Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Beskydský expres

Beskydský expres

  • Rekonstruované muzeum ve Štramberku zve k návštěvě repliky slavné jeskyně Šipka
  • Hranici mezi Moravou a Slezskem připomínají značky
  • Ornitologové sčítali a kroužkovali v Beskydech ohrožené chřástaly polní

Rekonstruované muzeum ve Štramberku zve k návštěvě repliky slavné jeskyně Šipka

Muzeum Šipka sídlí v téměř 200 let starém domě v centru Štramberka. Expozicemi připomíná dávnou dobu a především obyvatele, kteří žili v okolí vrchu Kotouč.

Lidé si mohou historii připomenout v právě opraveném objektu. Projít mohou i replikou jeskyně Šipka.

Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK: “Já jsem nesmírně rád, že se podařilo zrekonstruovat a znovu otevřít pobočku Novojičínského muzea. Celková investice byla 6,4 milionu korun. Převážná část byla na financovaná z evropských peněz. Návštěvník tady bude moci zhlédnout historii v podstatě od paelolitu až do současnosti, zhlédnout předměty, které tady byly nalezeny a prakticky pochopit vývoj tohoto specifického regionu, kdy od objevení části lebky dítěte neandrtálce v jeskyni Šipka vlastně toto místo se stalo slavné po celém světě, protože bylo přelomové právě pochopení vývoje člověka. Návštěvník tady může navštívit i imitací jeskyně Šipka, kde zakusí atmosféru doby, ve které neandrtálci žili. Myslím, že to může může být velmi zajímavé i pro děti a rodiny s dětmi, protože je to velmi interaktivní a později může samozřejmě i pěšky navštívit potom skutečnou jeskyni Šipka, aby mohl srovnat a konfrontovat tu současnost.”

Celková rekonstrukce historického objektu probíhala za dohledu památkářů.

Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK: Samozřejmě každá rekonstrukce přináší nějaké problémy, ale myslím si, že jsme to zvládli velmi dobře. Taky tento dům patří do památkové zóny, ale podařilo se skloubit tu interaktivnost a zajímavost a modernost prakticky s tím dobovým charakterem právě tohoto domu. Návštěvník nebude rušen ani těmito novými interaktivními prvky a myslím si, že je to dobře skloubeno a nastartováno.”

Replika jeskyně je zmenšenou kopií skutečné jeskyně, která se nachází jen nedaleko muzea.

Pavel Stabrava, archeolog Muzea Novojičínska: “Návštěvník, který přijde do naší expozice, se může seznámit s prostředím Kotouče pomocí výstavní klíčové figury, kterou je replika jeskyně Šipka. Ta je vlastně pojítkem mezi tím oborem geologie a archeologií, protože Kotouč býval obýván už od doby středního paleolitu a pokud se máme bavit někde v absolutních datech, ten pobyt těch lidí je tady bezpečné datován někdy od doby 40 tisíc až 30 tisíc před naším letopočtem, a potom samozřejmě dál. V jeskyni šipka, kterou si návštěvník může fyzicky přímo projít, tak jednak je improvizované ohniště. Snažili jsme se v té zmenšené podobě dodržet i tu morfologii, tedy jsou tam i ty dvě rozbíhající se chodby, jako je to v reálné Šipce, kde je Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Krátký videospot pomocí stínohry navozuje atmosféru života člověka v jeskyni."

Vedle jeskyně muzeum nabízí ke zhlédnutí mnoho cenných a zajímavých exponátů.

Pavel Stabrava, archeolog Muzea Novojičínska: "Jsou tady samozřejmě zachovány muzejní vitríny, to znamená, že návštěvníci, kteří si chtějí detailněji prohlédnout jednotlivé nálezy, tak v té přední části se mohou věnovat geologii, kde jsou jednotlivé horniny, minerály a právě ti útesotvorní živočichové ve fosilisované podobě. Máme tady i model jurského moře ve formě akvária, kde jsou ty organismy. V té další části muzea se může návštěvník věnovat archeologickým nálezům z těch mladších období, protože člověk ten Kotouč obýval minimálně od středního paleolitu. Bylo tady hradisko, které mělo evidentně styky se středomořím. Moravskou bránou vedla jedna z větví stezky, kterou my dneska nazýváme Jantarovou. Kotouč byl tím bodem, který ten obchod nějakým způsobem kontroloval a ty elity, které ho tehdy obývaly, z toho obchodu bohatly."

V patře nad stálou expozicí budou pořádány galerijní výstavy. Aktuálně je to výstava, která představuje místního paleontologa Mořice Remeše. Druhá část je věnována historickým fotografiím Kotouče.



---

Hranici mezi Moravou a Slezskem připomínají značky

Velké pozdvižení před časem vyvolalo vyznačení hranice mezi Čechami a Moravou. Dva muži asi budou muset zaplatit vyčištění asfaltu od barvy. Slezskou hranici nikdo na cesty malovat nemusí. Na několika místech je totiž vyznačena cedulemi.

Vyznačení historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami odnesli dva muži z Brněnska obviněním z poškozování cizí věci. Hranici totiž vyznačili barvou na silnici. Podle silničářů způsobili škodu za zhruba 7 tisíc korun. My jsme se podívali, jak je to s někdejší zemskou hranicí mezi Moravou a Slezskem. Obě území dala jméno Moravskoslezskému kraji. Někteří lidé si někdejší vymezení českých zemí vybavují, jiní už méně.

Anketa: "Jsem z Frýdku a vím, že je to na slezské části, zatímco Místek je na Moravě. Nemyslím si, že se tím lidé nějak zatěžovali, ale jako připomínka někdejších zemských hranic to označeno být může."

Například v obci Ostravice na Frýdecko-Místecku mají hranici mezi Slezskem a Moravou vyznačenou hned na dvou místech.

Pavlína Stankayová, starostka Ostravice: “Ty cedule, které jsou u silnice umístěné, se tam dávaly už za minulého vedení obce. V podstatě to nemá žádný speciální význam. Spíše, aby si lidé uvědomili, že tady ta hranice vede, je to historická zemská hranice, která odděluje Moravu a Slezsko. Hranici určuje řeka Ostravice. Část obce máme ve Slezsku a část na Moravě.”

Zemská hranice rozděluje například slezský Frýdek od moravského Místku, podobně jako na moravskou a slezskou rozděluje i Ostravu.

Jana Pondělíčková, mluvčí obvodu Slezská Ostrava: “Řeka Ostravice dělí nejen samotnou Ostravu, a to městské obvody Moravská Ostrava a Přívoz a naši Slezskou Ostravu, ale je také dělící čárou mezi Moravou a Slezskem. Já osobně tuto hranici každý den překračuji při cestě do práce, jelikož bydlím v Moravské Ostravě a každý den přes most přecházím na Slezskou Ostravu.”

Oficiálními značkami mají moravsko-slezskou hranici vyznačenou také ve Studénce na Novojičínsku.

---

Ornitologové sčítali a kroužkovali v Beskydech ohrožené chřástaly polní

Malý nenápadný noční pták s nezaměnitelným hlasem. To je chřástal polní. Jde o celosvětově ohrožený druh a proto ornitologové a ochránci přírody dělají vše proto, aby jeho počty neklesaly. Ornitologové v těchto dnech, respektive po nocích chodí po Beskydech a chřástaly počítají a odchycené kusy kroužkují.

Michaela Běčáková, Správa CHKO Beskydy: “Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s místními organizacemi letos organizuje celobeskydské sčítání chřástala polního. To představuje to, že několik desítek mapovatelů projde v noci 60 předem určených tras po celé CHKO Beskydy. Sčítá se v noci. Budou sčítat a zaznamenávat jednotlivé volající samce, GPS souřadnice, které potom získají po jednotlivých volajících samcích se potom přenesou do nálezové databáze ochrany přírody a my je dále budeme využívat v ochraně hnízdišť chřástalů.”


Právě v této době hrozí chřástalům největší nebezpečí od žacích strojů. Často hyne v ostrých břitech.

Daniel Křenek, ornitolog: “Tady vlastně v oblasti Beskyd mapujeme chřástala polního. Je to celosvětově ohrožený druh, u nás v České republice podle naší legislativy patří mezi druhy silně ohrožené a jedná se taky i celoevropsky významný druh, takže i pro něj jsou takzvané ptačí oblasti, což jsou území, kde má být nějakým způsobem zajištěna jeho ochrana. Je to pták, který žije na loukách a kdysi obýval hlavně podmáčené louky, které se postupně vlivem intenzivního zemědělství vysušily a dneska ho najdeme spíše na takových těch mezofilních klasických vysokostébelních loukách. Chřástal totiž potřebuje poměrně velký vegetační kryt, to znamená trávu od výšky aspoň minimálně 20 cm. A je bohužel jeden problém, a to je to, že v době, kdy k nám chřástali přilétnou třeba z Afriky, samečkové začnou intenzivně volat, je to teda noční živočich, takže to volání se ozývá nejčastěji po setmění, většinou až po desáté hodině až do rána. Samečkové takto lákají samičky, s kterými se spáří. Následně samička postaví hnízdo, kde vysedá vajíčka a sameček volá dál. Takže jsou takzvaně polygamní.”

Ochrana chřástala je prospěšná i pro další zvířata.

Daniel Křenek, ornitolog: “V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků. Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 bylo na území ČR zjištěno kolem 1500 volajících samců a v tomto období přibližně na území CHKO Beskydy to bylo 180 až 200 volajících samců, což je jedna z nejsilnějších populací na našem území. Vlivem intenzivního hospodaření a zvláště tedy rozrůstající se zástavby a intenzivního sečení luk tento druh rychle ubývá a v současné době odhadujeme zatím populaci asi na polovinu a uvidíme co přinesou výsledky sčítání. Jedním z dalších výzkumů tohoto druhu je jeho kroužkování. Protože potřebujeme zjistit, kde se vlastně ti ptáci pohybují, jakého věku se dožívají, jestli se objevují na těch samých místech, nebo přeletují úplně někam jinam a vlastně i kam táhnou. Kroužkování probíhá tak, že se v nočních hodinách chytají na přehrávku hlasu pomocí sítě, kdy do toho teritoria přijdeme, natáhneme síť, pustíme hlas samce chřástala a ten samec, protože samozřejmě jednak láká samičku, ale hájí si i své teritorium, tak jde vyhnat toho soka a chytí se do sítě. Chřástalům se potom nasazují kroužky.”

Při nočním odchytu v polích u Frenštátu pod Radhoštěm jsme byli úspěšní. V síti uvízl jeden chřástal, který už byl dříve kroužkovaný.

Daniel Křenek, ornitolog: “Zatím tedy nevíme, odkud je, takže zadáme údaj do databáze a z té pak zjistím, kdy a kdo toho samce někdo kroužkoval.”

Jak se později porovnáním údajů z kroužku v databázi zjistilo, chřástal byl odchycen 1. 6. 2018 v lokalitě Dolní Moravy na Jesenicku. Mezi tím stačil přeletět přezimovat do Afriky, aby se pak zase vrátil zpátky na tuzemská pole. 

Ornitologové jsou zvědaví, kolik chřástalů v Beskydech letos napočítají. Velkým optimismem však neoplývají.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Beskydský expres
05. června 2020, 17:25

Rekonstruované muzeum ve Štramberku zve k návštěvě repliky slavné jeskyně Šipka

Muzeum Šipka sídlí v téměř 200 let starém domě v centru Štramberka. Expozicemi připomíná dávnou dobu a především obyvatele, kteří žili v okolí vrchu Kotouč.

Lidé si mohou historii připomenout v právě opraveném objektu. Projít mohou i replikou jeskyně Šipka.

Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK: “Já jsem nesmírně rád, že se podařilo zrekonstruovat a znovu otevřít pobočku Novojičínského muzea. Celková investice byla 6,4 milionu korun. Převážná část byla na financovaná z evropských peněz. Návštěvník tady bude moci zhlédnout historii v podstatě od paelolitu až do současnosti, zhlédnout předměty, které tady byly nalezeny a prakticky pochopit vývoj tohoto specifického regionu, kdy od objevení části lebky dítěte neandrtálce v jeskyni Šipka vlastně toto místo se stalo slavné po celém světě, protože bylo přelomové právě pochopení vývoje člověka. Návštěvník tady může navštívit i imitací jeskyně Šipka, kde zakusí atmosféru doby, ve které neandrtálci žili. Myslím, že to může může být velmi zajímavé i pro děti a rodiny s dětmi, protože je to velmi interaktivní a později může samozřejmě i pěšky navštívit potom skutečnou jeskyni Šipka, aby mohl srovnat a konfrontovat tu současnost.”

Celková rekonstrukce historického objektu probíhala za dohledu památkářů.

Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MSK: Samozřejmě každá rekonstrukce přináší nějaké problémy, ale myslím si, že jsme to zvládli velmi dobře. Taky tento dům patří do památkové zóny, ale podařilo se skloubit tu interaktivnost a zajímavost a modernost prakticky s tím dobovým charakterem právě tohoto domu. Návštěvník nebude rušen ani těmito novými interaktivními prvky a myslím si, že je to dobře skloubeno a nastartováno.”

Replika jeskyně je zmenšenou kopií skutečné jeskyně, která se nachází jen nedaleko muzea.

Pavel Stabrava, archeolog Muzea Novojičínska: “Návštěvník, který přijde do naší expozice, se může seznámit s prostředím Kotouče pomocí výstavní klíčové figury, kterou je replika jeskyně Šipka. Ta je vlastně pojítkem mezi tím oborem geologie a archeologií, protože Kotouč býval obýván už od doby středního paleolitu a pokud se máme bavit někde v absolutních datech, ten pobyt těch lidí je tady bezpečné datován někdy od doby 40 tisíc až 30 tisíc před naším letopočtem, a potom samozřejmě dál. V jeskyni šipka, kterou si návštěvník může fyzicky přímo projít, tak jednak je improvizované ohniště. Snažili jsme se v té zmenšené podobě dodržet i tu morfologii, tedy jsou tam i ty dvě rozbíhající se chodby, jako je to v reálné Šipce, kde je Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Krátký videospot pomocí stínohry navozuje atmosféru života člověka v jeskyni."

Vedle jeskyně muzeum nabízí ke zhlédnutí mnoho cenných a zajímavých exponátů.

Pavel Stabrava, archeolog Muzea Novojičínska: "Jsou tady samozřejmě zachovány muzejní vitríny, to znamená, že návštěvníci, kteří si chtějí detailněji prohlédnout jednotlivé nálezy, tak v té přední části se mohou věnovat geologii, kde jsou jednotlivé horniny, minerály a právě ti útesotvorní živočichové ve fosilisované podobě. Máme tady i model jurského moře ve formě akvária, kde jsou ty organismy. V té další části muzea se může návštěvník věnovat archeologickým nálezům z těch mladších období, protože člověk ten Kotouč obýval minimálně od středního paleolitu. Bylo tady hradisko, které mělo evidentně styky se středomořím. Moravskou bránou vedla jedna z větví stezky, kterou my dneska nazýváme Jantarovou. Kotouč byl tím bodem, který ten obchod nějakým způsobem kontroloval a ty elity, které ho tehdy obývaly, z toho obchodu bohatly."

V patře nad stálou expozicí budou pořádány galerijní výstavy. Aktuálně je to výstava, která představuje místního paleontologa Mořice Remeše. Druhá část je věnována historickým fotografiím Kotouče.



---

Hranici mezi Moravou a Slezskem připomínají značky

Velké pozdvižení před časem vyvolalo vyznačení hranice mezi Čechami a Moravou. Dva muži asi budou muset zaplatit vyčištění asfaltu od barvy. Slezskou hranici nikdo na cesty malovat nemusí. Na několika místech je totiž vyznačena cedulemi.

Vyznačení historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami odnesli dva muži z Brněnska obviněním z poškozování cizí věci. Hranici totiž vyznačili barvou na silnici. Podle silničářů způsobili škodu za zhruba 7 tisíc korun. My jsme se podívali, jak je to s někdejší zemskou hranicí mezi Moravou a Slezskem. Obě území dala jméno Moravskoslezskému kraji. Někteří lidé si někdejší vymezení českých zemí vybavují, jiní už méně.

Anketa: "Jsem z Frýdku a vím, že je to na slezské části, zatímco Místek je na Moravě. Nemyslím si, že se tím lidé nějak zatěžovali, ale jako připomínka někdejších zemských hranic to označeno být může."

Například v obci Ostravice na Frýdecko-Místecku mají hranici mezi Slezskem a Moravou vyznačenou hned na dvou místech.

Pavlína Stankayová, starostka Ostravice: “Ty cedule, které jsou u silnice umístěné, se tam dávaly už za minulého vedení obce. V podstatě to nemá žádný speciální význam. Spíše, aby si lidé uvědomili, že tady ta hranice vede, je to historická zemská hranice, která odděluje Moravu a Slezsko. Hranici určuje řeka Ostravice. Část obce máme ve Slezsku a část na Moravě.”

Zemská hranice rozděluje například slezský Frýdek od moravského Místku, podobně jako na moravskou a slezskou rozděluje i Ostravu.

Jana Pondělíčková, mluvčí obvodu Slezská Ostrava: “Řeka Ostravice dělí nejen samotnou Ostravu, a to městské obvody Moravská Ostrava a Přívoz a naši Slezskou Ostravu, ale je také dělící čárou mezi Moravou a Slezskem. Já osobně tuto hranici každý den překračuji při cestě do práce, jelikož bydlím v Moravské Ostravě a každý den přes most přecházím na Slezskou Ostravu.”

Oficiálními značkami mají moravsko-slezskou hranici vyznačenou také ve Studénce na Novojičínsku.

---

Ornitologové sčítali a kroužkovali v Beskydech ohrožené chřástaly polní

Malý nenápadný noční pták s nezaměnitelným hlasem. To je chřástal polní. Jde o celosvětově ohrožený druh a proto ornitologové a ochránci přírody dělají vše proto, aby jeho počty neklesaly. Ornitologové v těchto dnech, respektive po nocích chodí po Beskydech a chřástaly počítají a odchycené kusy kroužkují.

Michaela Běčáková, Správa CHKO Beskydy: “Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s místními organizacemi letos organizuje celobeskydské sčítání chřástala polního. To představuje to, že několik desítek mapovatelů projde v noci 60 předem určených tras po celé CHKO Beskydy. Sčítá se v noci. Budou sčítat a zaznamenávat jednotlivé volající samce, GPS souřadnice, které potom získají po jednotlivých volajících samcích se potom přenesou do nálezové databáze ochrany přírody a my je dále budeme využívat v ochraně hnízdišť chřástalů.”


Právě v této době hrozí chřástalům největší nebezpečí od žacích strojů. Často hyne v ostrých břitech.

Daniel Křenek, ornitolog: “Tady vlastně v oblasti Beskyd mapujeme chřástala polního. Je to celosvětově ohrožený druh, u nás v České republice podle naší legislativy patří mezi druhy silně ohrožené a jedná se taky i celoevropsky významný druh, takže i pro něj jsou takzvané ptačí oblasti, což jsou území, kde má být nějakým způsobem zajištěna jeho ochrana. Je to pták, který žije na loukách a kdysi obýval hlavně podmáčené louky, které se postupně vlivem intenzivního zemědělství vysušily a dneska ho najdeme spíše na takových těch mezofilních klasických vysokostébelních loukách. Chřástal totiž potřebuje poměrně velký vegetační kryt, to znamená trávu od výšky aspoň minimálně 20 cm. A je bohužel jeden problém, a to je to, že v době, kdy k nám chřástali přilétnou třeba z Afriky, samečkové začnou intenzivně volat, je to teda noční živočich, takže to volání se ozývá nejčastěji po setmění, většinou až po desáté hodině až do rána. Samečkové takto lákají samičky, s kterými se spáří. Následně samička postaví hnízdo, kde vysedá vajíčka a sameček volá dál. Takže jsou takzvaně polygamní.”

Ochrana chřástala je prospěšná i pro další zvířata.

Daniel Křenek, ornitolog: “V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků. Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 bylo na území ČR zjištěno kolem 1500 volajících samců a v tomto období přibližně na území CHKO Beskydy to bylo 180 až 200 volajících samců, což je jedna z nejsilnějších populací na našem území. Vlivem intenzivního hospodaření a zvláště tedy rozrůstající se zástavby a intenzivního sečení luk tento druh rychle ubývá a v současné době odhadujeme zatím populaci asi na polovinu a uvidíme co přinesou výsledky sčítání. Jedním z dalších výzkumů tohoto druhu je jeho kroužkování. Protože potřebujeme zjistit, kde se vlastně ti ptáci pohybují, jakého věku se dožívají, jestli se objevují na těch samých místech, nebo přeletují úplně někam jinam a vlastně i kam táhnou. Kroužkování probíhá tak, že se v nočních hodinách chytají na přehrávku hlasu pomocí sítě, kdy do toho teritoria přijdeme, natáhneme síť, pustíme hlas samce chřástala a ten samec, protože samozřejmě jednak láká samičku, ale hájí si i své teritorium, tak jde vyhnat toho soka a chytí se do sítě. Chřástalům se potom nasazují kroužky.”

Při nočním odchytu v polích u Frenštátu pod Radhoštěm jsme byli úspěšní. V síti uvízl jeden chřástal, který už byl dříve kroužkovaný.

Daniel Křenek, ornitolog: “Zatím tedy nevíme, odkud je, takže zadáme údaj do databáze a z té pak zjistím, kdy a kdo toho samce někdo kroužkoval.”

Jak se později porovnáním údajů z kroužku v databázi zjistilo, chřástal byl odchycen 1. 6. 2018 v lokalitě Dolní Moravy na Jesenicku. Mezi tím stačil přeletět přezimovat do Afriky, aby se pak zase vrátil zpátky na tuzemská pole. 

Ornitologové jsou zvědaví, kolik chřástalů v Beskydech letos napočítají. Velkým optimismem však neoplývají.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/beskydsky-expres/beskydsky-expres-05-06-2020-17-25