Dobrovolníci upravují chodník na vrcholu Lysé hory

Nejvyšší bod Lysé hory, která patří mezi nejnavštěvovanější vrcholy Beskyd, prošel v minulých dnech první etapou plánovaných úprav. Dobrovolníci tam vybudovali štětový chodník, aby se k vrcholu dostali i lidé s kočárky nebo různě hendikepovaní.

Úpravami prochází nejvyšší místo Lysé hory. Přístup na plochu u obelisku je totiž dobře schůdný jen pro fyzicky zdatné jedince. Těm ostatním pohyb komplikují nerovné kameny a kusy betonu. Dobrovolníci to chtějí změnit.

Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: “Snažíme se tady udělat kus chodníku, který tady podle nás chyběl. Jak si můžete všimnout, tak je tady spousta vylitých kusů betonu, který chceme odstranit a chtěli bychom, ať se tady z toho vrcholu stane důstojné místo.”

Anketa, turisté: “Jsme z Hranic na Moravě a určitě to oceňujeme, že se tady nachází takoví lidé, kteří jsou ochotni ve svém volném čase udělat takovou dobročinnou věc. Sami vidíte, že tady chodí lidé s kočárky, s malými dětmi, tak určitě všichni ocení, že se tady udělá lepší přístupová cesta.”
"Já myslím, že to je dobře. Ještě bych to upravil tam nahoře u kamene."

Nový chodník je štětovaný z kamenů posbíraných v okolí.

František Herbich, kameník: “Štětovaná cesta se musí skládat z kamenů, které do sebe zapadnou podobně jako klenba. Důležitý prvek je obruba, kterou jsme tady museli kvůli zvýšenému profilu zhotovit formou suché zdi. Vyžaduje to určité zkušenosti.”

Také do dalších etap úpravy vrcholu Lysé hory se opět budou moci zapojit dobrovolníci, kteří budou ochotni přiložit ruku k dílu.

---

Hasiči na sjezdovce zkoušeli čerpat vodu k hašení chat

Hasiči z Jablunkovska se při svých zásazích musí často vypořádávat se záludnostmi horského terénu. Proto pořádají cvičení, která je na práci v obtížných podmínkách připravují.

Mezi taková netradiční cvičení patří například večerní zimní výšlap v dýchacích přístrojích k horské chatě Kamenitý, nebo trénink dopravy vody s převýšením k horských chatám Skalka a Severka.

David Sadowski, velitel SDH Jablunkov: “Dnes se konalo cvičení hasičů jablunkovského okrsku. Celkem 9 jednotek, 63 hasičů cvičilo tady v Dolní Lomné v lyžařském areálu s názvem Severka. Byly tady tři různé scénáře. První scénář, který hasiči museli řešit, byla dálková doprava vody na 540 metrů z jezera, které slouží pro zasněžování, do přečerpávacích nádrží, které hasiči používají. Jde o takzvané samonosné nádrže. Tam pak začínal v podstatě ten druhý scénář, kdy hasiči řešili likvidaci lesního požáru v nepřístupném terénu pomocí lezecké techniky. Pak jsme zkoušeli scénář, kdy se hadice tahaly po sjezdovce, ve strmém stoupání na vzdálenost 500 metrů. Tam se používalo čerpadlo, které nám tady přivezla firma PROIZS. Je to malé španělské čerpadlo s hmotností 22 kg, které celou tu sjezdovku v podstatě najednou tu vodu vytlačilo pro hašení. A posledním scénářem, který jsme tady zkoušeli bylo v podstatě napojení se na zasněžovací vodovodní řad, který se používá v zimě na zasněžování sněžnými děly. Abychom byli schopni naše hasičské hadice na tento vodovodní řad napojit, tak majitelé lyžařského areálu pořídili speciální redukční ventil, který tady bude umístěný a v případě požáru ho můžeme využít.”

David Jochymek, SDH Jablunkov: “Cvičení bylo poměrně fyzicky náročné. Spočívalo hlavně v dopravě vody zespod kopce nahoru na sjezdovku. Dělali jsme přečerpávací stanoviště, já jsem byl například u čerpadla.”

Protože horské chaty v Beskydech skutečně čas od času hoří, je příprava hasičů nutná. A protože například v zimě mohou mít problém s cisternami dojet až na vrcholy, je nutné ověřit, jestli jsou schopni dostat k místu hašení vodu hadicemi o délce několika stovek metrů. Ověřují také, zda jsou čerpadla schopná vytlačit vodu do velkého převýšení.

David Sadowski, velitel SDH Jablunkov: “To malé čerpadlo je s dvoutaktním motorem, je to čtyřstupňové čerpadlo, což znamená, že v něm jsou čtyři oběžná kola a vytlačí 26 baru. To znamená, že udělá nějakých 260 výškových metrů. Tady na sjezdovce jsme na délce 500 metrů měli převýšení zhruba 160 metrů a na konci toho hasičského vedení samozřejmě nemůže být nulový tlak, ale musí tam být alespoň 4 bary na použití proudnice k hašení. Co se týče toho systému napojení na zasněžování, tak v podstatě my používáme čerpadlo elektrické, které tady ten areál má a používá je na ta sněžná děla. Jenom se připojíme jako na hydrant."

---

V Bukovci zachraňují památný jilm poškozený bouřkou

V Bukovci na Jablunkovsku se rozhoduje, zda a jakým způsobem se bude zachraňovat památný strom, který v srpnu poničila větrná smršť.

Několik staletí starý jilm byl chloubou Bukovce. Místní i turisté věří, že i po poškození silnou bouřkou bude růst dále, byť už nebude mít tak košatou korunu.

Josef Byrtus, kronikář Bukovce: “Stojíme tady u památného stromu jilmu drsného. Kdybychom si sáhli na jeho listy, tak skutečně můžeme cítit tu drsnost listů. Památný strom to je proto, protože je to skutečně nejstarší a největší jilm drsný v České republice a v nějakém katalogu stromů je to také největší jenom jilm drsný, který je evidovaný v rámci evropských zemí. Tím nechci tvrdit, že je úplně největší a nejstarší, ale z těch evidovaných zřejmě ano. O to větší ztráta nás potkala, když teď nedávno přišla taková větrná smršť, která ten strom strhla. Strhla ho takovým způsobem, že ho uřízla v polovině. Naštěstí ten strom padl mezi stodolu a rodinný dům, čili na takové místo, kde nadělal nejméně škody. Nicméně pro tu naší vesnici je to obrovská škoda.”

Lidé by chtěli, aby byl strom zachráněn. Konečný verdikt však musí vyřknout odborníci.

Josef Byrtus, kronikář Bukovce: “Co bude, to je teď otázka. Každopádně se k tomu vysloví odborníci. Veřejnost se už vyslovila a vyslovuje neustále. Prostě každý člověk, který přijde. Ale nakonec přijdou arboristé a ti budou muset zvážit, do jaké míry se dá ten strom zachránit, jak prodloužit jeho život, jak mu pomoci, jak ho ztvárnit, protože je skutečně deformován velmi, chybí mu ten hlavní střed.”

---