Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den u sledování dalšího dílu seriálu o transformaci kraje. Tentokrát se zacílíme na průmyslovou proměnu našeho regionu. Moravskoslezský kraj se postupně v následujících letech přemění v prosperující region bez těžebního průmyslu. Říká se, že tato průmyslová přeměna je největší od průmyslové revoluce. Do studia jsem si pozvala náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jakuba Unucku. Pane náměstku, vítejte v našem studiu a pojďme divákům představit plány na přeměnu kraje. Je jisté, že průmyslový zůstane, ale jak se přemění průmyslové vstupy a na jaké průmyslové segmenty se tady v kraji budeme přeorientovávat?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Byla by hloupost měnit náš průmyslový kraj na něco jiného, protože tady jsou generace, které byly zvyklé pracovat s kovy a dalšími věcmi a určitě je dobré toho využít. V jednom z minulých dílů jsme se bavili o vodíku. To je třeba cesta, jak začít vyrábět vodíkové technologie místo uhelných strojů, které se dneska vyrábějí. Pojďme vyrábět plničky, pojďme vyrábět elektrolyzéry, pojďme vyrábět, to už se vlastně vyrábí, vodíkové láhve, které se vozí do celého světa. To je jeden příklad toho, jak může zelená ekonomika změnit průmysl. A jsou samozřejmě i další věci. Bavíme se o stavbě malého jaderného reaktoru v Dětmarovicích, případně na dalších lokalitách. A kde se ty reaktory mají vyrábět? Bylo by super, kdyby se prostě vyráběly v Ostravě, protože tady to know-how ještě pořád je. Takhle můžeme pokračovat dál, až se třeba dostaneme ke klasickému sloganu "From coal mining to data mining", od těžby uhlí k těžbě dat. Dneska tady máme dvě velké IT firmy a není důvod, proč by nám neměly přicházet další podobné firmy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsme jako náš Moravskoslezský kraj připraveni na tu změnu?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Ano, jsme ve srovnání s ostatními postuhelnými kraji. Pokud se bavíme o těch třech krajích, u nás máme pět univerzit, v Karlovarském kraji není ani jedna a v Ústeckém je jedna. Tady je opravdu základna lidí studujících vysoké školy, kteří jsou potom tahouni celého procesu. Pojďme toho využít ať už v oblasti tvrdého průmyslu, to znamená strojírenství a další věci, nebo případně měkčích věcí, ať už to je na jedné straně IT a na druhé straně služby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké budou mít tyhle přeměny našeho regionu dopady na zaměstnanost a na lidi?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Pevně doufáme, že pozitivní, protože proč dnes odchází mladí lidé? Protože si málo vydělají. Plus ještě říkají, že je tady špatný vzduch, byť už víme, že už tomu tak není. Opravdu ale musí přijít firmy a podnikatelé, kteří nabídnou mnohem větší plat, než někde v montovnách. Srovnejme třeba Hyundai, který má výrazně vyšší průměrnou mzdu než některé montovny v okolí Ostravy, případně Karviné. Naším cílem je povzbudit příchod investorů, ideálně českých nebo evropských, kteří by tady postavili fabriku nebo přeměnili stávající fabriky na něco, kde ta mzda nebude průměrná a těm lidem umožní žít stejný život jako v Praze. A u nás je výrazně levněji. Potom se ti lidé budou zpátky vracet.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kéž by tomu tak bylo. Hovoří se také o tom, že v některých částech, jako je třeba Bruntálsko, Jesenicko, Krnovsko, se bude hodně sázet na turistický ruch. Není to málo, bude to stačit?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Stačit to určitě nebude. Nicméně se podívejme, jak často jsme pracovali z domu před covidem a jak často pracujeme z domu po covidu. Pokud uděláme, že z Bruntálu půjde dojet do Ostravy do hodiny, na čemž pracujeme, myslím si, že nebude od věci, když lidé budou bydlet na Bruntálsku, budou tři, čtyři dny pracovat z domu a jeden den pojedou do té metropole. Ať to bude Ostrava, nebo pomocí vysokorychlostní tratě Brno nebo Praha. Myslím si, že to dává šanci regionům, které jsou dnes na okraji kraje. Budou tam bydlet lidé a budou si užívat toho, že je tam vzduch o něco čistší než třeba na Karvinsku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o přeměně našeho kraje. Jak dlouho bude trvat a co je na jejím konci? Jaká je vize kraje?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Změna kraje ze zemědělského na uhelný byla velmi rychlá, proběhla v rámci pár let. Návrat tak rychlý nebude, protože jsme v jiné době. Ale myslím si, že v horizontu jedné generace, to znamená 2050, bude kraj vypadat úplně jinak a bude mít jinou strukturu průmyslu, než jsme zvyklí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou? Jaká je vize, kam máme dojít?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Určitě průmysl, ale sofistikovaný. Nechme tu těžkou výrobu tam někde na východě a dělejme věci s velkou přidanou hodnotou. To je cíl. Proč to chceme? Protože určitě vyděláme více, pokud budeme ten výrobek tady vymýšlet, modelovat a vyrábět, než když pouze přivezeme nějaký polotovar, který opracujeme a pošleme zpátky do Německa, jak se to velmi často děje. Když půjdeme do Hornbachu, na všech věcech, které se vyrábějí tady v kraji, jsou cedulky Made in Germany, to mě někdy docela mrzí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Náš čas vypršel, pane náměstku. Já Vám děkuji za rozhovor.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Také a na shledanou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Strategický projekt Trautom - Kompetence pro 21. století míří na lidi a jejich dovednosti, a proto je zaměřený na vzdělávání zaměstnanců v našem kraji. Transformace bude mít dopad na jejich pracovní uplatnění. Některá místa budou vznikat, jiná zanikat. V souvislosti s transformací kraje přibude poptávka na vzdělávání ve firmách a také tlak na to, kdo bude zaměstnance vzdělávat. Trautom nabízí soubor služeb firmám i veřejnosti. Podniky díky projektu získají benefity, aby mohli poskytovat vzdělání na evropské úrovni.

Martin Navrátil, ředitel, Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: Jsme schopni přivést mezinárodní experty a ukázat jim, jak transformace probíhala v jiných regionech, nabídnout jim takové typy tréninků, které budou potřeba, a ukazovat jim, jak připravit vlastní trénink i vzdělávání tak, aby to bylo v souladu s trendy. Co to znamená vzdělávat zaměstnance s ohledem na příchod elektromobility, na servis bateriových vozidel, na nové typy energetiky atd.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Firmy na implementaci novinek ve vzdělávání dostanou peníze i know-how a podporovány budou také vysoké a střední školy, které se zapojí do vzdělávání zaměstnanců.

Martin Navrátil, ředitel, Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: Jsou tady občané, kteří potřebují dvě věci. Podle mě potřebují především osvětu a mnohem podrobnější informace, než mají teď. Co to je transformace? Je to příležitost, nějaká možnost, že nebude ubývat pracovních míst, ale naopak přibývat. Také neví, k čemu se hodí to, co dosud umí. K tomu je právě to individuální poradenství, které v kontextu transformace budeme poskytovat přímo občanům. Čili bude jakási stránka kampaně, průmysl tu zůstává, proměňuje se, mění se jeho struktura, mění se nároky a je potřeba se vzdělávat, abychom v něm mohli pracovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aktuální i budoucí poptávka po pracovních pozicích a kvalifikacích zaměstnanců je výsledkem podrobného průzkumu trhu práce a pracovníci Moravskoslezského paktu zaměstnanosti neustále informace aktualizují.

Martin Navrátil, ředitel, Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: My jsme v zásadě na vzorku 20 tisíc zaměstnanců analyzovali, ve kterém prostředí bude transformace probíhat nejintenzivněji a tu strategii jsme na základě výsledků průzkumu zaměřili. V této chvíli to není neměnné, zejména ocelářství, energetika a automobilový průmysl, které jsou tu zastoupené a ve kterých bude na zaměstnance největší dopad. Analyzovali jsme, jaké mezinárodní trendy sem přinesli, a zároveň jsme se ptali přímo firem, jaké budou v následujících 5 letech vzdělávací potřeby jejich zaměstnanců. Toto jsme dávali dohromady a chceme rozšiřovat nabídku vzdělávacích modulů a tréninků přesně v závislosti na těchto definovaných potřebách.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky projektu Trautom mohou dostat firmy podle své velikosti na vzdělávání zaměstnanců od 50 do 60 % celkových nákladů. Spektrum, ve kterém se mohou zaměstnanci vzdělávat, je neomezené. Firmy mohou podat několik projektů na vzdělávání svých zaměstnanců. Tolik od nás pro tentokrát. V dalším díle se zaměříme na transformaci sociálních služeb. Mějte hezké dny.

Redakčně upraveno / zkráceno.