Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Beskydský expres

Beskydský expres

  • Vodohospodáři opravují koryta po povodních
  • Děti soutěžily, jak ovládají své nářečí
  • Muzeum trojmezí zve na výstavu o zvířatech v armádě

Vodohospodáři opravují koryta po povodních

Povodně, které letos v září zasáhly celý Moravskoslezský kraj, napáchaly obrovské škody také na vodních tocích. Bezprostředně po opadnutí velké vody začala v korytech pracovat těžká technika.

Velká voda v prvních povodňových dnech bortila břehy, strhávala cesty, lávky a mosty. Největší sílu měla povodeň v horských oblastech Jeseníků a Beskyd. Škody se počítají v miliardách. Vodohospodáři se okamžitě pustili do oprav, které budou trvat ještě několik dalších měsíců. Cílem je upravit vodní toky minimálně do původní podoby a v rizikových místech je posílit tak, aby byly odolnější.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Povodňové škody na celém území povodí Odry obrovské. Byly zasaženy téměř všechny významné vodní toky a škody byly vyčísleny pouze na vodních dílech na částku 6,1 miliardy korun. Hned po povodních jsme začali provádět sanační a zabezpečovací práce, které v současnosti dále pokračují a budou pokračovat i v příštím roce. Jenom v letošním roce budou na tyto práce vynaloženy finanční prostředky ve výši zhruba 200 milionů Kč.”

Zatímco v horských oblastech nestálo prudkému vodnímu proudu nic v cestě, nížiny byly částečně ochráněny přehradami. Z těch vodohospodáři preventivně upustili vodu ještě před začátkem povodní. V přehradách tím vytvořili dostatečný zásobní prostor. Přehrady pak zachytily největší příval velké vody, která by jinak zcela jistě o to více zaplavila Frýdek-Místek, Ostravu a především Bohumín.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Právě na beskydské straně povodí Odry sehrály velmi významnou roli vodní nádrže. Díky správné manipulaci byly povodňové škody výrazně menší než na straně jesenické. V současné době se pracuje například na vodním toku Ostravice nebo na Odře, kde jsou odstraňovány štěrkové nánosy.”

---

Děti soutěžily, jak ovládají své nářečí

Děti žijící na českém i polském břehu řeky Olše se v Jablunkově účastnily soutěže, ve které prokazovaly, jak ovládají své nářečí.

Jakub Wiglasz, oceněný účastník soutěže: “Já jsem vystupoval s příběhem Nebe na zemi, který je o čertu, který si tady u nás v Jablunkově vzal ženu, ale nedopadlo to dobře.”

Lucie Peter Tomková, MÚ Jablunkov, odbor kultury a školství, PZKO: “Jmenuje se to Těšínsky po obou stranách Olše. Je to o nářečí u nás na Zaolší v České republice i v Polsku. Od Jistebné až po Suchou či Bludovice. Je to soutěž v recitaci v nářečí. Porota hodnotí především to, jestli je ten projev v nářečí správný, jestli není zanesený různým čechismy, bohemismy, nebo polskými výrazy či anglicismy. Pak také, zda ten repertoár se shoduje s věkem toho dítěte. Aby to dítě nehovořilo o něčem, co se k němu nehodí, čemu nerozumí nebo nevěří. Třetím kritériem bylo oblečení, například lidový kroj, tedy horalský, těšínský, dolanský. Aby to prostě prezentovalo tu naši lidovou kulturu.”

Obyvatelé Těšínska a Jablunkovska své nářečí užívají v každodenním životě, a to nejen v domácím prostředí.

Jakub Wiglasz, oceněný účastník soutěže: “My tady na tom našem území už prostě máme od narození, že přepínáme. Já si myslím, že jsem v polštině, češtině i angličtině na můj věk docela dobrý. Přepínat jde kdykoli, protože v tom je to naše Zaolší odlišuje od ostatních částí světa.”

Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “My jsme rádi, že se letošní ročník soutěže konal na naší radnici. Mluvit po našimu má neskutečný potenciál, je to takové naše know-how našeho regionu. Myslím si, že aby nezanikla ta mluva a když poslouchám ty děti a mládež, jak vyprávějí, co se kdysi stalo, jak se žilo a mají to naposlouchané od minulých generací, tak to má svůj smysl.”

---

Muzeum trojmezí zve na výstavu o zvířatech v armádě

Muzeum trojmezí v centru Jablunkova připravilo pro své návštěvníky zajímavou výstavu se zvířecí tématikou. Vedle stálé interaktivní expozice nyní muzeum zve na výstavu o zvířatech, která se uplatnila ve vojenské službě.

Nejrůznější zvířata využívali vojáci v historii a své uplatnění mají i v současné armádě. Výstava v Jablunkově připomíná i některá netradiční zvířata ve vojenské službě.

Jana Glombová, Muzeum Těšínska, spoluautorka výstavy: “Ráda bych pozvala všechny na naši výstavu, která se zabývá tím, jak se zvířata historicky využívala během válek, ale také jak se využívají dnes ve 21. století v různých bezpečnostních i dalších složkách státu, například u Armády České republiky, policie či záchranných složek. Na výstavě jsme se podíleli tři. Hlavní, takovou bych řekla kapitánkou celého projektu, byla naše kolegyně, edukátorka Danka Turoňová. Ta jako první přišla s vizí vytvořit výstavu, která by vyzdvihla hrdinství a význam zvířat v těchto oblastech. Dále jsem se na výstavě podílela já, jako bioložka Muzea Těšínska, a také jsme přizvali do týmu historika Martina Krula. Na výstavě máme vystaveny předměty, které pocházejí jednak ze sbírek Muzea Těšínska, ale také Muzea Beskyd Frýdek-Místek, Muzea Novojičínska, a také z Vlastivědného muzea v Olomouci a Vojenského historického ústavu Praha.”

Daniela Turoňová, Muzeum Těšínska, spoluautorka výstavy: “Zajímavostí, které výstava nabízí, je například Síň slávy. V ní jsme chtěli zdůraznit hrdinské činy jednotlivých zvířat. Když se řekne válka a zvířata ve válce, většinu lidí napadnou koně nebo psi. Nicméně mezi hrdinskými zvířaty byli i ptáci, zejména holubi, kteří přenášeli zprávy z fronty. Neméně významné byly kočky, které pomáhaly chránit zásoby, například na okupovaných lodích. Výstava obsahuje jak obecné texty, které popisují službu psů, koní a holubů, tak i specializovanější informace. Dozvíte se například, jak některé druhy zvířat byly využívány jako vojenské zbraně. Dále zde najdete příběhy konkrétních zvířat, z nichž některá byla oceněna Dickinovou medailí. Za perličku výstavy považujeme příběh syrského medvěda Wojtka, který sloužil u polské jednotky. Wojtek byl mazlíčkem vojáků a přinášel jim rozptýlení během náročných vojenských operací. Ovšem rozptyloval je nejen pozitivně, ale i negativně. Jednou totiž vlezl do auta, které převáželo munici, a vytáhl jednu ze střel. Od té doby se stal maskotem a symbolem daného pluku.”

Výstava instalovaná v Muzeu trojmezí v Jablunkově potrvá do 27. dubna.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Beskydský expres
06. prosince 2024, 17:27

Vodohospodáři opravují koryta po povodních

Povodně, které letos v září zasáhly celý Moravskoslezský kraj, napáchaly obrovské škody také na vodních tocích. Bezprostředně po opadnutí velké vody začala v korytech pracovat těžká technika.

Velká voda v prvních povodňových dnech bortila břehy, strhávala cesty, lávky a mosty. Největší sílu měla povodeň v horských oblastech Jeseníků a Beskyd. Škody se počítají v miliardách. Vodohospodáři se okamžitě pustili do oprav, které budou trvat ještě několik dalších měsíců. Cílem je upravit vodní toky minimálně do původní podoby a v rizikových místech je posílit tak, aby byly odolnější.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Povodňové škody na celém území povodí Odry obrovské. Byly zasaženy téměř všechny významné vodní toky a škody byly vyčísleny pouze na vodních dílech na částku 6,1 miliardy korun. Hned po povodních jsme začali provádět sanační a zabezpečovací práce, které v současnosti dále pokračují a budou pokračovat i v příštím roce. Jenom v letošním roce budou na tyto práce vynaloženy finanční prostředky ve výši zhruba 200 milionů Kč.”

Zatímco v horských oblastech nestálo prudkému vodnímu proudu nic v cestě, nížiny byly částečně ochráněny přehradami. Z těch vodohospodáři preventivně upustili vodu ještě před začátkem povodní. V přehradách tím vytvořili dostatečný zásobní prostor. Přehrady pak zachytily největší příval velké vody, která by jinak zcela jistě o to více zaplavila Frýdek-Místek, Ostravu a především Bohumín.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Právě na beskydské straně povodí Odry sehrály velmi významnou roli vodní nádrže. Díky správné manipulaci byly povodňové škody výrazně menší než na straně jesenické. V současné době se pracuje například na vodním toku Ostravice nebo na Odře, kde jsou odstraňovány štěrkové nánosy.”

---

Děti soutěžily, jak ovládají své nářečí

Děti žijící na českém i polském břehu řeky Olše se v Jablunkově účastnily soutěže, ve které prokazovaly, jak ovládají své nářečí.

Jakub Wiglasz, oceněný účastník soutěže: “Já jsem vystupoval s příběhem Nebe na zemi, který je o čertu, který si tady u nás v Jablunkově vzal ženu, ale nedopadlo to dobře.”

Lucie Peter Tomková, MÚ Jablunkov, odbor kultury a školství, PZKO: “Jmenuje se to Těšínsky po obou stranách Olše. Je to o nářečí u nás na Zaolší v České republice i v Polsku. Od Jistebné až po Suchou či Bludovice. Je to soutěž v recitaci v nářečí. Porota hodnotí především to, jestli je ten projev v nářečí správný, jestli není zanesený různým čechismy, bohemismy, nebo polskými výrazy či anglicismy. Pak také, zda ten repertoár se shoduje s věkem toho dítěte. Aby to dítě nehovořilo o něčem, co se k němu nehodí, čemu nerozumí nebo nevěří. Třetím kritériem bylo oblečení, například lidový kroj, tedy horalský, těšínský, dolanský. Aby to prostě prezentovalo tu naši lidovou kulturu.”

Obyvatelé Těšínska a Jablunkovska své nářečí užívají v každodenním životě, a to nejen v domácím prostředí.

Jakub Wiglasz, oceněný účastník soutěže: “My tady na tom našem území už prostě máme od narození, že přepínáme. Já si myslím, že jsem v polštině, češtině i angličtině na můj věk docela dobrý. Přepínat jde kdykoli, protože v tom je to naše Zaolší odlišuje od ostatních částí světa.”

Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “My jsme rádi, že se letošní ročník soutěže konal na naší radnici. Mluvit po našimu má neskutečný potenciál, je to takové naše know-how našeho regionu. Myslím si, že aby nezanikla ta mluva a když poslouchám ty děti a mládež, jak vyprávějí, co se kdysi stalo, jak se žilo a mají to naposlouchané od minulých generací, tak to má svůj smysl.”

---

Muzeum trojmezí zve na výstavu o zvířatech v armádě

Muzeum trojmezí v centru Jablunkova připravilo pro své návštěvníky zajímavou výstavu se zvířecí tématikou. Vedle stálé interaktivní expozice nyní muzeum zve na výstavu o zvířatech, která se uplatnila ve vojenské službě.

Nejrůznější zvířata využívali vojáci v historii a své uplatnění mají i v současné armádě. Výstava v Jablunkově připomíná i některá netradiční zvířata ve vojenské službě.

Jana Glombová, Muzeum Těšínska, spoluautorka výstavy: “Ráda bych pozvala všechny na naši výstavu, která se zabývá tím, jak se zvířata historicky využívala během válek, ale také jak se využívají dnes ve 21. století v různých bezpečnostních i dalších složkách státu, například u Armády České republiky, policie či záchranných složek. Na výstavě jsme se podíleli tři. Hlavní, takovou bych řekla kapitánkou celého projektu, byla naše kolegyně, edukátorka Danka Turoňová. Ta jako první přišla s vizí vytvořit výstavu, která by vyzdvihla hrdinství a význam zvířat v těchto oblastech. Dále jsem se na výstavě podílela já, jako bioložka Muzea Těšínska, a také jsme přizvali do týmu historika Martina Krula. Na výstavě máme vystaveny předměty, které pocházejí jednak ze sbírek Muzea Těšínska, ale také Muzea Beskyd Frýdek-Místek, Muzea Novojičínska, a také z Vlastivědného muzea v Olomouci a Vojenského historického ústavu Praha.”

Daniela Turoňová, Muzeum Těšínska, spoluautorka výstavy: “Zajímavostí, které výstava nabízí, je například Síň slávy. V ní jsme chtěli zdůraznit hrdinské činy jednotlivých zvířat. Když se řekne válka a zvířata ve válce, většinu lidí napadnou koně nebo psi. Nicméně mezi hrdinskými zvířaty byli i ptáci, zejména holubi, kteří přenášeli zprávy z fronty. Neméně významné byly kočky, které pomáhaly chránit zásoby, například na okupovaných lodích. Výstava obsahuje jak obecné texty, které popisují službu psů, koní a holubů, tak i specializovanější informace. Dozvíte se například, jak některé druhy zvířat byly využívány jako vojenské zbraně. Dále zde najdete příběhy konkrétních zvířat, z nichž některá byla oceněna Dickinovou medailí. Za perličku výstavy považujeme příběh syrského medvěda Wojtka, který sloužil u polské jednotky. Wojtek byl mazlíčkem vojáků a přinášel jim rozptýlení během náročných vojenských operací. Ovšem rozptyloval je nejen pozitivně, ale i negativně. Jednou totiž vlezl do auta, které převáželo munici, a vytáhl jednu ze střel. Od té doby se stal maskotem a symbolem daného pluku.”

Výstava instalovaná v Muzeu trojmezí v Jablunkově potrvá do 27. dubna.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/beskydsky-expres/beskydsky-expres-06-12-2024-17-27