Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Beskydský expres

Beskydský expres

  • Chaty na Javorovém čeká nutná modernizace
  • Lidé si prohlédli útroby hráze přehrady Šance
  • Lední medvědi z Jablunkova pořádali svůj první ponor

Chaty na Javorovém čeká nutná modernizace

Mezi oblíbené cíle turistů v Beskydech patří Javorový vrch. Ten v brzké době dozná některých změn. Město Třinec nechá opravit svou historickou turistickou chatu a horská služba si postaví zbrusu novou chatu.

Javorový je poměrně dobře dostupný vrchol pěšky, na kole nebo lanovkou. Za příznivého počasí horu denně navštíví několik stovek lidí.

Anketa: “Dneska jsme si zašli na Javorový vrch, že se v klidu projedeme. Zaparkovali jsme auto dole pod lanovkou a nahoru jsme vyšli. Tady si zkusíme dát nějakou polévku na zahřátí a tak si po těch našich horách chodíme. Pak zkusíme Lysou horu.”

Horská chata na Javorovém z roku 1895 je zřejmě nejstarší v Beskydech. Patří městu Třinec, které chce historický objekt opravit.

Ivo Kaleta (Osobnosti pro Třinec), náměstek primátorky: “Město na Javorovém vlastní několik objektů, to je turistická chata a potom dva objekty níže tzv. personální chata a lyžařská chata. A vlastní tady několik málo pozemků. Pozemky pod sjezdovkami máme v pronájmu od Lesů České republiky. Chata Javorový byla postavena v roce 1895 a ty ostatní dva objekty v 60. letech minulého století. No teď je nasnadě, co s tím dál, takže byla ustanovena pracovní skupina pro Javorový, abychom se rozhodli jako vlastníci, jakou cestou budeme dál pokračovat. Do Javorového je třeba investovat. Návštěvník to nepozná, protože půjde o střechu, elektřinu, čističku odpadních vod a takové věci. A bude to stát spoustu peněz. V letošním roce předpokládám, že uděláme projektovou dokumentaci na opravu střechy. A jak to bude dál, to je otázka na zastupitelstvo a pracovní skupinu. Je tady takové jedno na memento z minulosti. Když se Javorový prodal soukromému vlastníkovi v 90. letech, tak nefungoval tak, jak si město představovalo. Takže pamětníci pořád mají takovou takovou představu, že kdyby se to prodalo, takže by se mohl zavřít. A máme tady v okolí taky chaty, které se zavřely a pak nefungovaly. Takže to je právě věc té diskuze, jestli ano nebo ne. Můj názor je, že soukromník se o svůj majetek dovede postarat lépe.”

Svou chatu mají na Javorovém také horští záchranáři. Jejich základna však už je v takovém stavu, že je třeba ji nechat zbourat a postavit novou.

Česlav Jadamus, HS Beskydy, správce stanice Javorový: “Je to chata, která je využívána celoročně pro výkon služby, to znamená v zimě i v létě jsme tady nonstop. Životnost té chaty došla ke svému závěru, takže postupně, jako je tomu v celé republice, se ty starší chaty, obměňují, staví se nové, aby vyhovovaly veškerým bezpečnostním předpisům a aby šly energeticky vytápět. Takže jsme přišli na řadu teď my a v průběhu příštího roku, maximálně roku a půl se tady postaví kompletně nová chata. Bude lepší, protože nebude tam tolik foukat a bude to dát vytápět, budou tam větší prostory jak na službu, tak na uskladnění techniky a myslím si, že i když ta nová chata bude na pohled možná, prostorově bude uvnitř větší.”

Stavební práce na Javorovém by neměly omezit činnost horské služby, ani turistický ruch.




---

Lidé si prohlédli útroby hráze přehrady Šance

S očekávaným obrovským zájmem se setkala tradiční akce, kdy společnost Povodí Odry mimořádně zpřístupňuje jindy nedostupné prostory svých přehrad. Letos mohli lidé navštívit přehradu Šance, Kružberk a Slezská Harta. Všechna tři díla navštívilo bezmála 7 tisíc lidí.

Například na Šancích v Beskydech museli lidé podat fyzický výkon při zdolání více než 700 schodů. Atrakcí pro dospělé i děti byla také chůze po rozhoupané visuté lávce nad vodní hladinou. 

Zajímavostí také je, že v hloubce 57 metrů pod povrchem mohli lidé překročit zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Ta je vyznačena přímo v přehradní ve štole, jejímž středem prochází. Na povrchu tvoří hranici v této lokalitě řeka Ostravice. 

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “V rámci dne otevřených dveří si lidé mohou prohlédnout strojovnu odběrné věže, kde uvidí zařízení, kterými obsluhujeme stavidlové tabule, které tam jsou. Z té odběrné věže potom přes korunu hráze přejít do levobřežního vstupu do injekční chodby, kde se můžou podívat na drenážní šachtici, na kterou potom navazuje drenážní štola. Tady tento systém byl vybudovaný v roce 2013 a to z toho důvodu, že ty svahové vody z masivu Smrk jsou ukloněny do levobřežního zavázání hráze a byla tam obava, že by to v budoucnu mohlo udělat nějaké škody. Takže se zbudovala ta drenážní šachta, která odvádí podzemní vody. Odtud se pak lidé vydají do injekční chodby, kterou projdou a vyjdou zase na pravém břehu hráze. V rámci prohlídky, když jdete tou chodbou, tak musíte překonat 752 schodů - 327 dolů a 425 nahoru. A potom už si projdou volně přístupná místa, které si tam můžou sami prohlédnout, kde se mohou projít.”

Anketa: "Byli jsme překvapení, že tady tolik lidí. To v prvé řadě. A jinak se nám tady hodně líbilo, hlavně klukům. A jinak jsem se chystali na Žermanickou přehradu, odkud pocházím z obce Lučina, protože první človíček, který se tam vlastně narodil v obci Lučina."

Anketa: “Mi se nejvíc líbila ta podzemní chodba a kolik tam bylo schodů. To bylo mega dobrý.”

Anketa: “Tato přehrada je teď po rekonstrukci, vlastně je nová, má daleko větší objem vody, kterou může pojmout a je vlastně bezpečnější pro své okolí. Kdyby přišly nějaké povodně, tak se může povodním zabránit a budou mít menší dopad na okolí. Protože vlastně v 97 roce to bylo velmi zvláštní. Spousta lidí tehdy nevěděla, jak se má chovat, co má dělat, kam volat. Takže když jezdíme po různých přehradách, byli jsme třeba na Bystřičce, na Slezské Hartě, Kružberku nebo na Brněnské přehradě, takže se o to zajímáme a bavíme se o tom."

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Mezi roky 2015 za 2018 proběhla velká rekonstrukce přehrady. Impulsem pro tu rekonstrukci, byla povodeň v roce 1997, kdy byla přehrada nejvíce zatížena. Takže hned potom se začalo plánovat a začátkem roku 2015 začala rekonstrukce Tou prošly veškeré bezpečnostní objekty. Potom byla opět navýšena koruna hráze, protože za tu dobu těch 50 let si sedla, takže bylo nutné ji navýšit. Dole pod hrází byl rozšířen vývar, skluz byl zkapacitněn a rekonstrukcí prošla i odběrná věž. V injekční chodbě byla vybudována injekční clona, která má zabránit tomu, aby neprotékala voda z hrázce dolů. Bylo vystavěno nové provozní zařízení, protože tím, jak se rozšiřovaly bezpečnostní prvky, tak ta starší provozní budova musela ustoupit tomu rozšíření. V rámci toho bylo postaveno nové informační centrum. Byla také přisypána hráz pro zvýšení bezpečnosti. A dále potom je na jednom z přítoků do přehrady svažné území, takže tam bylo z aktivní zóny odtěžena zemina, která byla uložena u paty toho území, aby se zpomalil sesuv."

Vy dohlížíte na to, aby se tady lidé cítili bezpečně, ale poskytujete jim i informace. Co je zajímá nejvíce?

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Nejvíce asi ta hloubka, v jaké se teď nacházíme. V nejnižším místě injekční chodby jsme 57 metrů pod tou korunou hráze. Dále je zajímá, jak je to zabezpečené, co to tady všechno hlídá, takže většinou se ptají na tlakoměrné vrty, kdy se lidé ptají k čemu slouží. Kromě dne otevřených dveří, kdy máme zpřístupněné tyto prostory, se můžou návštěvníci od května přijít podívat do informačního centra. kde máme stabilní obsluhu, jsou tam interaktivní obrazovky, kde jsou další informace nejen o přehradě Šance, ale i dalších v Povodí Odry. Centrum bude otevřené od čtvrtka do neděle vždy od 10 do 16 hodiny. Čtvrtky jsou přednostně vyhrazené schváleným exkurzím.”

Na prohlídku přehrad v povodí Odry přišlo 6 860 návštěvníků

Po tříleté pauze tuto sobotu 25. března navštívilo přehrady Slezskou Hartu, Kružberk a Šance celkem 6 860 návštěvníků. Současně v Ostravě na správě státního podniku přišlo na vodohospodářský dispečink a do vodohospodářských laboratoří dalších 116 lidí.

Tradičně je velký zájem o vodní dílo Šance, které letos 1560 osob. Přes lávku do odběrné věže jich prošlo 925, tam byl přístup limitován prostupností lávky. V injekční chodbě museli sestoupit po 380 schodech do nejnižšího místa a po 420 pak vystoupat zpět do pravého zavázání hráze. Velký zájem byl i o Slezskou Hartu a Kružberk na řece Moravici, které si prohlédlo zhruba 5 300 osob. Někteří (cca 300 osob) současně navštívili rybné hospodářství Povodí Odry pod hrází Kružberka a zakoupili si čerstvou rybu přímo u sádek. Největší zájem byl o kružberského pstruha.

„Vysokou účast jsme očekávali vzhledem k dlouhé covidové pauze. Věřím, že i přes delší čekání na prohlídku si všichni den užili. Samozřejmě musím poděkovat obsluze jednotlivých přehrad za skvělé zvládnutí akce. Během celého dne nedošlo k žádným významným problémům také díky ukázněnosti všech návštěvníků, kteří dbali všech pokynů organizátorů. Výrazná pomoc byla ze strany Policie ČR při organizaci dopravy, za kterou děkujeme“, řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.

Také v Ostravě byl zájem o návštěvu vodohospodářského dispečinku, kde si mohli zájemci utvořit představu, jak funguje celá Vodohospodářská soustava povodí Odry, která řeší oba extrémní hydrologické jevy – povodně a sucho, a prohlédnout si zázemí laboratoří, ve kterých se mimo jiné sleduje, na základě laboratorních rozborů, kvalita vody v nádržích.

V letošním roce musely zůstat veřejnosti nepřístupné přehrady Žermanice a Morávka z důvodů probíhajících rekonstrukčních a údržbových prací.

Návštěvnost v roce 2023:
Slezská Harta - 2 500 návštěvníků
Kružberk – 2 800 návštěvníků
Šance - 1 560 návštěvníků
Vodohospodářský dispečink - 51 návštěvníků
Vodohospodářské laboratoře - 65 návštěvníků

Údolní nádrž Kružberk na řece Moravici u Kružberka, jejíž betonová tížní zeď je navržena ve tvaru oblouku o kruhovém poloměru 450 m, je nestarším přehradním dílem, která byla v letech 1948 až 1955 na území severní Moravy a Slezska vybudována. Myšlenka na výstavbu přehrady v hydrologicky a morfologicky velmi výhodném profilu Moravice byla sledována již od začátku 20. stol., vlastní výstavbu spustila až situace po 2. válce, kdy bylo třeba pokrýt zvýšenou potřebu vody rozvíjejícího Ostravska. Původní záměr sledoval mimo energetické využití průtoků Moravice spíše zásobování průmyslu užitkovou vodou, koncentrace obyvatelstva do nových městských sídlišť Ostravsko-karvinské aglomerace však tehdy způsobila, že ještě uprostřed stavby (1951) se z rozhodnutí centrálních úřadů stala přehrada Kružberk zdrojem ne průmyslové, ale pitné vody k zajištění potřeb obyvatelstva. Tak je tomu dodnes, nádrž Kružberk jako nádrž vodárenská patří ke klíčovým zdrojům Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícím spolu s nádržemi Šance a Morávka bezmála 1,2 mil. obyvatel.

Údolní nádrž Slezská Harta na řece Moravici je objemově čtvrtou největší nádrží v celé ČR a vůbec největší na Moravě a ve Slezsku. Její objem velikostí přesahuje součet všech zbývajících 7 údolní nádrží v české části povodí Odry. Z hlediska hospodaření vodou spolupracuje v kaskádě s přehradou u Kružberka, která je situována 10,8 km níže po toku Moravice. K výstavbě nádrže se přikročilo v r. 1987, když v tehdejším extenzivně fungujícím hospodářství byl potenciál vodárenských nádrží po dostavbě poslední z nich (Šance na Ostravici v r. 1974) během 10 let zcela využit. Přehradní těleso nádrže tvoří sypaná zemní hráz ve tvaru oblouku, po jejíž koruně je vedena silnice II/452. Hráz je opatřena těsnicím jádrem, její podloží je utěsněno injektáží ze štoly. I u této přehrady se vyskytly originální geologické poměry, které bylo při zakládání stavby nutno řešit. Profil hráze se nachází totiž v místech jednoho z lávových proudů bývalé „bruntálské sopky“ Velkého Roudného, zasahující pravé úbočí přehradního profilu.

Údolní nádrž Šance
na řece Ostravici slouží dvěma hlavním účelům - k zásobování části Ostravské aglomerace pitnou vodou (v kombinaci s vodárenskými nádržemi Kružberk a Slezská Harta na Moravici a Morávka na Morávce) a k povodňové ochraně níže situované říční trati řeky Ostravice v délce přibližně 45 km od profilu hráze až po Ostravu. Záměr na výstavbu přehrady vznikl více než před 100 lety po katastrofálních povodních na Ostravici v letech 1902 – 03. Impulsem k vlastní výstavbě o téměř 60 letech později ale nakonec byla potřeba pokrýt narůstající nároky na pitnou vodu na rozvíjejícím se Ostravsku. V letech 1964 až 1969 tak byla vybudována údolní nádrž s přehradním tělesem v té době v republice největší výšce sypané kamenité hráze (65 m), která byla těsněna vnitřním zemním těsnicím jádrem. Technicky ojedinělým tehdy bylo i vedení silnice levobřežním úbočím hory Smrk (1276 m n.m.) pomocí tzv. estakády. Silnici bylo nutno tudy vybudovat jako náhradu za původní, která byla v údolí zatopena přehradou.

---

Lední medvědi z Jablunkova pořádali svůj první ponor

Novou tradici založili otužilci v Jablunkově. Na apríla uspořádali hromadný ponor v řece Olši pod místním splavem. Místní hasiči předvedli ukázku záchrany tonoucího a k dobré náladě hráli muzikanti. Nechyběl horký grog, čaj, polévka a opékání párků.

Otužilce ze spolku Ledních medvědů přišli podpořit kolegové z okolí a početná výprava byla z Karviné. Do vody teplé 7 stupňů Celsia se nechali vyhecovat také starosta a místostarosta Jablunkova.

Mario Cinzov, Lední medvědi Jablunkov: “Ono vlastně ta iniciativa byla od Ledních medvědů tady z Jablunkova. To je takový oddíl otužilců. A domluvili jsme se s městem, že uspořádáme nějaký ten ponor tady s otužilci z Moravskoslezského kraje. Jsme sami zvědaví, kolik lidí dneska přijde, protože nedávali na nám vědět, jestli někdo přijde. Hasiči nám předvedou záchranu tonoucího v ledové vodě. Je to takový první ponor tady u nás v Jablunkově. Je na každém otužilci, někdo nehybně stojí ve vodě, někdo má ruce nad hladinou, já osobně preferuji vlastně jenom plavky a taky pohyb ve vodě. Někteří mají čepice, jiní neoprenové rukavice. Někteří tam jsou 5 minut, 2 minuty, půl minuty. Je to jedno, protože po půlminutě ty účinky jsou blahodárné.”

Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Já jsem nadšen. Sice podmínky pro otužilce nejsou ty nejlepší, protože oni chtějí co nejvíc zimy, ale i tak si myslím, že otužilci budou borci, když do toho vlezou a budu se tam koupat, tak budou za hrdiny. Věřím, že si to všichni užijí a je to takový startovací nultý ročník a příští rok už to bude naplno. Určitě to zkusím aspoň po kolena.”

Anketa: “Je to na mě moc teplé. Pro by byl kanál La Manche, ale to si dělám legraci. Tady mám podpisy plavců, kteří kanál přeplavali… Jinak uvidíme. Záchranka tady je, občerstvení tady je, tak je všechno dobré.”

Luboš Čmiel (ODS a Nezávislí Jablunkované): “Já sám nevím, k čemu je to dobré… Ale cítím, že se cítím výborně. Vidíte, jak se celý klepu. Ale určitě to je taková spíš recese. Kdybych to dělal pravidelně, tak asi jo. Každá věc se musí trénovat, ale nevím, jestli v tom budu pokračovat. Já si myslím, že asi ne.”

Anketa: “Výborné, nádherné. Jak se říká bomba, pecka, luxus. Opravdu jsme s touto akcí nesmírně spokojení. Bylo to nádherné. Poprvé se vlastně koupu v řece v zimě, takže jsem překvapená, jak je to nádherné.”

Anketa: “Dneska to bylo dost teplé. Jsem zvyklý na trošku studenější. Kdyby tady byl led, tak určitě je to lepší.”

Anketa: “My chodíme každou neděli na Karvinské moře v 8 hodin, takže každý týden jsme ve vodě, ale v řece jsem poprvé.”

Po koupeli v řece nemohly chybět zahřívací procedury a otužilecké odpoledne skončilo posezením u ohně s lidovou muzikou.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Beskydský expres
07. dubna 2023, 17:20

Chaty na Javorovém čeká nutná modernizace

Mezi oblíbené cíle turistů v Beskydech patří Javorový vrch. Ten v brzké době dozná některých změn. Město Třinec nechá opravit svou historickou turistickou chatu a horská služba si postaví zbrusu novou chatu.

Javorový je poměrně dobře dostupný vrchol pěšky, na kole nebo lanovkou. Za příznivého počasí horu denně navštíví několik stovek lidí.

Anketa: “Dneska jsme si zašli na Javorový vrch, že se v klidu projedeme. Zaparkovali jsme auto dole pod lanovkou a nahoru jsme vyšli. Tady si zkusíme dát nějakou polévku na zahřátí a tak si po těch našich horách chodíme. Pak zkusíme Lysou horu.”

Horská chata na Javorovém z roku 1895 je zřejmě nejstarší v Beskydech. Patří městu Třinec, které chce historický objekt opravit.

Ivo Kaleta (Osobnosti pro Třinec), náměstek primátorky: “Město na Javorovém vlastní několik objektů, to je turistická chata a potom dva objekty níže tzv. personální chata a lyžařská chata. A vlastní tady několik málo pozemků. Pozemky pod sjezdovkami máme v pronájmu od Lesů České republiky. Chata Javorový byla postavena v roce 1895 a ty ostatní dva objekty v 60. letech minulého století. No teď je nasnadě, co s tím dál, takže byla ustanovena pracovní skupina pro Javorový, abychom se rozhodli jako vlastníci, jakou cestou budeme dál pokračovat. Do Javorového je třeba investovat. Návštěvník to nepozná, protože půjde o střechu, elektřinu, čističku odpadních vod a takové věci. A bude to stát spoustu peněz. V letošním roce předpokládám, že uděláme projektovou dokumentaci na opravu střechy. A jak to bude dál, to je otázka na zastupitelstvo a pracovní skupinu. Je tady takové jedno na memento z minulosti. Když se Javorový prodal soukromému vlastníkovi v 90. letech, tak nefungoval tak, jak si město představovalo. Takže pamětníci pořád mají takovou takovou představu, že kdyby se to prodalo, takže by se mohl zavřít. A máme tady v okolí taky chaty, které se zavřely a pak nefungovaly. Takže to je právě věc té diskuze, jestli ano nebo ne. Můj názor je, že soukromník se o svůj majetek dovede postarat lépe.”

Svou chatu mají na Javorovém také horští záchranáři. Jejich základna však už je v takovém stavu, že je třeba ji nechat zbourat a postavit novou.

Česlav Jadamus, HS Beskydy, správce stanice Javorový: “Je to chata, která je využívána celoročně pro výkon služby, to znamená v zimě i v létě jsme tady nonstop. Životnost té chaty došla ke svému závěru, takže postupně, jako je tomu v celé republice, se ty starší chaty, obměňují, staví se nové, aby vyhovovaly veškerým bezpečnostním předpisům a aby šly energeticky vytápět. Takže jsme přišli na řadu teď my a v průběhu příštího roku, maximálně roku a půl se tady postaví kompletně nová chata. Bude lepší, protože nebude tam tolik foukat a bude to dát vytápět, budou tam větší prostory jak na službu, tak na uskladnění techniky a myslím si, že i když ta nová chata bude na pohled možná, prostorově bude uvnitř větší.”

Stavební práce na Javorovém by neměly omezit činnost horské služby, ani turistický ruch.




---

Lidé si prohlédli útroby hráze přehrady Šance

S očekávaným obrovským zájmem se setkala tradiční akce, kdy společnost Povodí Odry mimořádně zpřístupňuje jindy nedostupné prostory svých přehrad. Letos mohli lidé navštívit přehradu Šance, Kružberk a Slezská Harta. Všechna tři díla navštívilo bezmála 7 tisíc lidí.

Například na Šancích v Beskydech museli lidé podat fyzický výkon při zdolání více než 700 schodů. Atrakcí pro dospělé i děti byla také chůze po rozhoupané visuté lávce nad vodní hladinou. 

Zajímavostí také je, že v hloubce 57 metrů pod povrchem mohli lidé překročit zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Ta je vyznačena přímo v přehradní ve štole, jejímž středem prochází. Na povrchu tvoří hranici v této lokalitě řeka Ostravice. 

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “V rámci dne otevřených dveří si lidé mohou prohlédnout strojovnu odběrné věže, kde uvidí zařízení, kterými obsluhujeme stavidlové tabule, které tam jsou. Z té odběrné věže potom přes korunu hráze přejít do levobřežního vstupu do injekční chodby, kde se můžou podívat na drenážní šachtici, na kterou potom navazuje drenážní štola. Tady tento systém byl vybudovaný v roce 2013 a to z toho důvodu, že ty svahové vody z masivu Smrk jsou ukloněny do levobřežního zavázání hráze a byla tam obava, že by to v budoucnu mohlo udělat nějaké škody. Takže se zbudovala ta drenážní šachta, která odvádí podzemní vody. Odtud se pak lidé vydají do injekční chodby, kterou projdou a vyjdou zase na pravém břehu hráze. V rámci prohlídky, když jdete tou chodbou, tak musíte překonat 752 schodů - 327 dolů a 425 nahoru. A potom už si projdou volně přístupná místa, které si tam můžou sami prohlédnout, kde se mohou projít.”

Anketa: "Byli jsme překvapení, že tady tolik lidí. To v prvé řadě. A jinak se nám tady hodně líbilo, hlavně klukům. A jinak jsem se chystali na Žermanickou přehradu, odkud pocházím z obce Lučina, protože první človíček, který se tam vlastně narodil v obci Lučina."

Anketa: “Mi se nejvíc líbila ta podzemní chodba a kolik tam bylo schodů. To bylo mega dobrý.”

Anketa: “Tato přehrada je teď po rekonstrukci, vlastně je nová, má daleko větší objem vody, kterou může pojmout a je vlastně bezpečnější pro své okolí. Kdyby přišly nějaké povodně, tak se může povodním zabránit a budou mít menší dopad na okolí. Protože vlastně v 97 roce to bylo velmi zvláštní. Spousta lidí tehdy nevěděla, jak se má chovat, co má dělat, kam volat. Takže když jezdíme po různých přehradách, byli jsme třeba na Bystřičce, na Slezské Hartě, Kružberku nebo na Brněnské přehradě, takže se o to zajímáme a bavíme se o tom."

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Mezi roky 2015 za 2018 proběhla velká rekonstrukce přehrady. Impulsem pro tu rekonstrukci, byla povodeň v roce 1997, kdy byla přehrada nejvíce zatížena. Takže hned potom se začalo plánovat a začátkem roku 2015 začala rekonstrukce Tou prošly veškeré bezpečnostní objekty. Potom byla opět navýšena koruna hráze, protože za tu dobu těch 50 let si sedla, takže bylo nutné ji navýšit. Dole pod hrází byl rozšířen vývar, skluz byl zkapacitněn a rekonstrukcí prošla i odběrná věž. V injekční chodbě byla vybudována injekční clona, která má zabránit tomu, aby neprotékala voda z hrázce dolů. Bylo vystavěno nové provozní zařízení, protože tím, jak se rozšiřovaly bezpečnostní prvky, tak ta starší provozní budova musela ustoupit tomu rozšíření. V rámci toho bylo postaveno nové informační centrum. Byla také přisypána hráz pro zvýšení bezpečnosti. A dále potom je na jednom z přítoků do přehrady svažné území, takže tam bylo z aktivní zóny odtěžena zemina, která byla uložena u paty toho území, aby se zpomalil sesuv."

Vy dohlížíte na to, aby se tady lidé cítili bezpečně, ale poskytujete jim i informace. Co je zajímá nejvíce?

Petr Konečný, vedoucí hrázný Vodního díla Šance: “Nejvíce asi ta hloubka, v jaké se teď nacházíme. V nejnižším místě injekční chodby jsme 57 metrů pod tou korunou hráze. Dále je zajímá, jak je to zabezpečené, co to tady všechno hlídá, takže většinou se ptají na tlakoměrné vrty, kdy se lidé ptají k čemu slouží. Kromě dne otevřených dveří, kdy máme zpřístupněné tyto prostory, se můžou návštěvníci od května přijít podívat do informačního centra. kde máme stabilní obsluhu, jsou tam interaktivní obrazovky, kde jsou další informace nejen o přehradě Šance, ale i dalších v Povodí Odry. Centrum bude otevřené od čtvrtka do neděle vždy od 10 do 16 hodiny. Čtvrtky jsou přednostně vyhrazené schváleným exkurzím.”

Na prohlídku přehrad v povodí Odry přišlo 6 860 návštěvníků

Po tříleté pauze tuto sobotu 25. března navštívilo přehrady Slezskou Hartu, Kružberk a Šance celkem 6 860 návštěvníků. Současně v Ostravě na správě státního podniku přišlo na vodohospodářský dispečink a do vodohospodářských laboratoří dalších 116 lidí.

Tradičně je velký zájem o vodní dílo Šance, které letos 1560 osob. Přes lávku do odběrné věže jich prošlo 925, tam byl přístup limitován prostupností lávky. V injekční chodbě museli sestoupit po 380 schodech do nejnižšího místa a po 420 pak vystoupat zpět do pravého zavázání hráze. Velký zájem byl i o Slezskou Hartu a Kružberk na řece Moravici, které si prohlédlo zhruba 5 300 osob. Někteří (cca 300 osob) současně navštívili rybné hospodářství Povodí Odry pod hrází Kružberka a zakoupili si čerstvou rybu přímo u sádek. Největší zájem byl o kružberského pstruha.

„Vysokou účast jsme očekávali vzhledem k dlouhé covidové pauze. Věřím, že i přes delší čekání na prohlídku si všichni den užili. Samozřejmě musím poděkovat obsluze jednotlivých přehrad za skvělé zvládnutí akce. Během celého dne nedošlo k žádným významným problémům také díky ukázněnosti všech návštěvníků, kteří dbali všech pokynů organizátorů. Výrazná pomoc byla ze strany Policie ČR při organizaci dopravy, za kterou děkujeme“, řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.

Také v Ostravě byl zájem o návštěvu vodohospodářského dispečinku, kde si mohli zájemci utvořit představu, jak funguje celá Vodohospodářská soustava povodí Odry, která řeší oba extrémní hydrologické jevy – povodně a sucho, a prohlédnout si zázemí laboratoří, ve kterých se mimo jiné sleduje, na základě laboratorních rozborů, kvalita vody v nádržích.

V letošním roce musely zůstat veřejnosti nepřístupné přehrady Žermanice a Morávka z důvodů probíhajících rekonstrukčních a údržbových prací.

Návštěvnost v roce 2023:
Slezská Harta - 2 500 návštěvníků
Kružberk – 2 800 návštěvníků
Šance - 1 560 návštěvníků
Vodohospodářský dispečink - 51 návštěvníků
Vodohospodářské laboratoře - 65 návštěvníků

Údolní nádrž Kružberk na řece Moravici u Kružberka, jejíž betonová tížní zeď je navržena ve tvaru oblouku o kruhovém poloměru 450 m, je nestarším přehradním dílem, která byla v letech 1948 až 1955 na území severní Moravy a Slezska vybudována. Myšlenka na výstavbu přehrady v hydrologicky a morfologicky velmi výhodném profilu Moravice byla sledována již od začátku 20. stol., vlastní výstavbu spustila až situace po 2. válce, kdy bylo třeba pokrýt zvýšenou potřebu vody rozvíjejícího Ostravska. Původní záměr sledoval mimo energetické využití průtoků Moravice spíše zásobování průmyslu užitkovou vodou, koncentrace obyvatelstva do nových městských sídlišť Ostravsko-karvinské aglomerace však tehdy způsobila, že ještě uprostřed stavby (1951) se z rozhodnutí centrálních úřadů stala přehrada Kružberk zdrojem ne průmyslové, ale pitné vody k zajištění potřeb obyvatelstva. Tak je tomu dodnes, nádrž Kružberk jako nádrž vodárenská patří ke klíčovým zdrojům Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícím spolu s nádržemi Šance a Morávka bezmála 1,2 mil. obyvatel.

Údolní nádrž Slezská Harta na řece Moravici je objemově čtvrtou největší nádrží v celé ČR a vůbec největší na Moravě a ve Slezsku. Její objem velikostí přesahuje součet všech zbývajících 7 údolní nádrží v české části povodí Odry. Z hlediska hospodaření vodou spolupracuje v kaskádě s přehradou u Kružberka, která je situována 10,8 km níže po toku Moravice. K výstavbě nádrže se přikročilo v r. 1987, když v tehdejším extenzivně fungujícím hospodářství byl potenciál vodárenských nádrží po dostavbě poslední z nich (Šance na Ostravici v r. 1974) během 10 let zcela využit. Přehradní těleso nádrže tvoří sypaná zemní hráz ve tvaru oblouku, po jejíž koruně je vedena silnice II/452. Hráz je opatřena těsnicím jádrem, její podloží je utěsněno injektáží ze štoly. I u této přehrady se vyskytly originální geologické poměry, které bylo při zakládání stavby nutno řešit. Profil hráze se nachází totiž v místech jednoho z lávových proudů bývalé „bruntálské sopky“ Velkého Roudného, zasahující pravé úbočí přehradního profilu.

Údolní nádrž Šance
na řece Ostravici slouží dvěma hlavním účelům - k zásobování části Ostravské aglomerace pitnou vodou (v kombinaci s vodárenskými nádržemi Kružberk a Slezská Harta na Moravici a Morávka na Morávce) a k povodňové ochraně níže situované říční trati řeky Ostravice v délce přibližně 45 km od profilu hráze až po Ostravu. Záměr na výstavbu přehrady vznikl více než před 100 lety po katastrofálních povodních na Ostravici v letech 1902 – 03. Impulsem k vlastní výstavbě o téměř 60 letech později ale nakonec byla potřeba pokrýt narůstající nároky na pitnou vodu na rozvíjejícím se Ostravsku. V letech 1964 až 1969 tak byla vybudována údolní nádrž s přehradním tělesem v té době v republice největší výšce sypané kamenité hráze (65 m), která byla těsněna vnitřním zemním těsnicím jádrem. Technicky ojedinělým tehdy bylo i vedení silnice levobřežním úbočím hory Smrk (1276 m n.m.) pomocí tzv. estakády. Silnici bylo nutno tudy vybudovat jako náhradu za původní, která byla v údolí zatopena přehradou.

---

Lední medvědi z Jablunkova pořádali svůj první ponor

Novou tradici založili otužilci v Jablunkově. Na apríla uspořádali hromadný ponor v řece Olši pod místním splavem. Místní hasiči předvedli ukázku záchrany tonoucího a k dobré náladě hráli muzikanti. Nechyběl horký grog, čaj, polévka a opékání párků.

Otužilce ze spolku Ledních medvědů přišli podpořit kolegové z okolí a početná výprava byla z Karviné. Do vody teplé 7 stupňů Celsia se nechali vyhecovat také starosta a místostarosta Jablunkova.

Mario Cinzov, Lední medvědi Jablunkov: “Ono vlastně ta iniciativa byla od Ledních medvědů tady z Jablunkova. To je takový oddíl otužilců. A domluvili jsme se s městem, že uspořádáme nějaký ten ponor tady s otužilci z Moravskoslezského kraje. Jsme sami zvědaví, kolik lidí dneska přijde, protože nedávali na nám vědět, jestli někdo přijde. Hasiči nám předvedou záchranu tonoucího v ledové vodě. Je to takový první ponor tady u nás v Jablunkově. Je na každém otužilci, někdo nehybně stojí ve vodě, někdo má ruce nad hladinou, já osobně preferuji vlastně jenom plavky a taky pohyb ve vodě. Někteří mají čepice, jiní neoprenové rukavice. Někteří tam jsou 5 minut, 2 minuty, půl minuty. Je to jedno, protože po půlminutě ty účinky jsou blahodárné.”

Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Já jsem nadšen. Sice podmínky pro otužilce nejsou ty nejlepší, protože oni chtějí co nejvíc zimy, ale i tak si myslím, že otužilci budou borci, když do toho vlezou a budu se tam koupat, tak budou za hrdiny. Věřím, že si to všichni užijí a je to takový startovací nultý ročník a příští rok už to bude naplno. Určitě to zkusím aspoň po kolena.”

Anketa: “Je to na mě moc teplé. Pro by byl kanál La Manche, ale to si dělám legraci. Tady mám podpisy plavců, kteří kanál přeplavali… Jinak uvidíme. Záchranka tady je, občerstvení tady je, tak je všechno dobré.”

Luboš Čmiel (ODS a Nezávislí Jablunkované): “Já sám nevím, k čemu je to dobré… Ale cítím, že se cítím výborně. Vidíte, jak se celý klepu. Ale určitě to je taková spíš recese. Kdybych to dělal pravidelně, tak asi jo. Každá věc se musí trénovat, ale nevím, jestli v tom budu pokračovat. Já si myslím, že asi ne.”

Anketa: “Výborné, nádherné. Jak se říká bomba, pecka, luxus. Opravdu jsme s touto akcí nesmírně spokojení. Bylo to nádherné. Poprvé se vlastně koupu v řece v zimě, takže jsem překvapená, jak je to nádherné.”

Anketa: “Dneska to bylo dost teplé. Jsem zvyklý na trošku studenější. Kdyby tady byl led, tak určitě je to lepší.”

Anketa: “My chodíme každou neděli na Karvinské moře v 8 hodin, takže každý týden jsme ve vodě, ale v řece jsem poprvé.”

Po koupeli v řece nemohly chybět zahřívací procedury a otužilecké odpoledne skončilo posezením u ohně s lidovou muzikou.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/beskydsky-expres/beskydsky-expres-07-04-2023-17-24