávání na Hukvaldech

Inkluze, neboli zařazování všech dětí do stejné školy, je v poslední době velmi diskutované téma.

Věnuje se mu i projekt s názvem Inkluze - podpora rovných příležitostí ve vzdělávání.

Pavlína Němcová, koordinátorka projektu: „Cílem tady té části projektu je zorganizovat setkávání

speciálních pedagogů, asistentů pedagoga a školních psychologů v rámci školských poradenských

pracovišť. Jejich setkávání je možnost dělení zkušeností a předávání informací. Tohle je výjezdní

setkání školních psychologů. Na jednom místě se sešlo čtyřicet školních psychologů, což je jedinečná

příležitost pro ně se potkat a moct si něco navzájem sdělit a dozvědět se něco nového.“

Co je hlavním cílem tohoto setkání?

Pavlína Němcová, koordinátorka projektu: „Cílem tohoto setkání je vzdělat se v oblastech, které

vyplynuly z našich průběžných setkání. Toto je výjezdní setkání, které je výjimečně, v rámci projektu

byly pouze tři. Za dva školní roky se díky projektu desetkrát sejde skupina patnácti odborníku, kteří si

průběžně sdílejí své zkušenosti, mohou řešit své problémy, se kterými si neví rady, pokud potřebují

od ostatních podporu. Přesně tuto možnost teď tady má čtyřicet psychologů.

Hlavním tématem je tedy inkluze, jaké jsou nejčastější problémy spojené s ní?

Pavlína Němcová (koordinátorka projektu): „Je spousta problémů. Myslím si, že inkluze není úplně

problém. Možná, pokud bychom do inkluze mohli zapojit práci s uprchlíky, tak se teď školy musí

nejvíce potýkat s tím, jak zapojit ukrajinské děti do výuky. Po covidu narostlo mnoho problémů. Děti

mají mnohem více úzkostných stavů, depresí, sebepoškozují se. My řešíme další otázky a nejen

inkluzi. Ta si myslím, že běží průběžně přes všechna ta témata průřezově.“

Říkáte, že se to všechno hodně odrazilo. Jednak válka na Ukrajině, jednak covidové období, co s tím?

Pavlína Němcová, koordinátorka projektu: „My děláme, co můžeme. Myslím si, že úzkost je obecně v

celé společnosti. Jak ochránit děti, aby nebyly úzkostné, aby se nebály. Měli bychom dát dětem

podporu. My dospělí bychom na sobě měli pracovat tak, abychom tu podporu mohli poskytnout.

Nepřehlížet je a nebagatelizovat jejich potíže.“

Školní psychologové z celého MS kraje možnost potkat se s kolegy a sdílet své problémy přivítali.

Zájem o setkání byl z jejich strany obrovský.

Aleš Miska, školní psycholog ZŠ Matiční Ostrava: „Je to pro nás velice přínosné, protože s kolegy

pracujeme každý na jiném pracovišti. Máme málo příležitostí se takto spolu setkat, vyměnit si ty

zkušenosti a inspirovat jeden druhého. Aby ta naše práce byla pro ty děti co nejpřínosnější.“

Jaké problémy nejčastěji řešíte na vaší škole v poslední době?

Aleš Miska, školní psycholog ZŠ Matiční Ostrava: „Často se setkáváme s projevy agresivity u dětí.

Vzdorovitého chování. Kolegové učitelé by některé děti nazvali jako neukázněné i úzkostné děti.“

Čemu to přisuzujete?

Aleš Miska, školní psycholog ZŠ Matiční Ostrava: „Důvodů je vícero, nemyslím si, že je možné vybrat

pouze jeden z nich. V úvahu přichází rodina.“

Monika Ticháčková, školní psycholog ZŠ a MŠ Bohuslavice: „Největší přínos asi vidím v tom, že se

potkáme s psychology z jiných škol. Probíráme případy, se kterými si nevíme rady. Je to fajn sdílet s

někým, kdo pracuje s podobnými dětmi. Je to určitě výměna zkušeností. Jsem spokojená s

přednáškama o traumatu, které tady máme, protože přibývá dětí, které jsou traumatizované v

rodinách nebo ve školách. Víme více o tom, jak s nimi dále pracovat.“

Jaká další témata jsou dnes ještě na programu?

Monika Ticháčková, školní psycholog ZŠ a MŠ Bohuslavice: „Myslím, že se budeme zabývat

genderem. Přichází děti, které chtějí změnit pohlaví nebo se necítí ani jako holka, ani jako kluk.“

Co covid? Poznali jste, že se něco změnilo?

Monika Ticháčková, školní psycholog ZŠ a MŠ Bohuslavice: „Hodně. Přibylo dost dětí, které odmítají

chodit do školy. Jsou úzkostné. Mají strach zapojit se zpátky do kolektivu. Ve vyučování se bojí učitelů

nebo známek. Přibylo dětí, které po covidu do školy znovu nenastoupily. Rodiče jim vyřídili

individuální domácí výuku. Nejsou schopni do té školy začít chodit.“

Školní psychologové společně probrali i mnoho dalších problémů, které trápí školní děti.

Festival květin na SZaŠ Ostrava

Střední zahradnická škola v Ostravě patří k elitním odborným školám. Studentům nabízí obor

zahradnictví zaměřený na exteriéry, interiéry a design a také Přírodovědné lyceum. Praktická výuka

probíhá především ve školním zahradnictví a v Parku zahrad.

Výsledky praktické výuky studentů škola pravidelně prezentuje na Festivale květin a bylin.

Návštěvníci školního zahradnictví tak vybírají z koberců kvetoucích kytek balkónovek i trvalek,

velkého množství stromků a keřů. Během dvoudenní akce se tam vystřídají tisíce koupěchtivých

zahrádkářů. Nabídka je tak pestrá, že je těžké vybrat jen některé druhy. Pěstební skleníky hýří

barvami i druhovostí rostlin.

Lenka Vavrečková, zástupce ředitele: “Teď se nacházíme ve skleníku, který bývá vytápěn,

využíváme ho na produkci balkonových rostlin a letniček. Tady se teď nachází mnoho

balkonových květin, které jsou nyní aktuální a které se teď prodávají. Máme dalších devět

skleníků, ve kterých naši žáci pracují na zahradnických pracích během celého roku. Máme ještě

spoustu doplňkové činnosti, vysazujeme truhlíky pro různé úřady, většina rostlin, i když se

neprodají, jsou někde vysazeny.”

Součástí květinovo-bylinkového festivalu jsou také floristické ukázky. Studentky vázaly kytice

podle nejnovějších a také velmi žádaných trendů.

anketa: žáci SZaŠ Ostrava

„Přichází móda lučních kytek, většinou to jsou kytice, které si můžete natrhat někde na louce

nebo si je můžete koupit.“

„Letos frčí hlavně okrasné, lidé už upouští od užitkových zahrad, jedou hodně trvalkové záhony.

Hodně oblíbené jsou především traviny a také luční květiny. Květiny - hlavně jemné barvy, takové

romantické zbarvení spíše a myslím si, že luční květiny, které lidé vidí na procházkách, tak si je

rádi dávají do kytic a využívají spíše přírodních stylů.”

Pořad Studuj u nás končí, děkujeme za přízeň a na viděnou u další středeční premiéry.

Redakčně upraveno / zkráceno.