Erozi Lysé hory má zastavit štětovaný chodník

Na Lysou horu v Beskydech vystoupá ročně více než 300 tisíc turistů. Většina dojde až na vrchol, který náporem lidí trpí. Dobrovolníci tam proto nanosili kameny a s pomocí zkušených kameníků tam z nich vybudovali zpevněnou plochu.

Práce na stavbě chodníku k vrcholu Lysého hory začaly už loni na podzim. Letos kameníci zpevnili přímo okolí obelisku.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: “My jsme se se spolkem Beskydhost rozhodli, že budeme pokračovat v polidšťování vrcholu a tady, jak si můžete všimnout za mnou, se dělá štětový chodník aspoň kolem kousku vrcholu, aby ten vrchol byl takový lidštější. Protože ta Lysá hora eroduje a proto, aby neerodovala, dávají se tady kameny, které drží tu Lysou horu pohromadě, abychom ji neodnesli na podrážkách bot dolů. Já jako malý kluk si pamatuji, že tady ještě na vrcholu byla tráva. To si někteří asi neuvědomí, ale to množství lidí, které tady chodí, prostě postupně tu Lysou horu odnáší dolů. Takže až tady bude chodník, tak ta Lysá hora by mohla něco vydržet. My jsme začali na loňský podzim s tím, že jsme odstranili staré nánosy betonu, které tady byly vylity zřejmě při nějakých stavbách, to nevíme kdy.”

David Cír, kameník: “Děláme tady štětovaný chodník, či spíše štětovanou zpevněnou plochu. Je to z kamenů, které jsou ukládány na stojáka a jsou vyklínovány. Mezi větší kameny se vkládají menší a ta plocha tím drenážuje a je pevná. Není úplně rovná dokonale, ale jde o to, že to je pevné a vydrží to všechny povětrnostní podmínky. Určitě je k tomu potřeba nějaká zkušenost, ale dá se to naučit. Člověk si musí dávat pozor na určité technické kroky, aby ten kámen byl rozpraskaný, má nějak vypadat, má mít nějakou hloubku mezi 10 až 20 centimetry. Postupně se to skládá a vytlouká pomocí gumové paličky.”

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: “Teď už máme kus štětového chodníku kolem plotu meteorologické stanice hotového, tak aby se tady dostali i senioři nebo hendikepovaní, kteří tady různě chodí, chceme aby ta cesta byla pro ty lidi, kteří vyjdou až sem nahoru příjemnější. Aby se tady cítili dobře, abychom dovedli udělat prostředí, které si Lysá hora se 400 tisíci návštěvníky zaslouží.”

Anketa: “Jsme z Blanenska, přítelkyně si chtěla vylézt Lysou horu, je zde poprvé. Absolvovali jsme to bohužel dneska v mlze, nicméně nával turistů je tady neustále a proto zde probíhá rekonstrukce, která vlastně je nezbytná pro to, aby ten nápor lidí to tady vydrželo. Takže schvaluji, určitě jo, je to výborné.”

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: "Samozřejmě, že jsme se ptali i majitelé pozemku, kterým je ČKT, konzultovali jsme to s agenturou pro ochranu přírody, máme potřebná povolení dokonce i od zeměměřičů, konzultovali jsme to s meteorologickou stanici, takže všechny zainteresované strany jsme oslovili a rozhodli jsme se, že ten chodník tady bude vhodný.”

Při stavbě chodníku se na Lysé hoře našlo množství materiálu z dřívějších staveb. Ten dobrovolníci odstranili.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: "Našli jsme tady pozůstatky starých stavby, takže odstraňujeme cihly, odstraňujeme staré kousky betonu. Našli jsme tady nějaké železné hřebíky a a staré obkladačky, které tady zřejmě vozili předešlé generace turistů.”

Ve srovnání s covidovou dobou se počet turistů na Lysé hoře snížil, stále jich tam ale každý rok vystoupá přes 300 tisíc.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: “Od loňského září se na popud Moravskoslezského kraje instalovala další dvě počítadla. Takže v současné době už počítáme turisty ze všech čtyřech hlavních stran, které vedou na Lysou horu. Ty počty se udržují na nějaké stále hladině. V posledních letech 2022/2023 se ty počty pohybují kolem 300 tisíc lidí nebo 320 tisíc lidí. Je to poměrně značný pokles oproti letům 2021, kdy během covidové pandemie ta Lysá hora zaznamenávala neuvěřitelný nárůst počtu lidí.”

---

Někteří houbaři ignorují zákaz vstupu do lesa

Letošní houbařská sezona v Beskydech je velmi dobrá a lidé nosí plné koše hřibů. Někteří však riskují své zdraví a životy, když vstupují do míst, kde je to po povodních zakázáno.

Přestože je už měsíc po povodních, některé lokality v Beskydech jsou pro turisty i houbaře stále nebezpečné.

Martin Konvičný, Biskupské lesy, správce lesa: “Jsou podemleté cesty, jsou podemleté chodníky, mnohé cesty a mostky dneska neexistují. Vidíme, že lidé se i taková místa snaží přelézat, je to velice nebezpečné.”

Následky povodní lesáci stále odstraňují a v lesích se pohybují se svou těžkou technikou. Kvůli riziku úrazu vydal krajský úřad zákaz vstupu do některých lokalit Biskupských lesů. Jde například o masiv hory Smrk.

Anketa: “Věděl jste o tom, že tady je zákaz vstupu do určitých části lesa? Je to nebezpečné a jak na to bude reagovat? No nevím jak. Projdu se po lese, po krajích a posbíráme nějaké hříbky a půjdeme domů. Nebudete chodit, kde nemáte? Ne,, není třeba. Tam , kde je to zakázané, ale je to zakázané už odsud…“

Anketa: “Nevíme, že by tady byl nějaký zákaz. Nevím, kde bychom se to měli dozvědět.”

Zakázané lokality jsou označené cedulkami a mapkami. Lidé je však ignorují.

Martin Konvičný, Biskupské lesy, správce lesa: “Lidem je to úplně jedno, jestli nějaký zákaz je. Rostou houby a to je zásadní.”

Zákaz vstupu do rizikových lokalit bude v Beskydech platit do konce listopadu.

---

Lidé vysázeli novou alej do sochařského parku

Do sochařského parku na Babí hoře v Těrlicku-Hradišti budou lidé v nejbližších stech letech přicházet novou alejí.

David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: “Před malou chvílí jsme společně zasadili oficiálně první strom z lipové aleje, která bude začínat u školy v Hradišti a bude končit u sochařského parku. Záměrně jsme zvolili lípu, jelikož je to je národní strom a také má to symboliku se samotným sochařským parkem. A teď by se samozřejmě slušelo poděkovat Moravskoslezskému kraji, protože je to akce, která je plně podporována krajem, já za to mockrát děkuji a děkuji také náměstkyně hejtmana paní Šárce Šimoňákové, že mi pomohla zasadit první alejový strom. Věřím, že se povedl a věřím, že poroste a věřím, že ten strom bude symbolizovat spolupráci mezi Těrlickem a krajem do budoucna.”

Šárka Šimoňáková (ANO) náměstkyně hejtmana MSK: “Moravskoslezský kraj se opět zapojil do akce sousedské sázení stromů. Jsme v Těrlicku, vysázeli jsme 40 stromů, a to lípy, což je náš národní strom. Vytvoříme tady novou alej. Další sázení máme naplánováno v Dolní Lhotě a Vendryni.”

Veronika Němečková, účastnice akce: “My jsme sice z Havířova, ale tady do Hradiště, do toho krásného parku tady nahoře nad námi, často a rádi jezdíme, takže tady je to vlastně naše srdcovka. A proto jsme tady přijeli zasadit strom pro další generace.”

Josef Monsport, koordinátor Sázíme stromy: “Lípa je dlouhověký strom, který se dožívá nějakých klidně 300 až 500 let. Tím pádem tato alej tady může vydržet po několik dlouhých generací. Lípa je strom, který dobře zvládá i tu nastávající klimatickou změnu. Dokáže se poprat i s nějakým tím přísuškem a podobně, takže i na to byl kladen ten důraz.”

---